Videa

Setkání představí téma letošní podzimní konference Broumovské diskuse a uvede jarní debatu v Praze. Jak politika ovlivňuje kulturu a jak kultura ovlivňuje politiku? Jakou roli hrají umělci ve společenské debatě? Je kultura zdrojem konfliktu, nebo porozumění? Jak má ke kultuře přistupovat stát? Dokáže být kultura hybatelem společenského či politického rozvoje? Jaké to je „dělat kulturu“ v regionech? A co pro nás dnes kultura vůbec znamená? Hosty budou náměstek ministra kultury David Kašpar, spisovatelka Petra Hůlová a pořadatel kulturních akcí Stanislav Pitaš. Moderuje publicistka Josefína Formanová. 

Večer je pořádán ve spolupráci se Vzdělávacím a kulturním centrem Broumov, o. p. s.

The Soviet-born American conductor Semyon Bychkov has been a key figure in Czech culture since becoming chief conductor and music director of the Czech Philharmonic, a position he will have held for a decade when his time with the country’s most prestigious orchestra ends after the 2027–28 season. 

This special edition of In Conversation With… – a series of occasional English-language talks helmed by Ian Willoughby of Radio Prague International – will provide a rare opportunity to hear the great conductor speak in person about his life and career, as well as his relationship to Czech music and Prague.

Tři úmrtí, psychické i fyzické týrání a případ manipulace, která v Česku nemá obdoby. Tak by se dala ve zkratce shrnout takzvaná Kutnohorská sekta. Její vůdce - léčitel Richard Šiffer - kolem sebe shromáždil řadu následovníků, které zmanipuloval a postupně řídil každý jejich krok. Jak takové propojení alternativních náboženství funguje? Je v Česku běžné? A bude mít nějaký vliv na volby?

O tom si bude povídat redaktor Týdeníku Respekt Martin Štorkán s religionistou Zdeňkem Vojtíškem a novinářem a spoluautorem dokumentární série Stoupenci Vítem Kubantem.

Docentka Zuzana Ozaniak Střížová je česká imunoložka, lékařka a vědkyně působící na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a ve Fakultní nemocnici Motol. Zabývá se léčbou pacientů s poruchou imunity a zkoumá roli imunitních buněk v rakovině i vliv stresu na imunitní systém. Za svou vědeckou činnost získala prestižní ocenění, jako například L’Oréal-UNESCO For Women in Science a v roce 2024 byla zařazena časopisem Forbes mezi nejvýznamnější české vědkyně. Je autorkou monografie Imunita v otázkách a odpovědích.

Imunitní systém je klíčový pro naše přežití – chrání nás před infekcemi, podporuje hojení a aktivně bojuje s nádorovými buňkami. Stejně jako srdce varuje vysokým tlakem či zrychlenou frekvencí, i náš imunitní systém vysílá signály, když něco není v pořádku. Bohužel je často ignorujeme. Chronický stres má devastující dopad na imunitu – přispívá k imunodeficitům, zánětům, autoimunitním onemocněním a rakovině. Přesto se mu v moderní společnosti nevyhýbáme a pocit nenahraditelnosti nás může stát zdraví i život.

Umí Jan Kysela text Ústavy z paměti? A nosí její výtisk stále při sobě, jako to svého času dělal Václav Havel? „Mít dobrou Ústavu je jako mít dobře postavenou loď. Velice ovšem záleží i na tom, jaká je její posádka,“ říká na adresu ústavních činitelů profesor Jan Kysela, ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie a host druhé Audience Michaela Rozsypala.

Rozhovor připravila Knihovna Václava Havla.

O konci Západu, jak jej známe a o přístupu Donalda Trumpa k mezinárodní politice a ekonomice, budou hovořit dva naši Američané - předseda správní rady Knihovny Václava Havla a investor Gabriel Eichler a ekonom a vysokoškolský pedagog Jan Švejnar.

Večerem provede ředitel Knihovny Tomáš Sedláček.

Gabriel Eichler vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy na univerzitách v USA a Kanadě, byl hlavním mezinárodním ekonomem Bank of America v San Francisku a ředitelem poboček v Evropě.  Byl šéfem Východoslovenských železáren a hlavním investorem a výkonným předsedou dozorčí rady společnosti AVG Technologies, kterou pomohl přivést jako první středoevropskou firmu na newyorskou burzu. Dnes je šéfem dozorčí rady Moneta Bank a řídí svoji investiční společnost Benson Oak.

Jan Švejnar absolvoval Cornellovu univerzitu a postgraduální studium na Princetonské univerzitě. V letech 1994 až 2002 byl ekonomickým poradcem prezidenta Václava Havla, od srpna 1992 do června 1999 ředitelem Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. V letech 2005 až 2011 působil jako ředit Centra pro mezinárodní politiku na Gerald R. Ford School of Public Policy na Michiganské univerzitě. Od roku 1991 je předsedou výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI. Od roku 2012 je profesorem mezinárodních a veřejných vztahů a ředitelem Centra pro globální ekonomickou správu na Kolumbijské univerzitě.

Marcus Mucha is the great-grandson of the Czech art nouveau giant Alphonse Mucha and serves as executive director of the Mucha Foundation, which recently reopened its Mucha Museum at the renovated Prague centre Savarin Palace. Marcus, a Cambridge graduate, previously enjoyed a successful career in Hollywood, where he worked closely with Morgan Freeman.

In Conversation With… is a series of occasional talks at the Václav Havel Library hosted by Ian Willoughby, a journalist with Radio Prague International.

Jaká je budoucnost našeho strategického partnerství se Spojenými státy americkými? Hroutí se západní spojenectví? Jaký je vztah ducha Evropy a ducha současných Spojených států Donalda Trumpa?

O zásadních otázkách budoucnosti demokratického světa budou diskutovat Petr Kolář, bývalý velvyslanec ve Spojených státech amerických a v Rusku, Kateřina Březinová, amerikanistka, historička, vedoucí Iberoamerického centra MUP při katedře Mezinárodních vztahů a evropských studií, a Václav Dejčmar, ekonom, filantrop a investor do projektů společnosti RSJ, spolumajitel centra současného umění Dox Prague a příležitostný producent.

Diskusi moderoval ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček.

České peněženky mají za sebou v posledních letech nepříznivý vývoj, mzdy rostly pomalu, a naopak inflace dosáhla na dosud neznámé výšiny. K drahému bydlení se tak přidaly i vysoké ceny za energie, potraviny i služby. Jaký měl tento vývoj dopad na střední třídu, o které se často mluví jako o základním pilíři demokracie?

Nejen o tom budou v Knihovně Václava Havla diskutovat sociolog Daniel Prokop z organizace PAQ Research a ekonom Martin Janíčko, který vyučuje na Univerzitě Karlově a pracuje ve společnosti MND.

Debatou provede Filip Zelenka.

Salome Zourabichvili, a Georgian politician and the first female president of her country, is set to visit the Czech Republic at the invitation of the Václav Havel Library and of Pavel Fischer, Chairman of the Committee on Foreign Affairs, Defence and Security of the Senate of the Czech Parliament. Following parliamentary elections in Georgia in October 2024, the pro-Western president said the result had been manipulated by Russia, pledging to remain in office until new elections were held. However, MPs from the ruling Georgian Dream party, which has a majority in parliament after October’s elections, installed Mikheil Kavelashvili as the country’s new president.

The director of the Václav Havel Library, Tomáš Sedláček, conducted an interview with Salome Zourabichvili on recent developments in the country, the backsliding of democracy and Georgia’s geopolitical importance at the Václav Havel Library on Wednesday 9 April 2025.

Ve Světový den divadla 27. března 2025 proběhla v Knihovně Václava Havla moderovaná diskuze režisérů a dramaturgů o dramatech Václava Havla a především o praktických zkušenostech s jejich inscenováním. Setkání bylo i připomínkou nadcházejícího devadesátého výročí narození Václava Havla.

Proč bylo důležité a lákavé hrát Havla dříve a proč dnes? Je nutné k Havlovým textům přistupovat pietně nebo ne? Jaké zásahy jeho hry unesou a jaké už ne? Obsahují Havlovy texty aktuální témata nebo se postupně mění spíše ve svědectví o době, ve které vznikly? Čím může Havel-dramatik zaujmout dnešní diváky? Jaké jsou zkušenosti s ohlasy na aktuální inscenace Havlových her?

V diskusním panelu vystoupili Jiří Honzírek, Břetislav Rychlík, Vojtěch Štěpánek a Lukáš Trpišovský. Diskusi moderovali redaktoři časopisu Svět a divadlo Jakub Škorpil a Vladimír Mikulka.

Nebudu hrát roli, kterou mi předepsali.

Když minulý týden potkal náhodou na Malé Straně ředitel Knihovny Václava Havla francouzského politologa a historika Jacquese Rupnika, zavzpomínali na 50. výročí vzniku otevřeného dopisu Václava Havla Gustávu Husákovi, nejvýše postavenému komunistovi v zemi. Debata, do které se spontánně pánové vrhli, pokračovala v Knihovně Václava Havla. Zaznamenali jsme ji pro vás, protože, bohužel: Vládnutí strachem je nadčasové téma.

Dnes je to padesát let, kdy Václav Havel odeslal z Vlčic u Trutnova otevřený dopis nejvýše postavenému muži tehdejšího Československa, generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Gustávu Husákovi otevřený dopis.

Nedávno se nám dostala do ruky audio nahrávka, na níž autor (už jako prezident) čte ukázky tohoto svého textu. Možná je to ten nejlepší způsob, jak si výročí připomenout – poslechnout si samotného autora.

Osvobození koncentračního tábora Buchenwald 10. dubna 1945 ukončilo utrpení tisíců vězňů, včetně stovek dětí, které zachránil Antonín Kalina. Jaké osudy čekaly na přeživší? Jak se v nelidských podmínkách projevovala odvaha, solidarita a naděje?

O těchto otázkách diskutovala izraelská spisovatelka Limor Regev, autorka připravované knihy o Antonínu Kalinovi, a Michal Šmíd, redaktor Magazínu Paměti národa. 

Jaké byly osudy Čechoslováků v sovětských gulazích za druhé světové války? A v čem tehdejší asimilace nezletilých dětí připomíná aktuální praktiky Putinova Ruska?

I na to se ptá spisovatel Jáchym Topol historiků Anny Chlebiny a Adama Hradílka při příležitosti vydání knihy Gulag a Československo (3) – Válka.

Kritičnost vůči vládnoucím poměrům přinášející úskalí vystihuje osobnost Jana Slavíka (1885–1978), svérázného historika, jenž patřil mezi výrazné osobnosti české historiografie meziválečného období. 140. výročí od Slavíkova narození nabízí příležitost připomenout i spletité cesty české historiografie a Slavíkovo dílo, které stejně jako on sám se ocitlo za bývalého režimu na indexu, byť za německé okupace nemohlo vycházet coby bolševické.

V debatě vystoupili Jaroslav Bouček, Martin Kučera, Jakub Rákosník a David Svoboda.

Diskuzi moderoval historik Michal Macháček.

Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

This year we commemorate the 35th anniversary of the re-establishment of diplomatic relations between Czechoslovakia and the State of Israel. And 35 years will also have passed since President Václav Havel's first visit to Israel in April 1990.

Václav Havel committed to restoring diplomatic relations between the two states, which had been severed by the communist regime, as early as his New Year’s speech in 1990. Together with the then Deputy Prime Minister Shimon Peres, he prepared the conditions for a historic agreement. It was signed in Prague on February 9, 1990, by the Ministers of Foreign Affairs Jiří Dienstbier and Moshe Arens. In April, Václav Havel became the first representative of a country from the former Soviet bloc to visit Israel. Even after the division of Czechoslovakia in 1993, the Czech Republic continued to support Israel - the only country with a functioning legal and democratic system in the Middle East. It continues this policy to this day.

The history and future of Czech-Israeli relations was discussed by Anna Azari, Ambassador of the State of Israel to the Czech Republic, Veronika Kuchyňová Šmigolová, Ambassador of the Czech Republic to Israel, and former Ambassadors of the Czech Republic to Israel, Jiří Schneider, Michael Žantovský, and Tomáš Pojar. The discussion will be moderated by Jakub Železný, journalist and editor of Czech Television.  

The evening was held in cooperation with the Embassy of the State of Israel to the Czech Republic.

Co nám Dopis Gustávu Husákovi, který je vlastně jedním z nejvýznamnějších esejů Václava Havla, říká dnes?

V Knihovně Václava Havla debatovali Ester Valtrová z organizace Díky, že můžem, novinář, politický komentátor a moderátor Seznam Zprávy Jindřich Šídlo a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček.

Tato lekce z cyklu Devadesátá: Občanská společnost se věnuje proměnám občanské společnosti v Československu a později v Česku. Nejprve mapuje potlačení občanské společnosti během komunistického režimu, kdy většina neziskových organizací zanikla nebo byla přísně kontrolována státem. Po roce 1989 nastává boom občanské angažovanosti, vznikají tisíce nových sdružení a organizací. Lekce se také věnuje sporu o roli občanské společnosti – zatímco Václav Havel ji vnímal jako klíčový prvek demokracie, Václav Klaus ji kritizoval jako zbytečnou a nevolenou strukturu. Diskuse o jejím významu pokračuje dodnes.

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Přednáška historičky Veroniky Pehe o rozvoji občanské společnosti v 90. letech. Přednáška doplňuje lekci Občanská společnost, je určena pedagogům a středoškolským studentům s hlubším zájmem o téma.

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Max van der Stoel, who was the Dutch foreign minister at that time, met on March 1st 1977 with Jan Patočka, philosopher and spokesperson for Charter 77. This historic encounter was a turning point for the anti-Communist movement. As the first Western minister to engage with organized dissent in Czechoslovakia, Van der Stoel’s bold move gave Charter 77, previously unknown in the West, publicity and international recognition.

After a second term as Foreign Minister (1981-1982), Van der Stoel became Ambassador to the United Nations from 1983 to 1986. He then served as a Member of the Council of State until January 1993. In December 1992, he was appointed as the first OSCE High Commissioner on National Minorities, a role he held until July 1, 2001. Also after his formal retirement, Van der Stoel remained active as a UN diplomat and human rights expert, furthering his commitment to international justice. In 1996, he received the Order of Masaryk from President Havel.

Frans Timmermans served as van der Stoel’s Senior Advisor and Private Secretary since 1995. Max van der Stoel was his mentor and a role model. Timmermans followed in his footsteps, becoming the Netherlands’ Minister of Foreign Affairs (2012–2014). Later he assumed a position of the State Secretary for European Affairs (2007–2010) and an EU Commissioner and Vice-President. He is now leading the opposition in the Dutch parliament as leader of the GroenLinks-PvdA party. Frans Timmermans was present at the unveiling of the Max van der Stoel Memorial in Prague that took place in 2017.

The discussion was moderated by Martin Palouš, a former Czech diplomat, spokesman of Charter 77, and one of the importně figures in the country’s democratic transition.

Dostupnost bydlení se pravidelně vrací jako téma předvolebních kampaní, konkrétní opatření ale vlády úspěšně odsouvají na druhou kolej. Proč voliči přistupují na tento opakující se cyklus slibů a nečinnosti? A kdo na to nejvíc doplácí?

O tom si bude povídat redaktor Deníku N Prokop Vodrážka s novinářem a ekonomickým komentátorem Davidem Klimešem, sociální antropoložkou Lucií Trlifajovou a ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy Ondřejem Boháčem.

Srdečně zveme na 26. Velký knižní čtvrtek, na němž představíme to nejzajímavější z jarní nabídky českých knižních nakladatelství.

Pozvání na setkání přijali autorky a autoři Jakub Szántó, Pavla Horáková, Dalibor Vácha a Lenka Vrtišková-Nejezchlebová. Zahraniční tituly dále představí spisovatelky a spisovatelé prostřednictvím svých zdravic, redaktoři a další hosté.

Pořadem provede Ivana Veselková a Tadeáš Hlavinka.

Elita de Klerk is the Chairperson of the Board of Trustees of the FW de Klerk Foundation and is also the patron of the FW de Klerk Foundation’s International Donor Support Programme. This foundation promotes and defends the South African Constitution, works for reconciliation, mutual understanding, and national unity, and preserves and celebrates the legacy of late President Frederik Willem de Klerk. The resemblance to the Václav Havel Library is not accidental. Elita and her husband President FW de Klerk met President Václav Havel several times, in Prague and Cape Town. She is a member of WWF 1001, a founding member of the Peace Parks Foundation, patron of the Cape Town Opera and a member of the Board of Trustees of the Philharmonic Orchestra of Cape Town. Elita is also patron of the Global Leadership Foundation (GLF), an international organisation which was founded in 2004 by FW de Klerk.

She is devoted to art in all its manifestations and has expanded her knowledge by completing numerous courses. She is an amateur painter and a student of graphology and psychology. In addition to the arts, she is committed to contributing towards a better life for disadvantaged and abused children in South Africa.

Inteview was led by Veronika Bednářová.

Nedávné rozhodnutí Národní galerie uzavřít část svých prostor ve Veletržním paláci dětem vyvolala tak bouřlivou reakci veřejnosti, že trvalo pouhé dva dny, než NG krok zrušila. Reakcím se nelze divit – veřejný prostor v Praze i v dalších městech stále není příliš přátelský k dětem a rodinám. Jak by to šlo změnit? Z kterých městech v cizině si lze vzít inspiraci?

Debatovat přijde popularizátor architektury Adam Gebrian, architektka Mirjana Petrik a lektorka a mentorka tvořivé hry Carolina Sidon, které obě působí ve sdružení Město přátelské k dětem.

Diskuzi moderuje Silvie Lauder.

Prvním hostem naší nové série Audience byl ekonom, filozof a spisovatel Tomáš Sedláček.

Co nám o budoucnosti Německa řekl výsledek předčasných voleb? A co budou znamenat pro nás, a nakonec pro zbytek Evropské unie? Prolomí se tamní poválečné tabu ohledně vládnutí s krajní pravicí? O tom se svými hosty, germanistkou Zuzanou Lizcovou, politoložkou Kateřinou Smejkalovou a novinářem Tomášem Lindnerem, debatoval editor Deníku N Filip Zajíček.

Podíváme-li se na naše krásná historicky rostlá města, je zde vůbec možné mluvit o nějakých problémech? Základními problémy současného města z pohledu městského plánování a urbanismu jsou monofunkční městské zóny, brownfieldy, průmyslové parky, řídce osídlená města, smršťující se města, dopravní kolaps, zhoršující se kvalita životního prostředí, zanedbávání veřejného prostoru, gentrifikace a nedostatek dostupného bydlení, prázdné domy, stárnoucí bytový fond a realitní spekulace, nedostatečná nová výstavba, neexistence politického zadání a nedostatek participace.

Osamu Okamura je architekt zaměřený na zvyšování obyvatelnosti měst a její interpretaci. Působil v řadě funkcí například jako hostující profesor na Tokijské vědecké univerzitě či děkan Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Jeho kniha Město pro každého: Manuál urbanisty začátečníka získala řadu ocenění. Okamura byl v roce 2014 jmenován „New Europe 100 Outstanding Challengers from Central and Eastern Europe“, jako jeden ze 100 vynikajících přispěvatelů k šíření inovací celosvětového významu z východní Evropy.

U příležitosti spuštění našeho nového vzdělávacího projektu Devadesátá www.devadesata.cz a zveřejnění výsledků průzkumu Devadesátá očima mladých, který pro Knihovnu zpracoval analytický ústav STEM a který podpořila nadace Bakala Foundation, proběhl v Knihovně Václava Havla kulatý stůl, který moderoval Jindřich Šídlo. Spolu se studenty gymnázia Třeboň jsme diskutovali o tom, co devadesátá léta znamenala pro naši zemi i co znamenají pro dnešek. Velká část debaty byla věnována tomu, jak by si mladí lidé představovali výuku moderní historie po roce 1989. Přítomní pedagogové sdíleli své zkušenosti s praxe a zástupci odborné veřejnosti své poznatky z dlouhodobé práce ve vzdělávání. V debatním panelu zasedli Barbora Grečnerová (Knihovna Václava Havla), Václav Pecha (Bakala Foundation), Jitka Uhrová (STEM), Matěj Vačkář (Gymnázium Třeboň).

Přednáška Investigativního novináře Jaroslava Spurného o kriminalitě v 90. letech. Přednáška doplňuje lekci Kriminalita, je určena pedagogům a středoškolským studentům s hlubším zájmem o téma.

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Přednáška odborníka na životní prostředí Ladislava Mika o ekologické situaci 90. let, vzniku první ekologické legislativy, zlepšení životního prostředí i o střetu ekologie a ekonomiky v druhé polovině 90. let.

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Přednáška publicisty Petra Koubského o rozmachu technologií a globalizaci 90. let.

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Přednáška novináře Martina Fendrycha o budování nového státu po sametové revoluci.

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Devadesátá léta přinesla kromě svobody i nové typy kriminality a zločinu. Objevuje se obchod se sexem, na ulicích jsou vidět drogově závislí nebo bezdomovci, přibývají herny a casina. Byla devadesátá léta opravdu tak divoká, jak se o nich často vypráví?

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Ekologická situace v komunistickém Československu byla špatná. V severočeských Teplicích demonstrovali za čisté ovzduší punkáči i maminky s kočárky už 11. listopadu 1989. Po sametové revoluci vzniká první ministerstvo životního prostředí v historii, přijímá se nutná legislativa. Stav ekologie se nezvykle rychle mění k lepšímu. V druhé polovině 90. let však ekologie ustupuje ekonomickým zájmům.

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Nikdy v historii se technologie nevyvíjely tak rychle jako na konci 20. století. V Československu byl tento boom o to větší, že jsme po čtyřiceti letech totality měli za ostatními západními zeměmi velké zpoždění. Doba analogová se mění na dobu digitální, je spuštěn internet a svět se propojuje.

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Se sametovou revolucí končí čtyřicet let totality, postupně se buduje demokratický stát, vznikají (staro)nové politické strany a profilují se hlavní političtí leadeři naší politické scény. Po dvou letech se rozpadá společné soužití Čechů a Slováků. Česká republika se postupně zapojuje do mezinárodních struktur.

Toto video je součástí vzdělávací série Knihovny Václava Havla: Devadesátá.

Série Devadesátá představuje historickou dekádu 90. let v její pestrosti a komplexnosti a opírá se o vzpomínky a názory odborníků. Je určena vyšším ročníkům základních škol, všem typům středních škol, ale i široké veřejnosti. Další materiály a podcasty této série najdete na www.devadesata.cz

Právě v těchto dnech se ve stranách napříč spektrem rozhoduje o tom, kdo nakonec bude na podzim kandidovat do Poslanecké sněmovny. Usiluje o to také řada mladých členů. Proč? Co chtějí v celostátní politice změnit? A proč chtějí někam, kde se podle mnohých nedá pracovat?

Hosté:
▪︎ Richard Beran (ODS)
▪︎ Jitka Černá (STAN)
▪︎ Adam Knedlhans (Mladé ANO)
▪︎ Luděk Svoboda (SOCDEM)

Diskuzi moderuje František Trojan z týdeníku Respekt.

Na konci února si připomínáme 11. výročí ruské války proti Ukrajině a 3. výročí celoplošné ruské invaze, která šokovala i ty, jež rok 2014 nechal chladnými.

Zveme vás na debatu Deníku N, která obě výročí připomene. Hosty debaty budou Lukáš Novotný z Katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, specialista mimo jiné na politiku Německa i dalších německy mluvící zemí, Kryštof Kozák z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Petra Procházková, reportérka a redaktorka zahraniční redakce Deníku N a Roman Pataj, vedoucí oddělení komentářů a publicistiky ve slovenském Denníku N, čtenářům v posledních třech letech známý především jako autor Vývoje bojů – jedinečné série článků popisujících den za dnem vývoj celoplošné ruské agrese na Ukrajině.

Debatou provede editor zahraniční rubriky Jan Kudláček.

Při různých setkáních si zpravidla vzájemně přejeme zdraví a štěstí. Pokud je máme, dožijeme se vyššího věku. Pokud je má většina lidí ve společnosti, pak společnost zestárne. To ale vnímáme jako problém. Staráme se, zda bude na důchody a zdali bychom neměli pro ty zestárlé postavit více ústavů. Mluvíme o „nich“ ale jsme to my – my nyní či my v bližší nebo vzdálenější budoucnosti.

Proč ztotožňujeme stáří jen s potřebami a nesoběstačností? Proč nevidíme přínos starších lidí pro společnost? Co je to zdravé stáří a proč se o právě probíhající Dekádě zdravého stárnutí téměř nemluví? Co je to produktivní stáří?

Přednášku vedla docentka Iva Holmerová, lékařka se specializací v geriatrii, veřejném zdravotnictví a medicíně dlouhodobé péče

Přijměte pozvání na diskuzi s oceňovaným ukrajinským spisovatelem, novinářem a bývalým politickým vězněm, Stanislavem Asejevem. V roce 2017 byl Asejev po zveřejnění článků o situaci na Donbasu zatčen a nezákonně uvězněn v Doněcku za „extremismus“ a „špionáž“. Během svého zajetí byl vystaven krutému zacházení a mučení elektrickým proudem. Po dvou letech byl propuštěn v rámci výměny vězňů. V roce 2024 se Asejev přes šest měsíců jako dobrovolník v řadách ukrajinské armády účastnil bojů, během kterých byl zraněn.

Je autorem románu The Torture Camp on Paradise Street (2020) a sbírky esejů In Isolation (2019). Asejev je zakladatelem Fondu iniciativy spravedlnosti, jehož cílem je uchovat v národní paměti Ukrajiny fakta o ruských válečných zločinech.

Debatu bude moderovat Tomáš Brolík z týdeníku Respekt.

Unikátní fotografie Oldřicha Škáchy najdete zde: oldrichskacha.cz/galerie-osobnosti

V posledních letech se hojně debatuje o tom, že by ve Sněmovně mohla zasednout nová strana. Teď se blíží konec ledna a podzimní volby do dolní komory klepou na dveře. Má nová partaj ještě čas na oslovení voličů? Co by jim měla nabídnout? Jaké by potřebovala osobnosti? A bude muset být konzervativní, aby uspěla? Hosté: Martin Buchtík (sociolog a ředitel STEM) a Martin Voňka (producent a jeden z tvůrců prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga). Debatu moderoval Martin Štorkán.

Představení nových titulů Pavla Hoška a Martina C. Putny

Co má společného výklad trpké knihy starověkého Kazatele s útěšnou hrabalovskou čítankou? Co má společného Šalomounův palác s Libní? A shodli by se tito dva básníci lidské každodennosti v pohledu na úděl člověka, filosofii, mystiku, naději, víno, Polabí, naše hodnoty? Shodli by se vůbec na něčem?

Představení komentované čítanky z díla Bohumila Hrabala Bohové jste vy a biblické knihy Kazatel s komentářem pro denní čtení, dvou nových titulů výrazných postav české akademické a duchovní scény, profesorů Pavla Hoška a Martina C. Putny, které vycházejí v rámci dvou drobných, ale silných edic nakladatelství Biblion.

Večerem provedl Alexandr Flek.

Všimli jste si, že v Bibli máme tři vánoční příběhy a každý je úplně jiný? Nevšimli? Po této přednášce Pastoral Brothers už nebudete Vánoce vnímat tak jako dřív. 

Evangeličtí faráři Jakub Helebrant a Karel Müller vystupující jako Pastoral Brothers dostali nápad točit videa v hospodě u piva. Ukazují, že církev v dnešní době nemusí být zakonzervovaná do minulosti, a chtějí mluvit dnešním způsobem o křesťanských tématech, která mají nadčasovou platnost.

Diskuze s Alsu Kurmaševovou o tom, jak vysokou cenu mohou novináři zaplatit za oddanost své práci.

Alsu Kurmaševová, novinářka Rádia Svobodná Evropa, strávila více než devět měsíců v ruském věznění. V květnu 2023 odcestovala do Kazane, aby navštívila svou nemocnou matku, ovšem ruské úřady jí už nedovolily opustit zemi a vrátit se do Prahy, kde od roku 1998 žije se svým manželem a dvěma dcerami. Následovalo obvinění, dlouhé měsíce ve vazbě a odsouzení na šest a půl roku za „šíření nepravdivých informací o ruské armádě“. Vláda Spojených států, Rádio Svobodná Evropa, lidskoprávní organizace, a především rodina neúnavně usilovaly o její propuštění. 1. srpna letošního roku, po devíti měsících strávených v chladné vězeňské cele, byla Alsu díky historické výměně vězňů mezi Západem a Ruskem konečně osvobozena.

Rozhovor vedla Zuzana Tvarůžková.

17. ročníku soutěže se zúčastnilo celkem 92 studentek a studentů ze 48 středních škol z 13 krajů ČR. V letošní porotě zasedly tyto osobnosti českého veřejného života: novinář Filip Titlbach, spisovatelka a publicistka Anna Beata Háblová, novinářka Tereza Šídlová, mediální analytik Josef Šlerka, novinář a básník Jonáš Zbořil. Večerem provedla Barbora Grečnerová. Více o soutěži zde https://edu.vaclavhavel.cz/cs/student...

Vítězný esej 17. ročníku soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej / 2024

Vítězem soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej se v roce 2024 stala Eva Panáčková z Gymnázia Česká Lípa

Její esej s názvem Proč by za mě esej (ne)mohla napsat umělá inteligence? čte herečka Sarah Haváčová

Více o soutěži naleznete zde: https://edu.vaclavhavel.cz/cs/studentsky-esej

Jak se v posledních 35 letech proměňovala naše společnost a jak se proměňovat bude? Proč se nám zdá, že si čím dál tím méně rozumíme a máme pocit, že dřív byla tráva zelenější? A dá se tohle všechno, alespoň z části, ukázat v datech?

Martin Buchtík je sociolog a ředitel analytického ústavu STEM. Zabývá se tématy spojenými s dynamicky se proměňující společností v širším kontextu a dalšími otázkami, jako je formování veřejného mínění, kvalita života, soudržnost a nerovnosti. V minulosti mimo jiné řídil Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, doktorské studium absolvoval na Univerzitě Karlově se zaměřením na metodologii sociologického výzkumu.

Při příležitosti vyhlášení výsledků třetího ročníku ankety Knihy roku uspořádal Deník N debatu o tom, jak se o české literatuře referuje v českých médiích.

Pozvání do diskuze přijali literární historička, publicistka a vysokoškolská pedagožka Blanka Činátlová, novinář, publicista a fotograf Josef Chuchma a literární kritik Kryštof Eder.

Večerem přivedla editorka kulturní rubriky Deníku N Irena Hejdová.

„Každý z nás je odpovědný za celý svět,“ řekl Václav Havel v jedné ze svých mnoha úvah na téma lidské svobody a odpovědnosti. Pro člověka se to zdá být nadlidským úkolem.

Mezinárodní právo, mezinárodní spravedlnost a jejich mechanismy, jako princip správy mezinárodních vztahů, selhávají. Propojenost současného světa předivem vztahů, procesů, toků surovin, zboží, technologií a informací se ale dále prohlubuje. Závisíme nejen na celé civilizaci, ale i na stavu planety jako celku. Nemáme úniku.

Jen těžko si můžeme myslet, že jsme v bezpečí, že se nás netýkají civilizační konflikty, mocenské zájmy totalitních režimů v Rusku, Asii a na Blízkém východě, protože se odehrávají daleko a v zásadě s námi nemají nic společného. Nepotrestané systematické zločiny těchto vlád jen posilují přesvědčení, že korupce, cenzura, beztrestnost a násilí jsou tím nejúčinnějším prostředkem k dosažení cílů.

Svět je jen jeden a vše, co se v něm odehrává, se týká nás všech. Každý neseme svůj díl odpovědnosti.

• Uvítání: Zuzana Tvarůžková, moderátorka konference
• Zahájení: Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla, a Jolana Voldánová, ředitelka Nadace Charty 77 
• Úvodní slovo: Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR 14.20
• Keynote: Marci Shore, profesorka historie na Yaleově univerzitě Proč nás musí zajímat, co se děje v jiných zemích a jiných částech globalizovaného světa i v souvislosti s dnešními válečnými konflikty?
• Rozhovor s Maríou Corinou Machado, laureátkou Ceny Václava Havla za lidská práva 2024
  Rozhovor vede Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla 15.10
• Panel I: Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva 2024 
  Moderuje Zuzana Tvarůžková
• Panel Keynote: Jessikka Aro, finská investigativní novinářka, expertka na ruskou dezinformační válku: Odhalování ruských hybridních operací navzdory pronásledování ze strany Putinových trollů
• Panel II: Propaganda a manipulace s informacemi – neporazitelné nástroje zla? Jsme schopni čelit manipulacím a lžím? Ubráníme v současném, bezbřehým relativizováním “rozostřovaném” světě, základní hodnoty humanity a demokracie? Jakou roli v tomto procesu hrají autority? Jakou mocenské a byznysové zájmy? A jakou umělá inteligence?
  Hosté: ▪ Jessikka Aro, finská investigativní novinářka, expertka na ruskou dezinformační válku ▪ Otakar Foltýn, bezpečnostní expert, vládní koordinátor strategické komunikace, zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky ▪ Siim Kumpas, vedoucí týmu pro politiku, strategii a globální prioritní otázky, divize strategické komunikace, European External Action Service ▪ Kateřina Kümpel, spoluzakladatelka spolku Zvolsi.info
  Moderuje Jeremy Bransten, regionální ředitel pro evropské vysílání, Rádio Svobodná Evropa
• Panel Keynote: Irina Ščerbakova, spoluzakladatelka ruské historicko-vzdělávací, dobročinné a lidskoprávní organizace Memorial: Jaká je situace současného ruského disentu, jak může svět pomoci?
• Panel III: Žádné zlo není daleko / Porušování lidských práv bývá předzvěstí rozsáhlejšího násilí a konfliktů. Proč se všechny probíhající i potenciální konflikty ve světě týkají všech? Kolik náš stojí přehlížení lidskoprávních zločinů ve jménu ekonomických zájmů? Hosté: ▪ Irina Ščerbakova, historička, publicistka a překladatelka, spoluzakladatelka ruské historicko-vzdělávací, dobročinné a lidskoprávní organizace Memorial ▪ Olga Misik, aktivistka, symbol ruského pro-demokratického hnutí z roku 2019 ▪ Dominika Urhová, nezávislá přispěvatelka pro think-tanky se zaměřením na čínskou zahraniční politiku a vztahy s Tchaj-wanem
  Moderuje Jakub Szántó, novinář, reportér České televize
• Závěr a poděkování: Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla

Datum konání: středa 2. října 2024
Místo: Pražská křižovatka, Zlatá 1, Praha 1
Pořádá: Knihovna Václava Havla & Nadace Charty 77
Partner projektu: Parlamentní shromáždění Rady Evropy Konference se koná za laskavé finanční podpory Sekyra Foundation a Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Hlavním strategickým partnerem Knihovny Václava Havla v roce 2024 je Bakala Foundation.
Mediální partneři: Český rozhlas Plus, Radio Svobodná Evropa
Konference se konala pod záštitou ministra zahraničí ČR Jana Lipavského.

Přestože je dnes mladá generace více slyšet, často se necítí být vyslyšena. Jak jí více vtáhnout do veřejné debaty? A jak si vzájemně a s respektem naslouchat napříč generacemi tak, aby debata nekončila u boomerů a sněhových vloček?

Vystoupí Bára Stárek (předsedkyně spolku Díky, že můžem) a Erik Tabery (šéfredaktor týdeníku Respekt).

Debatu moderuje František Trojan.

Večer oslavující tibetskou kulturu, poezii a literaturu se uskutečnil u příležitosti křtu českého vydání sbírky básní a esejů s názvem Kora Tenzina Tsundueho.

Během večera vystoupili také nomádská zpěvačka Sonam Dolma a hudebník Loten Namling. Svým dílem a následnou diskusí hosté přiblížili význam umění pro hledání a definování tibetské identity. Mezi hosty diskuse byly i básnířka Jana Hradilková a tibetanistka Zuzana Ondomišiová.

Večerem provedla Kateřina Procházková.

Ohlédnutí za letošními oslavami sametové revoluce...

Letos uplynulo 35 let od pádu berlínské zdi, sametové revoluce a počínajícího rozvalu sovětsko-ruského impéria. Jakou úlohu v tom sehrál český disent? Jak se zhostil transformace komunistické totalitní diktatury v demokratický stát se sebevědomou občanskou společností? Co je dědictvím českého disentu? V čem a pro koho by mohl být i dnes inspirativní? A v jaké kondici jsou vlastně česká demokracie, Západ a svět tváří v tvář novým formám totalitarismu? 

V debatě vystoupili někdejší disidenti a polistopadoví politici Daniel Kroupa a Pavel Bratinka a publicista a filosof Miroslav Vodrážka.

Moderoval historik a filosof Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR.

Druhý svazek autorských portrétů z pera spisovatele Pavla Kosatíka potvrzuje povzbudivou zprávu: V české společnosti 20. a počátku 21. století vyrůstala a stále vyrůstá řada pozoruhodných osobností či – slovy Jana Patočky – duchovních lidí. Kosatík o nich píše svým charakteristickým způsobem, tedy čtivě, s citem pro peripetie osobních příběhů, ale přitom stručně a úsporně. Sérii padesáti textů, které vycházely každý týden na webu Deníku N i v jeho tištěné podobě, lze číst i jako lákavé pozvání k hlubšímu studiu života a díla zajímavých žen a mužů – zesnulým sociologem Ivem Možným počínaje a nejmladší z Kosatíkova výběru, filozofkou Terezou Matějčkovou, konče.

Zveme vás na debatu s autorem Pavlem Kosatíkem, filozofkou a novinářkou Terezou Matějčkovou, novinářem, scénáristou a moderátorem Petrem Fischerem a filozofem Václavem Němcem.

Večerem provede Jáchym Topol.

Na uvedení českého vydání knihy Nůž se on-line připojil autor titulu Salman Rushdie a v rozhovoru se Sašou Michailidisem mluvil nejen o atentátu a Noži, ale také o své další tvorbě a plánech do budoucna. Následovala debata nad knihou s překladatelkou Martinou Neradovou a anglistou Ladislavem Nagym.

Novinář týdeníku Respekt Ondřej Kundra a expertka na Izrael Irena Kalhousová představili v Knihovně Václava Havla svou novou knihu Izrael ve stínu 7. října.

Čím dál více dětí se potýká s psychickými potížemi, avšak najít pro ně pomoc je téměř nadlidský úkol. Máme před sebou dva problémy: rostoucí číslo mladistvých s psychickým onemocněním, a zároveň špatné nastavení systému. Proč není kariéra dětského psychiatra pro lékaře výhodná a jaká úskalí přináší? Na tyto a další otázky odpovídá v rozhovoru s redaktorkou Studentských listů Adélou Mikešovou MUDr. Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.

Rozhovory o bolesti a traumatech zraněných duší a o hledání síly na cestě k jejich uzdravení. Renata Kalenská v osobních rozhovorech odkrývá příběhy ženských i mužských obětí sexualizovaného násilí. Jak vypadá každodenní cesta za uzdravením každého z nich, jak se k nim staví společnost a co nejvíce potřebují traumatem zkoušené „zamrzlé duše“? K sestavení této knihy autorku inspirovala především Jasmína Houdek, lektorka kurzů Moderní sebeobrany. Novinářce svěřila svůj výjimečný příběh, v němž dokázala najít sílu pomoci nejen sobě, ale i pomáhat ostatním.

Přijďte na debatu Renaty Kalenské s Jasmínou Houdek, Pavlem Houdkem (Moderní sebeobrana) a Jiřím Kylarem (předseda spolku Někdo ti uvěří) spojenou s uvedením knihy.

Following the fall of communism, Prague gained an image as the “Left Bank of the ‘90s”, drawing floods of young Westerners. But what was that era in Czechoslovakia/Czechia really like for those who lived through it? Were there any downsides to the “Wild East” period, when it sometimes seemed like anything literally went? And what, if anything, did dissident-turned-president Václav Havel contribute to the place’s appeal?

Those questions and more were discussed by travel writer Mark Baker, author of the memoir Time of Changes, well-known singer and actress Tonya Graves, and journalist Ray Furlong of Radio Free Europe/Radio Liberty, a former BBC Prague correspondent.

Hosted by journalist Ian Willoughby of Radio Prague International.

Rozhovor s ruskou historičkou Irinou Ščerbakovou vedl a přeložil novinář a rusista Libor Dvořák.

Irina Ščerbakova je spoluzakladatelka ruské historicko-vzdělávací, dobročinné a lidskoprávní organizace Memorial. V roce 2022 byla organizaci Memorial spoluudělena Nobelova cena míru, necelý rok poté, co jí bylo nařízeno ukončit činnost během vlny represí proti kritickým hlasům. Irina Ščerbakova je historičkou, publicistkou a překladatelkou, která se zabývá dokumentováním a mapováním komunistického totalitního režimu v Sovětském svazu. Žije v exilu.

Pozvání na setkání přijali autorky a autoři Petr Motýl, Krystyna Wanatowiczová, Jozef Karika, Tomáš Klvaňa, Milan Ohnisko, Jaroslav Rudiš a Jaromír 99, Miloš Urban, René Nekuda a Nikkarin, Ivana Denčevová, Martin Sodomka, Renata Kalenská. Dále představí zahraniční tituly spisovatelky a spisovatelé prostřednictvím svých zdravic a též překladatelky Magdalena Štulcová a Pavla Přívozníková.

Pořadem provede Jiří Svoboda, kulturní redaktor ČT.

In this interview Milan Babík, Director of the Václav Havel Library, sits down with Vladimir Kara-Murza, Russian political activist, journalist, historian, opposition leader, and prisoner of conscience. Arrested in April 2022 and sentenced to 25 years in jail for his criticism of Putin's war in Ukraine, Kara-Murza was shipped off to a penal colony in Siberia before being released on August 1, 2024, as part of a prisoner exchange between Russia and Western countries. Watch him talk about the influence of Václav Havel's Power of the Powerless on his political thinking and actions, discuss his inner motivations to stand up to Putin's ruthless regime, and explain why the Kremlin is afraid of those living in truth.

Česko si prošlo turbulentními časy. Krajské a senátní volby, sílící opozice, vláda v krizi. Co tyto události znamenají a jak ovlivní rok před sněmovními volbami?

Debatovat budou politický analytik agentury STEM Martin Kratochvíl a politolog Lukáš Jelínek.

Diskuzi moderuje František Trojan.

K čemu a komu vlastně slouží ústavy? Jak vznikala ta česká? Jaký vliv na ni měl Václav Havel? Osvědčila se naše ústava? Jaká má silná a slabá místa?

Jan Kysela je profesorem ústavního práva a státovědy. Na pražské právnické fakultě vede katedru politologie a sociologie, působí také jako tajemník ústavní komise Senátu a od loňského roku i jako poradce prezidenta republiky. Napsal knihy o dvoukomorových parlamentech, právu na odpor, zákonodárné delegaci, dělbě moci a o ústavní teorii jako oboru.

Siim Kumpas serves as Head of the Policy, Strategy and Partnerships Team within the Information Integrity and Countering FIMI Division at the European External Action Service, the European Union's diplomatic service. Before joining the EEAS, Kumpas worked at the Government Office of Estonia on designing and implementing the country’s approach to building resilience to foreign information manipulation. He is also a guest lecturer at the Estonian Academy of Security Sciences, where he teaches a course on Information Manipulation and Strategic Communication. He holds an MA in Communication Management from the University of Tartu.

An interview was led by Ian Willoughby, a journalist with Radio Prague International, on the occasion of the international conference in honour of the laureate ot the Václav Havel Human Rights Prize 2024.

For more about "Why Should We Care?" conference, visit us via: https://www.vaclavhavel.cz/en/confere...

V čem se prolínají staronový totalitarismus a imperialismus? Kde hledat historické kořeny těchto fenoménů? Jakou šanci mají svoboda a demokracie?

V debatě vystoupili sinoložka Olga Lomová, politický geograf Michael Romancov a publicista Jan Fingerland.

Moderoval historik a filosof Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR.

Jak má vláda dělat konkrétní ekonomickou politiku? Často přehlížíme to základní. Mnohá opatření by se dělat vůbec nemusela, protože je lépe zajistí trhy, tedy rozhodování rozdrobeného společenství lidí. Naopak samy trhy mnohdy selhávají a potřebují mít od politiků dobře nastavená pravidla či vhodné prostředí.

Profesor ekonomie Filip Matějka hovořil o základních principech toho, jak využívat svobodná rozhodnutí podnikatelů a pracovníků a jak takovým rozhodnutím pomáhat, abychom si jimi navzájem neškodili.

Martin Bútora slaví 7. října životní jubileum: 80 let. Významný slovenský sociolog, vysokoškolský pedagog, někdejší politik i velvyslanec v USA vzpomíná v rozhovoru se spisovatelem Jáchymem Topolem na první setkání a spolupráci s Václavem Havlem, na rozpad Československa i pracné manévrování Slovenska do NATO a západních struktur. Dojde řeč i na aktuální politickou situaci. „Oni to jednoduše totálně prohrají,“ vzkazuje na adresu Roberta Fica.

Rozhovory a debaty z produkce Knihovny Václava Havla sledujte na www.havelchannel.cz

Finnish investigative journalist Jessikka Aro made headlines around the globe when she exposed so-called troll farms in Russia a decade ago. However, that reporting also led to Aro herself becoming the target of vicious online abuse and intimidation. She discusses – among other questions – how troll farms function, whether their often young staff actually believe in the work they do and whether technological developments are making it even harder for the West to respond to such interference.

An interview was led by Ian Willoughby, a journalist with Radio Prague International, on the occasion of the international conference in honour of the laureate ot the Václav Havel Human Rights Prize 2024. For more about "Why Should We Care?" conference, visit us via: https://www.vaclavhavel.cz/en/conference-2024

The Georgian human rights lawyer and feminist activist Babutsa Pataria was one of three finalists for the 2024 Václav Havel Human Rights Prize. In an interview, Pataria discusses the value of human rights awards and perceptions of feminism in her native country – and says that data shows that improvements are being seen in Georgia when it comes to gender and equality issues.

An interview was led by Ian Willoughby, a journalist with Radio Prague International, on the occasion of the international conference in honour of the laureate ot the Václav Havel Human Rights Prize 2024. For more about "Why Should We Care?" conference, visit us via: https://www.vaclavhavel.cz/en/conference-2024

Ohlédnutí za 12. mezinárodní konferencí k poctě laureáta Ceny Václava Havla, jíž se v roce 2024 venezuelská bojovnice za lidská práva María Corina Machado. Více o konferenci "Co nám je do toho?" naleznete ZDE. 

An interview with the American historian Marci Shore was led by Milan Babík, director of the Václav Havel Library.

Marci Shore will be our keynote speaker at tomorrow's 12th International Conference in Honour of the Laureate of the 2024 Václav Havel Human Rights Prize.

Volební „Zápas o Ameriku“ v USA vrcholí a bez nadsázky rozhodne o směřování celého světa. V nakladatelství Argo vychází stejnojmenná kniha Jana Kaliby, bývalého zpravodaje Českého rozhlasu v USA. Šest neděl před volebním dnem jsme tuto knihu založenou na autentických hlasech z terénu představili v debatě v Knihovně Václava Havla.

Vystoupili autor knihy Jan Kaliba, bývalý americký zpravodaj České televize David Miřejovský a Daniela Vrbová, novinářka Českého rozhlasu se zkušenostmi z USA.

Diskusi moderoval šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Independent media play a vital role in democratic societies by reporting accurate information, free of government or other influence and pressure. Increasingly, they also play a crucial part in countering disinformation narratives. Independent media are, however, hugely outspent by state actors who invest billions of dollars in disseminating propaganda and exerting malign influence. Join the Václav Havel Library and Radio Free Europe / Radio Liberty for a discussion on the challenges of reporting the facts at a time when disinformation and propaganda are on the rise.

Panelists: Andrey Cherkasov, Journalist, Radio Free Europe
Pavel Havlíček, Research Fellow, Association for International Affairs
Bob Kartous, Spokesperson and Journalist, Czech Elves

Led by: Veronika Víchová, Analyst, Center for an Informed Society

Další díl kulturního čtvrtletníku Josefa Chuchmy Řízneme do toho!

Od září tohoto roku zmizí Lidové noviny z pultů. Co značka Lidové noviny ve své polistopadové historii postupně symbolizovala? Jaký napsala mediální příběh ve svobodné České republice? Diskuse se povede nejen s pozvanými hosty, ale také s publikem, v němž se jistě vyskytnou i ti, kteří s Lidovkami po nějaký čas žili. 

Hosté: Jana Machalická, poslední vedoucí kulturní rubriky Lidových novin, a Dalibor Balšínek, někdejší šéfredaktor Lidových novin, dnes šéfredaktor Echo24.cz a Týdeník Echo

Moderuje: Josef Chuchma, publicista a kritik, web ČT art

knihovnavaclavahavla

Since taking up the post of U.S. Ambassador in Prague in January 2023, Bijan Sabet has been one of the most visible diplomats in the Czech Republic. In this special edition of In Conversation With… Ambassador Sabet will discuss a range of issues, including ties between Washington and Prague today, entering the world of diplomacy at a later stage of his career and the values he is keen to promote as his country’s representative in Czechia.

Ian Willoughby, a journalist with Radio Prague International, moderated the latest edition of this series of talks in English at the Václav Havel Library.

Co všechno znamená skutečnost, že tolik lidí opouští Slovensko a stěhuje se do Česka.

Hosté: Andrea Michalcová, ředitelka Centra pro informovanou společnost, a Jozef Dobrík, kreativní ředitel strategické komunikace vlády

Debatu moderuje Tomáš Brolík.

Jak moc nebezpečným si děláme naše prostředí? A co nám v našem okolí nejvíc ubližuje?

První živý podcast Petra Koubského a Vítka Svobody o vědě a technologiích.

Vystoupí vědkyně Jana Klánová, ředitelka centra RECETOX Masarykovy univerzity. V centru dlouhodobě zkoumá, jaký mají na naše zdraví vliv chemické látky, které se přidávají do výrobků, a odtud putují do vzduchu, vody a potravin.

Letos si připomínáme 80. výročí  Slovenského národního povstání, které mimo jiné znamenalo vyvrcholení odbojových aktivit na Slovensku a slovenské přihlášení se k obnově Československa.

Diskutující se zaměřili na proměny hodnocení a významu povstání i jeho aktérů v průběhu času.

Hosté: Vilém Prečan, Jan Rychlík a Michal Macháček Večerem provedl David Svoboda.

Debatu v Knihovně Václava Havla připravilo Muzeum paměti XX. století.

Před čtyřiceti lety, 3. září 1984, zemřel ve věku 53 let jeden z nejvýznamnějších poválečných českých překladatelů Jan Zábrana, též vynikající básník, prozaik, esejista a editor, přítel Václava Havla. U příležitosti čtyřicátého výročí vychází v nakladatelství Torst jeho nová kniha EXCERPCE, kterou v Knihovně představil její editor Jan Šulc.

Knihovna Václava Havla vyhlašuje 17. ročník tradiční Soutěže o nejlepší studentský esej - tentokrát na téma: Proč by za mě esej (ne)mohla napsat umělá inteligence? Středoškoláci mohou své práce zasílat do 31. října 2024 na esej@vaclavhavel.cz Tři nejlepší práce si odnesou finanční odměnu 15.000 Kč, 10.000 Kč a 5.000 Kč. V porotě soutěže i letos zasednou přední osobnosti českého veřejného života, se kterými se studenti budou moci setkat osobně na slavnostním vyhlášení soutěže v prosinci 2024. Více informací o soutěži naleznete ZDE.

Před čtyřmi lety Běloruskem otřásaly prodemokratické protesty, které Lukašenkův režim tvrdě potlačil. O řadě zatčených osobností nemá veřejnost ani rodiny obětí žádné zprávy. Silové složky státu brutálně plní své kvóty, pokračují diktátorovy námluvy s válečným agresorem Putinem.

Nejen na to, kde v této situaci brát naději, se ptal Jáchym Topol svého hosta Siarheie Kastramy. Žene mě představa, že já, moje rodina i celá běloruská společnost může žít ve svobodě, odpovídá běloruský občanský aktivista, digitální zbojník a absolvent práv a teritoriálních studií na FF UK. 

Intelektuál, kterého totalitní režim opakovaně věznil, je komunistickými poslanci zvolen do čela země. Nevěrohodný scénář, který by pravděpodobně v Hollywoodu shodili ze stolu, se v Československu v prosinci 1989 skutečně odehrál.

Závěrečný díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce.

It was a great pleasure for Milan Babík to engage in conversation with Timothy Snyder. This time they focused not on Ukraine, but on Václav Havel. When did Timothy Snyder first come across Havel's ideas? What was his initial reaction to them, and how have they shaped his intellectual development? What does he find so valuable about them, where do they figure in his current work, and why should we continue to pay attention to them? In this interview, you will find answers to these and other questions.

Přejeme vám krásné léto a těšíme se na vás v září! Vaše Knihovna Václava Havla

V červenci začíná 25. ročník Měsíce autorského čtení, největšího středoevropského literárního festivalu. Letos jeho hosty budou spisovatelky a spisovatelé z Tchaj-wanu. O této blízké, byť exotické literární destinaci v Knihovně Václava Havla hovořili spisovatelé Li Ang a Kevin Chen, Liang-ruey Ke, ředitel Tchajpejské ekonomické a kulturní kanceláře, a Táňa Dluhošová, ředitelka Orientálního ústavu AV ČR a kurátorka Měsíce autorského čtení. Večerem provedl Petr Vizina.

Setkání nad knihou autorek Brendy Flanaganové a Hany Waisserové Ženský umělecký disent, věnované Edě Kriseové, Evě Švankmajerové a dalším kreativním ženám, které svým psaním, uměním a životními postoji vytvářely a rozšiřovaly prostor svobody v komunistickém Československu, ale také v disentu, kterému dominovali muži.

Vystoupili: Brenda Flanaganová, americká spisovatelka a básnířka, Eda Kriseová, spisovatelka a novinářka, bývalá poradkyně Václava Havla, a Hana Waisserová, docentka Ústavu moderních jazyků a literatury na University of Nebraska-Lincoln.

Večerem provedla Michaela Stoilova, rusistka a pedagožka.

These are tumultuous times for Iran. The recent death of Iranian president Ebrahim Raisi, Iran’s conflict with Israel and involvement in Russian aggression in Ukraine, and the still resonating death of Mahsa Amini all indicate that significant political change could come soon. With a snap presidential election set to take place on 28 June, join Radio Free Europe/Radio Liberty for a discussion about what may lie ahead for Iran. Panelists: Golnaz Esfandiari, Radio Free Europe / Radio Liberty (RFE/RL), and Matouš Horčička, Association for International Affairs (AMO). Moderator: Dominika Píhová, Deník N

Spisovatelky Magdaléna Platzová a Monika Zgustová vás seznámí s životními osudy Mileny Jesenské a Felice Bauerové a jejich vlivem na Kafkovo literární dílo.

Večerem provede Petr Vizina.

Diskuse se uskuteční v rámci projektu Transatlantic Kafka, který pořádá Židovské muzeum v Praze u příležitosti stého výročí úmrtí Franze Kafky.

Od samého rána do setmění. V Královské zahradě na Pražském hradě. “Balábile”, namíchané z divadelního představení, koncertů, diskusí, čtení, foto show, výstav, venkovních šachů, divadelních pouťových atrakcí a nejednoho překvapení. Taková byla (Za)hradní slavnosti Knihovny Václava Havla. Děkujeme všem, kteří spolu s námi přišli slavit! A těšíme se na vás!

I přes to, že Kafkovo dílo nebylo kromě šedesátých let po roce 1948 vydáváno, nezmizelo z povědomí českých čtenářů, ba spíš naopak: šířilo se v samizdatu ve starších i nových překladech a nabývalo významů, které obohatily širokou škálu kafkovských interpretací běžných v západním světě.

Veronika Tuckerová ve své přednášce věnuje specifickým rysům české recepce Kafky v Československu během komunismu a to především dopisům z vězení Václava Havla, Jiřiny Šiklové a Milana Šimečky.

Veronika Tuckerová je germanistka a slavistka. Narodila se v Praze, vystudovala na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a od roku 2013 působí na Harvardově univerzitě v Cambridge v Massachusetts. Zabývá se českou recepcí Franze Kafky, disentem a vizuálním uměním. Publikovala v časopisech Journal of World Literature, New German Critique, Brücken a dalších. Dlouhodobě spolupracuje s časopisem Revolver Revue. Knihu Reading Kafka in Prague připravuje k vydání newyorské nakladatelství Bloomsbury Academic.

Českému vysokému školství chybí 10 miliard ročně. „Ztrácíme nejtalentovanější jedince – pedagogy i vědce,“ říká v rozhovoru historik Jakub Izdný z iniciativy Hodina pravdy. V rozhovoru s redaktorkou Studentských listů Adélou Mikešovou mluví i o tom, jak se podfinancování vysokých škol promítá do kvality výuky.

Už dvacet let vytváříme v Knihovně Václava Havla prostor pro společenský dialog, otevřený všem demokratickým názorům a proudům

20 let - to je přes 2500 debat, konferencí, výstav, rozhovorů, divadel i autorských čtení.
Vydali jsme více než 100 knih a tištěných publikací.
Spolupracujeme s dvěma tisíci učiteli z více než 1300 škol napříč republikou.
Pořádáme workshopy a webináře. Bezplatně poskytujeme přes 100 vzdělávacích videí, učebních materiálů, podcastů.
Náš archiv čítá na 8 000 titulů knížek a periodik a přes 70 000 zpracovaných archiválií.
Každý rok udělujeme Cenu Václava Havla bojovníkům za lidská práva z celého světa a Cenu Toma Stopparda za nejlepší česky psanou esej.
Do našeho klubu každý rok zavítá až 10 000 návštěvníků a dalších sto tisíc náš program sleduje na havelchannel.cz
Ctíme přání Václava Havla, aby knihovna byla živoucí organismus a přístupná všem. Veškerý obsah i vstup na naše akce proto nabízíme zdarma.
20 let inspirativních setkání, myšlenek, smíchu a dialogu.

Děkujeme vám za ně.
Knihovna Václava Havla

Oblíbená debata redaktorů časopisu Respekt se při příležitosti 20 let výroční Knihovny Václava Havla dotkne havlovského tématu občanské společnosti a angažovanosti.

Hosté: Erik Tabery a Jiří Pehe

Diskuzi moderuje Ivana Svobodová.

Pro některé už jen bývalý, pro jiné stále jejich prezident. Film Tady Havel, slyšíte mě? uvedený nedávno do distribuce připomněl poslední léta Václava Havla. Odchod z funkce však nemusí znamenat ztrátu vlivu ani odchod do ústraní.

Jak vypadal život Václava Havla, jak se vyrovnával s exprezidentstvím, které jej samotného zaskočilo tím, že je svého druhu doživotní funkcí, a čím jej naplnil?

Na to se exprezidentových dlouholetých spolupracovníků z doby prezidentské i postprezidentské, Jakuba Hladíka, Sabiny Tančevové a Martina Vidláka, ptal Jiří Kubík, investigativní novinář a šéfredaktor Seznam Zpráv.

Proč by mladí lidé měli jít k volbám do Evropského parlamentu? V čem jsou tyto volby zásadní?

„Každé volby jsou dnes tak trochu evropské. Bude se řešit budoucnost mladých lidí a měli bychom ukázat, že za sebe dokážeme rozhodovat sami,“ vysvětluje Natálie Malcová, kreativní manažerka organizace Díky, že můžem v rozhovoru s redaktorkou Studentských listů Marikou Staňkovou.

Kdo a proč hrozí „genderovou ideologií“. Příklad sexuální výchovy, její historie a konkrétní praxe na českých školách Otázky genderu a sexuality nejsou jen záležitostí individuální identity, ale užitečným indikátorem otevřenosti a demokratičnosti dané společnosti. V současném Česku i za jeho hranicemi se mobilizují antidemokratické a krajně-pravicové síly kolem údajné hrozby „genderové ideologie“. Nejde jim jen o potlačení práv konkrétních skupin, ale o rozvrácení principů demokratického uspořádání.

Přednáška ilustrovala tyto procesy na příkladu sexuální výchovy a ukázala, jak je obsah vzdělávání spjat s dobovým sociálně politickým kontextem a jak historický vývoj od dob socialismu ovlivnil slabé ukotvení předmětu vychovávajícího k sexuálním, partnerským a rodičovským vztahům.

Lucie Jarkovská a Kateřina Lišková začaly vystupovat jako Duo docentky v roce 2019, kdy spolu poprvé popularizovaly feminismus a výzkum zaměřený na gender a sexualitu skrze stand-up. Společně spoluzakládaly obor genderová studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, jsou aktivní v organizacích zasazujících se za práva žen, menšin a přírody. Aktuálně působí Lucie na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity na Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání, Kateřina pracuje v Historickém ústavu AV ČR, kde vede mezinárodní tým zkoumající vědění o zdraví žen a dětí za socialismu.

knihovnavaclavahavla

Západ musí být zničen. Rozhovor Jáchyma Topola s historikem Janem Horníkem o jeho knize, zkoumající chorobné vize Alexandra Dugina, Putinova dvorního šarlatána.

Uvedení knihy proběhne 3. června v Knihovně Václava Havla.

Spojené státy stojí před klíčovými prezidentskými volbami. Pocítí Češi rozdíl, když zvítězí Joe Biden, nebo Donald Trump? Jaké jsou nálady mezi lidmi v USA? Co zásadního se děje v americké politice a jakou roli v tom všem mají média?

S redaktorkou Deníku N Janou Ciglerovou budou diskutovat amerikanistka Jana Sehnálková z Katedry amerických studií FSV UK, bývalý zpravodaj ČRo v USA Jan Kaliba a Kateřina Vodvářková ze zahraniční redakce televize Nova.

As the face of Honest Guide, which has nearly 1.4 million YouTube subscribers, Janek Rubeš is also for many the face of Prague. His videos highlight scams to watch out for, but also offer visitors an insider's guide to the Czech capital. But what motivates the young Praguer to tackle illegal money changers and dodgy exchange offices? And how does he feel the city could be improved?

Ian Willoughby of Radio Prague International put these and many more questions to Rubeš in this edition of In Conversation With…, a series of occasional talks in English hosted by the Václav Havel Library.

Na konci osmdesátých let 20. století sehrály v mnoha zemích sovětského bloku významnou roli takzvané kulaté stoly jako nástroj politické a společenské změny. Vzorem se stalo jednání mezi představiteli komunistického režimu a částí opozicí v Polsku, které se odehrálo na jaře 1989 a vedlo k prvním částečně svobodným volbám od druhé světové války.

O příčinách, podobách a důsledcích fenoménu kulatého stolu hovořili Michael Kocáb, Martin Mejstřík a Petr Blažek.

Debatu moderovala Hana Kordová Marvanová.

Cyklus pořadů Muzea paměti XX. století.

US historian Michael Kimmage is visiting Prague to present his new book Collisions: The Origins of the War in Ukraine and the New Global Instability, which explores the causes of Europe’s biggest war since 1945. Where has the United States failed, and where has Europe failed? Are relations between the West and Russia even worse today than during the Cold War? And has the war in Ukraine begun a new period of global instability? The debate was moderated by Barbora Chaloupková, a contributor to the weekly Respekt.

Moderní české a evropské dějiny, zejména pak reflexe totalitních a autoritářských režimů 20. století, jsou samozřejmě předmětem pluralitního bádání. Zároveň Západ včetně České republiky aktuálně čelí promyšleným útokům ze strany genocidních imperiálních mocností, na prvním místě Ruska, které prostřednictvím propagandy a dezinterpretací zneužívá historii jako nebezpečnou zbraň.

Jak funguje ruská manipulace s dějinami a co je jejím cílem? Které události českých dějin jsou Ruskem záměrně instrumentalizovány? Co můžeme dělat, aby společnost byla vůči falšování dějin odolná? Pomůže občanské vzdělávání? Jaká je odpovědnost intelektuálních a politických elit?

Hosté: poslankyně Helena Langšádlová, historik Petr Placák a poslanec Ondřej Kolář

Debatu moderoval historik a filosof Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR.

Diskusní setkání (nejen) o reformě systému ochrany ohrožených dětí.

Téměř třicet let se v České republice probírá potřeba zásadní změny systému péče o ohrožené děti a rodiny. Mnoho lidí z řad odborníků a široké veřejnosti přináší nezvratné důkazy o škodlivosti ústavního prostředí na životy dětí. Přesto je právě teď 8 000 dětí a mladých lidí odsouzeno k životu v ústavu. Aktuálně se připravuje nový moderní zákon, který by měl tuto neutěšenou situaci změnit.

Transformují se konečně rozšířené sítě ústavů na ambulantní a terénní služby? Jak pomoci dětem a rodinám ohroženým příjmovou chudobou? Kolik stojí a měl by stát systém ochrany dětí v České republice? Schyluje se k novému legislativnímu zakotvení ochrany dětí a podpoře rodin? Bude u nás jednou záležet opravdu na každém dítěti?

Diskutovali Klára Chábová z Nadačního fondu Krok domů a Platformy Do dospělosti, Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně pro lidská práva, a Miloslav Macela, autor návrhu reformy systému péče o ohrožené děti.

Debatu moderovala Zuzana Tvarůžková.

Lady Milena Grenfell-Baines was a young girl when she and her half-sister were placed on a “kindertransport” train from Prague to London on the very eve of WWII. It was only many decades later that she discovered that they had been among 669 mainly Jewish children saved from the Holocaust by Nicholas Winton. Today aged 94, Lady Milena is still going strong, regularly sharing her experiences in talks with young people.

This edition of In Conversation With… – an occasional series of English-language talks at the Václav Havel Library – was hosted by Ian Willoughby, a journalist with Radio Prague International.

From his childhood steps through his first artistic achievements and months and years in opposition to the communist regime, to his election as president of Czechoslovakia and then the Czech Republic, as a film director, and as a tireless defender of human rights and civil society.

The story – which is also a chronicle of the second half of the (Czech) 20th century – is narrated by journalist Ian Willoughby.

Directed and animated by Jakub Čermák.

Jak dosáhnout spravedlnosti v případech sexuálního násilí? Debata Deníku N se bude věnovat restorativnímu přístupu, který se zaměřuje na napravení vztahů, jež byly narušeny spácháním trestného činu. U oběti hledá cestu, jak zajistit její potřeby a napravit újmu. Pachatele pak motivuje k převzetí odpovědnosti.

Redaktorky Deníku N Dominika Píhová a Ludmila Blažková budou se svými hosty mluvit o tom, co může znamenat spravedlnost pro oběť i pachatele, nebo o tom, jaký prostor dává restorativním přístupům české právo.

Hosty debaty budou:

Adéla Hořejší, advokátka a spoluzakladatelka Institutu pro restorativní justici
Daniel Bartoň, advokát a odborný asistent na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy
Dana Pokorná, psychoterapeutka

Zveme vás na křest knihy Czechy. To nevymyslíš. Polský autor nám ukazuje naši zemi tak, jak my ji nikdy vidět nedokážeme – zvenčí, přitom zasvěceně, s velkou znalostí faktů a s láskou.

S autorem knižní novinky Edice N Aleksanderem Kaczorowskim si bude povídat vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský. Hovořit budou nejen o knize, ale také o vztahu Poláků a Čechů, o podobnostech a rozdílech mezi dvěma blízkými, ale občas dramaticky odlišnými sousedními zeměmi.

Slovenské prezidentské volby podstatně ovlivní směřování země. Jak jejich výsledkům rozumět a co od nové hlavy státu čekat?

V debatě vystoupí Tomáš Strážay, politolog, ředitel Slovenské asociace pro zahraniční politiku, a Andrea Michalcová, ředitelka Centra pro informovanou společnost.

Diskuzi moderuje Tomáš Brolík z týdeníku Respekt.

Evropská kulturní obec si letos připomíná 100. výročí smrti významného pražského německého spisovatele jako Rok Franze Kafky.

Je nám velkou ctí, že naše pozvání přijala polská filmová režisérka světového významu Agnieszka Holland, která v těchto dnech natáčí v České republice celovečerní film inspirovaný právě tímto fascinujícím autorem.

Režisérku, známou vřelými vztahy k České republice, pojilo mj. i dlouholeté přátelství k Václavu Havlovi, které dokonce vyústilo v uměleckou spolupráci, byť poněkud absurdní: filmařka, která si ve francouzském exilu vybrala k televizní adaptaci hru Largo desolato, neměla možnost se zakázaným spisovatelem a později velmi vytíženým prezidentem na přípravě filmu domlouvat.

Hovořili jsme nejen o Franzi Kafkovi, Václavu Havlovi, ale také o tom, jaký vliv měla léta strávená na pražské FAMU (a česká kultura vůbec) na její filmovou tvorbu.

Večerem provedl Jakub Železný, novinář, rozhlasový a televizní moderátor.

Naše pozvání přijala polská filmová režisérka světového významu Agnieszka Holland, která v těchto dnech natáčí v České republice celovečerní film inspirovaný právě tímto fascinujícím autorem. Režisérku, známou vřelými vztahy k České republice, pojilo mj. i dlouholeté přátelství k Václavu Havlovi.

Hovořili jsme nejen o Franzi Kafkovi, ale také o tom, jaký vliv měla léta strávená na pražské FAMU (a česká kultura vůbec) na její filmovou tvorbu.

Rozhovorem provedl filmový kritik Kamil Fila.

Zatímco 20. století bylo „zlatou dobou“ osazování a odstraňování pomníků, soch či pamětních desek, stejně jako přejmenovávání ulic a náměstí, naše současnost se vyznačuje tápáním ohledně inscenace historické paměti ve veřejném prostoru. V Česku se to týká především „kultury vzpomínání“ ve vztahu ke komunistické totalitě a sovětsko-ruské imperiální dominanci, ale platí to obecně. Jak by dnes mohla vypadat přítomnost paměťových stop ve veřejném prostoru vytvářených skrze kulturu a umění? Jaké dnes instalovat „pomníky“? A je to nějak důležité pro demokratický stát a sebevědomou občanskou společnost?

Hosté: architektka Pavla Melková, sochař Krištof Kintera a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová

Moderoval historik a filosof Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR.

Výtvarník a spisovatel Josef Čapek patří k významným osobnostem českého moderního avantgardního umění. Vedle spolupráce s bratrem Karlem je důležitá jeho samostatná tvorba. Jeho široký záběr sahal od výtvarného umění, literatury až k divadelní tvorbě a scénografii. Po nástupu Hitlera k moci reagoval Josef Čapek na novou politickou situaci. Publikoval kresby z cyklu Ve stínu fašismu a jednoznačně se postavil proti nacistickému režimu. Již 1. září 1939 byl zatčen gestapem a uvězněn. Během celé války prošel řadou koncentračních táborů. Podle všech náznaků zemřel krátce před osvobozením tábora Bergen-Belsen.

Hosté: Pavla Pečinková, kunsthistorička a členka Společnosti bratří Čapků, Daniel Vojtěch, editor díla Josefa Čapka, a Jan Wiendl, literární historik a editor

Debatu moderoval Jan Samohýl.

Patří dnes Havlovy hry a eseje do čítanek – nebo na jeviště, divadelní i životní? Čím více se vzdalujeme od Havlovy éry (a bohužel i hodnot, jež reprezentoval), tím častěji slýchávám, že jeho dramatika, eseje a postoje patří do šedesátých až devadesátých let 20. století, ale v 21. století působí spíš jako v minulosti důležitý, ale přece jen anachronismus. Že je prostě zrodila doba komunismu, a s jeho pádem že padla i jejich naléhavost a aktuálnost. Má přednáška si neklade menší ambice než na konkrétních příkladech ze Zahradní slavnosti, Vyrozumění či Odcházení (případně Moci bezmocných) dokázat, že jde o nesmysl a předsudek, k jehož vyvrácení stačí prostinká věc – znovu si ty texty pozorně přečíst, a to počínaje hned první celovečerní hrou – Zahradní slavností (1963). Budeme překvapeni, jak jejich témata nejenže nezestárla, ale naopak prokázala mnohdy až prorocky jasnozřivou předpověď toho, co žijeme dnes – a nejen u nás. A že Havel byl autor nadčasového a globálního, nikoli jen domácího významu.

Profesor Vladimír Just je teatrolog a literární a divadelní kritik. Od roku 1994 působí jako vysokoškolský pedagog, byl šéfredaktorem Divadelní revue, publikoval řadu odborných statí v domácích i zahraničních časopisech, je autorem přes dvaceti knižních publikací.

A discussion on the enduring legacy of Max van der Stoel and the pivotal role of dissidents in shaping democracy in the 21st century. Max van der Stoel's historic meeting with Jan Patočka, the philosopher and spokesperson for Charter 77, marked a significant milestone in the struggle for human rights and political freedoms. As the first Western minister to engage with Charter 77, van der Stoel's courageous act paved the way for international recognition of dissident movements.

Against the backdrop of this historic encounter, esteemed speaker Bert Koenders, Chair of the Max van der Stoel Foundation and former Dutch Minister of Foreign Affairs, led a conversation on the challenges and opportunities facing democracy today together with professor emeritus at the University of Fribourg Filip Karfík. Professor Karfík studied philosophy in a private circle of Jan Patočka’s students, classical philology studied in Prague and Vienna, postgraduate studies in Paris, Eichstätt and Munich, PhD in philosophy obtained at the Faculty of Arts, Charles University in Prague, habilitation achieved in philosophy.

Ian Willoughby discussed with guests.

Ještě před rokem Evropský parlament TikTok svým zaměstnancům zakazoval, dnes ze svého oficiálního účtu zdraví své sledující. Politika vůči TikToku se mění. Mění ale také TikTok politiku? Jde o nepostradatelný nástroj v komunikaci s mladými? A je se čeho bát?

Vystoupí Johana Bázlerová (Jsem v obraze) a výzkumnice Marie Heřmanová.

Debatu moderuje František Trojan z týdeníku Respekt.

Press freedom and independent media are increasingly under pressure. Currently, according to Reporters Without Borders, almost 500 journalists are behind bars for simply doing their jobs and journalists around the world work under constant threat to their personal safety and often to the safety of their families too. Free media are a cornerstone of fair and democratic societies. Independent journalism serves as an indicator of democracy and enables citizens to make informed decisions about their lives. Join the Václav Havel Library and Radio Free Europe / Radio Liberty for a discussion on the safety of journalists at a time when a record number of journalists are imprisoned and facing increasing physical and online harassment.

Speakers include:
* Stephen Capus, President and CEO, Radio Free Europe / Radio Liberty
* Lída Vacková, Program Manager, Freedom House
* Martin Řezníček, Deputy Editor-In-Chief of News, Czech Television

Moderator: Gabriela Svárovská, Expert on Human Rights and International Politics

Rok 2024 může změnit politickou architekturu celého Západu. USA i Evropskou unii čekají klíčové volby, v těch evropských volí i Češi. Jak moc mohou různé volební strategie rozštěpit vládní koalici a co se může změnit po eurovolbách a krajských a senátních volbách v Česku? Do jaké míry může výsledek letošních trojích voleb ovlivnit zásadní volby do Poslanecké sněmovny příští rok?

Redaktorka Deníku N Markéta Boubínová si do debaty pozvala politoložku Annu Shavit (FSV UK), Jaromíra Mazáka (ředitel výzkumu, STEM) a redaktora Jana Tvrdoně (Deník N).

In a wide-ranging interview, New York-based theatre director and playwright Edward Einhorn discusses putting on all Václav Havel's plays within a 2006 festival in New York, his own interactions with the playwright-turned-president, where Havel's work stands in relation to the Theatre of the Absurd in general, his own work as artistic director of the Rehearsal for Truth festival (co-run by the Václav Havel Centre) and much more.

Vážení přátelé, velice se omlouváme všem, kdo chtěli toto video sledovat na Havel Channel, ale jeden z diváků nechal rozhovor „z důvodu stížnosti na pomluvu“ zablokovat. Do doby, než se nám podaří dosáhnout nápravy, můžete video zhlédnout ZDE na našem Facebooku. 

Nový díl série Studentský hlas se věnuje sektám působícím na území České republiky. Moderátorka Marika Staňková se ptá studenta religionistiky Jakuba Jahla na to, v čem spočívá nebezpečí sekt, jaké sekty dnes na území ČR působí a na jaké typy lidí se zaměřují. „Pro každého člověka je na světě ideální sekta, nikdo není mimo nebezpečí,“ varuje host, který v rozhovoru mluví i o novém trendu sekt ve virtuální realitě cílících na mládež od 12 let.

Do 3. dubna letošního roku můžete nominovat vlastní texty na Cenu Toma Stopparda, kterou od roku 2021 Knihovna Václava Havla pořádá.

Cena je udělována každoročně tříčlennou porotou za původní, knižně nevydanou esej v českém jazyce. Příspěvky lze zaslat na adresu CenaTS@vaclavhavel.cz Více informací naleznete zde: www.vaclavhavel.cz/cs/cena-toma-stopparda

Divadelnice, dramaturgyně, výtvarnice a herečka Josefína Formanová získala Cenu Toma Stopparda v roce 2021.

Získá Robert Fico celé Slovensko? O co se hraje v nejdůležitějších prezidentských volbách moderní slovenské historie?

Vystoupí novinářky Ivana Svobodová (Respekt) a Zuzana Kovačič Hanzelová (SME).

Debatu moderuje Ondřej Kundra.

Rusko, impérium a středověk jsou slova, která dnes v České republice povětšinou nevyvolávají pozitivní emoce. Pakliže se nacházejí v jednom názvu, a dokonce spolu skutečně souvisí, pak se zdá rovnice jasná: přednáška bude o tom, co je v lidských dějinách temné. Ale je to skutečně tak jednoduché?

Na základě studia architektury, umění a vědeckých textů posledních dvou staletí jsme se zamysleli nad tím, jak (a proč) se vyvíjela ruská imperiální identita od cara Mikuláše I. po Vladimira Putina. Zároveň jsme si však provokativně položili otázku, zda tomu mohlo být jinak a zda je z globálního pohledu možné na celou situaci nahlížet komplexněji.

Profesor Ivan Foletti přednáší dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně, kde působí jako vedoucí Centra raně středověkých studií. Vyučoval též na univerzitách v Lausanne, Benátkách, Fribourgu, Padově a Poitiers. Zabývá se uměním pozdní antiky a raného středověku.

In little over a year, the UK’s ambassador to Prague, Matt Field, has become perhaps the most recognisable foreign diplomat in the Czech Republic. But what does he regard as the most important aspects of his mission in the country? How does he view Czech-British relations in 2024? And what are the values he is most keen to promote in his position?

Matt Field discussed these questions and more with Tereza Willoughby, head of arts news at public broadcaster Czech Television. ​

In Conversation With... is a series of occasional talks in English at the Václav Havel Library.

Tomáš Etzler pracoval jako stálý zpravodaj České televize v Číně a působil také v Hongkongu. Nyní vydal knihu Nezešílet!, pokračování své slavné „asijské knihy“ Co jsem to proboha udělal?, popisující syrové zážitky respektovaného novináře a reportéra z více než desetiletého pobytu v Číně.

Jak vývoj Číny ovlivnila politika jednoho dítěte? Jaké je zde postavení žen? Jaký byl nejznámější čínský disident a laureát Nobelovy ceny Liou Siao-po? Máme se bát rozpínavosti Číny?

Nahlédněte do života běžných Číňanů i do života novináře, který přináší zpravodajství z totalitní země.

Debatu s Tomášem Etzlerem moderoval Jáchym Topol.

Jak se utěšujeme v době nevíry? V řadě úvah o spisovatelích, umělcích, hudebnících a jejich dílech – od knihy Jób a žalmů po Gustava Mahlera, Alberta Camuse, Prima Leviho a Václava Havla – ukazuje uznávaný spisovatel a historik Michael Ignatieff, jak se lidé v extrémních situacích napříč časem obraceli jeden k druhému, aby získali naději a odolnost. Jejich příběhy přenáší do současnosti s přesvědčením, že tyto tradice útěchy můžeme oživit, když čelíme úzkosti a nejistotě našeho rozkolísaného jednadvacátého století.

Knihu O útěše, kterou vydalo nakladatelství Kalich, uvedl její autor Michael Ignatieff spolu se svými hosty, Terezou Matějčkovou a Michaelem Žantovským.

24. ledna uplynulo sto let od smrti člověka, o němž Ferdinand Peroutka napsal, že „do těla doby vnikl jako ostrý železný hrot“. Vladimir Iljič Lenin, strůjce bolševického převratu v Rusku, vtiskl své utkvělé představy státu, který se pod názvem Sovětský svaz k neštěstí stamilionů postupně proměnil ve světovou mocnost.

V debatě, která připomněla Leninovu osobnost i dobu, se trojice hostů zamýšlena nad příčinami a dopady bolševické revoluce. Jakou roli sehrála v ruském historickém příběhu a v dějinách světa? Jak je Leninovo „dílo“ vnímáno v současném Rusku? Proč se Lenin dočkal kritiky z úst Vladimira Putina?

Diskuze s historičkou Danielou Kolenovskou, politickým geografem Michaelem Romancovem a novinářem Liborem Dvořákem.

Večerem provedl David Svoboda

Jak zvládl prezident Petr Pavel první rok na Hradě? A splnil některý ze svých slibů směrem k mladým lidem?

Petr Pavel dal nejvyšší politické funkci zcela jiný směr než jeho předchůdce. Je výrazně civilnější a nechce společnost rozdělovat. Přesto se pořád učí být politikem, říká host dalšího dílu Studentského hlasu politolog Josef Mlejnek. S moderátorkou Marikou Staňkovou mluví i o tom, proč více neotevřel Hrad mladým lidem.

Totalitarismus a transgenerační trauma Evropské a české dějiny 20. století jsou rámovány utrpením dvou světových válek a běsy totalitních režimů, zejména komunismu a nacionálního socialismu, které se vyznačovaly genocidními rysy (gulag, holokaust). Také v Československu se v letech 1938–1989 staly obětí těchto obludných ideologií statisíce lidí, přičemž jejich potomci si v sobě nesou různá traumata, která v českém kontextu nejsou až na výjimky příliš reflektována, zkoumána a uzdravována. Proto v rámci série debat s názvem Cirkus ÚSTR otvírá Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla i téma transgeneračního traumatu.

Hosté: psycholožka Zuzana Peterová a historička Pavla Plachá

Debatu moderoval historik a filosof Petr Hlaváček, ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR.

Debata s odborníky a vedoucími redakcí na téma mediálního pokrytí prosincového útoku na Filozofické fakultě UK.

V prvním, teoretickém bloku budou diskutovat:
Ludmila Čírtková, forenzní psycholožka
Andrej Drbohlav, behaviorální patolog
Tomáš Klézl, teoretik médií ​
David Klimeš, teoretik médií
Štěpán Vymětal, bezpečnostní expert

O tom, jak konkrétní média událost pojala, budou hovořit:
Martin Bartkovský (Reflex)
Matyáš Kaiser (iDnes.cz)
Michal Kubal (Česká televize)
Jiří Kubík (Seznam zprávy)
Pavel Švec (Aktuálně.cz)

Potravní interakce a komunikace v rámci nich hrají zásadní roli při udržování rovnováhy a podpoře rozmanitosti v přírodních ekosystémech. Nerovnováha v interakcích predátor-kořist může ovlivnit koloběh živin i různé charakteristiky rostlin. Netopýři, ptáci a mravenci patří bezesporu mezi nejvýraznější hmyzožravé predátory, jejichž vymizení může ovlivnit populace hmyzí kořisti a později i rostliny. Rostliny se ale býložravému hmyzu samy intenzivně brání a s predátory na vyšších potravních úrovních komunikují o přítomnosti hmyzu různými způsoby.

Kateřina Sam je česká vědkyně, terénní bioložka a ekoložka Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zkoumá nepopsané vztahy přírody. V pralesích Papuy Nové Guiney i na dalších exotických místech světa zkoumá vztahy mezi masožravými ptáky a hmyzem, nebo mapuje reakci stromů na to, když je zbaví housenek. Časopisem Forbes byla zařazena mezi nejlepší současné české vědkyně.

lham Tohti is a publicly known Uyghur intellectual from China and the laureate of the Václav Havel Human Rights Prize for 2019. For over 20 years he has been engaged in developing dialogue and understanding between the Uyghurs and the Chinese. For this, he was sentenced to life in prison in a two-day rigged trial in 2014.

The 10-year anniversary of his unjust imprisonment was marked at the Václav Havel Library by an interview with Ilham Tohti’s daughter Jewher Ilham and Enver Can, Ilham Tohti’s tireless defender and president of the IlhamTohti Institute.

Bude svět po 13. lednu 2024 blíž další válce, nebo si s úlevou oddechneme? A co když se stane obojí? Tchajwanské prezidentské volby mohou rozhodnout o budoucnosti nás všech. Co čeká Tchaj-wan pod vládou nového prezidenta? Jak na politickou změnu odpoví Čína, jak se k ní postaví USA a co to celé znamená pro Česko? A rozhodl o výsledku nejméně předvídatelných voleb v čínskojazyčném světě pouze vztah s Pekingem? Lednovou Debatu N spolupořádají Deník N a projekt Sinopsis.

Vystoupí Olga Lomová (FF UK), Táňa Dluhošová (OÚ AV ČR), Jana Sehnálková (FSV UK) a Simona Fantová (Sinopsis).

Debatu bude moderovat Magdalena Slezáková ze zahraniční rubriky Deníku N.

Mít svou smrt ve svých rukou. Má být v České republice uzákoněna eutanazie? V diskuzi vystoupí Věra Procházková, senátorka, Milan Hamerský, Spolek pro uzákonění eutanazie, David Černý, právník a etik, Dominik Opatrný, teolog. Debatu moderuje Tomáš Brolík.

O Václavu Havlovi jako dramatikovi, filozofovi a politikovi budou v malém sále Divadla Oskara Nedbala diskutovat editorka Knihovny Václava Havla Anna Freimanová, filozof Tomáš Hejduk, režisér Vladimír Morávek a předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský.

Debatu moderuje Jáchym Topol.

Třídenní kulturní maraton VÁCLAV HAVEL TADY A TEĎ s Knihovnou Václava Havla reflektující živý odkaz našeho prvního prezidenta s přesahem k jeho politické, filozofické a především divadelní práci. Divadlo, besedy, přednášky, vernisáž, koncert, projekce filmu, edukační programy.

Akci pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Divadlem Oskara Nedbala Tábor.

Třídenní kulturní maraton Knihovny VH, reflektující živý odkaz Václava Havla s přesahem k jeho politické, filozofické a především divadelní práci, se uskutečnil v Táboře ve dnech 18. -20. prosince 2023. Jeho spolupořadatelem bylo Divadlo Oskara Nedbala.

Přednáška upozorňuje na některé aspekty Tóry jako nauky, učení a výuky. Karol Sidon je vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident. Některé povídky a romány psal pod pseudonymem Chaim Cigan.

V novém díle Studentského hlasu se moderátorka Jiřina Marešová ptá Václava Moravce, nakolik dnešní žurnalistiku změnily sociální sítě a zda sociální sítě mohou být zdrojem kvalitních informací. Rozhovor se dotkne také dezinformací a jejich regulace.

Večer na počest Karla Jana Nepomuka Josefa Norberta Bedřicha Antonína Vratislava Menase knížete ze Schwarzenbergu (10. prosince 1937 – 12. listopadu 2023).

O své vzpomínky na Karla Schwarzenberga –zakladatele Československého dokumentačního střediska, vedoucího kanceláře prezidenta Václava Havla, ministra zahraničních věcí, politika, senátora, poslance, lesníka, hospodského a v neposlední řadě též zakladatele Knihovny Václava Havla – se s návštěvníky podělí:

Jan Dobrovský
Miroslav Kalousek
Petr Placák
Michael Žantovský

Hudební části programové mozaiky se zhostí Jiří Stivín.

Moderuje Barbora Kroužková (Česká televize).

Vyhlášení výsledků šestnáctého ročníku studentské esejistické soutěže Knihovny Václava Havla za přítomnosti studentů i poroty. Téma letošního ročníku znělo: Druhým rokem ve stínu války. Jak se nás dotýká válka, kterou známe jen z médií, a přesto jsme její součástí?

Eseje Václava Havla jako Moc bezmocných či Slovo o slovu se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení.

V letošní porotě zasedly tyto osobnosti českého veřejného života: spisovatelka a novinářka Adéla Knapová, spisovatel a pedagog Vratislav Maňák, spisovatel a novinář Jiří Peňás, spisovatel, textař, historik a publicista Petr Placák, ukrajinistka Lenka Víchová.

Vítězný esej 16. ročníku soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej / 2023

Vítězem soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej se v roce 2023 stal Matyáš Sahula ze Střední školy pedagogické, hotelnictví a služeb, Litoměřice.

Jeho esej s názvem Ruská zima nemrazí jen kozáky čte herečka Julie Goetzová.

Více o soutěži naleznete zde: https://edu.vaclavhavel.cz/cs/studentsky-esej

Vláda Petra Fialy v těchto dnech slaví dva roky svého úřadování. Je ale co slavit? Protesty ve školách, firmách nebo nemocnicích napříč Českou republikou, sílící opozice a rekordně nízká důvěra občanů v kabinet pěti stran. Je vláda opravdu tak špatná, jak lze číst z průzkumů? A znamená to, že ji za dva roky u moci vystřídá ANO a SPD?

Hosté:

Pavel Ranocha, analytik agentury Kantar CZ

Lubomír Kopeček, profesor politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity

Debatu moderuje František Trojan. 

Publikaci Dalajlama a Havel, Česko-tibetské vztahy na pozadí výjimečného přátelství autorek Kateřiny Bursíkové Jacques, Kateřiny Procházkové a kolektivu autorů jsme v Knihovně Václava Havla uvedli 29. listopadu.

Úryvky z knihy přečetl Robert Mikluš, večerem provedl Karel Hvížďala a role kmotry se ujala Eva Holubová.

Kdo a k čemu dnes potřebuje divadlo? Je divadlo dílnou lidskosti? Kdo ještě věří, že divadlo není zbytečné? Divadlo může být iluzí minulého i reklamou budoucího světa, ale důležitější je, že se v něm dá trénovat, jak žít navzdory okolnostem.

Profesorka Jana Pilátová je vysokoškolská učitelka, teoretička, kritička a dramaturgyně. Učí divadelní antropologii, vede tvůrčí dílny a studentské práce, o svých zkušenostech píše, překládá oborovou literaturu.

Jak si česká literatura stojí v zahraničí? Daří se mezinárodně překladům českých knih? A jaké z nich letos stály za to?

Nad výsledky ankety Knihy roku Deníku N si budeme povídat se spisovatelkou a publicistkou Klárou Vlasákovou, socioložkou Lucií Jarkovskou, ředitelem Světa knihy Radovanem Auerem a Janem Zikmundem z Českého literárního centra.

Diskuzi bude moderovat editorka kulturní rubriky Deníku N Irena Hejdová.

Diskuse o současných událostech v Izraeli a jejich možných důsledcích pro budoucí vývoj země.

Pozvání k účasti přijali Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra UK, a Konstanty Gebert, polský novinář a někdejší člen Solidarity.

Večerem provedla Emma Günsberger, předsedkyně České unie židovské mládeže. Večer spolupořádalo Židovské muzeum v Praze.

Ohlédnutí za 17. listopadem roku 2023

Debata s proslulým britským historikem a novinářem o jeho nové knize Evropa, náš domov (PROSTOR 2023). Autor v ní nabízí zasvěcený pohled na proces integrace západní Evropy a na proměnu střední a východní Evropy mezi maďarskou revolucí v roce 1956 a nedávnou ruskou invazí na Ukrajinu. Líčí, jak se Evropa vynořila z válečné zkázy, aby se demokratizovala, sjednotila a posléze zhroutila. Debatu s Timothym Gartonem Ashem uvádí Denisa Novotná, dále účinkují překladatelé Veronika Maxová a Jaroslav Veis.

Dostat se dnes ke kokainu je snazší než si objednat pizzu a v řadě společenských kruhů je oblíbenější než alkohol. Kokain. Obliba kdysi luxusní drogy pro bohaté v posledních letech prudce roste a má to řadu komplexních příčin i následků. Jak v Česku, tak ve světě.

Pozvání přijali národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a redaktor Respektu Petr Horký.

Debatu týdeníku Respekt moderuje Silvie Lauder.

Jak vypadá česká inteligence a proč ji jako společnost vůbec potřebujeme, když z ní podle mnohých neplyne žádný hmatatelný užitek? Každý týden píše publicista a spisovatel Pavel Kosatík pro Deník N profily nejzajímavějších a ne vždy úplně známých osobností z nejrůznějších oblastí veřejného života. Prvních padesát textů vychází nyní knižně v rámci Edice N.

Zveme vás na debatu, během níž si nejen o knížce budou povídat její autor, Pavel Kosatík, filozofka a novinářka Tereza Matějčková a novinář, scenárista a moderátor Petr Fischer.

Moderovat bude Jáchym Topol, na závěr knihu všichni společně pokřtí.

Málo se ví o tom, že Václav Havel je autorem námětu pantomimy. Němá absurdní groteska, kterou napsal ve vězení na jaře 1989, v sobě nese autentické prožitky a současně s nadsázkou sleduje koloběh naděje a zoufalství v jednání nevinného vězně. Po mnoha letech po Havlově libretu Perpetuum mobile aneb 7 dní pana A. sáhli mladí mimové z HAMU a přemýšleli nad ním v současných souvislostech. Téma vyrovnávání se se ztrátou svobody vnímali především jako téma vnitřního vězení.

„Toto libreto je stále aktuální, tak jako většina Havlových témat. Autor sám se několikrát dostal do patu, kdy je člověk na dně, kdy má pocit, že se ze dna nedostane a že je definitivně ztracen. Síla Havlových textů je v tom, že ukazují cestu přes každého jednoho člověka, “ říká o libretu Anna Freimanová, editorka Knihovny Václava Havla.

Vedoucí Katedry nonverbálního divadla Adam Halaš k aktuálnosti Havlova libreta dodává: „Studentům téma izolace, opakování se, rituálu, smíření i téma lidské existence uzavřené v nějakém prostoru přišlo jako nosné.“

Ve filmu účinkují: Frank Jícha, Mates Petrák, Katarína Hudačková a Anna Šefrnová. Koncept a pedagogické vedení: Adam Halaš, David Pizinger a Jakub Wagner.

Projekt vznikl ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko, zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život.

Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal. Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do pustých hor, jakých je dnes už tak málo.

Večerem provedl Robert Tamchyna, jenž hovořil s Alešem Palánem i Miloslavem Nevrlým.

Josef Guttmann, levicový intelektuál a později člen vedení KSČ, se na počátku třicátých let 20. století se stranou rozešel a spolu se Závišem Kalandrou se stal význačným levicovým oponentem. Československo opustil koncem roku 1938 a o tři roky později se usadil v New Yorku, kde pod pseudonymem působil jako přední znalec dění v sovětském bloku, kritik totalitarismu a autor prvních článků o antisemitském procesu se Slánským. Jeho české texty z třicátých let spolu se studiemi a eseji o povaze komunistických režimů, genocidě a antisemitismu psané již ve Spojených státech vybral Jacques Rupnik a vycházejí v jeho původní vlasti poprvé.

O knize s Jacquesem Rupnikem hovořili Daniela Kolenovská z Fakulty sociálních věd UK a historik Martin Groman.

Debatu moderoval historik Petr Brod.

Byli tu s námi vždycky. Jejich postavení však dodnes budí ve společnosti rozporuplné reakce. Queer lidé po celém světě nepřestávají bojovat za svá práva. O co jim přesně jde? Je vůbec možné zaručit práva všem, aniž by jedna ze stran strádala? Proč budí manželství pro všechny takové emoce?

O tom i o dalších tématech mluví moderátorka Studentských listů Adéla Mikešová s Adélou Horákovou, právničkou organizace Jsme fér.

Finalista Ceny Václava Havla za lidská práva 2023 Jevhenij Zacharov v rozhovoru s ukrajinistikou Lenkou Víchovou.

Jevhenij Zacharov se od 70. let minulého století věnuje ochraně lidských práv, jak sám říká, věnuje se ochraně „malého člověka“ před „velkým státem“. Ale se začátkem rusko-ukrajinské války a především po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu stojí ukrajinští ochránci lidských práv před novou výzvou. Jevhenij Zacharov mluví o tom, jak se změnila jeho práce či zda ho zkušenost posledních dvou let donutila jinak formulovat lidská práva. Mluví také o nelehké situaci ruských disidentů nebo o odkazu Václava Havla, který je pro něj osobně i pro celou Ukrajinou dodnes živý.

Přednáška Františka Skály (1956) o vlastní výtvarné, hudební, literární a jiné činnosti. S ukázkami. I hudebními.

Mohou si dnes studenti dovolit ubytování na koleji? Jakou kvalitu české koleje nabízejí? Moderátorka Jiřina Marešová a prezidentka Studentské unie ČVUT Markéta Jirmanová debatují o cenách ubytování i o kvalitě bydlení, na kterou si někteří studenti stěžují. Markéta Jirmanová poukazuje na fakt, že ubytování na kolejích stále představuje výrazně levnější variantu než bydlení v soukromí. Koleje nejsou jen ekonomicky výhodné, jsou především místem, kde spolu studenti po mnoho let sdílejí studentský život. „Komunita na kolejích štěnice vyvažuje,“ míní prezidentka Studentské unie ČVUT.

Srdečně zveme na 24. pokračování Velkého knižního čtvrtku, na němž představíme 15 podzimních titulů.

Na setkání přijíždějí i dvě zahraniční autorky Hannah Goldová a Janne Teller. Pozvání přijali autoři a autorka Andrea Sedláčková, Josef Formánek, David Bőhm, Pavel Tomeš, Martin Chadima a Milan Jakobec. Dále představí zahraniční tituly spisovatelé a spisovatelky prostřednictvím svých zdravic a též překladatelé Pavel Pecháček a Tomáš Havel.

Pořadem provede Jiří Svoboda, kulturní redaktor ČT.

ŽENY VE VÁLCE
11. mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva 2023
Konference se konala pod záštitou manželky prezidenta České republiky Evy Pavlové

UVÍTÁNÍ
Lejla Abbasová, moderátorka konference
Pěvecké vystoupení ukrajinských dětí 8–15 let, Charitativní organizace Kroky Dobra

ZAHÁJENÍ
Gabriel Eichler, předseda správní rady Knihovny Václava Havla

ROZHOVOR S LAUREÁTEM CENY VÁCLAVA HAVLA ZA LIDSKÁ PRÁVA 2023
Osman Kavala – podnikatel, obránce lidských práv, filantrop a politický vězeň odsouzený na doživotí se zpřísněnou ostrahou (Turecko). Na konferenci Osmana Kavalu zastoupí novinář a moderátor Jakub Szántó.
Moderátor: Barbora Kroužková, reportérka a moderátorka, Česká televize

PANEL I: Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva 2023
Justyna Wydrzyńska – dula a aktivistka bojující za práva žen (Polsko)
Jevhenij Zacharov – lidskoprávní aktivista a zakladatel Ukrajinského helsinského výboru pro lidská práva (Ukrajina)
Moderátorka: Barbora Kroužková, reportérka a moderátorka, Česká televize

SLOVO K AKTUÁLNÍ SITUACI V IZRAELI
JE Anna Azari – mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně Státu Izrael v ČR

Pěvecké vystoupení ukrajinských dětí 8–15 let, Charitativní organizace Kroky Dobra

ŽENY VE VÁLCE
11. mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva 2023
Konference se konala pod záštitou manželky prezidenta České republiky Evy Pavlové

PANEL KEYNOTE Petra Procházková
novinářka, Deník N, působila ve válečných konfliktech v bývalém SSSR, v Afghánistánu, na Východním Timoru i v Africe, nyní na Ukrajině

PANEL II.: TVÁŘÍ V TVÁŘ ZLU
Ivana Krejčová – matka Taylora, českého medika, zakladatele projektu Phoenix, který zahynul v květnu 2023; členové projektu učí ukrajinské vojáky bojovou medicínu a pomáhají s transportem a ošetřováním raněných na frontové linii
Julienne Lusenge – aktivistka za lidská práva uznávaná za obhajobu obětí válečného sexuálního násilí (Demokratická republika Kongo)
Moderátorka: Maryana Drach – ředitelka Ukrainian Service, Radio Free Europe/Radio Liberty (Ukrajina)

ŽENY VE VÁLCE 11. mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva 2023
Konference se konala pod záštitou manželky prezidenta České republiky Evy Pavlové

PANEL KEYNOTE Guzel Šamilevna Jachina tatarsko-ruská spisovatelka

PANEL III: POVSTANOU Z POPELA
Janina Hřebíčková – velvyslankyně, diplomatka, býv. mírová vyjednavačka a ředitelka strategické komunikace v týmu mírových misí OSN, KFOR a IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) a býv. vedoucí mise OBSE v regionu Západní Balkánu a Blízkého Východu (Česká republika)
Vedrana Pribačić – režisérka a novinářka, scénáristka a režisérka dokumentu Více než trauma věnovaného traumatickým osudům žen z dob války v bývalé Jugoslávii (Chorvatsko)
Moderátorka: Una Čilić – editorka digitálního vysílání, RFE/RL Balkan Service (Bosna a Hercegovina)

PODĚKOVÁNÍ
Karolína Stránská – provozní ředitelka pověřená řízením, Knihovna Václava Havla
Jolana Voldánová – ředitelka Nadace Charty 77

Letošní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva, jímž se stal turecký obhájce lidských práv Osman Kavala, se věnovala ženám ve válce...

Laureáti Ceny Václava Havla za lidská práva pro roky 2013-2022, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Více informací naleznete zde: https://www.vaclavhavel.cz/cs/cena-vaclava-havla/history-of-the-prize

Zpověď chartisty. Filmový producent a člen správní rady Knihovny Václava Havla David Dušek v Otaznících Anny Freimanové o nedávném objevu z literární pozůstalosti Václava Havla.

Renata Kalenská podstoupila v roce 2018 transplantaci ledviny a slinivky. Za záchranu svého života vděčí špičkovému týmu chirurga Jiřího Froňka, jehož práci nyní popisuje v obsáhlém rozhovoru. Součástí knihy jsou i příběhy lidí, kteří v IKEMu svůj život vybojovali. Vyprávění přednosty pražského IKEMu a jeho pacientů dokazuje, že čím blíž smrti se ocitáme, tím lépe chápeme skutečnou hodnotu života.

Hosty Petry Procházkové z Deníku N budou transplantační chirurg Jiří Froněk, transplantovaný trenér české reprezentace v thajském boxu Jiří Mejstřík a autorka knihy Renata Kalenská. Debatu zakončí křest knihy Orgány nepatří do nebe.

Michal Pěchouček mluví v přednášce Umělá inteligence dnes a zítra o současném stavu umělé inteligence, pokouší se rozptýlit obavy z ovládnutí lidstva umělou inteligencí a zároveň vysvětluje, proč je nebezpečné podceňovat rychlost a rozsah celospolečenských změn, které umělá inteligence přináší v kontextu nečekaných příležitostí a reálných hrozeb. Michal Pěchouček také objasňuje proč – ačkoliv souhlasí s důvody, které přední osobnosti vědy a technologie umělé inteligence vedly k formulování výzvy iniciující dočasné zastavení tréninku velkých modelů AI – k petici nepřipojil svůj podpis.

Profesor Michal Pěchouček působí jako ředitel Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické na ČVUT a technický ředitel společnosti Gen.

Nová série pořadu Studentský hlas přináší rozhovory mladých moderátorů a jejich hostů o celospolečenských problémech i tématech, která trápí a zajímají zejména studenty.

První díl se zaměřuje na aktuální parlamentní volby u našich sousedů. Moderátorka Adéla Mikešová a politolog Michal Malý mluví o tom, proč k předčasným volbám na Slovensku vůbec došlo, čím tamní voliče přitahuje politik Robert Fico i proč jsou právě tyto volby pro osud země tak důležité.

„Největším tématem slovenských voleb bude podoba demokracie po volbách. Tedy to, jestli se Slovensko více položí do ruského náručí, nebo jestli zůstane v západních strukturách, “ shrnuje význam nadcházejících voleb host pořadu.

Série vzniká ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Studentských listů, nezávislého média zaměřeného na studenty a spravovaného studenty. Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který cílí na mladé publikum 14+.

Animovaný přelet nad životem a dílem Václava Havla (1936–2011): Od dětských krůčku, přes první umělecké úspěchy, měsíce a roky v opozici vůči komunistickému režimu, po zvolení prezidentem Československé a posléze České republiky, v roli filmového režiséra, či neúnavného obhájce lidských práv a občanské společnosti.   

Příběhem, který je zároveň kronikou druhé poloviny (českého) 20. století, provází slovem herec Radúz Mácha.

Režie a animace Jakub Čermák.

Krátký animovaný film vypouštíme do světa 5. října 2023 – v den, kdy by Václav Havel oslavil 87. narozeniny.

Básnířka, která deset let pracovala v továrnách, estébé za patami. Patafyzička, surrealistka, beatnice i knihovnice nyní vydává Sázení ohně, průřez svou poezií za 45 let.

Otazníky Jáchyma Topola.

Libido a jiné skandály a provokace. O současné běloruské literatuře s jejím překladatelem Maxem Ščurem.

Vyšetřování korupce a mafie v devadesátých a nultých letech v Česku si nezadalo s nejdobrodružnějšími filmy. Investigativní novinář Jaroslav Spurný o tom napsal knihu Nepohodlný policajt, knižní rozhovor s ústřední postavou policejního tažení proti temnotám Zdeňkem Macháčkem. Leccos z toho, o čem spolu mluví, se prolíná až do dneška.

V debatě vystoupí Jaroslav Spurný, Zdeněk Macháček a Jana Klímová.

Moderuje Ondřej Kundra.

Knihovna Václava Havla vyhlašuje 16. ročník tradiční Soutěže o nejlepší studentský esej - tentokrát na téma: Druhým rokem ve stínu války. Jak se nás dotýká válka, kterou známe jen z médií, a přesto jsme její součástí?

Středoškoláci mohou své práce zasílat do 31. října 2023 na esej@vaclavhavel.cz Tři nejlepší práce si odnesou finanční odměnu 15.000 Kč, 10.000 Kč a 5.000 Kč.

V porotě soutěže i letos zasednou přední osobnosti českého veřejného života, se kterými se studenti budou moci setkat osobně na slavnostním vyhlášení soutěže v prosinci 2023.

Více informací o soutěži naleznete ZDE. 

Žijeme ve společnosti, která princip svobody slova a svobody uměleckého vyjadřování považuje za jedno ze základních práv. Pochybnosti o reálném rozsahu naší svobody vyjadřování však narůstají. Jací jsou největší nepřátelé svobody slova v dnešní době? Politická korektnost? Algoritmy sociálních sítí? Grantové mechanismy v kultuře? Beseda z cyklu Salon Echa se koná v rámci doprovodného programu výstavy Necenzurováno. Polské nezávislé umění 80. let. Vystoupí historik umění Piotr Bernatowicz, spisovatel, jazykovědec a mediální expert Marek Kochan a novinář a spisovatel Ondřej Štindl. Debatu moderuje Ondřej Šmigol. 

Vědecké objevy mění svět více a rychleji než kdykoli dříve. Často působí jako bezprostřední síla ovlivňující politiku. Současně sílí nedůvěra části společnosti k vědě a její odmítání. Dá se s tím něco dělat? Jak popularizovat dnešní vědu, vysvětlovat její poznatky i její omezení? Diskutovat budou Markéta Klíčová, doktorandka v oboru nanotechnologií, Halina Šimková, forenzní genetička, a Petr Brož, geolog a popularizátor vědy. Debatu moderuje redaktor Deníku N Petr Koubský.

O úskalích překládání Václava Havla, o tom, kam se propadá literatura i o silné kritice 'cancel culture' v současné Kanadě. S Paulem Wilsonem, legendárním hudebníkem z kapely Plastic People a také brilantním překladatelem a esejistou, hovořil Jáchym Topol.

11. července 2023 by Olga Havlová oslavila devadesáté narozeniny. My tuto výjimečnou dámu připomínáme mimo jiné reedicí knihy Síla věcnosti Olgy Havlové.

Po dohodě s britským dramatikem českého původu, sirem Tomem Stoppardem, se Knihovna Václava Havla ujala výroční Ceny Toma Stopparda. Cena je udělovaná za původní, knižně nevydanou esej přispívající mimořádným způsobem k pochopení stavu současné společnosti, civilizace a civilizačních okruhů, mezinárodního prostředí, lidských práv, literárních a uměleckých děl a jejich tvůrců, nových vědeckých objevů, moderní historie a procesů odehrávajících se v lidské duši.

Tříčlenná porota letošního ročníku Ceny Toma Stopparda zasedla v obsazení: překladatelka Anna Kareninová, sociolog a vysokoškolský pedagog Jiří Přibáň a Jan Němec, spisovatel a šéfredaktor časopisu Host.

Úvodní slovo pronesl Michael Žantovský, blízký přítel Toma Stopparda.
Úryvky z eseje Jsem všude zdejší přečetla jeho autorka a laureátka Ceny Marie Iljašenko.
Na klavír zahrála Marie Šumníková.
Záštitu nad slavnostním ceremoniálem v rezidenci pražského primátora převzal náměstek primátora Jiří Pospíšil.

Rozhovor Jáchyma Topola s investigativním novinářem Jaroslavem Spurným o jeho nové knize Nepohodlný policajt. Jde o příběh policejního důstojníka Zdeňka Macháčka, bojovníka proti drogovým bossům a ruským mafiím, posléze zatčeného kvůli vykonstruovanému obvinění. Devadesátá léta jako léta neklidu, korupce, zločinu, ale také jako úspěšná éra boje proti organizovanému zločinu.

Otevřené byty v uzavřené době. Ostrůvky svobody navzdory ustavičné hrozbě jejího odnětí. A ženy hostitelky, ženy manželky, ženy matky, ženy aktivistky... Jak se žilo v otevřených bytech? Jaké radosti a jaké nároky to kladlo na jejich obyvatele? Co to znamenalo pro děti, které v nich vyrůstaly? A považovaly se tyto vzdorující a nonkonformní ženy za feministky? O tom hovořili v Knihovně Václava Havla matematička, jedna z významných postav disentu Kamila Bendová, dále signatářka Charty 77 a dcera nedávno zesnulé Dany Němcové Pavla Paloušová a feminista, undergroundový hudebník a publicista Mirek Vodrážka. Debatu moderovala Veronika Bendová.

Jak vyprávět o nedávné minulosti a nezpronevěřit se jí na úkor příběhu? Jak držet v napětí diváka, který většinu z toho, oč běží, zná přinejmenším z doslechu? Jak zaujmout mladého diváka, který příběh vidí poprvé? Jak si v takto vytyčeném prostoru udržet tvůrčí svobodu?

Na tyto a podobné otázky odpovídal v dalším díle přednáškového cyklu Svobodná akademie Jan Pachl, televizní a filmový režisér, který je podepsán pod snímky Gangster Ka a Gangster Ka: Afričan a seriály Cirkus Bukowsky, Rapl a Volha.

O odporu proti okupaci, sdílení bunkru s prezidentem Pavlem a také o naději pro Krym.
Rozhovor Jáchyma Topola s Refatem Čubarovem, vůdcem krymských Tatarů.
Překlad: Tetiana Okopna

Jak se v Česku pracuje novinářkám? Je možné nějak zastavit stále častější útoky na sociálních sítích? Debaty se zúčastní Linda Bartošová, Andrea Procházková a Apolena Rychlíková. Moderuje Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt.

Mladí a citliví vs. staří a hrubí? Žijeme v generačním konfliktu?

V debatě s týdeníkem Echo vystoupili Jiří Černický, Vladimír Kokolia, Alice Koubová, Tereza Matějčková a Ondřej Lukeš.

Diskuzi moderoval Jiří Peňás.

Z devátých tříd letos odchází nejsilnější ročník za posledních třicet let, a střední školy tak zažívají největší přetlak. I když se tento nápor čekal, kapacita škol zůstala téměř stejná jako v předchozích letech.

V debatě Deníku N se budeme ptát, jak by se měl změnit systém jednotných přijímacích zkoušek a jak pomoci tomu, abychom měli vzdělanější žáky. Pozvání přijali ministr školství Mikuláš Bek, předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, ředitel CERMATu Miroslav Krejčí a analytik z PAQ Research Jan Zeman. Mluvit s nimi bude redaktorka Deníku N Markéta Boubínová.

Jak válka na Ukrajině proměňuje východní Evropu? Co můžeme čekat od dalšího vývoje konfliktu? A jak důležitá je dnes Evropa pro Spojené státy?

Debata Barbory Chaloupkové s americkým historikem Michaelem Kimmagem, expertem na americko-ruské vztahy a dějiny studené války.

Diskuze proběhne v angličtině bez tlumočení do češtiny.

Bolševická revoluce a občanská válka vyvolaly v Rusku mohutnou emigrační vlnu, jejímž útočištěm se stalo i meziválečné Československo. Podobně i dnes míří do Česka a Evropy Rusové, kteří z různých důvodů odmítají Putinův autoritářský režim a brutální válku Ruska proti statečné Ukrajině. O fenoménu ruské emigrace tváří v tvář aktuálnímu běsnění ruského imperialismu diskutovali ruský historik a politolog Andrej Zubov, potomek ruských emigrantů Alexej Kelin a rusista Milan Dvořák.

Debatu moderoval historik a filozof Petr Hlaváček.

Součástí debaty byl křest knihy Nikolaje Kelina, kterou pod názvem Paměti donského Kozáka a českého lékaře vydalo nakladatelství Jota.

Svobodu nelze politicky ani právně vynutit, ale současně si bez ní nelze představit fungování demokratického právního státu. V tom spočívá základní paradox ústavní demokracie. Člověk se rodí svobodný, ale jen v politickém společenství může tuto  svobodu naplnit. Svoboda je současně dar, který si v sobě nese každý člověk jako morální bytost, i úkol, bez kterého politika ztrácí smysl. Právě proto je každá politická krize současně i krizí morální.

Český právník a sociolog Jiří Přibáň získal profesuru v oborech teorie, sociologie a filozofie práva. Vyučuje sociologii práva, právní teorii a konstitucionalismus na britské Cardiff Law School, kde byl v roce 2006 jmenován profesorem práva. Mimo to působil na UC Berkeley, New York University of San Francisco, University of New South Wales v Sydney, European University Institute ve Florencii, Katholieke Universiteit Leuven nebo University of Pretoria. Kromě práva se zabývá také sociologií současného výtvarného umění a literatury.

V debatě vystoupí Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Mojmír Hampl, ekonom a předseda Národní rozpočtové rady, a ekonom Miroslav Zámečník. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Kniha kyjevského filozofa Konstantina Sigova přináší nejen rozhovory a články z prvních šesti týdnů ukrajinské války, je také cenným svědectvím doby, kdy ruská vojska stála před Kyjevem a vážným zamyšlením nad smyslem této války. „Nezachraňujeme jen svou kůži, hájíme určitou ideu důstojnosti a svobody,“ říká Konstantin Sigov, který patřil k vůdčím osobnostem ukrajinské Revoluce důstojnosti z přelomu let 2013 a 2014.

V debatě s Konstantinem Sigovem a překladateli jeho knihy Lenkou Karfíkovou a Filipem Karfíkem budeme mimo jiné hovořit o motivech a cílech Putinovy agrese, o morálních zdrojích ukrajinského odporu a o významu tohoto boje pro Evropu.

“Russia does not fit into the category of civilized nations. When you send arms which can castrate men or cut off the heads of Ukrainian soldiers (and we saw such examples in this war), then this is not civilization, it’s barbarism,” says Polish historian and political scientist Łukasz Adamski. As a guest speaker at this year’s jubilee 10th international conference of Václav Havel European Dialogues “Europe in a clash of two worlds”, Adamski reflects on Russia’s current aggression in Ukraine. In an interview with Zuzana Hocková, he speaks about the disunity of Western Europe, the clash of civilizations, the shared history of Poland, Lithuania and Ukraine, whose Polish-Lithuanian Commonwealth once served as a “rampart against tyranny from the East” and which since 2020 has been revived in the Lublin Triangle regional alliance.

Jubilejní 10. mezinárodní konference Evropské dialogy Václava Havla 2023 Univerzita Palackého v Olomouci, 19. dubna 2023

Václav Havel byl po celý život zvyklý klást nepohodlné otázky. Jednou z nich byla úvaha o tom, kde začíná a kde končí Evropa. S ní souvisela i otázka, kde začíná a končí Rusko. Namísto postupného přibližování demokratickým a evropským normám se Rusko vydalo opačnou cestou a způsobilo na východních hranicích Evropy krveprolití, které ohrožuje výsledky více než 75 let převážně mírového vývoje. „Evropské hodnoty“ a „ruský svět“ se ocitly v nesmiřitelném protikladu. Na výsledku tohoto konfliktu, v němž zdaleka nejde pouze o nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, závisí budoucnost celého kontinentu. Přinášíme záznam debaty, na níž vystoupil Alexej Kelin, historik a potomek donských kozáků, Valerie Korablyová, ukrajinská socioložka a ekonom Tomáš Sedláček. Diskuzi moderoval historik a vedoucí Katedry politologie a evropských studií UPOL Jiří Lach.

Konferenci pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci a za laskavé podpory Zastoupení Evropské komise v ČR. Mezi hosty vystoupil ředitel Knihovny VH Michael Žantovský, prorektor pro internacionalizaci UP Jiří Stavovčík, hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, děkan FF UP Jan Stejskal a jako vzácný host velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet.

Anglické vstupy v záznamu vbrzku zveřejníme s českými titulky.

Konečně obrat k lepšímu, nebo jen další politické kličkování? Nový dietní balíček Fialovy vlády očima ekonomů Daniela Münicha a Davida Marka v debatě týdeníku Respekt.

Moderuje Jiří Nádoba.

„Rusko způsobilo v minulosti mnoha národům a posléze celému světu hodně trápení mimo jiné tím, že nikdy přesně nevědělo, kde začíná a kde končí.“

Václav Havel, Prosím stručně, 2006

Václav Havel byl po celý život zvyklý klást nepohodlné otázky. Jednou z nich byla úvaha o tom, kde začíná a kde končí Evropa. S ní souvisela i otázka, kde začíná a končí Rusko. Namísto postupného přibližování demokratickým a evropským normám se Rusko vydalo opačnou cestou a způsobilo na východních hranicích Evropy krveprolití, které ohrožuje výsledky více než 75 let převážně mírového vývoje. „Evropské hodnoty“ a „ruský svět“ se ocitly v nesmiřitelném protikladu. Na výsledku tohoto konfliktu, v němž zdaleka nejde pouze o nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, závisí budoucnost celého kontinentu.

Na debatě pořádané ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR vystoupí diplomat a zastánce lidských práv Martin Palouš a vedoucí ZEK Monika Ladmanová. Debatovat budou polský historik a politolog Łukasz Adamski, politický geograf Michael Romancov a ruský historik a politolog Andrej Zubov.

Diskuzi moderuje Jan Moláček, investigativní novinář, Deník N.

* Program se bude konat v ruštině a češtině se simultánním tlumočením Edity Jirákové a Kryściny Šyjanok.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským Institutem v Praze a za laskavé podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.
Medialním partnerem debaty je Deník N.

Tématem přednášky ekonomky, vysokoškolské pedagožky a kandidátky na prezidentku je zamyšlení se nad důvody, proč není česká ekonomika tak konkurenceschopná, jak bychom si přáli. Jaké jsou příčiny a důsledky a jak se musí naše společnost změnit.

Přednášku zahájil Michael Žantovský.Zobrazit méně

Debata Deníku N na téma kritické myšlení pro všední dny (nejen) v dobách krize.

S forenzní genetičkou, popularizátorkou a lektorkou kritického myšlení Halinou Šimkovou a se slovenským filosofem, pedagogem, politikem a spoluautorem knihy Pořádek v hlavě Martinem Poliačikem bude hovořit redaktorka Deníku N Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Pojem „odolnost“ čili resilience se objevuje v souvislosti s potřebou čelit, projít a zpracovat krize, které prožíváme na rovině individuálních životů, společnosti i socio-ekologických systémů. Je přínosný z mnoha důvodů, a to jak prakticky, tak i teoreticky. Obsahuje ale i skrytá rizika. O to přitažlivější je pokusit se o jeho podrobnou analýzu a interpretaci.

Přednáška filozofky a performerky Alice Koubové v rámci série Svobodná akademie.

Debata s Oleksandrou Matvijčukovou na téma potřeby spravedlnosti, lidské důstojnosti a základních lidských hodnot v podmínkách ruské agrese proti Ukrajině.

Oleksandra Matvijčuková je ukrajinská právnička a zakladatelka a ředitelka Centra občanských svobod, které v loňském roce získalo Nobelovu cenu míru.

Večer zahájil Jáchym Topol

Debatu vedl David Stulík, analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Překad do češtiny zajistila ukrajinistka Lenka Víchová.

Jak dlouho budeme muset pracovat? Proč důchody vyvolávají nejostřejší politické střety? Nejen na tyto otázky budou hledat odpovědi naši hosté. V debatě s Echo24.cz vystoupí Vladimír Bezděk, finančník a poradce prezidenta pro důchovou reformu, Jiří Hrabě, ředitel Elpida, autor knihy Od nuly do sta, a další hosté. Moderuje Lenka Zlámalová.

Napadne Čína Tchaj-wan a lze tomu zabránit? Proč se Česku vyplatí ostrov podporovat? A bude z toho něco mít i tuzemský byznys?

Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi v další debatě s týdeníkem Respekt. Vystoupí Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Miloš Vystrčil, předseda Senátu PČR, Jakub Janda, ředitel think-tanku Evropské hodnoty, a Pavel Diviš, předseda Česko-tchajwanské obchodní komory.

Diskuzi moderuje Ondřej Kundra.

Deset let bylo dlouhých, ale kniha o tom, čeho všeho byl Miloš Zeman ve funkci prezidenta schopen, co jsme dopustili a co bychom ve vlastním zájmu neměli zapomenout, vychází krátce po jeho konci v úřadě. Hosty debaty společně s autorem křtěné knihy Janem Kudláčkem budou Zdislava Pokorná, investigativní reportérka Deníku N, a Michael Žantovský, bývalý politik, diplomat a současný výkonný ředitel Knihovny Václava Havla. Moderovat ji bude redaktorka Deníku N Renata Kalenská. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Pomůžou nám k prosperitě a bohatství nižší statní výdaje, vyšší daně nebo pozdější odchod do penze?

Vystoupí David Marek, ekonomický poradce prezidenta, Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra, a Josef Bernard, předseda sněmovního rozpočtového výboru, poslanec za hnutí STAN.

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Srdečně vás zveme na setkání a autogramiádu autorů a autorek již 23. pokračování Velkého knižního čtvrtka. Můžete se těšit na Petru Hůlovou, Michaela Žantovského, Michala Kubala, Martina Jonáše, Andrease Papadopulose, Pavla Pawluschu Novotného, Romana Kulicha, Petru Klabouchovou a Evu Kubátovou a dále na překladatele Tomáše Havla a Michala Prokopa. Někteří z autorů vás pozdraví ze zahraničí na krátkém videu.

Pořadem provází moderátor kultury ČT Jiří Svoboda.

Více na www.velkyctvrtek.cz

„Dobrovolnictví učí empatii a otevírá obzory,“ říká v další lekci projektu Maturita21 www.maturita21.cz herečka Sarah HAVÁČOVÁ. V tříminutové přednášce vysvětluje, jaký význam má pro společnost solidarita, co je to dobrovolnictví a co mladému člověku přináší. Sarah mluví také o vlastní zkušenosti s dobrovolnictvím v Africe a v české nemocnici, kde během covidu pomáhala jako ošetřovatelka.

Dá se ještě nějak zachránit český důchodový systém? A jak? Kde se stala chyba?

Debata Jiřího Nádoby s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou a ekonomem Filipem Pertoldem.

Sousloví Green Deal budí velké vášně. Co ale bude reálně znamenat pro českou ekonomiku? A bude potřeba z vytyčených ambicí slevit kvůli energetické krizi?

Hosty debaty budou:
Kateřina Bohuslavová, ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ
Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku
Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí

Diskuzi bude moderovat ekonomický redaktor Deníku N Jan Úšela.

S Petrem Placákem o rebelských Českých dětech, novém vydání knihy Fízl a zářivé osobnosti pátera Anastáze Opaska.Zobrazit méně

V některých směrech se bude nová prezidentská administrativa Petra Pavla asi podstatně víc podobat prezidentské éře Václava Havla než úřadům Pavlových bezprostředních předchůdců. Stejně jako Václav Havel bude Petr Pavel vstupovat do své funkce jako občanský kandidát bez větší politické zkušenosti se všemi výhodami i nevýhodami, které z toho plynou. Občanským rodokmenem bude zřejmě podobně jako první Havlův tým poznamenán i jeho prezidentský tým, oba s odhodláním odlišit se od svých předchůdců rétorikou, stylem práce i praxí. Stejně jako Václav Havel chce Petr Pavel klást důraz na otevřenost, včetně fyzické otevřenosti samotného prezidentského sídla. A stejně jako první český prezident chce nová hlava státu udržovat trvalý a otevřený dialog se sdělovacími prostředky i se širokou veřejností.

O těchto podobnostech stejně jako o nevyhnutelných rozdílech mezi dneškem a dobou před více než třiceti lety budeme debatovat s designovanou kancléřkou Kanceláře prezidenta republiky Janou Vohralíkovou, designovanou mluvčí prezidenta Markétou Řehákovou a architektem Josefem Pleskotem, který má mít na starost opětovnou proměnu Pražského hradu v otevřené a přívětivé sídlo hlavy státu pro všechny Pražany, občany České republiky i návštěvníky z ciziny. Svými vzpomínkami jim budou sekundovat Karel Schwarzenberg, kancléř Václava Havla v letech 1990–1992, první Havlův tiskový mluvčí Michael Žantovský a poradce Václava Havla v otázkách transformace Pražského hradu, architekt Miroslav Masák.Zobrazit méně

Kniha Poselství z Ukrajiny přináší soubor prezidentových válečných projevů; pro knižní vydání je vybral sám Volodymyr Zelenskyj a knihu opatřil působivým úvodem, v němž se zamýšlí nad tím, co se o sobě a o Ukrajině dozvěděl od počátku invaze.

O titulu s jejím překladatelem Viktorem Janišem hovořili Jakub Szántó a Rita Kindlerová.
Debatu moderoval Petr Onufer.
Večer uvedl Michael Žantovský

„Umění je prostředek pro vyjádření vlastního názoru. Umění pomáhá společnosti se vyvíjet. Umění dělá život pestřejší a barevnější,” říká v lekci na téma kultura herečka Antonie Formanová. Mluví také o tom, proč bychom měli jako společnost kulturu podporovat a že podpora kultury nemusí být zdaleka jenom finanční.

K čemu je člověku v dnešním světě kultura a umění? Další lekce série MATURITA21 umožní ve výuce rozvinout diskuzi o tom, co si dnešní mladí lidé představí pod pojmem kultura a umění, jaké umění oni sami vyhledávají a co jim přináší.

Hosté:

* Jiří Horáček (neurobiolog a profesor psychiatrie)
* Tereza Matějčková (filozofka a vysokoškolská pedagožka)
* Josef Šlerka (datový analytik a sémiotik)
* Jan Moláček (investigativní novinář, Deník N)

Diskuzi moderuje šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek.

Co stálo za silnou vlnou švédské, norské a dánské pomoci československým disidentům po zveřejnění Charty 77? Kdo ji inicioval, jak byla organizována a jak pomohla návratu demokracie do naší země? A jak a komu můžeme a máme naopak dnes pomáhat my? Ojedinělé debaty se vedle českých pamětníků zúčastní norský diplomat Øyvind Nordsletten, novinář Alf Skjeseth, Urban Westling ze švédského Výboru 21. srpna, Morten Nielssen z dánské organizace Dialog med Charta 77 a Frode Bakken z norské organizace Stottefondet for Charta 77. Debatu moderuje Adam Drda.

Akci uspořádalo Post Bellum ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Velvyslanectvím Norského království.

Česká politika se dramaticky proměňuje. Na Hrad přichází nový prezident a Andrej Babiš ohlašuje radikalizaci ANO. Jak k té proměně došlo a co Česku přinese?

Hosté:
Ivana Svobodová, reportérka, Respekt
Pavel Ranocha, sociolog, Kantar
Martin Klčo, šéf marketingu týmu Petra Pavla

Diskuzi moderuje Ondřej Kundra.

Stále více se diskutuje o tom, jakým způsobem a jestli vůbec má stát ovlivňovat mediální prostor. Čerstvě vzbudila emoce novela autorského zákona nebo zvažovaný vládní plán na podporu médií a boje proti dezinformacím. Jaká mají být pravidla zaručující médiím nezávislost a umožňující jejich rozvoj?

Hosté:
* Libuše Šmuclerová, předsedkyně představenstva mediálního domu Czech News Center (CNC)
* Michal Klíma, vládní zmocněnec pro média a dezinformace
* David Slížek, šéfredaktor Lupa.cz

Diskuzi bude moderovat redaktor Deníku N Michal Tomeš.

Sociální architektka a mezinárodně oceňovaná umělkyně Kateřina Šedá se ve své přednášce v rámci cyklu Svobodná akademie zaměřila na práci s komunitou a prostřednictvím svých aktuálních projektů ukazuje, jak lze veřejnost aktivizovat a čeho lze prostřednictvím participace dosáhnout.

„Můj dospělý syn odpočívá v mé posteli. Opraváři mě oslovují mladá paní, ačkoliv mi je 69 let. Posledních 30 let jsem jedla 1x denně krejčovskou křídu, protože jsem věřila, že tím zhubnu...“

Všechny přednášky Svobodné akademie sledujte ZDE.

V roce 2022 se podílela Knihovna Václava Havla na koncepci předsednictví České republiky v Radě EU zastřešené Havlovým mottem Evropa jako úkol. Do konce roku proběhlo ve spolupráci s Českými centry 16 Evropských dialogů Václava Havla v 12 zemích Evropské unie a v Egyptě. Na třech místech v Evropě a Spojených státech proběhly Havel-Albright Transatlantic Dialogues. A letošní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva se pod názvem Zločin a trest zabývala otázkou potrestání válečných zločinů spáchaných během ruské agrese proti Ukrajině.

Poznatky ze všech těchto akcí a význam odkazu bývalého prezidenta se během večera o Havlovi, Evropě a světu snažili shrnout naši hosté:

● Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti
● Ondřej Černý, generální ředitel Českých center
● Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra Brusel (on-line)
● Jiří Hnilica, ředitel Českého centra Paříž
● Jiří Přibáň, profesor práva na Cardiff University

Večerem provázel Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

V diskuzi vystoupí kandidátka na prezidentku a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová, šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Moderuje Lenka Zlámalová.

Jakým způsobem a jak moc se má na školách dávat prostor diskusím o politice? Je rolí školství pomoci překonat nechuť mladých chodit k volbám? Tyto otázky pokládá redaktor Studentských listů Jakub Roubíček svým dvěma hostům.

Pozvání k diskuzi přijala učitelka angličtiny a ZSV na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích a předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová a youtuber Timofej Kožuchov.Zobrazit méně

Co rozhodlo první kolo prezidentské volby a co rozhodne to druhé? A co o české demokracii poslední tři měsíce řekly? Debatu moderuje Tomáš Brolík. V debatě vystoupí Jaroslava Pospíšilová a Kristýna Bašná (Sociologický ústav AV ČR) a Jaromír Mazák (STEM).

Spolu se svým profesorem se podílela na překladu Havlových her Audience a Vyrozumění. Nyní studuje na Karlově Univerzitě obor bohemistika pro cizince.

Minami Toyoshima v rozhovoru přibližuje nejen překladatelská úskalí a rozdílnost například ve vnímání humoru, ale vyznává se k lásce k české klasické hudbě, která ji ke studiu bohemistiky přivedla.

S Petrem Onuferem o jeho novém překladu Elliotovi Pusté země, peripetiích modernismu a také o nadšeném přijetí tohoto epochálního díla v českých zemích...

Vrchol prezidentské kampaně očima šéfredaktorky a šéfredaktorů. Situace analyzovaná tři dny před volbami. Kdo má největší šanci uspět?

Hosty budou Beata Balogová (slovenský deník SME), Petr Šimůnek (Forbes) a Pavel Tomášek (Deník N). Moderování se ujme redaktorka Deníku N Renata Kalenská.

Evropa byla poslední desetiletí bez ducha. Pracovali jsme na ekonomii, zákonech, roamingu, byrokracii a na abstraktní vyšší smysl Evropy příliš nedbali. Nyní Evropa svého ducha objevuje a zažívá přesný opak krize identity. Fronta tohoto duchovního boje se totiž zhmotnila v tělesné podobě na Ukrajině. 

Přednáška ekonoma, filozofa a vysokoškolského pedagoga Tomáše Sedláčka  

V neděli 18. prosince 2022 tomu bylo rovných 11 let, kdy zemřel Václav Havel (5. října 1936 – 18. prosince 2011), disident, symbol sametové revoluce, poslední československý a první český prezident.

Před třiceti lety se rozpadlo Československo a vznikly dva nové nástupnické státy. Jaké důvody vedly k těmto událostem? Existovaly alternativy k tomu vývoji? Jak nyní vnímá Československo česká a slovenská společnost?

Debatovali historik Michal Macháček a právnička a bývalá soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů.

Večerem provedl Petr Blažek.

Téma letošního ročníku znělo: K čemu je nám prezident/ka a jaký/á by měl/a být?

Eseje Václava Havla jako Moc bezmocných či Slovo o slovu se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení.

V letošní porotě zasedly tyto osobnosti českého veřejného života: politolog Jakub Eberle, novinářka Barbora Chaloupková, spisovatelka Zuzana Kultánová, filosofka Tereza Matějčková a koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková.

Více na: https://www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej

Vítězkou soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej se v roce 2022 stala Emílie Zelenková z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Její esej s názvem „Projev prezidenta —ské spolkové republiky ze dne 18. května 2008“ je koncipovaný jako projev fiktivního odcházejícího prezidenta. Porota na textu ocenila jeho stylistickou propracovanost, vyzrálost, kreativitu a pokornou suverénnost.   

Esej Emílie Zelenkové čte herec Šimon Krupa z Národního divadla v Praze. 

Diskuse redaktorů týdeníku Respekt a jejich hostů. Vystoupí: * Klára Šplíchalová, Fórum dárců * Simona Bagarová, konzultantka * Dagmar Goldmannová, Via Clarita

Debatu moderuje Tomáš Brolík.

O dopadech klimatické změny je slyšet každý den a dotýkají se každého člověka, přesto je to téma, které ve velkém společnost rozděluje. Bohužel byl promeškán potřebný čas pro zavedení relativně bezbolestných opatření a nastartovaly se tak přírodní změny, které už nepůjde zvrátit. Jedinou cestou ven je odklon od fosilních paliv a modernizace všech lidských odvětví. Jedině tak bude možné předat udržitelnou Zemi dětem a vnukům.

O vědeckých faktech, dopadech klimatické změny život i osobních zkušenostech z pobytů v Arktidě v přednášce mluví Marie Šabacká, česká bioložka zaměřující se na výzkum polárních oblastí.

Jaké byly nejlepší knihy uplynulého roku a co výsledky ankety vypovídají o české literatuře?

Debata se zástupci české nakladatelské branže:
Jovanka Šotolová, šéfredaktorka iLiteratura.cz
Milan Gelnar, ředitel nakladatelství Argo
Jakub Sedláček, šéfredaktor nakladatelství Paseka
Miroslav Balaštík, šéfredaktor nakladatelství Host

Moderuje Irena Hejdová, editorka kulturní rubriky

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

On the twenty-sixth of November 1940, six months after the Nazi occupation of the Netherlands, several professors at Leiden University, led by Rudolph Cleveringa, professor of law, spoke out against the expulsion of their Jewish colleagues. The same day, students repeated and copied his famous address, and spread it to other Dutch universities. Cleveringa was arrested and spent the rest of the occupation in prison. The students of Leiden University decided to strike in solidarity, leading to a shutdown of the University. In honour of these courageous gestures, the Cleveringa Lecture is held annually in the Netherlands and many other countries on themes related to the rule of law, freedom and responsibility. In honour of this important speech, underlining the values of freedom, responsibility and human rights, which are shared by the Netherlands and the Czech Republic, the Embassy of the Kingdom of the Netherlands in the Czech Republic in cooperation with the Václav Havel Library will hold a special evening on 5 December under the auspices of the Ambassador of the Kingdom of the Netherlands, H.E. Daan Huisinga. This year’s Cleveringa Lecture in Prague will be held by historian and political philosopher Luuk van Middelaar from Leiden University. Other speakers include Director of the Václav Havel Library Michael Žantovský.

Nová lekce vzdělávací série Maturita21je tady! Youtuberské duo mladých farářů Českobratrské církve evangelické Pastoral Brothers v tříminutové přednášce s nadhledem vysvětlí, k čemu je člověku v 21. století náboženství, nebo proč znát Bibli. Lekci doporučujeme nejen žákům vyšších tříd ZŠ a studentům SŠ, ale nám všem a to nejen v adventní době.

Play Havel je společný projekt Knihovny Václava Havla a Divadla X10, vytvořený na motivy sedmi her Václava Havla. Kombinuje v sobě prvky videa, divadla a počítačové hry. V řežii Ondřeje Štefaňáka vyznívají známé monology z Audience, Larga desolata, Ztížené možnosti soustředění či Vyrozumění se sugestivní, až mrazivou naléhavostí. Nevěříte? Naťukejte www.playhavel.cz a přesvědčte se na vlastní kůži!

Play Havel je součástí série Číst Havla / www.cisthavla.cz

Malířka a fotografka Barbora Šlapetová a sochař Lukáš Rittstein podnikli řadu expedic na Papuu-Novou Guineu. Své zkušenosti s poznáváním života domorodých, původně kanibalských kmenů v jejich přirozeném a rychle mizejícím prostředí umělci průběžně osobitě zpracovali a přenesli do souborů kreseb, videí, objektů, fotografií i knih.

Rozhovor vedl Jáchym Topol.

Jsou lidé, kteří píší, aby se uživili – a lidé, kteří žijí, aby mohli psát. Pavel Ružek (1951–2011) patřil beze sporu mezi ty druhé. Psaní obětoval vše. Včetně svých blízkých a vlastního zdraví. Ale na rozdíl od většiny podobně rozervaných duší po něm zůstalo skutečně pozoruhodné dílo, které by se mělo stát součástí českého literárního kánonu. Nemáme tím na mysli jen silně „rabiátské“ povídky otištěné v souborech Bez kůže (2010), Bez růže (2011) a Bez tebe (2022), ale též prózy Budižkničemu, Mistr světa či Obyčejný ráj, které vyšly ještě před sametovou revolucí...

O životní a umělecké cestě Pavla Růžka hovoří jeho dcera Alžběta s Jáchymem Topolem.  

Celou přednášku sledujte zde: https://havelchannel.cz/cs/01780/k-cemu-je-nam-prezident-pta-se-michael-zantovsky-v-prednasce-svobodne-akademie-6

Každý demokratický politický systém potřebuje ke své stabilitě pevnou občanskou základnu, o kterou se opírá, silný stát, který vykonává moc podle zákonů, a symbolický vrchol, který moc pouze završuje a symbolizuje. Systém, který postrádá základnu, je ze své povahy nestabilní a bortí se. Bez silného státu se demokratický systém stává obětí dílčích zájmů a klientských struktur. Demokratický systém, který postrádá vrchol, je ze své povahy přízemní, provinciální, nesourodý a ustrnulý. Kdybychom prezidenta neměli, museli bychom si ho vymyslet.

Přednáška Michaela Žantovského, ředitele Knihovny Václava Havla

O událostech před třiceti lety v předvečer přijetí Ústavního zákona o zániku České a Slovenské Federativní Republiky diskutovali s Michaelem Žantovským pamětníci a přímí účastníci:

* politoložka Soňa Szomolányi, profesorka Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě
* právník Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu ČR
* advokát Jan Kalvoda, bývalý ministr spravedlnosti ČR
* slovenský politik a sociolog Martin Bútora

Jak moc ovlivní prezidentskou volbu fenomén „nepřekonatelného odporu“ většiny voličů k jednomu z velkých favoritů prvního kola? Můžeme zažít českou reprízu, kdy postup Jean Marie Le Pena do druhého kola mobilizoval Francii k rekordní účasti a podpoře jeho soupeře?

Hosté:
Martin Buchtík, ředitel agentury STEM
Marek Hanč, marketingový expert, který stojí za volebními úspěchy Andreje Babiše
Michal Kormaňák, analytik agentury IPSOS.

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

In the days following November 17, 1989, the Czech and Slovak citizens took responsibility for the destiny of their country and embarked on decades of a dramatic and largely successful transformation. From this perspective, the perfect storm of recent crises, from the COVID pandemic through Putin's aggression against Ukraine, the energy crisis and the disruption of globalization chains and processes, together with the challenges of the democratisation of knowledge and the advent of the ‘postfactual era’, can be seen as different symptoms of a single crisis of responsibility that Václav Havel predicted in his address to the US Congress more than thirty years ago.

On the eve of the anniversary of the Velvet Revolution, two of its eye witnesses and sympathetic observers, historian Timothy Garton Ash, professor of European Studies at Oxford University, and journalist Misha Glenny, recently appointed rector of the Institute for Human Sciences in Vienna, together with Professor of political sociology Anna Durnova of the University of Vienna, shared their thoughts on the velvet heritage, the crisis of liberal democracy, the legacy of Václav Havel with moderator Michael Zantovsky and the audience.

Jak probíhá integrace studentů, kteří kvůli Putinově agresi na Ukrajině museli opustit svůj domov a najít zázemí v České republice? Co je největší překážkou a co otevírá dveře naděje?

V dalším díle série Studentský hlas o tématu diskutuje moderátor Jakub Hříbek s Kristýnou Titěrovou, programovou ředitelkou organizace META, která podporuje cizince v rovném přístupu ke vzdělávání, a se Solomiyou Malanyak, ukrajinskou studentkou, která žije v ČR od tří let a letos se aktivně zapojila do pomoci s integrací ukrajinských studentů.

Diskusní série Studentský hlas se zaměřuje na opomíjené problémy českého školství, ale na rozdíl od jiných debat na toto téma v nich jde o názory a pocity samotných studentů. Ti jsou jak v roli hostů, tak moderátorů. Série vzniká ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Studentských listů, nezávislého média zaměřeného na studenty a spravovaného studenty. Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který cílí na mladé publikum 14+.

přeje ve svém ohlédnutí k 17. listopadu 2022 Knihovna Václava Havla.

Debata o Václavu Havlovi, jeho grafických básních - Antiódech - a především o jeho odkazu v současném světě.

Hosté: Michael Žantovský, Anna Freimanová, Ondřej Štefaňák, Sarah Haváčová. 

Expanding on earlier program, subsequent roundtables focused on Havel’s concept of truth and on his practice of kindness. Participants discussed them against the background of contemporary politics of disinformation and hatred.

The Crisis of Truth
Guests: Jacques Rupnik, James Le Sueur, Timothy Snyder, Paul Wilson
Moderator: Milan Babík

The Crisis of Kindness
Guests: Wendy Luers, Martin Putna, Marci Shore, Vladimir Tismăneanu
Moderator: Daniel Konrád

Play Havel zavede diváka prostřednictvím webové stránky do budovy zvláštního úřadu, kde se bude moci rozhodnout, kterou kancelář navštíví. Příběh se tak každému divákovi skládá zcela odlišně. Formálně Play Havel pracuje se záběry z první osoby, jež diváka vtáhnou přímo do děje. Tvůrci označují Play Havel za experimentální webový site specific. Projekt byl natočen v kulisách Domu uměleckého průmyslu, jež stále připomínají svoji úřednickou minulost.

Monology ztvárnili herci progresivního pražského Divadla X10. Play Havel bude oficiálně spuštěn na podzim 2022, od kdy bude volně k dispozici přes webovou stránku playhavel.cz. Play Havel bude uveden i v hybridní filmově-divadelní verzi pro kina.

www.playhavel.cz
Stránka bude spuštěna 28. listopadu 2022.

Jan Barta / partner projektu Play Havel
Karel Komárek Family Foundation / partner projektu Havel Channel
Bakala Philanthropy / strategický partner Knihovny Václava Havla

Pro projekt Číst Havla / www.cisthavla.cz
Vytvořila Knihovna Václava Havla 2022 / www.vaclavhavel.cz
Havel Channel / www.havelchannel.cz

During the opening night, Milan Babík kicked off the event with recollections of his one and only encounter with Václav Havel. Jan Havránek then conveyed a brief message of greetings on behalf of the Czech Republic. In the highlight of the evening, Michael Žantovský delivered the keynote address.

Welcome Message: Encountering Havel, America, and Freedom
Milan Babík

Greetings from the Deputy Chief of Mission, Embassy of the Czech Republic, Washington, DC
Jan Havránek

Keynote Address
Michael Žantovský

In the spotlight lecture, Timothy Snyder delivered a captivating meditation on the nature of freedom. In it he tied Havel’s idea of “living in truth” and the tradition of dissent from the 1970s and 1980s to the present war in Ukraine and Volodymir Zelenskyi’s courageous stance in the face of Russian aggression.

Initial roundtables were dedicated to the crises of values and language. Drawing on their different backgrounds, participants discussed not only Havel’s principles and ideas, but also their relevance to current developments such as the war in Ukraine.

The Crisis of Values
Guests: Jacques Rupnik, Marci Shore, Vladimir Tismăneanu, Michael Žantovský
Moderator: Josef Pazderka

The Crisis of Language
Guests: Martin Putna, Timothy Snyder, Paul Wilson, Michael Žantovský
Moderator: Daniel Konrád

Nově schválená část Green Dealu stvrdila postupný konec klasických aut na benzín a naftu v EU. Čemu to pomůže a co tím riskujeme?

Debatovat budou:
– Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu
– Lukáš Hataš, výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR
– Milan Smutný, mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie

Moderuje Jiří Nádoba z týdeníku Respekt

Jsou na tom dnešní mladí psychicky hůř než starší generace? Data i zkušenosti napovídají, že se situace po pandemii zhoršila, odborníci i lidé z praxe ale hledají cesty, jak z toho ven.

Hosty debaty v Knihovně Václava Havla v úterý 1. listopadu budou: Barbora Mudrová, studentka sociální práce FF UK a člověk se zkušeností, Jan Kulhánek, klinický psycholog a psychoterapeut, a Dan Pražák, učitel a popularizátor učitelství.

Diskusi budou moderovat redaktoři Deníku N Adéla Karásková Skoupá a Vítek Svoboda.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Celou přednášku sledujte ZDE. 

Otázka vztahu mezi vědomím a mozkem je doposud otevřená a představuje zásadní výzvu současné neurovědy. Její řešení by umožnilo nejen porozumět tomu, jak je konstruována a strukturována vědomá skutečnost a jaká je povaha reality, ale rovněž by bylo lépe zřejmé, jakými mechanismy dochází k rozvoji duševní nemoci. Na rovině celospolečenské pak teorie vzniku vědomé skutečnosti může přispět k pochopení a řešení negativních jevů jako jsou konspirační teorie apod.

Přednáška profesora Jiřího Horáčka, přednosty Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK a vedoucího Centra pokročilých studií mozku a vědomí NUDZ.

Postava Jana Syrového, bývalého ministra obrany a předsedy československé vlády od 22. září do 30. listopadu 1938, je spojována s obdobím národního ponížení v důsledku Mnichovské dohody. Poválečná éra, kdy byl generál Syrový odsouzen k dvacetiletému trestu těžkého žaláře, ke ztrátě vojenské hodnosti a propadnutí jmění, tvoří kapitolu z hlediska národních osudů ještě problematičtější. Současná česká justice, která se od roku 2021 zabývala jeho kauzou a nakonec letos očistila Syrového jméno, se tím zákonitě vyslovila i k jeho historické roli a povaze doby, kdy tento muž politicky působil i strádal.

O tomto průlomovém „soudu“ nad našimi dějinami a peripetiemi spojenými s úsilím o generálovu rehabilitaci bude v Knihovně Václava Havla debatovat historik Jaroslav Rokoský, advokát rodiny Syrových Lubomír Müller a Jan Syrový, jeden z žijících potomků generálova rodu. Moderuje David Svoboda.

Akce proběhla v rámci 16. ročníku festivalu proti totalitě Mene Tekel.

Společné večery Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

The jubilee 10th international conference in honour of the laureate of the 2022 Václav Havel Human Prize | Crime and Punishment : Crimes against peace and humanity and the wheels of justice Closing remarks: Martin Palouš – Diplomat, teacher, Charter 77 signatory and human rights advocate

The jubilee 10th international conference in honour of the laureate of the 2022 Václav Havel Human Prize | Crime and Punishment : Crimes against peace and humanity and the wheels of justice 0:00 Interview with the 2022 Václav Havel Human Rights Prize laureate Evgenia Kara-Murza – wife of Vladimir Kara-Murza a political prisoner and leading Russian democracy campaigner Chair: Michael Žantovský – Václav Havel Library 27:28 Panel I: Discussion with 2022 Václav Havel Human Rights Prize finalists Denys Rabomizo – War Crimes Documentation and Database Coordinator and Member of Secretariat of the coalition of civil society organisations 5 AM Coalition (Ukraine) Áaron Demeter – Representative of Rainbow Coalition defending LGBTQIA+ rights (Hungary) Chair: Linda Bartošová – Journalist and moderator

The jubilee 10th international conference in honour of the laureate of the 2022 Václav Havel Human Prize | Crime and Punishment : Crimes against peace and humanity and the wheels of justice The recent events have also revived one of the most painful questions of the human condition: Is evil a construct we attribute to behaviour for which there is no adequate or acceptable social explanation, or is the capacity for evil an integral and inseparable part of our existence? And if the latter, where do the roots and the triggers of evil come from? Panellists: Ksenia Poluektova-Krimer – Russian historian focused on the Holocaust Lenka Víchová – Ukrainian Studies expert Jan Vevera – Head of the Psychiatric Clinic at the Pilsen University Hospital and a former army psychiatrist Chair: Jakub Szántó – Journalist and moderator, Czech Television

The jubilee 10th international conference in honour of the laureate of the 2022 Václav Havel Human Prize | Crime and Punishment : Crimes against peace and humanity and the wheels of justice Massive violations of human rights, such as the ones occurring as a result of the Russian aggression against Ukraine, not only present horrific scenes of human suffering and depravity but pose difficult questions of transformational justice. Apart from the imperative of an immediate and unconditional end to the atrocities, it is incumbent on humanity to document and record for posterity every single instance of human rights violation and to bring to justice those responsible, in order to prevent the repetition of such crimes. Panellists: Veronika Bílková – professor of international law focused on international security and human rights, vice president of the European Society of International Law Vladimír Dzuro – former investigator with the Office of the Prosecutor at the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia Tomáš Holub – Roman Catholic priest and Plzeň bishop, first Czech military chaplain Chair: Lenka Kabrhelová – Journalist, reporter, head of the podcast 5:59, Seznam Zprávy

The jubilee 10th international conference in honour of the laureate of the 2022 Václav Havel Human Prize | Crime and Punishment : Crimes against peace and humanity and the wheels of justice 0:06 Conference Opening Michael Žantovský – Executive Director, Václav Havel Library 10:59 Keynote Speech Karim Khan (UK) – Prosecutor of the International Criminal Court, barrister and King's Counsel

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti

Závěrečné slovo: Martin Palouš – diplomat, pedagog, signatář Charty 77 a zastánce lidských práv
Poděkování: Michael Žantovský, Knihovna Václava Havla

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti
 

Současné události rovněž vedou k oživení jedné z nejpalčivějších otázek ohledně samotné povahy lidství: Je zlo jen konstrukt, kterým si vykládáme jednání, pro něž neexistuje adekvátní a přijatelné sociální vysvětlení, nebo je schopnost páchat zlo integrální a neoddělitelnou součástí lidské existence? A pokud platí to druhé, pak kde jsou jeho kořeny a spouštěcí mechanismy?

Hosté:
Ksenia Poluektova-Krimer – ruská historička zaměřující se na holocaust
Lenka Víchová – ukrajinistka
Jan Vevera – přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý armádní psychiatr
Moderátor: Jakub Szántó – novinář a moderátor, Česká televize

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti
Panel II: Kola spravedlnosti

Rozsáhlé porušování lidských práv, k jakému dochází například následkem ruské agrese na Ukrajině, ukazuje nejen hrůzné scény lidského utrpení a zvrácenosti, avšak otevírá též složité otázky uplatňování trestní odpovědnosti a transformační spravedlnosti. Kromě imperativu okamžitého a nepodmíněného ukončení všech zvěrstev je nezbytně nutné zdokumentovat a zaznamenat pro příští generace každé jednotlivé porušení lidských práv a přivést před soud ty, kteří za to odpovídají, abychom zabránili opakování takovýchto zločinů. Diskusní panel se zaměřil na tyto přístupy a jejich použitelnost u událostí, k nimž dochází na Ukrajině. Konkrétně se věnoval rozsahu a omezením Římských dohod ustavujících Mezinárodní trestní soud, různým historickým formám tribunálů, které projednávají válečné zločiny, rolí Rady Evropy, EU a OBSE, zkušenostem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a rolí paměťových institucí a neziskových organizací při shromažďování důkazů o zločinech proti míru, a také různým formám retribuce a odškodnění obětí a jejich rodin.

Hosté:
Veronika Bílková – profesorka mezinárodního práva zaměřující se na mezinárodní bezpečnost a lidská práva, viceprezidentka Evropské společnosti pro mezinárodní právo
Vladimír Dzuro – bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii
Tomáš Holub – katolický kněz a plzeňský biskup, první český vojenský kaplan
Moderátorka: Lenka Kabrhelová – novinářka, reportérka, Seznam zprávy

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti

0:12 Rozhovor s laureátem Ceny Václava Havla za lidská práva 2022
Host: Evgenia Kara-Murza, manželka letošního laureáta Ceny ruského opozičního politika Vladimíra Kara-Murzy
Moderátor: Michael Žantovský, Knihovna Václava Havla

26:52 Panel I: Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva 2022
Hosté: Denys Rabomizo, zástupce ukrajinské koalice V 5 hodin ráno, shromažďující důkazy o porušování lidských práv následkem ruského vpádu na Ukrajinu;
Áaron Demeter, zástupce maďarské Duhové koalice hájící práva LGBTQIA+
oderátorka: Linda Bartošová, novinářka a moderátorka

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti

0:05 Zahájení: Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla
10:57 Úvodní slovo: Karim Khan – hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu v Haagu

Smrt dvaadvacetileté kurdské ženy Mashy Amíní, kterou kvůli „nevhodnému oblečení“ zatkla a zjevně následně ubila íránská mravnostní policie, spustila v zemi masivní vlnu protestů. Pohání je nejen frustrace s vyžadovaným zahalováním žen, ale celková nespokojenost Íránců se zatuhlým teokratickým režimům. Mají protesty šanci na úspěch? Co požadují? Pozvání přijala k debatě přijala íránoložka Zuzana Kříhová, která působí na Katedře Blízkého východu Filozofické fakulty UK a která se z Íránu vrátila koncem září, a další hosté. Debatu moderuje Silvie Lauder.

Srdečně vás zveme na setkání a autogramiádu autorů 22. pokračování Velkého knižního čtvrtku. Můžete se těšit na autorku a autory letošních novinek Evžena Bočka, Jana Nováka, Jana Němce, Václava Cílka, Pavla Kosatíka, Dalibora Balšínka, Františka Šmehlíka nebo Evu Grestenbergerovou, dále na překladatele Tomáše Jurkoviče a na redaktory knih Petra Onufera a Martinu Mašínovou. Někteří z autorů vás pozdraví ze zahraničí na krátkém videu. Setkání moderuje Tereza Willoughby. Více o projektu na www.velkyctvrtek.cz

Téma: Jak přispělo Německo k prudkému růstu cen energií. Co se s tím dá dělat? Hosté: Alexander Vondra, europoslanec za ODS, Jan Sechter, zástupce velvyslance ČR v Německu, a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Demokratická teorie a právní stát jsou nerozlučně spjaty s pojmem omezené vlády. Stát má jen ty pravomoce, které mu svěřuje Ústava a zákony, a nemá zasahovat nad jejich rámec do života svých občanů. Vznik sociálního státu, sociálně tržní hospodářství praktikované v posledních desetiletích v Evropě a v jiných částech světa, mimořádné požadavky na stát v dobách válečných a jiných krizí, požadavky bezpečnosti a raketově rostoucí objem dat, které stát získává nebo kterými prostřednictvím svých složek disponuje, vedou téměř ve všech vyspělých zemích k růstu velikosti státního aparátu a nástrojů, kterými disponuje.

Tytéž faktory pak vedou k vzrůstajícím nárokům občana na stát, k rostoucímu počtu případů, kdy stát neoprávněně neoprávněně vniká do soukromé sféry občanů, a k právním sporům mezi občany a státem. Existuje v demokracii něco jako přirozená hranice mezi občanem a státem, jejíž překročení ze strany státu znamená ohrožení svobody jako takové?

O linii dotyku mezi občanem a státem a konfliktech na ní probíhajících budou diskutovat Karel Šimka, soudce, právník a politolog, předseda Nejvyššího správního soudu ČR, Jan Kysela, a Anna Shavit, politoložka a vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR, FSV UK.

Debatu moderuje Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

Již ve středu 12. října Pražská křižovatka opět ožije Cenou Václava Havla za lidská práva. Přijďte i vy diskutovat s inspirativními osobnostmi!

Program a registrace zde:
https://www.vaclavhavel.cz/cs/cena-vaclava-havla/konference-2022

Těšíme se na Vás!

Debata o situaci v Sýrii a tomu, co k ní vedlo. V čem Západ selhal? Může mít tamní situace šťastný konec a co je jeho podmínkou? Jak souvisí ruské aktivity v Sýrii s tím, co se nyní děje na Ukrajině?

Hosty debaty budou:
Zora Hesová, vědecká pracovnice Ústavu politologie, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova
Tomáš Kocián, regionální ředitel Člověka v tísni pro Blízký východ
Martin Novák, redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz

Diskuzí provede redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Jméno Huga Vavrečky (1880–1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově. Jemu samotnému byla pozornost věnována doposud jen sporadicky, přímo posledním letům jeho života pak vůbec. Právě ona přitom patří k těm, která kladou nejvíce otázek a přinášejí nejméně očekávatelné odpovědi, které konečně čtenářům zprostředkovává kniha Jany Wohlmuth Markupové, která se rodinnému okruhu Havlových věnuje dlouhodobě.

O Vavrečkově činnosti válečné i poválečné, o nařčeních z kolaborace s nacisty, o celoživotním budování sítě kontaktů napříč politickými stranami i režimy i o tom, jakou roli v závěru jeho života sehráli Vavrečkovi vnuci Václav a Ivan M. Havlovi s autorkou debatoval Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Fakulty humanitních studií UK.

The jubilee 10th international conference in honour of the laureate of the 2022 Václav Havel Human Prize: Crime and Punishment - Crimes against peace and humanity and the wheels of justice

6:06 Conference Opening: Michael Žantovský – Executive Director, Václav Havel Library

16:58 Keynote Speech: Karim Khan (UK) – Prosecutor of the International Criminal Court, barrister and King's Counsel

30:40 Interview with the 2022 Václav Havel Human Rights Prize laureate
Evgenia Kara-Murza wife of Vladimir Kara-Murza a political prisoner and leading Russian democracy campaigner
Chair: Michael Žantovský – Václav Havel Library

57:14 Panel I: Discussion with 2022 Václav Havel Human Rights Prize finalists
Panellists:
Denys Rabomizo War Crimes Documentation and Database Coordinator and Member of Secretariat of the coalition of civil society organisations 5 AM Coalition (Ukraine)
Áaron Demeter Representative of Rainbow Coalition defending LGBTQIA+ rights (Hungary)
Chair: Linda Bartošová – Journalist and moderator

2:04:31 Panel II: The wheels of justice
Massive violations of human rights, such as the ones occurring as a result of the Russian aggression against Ukraine, not only present horrific scenes of human suffering and depravity but pose difficult questions of transformational justice. Apart from the imperative of an immediate and unconditional end to the atrocities, it is incumbent on humanity to document and record for posterity every single instance of human rights violation and to bring to justice those responsible, in order to prevent the repetition of such crimes. The discussion panel will try to examine the respective approaches and their applicability to the events in Ukraine. In particular, it will discuss the scope and the limits of the Rome Statute of the International Criminal Court, various historical forms of war crimes tribunals, the role of the Council of Europe, the EU and the OSCE, the legacy of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia, and the role of memory institutions and NGOs in collecting evidence of the crimes, as well as various forms of retribution and compensation of the victims and their families.
Panellists:
Veronika Bílková – professor of international law focused on international security and human rights, vice president of the European Society of International Law
Vladimír Dzuro – former investigator with the Office of the Prosecutor at the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia Tomáš Holub – Roman Catholic priest and Plzeň bishop, first Czech military chaplain
Chair: Lenka Kabrhelová – Journalist, reporter, head of the podcast 5:59, Seznam Zprávy

3:37:41 Panel III: Where does evil spring from?
The recent events have also revived one of the most painful questions of the human condition: Is evil a construct we attribute to behaviour for which there is no adequate or acceptable social explanation, or is the capacity for evil an integral and inseparable part of our existence? And if the latter, where do the roots and the triggers of evil come from?
Panellists:
Ksenia Poluektova-Krimer – Russian historian focused on the Holocaust
Lenka Víchová – Ukrainian Studies expert
Jan Vevera – Head of the Psychiatric Clinic at the Pilsen University Hospital and a former army psychiatrist
Chair: Jakub Szántó – Journalist and moderator, Czech Television

4:45:06 Closing remarks: Martin Palouš – Diplomat, teacher, Charter 77 signatory and human rights advocate 

S psycholožkou, sociální pedagožkou a respektovanou ředitelkou České asociace streetwork o 25 letech strávených na ulici, o efektivitě práce sociální služeb a o tom, proč je dobré mít v obci stretworkera. Jak pracují neziskové organizace na zakázku státu a proč je pro stát nezbytné podporovat sociální služby? Má smysl sociální práci propagovat? Jací vlastně jsou streetworkeři? A co Martina Zikmundová před lety hledala na Ukrajině? Moderuje Adéla Paulík Lichková, moderátorka Radia Wave.

Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Knihovna Václava Havla vyhlašuje 15. ročník tradiční Soutěže o nejlepší studentský esej - tentokrát na téma : K čemu je nám prezident/ka a jaký/á by měl/a být? Středoškoláci mohou své práce zasílat do 31. 10. 2022 na esej@vaclavhavel.cz. Tři nejlepší práce si odnesou finanční odměnu 15.000 Kč, 10.000 Kč a 5.000 Kč. V porotě soutěže i letos zasednou přední osobnosti českého veřejného života, se kterými se studenti budou moci setkat osobně na slavnostním vyhlášení soutěže v prosinci 2022.

Více informací o soutěži neleznete zde: www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej

O funkci prezidenta se občas říká, že je čistě formální a že prezident jenom klade věnce. Jaké pravomoci a povinnosti má prezident České republiky? Jaký je jeho význam pro společnost? Politolog DAVID JÁGR v krátké přednášce projektu Maturita21 shrne všechno, co by měli mladí lidé o roli prezidenta vědět.

Další díly série M21 naleznete na www.maturita21.cz

Zakladatelka neziskové organizace Rytmus pomáhající lidem s mentálním postižením, zastánkyně deinstitucionalizace, dlouholetá lídryně organizace QUIP na pomoc zdravotně postiženým a lektorka Evangelické teologické fakulty University Karlovy se před čtyřmi lety stala radní pro sociální politiku a zdravotnictví Magistrátu Hlavního města Prahy.

Jaký byl přestup z neziskové organizace do politiky? Jak se řídí sociální politika města v době krizí? A kde vidí úspěchy a kde prohry svého působení ve funkci radní?

S Milenou Johnovou si povídá Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave.

Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Přijďte se s námi rozloučit s francouzským předsednictvím EU a oslavit začátek předsednictví českého!

Prvního července začne druhé předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Naše první předsednictví v roce 2009 bylo poznamenáno dramatickými událostmi ve světě i u nás doma, včetně první rusko-ukrajinské plynové krize, blížící se dluhové krize v některých členských zemích EU a pádu české vlády uprostřed předsednictví. Ani letošní české předsednictví nebude procházka růžovou zahradou. Česká republika k němu však již přistupuje s téměř dvacetiletou zkušeností členské země a s koncepční představou o svých cílech a ambicích. Není náhodou, že si za své motto předsednictví zvolila titul projevu Václava Havla při příležitostí udílení Ceny Karla Velikého v Cáchách v roce 1996 “Evropa jako úkol”.

Symbolického předání štafety se zúčastní Mikuláš Bek, ministr české vlády pro evropské záležitosti, J. E. Alexis Dutertre, velvyslanec právě končící předsednické země, a Edita Hrdá, vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU.

Moderuje Michael Žantovský.

Debata se koná v rámci spolupráce Knihovny Václava Havla s českým předsednictvím v Radě Evropské unie.

Během večera bude slavnostně pokřtěno příležitostné vydání projevu Václava Havla “Evropa jako úkol”, které vychází ve spolupráci PRES CZ, ústředí Českých center a Knihovny Václava Havla.

Debatní cyklus s redaktory týdeníku Echo a jejich hosty ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Hosté: Zbyněk Stanjura, ministr financí, Mojmír Hampl, Národní rozpočtová rada, bývalý viceguvernér ČNB, a Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Ladislav Heryán: Život jako účast na zázraku. Reakce na Václava Havla 

Ladislav Heryán ve své přednášce navazuje na slavný výrok Václava Havla o tom, že „život je radostná spoluúčast na zázraku byti“. Kde v sobě hledat vůli k radosti v době válečných a enviromentálních krizí? Kde ji nalézají ti, kteří se ocitnou na společenském dně? Katolický kněz, spisovatel, teolog a dlouholetý vězeňský kaplan mluví o tom, jak si zachovat nadějeplného ducha, i o nesamozřejmosti života a o světě coby prožívaném zázraku. 

Je dostupnost psychologické pomoci na školách podceňovaná? A jak klást větší důraz na well-being studentů? A jde to vůbec bez hlubší změny zažité představy o podobě a smyslu vzdělávání?

Duševní zdraví mladých lidí je stále větší téma, jen zřídka se však mluví o tom, jaká je v tomto směru role školy. V dalším díle série Studentský hlas o tématu diskutuje moderátor Jakub Hříbek s Janou Zapletalovou z Asociace školní psychologie a se studentkou Georgiou Hejdukovou.

Debatou o stavu a budoucností veřejnoprávních médií provede redaktor Deníku N Jan Moláček. Jeho hosty budou v první části večera generální ředitel České televize Petr Dvořák a generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. V druhé části navážou Jana Klímová, Hospodářské noviny, Marek Wollner, Reportéři ČT, a Jindřich Šídlo, Seznam Zprávy.

Socioložka, streetworkerka, generální ředitelka a zakladatelka organizace Rozkoš bez rizika, autorka divadelních her, principálka divadelního souboru Rozkoš a také humanitární pracovnice bude hostkou dalšího dílu z cyklu ČAS od ČASU. S inspirativní ženou, která spojuje vědeckou činnost s kulturní, zdravotní i sociální, a ovlivnila vnímání sex byznysu v České republice si bude povídat Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave.

Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Sociální sítě jsou součástí našich životů, děti a mladí lidé si bez nich svůj život již nedokáží představit. Klára Mouchová v krátké přednášce vysvětluje, co to vlastně sociální sítě jsou, co nám přinášejí, jestli jsou opravdu zdarma a na co si při jejich používání dát pozor. Toto pětiminutové vzdělávací video doporučujeme všem školám jako úvod do problematiky sociálních sítí, diskuse o nich tv dnešní době do výuky rozhodně patří.

Klára Mouchová vystudovala žurnalistiku na FSV UK a nová média na FF UK v Praze. Věnuje se marketingu na sociálních sítích, soustředí se především na obsahovou stránku sociálních sítí a kampaně s ní související. Má zkušenosti s vedením profilů pro malé podniky či startupy, ale i korporace a akademickou sféru. Vede svou vlastní digitální agenturu, je autorka praktického blogu Jaknasocky.cz.

V jednom „roce zázraků“ padl komunismus v celé střední Evropě. Co spustilo dominový efekt v Polsku, NDR, Československu nebo Maďarsku? Rozpad komunistického systému přinesl na třicet let nové uspořádání Evropy, které se teď spolu s válkou na Ukrajině znovu zachvívá. Jak aktuální události souvisí s tehdejšími procesy?

S historikem a spoluautorem knihy 1989 – Podzim národů Pawłem Ukielským debatoval Petr Blažek a Maciej Ruczaj.

Večer pořádaly Polský institut v Praze, Knihovna Václava Havla, Muzeum paměti XX. století, Platforma evropské paměti a svědomí a nakladatelství Academia.

Již tradiční autorská čtení v rámci 15. ročníku festivalu Stranou – evropští básníci naživo.

Hosté: Miroslav Černý (CZ), Alex Kama Devetak (SLO), Jan Faber (CZ), Klára Goldstein (CZ), Tim Postovit (UK-CZ), Krzysztof Siwczyk (PL) a Iryna Zahladko (UK-CZ)

Hudební program: Valentina a Blaž Prapótnikovi a Alina Hirtl ze Slovinska.

Česká středoškolská unie tlumočí veřejnosti i vládě názory středoškoláků. V devátém dílu série Po škole si Klára Faltusová povídá se první místopředsedkyní České středoškolské unie Emílií Šulcovou o tom, co je smysl této organizace, jak prakticky funguje i jak je možné se stát jejím členem. Řeč je také o plánech do budoucna, především o vznikajícím strategickém dokumentu, který bude očima studentů středních škol mapovat priority českého školství.

Série, která vzniká ve spolupráci České středoškolské unie a Knihovny Václava Havla, je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Jedna z priorit nastupujícího českého předsednictví Rady Evropské unie se zaměřuje na téma silné a bezpečné Evropy. Výrazné osobnosti české a evropské zahraniční politiky budou diskutovat o prosazování lidských práv a demokracie v české a evropské zahraniční politice. V pořadu vystoupí Mikuláš Dzurinda, prezident think-tanku Wilfried Martens Centre for European Studies, Marek Ženíšek, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, Ondřej Kolář, starosta Prahy 6 a poslanec TOP 09, Jiří Kozák, náměstek ministra zahraničí, Alexander Beribes, Konrad-Adenauer-Stiftung, a Michael Žantovský, diplomat, ředitel Knihovny Václava Havla. Moderuje Lucie Tungul.

Diskuse proběhne v češtině s tlumočením do angličtiny.

Pořad se koná ve spolupráci Knihovny Václava Havla, politického think-tanku TOPAZ, nadace Konrad-Adenauer-Stiftung a Wilfried Martens Centre for European Studies.

Průvodce po stavbách spojených s životem Václava Havla, dramatika, disidenta a prezidenta, přibližuje stavby naší metropole, které jsou spojeny s osudy této mimořádné osobnosti.

Titul vyšel v péči Knihovny Václava Havla v roce 2016 a je dostupný v našem e-shopu: https://bit.ly/3Q6gYLh

Politický veterán Vladimír Špidla v rozhovoru se zkušeným novinářem Lubošem Beniakem, který ho nikdy nevolil, rekapituluje svou životní dráhu a neobvykle otevřeně mluví o zákulisí politiky. Jak dnes hodnotí svá vítězství a porážky? Jak se dívá na Evropskou unii a na svoji spolupráci a následný souboj s Milošem Zemanem? Proč některé věci udělal a jiné ne? Jak vnímá válku na Ukrajině?

Společně s Vladimírem Špidlou a Lubošem Beniakem hovořili politický komentátor Jiří Leschtina a nakladatel Aleš Lederer.

Debatu moderovala Denisa Novotná, editorka nakladatelství PROSTOR.

Večer zahájil Jáchym Topol.

ebata po druhé přednášce z cyklu Svobodná akademie, která přináší vhled do problematiky médií, které v současném světě sociálních sítí a informačního chaosu zdánlivě ztrácí svůj význam.

Josef Šlerka je český sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. Od roku 2017 do roku 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Pracoval také ve startupu Socialbakers jako vedoucí vývoje a výzkumu. Dnes působí jako vysokoškolský pedagog na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze.

Josef Šlerka: O masových i sociálních médiích 

Druhá přednáška cyklu Svobodná akademie přináší vhled do problematiky médií, které v současném světě sociálních sítí a informačního chaosu zdánlivě ztrácí svůj význam. Jaký je rozdíl mezi novinářem a influencerem? Jaký je rozdíl mezi článkem v novinách a statusem na Facebooku? Proč si máme za informace v médiích platit, když je jich všude okolo nás tolik? Jaké procento Čechů se cíleně vyhýbá zpravodajským informacím? Přednáška předního českého odborníka na analýzu dat Josefa Šlerky je nejen plná překvapivých čísel, ale vybízí také k zamyšlení se nad etickými aspekty a veřejným zájmem práce s informacemi.

Josef Šlerka je český sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. Od roku 2017 do roku 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Pracoval také ve startupu Socialbakers jako vedoucí vývoje a výzkumu. Dnes působí jako vysokoškolský pedagog na Ústavu informačních studií a knihovnictví FFUK v Praze.

Signatářka a mluvčí Charty 77, někdejší veřejná ochránkyně práv a předsedkyně Českého helsinského výboru bude dalším hostem v sérii diskusí ČAS OD ČASU. Kdy se začala v věnovat spravedlnosti, jak vidí praxi sociální práce v České republice a měl by stát více podporovat neziskový sektor i ve vztahu k současné uprchlické krizi?

Moderovala Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave.

Diskuzi pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Jak vyvážit čas věnovaný škole a neformálnímu vzdělávání, projektům a dalším aktivitám? A jak moc by škola měla dávat prostor individuálním aktivitám studentů?

Moderátorka Studentských listů Anna Dostálová si ve čtvrtém díle série Studentský hlas povídá se dvěma aktivními studenty, kteří se ve svém volném čase věnují politice, vzdělávání jiných mladých lidí a podnikání. Tadeáš Vylita z Akademického gymnázia Štěpánská v Praze upozorňuje na to, že je nutné dostatečně spát a hýbat, protože bez duševního a fyzického zdraví nejde všechny aktivity zvládnout. Karel Špecián z Prvního českého gymnázia v Karlových Varech ještě doporučuje efektivní time management.

Diskusní série Studentský hlas se zaměřuje na opomíjené problémy českého školství, ale na rozdíl od jiných debat na toto téma v nich jde o názory a pocity samotných studentů. Ti jsou jak v roli hostů, tak moderátorů. Série vzniká ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Studentských listů, nezávislého média zaměřeného na studenty a spravovaného studenty. Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který cílí na mladé publikum 14+.

Debatní cyklus týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla.

Vystoupí:

• Petr Hlaváček, architekt, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu
• architekti Josef Pleskot, Petr Hájek a Boris Redčenkov
• Miroslav Brýdl, porevoluční starosta Litomyšle, sehrál důležitou roli v rozvoji moderní architektury města.

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Termín klimatická změna jsme si zvykli slýchat téměř denně. Co ale přesně znamená a jak klimatická změna ovlivňuje náš život a budoucnost dalších generací? Jde o skutečnou hrozbu a jak jí můžeme čelit? Na tyto a další otázky odpovídá v jedenáctém díle vzdělávací série Maturita 21 polární bioložka Marie Šabacká.

Během pouhých pěti minut žáci a studenti pochopí, jaké ničivé důsledky může klimatická změna mít, pokud rychle nezměníme naše chování. V přednášce se také dozvědí, kde můžeme klimatickou změnu pozorovat a jak velkou uhlíkovou stopu má průměrný Čech.

V osmém díle série Po škole si Emílie Šulcová povídá se studentkou Gymnázia Budějovická v Praze Dominikou Odvárkovou. Dominika se již několik let věnuje psaní, spolu s kamarády vydala sbírku povídek Hodinečnost a čeká na to, až prorazí s prvním románem. Žánrově má Dominika nejraději fantasy. V rozhovoru mluví jak o svých literárních vzorech, tak o tom, kde se učila psát a jaké to je, když cizí lidé, nebo i blízcí čtou vaše texty a hodnotí je. Rozhovor doporučujeme všem středoškolákům, kteří rádi píší a tvoří a bojí se svá díla ukázat ostatním.

Série, která vzniká ve spolupráci České středoškolské unie a Knihovny Václava Havla, je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.Zobrazit méně

Přehlížený význam moří pro rozvoj obchodu a moci. Známý politický geograf Michael Romancov osvětluje i méně zřejmé spojitosti mezi námořními dějinami a ekonomickými souvislostmi současného světa.

Křest zahájí debata, ve které bude společně s Michaelem Romancovem, autorem křtěné knihy, diskutovat Barbora Chaloupková, redaktorka týdeníku Respekt, a Michal Broža, vedoucí informačního centra OSN pro Česko, který poté novou knihu Námořní slepota pokřtí.

Moderovat debatu budou Dominika Píhová a
Vítek Svoboda.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Truth is often among politicians’ declared values, though it rarely appears in policy programmes and other documents of political practice. It frequently falls victim to electoral tactics, the courting of popularity and both domestic and international diplomatic considerations. But how great can the tension between politics and reality become before citizens lose trust in their representatives or, even worse, democracy itself? This problem is all the more complicated in the European Union, occurring not just at national but at union level, where domestic politicians, with an eye to ratings, like to shunt it.

Peter Pomeranzev – UK writer and academic focused on research into disinformation and fake news, John Hopkins University, US
Marek Orko Vácha – head of the Institute for Ethics and Humanitarian Studies, 3 rd Medical Faculty, Charles University
Chair: Petra Mlejnková, political scientist and academic, Faculty of Social Studies, Masaryk University

Closing address: Michael Žantovský, Director of the Václav Havel Library

Václav Havel European Dialogues is an international project that aims to initiate and stimulate a discussion about issues determining the direction of contemporary Europe while referring to the European spiritual legacy of Václav Havel. The project is conceived as long-term and takes place in cooperation with partners in various cities in the Czech Republic and the European Union. The meetings take the form of a debate and are targeted primarily at secondary and third-level students, as well as experts and members of the public interested in European affairs.

• Dates: May 10 and 12, 2022
• Venues: Prague, Brno, Plzeň
• Organisers: The Václav Havel Library in cooperation with the Faculty of Social Sciences, Charles University, the Faculty of Social Studies, Masaryk University, and the Faculty of Education at the University of West Bohemia in Plzeň
• Partner: Representation of the European Commission in the Czech Republic

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevírat a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla.

Dialogy v Brně zahájili Stanislav Balík, děkan Fakulty sociálních studií MUNI, a Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti České republiky. V diskusi Pravda politiky a politika pravdy vystoupili v brněnském kině Scala britský spisovatel a akademik zabývající se výzkumem dezinformací a fake news Peter Pomeranzev a přednosta Ústavu etiky a humanitních studií, 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Marek Orko Vácha. Debatu moderovala Petra Mlejnková, politoložka a pedagožka, FSS MUNI. Závěrečné slovo pronesl Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

Více informací na www.vaclavhavel.cz/cs/dialog/praha-2022

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevírat a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla.

Letošní dialogy v Plzni zahájil Pavel Mentlík, děkan Fakulty pedagogické ZČU. Následné zdravice pronesli Martin Baxa, ministr kultury České republiky, a Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla. V debatě vystoupili Jan Paďourek – bezpečnostní expert se specializací na zpravodajské služby a bezpečnostní hrozby, pedagog působící na Policejní akademii ČR a CEVRO Institut, a Ondřej Kundra – investigativní novinář specializující se na českou politiku a justici a dezinformační kampaně. Diskusi moderoval historik a filozof Petr Hlaváček. Závěrečné slovo pronesl Jáchym Topol, dramaturg Knihovny Václava Havla.

Více na www.vaclavhavel.cz/cs/dialog/praha-2022

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevírat a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla.

Zahájení: Tomáš Karásek, děkan Fakulty sociálních věd UK,
a Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla

Úvodní slovo: Věra Jourová, místopředsedkyně EK pro hodnoty a transparentnost,
a Svjatlana Cichanouská, běloruská politička a aktivistka, hlavní opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska ve volbách roku 2020

Debata: Svjatlana Cichanouská, běloruská politička a aktivistka, hlavní opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska ve volbách roku 2020
Pavla Holcová – investigativní novinářka, zakladatelka investigace.cz. a držitelka mnoha domácích i mezinárodních ocenění včetně Pulitzerovy ceny

Moderátorka: Alice Němcová Tejkalová, novinářka a pedagožka, FSV UK

Závěrečné slovo: Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla

Václav Havel European Dialogues is an international project that aims to initiate and stimulate a discussion about issues determining the direction of contemporary Europe while referring to the European spiritual legacy of Václav Havel.

Programme

Opening: Tomáš Karásek, Dean of the Faculty of Social Sciences, CU,
Michael Žantovský, Director of the Václav Havel Library

Opening address: Věra Jourová, Vice-President of the European Commission for Values and Transparency

Opening address: Sviatlana Tsikhanouskaya – Belarusian politician and activist

Debate Sviatlana Tsikhanouskaya – Belarusian politician and activist, the main opposition candidate in the 2020 Belarusian presidential elections Pavla Holcová – investigative journalist, founder of investigace.cz and recipient of many domestic and international awards including the Pulitzer Prize Chair: Alice Němcová Tejkalová, journalist and academic, Faculty of Social Sciences, CU

Closing address: Michael Žantovský, Director of the Václav Havel Library

Diskuse redaktorů týdeníku Respekt a jejich hostů na aktuální téma ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Hosté:
Tomáš Petříček, bývalý ministr zahraničních věcí ČR
Tomáš Brolík, redaktor Respektu
Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky

Debatu moderuje Andrea Procházková.

Publicista a spisovatel Aleš Palán má dar nacházet jedinečné osobnosti, které přečuhují ze všech šablon nebo na ně nedosahují, které zkrátka odevšad tak nějak trčí. Jeho knižní rozhovory se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině (2018) zvítězily v anketě Kniha roku Lidových novin a staly se bestsellerem stejně jako podobně laděný titul Jako v nebi, jenže jinak (2019), vyznamenaný Magnesií Literou.

Autor ve své nové knize Robinsoni a donkichoti shromáždil sedm příběhů samorostů, kteří jsou nám mnohem blíž než ti šumavští, potkáváme je na ulicích, v autobusech, kdekoliv. Nespojuje je přímo samota jako u samotářů, kteří se stáhli z civilizace do lesů, močálů a hor. Jisté poodstoupení tu ale přesto nacházíme. „Neměl bych sílu jít s proudem, a už vůbec ne proti proudu,“ říká jeden z nich. Tito lidé si vytvořili malý osobní svět, fascinující vesmír, kde platí vlastní pravidla. Jsou nadosah ostatním, a přesto tak daleko.

Knihu doprovázejí fotografie Karla Cudlína, držitele ceny Revolver Revue a sedmnácti ocenění Czech Press Photo.
Hovořit budou spisovatel Aleš Palán a fotograf Karel Cudlín, spoluautoři knihy Robinsoni a donkichoti.

Večer moderuje Denisa Novotná, editorka nakladatelství Prostor.

Zhorší ekonomické důsledky konfliktu na Ukrajině situaci mladých lidí? A čeká dnešní generaci Z život ve válce? Odpovědi budeme hledat s mladými českými politiky.

Debata vznikla ve spolupráci Studentských listů a Knihovny Václava Havla.

Hosté: Tomáš Lehečka (Mladí občanští demokraté) Markéta Plesníková (Mladé ANO) Lukáš Ulrych (Mladí sociální demokraté)

Diskuzi moderuje Jakub Hříbek.

Ruština v našich ulicích v současnosti vzbuzuje často velké emoce. Naše země se přitom mezi oběma posledními válkami stala domovem mnoha Rusů, které vyštvala z domova bolševická revoluce. Jedním z nich byl i Sergej Vojcechovský. Původem ruský šlechtic, statečný voják, příslušník čs. legií v Rusku, který se ztotožnil s myšlenkami čs. státu. Po příjezdu do Československé republiky pokračoval ve vojenské kariéře. V září 1938 byl jedním z velitelů československé armády odhodlaný postavit se Hitlerovi. Během 2. světové války se zapojil do protinacistického odboje. Krátce po konci války byl ale zatčen sovětskou mocí a odvezen do SSSR, kde byl odsouzen. Je jeho příběh typickým pro osobnosti jako byl on? A co vypovídá o době, ve které žil a působil?

O příběhu neprávem zapomenutého generála hovoří Gabriela Havlůjová a Petr Hlaváček.

Moderuje Jan Kalous.

Cyklus Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

Tereza Matějčková: Zvýšená radioaktivita slova. Mezi ironií a moralizováním 

Dramatik Havel proslul jako ironik; prezidenta Havla leckdo považoval za moralizátora. Nejedná se o rozpor: ironik i moralizátor upozorňují na něco, co je nepřítomné, ale přesto důležité. Tím poukazují k jinému motivu Havlova díla: ve světle ctností jsme nepatřiční, ba trapní. Ale právě zde se rodí ironikův i mravokárcův úšklebek. Nakolik víme, že bychom měli být jiní, je dojem trapnosti živlem ironie a moralizování, ale hlavně: možná je živlem člověka samého.

Debatní cyklus s redaktory týdeníku Echo 24 a jejich hosty ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

HOSTÉ:
Martin Štefunko, investor
Tomáš Holub, člen Bankovní rady České národní banky
Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

V sedmém díle si série rozhovorů s inspirativními středoškoláky moderátor České středoškolské unie Tomáš Koreň povídá s Amálií Tesařovou, studentkou pražského Gymnázia Na Zatlance. Amálie strávila během třetího ročníku tři měsíce na studijním pobytu v Německu. V rozhovoru mluví o tom, jak složité bylo si stipendium a pobyt zařídit, jak se na něj jazykově připravovala, jaké výzvy pro ni pobyt v cizí hostitelské rodině představoval i to, v čem ji překvapilo prostředí a styl výuky v německé škole. Video doporučujeme všem mladým lidem, kteří přemýšlejí o tom, že by chtěli v budoucnu vyjet do zahraniční.

Série, která vzniká ve spolupráci České středoškolské unie a Knihovny Václava Havla, je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Co chybí v současném vzdělávání? Chce to více mediální gramotnosti, kritického myšlení, informatiky nebo sexuální výchovy?

Moderátor Studentských listů Filip Svoboda si ve třetím díle série Studentský hlas povídá se studentkou Gymnázia Jana Nerudy a místopředsedkyní České středoškolské unie Emílií Šulcovou a ředitelem Bratrské školy Rostislavem Konopou. Emílii chybí ve škole praktické schopnosti jako umět vyplnit daňové přiznání a postrádá také hlubší znalosti moderní historii. Rostislav Konopa s nadsázkou říká, že jeho cílem je, aby žáci odcházeli ze základní školy s otazníky, a ne vykřičníky.

Diskusní série Studentský hlas se zaměřuje na opomíjené problémy českého školství, ale na rozdíl od jiných debat na toto téma v nich jde o názory a pocity samotných studentů. Ti jsou jak v roli hostů, tak moderátorů. Série vzniká ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Studentských listů, nezávislého média zaměřeného na studenty a spravovaného studenty.

Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který cílí na mladé publikum 14+.

V pětiminutové přednášce politolog Jakub Eberle jednoduše vysvětlí, že informační chaos i hybridní válka jsou produkty dnešní doby a především překotného vývoje technologií, které ještě zcela neovládáme. Z tohoto chaosu však existují cesty ven a není důvod, abychom kvůli dezinformacím narušili vztahy v rodině. Přednáška, kterou by měli slyšet nejen všichni žáci a studenti, ale každý nás. Těch pět minut za vaši pozornost stojí.

Více informací na www.maturita21.cz

Dvacet let vedl Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, odešel vloni pro nesouhlas s vývojem protidrogové politiky v ČR. Je mezinárodně uznávaným expertem, výzkumníkem a autorem mnoha odborných publikací, spolupracovníkem Národního ústavu pro duševní zdraví, vyučuje na Klinice adiktologie. V současné době pracuje jako ředitel výzkumu a vzdělávání ve Společnosti Podané ruce o.p.s.

O protidrogové politice s Viktorem Mravčíkem hovoří Adéla Paulik Lichková (Radio Wave).

Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Třináct výjimečně důvěrných a otevřených rozhovorů o queer současnosti přináší nová kniha Byli jsme tu vždycky. Queer lidé se po celém světě stávají předmětem kulturních válek a politických bojů. Redaktor Deníku N a autor podcastu Studio N Filip Titlbach jim poskytl příležitost promluvit o svých životech i nesnázích, kterým musí čelit.

Večer zahájí debata o pozici LGBTQ+ lidí v Česku a o podpoře veřejnosti ke queer lidem i v kontextu proměny domácí politické scény. Dotkne se i situace queer lidí na Ukrajině a v Rusku. Hosty debaty společně s autorem křtěné knihy Filipem Titlbachem budou Zora Hesová, vědecká pracovnice Centra globálních studií ve Filosofickém ústavu AV ČR, a Michal Pitoňák, výzkumný a vývojový pracovník Národního ústavu duševního zdraví.

Moderovat ji bude redaktor Deníku N Vítek Svoboda.

Následně knihu Byli jsme tu vždycky pokřtí její kmotra Linda Bartošová, reportérka a moderátorka České televize.

Kolik je měsíční rozpočet průměrného českého vysokoškoláka? Které výdaje jsou nejvyšší? Jak čeští studenti zvládají skloubit studium a práci? A je vůbec správné při vysoké škole pracovat?

Moderátor Studentských listů Alexandr Romancov si ve druhém díle série Studentský hlas povídá se studentkou speciální pedagogiky Adélou Haschovou a studentem mezinárodních vztahů Markem Sojkou. Pro své studium si oba vybrali města, z nichž nepocházejí, a tak jejich rodiny musejí hradit výdaje spojené s ubytováním mimo domov. V rozhovoru se dozvíte, jak finančně náročné je dnes studium na vysoké škole a jak oba studenti zvládají skloubit práci a přípravu do školy.

Své knihy jarního 21. pokračování Velkého knižního čtvrtku uvedou osobně spisovatelé Jean-Michel Guenassia, Bianca Bellová, Karin Lednická, Barbora Englischová, Ondřej Hübl, Dalibor Vácha, Petr Michálek, Ester a Milan Staří. Autoři David Attenborough, Michio Kaku, Naomi Woodová a Neil Gaiman budou představeni svými překladateli nebo redaktory.

Pořadem provází Petr Vizina.

Debata o sportovních událostech v nedemokratických zemích a postoj k nim. Máme za sebou XXIV. Zimní olympijské hry v čínském Pekingu, v následujících měsících nás čeká Mistrovství světa ve fotbale v Kataru a ani motorsport se neobejde bez zemí nerespektující lidská práva. V debatě jsme se věnovali právě problematice sportu a diplomacie, respektive důrazu na lidská práva při konání velkých sportovních akcí, které mohou být zneužívány k propagandě nedemokratických režimů.

Hosté: Tomáš Petříček a Jiří Kejval

Moderátor Michal Čermák.

Filosofka Tereza Matějčková vysvětluje jednoduše a názorně, k čemu je člověku v době informačních technologií a sociálních sítí filosofie. Krátká přednáška rozptýlí předsudky mnoha dnešních nejen mladých lidí, že filosofii už odzvonilo a že je přežitkem minulosti. 

Tereza Matějčková je filosofka a vysokoškolská pedagožka. V současné době pracuje jako odborná asistentka pro obor filosofie na Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické Fakulty Univerzity Karlovy. Příležitostně spolupracuje s českými médii, některé své přednášky nahrála také na YouTube. Je členkou redakční rady Filosofického časopisu, spolupracovala s nakladatelstvím ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ. Věnuje se také recenzování knih a překladatelství.

Před osmdesáti lety, 21. března 1942, padl při přestřelce s gestapem na Prašném mostě v Praze poslední unikající člen odbojové skupiny, známé jako Tři králové. Název Svatí tři králové dalo gestapo zpravodajské a diverzní odbojové skupině pplk. Josefa Balabána, pplk. Josefa Mašína a štkpt. Václava Morávka.

Legendární trojici, která si sama říkala Tři mušketýři, podporovala řada přátel. Podíleli se na udržování kontaktů s Londýnem, zpravodajské spolupráci se sovětskou stranou, vydávání ilegálního časopisu V boj či na různých diverzních akcích i mimo území protektorátu. Do spárů gestapa padl Josef Mašín při přestřelce 13. května 1941. Popraven byl 30. června 1942 na Kobyliské střelnici. Již 3. října 1941 byl v ruzyňských kasárnách zastřelen Josef Balabán a v březnu 1942 zahynul při přestřelce Václav Morávek, pověstný svými bláznivě odvážnými kousky.

O historii této odbojové skupiny, proměnách jejího připomínání a přípravě Památníku tří odbojů v Lošanech diskutují historik Petr Koura, spisovatel a nakladatel Jiří Padevět a badatel a publicista Jaroslav Čvančara.

Ivana Svobodová doprovázela uprchlíky nočním vlakem z Kyjeva do Lvova. Ondřej Kundra strávil týden v Oděse, která se připravuje na příchod ruských okupantů. Debata o situaci na Ukrajině s reportéry Respektu, kteří se právě vrátili z válkou zasažené země. Moderuje Silvie Lauder.

Na konci loňského roku byl Viktor Šenderovič, ruský publicista, dramatik, spisovatel a obránce lidských práv, zařazen na soupisku tzv. „zahraničních agentů“. Za kritiku podnikatele Jevgenije Prigožina, který je pokládán za blízkého spolupracovníka Vladimira Putina, mu podle Prigožinových právníků v Rusku hrozí peněžní sankce a odnětí svobody až na dva roky. Na začátku tohoto roku oznámil, že svou „funkci zahraničního agenta“ bude vykonávat mimo vlast a emigroval. Rozhovor v Knihovně Václava Havla moderuje Michaela Stoilova. Tlumočí Edita Jiráková.

"Platforma studentských spolků by se mohla v budoucnu rozrůstat i díky možnostem, které nabízejí moderní technologie," říká v rozhovoru Anna Pánková.

Další díl série Po škole přináší povídání s Annou Pánkovou z Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi. Rozhovor moderuje Robin Kašpar z České středoškolské unie. Anně je devatenáct let a je v předsednictvu sdružení Mladí občané. Anna přibližuje, co její práce obnáší, popisuje, jak se stará o sociální sítě a PR spolku, který se snaží posílit vztah mladých lidí k veřejném dění. Rozhovor doporučujeme ke shlédnutí všem středoškolákům, kteří se zajímají o dění okolo sebe a hledají cesty, jak se do něj zapojit. 

Série vzniká ve spolupráci Knihovny Václava Havla a České středoškolské unie. Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Nemlčíme. Vyhlašujeme charitativní aukci snímků Oldřicha Škáchy (1941–2014), jednoho z nejvýznamnějších českých dokumentárních fotografů 20. století. Jedná se o kolekci patnácti výstavních tisků v krásných dřevěných rámech, zachycující srpnovou okupaci roku 1968, tři desítky let života Václava Havla či disent v letech husákovské normalizace. Veškerý výtěžek z aukce bude věnován Člověku v tísni na projekty SOS Ukrajina. Aukce se koná od 8. do 15. března.

VSTUP DO AUKCE. 

Děkujeme
Tým Knihovny Václava Havla

Francouzský institut v Praze ve spolupráci s think-tankem EUROPEUM a Knihovnou Václava Havla vás zvou na debatu o budoucnosti evropské obrany.

Debata poskytne příležitost k hlubší diskuzi nad otázkami: Jaký je pohled Francie a České republiky na strategii, kterou je třeba přijmout, aby se Evropa posunula od spolupráce v rámci našich vlastních hranic k plně suverénní Evropě se silným postavením ve světě? Jak můžeme vytvořit a realizovat ambiciózní Strategický kompas, skutečnou „Bílou knihu“ evropské obrany doplňující NATO?

Diskusi uvede francouzský velvyslanec v České republice pan Alexis Dutertre.

Hosté: Delphine Deschaux-Dutardová, přednáší politologii na Univerzitě Grenoble Alpes, Olivier-Rémy Bel, vysoký státní úředník na francouzském Ministerstvu obrany a bývalý asistent ministra obrany, a Jan Havránek, náměstek pro řízení Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR, ad.

Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Debata o roli médií v době válečného konfliktu je opět aktuální. Válka vytlačuje všechna ostatní témata a je otázkou, jak ji mají média pojmout, co je válečná žurnalistika, podle jakých pravidel má fungovat a jak mají novináři ověřovat informace, které se hrnou z agentur i sociálních sítí. Hosty debaty budou reportážní fotografka Alžběta Jungrová a redaktoři Deníku N Petra Procházková a Jan Moláček. Moderuje redaktorka Deníku N Renata Kalenská. Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Jaká je aktuální situace na Ukrajině? Jaký postoj by měl Západ zaujmout vůči revizionistickému imperialismu Ruska? A co to všechno znamená pro Česko?

Nejen o těchto otázkách diskutují diplomat Jaroslav Kurfürst, zvláštní zmocněnec MZV pro Východní partnerství a Martin Svárovský, vedoucí Programu bezpečnostních strategií / Evropské hodnoty.

Večerem provázel historik a filozof Petr Hlaváček.

V březnu přichází nakladatelství Argo s reedicí slavného románu Jana Nováka Miliónový jeep, jímž zahajuje vydávání Novákových sebraných prozaických spisů.

O Miliónovém jeepu i o autorových ostatních knihách si s Janem Novákem povídali literární historik a kritik Michael Špirit a redaktor nakladatelství Argo a překladatel Petr Onufer.

"Těžko hledat na této Zemi končinu, v níž by bylo v různých státech soustředěno tolik národů či etnických skupin, tolik menšin a menšin v menšinách. Přesto se Evropě v posledních desítiletích podařilo vytvořit možná nejpevnější nadnárodní svazek, jaký dnes můžeme na světě pozorovat. Přičemž – a to je nejdůležitější – tento svazek nevznikl tak, jak tomu dosud v historii vždy bylo, totiž jako produkt znásilnění slabších silnějšími. Vznikl naopak jako produkt věcné domluvy. Integrace se tedy přesunula z bojišť do konferenčních sálů. Kdyby nic jiného, už to samo může sloužit jako velká výzva pro ostatní svět."

Z projevu Václava Havla na slavnostním zasedání Evropského parlamentu k 20. výročí pádu železné opony (Brusel, 11. listopadu 2009) čte Anna Jiřina Daňhelová. 

 S použitím fotografií Karla Cudlína, Oldřicha Škáchy, Ondřeje Němce a Iva Šilhavého z Archivu Knihovny Václava Havla.

Jaký je dnes vztah učitele a studenta? Jaký by měl mít učitel přístup ke studentům v kontextu proměn světa a tedy i vzdělávání 21. století?

Šéfredaktor Studentských listů Vojtěch Petrů si v prvním díle nové série Studentský hlas povídá se svými hostkami studentkou Magdalenou Černou a pedagožkou Markétou Popelářovou o tom, zda je možné změnit hierarchii vztahů ve škole a zda mohou být pedagog a student partneři.

Odsuzujeme vojenskou intervenci Ruska na území Ukrajiny a vyjadřujeme solidaritu ukrajinským občanům i všem svobodně a demokraticky smýšlejícím Rusům, kteří s intervencí nesouhlasí. Knihovna Václava Havla

Zdroj: Z videopozdravu Václava Havla konferenci „Ukrajina v Evropě a ve světě“. Natočeno v kanceláři Voršilská 18. února 2004. Uveřejněno: Kyjev, 21. února 2004

Hudebník a skladatel Jan Senft (1993) ze Stříbrné Skalice vystupuje pod pseudonymem Člověk Krve už osmým rokem, v roce 2020 vydal své první album s názvem V kuchyni. Hrdě se hlásí k tradici českého trampského a folkového písničkářství. Objevuje zapomenuté příběhy svého kraje a oživuje je – nejde však jen o popisy krajiny vnější, ale i o ty duchovní a duševní. Zazní písně z lesů, kopců, vlaků, záměstských ruin a postapokalyptických penzionů.

Moderuje Hana Slívová, editorka pořadu Vizitka na ČRo.

Ne, tohle nebyl domeček pro panenky. V Kapucínské ulici na Hradčanech se nachází nevelká budova s temnou minulostí, místo krutých výslechů i velkého hrdinství. Domeček, jak se říkalo budově, ve které již od Rakouska-Uherska byla věznice, byl za druhé světové války využíván gestapem. Největší „proslulost“ získal Domeček po druhé světové válce, kdy se ve správě ministerstva národní obrany do roku 1952 proměnil v nejhorší mučírnu komunistického režimu. Tehdy zde byly vězněny a vyšetřovány často za nelidských podmínek stovky politických vězňů včetně Heliodora Píky, Karla Kutlvašra, Jaromíra Nechanského, Prokopa Drtiny či hokejových reprezentantů.

V debatě vystoupili historici Prokop Tomek a František Hanzlík a autorka připravované knížky o Hradčanském domečku Markéta Bártová.

Večer moderoval Jan Kalous, ředitel Muzea paměti XX. století.

• Tomáš Pojar, poradce premiéra Petra Fialy pro bezpečnost
• Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Británii a Izraeli
• Jiří Weigl, ředitel Institutu Václava Klause
• Ivan Mikloš, ekonom, bývalý šéf poradců ukrajinského premiéra

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Blogerka a Čecho-Vietnamka Do THU TRANG vysvětluje, s jakými předsudky a problémy se u nás nejčastěji setkává vietnamská komunita.

Více o projektu na www.maturita21.cz

Rusko má dál sto tisíc vojáků na ukrajinských hranicích, jednaní s NATO nevedla k deeskalaci. Čelíme největšímu možnému konfliktu po roce 1989? Putin je zdá se připraven, a co my?

Hosté: Perebyjnis Jevhen, velvyslanec Ukrajiny v České republice, Ondřej Soukup, novinář a specialista na politické dění na Ukrajině a v Rusku, a reportér Respektu Tomáš Brolík

Debatu moderuje Ondřej Kundra.

Jaká je po skoro dvaceti letech členství česká pozice v Evropské unii? Co od ní čekáme a čím do společné debaty můžeme přispět? Kam Česko směřuje nejen v rámci sedmadvacítky, ale celé Evropy? Jaký pro nás má význam V4? Co nám může přinést předsednictví a jaké by měly být budoucí české priority v Evropě?

Redaktorka Deníku N Markéta Boubínová diskutuje se šéfredaktorkou serveru Euractiv.cz Anetou Zachovou, ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem a europoslancem a místopředsedou ODS Alexandrem Vondrou.

Série Po škole připravovaná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a České středoškolské unie přináší rozhovory s inspirativními středoškoláky, kteří svůj čas po škole věnují zajímavým a smysluplným projektům. Ve čtvrtém díle si moderátorka České středoškolské unie Natálie Šebestová povídá s Markétou Ambrozkovou, studentkou Stojanova gymnázia Velehrad. Markéta absolvovala stáž Otevřené vědy Akademie věd, během které se zaměřovala na inovativní výuku chemie na základních školách. Markéta vypráví o tom, jak stáž probíhala i co si z ní odnesla. Kromě toho Markéta také spolupořádala letní chemický tábor a s nadšením mluví o tom, že přitáhnout pozornost dětí a mladých lidí k přírodním vědám je možné v jakémkoli věku. Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Zakladatel centra EDUin, dramaturg České televize a autor scénáře seriálu Ochránce byl hostem dalšího diskusního setkání ČAS od ČASU v Knihovně Václava Havla.

Autor publikace Co je nového ve vzdělání? odpovídal na otázky vztahu školy – rodičů – dětí, o podpoře a pomoci pedagogům. Kde jsou problémy současného českého školství? Jakou generaci vychováváme? Co potřebují učitelé a co rodiče školáků? Probíhá spolupráce nebo sledujeme poziční boj?

Večer moderoval Dominik Hrodek.

Kytarista, hudebník, skladatel a textař Tomáš Gregor se na sólovou dráhu vydal v roce 2016 debutovým albem Na zemi, na svém kontě však měl už hudbu k filmům a divadelním inscenacím, či se vyskytoval jako hostující muzikant na deskách spřátelených hudebníků. V roce 2021 vydal své druhé studiové album Zlatý chlap. Tato deska je spletí žánrů, jazzem počínaje a country konče.

Baladické písně protkané dadaistickým textem posluchače přenášejí kamsi do krajiny dětství a dospívání, plné zapomenutých absurdit. Tomášův autorský rukopis kytaristy a skladatele je lehce rozpoznatelný westernovou poetikou obrostlou slovenskými lesy.

Večer moderuje Hana Slívová, editorka pořadu Vizitka na ČRo.

Přední český biolog David Storch působící mimo jiné na PřF UK PřF UK https://www.facebook.com/prf.uk.praha a v Centru teoretických studií, mluví o tom, co to je biodiverzita a co to znamená, když se mluví o jejím ubývání nebo ohrožení. Tím, kdo necitlivě zasahuje do ekosystému planety, není nikdo jiný než člověk, tedy my. A David Storch vysvětluje, co pro zachování rozmanitosti přírody může udělat každý z nás.

Davidu Strochovi jsme položili tyto otázky:

• Co to je biodiverzita?
• Proč biodiverzity ubývá?
• Dochází k úbytku biodiverzity i v ČR?
• Co můžeme proti úbytku biodiverzity dělat?
• Kde hledat další informace?

Už za půl roku čeká Českou republiku druhé předsednictví Rady EU, které v červenci v rámci tradice převezme po Francii. Minulé české předsednictví se v roce 2009 neslo pod heslem „Evropě to osladíme“, přičemž přesně v jeho polovině doma „padla“ vláda Mirka Topolánka poté, co ji poslanci vyslovili nedůvěru. Na Pražském hradě navíc seděl euroskeptický prezident Václav Klaus, který usilovně bojoval proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. A tak tehdejší naděje – že země nemusí být nutně velká, aby zvládla dobře předsedat EU – se do reality příliš nepromítla.

Jaké výzvy stojí před Českem nyní v rámci nadcházejícího předsednictví? Jak se nová politická reprezentace vypořádá s poměrně omezeným rozpočtem, který na řízení Evropy zanechala Babišova vláda? A co si vláda Petra Fialy vlastně myslí o směřování evropské politiky?

Hosté:

Jan Fischer, bývalý premiér, který řídil druhou polovinu českého předsednictví
Ondřej Houska, novinář Hospodářských novin píšící o Evropské unii a české evropské politice
Karolína Kottová působící na Zastoupení Evropské komise ČR

Debatu moderuje Andrea Procházková.

Chtěl bych, aby umělá inteligence byla člověku přítelem a uměla ho podpořit v různých situacích, říká Patrik Vácal. Osmnáctiletý student z Plzně se chystá studovat v USA na prestižní MIT a sní o tom, že bude jednou pracovat na výzkumu umělého androida podobného tomu ze hry Detroit: Become Human. 

Série Po škole připravovaná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a České středoškolské unie přináší rozhovory s inspirativními středoškoláky, kteří svůj čas po škole věnují zajímavým a smysluplným projektům. 

Ve čtvrtém díle si moderátorka České středoškolské unie Kieu Ngan Nguyen povídá s Patrikem Vácalem, studentem Střední průmyslové školy elektrotechnické v Plzni, který se už několik let kromě studia věnuje i podnikání. S kamarádem rozjel knižní startup podporující půjčování knih. V rozhovoru Patrik vysvětluje, co podnikání v tomto věku obnáší, kolik mu věnuje času i jaké má plány do budoucna. Kromě podnikání je Patrik také na stáži v Akademii věd, kde se zabývá umělou inteligencí a právě okolo ní se točí další část rozhovoru. 

Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Tanky, vojáci a obrněné transportéry v ulicích, desítky mrtvých, tisíce internovaných. Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, byl vyhlášen v Polsku výjimečný stav. V té době bylo v opozičním hnutí Solidarita, založeném gdaňským elektrikářem Lechem Walęsou, přes 9 milionů lidí. Po vyhlášení výjimečného stavu byla zrušena svoboda shromažďování, stejně jako právo na stávku, v celé zemi byla vypojena telefonní a telegrafní síť. Hranice byly neprodyšně uzavřeny, v noci platil zákaz vycházení, veřejná správa a velké podniky podléhaly vojenskému režimu.

O polských událostech roku 1981 přijdou debatovat Kamil Dworaczek, historik z polského Ústavu národní paměti, a Petr Blažek z Muzea paměti XX. století. Moderuje Maciej Ruczaj, ředitel Polského institutu v Praze. Úvodní slovo pronese Mirosław Jasiński, spoluzakladatel Polsko-československé solidarity. Cyklus večerů Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

Osobitý režijně-dramaturgický výklad první divadelní hry Václava Havla je společným projektem studentů DAMU a FAMU. Vznikl z iniciativy Knihovny Václava Havla k připomínce deseti let uplynulých od smrti Václava Havla.

„I drobné kolečko dokáže otočit velkým soukolím, pokud si najde to správné místo. Havlova hra je především o nefunkčnosti systému, v němž nedochází k přirozené obměně, dělbě moci, ale k trafikaření a střetu zájmů.“ říkají mladí tvůrci filmu.

Hrají: Barbora Vágnerová, Viktor Kuzník, Petr Matyáš Cibulka, Daniel Toman, Marek Frňka, režie: Kateřina Popiolková, Petr Vlček, dramaturgie: Tomáš Ráliš, kamera: Filip Kettner, scénografie a kostýmy: Pavlína Chroňáková, střih: Sebastian Kučkovský, zvuk: Ondřej Rozum, produkce: Valeria Borkovcová

Václav Havel
* 5. 10. 1936 Praha
† 18. 12. 2011 Hrádeček u Trutnova

• spisovatel a dramatik, publicista a filozof
• jeden z trojice prvních mluvčích Charty 77
• vůdčí autorita československé společenské změny v listopadu 1989
• poslední prezident Československa a - první prezident České republiky
• celoživotní zastánce lidských práv a svobod doma i ve světě.

V letošním rozhovoru s Michaelem Žantovským vzpomíná Jeho Svatost 14. dalajlama na Václava Havla, jako na člověka s absolutní oddaností demokracii a svobodě a svého důvěrného přítele. Nechává nahlédnout do své pracovny, v níž má Václav Havel své pevné místo, obrací se k jeho následovatelům a přátelům a připomíná hodnoty, které je spojovaly.

Na počátku ojedinělého přátelství mezi tibetským duchovním vůdcem a českým dramatikem a politikem bylo jejich první setkání na počátku února 1990 na zámku v Lánech. Za prezidentova života navštívil dalajlama Prahu ještě osmkrát. Pravidelně se účastnil mezinárodních konferencí Forum 2000 na podporu demokracie a lidských práv a nezapomenutelná byla jeho vystoupení na mezináboženských setkáních i setkáních s občany ve sportovních halách. Naposledy navštívil svého už těžce nemocného přítele symbolicky na Mezinárodní den lidských práv 10. prosince 2011.

Ester Kočičková, zpěvačka a textařka, a Lubomír Nohavica, zpívající skladatel a klavírista, tvoří více než dvacet let pozoruhodnou autorsko-interpretační dvojici, o jejíž existenci se však z médií příliš seriózního nedozvíte.

Asi proto, že Lubomír není Jaromír a Ester bývá řazena do škatulky Komik v sukních. Přesto mají věrné posluchače po celé republice. Pražské publikum je mohlo pravidelně vídat v Salmovské literární kavárně a v posledních letech na větším pódiu Malostranské besedy. Tam si také nastavili vyšší laťku, aby pustili nové podněty a svěží vítr do svého „manželství v písních“- v písních s důrazem na text, jak oba šansonům říkají; v písních poctivě se vyhýbajících slovním i hudebním klišé, která tento žánr charakterizují.

Svůj komorní recitál doporučují všem, kdo si od šansonu neslibují jen patos, ale ocení i vtip.

Pořadem provází Hana Slívová, editorka pořadu Vizitka ČRo.

Vítězkou soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej se v roce 2021 stala Amálie Tesařová z Gymnázia Na Zatlance v Praze. V eseji "Evropanství jako skládanka" nasedá autorka do pomyslného vlaku evropanství a sestavuje po jednotlivých dílcích své osobní evropské puzzle. V něm se nezříká vlastní odpovědnosti a hledá argumenty, kterými cestu za evropanstvím přiblížit i svým vrstevníkům, pro něž je Evropa vzdálený či vyprázdněný symbol. Osobní nasazení ukotvené v obecné argumentaci, dobře vystavěný a vypointovaný text i skvělá čeština oslovily letošní porotu a zaujmou jistě i další čtenáře.

Esej Amálie Tesařové čte herečka Kateřina Císařová z Divadla Na zábradlí.    

Koreanistka Nina ŠPITÁLNÍKOVÁ vysvětluje, co to jsou lidská práva a proč tato práva náleží každému člověku na naší planetě. Z vlastní zkušenosti popisuje porušování lidských práv v Severní Koreji, nejtvrdším totalitním režimu současnosti. Nina mluví také o tom, jak se na porušování lidských práv podílí každý z nás a jak to můžeme změnit. Více informací na www.maturita21.cz

Pozvání do debaty přijala právnička specializující se na zdravotnické právo Barbora Vráblová a Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. Debatu moderuje Silvie Lauder.

Další zpřísnění potratové politiky sice v Polsku neprošlo, nadále jsou tam ale interrupce de facto nelegální. Téma se nás ale netýká jen proto, že jde o dění v sousední zemi. Přelévá se k nám kvůli pokračujícímu právnímu sporu o to, jestli je v souladu s českým právem poskytovat Polkám interrupce v tuzemských zdravotnických zařízeních.

Sovětský svaz se rozpadl před téměř dvaceti lety, ale na území, kde se rozkládal, stále existují země bez mezinárodního uznání. Jak se v nich žije obyčejným lidem, bez platných pasů, stabilní měny a naděje na klidnou budoucnost?

Reportér a cestovatel Tomasz Grzywaczewski představil v rozhovoru s Petruškou Šustrovou český překlad knihy Hranice snů. O neuznaných státech (Pant 2020).

Připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Silná studentská média jsou důležitá proto, že upozorní velká celonárodní média na témata mladých, vysvětluje jednu z důležitých rolí Studentských listů jejich šéfredaktor a zároveň student Gymnázia Svitavy Vojtěch Petrů. 

Ve třetím díle si moderátorka České středoškolské unie Natálie Šebestová povídá se šéfredaktorem Studentských listů Vojtěchem Petrů. Studentské listy jsou médium které se zaměřuje převážně na studenty a je spravované také výhradně studenty. Rozhovor se točí okolo toho, na jaká témata se listy zaměřují, kdo je jejich cílový čtenář a co obnáší novinářská práce v této redakci. 

Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Zbyněk Stanjura, kandidát na ministra financí a Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky z francouzské skupiny Société Générale, v debatním cyklu týdeníku Echo 24. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Setkání s Daňou Horákovou, signatářkou Charty 77, německy píšící novinářkou, někdejší hamburskou ministryní kultury (2002–2004) a manželkou (1979–1985) filmového režiséra Pavla Juráčka, moderoval editor knižní edice Dílo Pavla Juráčka Pavel Hájek.

25. listopad je Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách. My tématu sexuálního násilí věnujeme další díl naší vzdělávací série Maturita21. Johanna NEJEDLOVÁ, zakladatelka organizace Konsent, v pětiminutové přednášce vysvětluje, co všechno se skrývá pod pojmem sexuální násilí, kdo jsou nejčastější oběti a jaká je jeho nejúčinnější prevence. Více na www.maturita21.cz

Dvacátého šestého listopadu 1940, šest měsíců po okupaci Nizozemí nacistickými vojsky, vystoupilo na protest proti propouštění svých holandských kolegů několik profesorů univerzity v Leidenu v čele s profesorem práva Rudolphem Cleveringou. S protestní přednáškou věnovanou židovskému filosofu Baruchu Spinozovi vystoupil i profesor teologie Lambertus Jacobus Van Holk. Cleveringa byl zatčen a strávil zbytek okupace ve vězení. Na počest těchto odvážných gest se v Holandsku a řadě dalších zemí každoročně koná Cleveringova přednáška na téma související s vládou zákona, svobodou a zodpovědností.

Třináctého listopadu 1986 přečetl v rotterdamské katedrála za přítomnosti Jejího Veličenstva královny Beatrice a dalších předních osobností holandského veřejného života herec Jan Tříska děkovnou přednášku Václava Havla při příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského českému dramatikovi a bojovníku za lidská práva za věrnost vlastnímu svědomí a odvážné vystupování proti potlačování svobody. Václav Havel se slavnostní ceremonie nezúčastnil z obavy, že by mu komunistický režim zabránil vrátit se do vlasti. Ve své přednášce se přihlásil k dědictví velkého holandského humanisty a jeho „chvále bláznovství“, které se dokáže vzepřít společenskému diktátu.

Na počest těchto významných vystoupení, podtrhujících sdílené hodnoty svobody a lidských práv v obou zemích, pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s velvyslanectvím Nizozemského království v České republice a Českým centrem v Rotterdamu slavnostní večer pod záštitou velvyslance Nizozemského království J. E. Daana Huisingy, během kterého vystoupí Antoaneta Dimitrova z Leidenské univerzity, Karel Hvížďala, který zavzpomíná na udělení Ceny Erasma Rotterdamského za rok 1986 Václavu Havlovi, a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Reportáž z odhalení busty Václava Havla od Marie Šeborové, pořádané Amnesty International, Knihovnou Václava Havla, Art for Amnesty a Václav Havel Library Foundation New York v kavárně Slavia dne 17. 11. 2021.

Kouř, Pelíšky, Knoflíkáři, Obecná škola nebo třeba Pupendo – nejen v těchto klasikách si zahrála skvělá Eva Holubová. Herectví ji provází už od gymnázia, kde se začala věnovat divadlu. Její kroky ke kultovním českým filmům pak směřovaly i přes Divadlo Na zábradlí. Její dcera Karolína Holubová působí jako fotografka v Londýně a společně v minulém roce založily kreativní agenturu Holubice Agency. Které hodnoty mají společné a kde naopak vzniká tzv. generační propast? Na to se ptáme v mezigeneračním dialogu 17/11 Obývák Václava Havla: O rodičích a dětech.

-----------------------------

Jak to vypadá doma v obýváku u Formanů, Trojanů, Vondráčků nebo Holubů? V čem se jejich hodnoty shodnou a kde se už vytváří tzv. generační propast? Debata mezi rodiči a dětmi vám dá nahlédnout do intimních a otevřených rozhovorů dvou generací v rámci jedné rodiny. Přijďte si poslechnout mezigenerační dialog moderovaný Hannou Slívovou a Barborou Šichanovou o vnímání demokracie, svobody volby, ale i těžkostech doby dnešní a minulé.

Čas: 13:00-19:00
Místo: Knihovna Václava Havla
Událost: bude také živě streamovaná.

Moderují: Hana Slívová (ČRo) Barbora Šichanová (ČRo)

Hosté
Eva Holubová a Karolína Holubová (13:00-13:45)
Klára Formanová a Antonie Formanová (14:45-15:30)
Jan Vondráček a Vojtěch Vondráček (16:15-16:45)
Klára Pollertová-Trojanová a Josef Trojan (18:15-19:00)

Před vstupem kontrolujeme potvrzení o bezinfekčnosti (dokončené očkování/prodělaný covid/negativní test). PCR test nesmí být starší než 72 hodin a antigenní test 24 hodin. Je také povinné mít po celou dobu nasazený respirátor. Aktuální informace sledujte zde: https://covid.gov.cz/situace/kultura/spolecenske-akce.

Děkujeme, že jste ohleduplní k sobě i okolí.

Antonie Formanová je filmová herečka, kterou znáte třeba z dvoudílného filmu Dukla 61, nebo z letošní černé komedie Okupace. A lásku k filmu má v krvi, neboť je vnučkou režiséra Miloše Formana a dcerou divadelníka Petra Formana. Antonii společně s maminkou potkáte v mezigeneračním dialogu 17/11 Obývák Václava Havla: O rodičích a dětech, kde nahlédneme do všedního dne téhle nevšední rodiny!

-----------------------------

Jak to vypadá doma v obýváku u Formanů, Trojanů, Vondráčků nebo Holubů? V čem se jejich hodnoty shodnou a kde se už vytváří tzv. generační propast? Debata mezi rodiči a dětmi vám dá nahlédnout do intimních a otevřených rozhovorů dvou generací v rámci jedné rodiny. Přijďte si poslechnout mezigenerační dialog moderovaný Hannou Slívovou a Barborou Šichanovou o vnímání demokracie, svobody volby, ale i těžkostech doby dnešní a minulé.

Čas: 13:00-19:00
Místo: Knihovna Václava Havla
Událost: bude také živě streamovaná.

Moderují: Hana Slívová (ČRo) Barbora Šichanová (ČRo)

Hosté
Eva Holubová a Karolína Holubová (13:00-13:45)
Klára Formanová a Antonie Formanová (14:45-15:30)
Jan Vondráček a Vojtěch Vondráček (16:15-16:45)
Klára Pollertová-Trojanová a Josef Trojan (18:15-19:00)

Před vstupem kontrolujeme potvrzení o bezinfekčnosti (dokončené očkování/prodělaný covid/negativní test). PCR test nesmí být starší než 72 hodin a antigenní test 24 hodin. Je také povinné mít po celou dobu nasazený respirátor. Aktuální informace sledujte zde: https://covid.gov.cz/situace/kultura/spolecenske-akce.

Děkujeme, že jste ohleduplní k sobě i okolí.

Jan Vondráček je dlouholetý herec Divadlo v Dlouhé a také dabér, který svůj hlas propůjčil Vočkovi ze Simpsonů, ale slyšet jste ho mohli i ve filmu Bídníci, Kmotr II nebo v seriálu Mentalista. Jeho syn Vojtěch se také věnuje herectví a zahrál si třeba ve filmu Jan Palach. Můžete ho spatřit v několika inscenacích Divadlo Na zábradlí a to například v představení Velvet Havel, které má 17. listopadu derniéru. A jak to vypadá u herců doma? To se dozvíte v debatě 17/11 Obývák Václava Havla: O rodičích a dětech, kde se spolu s nimi vydáme po shodách i rozdílech dvou generací.

-----------------------------

Jak to vypadá doma v obýváku u Formanů, Trojanů, Vondráčků nebo Holubů? V čem se jejich hodnoty shodnou a kde se už vytváří tzv. generační propast? Debata mezi rodiči a dětmi vám dá nahlédnout do intimních a otevřených rozhovorů dvou generací v rámci jedné rodiny. Přijďte si poslechnout mezigenerační dialog moderovaný Hannou Slívovou a Barborou Šichanovou o vnímání demokracie, svobody volby, ale i těžkostech doby dnešní a minulé.

Čas: 13:00-19:00
Místo: Knihovna Václava Havla
Událost: bude také živě streamovaná.

Moderují: Hana Slívová (ČRo) Barbora Šichanová (ČRo)

Hosté
Eva Holubová a Karolína Holubová (13:00-13:45)
Klára Formanová a Antonie Formanová (14:45-15:30)
Jan Vondráček a Vojtěch Vondráček (16:15-16:45)
Klára Pollertová-Trojanová a Josef Trojan (18:15-19:00)

Před vstupem kontrolujeme potvrzení o bezinfekčnosti (dokončené očkování/prodělaný covid/negativní test). PCR test nesmí být starší než 72 hodin a antigenní test 24 hodin. Je také povinné mít po celou dobu nasazený respirátor. Aktuální informace sledujte zde: https://covid.gov.cz/situace/kultura/spolecenske-akce.

Děkujeme, že jste ohleduplní k sobě i okolí.

Jak to vypadá doma v obýváku u Formanů, Trojanů, Vondráčků nebo Holubů? V čem se jejich hodnoty shodnou a kde se už vytváří tzv. generační propast? Debata mezi rodiči a dětmi vám dá nahlédnout do intimních a otevřených rozhovorů dvou generací v rámci jedné rodiny. Přijďte si poslechnout mezigenerační dialog moderovaný Hannou Slívovou a Barborou Šichanovou o vnímání demokracie, svobody volby, ale i těžkostech doby dnešní a minulé...

“Moderní dějiny jsou ty dějiny, které nás ovlivňují nejvíce. Následky moderních dějin na nás přímo dopadají. Sedmnáctého listopadu bychom si měli připomínat nejen sametovou revoluci, ale i mezinárodní den studentstva“ vysvětluje Matylda Hofschnaidrová důvody, proč na Gymnáziu Příbram věnují připomínce 17. 11. tolik pozornosti.

Série Po škole připravovaná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a České středoškolské unie přináší rozhovory s inspirativními středoškoláky, kteří svůj čas po škole věnují zajímavým a smysluplným projektům. V druhém díle místopředsedkyně České středoškolské unie Emílie Šulcová zpovídá studentku Matyldu Hofschnaidrovou z Gymnázia Příbram. Povídají si o tom, proč se studenti této střední školy rozhodli před několika lety vzít do vlastních rukou oslavy sametové revoluce, jak oslavy probíhají a jak se organizátoři vyrovnali s překážkami způsobenými pandemií. Matylda mluví také o tom, v čem je pro ni osobně připomínání této etapy naší historie důležité, jak náročná je organizace takové akce a jak se k ní staví vedení školy.

Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

From the age of seven, Roshane Saidnattar lived in Cambodian concentration camps known as the “Killing Fields”. Between 1975 and 1979 the Khmer Rouge unleashed a reign of terror, driving people out of cities and murdering or working to death as slave labour millions. Roshanne was one of their victims. She witnessed unspeakable suffering but after a number of years was able, with a group of children, to escape to Thailand. She was reunited with her father in exile and at the age of 13 attended school for the first time in Paris. Today she is an opera singer and an acclaimed filmmaker. With Martin Hála for HCH Roshanne Saidnattar discusses her life experiences as well as her film Survive: In The Heart of The Khmer Rouge Madness. In the documentary she filmed Khieu Samhpan, one of the Khmer Rouge’s chief ideologists, who had no idea she was a survivor. And Khieu Samphan recently appealed his life sentence for crimes against humanity before an international tribunal.

Když letos zemřel Ivan M. Havel, uvědomili jsme si opravdu naplno – my, kdo jsme ho znali a kteří jsme s ním tak či onak spolupracovali – jak mimořádnou osobnost jsme ztratili. „Nejvíc ho, myslím, bavilo sedět u stolu a poslouchat, jak se respektovaní vědci hádají. A jak z té hádky pozvolna vyvstává nějaké zásadní téma, jak se z ní rodí myšlenka,“ napsal ve své vzpomínce David Storch, který po něm na dlouhou řadu let převzal ředitelování Centra pro teoretická studia. Abychom uctili Ivanovu památku a připomenuli si jeho jedinečnou úlohu, rozhodli jsme se uspořádat vědeckou konferenci, které by se snad on sám rád zúčastnil – tedy nepříliš formální debatu k tématům, která mu byla blízká, v prostorách, kde by nejspíš on také rád seděl, s lidmi nejrůznějších oborů, se kterými si rád povídal.

Fascinovaly ho možné souvislosti mezi různými vědními obory, což ho mimo jiné znovu a znovu přivádělo k radikální vědecké sebereflexi. Konference by měla pokrýt čtyři oblasti, kterým se Ivan M. Havel dlouhodobě věnoval nebo ke kterým nedávno významně přispěl:

 9:20
● Vědomí, přirozená a umělá inteligence
Umělá a možná i přirozená inteligence je optimalizačním algoritmem, který si na cestě za svým cílem zjednává různé kognitivní funkce, mentální modely či schopnost jazyka. Zjednává si takto i vědomí? A pokud ano, jaké potom bude vědomí budoucí umělé superinteligence?

Jan Romportl, moderátor
Jiří Horáček
Radek Schuster
diskuse k 1. bloku

 10:50
● Na rozhraní jazyka, vědy a umění
Široká verze transdisciplinarity: vzájemné vztahy vědy a umění jakožto různých forem tvůrčí činnosti. Komparace jejich přístupů a způsobů vyjadřování – „jazyků“. Praxe literatury, divadla či architektury a jejich teoretická reflexe.

Cyril Říha, moderátor
Michal Ajvaz
Radka Denemarková
Monika Mitášová
diskuse k 2. bloku

 13:30
● Antropocén
Člověk a příroda ve (staro)nových souvislostech. Antropocén jako popis stavu světa i sdílený objekt přírodních a společenských věd. Lokální a globální ve „věku člověka“.

Anna Kvíčalová, moderátorka
Petr Pokorný
Radan Haluzík
Eliška Fulínová
diskuse ke 3. bloku

přestávka na kávu

 15:00
● Setkávání na přechodu
Fifi a Scifi. Myšlenky zrající na stromech.
Fázové přechody. A na závěr slovo o transdisciplinaritě IMH.

Jan Palouš, moderátor
Kateřina Trlifajová
Roman Kotecký
Martin Palouš
diskuse k 4. bloku

Zakončení: Petr Pokorný a Ivan Chvatík

Pořádá Knihovna Václava Havla, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR, Fakulta humanitních studií UK, časopis Vesmír.

Na podzim roku 1977, po dobrodružných událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny tohoto dokumentu, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, následné propuštění a mučivé sebezpytování, která následovalo. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a „už dávno nevím, kde je. Třeba ji někdy najdu.“
Za svého života už Václav Havel reportáž nenašel, ale objevila se v pozůstalosti jeho blízkého přítele Zdeňka Urbánka, kde ji našel jeho vnuk David Dušek. Text, který má do značné míry fragmentární povahu, částečně zrekonstruovala a nyní vydává Knihovna Václava Havla.

V původní osnově, která je součástí rukopisného nálezu, Václav Havel počítal s několika doprovodnými eseji jiných autorů na témata, kterými se v rukopisu zabývá. V tomto duchu je i vydávaný text doplněn eseji Anny Freimanové, Petra Blažka, Davida Duška a Michaela Žantovského, který je zároveň editorem celého svazku a který s autory esejů knihu představí. 

Ukázky přečte Jáchym Topol.

Ve čtvrtém dílu série Maturita 21 vysvětluje architekt a urbanista Osamu OKAMURA, co to je 15 minutové město, co je v 21. století role města a kde dnes ve světě i v České republice již udržitelná města existují. Doporučí také jeden aktuální román a Cíle udržitelného rozvoje OSN. Více na www.maturita21.cz

Každý měsíc uspořádáme až 20 akcí pro veřejnost bez vstupného. Každý měsíc natočíme pro www.havelchannel.cz až 20 rozhovorů, debat a vzdělávacích videí. Spolupracujeme s více než tisícovkou učitelů napříč republikou. Pořádáme workshopy, výstavy, vydáváme knihy. Každý rok udělujeme Cenu Václava Havla za lidská práva bojovníkům za svobodu z celého světa... Pomozte nám i vy udržovat odkaz Václava Havla živý a přispějte na naši činnost na www.havelnavzdy.cz. Děkujeme!

Debatní cyklus s redaktory týdeníku Echo 24 a jejich hosty.

Pozvání k říjnové diskusi přijali: Alexandr Vondra (poslanec Evropského parlamentu a místopředseda ODS), Maciej Ruczaj (ředitel Polského institutu) a Josef Baxa (soudce Nejvyššího správního soudu).

Diskusi moderuje Dalibor Balšínek.

Pád osmiposchoďové textilní továrny Rana Plaza v Dháce, v jejíž troskách zůstalo v roce 2013 více než tisíc lidí, světem rychlé a levné módy neotřásl. Polský reportér Marek Rabij, který se zaměřuje na jižní Asii, ale také globalizaci a její vliv na náš každodenní život, se do Bangladéše osobně vydal, a to několikrát.

Zjišťoval, jak vznikají značková trička a džíny i móda z diskontu, kolik za to lidé na místě dostanou zaplaceno, a jestli to nějak souvisí s cenou v evropských obchodech. Jeho reportážní kniha Život na míru právě teď vyšla česky v nakladatelství Absynt.

Diskuse se zúčastní také Karolína Břinková, šéfredaktorka magazínu Slow Femme, který se věnuje udržitelné a "pomalé" módě. Setkání uvede překladatelka knihy a polonistka Michala Benešová. Diskuse proběhne polsky s tlumočením do češtiny.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem Praha.

Běloruský básník Dmitri Strotsev je autorem sedmnácti sbírek. V tehdejším Sovětském svazu se také podílel na vydávání samizdatové literatury. Pro Havel Channel přečetl několik ukázek, které do češtiny přeložila Helena Vostry.

K osmdesátým osmým narozeninám Zdeny Salivarové vydalo nakladatelství Argo titul Honzlová. Román s výrazně autobiografickými prvky začala psát Zdena Salivarová ještě v Praze, dokončila jej až v Torontu, kam se po roce 1968 přestěhovala se svým manželem Josefem Škvoreckým. Moderátor: Václav Krištof, ředitel Literární akademie Hosté: Michal Přibáň a Alena Přibáňová z Ústavu pro českou literaturu AV ČR

Setkání autorů jubilejního 20. Velkého knižního čtvrtku v Knihovně Václava Havla Setkání s autorkami a autory letošních novinek Pavlou Horákovou, Andreou Sedláčkovou, Evou Umlaufovou, Petrou Klabouchovou, Martinem Sodomku, Martinem Jonáše, editory Michalem Plzákem s Lucií Vopálenskou, překladateli Tomášem Havlem a Ranim Tolimatem a redaktorkou Martinu Mašínovou moderoval Petr Vizina.

“Často se setkáváme s nepochopením, proč to děláme a že se chceme ulít jenom ze školy,” říká v rozhovoru o klimatickém aktivismu studentka Klára Bělíčková. Mluví o tom, že rodiče až po dvou letech začali brát její angažovanost vážně. Klára také radí, co dělat, když se chcete o ekologii dozvědět něco více. Knihovna Václava Havla a Česká středoškolská unie startují novou videosérii Po škole. Série bude přinášet rozhovory s inspirativními středoškoláky, kteří svůj čas po škole věnují zajímavým a smysluplným projektům. V prvním díle moderátor České středoškolské unie Adam Paluka zpovídá klimatickou aktivistku Kláru Bělíčkovou z Fridays for Future Česká republika. Povídají si o tom, co její práce obnáší, kolik jí zabírá času i jak na její aktivity reagovali rodiče. Rozhovor se stočí také k často kritizovaným stávkám a tomu, proč mají smysl.

Afghánsko-česká novinářka Fatima Rahimi hovoří o lidskoprávní situaci v Afghánistánu. Proslov zazněl na letošní mezinárodní konferenci k Ceně Václava Havla za lidská práva - Covidová dilemata: Práva a odpovědnost, která se uskutečnila 29. září 2021 v Pražské křižovatce. Záznam celé konference naleznete zde: https://havelchannel.cz/cs/01536 Více na www.vaclavhavel.cz

Druhá výprava Knihovny Václava Havla mimo stolky pražské kavárny, tentokrát propojující životy soukromě hospodařícího rolníka Jana Boštíka, nakladatele Ladislava Horáčka a Václava Havla.

Architektka českého původu, již více než 45 let žije a pracuje v Londýně, kde v roce 1984 založila vlastní ateliér, hovoří o spolupráci s Václavem Havlem.

Kniha Jablko z oceli. Zrod, vývoj a činnost ukrajinského radikálního nacionalismu v letech 1920–1939. Dramatická historie a současnost Ukrajiny. Rozhovor vede Jáchym Topol.

Mezinárodní konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla za lidská práva 2021 se konala 29. září 2021 v Pražské křižovatce. Záznam celé konference naleznete zde: https://havelchannel.cz/cs/01526

Druhý díl projektu Maturita21 (www.maturita21.cz) je opět o politice. Jana Soukupová , zakladatelka projektu Youth, Speak Up, vysvětluje, jak se ona sama dostala k politice, co to vlastně je politika a proč by se o ni měl alespoň trochu zajímat každý z nás. Doporučí i americký film s Julií Roberts, který ji jako středoškolačku hodně zaujal. Hlavně ale mladým lidem poradí, jak se v politice orientovat. A nevynecháme ani v poslední době tak oblíbené politické seriály. Mladým voličům i pedagogům doporučujeme projekt organizace Youth, speak up! www.volbypromlade.cz

Covidová dilemata: Práva a odpovědnost (s mimořádnou diskusí věnovanou lidskoprávní krizi v Afghánistánu)

Pandemie Covid-19 způsobila nevídanou zdravotní krizi a zabila miliony lidí, nakazila stovky milionů a zasáhla celé lidstvo. Současně vyostřila společenská dilemata, nerovnosti a volby, které stojí před lidstvem. Mnohé z nich se týkají základních lidských práv tvořících pilíře moderní liberální demokracie. Během akutní krize se individuální práva čím dál více dostávala do konfliktu se zájmy společnosti jako celku. Obrovské rozdíly v přístupnosti očkování mezi vysoce rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi představují hrozbu vystupňování existujících nerovností a humanitárních krizí v některých částech světa. Výsledná debata v médiích a na sociálních sítích, která nevyhnutelně obsahuje i nepravdy, fake news a dezinformace vyvolává nové otázky o potenciálních hranicích neomezené svobody projevu a s nimi i přízrak cenzury. Tato a další dilemata ilustrují chybění všeobecně akceptovaného rámce pro zvažování našich práv v kontextu naší zodpovědnosti. Po nějakou dobu se lidská práva a jejich definice vyvíjela bez velkého zřetele na související odpovědnost. Václav Havel, s nezpochybnitelnou celoživotní historií boje za lidská práva, může sloužit též jako příklad rozhodného zastánce vazby mezi právy a zodpovědností. Konference konaná při příležitosti udělení Ceny za lidská práva Václava Havla za rok 2021 poskytne fórum pro diskusi o těchto naléhavých otázkách. Během našich úvah nad lidskoprávními důsledky pandemie Covid-19 se v Afghánistánu rozhořela lidskoprávní krize toho největšího rozsahu, kterou nemůžeme opomenout. V mimořádném diskusním panelu nabídneme komentáře bezprostředně probíhajících událostí. 

Program konference

• Zahájení – Michael Žantovský
• Úvodní slovo – Jared Genser
• Rozhovor s Taťjana Chomičová, sestra laureátky Ceny: Maryji Kalesnikavové / Moderátor: Michael Žantovský,
• Panel I: Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva: Taťjana Chomičová, Pierre Haski, Scholastique Rukukiová / Moderátor: Tereza Engelová
• Panel II: Kovidová dilemata: Práva a odpovědnost – Jan Kysela; Petr Mikeš; Marek Orko Vácha / Moderátorka: Lenka Zlámalová
• Panel III: Mimořádná diskuse věnovaná lidskoprávní krizi v Afghánistánu – Fatima Rahimi; Václav Pecha; Jiří Přibáň; Tomáš Vlach / Moderátor: Jakub Szántó
• Závěrečné slovo – Karel Schwarzenberg 

The Covid Dilemma: Rights against Responsibilities (with a special event on the human rights crisis in Afghanistan)

The Covid-19 pandemic has brought about an unprecedented public health crisis, killing millions, infecting hundreds of millions, and affecting the whole of mankind. In parallel, it has brought into sharp relief the social dilemmas, inequalities and choices faced by mankind. Many of them relate to fundamental human rights that have constituted touchstones of modern liberal democracy. During the acute crisis, the rights of the individual increasingly came into conflict with the interests of society as a whole. The vast differences in access to effective vaccination between highly developed and developing countries threaten to exacerbate existing inequalities and lead to humanitarian crises in parts of the world. The resulting debate in the media and on social networks, which inevitably includes falsehoods, hoaxes, fake news and disinformation, raises new questions about possible limits to unbridled free expression and with it the specter of censorship. The above, and other, dilemmas illustrate the absence of a universally accepted framework for weighing our rights against our responsibilities. For some time, human rights and their definitions have evolved with scarce regard for the responsibilities involved. In Václav Havel, with his unassailable life-long record of fighting for human rights, we can also find a rigorous advocate of an inseparable relationship between rights and responsibilities. The Conference held on the occasion of the 2021 Václav Havel Human Rights Prize will provide a forum for the discussion of these pressing questions. While we are contemplating the human rights aspects of the Covid-19 pandemics, a full-scale human rights crisis that cannot be ignored, has been unfolding in Afghanistan. A special event reflecting as much as possible the situation on the ground at the time of the conference will be held with the participation of Czech and international experts.

12.30 – 13.00 Registration 
13.00 – 13.10 Conference Opening: Michael Žantovský 
13.10 – 13.20 Keynote Speech: Jared Genser
13.20 – 13.40 Interview with the 2021 Václav Havel Human Rights Prize laureate: Tatsiana Khomich, sister of the Laureate: Maria Kalesnikav / Chair: Michael Žantovský – Václav Havel Library
13.40 – 14.30 Panel I: Discussion with 2021 Václav Havel Human Rights Prize finalists: Tatsiana Khomich – sister of Maria Kalesnikava; Pierre Haski, the leader of the Reporters without Borders; Scholastique Rukuki, sister of Germain Rukuki / Chair: Tereza Engelová – Journalist and moderator
14.50 – 16.00 Panel II: The Covid Dilemma: Rights and Responsibilities: Jan Kysela, Petr Mikeš; Danuše Nerudová; Marek Orko Vácha / Lenka Zlámalová  
16.20 – 17.30 Panel III: Special event on the human rights crisis in Afghanistan: Fatima Rahimi; Václav Pecha; Jiří Přibáň; Tomáš Vlach / Chair: Jakub Szántó  
17.15 – 17.20 Closing remarks: Karel Schwarzenberg 
17.20 – 17.25 Invitation to glass of wine and concert

Dmitri Strotsev dlouhodobě zaznamenává ve své literární tvorbě represe v Bělorusku. Zapojil se a spoluvytvářel hnutí proti Lukašenkově diktátorskému režimu po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020. V říjnu loňského roku byl Strotsev unesen a vyslýchán běloruskou KGB, byl také na 13 dní zadržován v administrativní vazbě. Politickou situaci Dmitri popisuje ve svém díle Belarus Overturned (Převrácené Bělorusko), které bylo v Bělorusku i v mezinárodním měřítku přijato jako literární senzace a dílo bylo přeloženo do více než patnácti jazyků. S letošním laureátem ceny Nadace Knihovny Václava Havla pro odvážné spisovatele s názvem Disturbing the Peace hovořil Jáchym Topol. Tlumočila Krystsina Shyianok.

Před osmdesáti lety, v září 1941, po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy bylo v protektorátu Čechy a Morava vyhlášeno první stanné právo. Tato tzv. první heydrichiáda reagovala na rozmach odbojového hnutí, naplňovala potřebu zajistit nerušenou zbrojní výrobu a přípravu germanizace českého území. Stanné soudy svévolně vynášely tresty smrti nad účastníky domácího odboje, pachateli hospodářské trestné činnosti a narušiteli „veřejného pořádku“; shodný verdikt si vyslechl i předseda protektorátní vlády Alois Eliáš. O období, které předcházelo rozhodnutí o vykonání atentátu na pohlavára, který měl na kontě stovky rozsudků smrti a tisíce zatčení, ale současně se prezentoval jako úlisný garant sociálních a jiných benefitů určených českému dělnictvu, debatovali historici Pavel Kmoch, Vojtěch Šustek a Pavel Zeman. Večer moderoval Jan Kalous. Cyklus večerů Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

Na Havel Channel uvádí Alena Wagnerová útlou introspektivní prózu Dvojitá kaple (nakl. Maraton), která představuje v její tvorbě výjimečné místo, neboť je „intimní zpovědí o dětství, dospívání a zrání mladé ženy, přičemž osu vyprávění tvoří vztah rodičů a dětí.“

Nová kniha Karolíny Ryvolové nazvaná Špačkem tužky na manžetě mapuje historii romské literatury na území České republiky.

Expozice je inspirovaná jedním z nejznámějších politických esejů bývalého prezidenta. Koná se u příležitosti Havlových nedožitých 85. narozenin a 10. výročí jeho úmrtí. Výstava je autorskou kompozicí italského novináře Ubalda Casotta a Francesca Magniho, kteří zvolili atraktivní formu fiktivního rozhovoru, v němž využívají Havlovy myšlenky. Texty v češtině a angličtině doprovázejí fotografie různých autorů. Italská verze výstavy měla premiéru v Rimini v létě 2019, poté sklidila úspěch v Římě, v Madridu a na dalších místech. Hlavním smyslem a ambicí výstavy je oslovit zejména mladou generaci po celé Evropě a inspirovat ji k přemýšlení o sobě samé, o světě, o Evropě a o odpovědnosti člověka jako neoddělitelné součásti jeho práv a svobod.

Trojmoří (Three Seas Initiative) je formát mezinárodní spolupráce, který má propojit země mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem, vzniklý v roce 2015. U jeho zrodu byla iniciativa Polska a Chorvatska, nicméně postupně se k němu připojila řada dalších zemí od Estonska k Bulharsku, včetně České republiky. Proč je důležité posílit spolupráci na ose Sever – Jih? Je Trojmoří recept na ekonomické posílení „chudšího“ východního křídla Evropské unie? Má také nějaké politické ambice? V čem navazuje na meziválečný koncept Mezimoří? Může nám pomoci tváři v tvář politice Moskvy? Jak zapadá do již existujících formátů středoevropské spolupráce (Visegrádská skupina, Středoevropská iniciativa)? Jak se k projektu staví EU, USA, Rusko a Čína? Jaká jsou geopolitická rizika takového projektu? Jak se liší pohled na tento projekt z Varšavy a Prahy? Diskutovali hosté z Polska: šéfredaktor portálu a sdružení Trimarium.pl Grzegorz Górny, politolog a expert na středoevropskou politiku Piotr Bajda (Univerzita kardinála Wyszyńského ve Varšavě) a z české strany diplomat a ředitel odboru Střední Evropy na MZV Jiří Šitler, Martin Svárovský, vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty, a Jan Sechter, náměstek ministra dopravy a vládní koordinátor pro projekt Třojmoří. Debatu moderoval novinář Marek Hudema. Debatu pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Politolog Miloš GREGOR z Masarykovy univerzitě v Brně vysvětluje, proč má smysl chodit k volbám a jak volby prakticky probíhají. Dozvíte se také, co si máte myslet o prezidentském kandidátovi, který vám slibuje neomezená data. Nakonec dojde i na zajímavé politické podcasty a jeden hollywoodský trhák se Sandrou Bullock. Více informací a pracovní listy ke stažení na www.maturita21.cz. MATURITA21 aneb Maturitní otázky z 21. století Výzvy a problémy 21. století přibližují mladým lidem přední čeští odborníci - srozumitelně, s nadhledem a vtipem. Nový vzdělávací projekt Knihovny Václava Havla formou krátkých videopřednášek zapojuje do výuky aktuální témata. Udržitelné město, sexuální násilí, biodiverzita, politika, lidská práva, xenofobie... to je svět, který nás obklopuje. Videopřednášky jsou určený žákům a studentům ve věku 13 - 18 let. Ke každému videu je k dispozici pracovní list. Všechny informace na www.maturita21.cz.

Knihovna Václava Havla vyhlašuje již 14. ročník tradiční Soutěže o nejlepší studentský esej - tentokrát na téma: Co pro tebe znamená být Evropan? Středoškoláci mohou své práce zasílat do 31. 10. 2021 na esej@vaclavhavel.cz. Tři nejlepší práce si odnesou finanční odměnu 15.000 Kč, 10.000 Kč a 5.000 Kč. V porotě soutěže i letos zasednou přední osobnosti českého veřejného života, se kterými se studenti budou moci setkat osobně na slavnostním vyhlášení soutěže v prosinci 2021. Více informací o soutěži neleznete zde: www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej

Americký violoncellista Yo-Yo Ma vystoupil 4. září 2021 v Praze na plovoucí scéně na Vltavě v rámci festivalu Prague Sounds. Přijal také pozvání Knihovny Václava Havla, kde natočil rozhovor s jejím ředitelem, Michaelem Žantovským.

Dálkový výslech Václava Havla je nejosobitější a také nejúspěšnější knihou našeho bývalého prezidenta. Je vyznáním jeho vztahu k lidem, umění, politice a je i jeho životopisem. Tím, že tento rozhovor Karlu Hvížďalovi poskytl, ze sebe sejmul povinnost jednou napsat paměti. Dálkový výslech vyšel poprvé česky v Londýně v roce 1986. Upravené vydání, doplněné o unikátní fotografie či předmluvu Petra Pitharta, vychází k Havlovým nedožitým 85. narozeninám. Večerem provedl Petr Fischer, hudbou doprovodil Vladimír Merta. Hosté: Karel Hvížďala, Petr Pithart, Tereza Matějčková a Jacques Rupnik Knihu pokřtila Lenka Bradáčová.

Sisa Fehér je mladá zpěvačka, skladatelka a multiinstrumentalistka žijící střídavě v Praze a Dánsku, kde v současné době studuje. Už v roce 2009 vystoupila v soutěži Jazzový talent, od té doby působila v mnoha hudebních uskupeních, ať už ve funkové kapele Pitch Bender, ve formaci v Londýně sídlících Myo nebo The Spankers. Do povědomí se ale dostala hlavně díky svým autorským projektům – Fehero Roche a album Cirrus (2016), Bardo a album Bardo (2018) nebo nejnověji Used to be a Sofa – Chasing serotonin (2021). Žánrově míchá dohromady jazz, funk, blues, elektroniku, alternativu či swing s lehkostí sobě vlastní. V Knihovně Václava Havla odehrála intimní vystoupení s kytarou a looperem.

Rozhovor s barmskou spisovatelkou, lékařkou a lidskoprávní aktivistkou. Ma Thida je v Myanmaru známá intelektuálka, její knihy pojednávají o politické situaci v zemi. Pracovala jako redaktorka barmského měsíčníku pro mládež, působila v Muslimské svobodné nemocnici, která poskytuje bezplatné služby chudým. V roce 1994 byla zatčena a odsouzena k dvaceti letům ve vězení, obviněna byla z kontaktu s nelegálními organizacemi a z šíření nepovolené literatury. Propuštěna byla po šesti letech nejen kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, ale také díky tlaku lidskoprávních organizací. Ma Thida založila PEN Myanmar, posláním organizace je udržovat svobodnou diskusi v zemi, podílet se na rozvoji kultury a literatury a v neposlední řadě monitoruje stav svobody slova. V roce 2016 převzala barmská disidentka cenu „Disturbing the Peace“, která je určena pro spisovatele sdílející ideje Václava Havla a kterou udílí Newyorská Nadace Knihovny Václava Havla. Otázky pokládal Igor Blaževič. Narodil se v Bosně a Hercegovině, vystudoval filozofii a srovnávací literaturu na FF university v Záhřebu. Od roku 1991 působí v České republice, je zakladatelem a ředitelem největšího evropského lidsko-právního festivalu Jeden svět. Na jaře tohoto roku byla Ma Thida pozvaná na spisovatelskou rezidenci do České republiky. Její pobyt podpořily organizace PEN International, Nadace Knihovny Václava Havla v New Yorku, Divadelní ústav - Institut umění a Centrum současného umění DOX.

Mělo Rusko po roce 1917 alternativu politického a společenského vývoje? A existuje nějaká neputinovská alternativa dnes? Jaké stanovisko má nová ruská společnost zaujmout k revolucím roku 1917? Na tyto a mnohé další otázky se pokusí najít odpověď ruský historik Andrej Zubov, jenž „vzdáleně“ představí svoji novou knihu Rusko 1917: Katastrofa. V následné debatě, pořádané Knihovnou Václava Havla a nakladatelstvím Argo, se Michael Romancov, Libor Dvořák a Martin Nodl zamyslí nad problémem vnitřních spojitostí mezi současnou situací v Rusku a Ruskem revolucí roku 1917?

Cenu Toma Stopparda za původní esejistickou práci v českém jazyce převzala v rezidenci primátora v Praze Josefína Formanová. Vnučka režiséra Miloše Formana a spisovatele Jiřího Stránského je známá jako divadelnice, dramaturgyně, tanečnice a akrobatka, výtvarnice a herečka. Cenu, kterou do roku 2017 organizovala Nadace Charty 77, nyní uděluje Knihovna Václava Havla. Laureátka uspěla s esejem Kde končím a kde začínám a proč je dobré to vědět.

„Rodina před námi utvořila řetěz. Policisté je zbili a odvezli,“ popisují své vzpomínky dva běloruští studenti, kteří se zapojili do protivládních protestů a nyní studují v Liberci. První díl série KŘIŽOVATKA - rozhovory s mladými cizinci v ČR. Interview s dvěma běloruskými studenty architektury, kteří se v létě 2020 zapojili do protistátních protestů a od jara 2021 studují na Technické univerzitě v Liberci. Jak vnímali mladí lidé napjaté dny po prezidentských volbách? Proč se zapojili do protestů? Jaká byla v době voleb atmosféra na minské univerzitě? A jaké mají studenti plány do budoucna? Rozhovor vede Kristýna Kostková, studentka Ústavu translatologie FF UK.

Když psali zoufalí Češi po srpnové invazi bílou barvou po domech „Běž domů, Ivane!“, netušili, že Ivanové se tu usadí, založí rodiny a odjedou až za dlouhých dvacet tři let. Ještě na začátku roku 1990 se na území Československa nacházelo přes 73 tisíc sovětských vojáků a tisíce jejich rodinných příslušníků. A také 1220 tanků, 2505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 1218 děl a minometů, 76 bojových letadel a 146 bojových vrtulníků. Poslední transport opustil území republiky před třiceti lety, 21. června 1991. O významu, okolnostech a souvislostech odchodu sovětských vojsk hovoří šéf tehdejší parlamentní komise Michael Kocáb a historik Prokop Tomek. Večerem provází Jan Kalous. Cyklus pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

Válečná novinářka, humanitární pracovnice a zakladatelka sdružení Berkat, které pomáhá lidem v Čečensku, Afghánistánu, ale i u nás. Petra Procházková je dalším hostem v sérii diskuzních pořadů ČAS OD ČASU. Jak vidí sociální práci z perspektivy válečné zóny? Co světu může dát uprchlická krize a co v ní ztratíme? Moderuje Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave. Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací streetwork. Více informací na: https://casodcasu.cz/speakers/petra-prochazkova

Sedmnáctého června by oslavila osmdesáté šesté narozeniny JIŘINA ŠIKLOVÁ. Socioložka, publicistka a signatářka Charty 77 zemřela 22. května v Praze.

Anna Kareninová, překladatelka, editorka a autorka mnoha článků, esejí i rozhlasových literárních pořadů byla právě poctěná významným Řádem umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres), udělovaným francouzským ministrem kultury. O radosti z ocenění, o práci na textech Milana Kundery či Ezry Pounda a zejména o „nejproklatějším“ spisovateli L. F. Célinovi, jehož dílem se zevrubně zabývá, hovoří Anna Kareninová s Jáchymem Topolem.

Po svazku věnovaném Karlu Čapkovi se literární historik Martin C. Putna věnuje dalšímu muži víry a velikánovi české literatury Ivanu Martinu Jirousovi. Otázky kladl Jáchym Topol.

During a visit to the Czech Republic, the leader of the Belarusian democratic opposition, Sviatlana Tsikhanouskaya, met with representatives of local civil society on June 8. At a working meeting at the Václav Havel Library co-organised by the Prague Civil Society Centre, she held discussions with representatives of ten Czech non-governmental organisations about the situation in Belarus as well as ways of supporting those who are fighting for freedom, democracy and human rights and facing persecution, torture, imprisonment and all manner of repression.

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy. Druhá polovina konference, Jiná Evropa dnes, se bude zabývat současnou situací: Existuje i dnes jiná Evropa? Vzdaluje se opět svým západním sousedům? Jaký dopad měla pandemie na geopolitické postavení a vnitřní soudržnost EU? Ovlivnila pandemie vnímání liberální demokracie a názory mladší generace? Naším cílem v této druhé části bude prozkoumat možné souvislosti mezi minulými a současnými koncepcemi středoevropské „jinakosti“ a vyhlídky na překonání těchto rozdílností. Generační perspektivu poskytne i virtuální setkání tří generací slovenských intelektuálů v rodině Šimečků. PANEL II – TROJGENERAČNÍ DIALOG Milan Šimečka, filozof a literární recenzent (z historického záznamu) Martin Milan Šimečka, spisovatel a publicista Michal Šimečka, poslanec Evropského parlamentu moderuje Jana Ciglerová PANEL III – JINÁ EVROPA DNES Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky Olga Richterová, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku PS PČR Marianne Kneuer, prezidentka International Political Science Association Timothy Garton Ash, University of Oxford Ivan Krastev, IWM Vienna moderuje Michael Žantovský Projekt Jiná Evropa: https://www.othereurope.com Více o projektu Evropské dialogy naleznete zde: https://www.vaclavhavel.cz/cs/dialog

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy. První část letošní tematiky – Jiná Evropa – se týká epochy, kdy se Evropa dělila na Východ a Západ. Jiná Evropa v 80. letech odkazuje na šestidílný seriál z produkce britské televizní stanice Channel Four z let 1987–1988, zabývající se situací v komunistických zemích střední Evropy a vycházející z rozhovorů s předními opozičními vůdci této éry. Knihovna Václava Havla disponuje kompletním nesestříhaným záznamem celého seriálu. Jeden panel konference je věnován čtyřem účastníkům rozhovorů z let 1987–1988 a jejich reakcím „na setkání s mladším já“. ZAHÁJENÍ Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla ROZHOVOR Jeho Svatost Dalajláma rozhovor vede Karel (Kovy) Kovář ÚVODNÍ SLOVO Jacques Rupnik, politolog, autor a průvodce dokumentem Jiná Evropa PANEL I – JINÁ EVROPA Lech Walesa, polský prezident v letech 1990–1995 Lutz Rathenow, reprezentant Svobodného státu Sasko Jan Krčmář, překladatel a novinář moderuje Martina Mašková Projekt Jiná Evropa: https://www.othereurope.com Více o projektu Evropské dialogy naleznete zde: https://www.vaclavhavel.cz/cs/dialog

Andrej Sacharov byl přední sovětský fyzik, disident a nositel Nobelovy ceny za mír. S Václavem Havlem se sice nikdy osobně nesetkali, přesto je spojoval zájem o obranu lidských práv a ovšem i vzájemné sympatie. S disidentem a novinářem Janem Urbanem, který A. Sacharova vyhledal v osmdesátých letech v Moskvě a uskutečnil s ním obsáhlý rozhovor, bude mj. o vztahu obou velikánů a o jejich odkazu v den nedožitých stých narozenin Andreje Sacharova hovořit Jáchym Topol.

První Hudební večer v Knihovně Václava Havla se uskutečnil téměř přesně před rokem, v červnu 2020 - hostem byl Jakub König s projektem Malé zvíře. Letos zamáváme sezóně uskupením Malé zuby, komorní variantou dnes již legendární kapely Zuby nehty (dříve Plyn, Dybbuk), která vznikla v osmdesátých letech minulého století a dosud natočila osm studiových alb. Marka Míková za klávesami a Pavla Jonssonová s baskytarou (tentokrát bez bubenice Jany Kaplanové) budou nejen hrát, ale i povídat o nové desce Srdce ven. 

24. května se dožívá 80 let Bob Dylan, písničkář, který zásadním způsobem ovlivnil populární hudbu a kulturu šedesátých let i pozdějších desetiletí, nositel Nobelovy ceny za literaturu, autor více než tisíce písní a čtyř desítek originálních alb, básník, výtvarník a neúnavný koncertní muzikant reflektuje ve své tvorbě nevyčerpatelnou tradici americké lidové, gospelové, bluesové rhythm and bluesové a country and westernové hudby, nejrůznější inspirace anglosaské poezie i francouzského symbolismu, náboženské a duchovní proudy evropské civilizace, osobní prožitky i současné společenské dění. Na svých cestách vystoupil Dylan celkem 13 krát v České republice, poprvé v roce 1995 před prezidentem Václavem Havlem a naposledy v roce 2019 před nově zvolenou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. O Bobu Dylanovi, jeho tvorbě a českých souvislostech budou hovořit a občas i hrát, broukat a zpívat Mariana Machová, amerikanistka, hispanistka a překladatelka, Petr Onufer, editor souborného vydání písňových textů Boba Dylana v překladu Gity Zbavitelové (2019), „český Bob Dylan“ Vladimír Merta, překladatel a publicista Josef Rauvolf a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, jeden z prvních českých překladatelů Boba Dylana, který se bude snažit pořad moderovat.

26. května by se Natalia Gorbaněvská dožila osmdesáti pěti let. Při této příležitosti připomeneme básnířku, publicistku a disidentku uvedením filmu Ksenie a Kirila Sacharnových Natalia Gorbaněvská: Nejsem hrdinka. Film rozšiřuje a prohlubuje portrét Gorbaněvské zachycený ve filmu Pět minut svobody. Tato podrobnější sonda z roku 2016 připomíná výjimečnou ženu v období, kdy jsme se s ní mohli setkat při jejích cestách do Prahy, ale přináší také unikátní archivní materiál a výpovědi současníků.

1. května roku 1951 ze studia v německém Mnichově poprvé zaznělo do éteru: Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Vysílání "Svobodky" neumlčely ani rušičky, ani nasazení agenti, ani bombové útoky. Po srpnu 1968, kdy do zahraničí uprchly tisíce lidí včetně umělců i novinářů, s redakcí Svobodné Evropy spolupracovali například spisovatel Josef Jedlička, Karel Jezdinský, básník Ivan Diviš, písničkář Karel Kryl, novináři Lída Rakušanová nebo Petr Brod. Právě ten je jedním z hostů debaty, kterou moderuje někdejší disidentka a iniciátorka vzniku Muzea paměti XX. století Hana Kordová Marvanová. Spolu s nimi o Radiu Free Europe hovoří historik Radek Schovánek a bývalý redaktor Hlasu Ameriky Jolyon Naegele. Cyklus večerů Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

Ve 20. století prošlo mnoho zemí po celém světě bolestnou zkušeností totalitarismu. V některých zemích tento příběh bohužel ještě neskončil. Země, které se z totalitarismu dokázaly vymanit, hledají způsoby, jak tuto zkušenost srozumitelně sdílet se svými vlastními nastupujícími generacemi i se společnostmi, které totalitarismus nikdy nezažily. Důležitou roli při tom bude hrát paměť, individuální i kolektivní, a hlavně organizovaná práce s touto pamětí. Na tyto otázky se pokouší dát odpověď nedávno vydaná kniha organizace Post Bellum a Ústavu pro studium totalitních režimů „Přítomnost minulosti. Eseje o paměti, konfliktu a usmíření“, jejímž editorem je Martin Palouš. Někteří z autorů této knihy budou diskutovat 25. května 2021 na Havel Channel. Hosté: Martin Palouš, Michael Žantovský, Daniel Kroupa a Martin Kroupa. Moderuje Blanka Mouralová. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Dialog volně navazující na oceňovanou knihu Hledání dějin. O knize budou diskutovat Karel Hvížďala, Jiří Přibáň, Tereza Matějčková a Josef Baxa. Slovem provede Petr Fischer.

Rozhovor českého youtubera Karla „Kovy“ Kováře s Jeho Svatostí 14. tibetským Dalajlámou byl součástí mezinárodního projektu Evropské dialogy Václava Havla 2021. Květnová konference, určená středoškolským a vysokoškolským studentům, vědcům, odborníkům a široké veřejnosti, byla věnována evropské problematice. Jaký dopad měla pandemie na geopolitické postavení a vnitřní soudržnost EU? Ovlivnila pandemie vnímání liberální demokracie a názory mladší generace? Tyto a další otázky se pokusili zodpovědět naši hosté během on-line diskusí.

V čem spočívá efekt farmakologické léčby drogově závislých? Jaký pacient se dokáže vyléčit a jaký ne? Způsobuje největší společenské a zdravotní problémy opravdu alkohol? O trendech panujících v užívání drog bude hovořit Jakub Minařík, lékař vyučující klinickou adiktologii na I. LF UK. Jakub Minařík je psychiatr se zaměřením na farmakoterapii závislosti na návykových látkách. Působí na Klinice adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice. Věnuje se léčbě závislých na pervitinu a heroinu. Absolvoval sebezkušenostní část výcviku v psychoanalytické skupinové psychoterapii. Moderuje Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave. Diskusi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací streetwork.

Přesně před sto lety vznikla Komunistická strana Československa, politická síla, která snad nejvýrazněji ze všech ovlivnila podobu českých zemí ve 20. století. Jakou a jak hlubokou stopu zanechalo stoleté působení komunistického hnutí a komunistické ideologie u nás a v nás? Není na čase komunistickou kapitolu českých dějin pomalu uzavírat a historizovat? Lze odhadnout, jak může komunistické hnutí a ideologie v ČR působit dál? V diskuzi vystoupí Milena Bartlová, Daniel Kroupa, Petr Pithart a Jacques Rupnik. Moderují Oldřich Tůma a Ondřej Matějka. Diskuse je úvodní akcí k mezinárodní konferenci „100 let od založení KSČ. Dědictví československého komunismu“, která proběhne on-line ve dnech 19.- 21. května 2021.

The author of the drawings that we used in the video wrote to us: "I'm an artist. I was born in Minsk. I graduated from College of Arts and Academy of Arts. I mostly paint using oil, sometimes I do graphics. When the elections were held, I was so shocked by the events that followed, that for several months I wasn't able to do art at all. I had drawn almost nothing until the moment when I went through detention and an administrative arrest. Once I had experienced this, I felt that now I'm able to tell about it through my artwork. And I thought it was important to do this because this story is one of many dozens of thousands of people stories who had a similar experience. It all started with the sketches that I made in the prison cells that I was placed to during my 13-day arrest. These sketches to a greater extent show the life of a political prisoner, while the drawings that I made after I was released, reproduce my emotional experience. There are many stories related to the arrest under the same article, which are much more terrible and tragic. My arrest was relatively calm and yet made a rather strong impression to me. During my arrest, the heating was turned off in the cells, daylight was on twenty-four hours a day, measures to prevent the spread of Covid-19 were not only not followed, but on the contrary, people were transfered from one cell to another cell, so me and my cellmates were infected, but we know that many people who were under arrest prior to me, and those who are imprisoned now, they are facing much more terrible conditions..."

Druhá kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která je aktuálně nominovaná na cenu Magnesia Litera 2021 v kategorii publicistika, přináší unikátní vhled do jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě, podává svědectví o životě sedmi severokorejských uprchlíků z rozličných společenských vrstev, různého věku i přesvědčení, od těch, kteří proti režimu revoltovali, po ty, kteří s ním nejen ze strachu sympatizovali, skládá mozaiku každodennosti v zemi, ve které jsou lidská práva vyprázdněným pojmem. S Ninou Špitálníkovou hovoří Erika Zlamalová.

Anatol Svahilec - Czech performer in poetry slam and political activist - talks about The Other Europe. Where lies the line of the otherness in Europe? Join our conference entitled The Other Europe - www.othereurope2021.com - on 11 and 12 May 2021 and become part of the Václav Havel European Dialogues 2021!

Radek Štěpánek je básník, enviromentalista a publicista. V brněnském nakladatelství Host se věnuje PR, redakci české beletrie a připravuje edici Klimax mapující současné světové myšlení o klimatické změně. Na konci roku 2020 vydal v nakladatelství Dobrý důvod svou pátou básnickou sbírku Velké obcování. Na lavičce Václava Havla v Brně pod Petrovem si s ním povídal Jakub Čermák.

25. dubna 2021 nás opustil Ivan M. Havel, vědec, filosof, kybernetik, skaut, organizátor bytových seminářů, spoluzakladatel Občanského fóra, dlouholetý šéfredaktor časopisu Vesmír, zakladatel Centra pro teoretická studia. Puzuku, Náčelníku, Ivane, budeš nám chybět.

How the CEU made its way from Prague to Budapest to Vienna in thirty years, and what it says about Central Europe today On April 8, 1990 in Bratislava, the leaders of three Central European countries endorsed the idea of a new educational institution, which would transcend national borders and the constraints of history, tradition and prejudice. A year later, in April 1991, the Central European University started operating in Prague and later that year in Budapest. Five years later, in 1996, the Prague branch of CEU, feeling unwelcome in the Czech Republic, relocated to Budapest. In 2018, after the Hungarian government and parliament passed legislation that was widely perceived as discriminatory with respect to the CEU, the bulk of the school relocated again, this time to Vienna. Both its history and its present, which are illustrative of some of the broader developments and problems of the Central European area, will be the subject of a panel discussion with three past and present rectors of the University and a Czech sociologist who made it the subject of her scholarly work. ● Michael Ignatieff - President and Rector 2016 - , Canadian author, academic and former politician ● John Shattuck - President and Rector, 2009 - 2016, international legal scholar and human rights leader, former US Ambassador to Prague ● Josef Jařab - President and Rector, 1997 - 1999, academician, American scholar, literary historian, translator, former senator. ● Tereza Pospíšilová - Czech sociologist and CEU alumna, author of “Different from the others: Central European University in Prague, 1990 – 1996” and other publications on the subject. Moderator: Michael Žantovský, Executive Director, Václav Havel Library The program will be streamed live in English on the Havel Channel.

Žáci a studenti českých škol jsou již dlouhé týdny doma. Izolovaní, odkázaní více méně jen na nástroje on-line světa. Dokážeme si představit, co jim chybí, nad čím přemýšlí a na co se nejvíce těší? Unikátní video výpověď šedesáti z nich odhaluje přání a obavy generace, kterou pandemie poznamenala možná nejvíce. Ty čtyři minuty nejsou radostné, ale zhlédnout bychom je měli všichni.

Určitá představa o Evropě: Antonín Liehm a Lettre internationale Francouzský institut v Praze a Knihovna Václava Havla vás zvou na diskusní setkání, které připomene Antonína J. Liehma, evropskou osobnost velkého významu, nositele kultury a evropských hodnot, jehož životní dráha podává svědectví o dvacátém století. Spisovatel, redaktor, překladatel, vědec, literární a filmový kritik, encyklopedický duch, Antonín J. Liehm (1924-2020) se podílel na vedení Literárních novin v Praze před rokem 1968. Překladatel Aragona a Sartra (jenž napsal předmluvu k jeho knize Trois Générations), angažovaný v rámci Pražského jara, opustil svoji zemi v roce 1969 a odešel do exilu v Paříži. V roce 1984 založil s pomocí novináře Paula Noirota revui Lettre internationale, skvělý prostředek k evropským intelektuálním výměnám podněcující k lepšímu vzájemnému poznávání mezi spisovateli a mysliteli v Evropě. Svou účast potvrdili: Jacques Rupnik, historik a politolog, emeritní ředitel výzkumu na CERI Sciences-Po Petr Janyška, novinář a diplomat, velvyslanec České republiky ve Francii v letech 1999-2003 Guillaume Métayer, básník a literární překladatel do maďarského a německého jazyka, autor knihy A comme Babel (La rumeur libre, 2020) Diskusi moderuje novinářka Irena Jirků. Debata proběhne online ve francouzštině a češtině. Odkaz na Zoom zveřejníme co nejdříve. Debata bude vysílána na Knihovnou Václava Havla, Francouzský institut v Praze bude crosspostovat toto vysílání i na svém facebookovém profilu. Na úvodní fotce Antonín J. Liehm et Václav Havel

S farářkou Církve československé husitské Sandrou Silnou vedl rozhovor básník a hudebník Jakub Čermák.

Rok 1981. Pohraniční hlídka zastavuje na hraničním přechodu Dolní Dvořiště francouzský karavan naložený knihami. Tajné spojení mezi domácí opozicí a demokratickým exilem bylo životně důležité pro obě strany. Právě na odhalení těchto kontaktů, které Státní bezpečnost nemohla kontrolovat, vynakládal režim ohromné prostředky. U příležitosti 40. výročí této události hovoří historik Petr Blažek s Jiřinou Šiklovou, Janem Rumlem a Petrem Pithartem. Moderuje Radek Schovánek. Cyklus večerů Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

S čím se potýkají chudé rodiny v Praze, v jakých podmínkách žijí a jsou pro něj dostupné sociální služby? Co by v Praze mohlo fungovat lépe a jak nyní město a organizace pomáhají rodinám v nouzi? Hosté: radní hl. m. Prahy Milena Johnová, ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Monika Granja a terénní sociální pracovnice Člověka v tísni Jana Němcová Dozvíte se také o novém Fondu podpory bydlení, u jehož zrodu stál Magistrát hl. m. Prahy a Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Za rok fungování fond pomohl 40 rodinám převážně samoživitelů s dětmi v nouzi. I díky němu se právě tyto rodiny neocitly na ulici. Besedu moderuje Martin Churavý.

At first glance it might appear that the pandemic does not discriminate, impacting all equally. However, the struggle against the coronavirus should not obscure the urgency of the struggle for human rights, and should in no way provide a pretext or excuse for their breach. Tyrannical regimes may attempt to capitalise on, and hide behind, the period of crisis. Last year served as a warning in that respect. We need to keep a close eye on the severe crackdown on human rights in Hong Kong, the continued oppression of the Uyghurs, the Myanmar regime’s brutal pogroms against people demonstrating for democracy and the metastasis of Islamic State terror in some African states. In all these struggles for a dignified, normal life, women play an important, frequently leading, role. This makes it more than fitting that the finalists in this year’s Vaclav Havel Human Rights Prize are women. All of us hope that the right to a normal life will also return when the pandemic ends. But in many countries around the world, whether Congo, Saudi Arabia or Nepal, women are unwilling and unable to wait; what they want is normal lives right now.

PROGRAM

● 12.30 – 13.00 Live broadcast from session of the Parliamentary Assembly of the Council of Europe in Strasbourg
● 13.00 – 13.10 Launch of the international conference by Michael Žantovský, director of the Václav Havel Library
● 13.10 – 13.20 Keynote address from Kateřina Šimáčková, Czech Constitutional Court judge
● 13.20 – 13.30 Profiles of finalists
● 13.30 – 13.40 Interview with the laureate of the 2020 Václav Havel Human Rights Prize
● 13.40 – 14.30 Panel discussion with finalists, moderated by Michael Žantovský

THREE FINALISTS OF THE PRIZE Loujain Alhathloul (Saudi Arabia) The nominee is one of the leaders of the Saudi feminist movement. Ms. Alhathloul is a prominent womens’ rights activist known for defying the ban on women driving in Saudi Arabia and for opposing the Saudi male guardianship system. She has been detained on several occasions, sentenced and has been in prison since 2018. Nuns of the Drukpa Order (Nepal) The nominee is a group of young Buddhist nuns, promoting gender equality, environmental sustainability and intercultural tolerance in their home villages in the Himalayas. They are known for their delivery of supplies to hard-to-reach villages after an earthquake struck Kathmandu in 2015. The Nuns of the Drukpa Order have also taught self-defence classes for women and biked over 20,000 kilometres to protest against the trafficking of women and girls. Julienne Lusenge (Congo) The nominee is a Congolese human rights activist who has been documenting sexual abuse and acts of violence against women in Congo. She was instrumental in obtaining the conviction of those accused of recruiting for enlisting child soldiers and as well as obtaining the convictions of hundreds of perpetrators of sexual violence against women at national level. She has been threatened for her work on several occasions.

Julienne Lusenge is a Congolese human rights activist who has been documenting sexual abuse and acts of violence against women in Congo. J. Lusenge was interviewed by a czech journalist Petr Zavadil. For more information about the nominee and the conference visit our website via https://www.vaclavhavel.cz/en/konference-2021.

Julienne Lusenge (Congo) is a Congolese human rights activist who has been documenting sexual abuse and acts of violence against women in Congo. She was instrumental in obtaining the conviction by the ICC of major criminals for enlisting child soldiers and collected evidence of sexual slavery, as well as obtaining the convictions of hundreds of perpetrators of sexual violence against women at national level. She has been threatened for her work on several occasions. www.vaclavhavel.cz/en/trojice-finalistu-ceny-vh-za-lidska-prava-2020

Nuns of the Drukpa Order (Nepal) The nominee is a group of young Buddhist nuns, promoting gender equality, environmental sustainability and intercultural tolerance in their home villages in the Himalayas. They are known for their delivery of supplies to hard-to-reach villages after an earthquake struck Kathmandu in 2015. The Nuns of the Drukpa Order have also taught self-defence classes for women and biked over 20,000 kilometres to protest against the trafficking of women and girls. Jigme Kochok La and Jigme Mingyur La were interviewed by Michael Žantovský, the director of the Václav Havel's Library.

Je svoboda bezbřehou plání, kde si člověk může dělat, co se mu zamane? Jak se k sobě vztahují politika a náboženství? A co to znamená být členem občanské společnosti? Filosofie se odjakživa ptala na nespočet otázek – a v životě Jana Sokola tomu nebylo jinak. V šestnácti kapitolách knihy Odvaha ke svobodě jsou zmapovány osudy a myšlenky uznávaného filosofa a vysokoškolského pedagoga. S autorem rozhovoru, Josefem Beránek, rozmlouvá filozof Miroslav Petříček.

Nuns of the Drukpa Order (Nepal) The nominee is a group of young Buddhist nuns, promoting gender equality, environmental sustainability and intercultural tolerance in their home villages in the Himalayas. They are known for their delivery of supplies to hard-to-reach villages after an earthquake struck Kathmandu in 2015. The Nuns of the Drukpa Order have also taught self-defence classes for women and biked over 20,000 kilometres to protest against the trafficking of women and girls. https://www.vaclavhavel.cz/en/trojice-finalistu-ceny-vh-za-lidska-prava-2020

Videovýzva, kterou Knihovna Václava Havla v dubnu 2020 žádala žáky a studenty českých škol, aby natočili na chytrý telefon krátké odpovědi na otázky: Co mi chybí? O čem nejvíce přemýšlím? Na co se těším? Do výzvy se zapojilo šedesát dětí a mladých lidí a na základě jejich odpovědí vznikl unikátní čtyřminutový videodokument, který je k dispozici zde: https://havelchannel.cz/cs/01473 .

Nuns of the Drukpa Order (Nepal) The nominee is a group of young Buddhist nuns, promoting gender equality, environmental sustainability and intercultural tolerance in their home villages in the Himalayas. They are known for their delivery of supplies to hard-to-reach villages after an earthquake struck Kathmandu in 2015. The Nuns of the Drukpa Order have also taught self-defence classes for women and biked over 20,000 kilometres to protest against the trafficking of women and girls. Jigme Kochok La and Jigme Mingyur La were interviewed by Michael Žantovský, the director of the Václav Havel's Library.

Lina al-Hathloul, a sister of Václav Havel Human Rights Prize 2020 nominee Loujain al-Hathloul, was interviewed by journalist and reporter Jakub Szántó. See more at www.vaclavhavel.cz/cs/konference-2021

Loujain al-Hathloul (Saudi Arabia) The nominee is one of the leaders of the Saudi feminist movement. Ms al-Hathloul is a prominent womens’ rights activist known for defying the ban on women driving in Saudi Arabia and for opposing the Saudi male guardianship system. She has been detained on several occasions, sentenced and has been in prison since 2018. https://www.vaclavhavel.cz/en/trojice-finalistu-ceny-vh-za-lidska-prava-2020

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD, Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně opoziční TOP 09 a Martin Buchtík, sociolog a ředitel výzkumné společnosti STEM. Jak zajistit dostupné bydlení pro všechny sociální vrstvy a zvlášť pro skupiny ohrožené bytovou nouzí? Jak nastavit systém sociálních dávek, abychom nezapomínali na potřebné, ale současně motivovali k osobní odpovědnosti? Jak pomoci dětem vymanit se z chudoby? A jak hledat v sociální politice shodu mezi levicí a pravicí?

Patří sociální práce do škol? Jak v Čechách vychováváme děti? A lze budovat mosty mezi školou, rodinou a pracovníky sociálních služeb? To jsou otázky pro Kláru Laurenčíkovou, respektovanou odbornici na práva dětí a zastánkyni inkluzivního vzdělávání, která je hostkou druhého diskusního setkání z cyklu ČAS OD ČASU, jehož motto zní S odvahou k porozumění a který rámuje pohledy a nadhledy osobností spojených se sociální prací. Moderuje Adéla Paulík Lichková, moderátorka Radia Wave. Organizátory besedy jsou Knihovna Václava Havla a Česká asociace streetwork.

Filosofka Eliška Fulínová čte stať z knihy Antropocén, v níž 20 českých vědců rozebírá data o klimatických i jiných změnách.

Nedávno vzniklo dokonalé Deep Fake Video herce Toma Cruise. Pronikne tahle technologie do voleb, veřejného života? Hrozí její zneužití? Jaké jsou dnes formy umělé inteligence a jak se bude vyvíjet? Diskutují Michal Pěchouček (Avast), Jan Dobrovský (digitální a marketingový manažer HBO Europe) a Michaela Pechanová (agentura Symbio). Debatu moderuje Silvie Lauder.

Antropocén - s filozofkou Eliškou Fulínovou mimo jiné o politizaci vědy v současné "epoše člověka", věku vyhrocených hrozeb a také naděje v Otaznících Jáchyma Topola.

Na světě je vícero míst a skupin, které zasluhují pozornost obránců lidských práv. Hovořit ale chceme zejména o situaci lidí, kteří jsou součástí české společnosti. Zaměříme se na otázky vztahů většinové společnosti a menšin. Před jakými výzvami naše společnost stojí? Jak se vypořádat s předsudky či problémy, které z toho vztahu vyrůstají? Zajímají nás sociální a ekonomické dopady koronavirové krize, přístup ke vzdělávání, situace samoživitelek, lidí v exekucích, bezpráví... Hovořit budou novinářka Nora Fridrichová, bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a farář pro menšiny Mikuláš Vymětal. Moderuje Lucie Vopálenská, redaktorka Českého rozhlasu Plus. Diskusi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českobratrskou církví evangelickou. Je součástí tradičního Pochodu s bílými deštníky na připomínku hnutí Dam v bílém, kubánského opozičního seskupení manželek, matek, sester a dcer odsouzených politických vězňů – ten se kvůli mimořádným protiepidemickým opatřením letos neuskuteční.

V rámci naší podcastové série Čtení z knih(ovny) jsme pro vás připravili namluvené knižní rozhovory mezi filmovým historikem, kritikem a publicistou Janem Lukešem a filosofem a vědcem Ivanem M. Havlem. Osm dílů čtení jsme vybrali z první části knihy nazvané Splynuliny. První díl podcastu bude mít premiéru již 22. března na Havel Channel.

Mezi nejohroženější skupinu v době pandemie patří děti a mladí lidé, jenom se o nich tolik nemluví. My se jim snažíme pomáhat. Trailer shrnuje úspěchy on-line vzdělávání Knihovny Václava Havla a současně vyzývá případné dárce, aby se stali členy Klubu Knihovny Václava Havla a podpořili naše vzdělávací aktivity. Informace o klubu na www.havelnavzdy.cz

Lucie Faulerová představuje v Knihovně Václava Havla svoji druhou prozaickou knihu Smrtholka.

O aktuální situaci na poloostrově a vyhlídkách na možné vyřešení sporu o okupované území hovoří poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová, jež se zajímá o stav lidských práv na Krymu, seniorní analytik think-tanku Evropské hodnoty David Stulík, který dlouhodobě působil jako diplomat EU na Ukrajině, a analytik Výzkumného centra AMO Michal Lebduška. Moderuje publicistka a ukrajinistka Lenka Víchová. V noci z 26. na 27. února 2014 zabrali neznámí ozbrojenci budovu Nejvyšší rady Krymu a Úřad vlády Autonomní republiky Krym. Poloostrov obsadili vojáci v neoznačených uniformách. Zanedlouho nad oběma zmíněnými budovami i nad Krymem zavlála ruská vlajka. Po zinscenovaném referendu a prohlášení samostatnosti byl 18. března Krym připojen k Ruské federaci. Na okupovaném území byl nastolen tvrdý policejní de facto totalitní režim, který pronásleduje projevy jakékoli „odlišnosti“, ať už politické nebo etnické. Nezávislí novináři a občanští aktivisté byli donuceni opustit poloostrov nebo skončili za mřížemi. V březnu 2014 tyto události přilákaly pozornost celého světa. Po sedmi letech okupace však zájem mezinárodní společnosti o události na Krymu stále klesá, nehledě na to, že tamní situace se pořád zhoršuje.

Co je to vlastně vědomí a jaký má vztah k tělu? Renomovaný neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček v rozhovoru s Danielou Drtinovou odhaluje fascinující fakta o lidské mysli. V jakém stavu je současná neurověda? Co se skrývá za duševními poruchami a jak je léčit? Dobrodružná cesta do nitra lidského vědomí vám představí tajemství mozku, možnosti využití psychedelik v léčbě a mnoho dalších témat včetně podstaty našeho vnímání smrti a času. Večer moderuje Martin Žemla, šéfredaktor nakladatelství Vyšehrad.

Lucie Faulerová svoji debutovou a hojně recenzovanou prózu Lapači prachu poprvé uvedla právě v KnVH. A svým druhým románem Smrtholka, byť pro mnohé snad poněkud temným až depresivním, se rázem ocitla na výsluní současné české prózy. Se spisovatelkou mj. o literatuře a smrti hovoří Jáchym Topol.

Oblíbený duchovní Ladislav Heryán čte ukázky z chystané Exotovy abecedy - knihy krátkých zamyšlení vycházejících z nejrůznějších podnětů, často zcela banálních. Dotýkají se přitom vždy důležitých témat víry a spirituality v současném světě. Kniha vyjde během března v Nakladatelství Portál.

Římskokatolický kněz, vězeňský kaplan a salesiánský řeholník Ladislav Heryán patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější duchovní v Česku. O pastýřské službě v době pandemie, samotě, námaze naděje i vztahu ke slovu si s ním povídal básník a hudebník Jakub Čermák.

Skladatelka a multiinstrumentalistka pohybující se ve svých písních s autorskými českými texty mezi jazzem, folkem, klasickou hudbou a jemnou elektronikou. Křehkost a naléhavost odlehčuje humorem a nadhledem a klavírní hru střídá se syntezátory či kytarou. Své první album Ještě kousek natočila s producentem Ondřejem Ježkem a vydala v roce 2013 za podpory Full Moon magazínu. Druhé album LUNAVES vyšlo 2019 pod hlavičkou labelu Tranzistor a sklidilo velký ohlas ze strany odborné veřejnosti i posluchačů. Objevilo se na předních příčkách výročních hitparád Radia 1 či radia Proglas nebo mezi zásadními hudebními počiny v magazínu Headliner či Musicserver.cz. Bára se v roce 2019 stala vítězkou mezinárodní hudební přehlídky Czech Music Crossroads a získala dvě nominace na cenu Anděl v hlavních kategoriích - objev roku a sólová interpretka. 

Egyptská bohemistika je stále na vzestupu. Posledním příspěvkem k němu je Analýza politických projevů prezidenta republiky Václava Havla v letech 1989–⁠2003, jejímž autorem je Hamed Ahmed Sherata El-Sheteihy. S autorem, kterému podklady poskytl archiv Knihovny Václava Havla, o své práci, o překladech Havlových děl a také o podnětech a vlivu politika Václava Havla v dnešním arabském světě hovořil novinář a moderátor Robert Tamchyna.

Ústavní soud svým přelomovým rozhodnutím, kterým zrušil část volebního zákona, vnesl do už tak bouřlivého roku další zásadní téma: jak budeme na podzim volit do Poslanecké sněmovny? A stihnou politici vyjednat a prosadit nová pravidla, když se jednání po počáteční naději na rychlou dohodu zadrhla? Rozhodnutí Ústavního soudu a následné politické vyjednávání o nových pravidlech probereme se Zuzanou Vikarskou z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Michalem Pinkem z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a s politologem, politickým analytikem a komentátorem Ladislavem Mrklasem.

Z dosud nepublikovaných básní čte pro Havel Channel Vráťa Brabenec.

Jaderný fyzik František Janouch je bezesporu jednou z nejvýznamnějších osobností veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Vystudoval v Sovětském svazu, byl přítelem jaderného fyzika Andreje Sacharova. Pracoval ve výzkumném ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy. V Československu se stal personou non grata, byl zbaven možnosti pracovat ve svém oboru a byl pronásledován. Odešel do Švédska, kde založil Nadaci Charty 77, která významně přispěla k obnově svobody a demokracie v naší zemi. O Františku Janouchovi a o jeho rozsáhle knize pamětí hovoří s Milenou Vojtkovou, editorkou díla, Jan Šulc.