Videa

Z devátých tříd letos odchází nejsilnější ročník za posledních třicet let, a střední školy tak zažívají největší přetlak. I když se tento nápor čekal, kapacita škol zůstala téměř stejná jako v předchozích letech.

V debatě Deníku N se budeme ptát, jak by se měl změnit systém jednotných přijímacích zkoušek a jak pomoci tomu, abychom měli vzdělanější žáky. Pozvání přijali ministr školství Mikuláš Bek, předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, ředitel CERMATu Miroslav Krejčí a analytik z PAQ Research Jan Zeman. Mluvit s nimi bude redaktorka Deníku N Markéta Boubínová.

Jak válka na Ukrajině proměňuje východní Evropu? Co můžeme čekat od dalšího vývoje konfliktu? A jak důležitá je dnes Evropa pro Spojené státy?

Debata Barbory Chaloupkové s americkým historikem Michaelem Kimmagem, expertem na americko-ruské vztahy a dějiny studené války.

Diskuze proběhne v angličtině bez tlumočení do češtiny.

Bolševická revoluce a občanská válka vyvolaly v Rusku mohutnou emigrační vlnu, jejímž útočištěm se stalo i meziválečné Československo. Podobně i dnes míří do Česka a Evropy Rusové, kteří z různých důvodů odmítají Putinův autoritářský režim a brutální válku Ruska proti statečné Ukrajině. O fenoménu ruské emigrace tváří v tvář aktuálnímu běsnění ruského imperialismu diskutovali ruský historik a politolog Andrej Zubov, potomek ruských emigrantů Alexej Kelin a rusista Milan Dvořák.

Debatu moderoval historik a filozof Petr Hlaváček.

Součástí debaty byl křest knihy Nikolaje Kelina, kterou pod názvem Paměti donského Kozáka a českého lékaře vydalo nakladatelství Jota.

Svobodu nelze politicky ani právně vynutit, ale současně si bez ní nelze představit fungování demokratického právního státu. V tom spočívá základní paradox ústavní demokracie. Člověk se rodí svobodný, ale jen v politickém společenství může tuto  svobodu naplnit. Svoboda je současně dar, který si v sobě nese každý člověk jako morální bytost, i úkol, bez kterého politika ztrácí smysl. Právě proto je každá politická krize současně i krizí morální.

Český právník a sociolog Jiří Přibáň získal profesuru v oborech teorie, sociologie a filozofie práva. Vyučuje sociologii práva, právní teorii a konstitucionalismus na britské Cardiff Law School, kde byl v roce 2006 jmenován profesorem práva. Mimo to působil na UC Berkeley, New York University of San Francisco, University of New South Wales v Sydney, European University Institute ve Florencii, Katholieke Universiteit Leuven nebo University of Pretoria. Kromě práva se zabývá také sociologií současného výtvarného umění a literatury.

V debatě vystoupí Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, Mojmír Hampl, ekonom a předseda Národní rozpočtové rady, a ekonom Miroslav Zámečník. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Kniha kyjevského filozofa Konstantina Sigova přináší nejen rozhovory a články z prvních šesti týdnů ukrajinské války, je také cenným svědectvím doby, kdy ruská vojska stála před Kyjevem a vážným zamyšlením nad smyslem této války. „Nezachraňujeme jen svou kůži, hájíme určitou ideu důstojnosti a svobody,“ říká Konstantin Sigov, který patřil k vůdčím osobnostem ukrajinské Revoluce důstojnosti z přelomu let 2013 a 2014.

V debatě s Konstantinem Sigovem a překladateli jeho knihy Lenkou Karfíkovou a Filipem Karfíkem budeme mimo jiné hovořit o motivech a cílech Putinovy agrese, o morálních zdrojích ukrajinského odporu a o významu tohoto boje pro Evropu.

“Russia does not fit into the category of civilized nations. When you send arms which can castrate men or cut off the heads of Ukrainian soldiers (and we saw such examples in this war), then this is not civilization, it’s barbarism,” says Polish historian and political scientist Łukasz Adamski. As a guest speaker at this year’s jubilee 10th international conference of Václav Havel European Dialogues “Europe in a clash of two worlds”, Adamski reflects on Russia’s current aggression in Ukraine. In an interview with Zuzana Hocková, he speaks about the disunity of Western Europe, the clash of civilizations, the shared history of Poland, Lithuania and Ukraine, whose Polish-Lithuanian Commonwealth once served as a “rampart against tyranny from the East” and which since 2020 has been revived in the Lublin Triangle regional alliance.

Jubilejní 10. mezinárodní konference Evropské dialogy Václava Havla 2023 Univerzita Palackého v Olomouci, 19. dubna 2023

Václav Havel byl po celý život zvyklý klást nepohodlné otázky. Jednou z nich byla úvaha o tom, kde začíná a kde končí Evropa. S ní souvisela i otázka, kde začíná a končí Rusko. Namísto postupného přibližování demokratickým a evropským normám se Rusko vydalo opačnou cestou a způsobilo na východních hranicích Evropy krveprolití, které ohrožuje výsledky více než 75 let převážně mírového vývoje. „Evropské hodnoty“ a „ruský svět“ se ocitly v nesmiřitelném protikladu. Na výsledku tohoto konfliktu, v němž zdaleka nejde pouze o nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, závisí budoucnost celého kontinentu. Přinášíme záznam debaty, na níž vystoupil Alexej Kelin, historik a potomek donských kozáků, Valerie Korablyová, ukrajinská socioložka a ekonom Tomáš Sedláček. Diskuzi moderoval historik a vedoucí Katedry politologie a evropských studií UPOL Jiří Lach.

Konferenci pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci a za laskavé podpory Zastoupení Evropské komise v ČR. Mezi hosty vystoupil ředitel Knihovny VH Michael Žantovský, prorektor pro internacionalizaci UP Jiří Stavovčík, hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, děkan FF UP Jan Stejskal a jako vzácný host velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet.

Anglické vstupy v záznamu vbrzku zveřejníme s českými titulky.

Konečně obrat k lepšímu, nebo jen další politické kličkování? Nový dietní balíček Fialovy vlády očima ekonomů Daniela Münicha a Davida Marka v debatě týdeníku Respekt.

Moderuje Jiří Nádoba.

„Rusko způsobilo v minulosti mnoha národům a posléze celému světu hodně trápení mimo jiné tím, že nikdy přesně nevědělo, kde začíná a kde končí.“

Václav Havel, Prosím stručně, 2006

Václav Havel byl po celý život zvyklý klást nepohodlné otázky. Jednou z nich byla úvaha o tom, kde začíná a kde končí Evropa. S ní souvisela i otázka, kde začíná a končí Rusko. Namísto postupného přibližování demokratickým a evropským normám se Rusko vydalo opačnou cestou a způsobilo na východních hranicích Evropy krveprolití, které ohrožuje výsledky více než 75 let převážně mírového vývoje. „Evropské hodnoty“ a „ruský svět“ se ocitly v nesmiřitelném protikladu. Na výsledku tohoto konfliktu, v němž zdaleka nejde pouze o nezávislost a územní celistvost Ukrajiny, závisí budoucnost celého kontinentu.

Na debatě pořádané ve spolupráci se Zastoupením Evropské komise v ČR vystoupí diplomat a zastánce lidských práv Martin Palouš a vedoucí ZEK Monika Ladmanová. Debatovat budou polský historik a politolog Łukasz Adamski, politický geograf Michael Romancov a ruský historik a politolog Andrej Zubov.

Diskuzi moderuje Jan Moláček, investigativní novinář, Deník N.

* Program se bude konat v ruštině a češtině se simultánním tlumočením Edity Jirákové a Kryściny Šyjanok.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským Institutem v Praze a za laskavé podpory Zastoupení Evropské komise v České republice.
Medialním partnerem debaty je Deník N.

Tématem přednášky ekonomky, vysokoškolské pedagožky a kandidátky na prezidentku je zamyšlení se nad důvody, proč není česká ekonomika tak konkurenceschopná, jak bychom si přáli. Jaké jsou příčiny a důsledky a jak se musí naše společnost změnit.

Přednášku zahájil Michael Žantovský.Zobrazit méně

Debata Deníku N na téma kritické myšlení pro všední dny (nejen) v dobách krize.

S forenzní genetičkou, popularizátorkou a lektorkou kritického myšlení Halinou Šimkovou a se slovenským filosofem, pedagogem, politikem a spoluautorem knihy Pořádek v hlavě Martinem Poliačikem bude hovořit redaktorka Deníku N Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Pojem „odolnost“ čili resilience se objevuje v souvislosti s potřebou čelit, projít a zpracovat krize, které prožíváme na rovině individuálních životů, společnosti i socio-ekologických systémů. Je přínosný z mnoha důvodů, a to jak prakticky, tak i teoreticky. Obsahuje ale i skrytá rizika. O to přitažlivější je pokusit se o jeho podrobnou analýzu a interpretaci.

Přednáška filozofky a performerky Alice Koubové v rámci série Svobodná akademie.

Debata s Oleksandrou Matvijčukovou na téma potřeby spravedlnosti, lidské důstojnosti a základních lidských hodnot v podmínkách ruské agrese proti Ukrajině.

Oleksandra Matvijčuková je ukrajinská právnička a zakladatelka a ředitelka Centra občanských svobod, které v loňském roce získalo Nobelovu cenu míru.

Večer zahájil Jáchym Topol

Debatu vedl David Stulík, analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty.

Překad do češtiny zajistila ukrajinistka Lenka Víchová.

Jak dlouho budeme muset pracovat? Proč důchody vyvolávají nejostřejší politické střety? Nejen na tyto otázky budou hledat odpovědi naši hosté. V debatě s Echo24.cz vystoupí Vladimír Bezděk, finančník a poradce prezidenta pro důchovou reformu, Jiří Hrabě, ředitel Elpida, autor knihy Od nuly do sta, a další hosté. Moderuje Lenka Zlámalová.

Napadne Čína Tchaj-wan a lze tomu zabránit? Proč se Česku vyplatí ostrov podporovat? A bude z toho něco mít i tuzemský byznys?

Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi v další debatě s týdeníkem Respekt. Vystoupí Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Miloš Vystrčil, předseda Senátu PČR, Jakub Janda, ředitel think-tanku Evropské hodnoty, a Pavel Diviš, předseda Česko-tchajwanské obchodní komory.

Diskuzi moderuje Ondřej Kundra.

Deset let bylo dlouhých, ale kniha o tom, čeho všeho byl Miloš Zeman ve funkci prezidenta schopen, co jsme dopustili a co bychom ve vlastním zájmu neměli zapomenout, vychází krátce po jeho konci v úřadě. Hosty debaty společně s autorem křtěné knihy Janem Kudláčkem budou Zdislava Pokorná, investigativní reportérka Deníku N, a Michael Žantovský, bývalý politik, diplomat a současný výkonný ředitel Knihovny Václava Havla. Moderovat ji bude redaktorka Deníku N Renata Kalenská. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Pomůžou nám k prosperitě a bohatství nižší statní výdaje, vyšší daně nebo pozdější odchod do penze?

Vystoupí David Marek, ekonomický poradce prezidenta, Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra, a Josef Bernard, předseda sněmovního rozpočtového výboru, poslanec za hnutí STAN.

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Srdečně vás zveme na setkání a autogramiádu autorů a autorek již 23. pokračování Velkého knižního čtvrtka. Můžete se těšit na Petru Hůlovou, Michaela Žantovského, Michala Kubala, Martina Jonáše, Andrease Papadopulose, Pavla Pawluschu Novotného, Romana Kulicha, Petru Klabouchovou a Evu Kubátovou a dále na překladatele Tomáše Havla a Michala Prokopa. Někteří z autorů vás pozdraví ze zahraničí na krátkém videu.

Pořadem provází moderátor kultury ČT Jiří Svoboda.

Více na www.velkyctvrtek.cz

„Dobrovolnictví učí empatii a otevírá obzory,“ říká v další lekci projektu Maturita21 www.maturita21.cz herečka Sarah HAVÁČOVÁ. V tříminutové přednášce vysvětluje, jaký význam má pro společnost solidarita, co je to dobrovolnictví a co mladému člověku přináší. Sarah mluví také o vlastní zkušenosti s dobrovolnictvím v Africe a v české nemocnici, kde během covidu pomáhala jako ošetřovatelka.

Dá se ještě nějak zachránit český důchodový systém? A jak? Kde se stala chyba?

Debata Jiřího Nádoby s bývalým premiérem Vladimírem Špidlou a ekonomem Filipem Pertoldem.

Sousloví Green Deal budí velké vášně. Co ale bude reálně znamenat pro českou ekonomiku? A bude potřeba z vytyčených ambicí slevit kvůli energetické krizi?

Hosty debaty budou:
Kateřina Bohuslavová, ředitelka útvaru ESG Skupiny ČEZ
Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku
Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí

Diskuzi bude moderovat ekonomický redaktor Deníku N Jan Úšela.

S Petrem Placákem o rebelských Českých dětech, novém vydání knihy Fízl a zářivé osobnosti pátera Anastáze Opaska.Zobrazit méně

V některých směrech se bude nová prezidentská administrativa Petra Pavla asi podstatně víc podobat prezidentské éře Václava Havla než úřadům Pavlových bezprostředních předchůdců. Stejně jako Václav Havel bude Petr Pavel vstupovat do své funkce jako občanský kandidát bez větší politické zkušenosti se všemi výhodami i nevýhodami, které z toho plynou. Občanským rodokmenem bude zřejmě podobně jako první Havlův tým poznamenán i jeho prezidentský tým, oba s odhodláním odlišit se od svých předchůdců rétorikou, stylem práce i praxí. Stejně jako Václav Havel chce Petr Pavel klást důraz na otevřenost, včetně fyzické otevřenosti samotného prezidentského sídla. A stejně jako první český prezident chce nová hlava státu udržovat trvalý a otevřený dialog se sdělovacími prostředky i se širokou veřejností.

O těchto podobnostech stejně jako o nevyhnutelných rozdílech mezi dneškem a dobou před více než třiceti lety budeme debatovat s designovanou kancléřkou Kanceláře prezidenta republiky Janou Vohralíkovou, designovanou mluvčí prezidenta Markétou Řehákovou a architektem Josefem Pleskotem, který má mít na starost opětovnou proměnu Pražského hradu v otevřené a přívětivé sídlo hlavy státu pro všechny Pražany, občany České republiky i návštěvníky z ciziny. Svými vzpomínkami jim budou sekundovat Karel Schwarzenberg, kancléř Václava Havla v letech 1990–1992, první Havlův tiskový mluvčí Michael Žantovský a poradce Václava Havla v otázkách transformace Pražského hradu, architekt Miroslav Masák.Zobrazit méně

Kniha Poselství z Ukrajiny přináší soubor prezidentových válečných projevů; pro knižní vydání je vybral sám Volodymyr Zelenskyj a knihu opatřil působivým úvodem, v němž se zamýšlí nad tím, co se o sobě a o Ukrajině dozvěděl od počátku invaze.

O titulu s jejím překladatelem Viktorem Janišem hovořili Jakub Szántó a Rita Kindlerová.
Debatu moderoval Petr Onufer.
Večer uvedl Michael Žantovský

„Umění je prostředek pro vyjádření vlastního názoru. Umění pomáhá společnosti se vyvíjet. Umění dělá život pestřejší a barevnější,” říká v lekci na téma kultura herečka Antonie Formanová. Mluví také o tom, proč bychom měli jako společnost kulturu podporovat a že podpora kultury nemusí být zdaleka jenom finanční.

K čemu je člověku v dnešním světě kultura a umění? Další lekce série MATURITA21 umožní ve výuce rozvinout diskuzi o tom, co si dnešní mladí lidé představí pod pojmem kultura a umění, jaké umění oni sami vyhledávají a co jim přináší.

Hosté:

* Jiří Horáček (neurobiolog a profesor psychiatrie)
* Tereza Matějčková (filozofka a vysokoškolská pedagožka)
* Josef Šlerka (datový analytik a sémiotik)
* Jan Moláček (investigativní novinář, Deník N)

Diskuzi moderuje šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek.

Co stálo za silnou vlnou švédské, norské a dánské pomoci československým disidentům po zveřejnění Charty 77? Kdo ji inicioval, jak byla organizována a jak pomohla návratu demokracie do naší země? A jak a komu můžeme a máme naopak dnes pomáhat my? Ojedinělé debaty se vedle českých pamětníků zúčastní norský diplomat Øyvind Nordsletten, novinář Alf Skjeseth, Urban Westling ze švédského Výboru 21. srpna, Morten Nielssen z dánské organizace Dialog med Charta 77 a Frode Bakken z norské organizace Stottefondet for Charta 77. Debatu moderuje Adam Drda.

Akci uspořádalo Post Bellum ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Velvyslanectvím Norského království.

Česká politika se dramaticky proměňuje. Na Hrad přichází nový prezident a Andrej Babiš ohlašuje radikalizaci ANO. Jak k té proměně došlo a co Česku přinese?

Hosté:
Ivana Svobodová, reportérka, Respekt
Pavel Ranocha, sociolog, Kantar
Martin Klčo, šéf marketingu týmu Petra Pavla

Diskuzi moderuje Ondřej Kundra.

Stále více se diskutuje o tom, jakým způsobem a jestli vůbec má stát ovlivňovat mediální prostor. Čerstvě vzbudila emoce novela autorského zákona nebo zvažovaný vládní plán na podporu médií a boje proti dezinformacím. Jaká mají být pravidla zaručující médiím nezávislost a umožňující jejich rozvoj?

Hosté:
* Libuše Šmuclerová, předsedkyně představenstva mediálního domu Czech News Center (CNC)
* Michal Klíma, vládní zmocněnec pro média a dezinformace
* David Slížek, šéfredaktor Lupa.cz

Diskuzi bude moderovat redaktor Deníku N Michal Tomeš.

Sociální architektka a mezinárodně oceňovaná umělkyně Kateřina Šedá se ve své přednášce v rámci cyklu Svobodná akademie zaměřila na práci s komunitou a prostřednictvím svých aktuálních projektů ukazuje, jak lze veřejnost aktivizovat a čeho lze prostřednictvím participace dosáhnout.

„Můj dospělý syn odpočívá v mé posteli. Opraváři mě oslovují mladá paní, ačkoliv mi je 69 let. Posledních 30 let jsem jedla 1x denně krejčovskou křídu, protože jsem věřila, že tím zhubnu...“

Všechny přednášky Svobodné akademie sledujte ZDE.

V roce 2022 se podílela Knihovna Václava Havla na koncepci předsednictví České republiky v Radě EU zastřešené Havlovým mottem Evropa jako úkol. Do konce roku proběhlo ve spolupráci s Českými centry 16 Evropských dialogů Václava Havla v 12 zemích Evropské unie a v Egyptě. Na třech místech v Evropě a Spojených státech proběhly Havel-Albright Transatlantic Dialogues. A letošní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva se pod názvem Zločin a trest zabývala otázkou potrestání válečných zločinů spáchaných během ruské agrese proti Ukrajině.

Poznatky ze všech těchto akcí a význam odkazu bývalého prezidenta se během večera o Havlovi, Evropě a světu snažili shrnout naši hosté:

● Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti
● Ondřej Černý, generální ředitel Českých center
● Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra Brusel (on-line)
● Jiří Hnilica, ředitel Českého centra Paříž
● Jiří Přibáň, profesor práva na Cardiff University

Večerem provázel Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

V diskuzi vystoupí kandidátka na prezidentku a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová, šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Moderuje Lenka Zlámalová.

Jakým způsobem a jak moc se má na školách dávat prostor diskusím o politice? Je rolí školství pomoci překonat nechuť mladých chodit k volbám? Tyto otázky pokládá redaktor Studentských listů Jakub Roubíček svým dvěma hostům.

Pozvání k diskuzi přijala učitelka angličtiny a ZSV na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích a předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová a youtuber Timofej Kožuchov.Zobrazit méně

Co rozhodlo první kolo prezidentské volby a co rozhodne to druhé? A co o české demokracii poslední tři měsíce řekly? Debatu moderuje Tomáš Brolík. V debatě vystoupí Jaroslava Pospíšilová a Kristýna Bašná (Sociologický ústav AV ČR) a Jaromír Mazák (STEM).

Spolu se svým profesorem se podílela na překladu Havlových her Audience a Vyrozumění. Nyní studuje na Karlově Univerzitě obor bohemistika pro cizince.

Minami Toyoshima v rozhovoru přibližuje nejen překladatelská úskalí a rozdílnost například ve vnímání humoru, ale vyznává se k lásce k české klasické hudbě, která ji ke studiu bohemistiky přivedla.

S Petrem Onuferem o jeho novém překladu Elliotovi Pusté země, peripetiích modernismu a také o nadšeném přijetí tohoto epochálního díla v českých zemích...

Vrchol prezidentské kampaně očima šéfredaktorky a šéfredaktorů. Situace analyzovaná tři dny před volbami. Kdo má největší šanci uspět?

Hosty budou Beata Balogová (slovenský deník SME), Petr Šimůnek (Forbes) a Pavel Tomášek (Deník N). Moderování se ujme redaktorka Deníku N Renata Kalenská.

Evropa byla poslední desetiletí bez ducha. Pracovali jsme na ekonomii, zákonech, roamingu, byrokracii a na abstraktní vyšší smysl Evropy příliš nedbali. Nyní Evropa svého ducha objevuje a zažívá přesný opak krize identity. Fronta tohoto duchovního boje se totiž zhmotnila v tělesné podobě na Ukrajině. 

Přednáška ekonoma, filozofa a vysokoškolského pedagoga Tomáše Sedláčka  

V neděli 18. prosince 2022 tomu bylo rovných 11 let, kdy zemřel Václav Havel (5. října 1936 – 18. prosince 2011), disident, symbol sametové revoluce, poslední československý a první český prezident.

Před třiceti lety se rozpadlo Československo a vznikly dva nové nástupnické státy. Jaké důvody vedly k těmto událostem? Existovaly alternativy k tomu vývoji? Jak nyní vnímá Československo česká a slovenská společnost?

Debatovali historik Michal Macháček a právnička a bývalá soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů.

Večerem provedl Petr Blažek.

Téma letošního ročníku znělo: K čemu je nám prezident/ka a jaký/á by měl/a být?

Eseje Václava Havla jako Moc bezmocných či Slovo o slovu se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení.

V letošní porotě zasedly tyto osobnosti českého veřejného života: politolog Jakub Eberle, novinářka Barbora Chaloupková, spisovatelka Zuzana Kultánová, filosofka Tereza Matějčková a koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková.

Více na: https://www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej

Vítězkou soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej se v roce 2022 stala Emílie Zelenková z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Její esej s názvem „Projev prezidenta —ské spolkové republiky ze dne 18. května 2008“ je koncipovaný jako projev fiktivního odcházejícího prezidenta. Porota na textu ocenila jeho stylistickou propracovanost, vyzrálost, kreativitu a pokornou suverénnost.   

Esej Emílie Zelenkové čte herec Šimon Krupa z Národního divadla v Praze. 

Diskuse redaktorů týdeníku Respekt a jejich hostů. Vystoupí: * Klára Šplíchalová, Fórum dárců * Simona Bagarová, konzultantka * Dagmar Goldmannová, Via Clarita

Debatu moderuje Tomáš Brolík.

O dopadech klimatické změny je slyšet každý den a dotýkají se každého člověka, přesto je to téma, které ve velkém společnost rozděluje. Bohužel byl promeškán potřebný čas pro zavedení relativně bezbolestných opatření a nastartovaly se tak přírodní změny, které už nepůjde zvrátit. Jedinou cestou ven je odklon od fosilních paliv a modernizace všech lidských odvětví. Jedině tak bude možné předat udržitelnou Zemi dětem a vnukům.

O vědeckých faktech, dopadech klimatické změny život i osobních zkušenostech z pobytů v Arktidě v přednášce mluví Marie Šabacká, česká bioložka zaměřující se na výzkum polárních oblastí.

Jaké byly nejlepší knihy uplynulého roku a co výsledky ankety vypovídají o české literatuře?

Debata se zástupci české nakladatelské branže:
Jovanka Šotolová, šéfredaktorka iLiteratura.cz
Milan Gelnar, ředitel nakladatelství Argo
Jakub Sedláček, šéfredaktor nakladatelství Paseka
Miroslav Balaštík, šéfredaktor nakladatelství Host

Moderuje Irena Hejdová, editorka kulturní rubriky

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

On the twenty-sixth of November 1940, six months after the Nazi occupation of the Netherlands, several professors at Leiden University, led by Rudolph Cleveringa, professor of law, spoke out against the expulsion of their Jewish colleagues. The same day, students repeated and copied his famous address, and spread it to other Dutch universities. Cleveringa was arrested and spent the rest of the occupation in prison. The students of Leiden University decided to strike in solidarity, leading to a shutdown of the University. In honour of these courageous gestures, the Cleveringa Lecture is held annually in the Netherlands and many other countries on themes related to the rule of law, freedom and responsibility. In honour of this important speech, underlining the values of freedom, responsibility and human rights, which are shared by the Netherlands and the Czech Republic, the Embassy of the Kingdom of the Netherlands in the Czech Republic in cooperation with the Václav Havel Library will hold a special evening on 5 December under the auspices of the Ambassador of the Kingdom of the Netherlands, H.E. Daan Huisinga. This year’s Cleveringa Lecture in Prague will be held by historian and political philosopher Luuk van Middelaar from Leiden University. Other speakers include Director of the Václav Havel Library Michael Žantovský.

Nová lekce vzdělávací série Maturita21je tady! Youtuberské duo mladých farářů Českobratrské církve evangelické Pastoral Brothers v tříminutové přednášce s nadhledem vysvětlí, k čemu je člověku v 21. století náboženství, nebo proč znát Bibli. Lekci doporučujeme nejen žákům vyšších tříd ZŠ a studentům SŠ, ale nám všem a to nejen v adventní době.

Play Havel je společný projekt Knihovny Václava Havla a Divadla X10, vytvořený na motivy sedmi her Václava Havla. Kombinuje v sobě prvky videa, divadla a počítačové hry. V řežii Ondřeje Štefaňáka vyznívají známé monology z Audience, Larga desolata, Ztížené možnosti soustředění či Vyrozumění se sugestivní, až mrazivou naléhavostí. Nevěříte? Naťukejte www.playhavel.cz a přesvědčte se na vlastní kůži!

Play Havel je součástí série Číst Havla / www.cisthavla.cz

Malířka a fotografka Barbora Šlapetová a sochař Lukáš Rittstein podnikli řadu expedic na Papuu-Novou Guineu. Své zkušenosti s poznáváním života domorodých, původně kanibalských kmenů v jejich přirozeném a rychle mizejícím prostředí umělci průběžně osobitě zpracovali a přenesli do souborů kreseb, videí, objektů, fotografií i knih.

Rozhovor vedl Jáchym Topol.

Jsou lidé, kteří píší, aby se uživili – a lidé, kteří žijí, aby mohli psát. Pavel Ružek (1951–2011) patřil beze sporu mezi ty druhé. Psaní obětoval vše. Včetně svých blízkých a vlastního zdraví. Ale na rozdíl od většiny podobně rozervaných duší po něm zůstalo skutečně pozoruhodné dílo, které by se mělo stát součástí českého literárního kánonu. Nemáme tím na mysli jen silně „rabiátské“ povídky otištěné v souborech Bez kůže (2010), Bez růže (2011) a Bez tebe (2022), ale též prózy Budižkničemu, Mistr světa či Obyčejný ráj, které vyšly ještě před sametovou revolucí...

O životní a umělecké cestě Pavla Růžka hovoří jeho dcera Alžběta s Jáchymem Topolem.  

Celou přednášku sledujte zde: https://havelchannel.cz/cs/01780/k-cemu-je-nam-prezident-pta-se-michael-zantovsky-v-prednasce-svobodne-akademie-6

Každý demokratický politický systém potřebuje ke své stabilitě pevnou občanskou základnu, o kterou se opírá, silný stát, který vykonává moc podle zákonů, a symbolický vrchol, který moc pouze završuje a symbolizuje. Systém, který postrádá základnu, je ze své povahy nestabilní a bortí se. Bez silného státu se demokratický systém stává obětí dílčích zájmů a klientských struktur. Demokratický systém, který postrádá vrchol, je ze své povahy přízemní, provinciální, nesourodý a ustrnulý. Kdybychom prezidenta neměli, museli bychom si ho vymyslet.

Přednáška Michaela Žantovského, ředitele Knihovny Václava Havla

O událostech před třiceti lety v předvečer přijetí Ústavního zákona o zániku České a Slovenské Federativní Republiky diskutovali s Michaelem Žantovským pamětníci a přímí účastníci:

* politoložka Soňa Szomolányi, profesorka Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě
* právník Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu ČR
* advokát Jan Kalvoda, bývalý ministr spravedlnosti ČR
* slovenský politik a sociolog Martin Bútora

Jak moc ovlivní prezidentskou volbu fenomén „nepřekonatelného odporu“ většiny voličů k jednomu z velkých favoritů prvního kola? Můžeme zažít českou reprízu, kdy postup Jean Marie Le Pena do druhého kola mobilizoval Francii k rekordní účasti a podpoře jeho soupeře?

Hosté:
Martin Buchtík, ředitel agentury STEM
Marek Hanč, marketingový expert, který stojí za volebními úspěchy Andreje Babiše
Michal Kormaňák, analytik agentury IPSOS.

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

In the days following November 17, 1989, the Czech and Slovak citizens took responsibility for the destiny of their country and embarked on decades of a dramatic and largely successful transformation. From this perspective, the perfect storm of recent crises, from the COVID pandemic through Putin's aggression against Ukraine, the energy crisis and the disruption of globalization chains and processes, together with the challenges of the democratisation of knowledge and the advent of the ‘postfactual era’, can be seen as different symptoms of a single crisis of responsibility that Václav Havel predicted in his address to the US Congress more than thirty years ago.

On the eve of the anniversary of the Velvet Revolution, two of its eye witnesses and sympathetic observers, historian Timothy Garton Ash, professor of European Studies at Oxford University, and journalist Misha Glenny, recently appointed rector of the Institute for Human Sciences in Vienna, together with Professor of political sociology Anna Durnova of the University of Vienna, shared their thoughts on the velvet heritage, the crisis of liberal democracy, the legacy of Václav Havel with moderator Michael Zantovsky and the audience.

Jak probíhá integrace studentů, kteří kvůli Putinově agresi na Ukrajině museli opustit svůj domov a najít zázemí v České republice? Co je největší překážkou a co otevírá dveře naděje?

V dalším díle série Studentský hlas o tématu diskutuje moderátor Jakub Hříbek s Kristýnou Titěrovou, programovou ředitelkou organizace META, která podporuje cizince v rovném přístupu ke vzdělávání, a se Solomiyou Malanyak, ukrajinskou studentkou, která žije v ČR od tří let a letos se aktivně zapojila do pomoci s integrací ukrajinských studentů.

Diskusní série Studentský hlas se zaměřuje na opomíjené problémy českého školství, ale na rozdíl od jiných debat na toto téma v nich jde o názory a pocity samotných studentů. Ti jsou jak v roli hostů, tak moderátorů. Série vzniká ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Studentských listů, nezávislého média zaměřeného na studenty a spravovaného studenty. Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který cílí na mladé publikum 14+.

přeje ve svém ohlédnutí k 17. listopadu 2022 Knihovna Václava Havla.

Debata o Václavu Havlovi, jeho grafických básních - Antiódech - a především o jeho odkazu v současném světě.

Hosté: Michael Žantovský, Anna Freimanová, Ondřej Štefaňák, Sarah Haváčová. 

Expanding on earlier program, subsequent roundtables focused on Havel’s concept of truth and on his practice of kindness. Participants discussed them against the background of contemporary politics of disinformation and hatred.

The Crisis of Truth
Guests: Jacques Rupnik, James Le Sueur, Timothy Snyder, Paul Wilson
Moderator: Milan Babík

The Crisis of Kindness
Guests: Wendy Luers, Martin Putna, Marci Shore, Vladimir Tismăneanu
Moderator: Daniel Konrád

Play Havel zavede diváka prostřednictvím webové stránky do budovy zvláštního úřadu, kde se bude moci rozhodnout, kterou kancelář navštíví. Příběh se tak každému divákovi skládá zcela odlišně. Formálně Play Havel pracuje se záběry z první osoby, jež diváka vtáhnou přímo do děje. Tvůrci označují Play Havel za experimentální webový site specific. Projekt byl natočen v kulisách Domu uměleckého průmyslu, jež stále připomínají svoji úřednickou minulost.

Monology ztvárnili herci progresivního pražského Divadla X10. Play Havel bude oficiálně spuštěn na podzim 2022, od kdy bude volně k dispozici přes webovou stránku playhavel.cz. Play Havel bude uveden i v hybridní filmově-divadelní verzi pro kina.

www.playhavel.cz
Stránka bude spuštěna 28. listopadu 2022.

Jan Barta / partner projektu Play Havel
Karel Komárek Family Foundation / partner projektu Havel Channel
Bakala Philanthropy / strategický partner Knihovny Václava Havla

Pro projekt Číst Havla / www.cisthavla.cz
Vytvořila Knihovna Václava Havla 2022 / www.vaclavhavel.cz
Havel Channel / www.havelchannel.cz

During the opening night, Milan Babík kicked off the event with recollections of his one and only encounter with Václav Havel. Jan Havránek then conveyed a brief message of greetings on behalf of the Czech Republic. In the highlight of the evening, Michael Žantovský delivered the keynote address.

Welcome Message: Encountering Havel, America, and Freedom
Milan Babík

Greetings from the Deputy Chief of Mission, Embassy of the Czech Republic, Washington, DC
Jan Havránek

Keynote Address
Michael Žantovský

In the spotlight lecture, Timothy Snyder delivered a captivating meditation on the nature of freedom. In it he tied Havel’s idea of “living in truth” and the tradition of dissent from the 1970s and 1980s to the present war in Ukraine and Volodymir Zelenskyi’s courageous stance in the face of Russian aggression.

Initial roundtables were dedicated to the crises of values and language. Drawing on their different backgrounds, participants discussed not only Havel’s principles and ideas, but also their relevance to current developments such as the war in Ukraine.

The Crisis of Values
Guests: Jacques Rupnik, Marci Shore, Vladimir Tismăneanu, Michael Žantovský
Moderator: Josef Pazderka

The Crisis of Language
Guests: Martin Putna, Timothy Snyder, Paul Wilson, Michael Žantovský
Moderator: Daniel Konrád

Nově schválená část Green Dealu stvrdila postupný konec klasických aut na benzín a naftu v EU. Čemu to pomůže a co tím riskujeme?

Debatovat budou:
– Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu
– Lukáš Hataš, výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR
– Milan Smutný, mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie

Moderuje Jiří Nádoba z týdeníku Respekt

Jsou na tom dnešní mladí psychicky hůř než starší generace? Data i zkušenosti napovídají, že se situace po pandemii zhoršila, odborníci i lidé z praxe ale hledají cesty, jak z toho ven.

Hosty debaty v Knihovně Václava Havla v úterý 1. listopadu budou: Barbora Mudrová, studentka sociální práce FF UK a člověk se zkušeností, Jan Kulhánek, klinický psycholog a psychoterapeut, a Dan Pražák, učitel a popularizátor učitelství.

Diskusi budou moderovat redaktoři Deníku N Adéla Karásková Skoupá a Vítek Svoboda.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Celou přednášku sledujte ZDE. 

Otázka vztahu mezi vědomím a mozkem je doposud otevřená a představuje zásadní výzvu současné neurovědy. Její řešení by umožnilo nejen porozumět tomu, jak je konstruována a strukturována vědomá skutečnost a jaká je povaha reality, ale rovněž by bylo lépe zřejmé, jakými mechanismy dochází k rozvoji duševní nemoci. Na rovině celospolečenské pak teorie vzniku vědomé skutečnosti může přispět k pochopení a řešení negativních jevů jako jsou konspirační teorie apod.

Přednáška profesora Jiřího Horáčka, přednosty Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK a vedoucího Centra pokročilých studií mozku a vědomí NUDZ.

Postava Jana Syrového, bývalého ministra obrany a předsedy československé vlády od 22. září do 30. listopadu 1938, je spojována s obdobím národního ponížení v důsledku Mnichovské dohody. Poválečná éra, kdy byl generál Syrový odsouzen k dvacetiletému trestu těžkého žaláře, ke ztrátě vojenské hodnosti a propadnutí jmění, tvoří kapitolu z hlediska národních osudů ještě problematičtější. Současná česká justice, která se od roku 2021 zabývala jeho kauzou a nakonec letos očistila Syrového jméno, se tím zákonitě vyslovila i k jeho historické roli a povaze doby, kdy tento muž politicky působil i strádal.

O tomto průlomovém „soudu“ nad našimi dějinami a peripetiemi spojenými s úsilím o generálovu rehabilitaci bude v Knihovně Václava Havla debatovat historik Jaroslav Rokoský, advokát rodiny Syrových Lubomír Müller a Jan Syrový, jeden z žijících potomků generálova rodu. Moderuje David Svoboda.

Akce proběhla v rámci 16. ročníku festivalu proti totalitě Mene Tekel.

Společné večery Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti

Závěrečné slovo: Martin Palouš – diplomat, pedagog, signatář Charty 77 a zastánce lidských práv
Poděkování: Michael Žantovský, Knihovna Václava Havla

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti
 

Současné události rovněž vedou k oživení jedné z nejpalčivějších otázek ohledně samotné povahy lidství: Je zlo jen konstrukt, kterým si vykládáme jednání, pro něž neexistuje adekvátní a přijatelné sociální vysvětlení, nebo je schopnost páchat zlo integrální a neoddělitelnou součástí lidské existence? A pokud platí to druhé, pak kde jsou jeho kořeny a spouštěcí mechanismy?

Hosté:
Ksenia Poluektova-Krimer – ruská historička zaměřující se na holocaust Lenka Víchová – ukrajinistka
Jan Vevera – přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý armádní psychiatr
Moderátor: Jakub Szántó – novinář a moderátor, Česká televize

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti
Panel II: Kola spravedlnosti

Rozsáhlé porušování lidských práv, k jakému dochází například následkem ruské agrese na Ukrajině, ukazuje nejen hrůzné scény lidského utrpení a zvrácenosti, avšak otevírá též složité otázky uplatňování trestní odpovědnosti a transformační spravedlnosti. Kromě imperativu okamžitého a nepodmíněného ukončení všech zvěrstev je nezbytně nutné zdokumentovat a zaznamenat pro příští generace každé jednotlivé porušení lidských práv a přivést před soud ty, kteří za to odpovídají, abychom zabránili opakování takovýchto zločinů. Diskusní panel se zaměřil na tyto přístupy a jejich použitelnost u událostí, k nimž dochází na Ukrajině. Konkrétně se věnoval rozsahu a omezením Římských dohod ustavujících Mezinárodní trestní soud, různým historickým formám tribunálů, které projednávají válečné zločiny, rolí Rady Evropy, EU a OBSE, zkušenostem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a rolí paměťových institucí a neziskových organizací při shromažďování důkazů o zločinech proti míru, a také různým formám retribuce a odškodnění obětí a jejich rodin.

Hosté:
Veronika Bílková – profesorka mezinárodního práva zaměřující se na mezinárodní bezpečnost a lidská práva, viceprezidentka Evropské společnosti pro mezinárodní právo
Vladimír Dzuro – bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii
Tomáš Holub – katolický kněz a plzeňský biskup, první český vojenský kaplan
Moderátorka: Lenka Kabrhelová – novinářka, reportérka, Seznam zprávy

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti

0:12 Rozhovor s laureátem Ceny Václava Havla za lidská práva 2022 Host: Evgenia Kara-Murza, manželka letošního laureáta Ceny ruského opozičního politika Vladimíra Kara-Murzy Moderátor: Michael Žantovský, Knihovna Václava Havla 26:52 Panel I: Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva 2022 Hosté: Denys Rabomizo, zástupce ukrajinské koalice V 5 hodin ráno, shromažďující důkazy o porušování lidských práv následkem ruského vpádu na Ukrajinu; Áaron Demeter, zástupce maďarské Duhové koalice hájící práva LGBTQIA+ Moderátorka: Linda Bartošová, novinářka a moderátorka

Jubilejní 10. konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva: Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti

0:05 Zahájení: Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla
10:57 Úvodní slovo: Karim Khan – hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu v Haagu

Smrt dvaadvacetileté kurdské ženy Mashy Amíní, kterou kvůli „nevhodnému oblečení“ zatkla a zjevně následně ubila íránská mravnostní policie, spustila v zemi masivní vlnu protestů. Pohání je nejen frustrace s vyžadovaným zahalováním žen, ale celková nespokojenost Íránců se zatuhlým teokratickým režimům. Mají protesty šanci na úspěch? Co požadují? Pozvání přijala k debatě přijala íránoložka Zuzana Kříhová, která působí na Katedře Blízkého východu Filozofické fakulty UK a která se z Íránu vrátila koncem září, a další hosté. Debatu moderuje Silvie Lauder.

Srdečně vás zveme na setkání a autogramiádu autorů 22. pokračování Velkého knižního čtvrtku. Můžete se těšit na autorku a autory letošních novinek Evžena Bočka, Jana Nováka, Jana Němce, Václava Cílka, Pavla Kosatíka, Dalibora Balšínka, Františka Šmehlíka nebo Evu Grestenbergerovou, dále na překladatele Tomáše Jurkoviče a na redaktory knih Petra Onufera a Martinu Mašínovou. Někteří z autorů vás pozdraví ze zahraničí na krátkém videu. Setkání moderuje Tereza Willoughby. Více o projektu na www.velkyctvrtek.cz

Téma: Jak přispělo Německo k prudkému růstu cen energií. Co se s tím dá dělat? Hosté: Alexander Vondra, europoslanec za ODS, Jan Sechter, zástupce velvyslance ČR v Německu, a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro hospodářskou politiku. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Demokratická teorie a právní stát jsou nerozlučně spjaty s pojmem omezené vlády. Stát má jen ty pravomoce, které mu svěřuje Ústava a zákony, a nemá zasahovat nad jejich rámec do života svých občanů. Vznik sociálního státu, sociálně tržní hospodářství praktikované v posledních desetiletích v Evropě a v jiných částech světa, mimořádné požadavky na stát v dobách válečných a jiných krizí, požadavky bezpečnosti a raketově rostoucí objem dat, které stát získává nebo kterými prostřednictvím svých složek disponuje, vedou téměř ve všech vyspělých zemích k růstu velikosti státního aparátu a nástrojů, kterými disponuje.

Tytéž faktory pak vedou k vzrůstajícím nárokům občana na stát, k rostoucímu počtu případů, kdy stát neoprávněně neoprávněně vniká do soukromé sféry občanů, a k právním sporům mezi občany a státem. Existuje v demokracii něco jako přirozená hranice mezi občanem a státem, jejíž překročení ze strany státu znamená ohrožení svobody jako takové?

O linii dotyku mezi občanem a státem a konfliktech na ní probíhajících budou diskutovat Karel Šimka, soudce, právník a politolog, předseda Nejvyššího správního soudu ČR, Jan Kysela, a Anna Shavit, politoložka a vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR, FSV UK.

Debatu moderuje Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

Již ve středu 12. října Pražská křižovatka opět ožije Cenou Václava Havla za lidská práva. Přijďte i vy diskutovat s inspirativními osobnostmi!

Program a registrace zde:
https://www.vaclavhavel.cz/cs/cena-vaclava-havla/konference-2022

Těšíme se na Vás!

Debata o situaci v Sýrii a tomu, co k ní vedlo. V čem Západ selhal? Může mít tamní situace šťastný konec a co je jeho podmínkou? Jak souvisí ruské aktivity v Sýrii s tím, co se nyní děje na Ukrajině?

Hosty debaty budou:
Zora Hesová, vědecká pracovnice Ústavu politologie, Filosofická fakulta, Univerzita Karlova
Tomáš Kocián, regionální ředitel Člověka v tísni pro Blízký východ
Martin Novák, redaktor zahraniční rubriky Aktuálně.cz

Diskuzí provede redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Jméno Huga Vavrečky (1880–1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově. Jemu samotnému byla pozornost věnována doposud jen sporadicky, přímo posledním letům jeho života pak vůbec. Právě ona přitom patří k těm, která kladou nejvíce otázek a přinášejí nejméně očekávatelné odpovědi, které konečně čtenářům zprostředkovává kniha Jany Wohlmuth Markupové, která se rodinnému okruhu Havlových věnuje dlouhodobě.

O Vavrečkově činnosti válečné i poválečné, o nařčeních z kolaborace s nacisty, o celoživotním budování sítě kontaktů napříč politickými stranami i režimy i o tom, jakou roli v závěru jeho života sehráli Vavrečkovi vnuci Václav a Ivan M. Havlovi s autorkou debatoval Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Fakulty humanitních studií UK.

The jubilee 10th international conference in honour of the laureate of the 2022 Václav Havel Human Prize: Crime and Punishment - Crimes against peace and humanity and the wheels of justice

6:06 Conference Opening: Michael Žantovský – Executive Director, Václav Havel Library

16:58 Keynote Speech: Karim Khan (UK) – Prosecutor of the International Criminal Court, barrister and King's Counsel

30:40 Interview with the 2022 Václav Havel Human Rights Prize laureate
Evgenia Kara-Murza wife of Vladimir Kara-Murza a political prisoner and leading Russian democracy campaigner
Chair: Michael Žantovský – Václav Havel Library

57:14 Panel I: Discussion with 2022 Václav Havel Human Rights Prize finalists
Panellists:
Denys Rabomizo War Crimes Documentation and Database Coordinator and Member of Secretariat of the coalition of civil society organisations 5 AM Coalition (Ukraine)
Áaron Demeter Representative of Rainbow Coalition defending LGBTQIA+ rights (Hungary)
Chair: Linda Bartošová – Journalist and moderator

2:04:31 Panel II: The wheels of justice
Massive violations of human rights, such as the ones occurring as a result of the Russian aggression against Ukraine, not only present horrific scenes of human suffering and depravity but pose difficult questions of transformational justice. Apart from the imperative of an immediate and unconditional end to the atrocities, it is incumbent on humanity to document and record for posterity every single instance of human rights violation and to bring to justice those responsible, in order to prevent the repetition of such crimes. The discussion panel will try to examine the respective approaches and their applicability to the events in Ukraine. In particular, it will discuss the scope and the limits of the Rome Statute of the International Criminal Court, various historical forms of war crimes tribunals, the role of the Council of Europe, the EU and the OSCE, the legacy of the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia, and the role of memory institutions and NGOs in collecting evidence of the crimes, as well as various forms of retribution and compensation of the victims and their families.
Panellists:
Veronika Bílková – professor of international law focused on international security and human rights, vice president of the European Society of International Law
Vladimír Dzuro – former investigator with the Office of the Prosecutor at the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia Tomáš Holub – Roman Catholic priest and Plzeň bishop, first Czech military chaplain
Chair: Lenka Kabrhelová – Journalist, reporter, head of the podcast 5:59, Seznam Zprávy

3:37:41 Panel III: Where does evil spring from?
The recent events have also revived one of the most painful questions of the human condition: Is evil a construct we attribute to behaviour for which there is no adequate or acceptable social explanation, or is the capacity for evil an integral and inseparable part of our existence? And if the latter, where do the roots and the triggers of evil come from?
Panellists:
Ksenia Poluektova-Krimer – Russian historian focused on the Holocaust
Lenka Víchová – Ukrainian Studies expert
Jan Vevera – Head of the Psychiatric Clinic at the Pilsen University Hospital and a former army psychiatrist
Chair: Jakub Szántó – Journalist and moderator, Czech Television

4:45:06 Closing remarks: Martin Palouš – Diplomat, teacher, Charter 77 signatory and human rights advocate 

S psycholožkou, sociální pedagožkou a respektovanou ředitelkou České asociace streetwork o 25 letech strávených na ulici, o efektivitě práce sociální služeb a o tom, proč je dobré mít v obci stretworkera. Jak pracují neziskové organizace na zakázku státu a proč je pro stát nezbytné podporovat sociální služby? Má smysl sociální práci propagovat? Jací vlastně jsou streetworkeři? A co Martina Zikmundová před lety hledala na Ukrajině? Moderuje Adéla Paulík Lichková, moderátorka Radia Wave.

Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Knihovna Václava Havla vyhlašuje 15. ročník tradiční Soutěže o nejlepší studentský esej - tentokrát na téma : K čemu je nám prezident/ka a jaký/á by měl/a být? Středoškoláci mohou své práce zasílat do 31. 10. 2022 na esej@vaclavhavel.cz. Tři nejlepší práce si odnesou finanční odměnu 15.000 Kč, 10.000 Kč a 5.000 Kč. V porotě soutěže i letos zasednou přední osobnosti českého veřejného života, se kterými se studenti budou moci setkat osobně na slavnostním vyhlášení soutěže v prosinci 2022.

Více informací o soutěži neleznete zde: www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej

O funkci prezidenta se občas říká, že je čistě formální a že prezident jenom klade věnce. Jaké pravomoci a povinnosti má prezident České republiky? Jaký je jeho význam pro společnost? Politolog DAVID JÁGR v krátké přednášce projektu Maturita21 shrne všechno, co by měli mladí lidé o roli prezidenta vědět.

Další díly série M21 naleznete na www.maturita21.cz

Zakladatelka neziskové organizace Rytmus pomáhající lidem s mentálním postižením, zastánkyně deinstitucionalizace, dlouholetá lídryně organizace QUIP na pomoc zdravotně postiženým a lektorka Evangelické teologické fakulty University Karlovy se před čtyřmi lety stala radní pro sociální politiku a zdravotnictví Magistrátu Hlavního města Prahy.

Jaký byl přestup z neziskové organizace do politiky? Jak se řídí sociální politika města v době krizí? A kde vidí úspěchy a kde prohry svého působení ve funkci radní?

S Milenou Johnovou si povídá Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave.

Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Přijďte se s námi rozloučit s francouzským předsednictvím EU a oslavit začátek předsednictví českého!

Prvního července začne druhé předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Naše první předsednictví v roce 2009 bylo poznamenáno dramatickými událostmi ve světě i u nás doma, včetně první rusko-ukrajinské plynové krize, blížící se dluhové krize v některých členských zemích EU a pádu české vlády uprostřed předsednictví. Ani letošní české předsednictví nebude procházka růžovou zahradou. Česká republika k němu však již přistupuje s téměř dvacetiletou zkušeností členské země a s koncepční představou o svých cílech a ambicích. Není náhodou, že si za své motto předsednictví zvolila titul projevu Václava Havla při příležitostí udílení Ceny Karla Velikého v Cáchách v roce 1996 “Evropa jako úkol”.

Symbolického předání štafety se zúčastní Mikuláš Bek, ministr české vlády pro evropské záležitosti, J. E. Alexis Dutertre, velvyslanec právě končící předsednické země, a Edita Hrdá, vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU.

Moderuje Michael Žantovský.

Debata se koná v rámci spolupráce Knihovny Václava Havla s českým předsednictvím v Radě Evropské unie.

Během večera bude slavnostně pokřtěno příležitostné vydání projevu Václava Havla “Evropa jako úkol”, které vychází ve spolupráci PRES CZ, ústředí Českých center a Knihovny Václava Havla.

Debatní cyklus s redaktory týdeníku Echo a jejich hosty ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Hosté: Zbyněk Stanjura, ministr financí, Mojmír Hampl, Národní rozpočtová rada, bývalý viceguvernér ČNB, a Štěpán Křeček, ekonomický poradce premiéra. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Ladislav Heryán: Život jako účast na zázraku. Reakce na Václava Havla 

Ladislav Heryán ve své přednášce navazuje na slavný výrok Václava Havla o tom, že „život je radostná spoluúčast na zázraku byti“. Kde v sobě hledat vůli k radosti v době válečných a enviromentálních krizí? Kde ji nalézají ti, kteří se ocitnou na společenském dně? Katolický kněz, spisovatel, teolog a dlouholetý vězeňský kaplan mluví o tom, jak si zachovat nadějeplného ducha, i o nesamozřejmosti života a o světě coby prožívaném zázraku. 

Je dostupnost psychologické pomoci na školách podceňovaná? A jak klást větší důraz na well-being studentů? A jde to vůbec bez hlubší změny zažité představy o podobě a smyslu vzdělávání?

Duševní zdraví mladých lidí je stále větší téma, jen zřídka se však mluví o tom, jaká je v tomto směru role školy. V dalším díle série Studentský hlas o tématu diskutuje moderátor Jakub Hříbek s Janou Zapletalovou z Asociace školní psychologie a se studentkou Georgiou Hejdukovou.

Debatou o stavu a budoucností veřejnoprávních médií provede redaktor Deníku N Jan Moláček. Jeho hosty budou v první části večera generální ředitel České televize Petr Dvořák a generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. V druhé části navážou Jana Klímová, Hospodářské noviny, Marek Wollner, Reportéři ČT, a Jindřich Šídlo, Seznam Zprávy.

Socioložka, streetworkerka, generální ředitelka a zakladatelka organizace Rozkoš bez rizika, autorka divadelních her, principálka divadelního souboru Rozkoš a také humanitární pracovnice bude hostkou dalšího dílu z cyklu ČAS od ČASU. S inspirativní ženou, která spojuje vědeckou činnost s kulturní, zdravotní i sociální, a ovlivnila vnímání sex byznysu v České republice si bude povídat Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave.

Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Sociální sítě jsou součástí našich životů, děti a mladí lidé si bez nich svůj život již nedokáží představit. Klára Mouchová v krátké přednášce vysvětluje, co to vlastně sociální sítě jsou, co nám přinášejí, jestli jsou opravdu zdarma a na co si při jejich používání dát pozor. Toto pětiminutové vzdělávací video doporučujeme všem školám jako úvod do problematiky sociálních sítí, diskuse o nich tv dnešní době do výuky rozhodně patří.

Klára Mouchová vystudovala žurnalistiku na FSV UK a nová média na FF UK v Praze. Věnuje se marketingu na sociálních sítích, soustředí se především na obsahovou stránku sociálních sítí a kampaně s ní související. Má zkušenosti s vedením profilů pro malé podniky či startupy, ale i korporace a akademickou sféru. Vede svou vlastní digitální agenturu, je autorka praktického blogu Jaknasocky.cz.

V jednom „roce zázraků“ padl komunismus v celé střední Evropě. Co spustilo dominový efekt v Polsku, NDR, Československu nebo Maďarsku? Rozpad komunistického systému přinesl na třicet let nové uspořádání Evropy, které se teď spolu s válkou na Ukrajině znovu zachvívá. Jak aktuální události souvisí s tehdejšími procesy?

S historikem a spoluautorem knihy 1989 – Podzim národů Pawłem Ukielským debatoval Petr Blažek a Maciej Ruczaj.

Večer pořádaly Polský institut v Praze, Knihovna Václava Havla, Muzeum paměti XX. století, Platforma evropské paměti a svědomí a nakladatelství Academia.

Již tradiční autorská čtení v rámci 15. ročníku festivalu Stranou – evropští básníci naživo.

Hosté: Miroslav Černý (CZ), Alex Kama Devetak (SLO), Jan Faber (CZ), Klára Goldstein (CZ), Tim Postovit (UK-CZ), Krzysztof Siwczyk (PL) a Iryna Zahladko (UK-CZ)

Hudební program: Valentina a Blaž Prapótnikovi a Alina Hirtl ze Slovinska.

Česká středoškolská unie tlumočí veřejnosti i vládě názory středoškoláků. V devátém dílu série Po škole si Klára Faltusová povídá se první místopředsedkyní České středoškolské unie Emílií Šulcovou o tom, co je smysl této organizace, jak prakticky funguje i jak je možné se stát jejím členem. Řeč je také o plánech do budoucna, především o vznikajícím strategickém dokumentu, který bude očima studentů středních škol mapovat priority českého školství.

Série, která vzniká ve spolupráci České středoškolské unie a Knihovny Václava Havla, je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Jedna z priorit nastupujícího českého předsednictví Rady Evropské unie se zaměřuje na téma silné a bezpečné Evropy. Výrazné osobnosti české a evropské zahraniční politiky budou diskutovat o prosazování lidských práv a demokracie v české a evropské zahraniční politice. V pořadu vystoupí Mikuláš Dzurinda, prezident think-tanku Wilfried Martens Centre for European Studies, Marek Ženíšek, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, Ondřej Kolář, starosta Prahy 6 a poslanec TOP 09, Jiří Kozák, náměstek ministra zahraničí, Alexander Beribes, Konrad-Adenauer-Stiftung, a Michael Žantovský, diplomat, ředitel Knihovny Václava Havla. Moderuje Lucie Tungul.

Diskuse proběhne v češtině s tlumočením do angličtiny.

Pořad se koná ve spolupráci Knihovny Václava Havla, politického think-tanku TOPAZ, nadace Konrad-Adenauer-Stiftung a Wilfried Martens Centre for European Studies.

Průvodce po stavbách spojených s životem Václava Havla, dramatika, disidenta a prezidenta, přibližuje stavby naší metropole, které jsou spojeny s osudy této mimořádné osobnosti.

Titul vyšel v péči Knihovny Václava Havla v roce 2016 a je dostupný v našem e-shopu: https://bit.ly/3Q6gYLh

Politický veterán Vladimír Špidla v rozhovoru se zkušeným novinářem Lubošem Beniakem, který ho nikdy nevolil, rekapituluje svou životní dráhu a neobvykle otevřeně mluví o zákulisí politiky. Jak dnes hodnotí svá vítězství a porážky? Jak se dívá na Evropskou unii a na svoji spolupráci a následný souboj s Milošem Zemanem? Proč některé věci udělal a jiné ne? Jak vnímá válku na Ukrajině?

Společně s Vladimírem Špidlou a Lubošem Beniakem hovořili politický komentátor Jiří Leschtina a nakladatel Aleš Lederer.

Debatu moderovala Denisa Novotná, editorka nakladatelství PROSTOR.

Večer zahájil Jáchym Topol.

ebata po druhé přednášce z cyklu Svobodná akademie, která přináší vhled do problematiky médií, které v současném světě sociálních sítí a informačního chaosu zdánlivě ztrácí svůj význam.

Josef Šlerka je český sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. Od roku 2017 do roku 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Pracoval také ve startupu Socialbakers jako vedoucí vývoje a výzkumu. Dnes působí jako vysokoškolský pedagog na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze.

Josef Šlerka: O masových i sociálních médiích 

Druhá přednáška cyklu Svobodná akademie přináší vhled do problematiky médií, které v současném světě sociálních sítí a informačního chaosu zdánlivě ztrácí svůj význam. Jaký je rozdíl mezi novinářem a influencerem? Jaký je rozdíl mezi článkem v novinách a statusem na Facebooku? Proč si máme za informace v médiích platit, když je jich všude okolo nás tolik? Jaké procento Čechů se cíleně vyhýbá zpravodajským informacím? Přednáška předního českého odborníka na analýzu dat Josefa Šlerky je nejen plná překvapivých čísel, ale vybízí také k zamyšlení se nad etickými aspekty a veřejným zájmem práce s informacemi.

Josef Šlerka je český sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. Od roku 2017 do roku 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Pracoval také ve startupu Socialbakers jako vedoucí vývoje a výzkumu. Dnes působí jako vysokoškolský pedagog na Ústavu informačních studií a knihovnictví FFUK v Praze.

Signatářka a mluvčí Charty 77, někdejší veřejná ochránkyně práv a předsedkyně Českého helsinského výboru bude dalším hostem v sérii diskusí ČAS OD ČASU. Kdy se začala v věnovat spravedlnosti, jak vidí praxi sociální práce v České republice a měl by stát více podporovat neziskový sektor i ve vztahu k současné uprchlické krizi?

Moderovala Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave.

Diskuzi pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Jak vyvážit čas věnovaný škole a neformálnímu vzdělávání, projektům a dalším aktivitám? A jak moc by škola měla dávat prostor individuálním aktivitám studentů?

Moderátorka Studentských listů Anna Dostálová si ve čtvrtém díle série Studentský hlas povídá se dvěma aktivními studenty, kteří se ve svém volném čase věnují politice, vzdělávání jiných mladých lidí a podnikání. Tadeáš Vylita z Akademického gymnázia Štěpánská v Praze upozorňuje na to, že je nutné dostatečně spát a hýbat, protože bez duševního a fyzického zdraví nejde všechny aktivity zvládnout. Karel Špecián z Prvního českého gymnázia v Karlových Varech ještě doporučuje efektivní time management.

Diskusní série Studentský hlas se zaměřuje na opomíjené problémy českého školství, ale na rozdíl od jiných debat na toto téma v nich jde o názory a pocity samotných studentů. Ti jsou jak v roli hostů, tak moderátorů. Série vzniká ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Studentských listů, nezávislého média zaměřeného na studenty a spravovaného studenty. Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který cílí na mladé publikum 14+.

Debatní cyklus týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla.

Vystoupí:

• Petr Hlaváček, architekt, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu
• architekti Josef Pleskot, Petr Hájek a Boris Redčenkov
• Miroslav Brýdl, porevoluční starosta Litomyšle, sehrál důležitou roli v rozvoji moderní architektury města.

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Termín klimatická změna jsme si zvykli slýchat téměř denně. Co ale přesně znamená a jak klimatická změna ovlivňuje náš život a budoucnost dalších generací? Jde o skutečnou hrozbu a jak jí můžeme čelit? Na tyto a další otázky odpovídá v jedenáctém díle vzdělávací série Maturita 21 polární bioložka Marie Šabacká.

Během pouhých pěti minut žáci a studenti pochopí, jaké ničivé důsledky může klimatická změna mít, pokud rychle nezměníme naše chování. V přednášce se také dozvědí, kde můžeme klimatickou změnu pozorovat a jak velkou uhlíkovou stopu má průměrný Čech.

V osmém díle série Po škole si Emílie Šulcová povídá se studentkou Gymnázia Budějovická v Praze Dominikou Odvárkovou. Dominika se již několik let věnuje psaní, spolu s kamarády vydala sbírku povídek Hodinečnost a čeká na to, až prorazí s prvním románem. Žánrově má Dominika nejraději fantasy. V rozhovoru mluví jak o svých literárních vzorech, tak o tom, kde se učila psát a jaké to je, když cizí lidé, nebo i blízcí čtou vaše texty a hodnotí je. Rozhovor doporučujeme všem středoškolákům, kteří rádi píší a tvoří a bojí se svá díla ukázat ostatním.

Série, která vzniká ve spolupráci České středoškolské unie a Knihovny Václava Havla, je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.Zobrazit méně

Přehlížený význam moří pro rozvoj obchodu a moci. Známý politický geograf Michael Romancov osvětluje i méně zřejmé spojitosti mezi námořními dějinami a ekonomickými souvislostmi současného světa.

Křest zahájí debata, ve které bude společně s Michaelem Romancovem, autorem křtěné knihy, diskutovat Barbora Chaloupková, redaktorka týdeníku Respekt, a Michal Broža, vedoucí informačního centra OSN pro Česko, který poté novou knihu Námořní slepota pokřtí.

Moderovat debatu budou Dominika Píhová a
Vítek Svoboda.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Truth is often among politicians’ declared values, though it rarely appears in policy programmes and other documents of political practice. It frequently falls victim to electoral tactics, the courting of popularity and both domestic and international diplomatic considerations. But how great can the tension between politics and reality become before citizens lose trust in their representatives or, even worse, democracy itself? This problem is all the more complicated in the European Union, occurring not just at national but at union level, where domestic politicians, with an eye to ratings, like to shunt it.

Peter Pomeranzev – UK writer and academic focused on research into disinformation and fake news, John Hopkins University, US
Marek Orko Vácha – head of the Institute for Ethics and Humanitarian Studies, 3 rd Medical Faculty, Charles University
Chair: Petra Mlejnková, political scientist and academic, Faculty of Social Studies, Masaryk University

Closing address: Michael Žantovský, Director of the Václav Havel Library

Václav Havel European Dialogues is an international project that aims to initiate and stimulate a discussion about issues determining the direction of contemporary Europe while referring to the European spiritual legacy of Václav Havel. The project is conceived as long-term and takes place in cooperation with partners in various cities in the Czech Republic and the European Union. The meetings take the form of a debate and are targeted primarily at secondary and third-level students, as well as experts and members of the public interested in European affairs.

• Dates: May 10 and 12, 2022
• Venues: Prague, Brno, Plzeň
• Organisers: The Václav Havel Library in cooperation with the Faculty of Social Sciences, Charles University, the Faculty of Social Studies, Masaryk University, and the Faculty of Education at the University of West Bohemia in Plzeň
• Partner: Representation of the European Commission in the Czech Republic

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevírat a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla.

Dialogy v Brně zahájili Stanislav Balík, děkan Fakulty sociálních studií MUNI, a Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti České republiky. V diskusi Pravda politiky a politika pravdy vystoupili v brněnském kině Scala britský spisovatel a akademik zabývající se výzkumem dezinformací a fake news Peter Pomeranzev a přednosta Ústavu etiky a humanitních studií, 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Marek Orko Vácha. Debatu moderovala Petra Mlejnková, politoložka a pedagožka, FSS MUNI. Závěrečné slovo pronesl Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

Více informací na www.vaclavhavel.cz/cs/dialog/praha-2022

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevírat a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla.

Letošní dialogy v Plzni zahájil Pavel Mentlík, děkan Fakulty pedagogické ZČU. Následné zdravice pronesli Martin Baxa, ministr kultury České republiky, a Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla. V debatě vystoupili Jan Paďourek – bezpečnostní expert se specializací na zpravodajské služby a bezpečnostní hrozby, pedagog působící na Policejní akademii ČR a CEVRO Institut, a Ondřej Kundra – investigativní novinář specializující se na českou politiku a justici a dezinformační kampaně. Diskusi moderoval historik a filozof Petr Hlaváček. Závěrečné slovo pronesl Jáchym Topol, dramaturg Knihovny Václava Havla.

Více na www.vaclavhavel.cz/cs/dialog/praha-2022

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevírat a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla.

Zahájení: Tomáš Karásek, děkan Fakulty sociálních věd UK,
a Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla

Úvodní slovo: Věra Jourová, místopředsedkyně EK pro hodnoty a transparentnost,
a Svjatlana Cichanouská, běloruská politička a aktivistka, hlavní opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska ve volbách roku 2020

Debata: Svjatlana Cichanouská, běloruská politička a aktivistka, hlavní opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska ve volbách roku 2020
Pavla Holcová – investigativní novinářka, zakladatelka investigace.cz. a držitelka mnoha domácích i mezinárodních ocenění včetně Pulitzerovy ceny

Moderátorka: Alice Němcová Tejkalová, novinářka a pedagožka, FSV UK

Závěrečné slovo: Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla

Václav Havel European Dialogues is an international project that aims to initiate and stimulate a discussion about issues determining the direction of contemporary Europe while referring to the European spiritual legacy of Václav Havel.

Programme

Opening: Tomáš Karásek, Dean of the Faculty of Social Sciences, CU,
Michael Žantovský, Director of the Václav Havel Library

Opening address: Věra Jourová, Vice-President of the European Commission for Values and Transparency

Opening address: Sviatlana Tsikhanouskaya – Belarusian politician and activist

Debate Sviatlana Tsikhanouskaya – Belarusian politician and activist, the main opposition candidate in the 2020 Belarusian presidential elections Pavla Holcová – investigative journalist, founder of investigace.cz and recipient of many domestic and international awards including the Pulitzer Prize Chair: Alice Němcová Tejkalová, journalist and academic, Faculty of Social Sciences, CU

Closing address: Michael Žantovský, Director of the Václav Havel Library

Diskuse redaktorů týdeníku Respekt a jejich hostů na aktuální téma ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Hosté:
Tomáš Petříček, bývalý ministr zahraničních věcí ČR
Tomáš Brolík, redaktor Respektu
Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky

Debatu moderuje Andrea Procházková.

Publicista a spisovatel Aleš Palán má dar nacházet jedinečné osobnosti, které přečuhují ze všech šablon nebo na ně nedosahují, které zkrátka odevšad tak nějak trčí. Jeho knižní rozhovory se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině (2018) zvítězily v anketě Kniha roku Lidových novin a staly se bestsellerem stejně jako podobně laděný titul Jako v nebi, jenže jinak (2019), vyznamenaný Magnesií Literou.

Autor ve své nové knize Robinsoni a donkichoti shromáždil sedm příběhů samorostů, kteří jsou nám mnohem blíž než ti šumavští, potkáváme je na ulicích, v autobusech, kdekoliv. Nespojuje je přímo samota jako u samotářů, kteří se stáhli z civilizace do lesů, močálů a hor. Jisté poodstoupení tu ale přesto nacházíme. „Neměl bych sílu jít s proudem, a už vůbec ne proti proudu,“ říká jeden z nich. Tito lidé si vytvořili malý osobní svět, fascinující vesmír, kde platí vlastní pravidla. Jsou nadosah ostatním, a přesto tak daleko.

Knihu doprovázejí fotografie Karla Cudlína, držitele ceny Revolver Revue a sedmnácti ocenění Czech Press Photo.
Hovořit budou spisovatel Aleš Palán a fotograf Karel Cudlín, spoluautoři knihy Robinsoni a donkichoti.

Večer moderuje Denisa Novotná, editorka nakladatelství Prostor.

Zhorší ekonomické důsledky konfliktu na Ukrajině situaci mladých lidí? A čeká dnešní generaci Z život ve válce? Odpovědi budeme hledat s mladými českými politiky.

Debata vznikla ve spolupráci Studentských listů a Knihovny Václava Havla.

Hosté: Tomáš Lehečka (Mladí občanští demokraté) Markéta Plesníková (Mladé ANO) Lukáš Ulrych (Mladí sociální demokraté)

Diskuzi moderuje Jakub Hříbek.

Ruština v našich ulicích v současnosti vzbuzuje často velké emoce. Naše země se přitom mezi oběma posledními válkami stala domovem mnoha Rusů, které vyštvala z domova bolševická revoluce. Jedním z nich byl i Sergej Vojcechovský. Původem ruský šlechtic, statečný voják, příslušník čs. legií v Rusku, který se ztotožnil s myšlenkami čs. státu. Po příjezdu do Československé republiky pokračoval ve vojenské kariéře. V září 1938 byl jedním z velitelů československé armády odhodlaný postavit se Hitlerovi. Během 2. světové války se zapojil do protinacistického odboje. Krátce po konci války byl ale zatčen sovětskou mocí a odvezen do SSSR, kde byl odsouzen. Je jeho příběh typickým pro osobnosti jako byl on? A co vypovídá o době, ve které žil a působil?

O příběhu neprávem zapomenutého generála hovoří Gabriela Havlůjová a Petr Hlaváček.

Moderuje Jan Kalous.

Cyklus Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

Tereza Matějčková: Zvýšená radioaktivita slova. Mezi ironií a moralizováním 

Dramatik Havel proslul jako ironik; prezidenta Havla leckdo považoval za moralizátora. Nejedná se o rozpor: ironik i moralizátor upozorňují na něco, co je nepřítomné, ale přesto důležité. Tím poukazují k jinému motivu Havlova díla: ve světle ctností jsme nepatřiční, ba trapní. Ale právě zde se rodí ironikův i mravokárcův úšklebek. Nakolik víme, že bychom měli být jiní, je dojem trapnosti živlem ironie a moralizování, ale hlavně: možná je živlem člověka samého.

Debatní cyklus s redaktory týdeníku Echo 24 a jejich hosty ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

HOSTÉ:
Martin Štefunko, investor
Tomáš Holub, člen Bankovní rady České národní banky
Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

V sedmém díle si série rozhovorů s inspirativními středoškoláky moderátor České středoškolské unie Tomáš Koreň povídá s Amálií Tesařovou, studentkou pražského Gymnázia Na Zatlance. Amálie strávila během třetího ročníku tři měsíce na studijním pobytu v Německu. V rozhovoru mluví o tom, jak složité bylo si stipendium a pobyt zařídit, jak se na něj jazykově připravovala, jaké výzvy pro ni pobyt v cizí hostitelské rodině představoval i to, v čem ji překvapilo prostředí a styl výuky v německé škole. Video doporučujeme všem mladým lidem, kteří přemýšlejí o tom, že by chtěli v budoucnu vyjet do zahraniční.

Série, která vzniká ve spolupráci České středoškolské unie a Knihovny Václava Havla, je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Co chybí v současném vzdělávání? Chce to více mediální gramotnosti, kritického myšlení, informatiky nebo sexuální výchovy?

Moderátor Studentských listů Filip Svoboda si ve třetím díle série Studentský hlas povídá se studentkou Gymnázia Jana Nerudy a místopředsedkyní České středoškolské unie Emílií Šulcovou a ředitelem Bratrské školy Rostislavem Konopou. Emílii chybí ve škole praktické schopnosti jako umět vyplnit daňové přiznání a postrádá také hlubší znalosti moderní historii. Rostislav Konopa s nadsázkou říká, že jeho cílem je, aby žáci odcházeli ze základní školy s otazníky, a ne vykřičníky.

Diskusní série Studentský hlas se zaměřuje na opomíjené problémy českého školství, ale na rozdíl od jiných debat na toto téma v nich jde o názory a pocity samotných studentů. Ti jsou jak v roli hostů, tak moderátorů. Série vzniká ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Studentských listů, nezávislého média zaměřeného na studenty a spravovaného studenty.

Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který cílí na mladé publikum 14+.

V pětiminutové přednášce politolog Jakub Eberle jednoduše vysvětlí, že informační chaos i hybridní válka jsou produkty dnešní doby a především překotného vývoje technologií, které ještě zcela neovládáme. Z tohoto chaosu však existují cesty ven a není důvod, abychom kvůli dezinformacím narušili vztahy v rodině. Přednáška, kterou by měli slyšet nejen všichni žáci a studenti, ale každý nás. Těch pět minut za vaši pozornost stojí.

Více informací na www.maturita21.cz

Dvacet let vedl Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, odešel vloni pro nesouhlas s vývojem protidrogové politiky v ČR. Je mezinárodně uznávaným expertem, výzkumníkem a autorem mnoha odborných publikací, spolupracovníkem Národního ústavu pro duševní zdraví, vyučuje na Klinice adiktologie. V současné době pracuje jako ředitel výzkumu a vzdělávání ve Společnosti Podané ruce o.p.s.

O protidrogové politice s Viktorem Mravčíkem hovoří Adéla Paulik Lichková (Radio Wave).

Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací Streetwork.

Třináct výjimečně důvěrných a otevřených rozhovorů o queer současnosti přináší nová kniha Byli jsme tu vždycky. Queer lidé se po celém světě stávají předmětem kulturních válek a politických bojů. Redaktor Deníku N a autor podcastu Studio N Filip Titlbach jim poskytl příležitost promluvit o svých životech i nesnázích, kterým musí čelit.

Večer zahájí debata o pozici LGBTQ+ lidí v Česku a o podpoře veřejnosti ke queer lidem i v kontextu proměny domácí politické scény. Dotkne se i situace queer lidí na Ukrajině a v Rusku. Hosty debaty společně s autorem křtěné knihy Filipem Titlbachem budou Zora Hesová, vědecká pracovnice Centra globálních studií ve Filosofickém ústavu AV ČR, a Michal Pitoňák, výzkumný a vývojový pracovník Národního ústavu duševního zdraví.

Moderovat ji bude redaktor Deníku N Vítek Svoboda.

Následně knihu Byli jsme tu vždycky pokřtí její kmotra Linda Bartošová, reportérka a moderátorka České televize.

Kolik je měsíční rozpočet průměrného českého vysokoškoláka? Které výdaje jsou nejvyšší? Jak čeští studenti zvládají skloubit studium a práci? A je vůbec správné při vysoké škole pracovat?

Moderátor Studentských listů Alexandr Romancov si ve druhém díle série Studentský hlas povídá se studentkou speciální pedagogiky Adélou Haschovou a studentem mezinárodních vztahů Markem Sojkou. Pro své studium si oba vybrali města, z nichž nepocházejí, a tak jejich rodiny musejí hradit výdaje spojené s ubytováním mimo domov. V rozhovoru se dozvíte, jak finančně náročné je dnes studium na vysoké škole a jak oba studenti zvládají skloubit práci a přípravu do školy.

Své knihy jarního 21. pokračování Velkého knižního čtvrtku uvedou osobně spisovatelé Jean-Michel Guenassia, Bianca Bellová, Karin Lednická, Barbora Englischová, Ondřej Hübl, Dalibor Vácha, Petr Michálek, Ester a Milan Staří. Autoři David Attenborough, Michio Kaku, Naomi Woodová a Neil Gaiman budou představeni svými překladateli nebo redaktory.

Pořadem provází Petr Vizina.

Debata o sportovních událostech v nedemokratických zemích a postoj k nim. Máme za sebou XXIV. Zimní olympijské hry v čínském Pekingu, v následujících měsících nás čeká Mistrovství světa ve fotbale v Kataru a ani motorsport se neobejde bez zemí nerespektující lidská práva. V debatě jsme se věnovali právě problematice sportu a diplomacie, respektive důrazu na lidská práva při konání velkých sportovních akcí, které mohou být zneužívány k propagandě nedemokratických režimů.

Hosté: Tomáš Petříček a Jiří Kejval

Moderátor Michal Čermák.

Filosofka Tereza Matějčková vysvětluje jednoduše a názorně, k čemu je člověku v době informačních technologií a sociálních sítí filosofie. Krátká přednáška rozptýlí předsudky mnoha dnešních nejen mladých lidí, že filosofii už odzvonilo a že je přežitkem minulosti. 

Tereza Matějčková je filosofka a vysokoškolská pedagožka. V současné době pracuje jako odborná asistentka pro obor filosofie na Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické Fakulty Univerzity Karlovy. Příležitostně spolupracuje s českými médii, některé své přednášky nahrála také na YouTube. Je členkou redakční rady Filosofického časopisu, spolupracovala s nakladatelstvím ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ. Věnuje se také recenzování knih a překladatelství.

Před osmdesáti lety, 21. března 1942, padl při přestřelce s gestapem na Prašném mostě v Praze poslední unikající člen odbojové skupiny, známé jako Tři králové. Název Svatí tři králové dalo gestapo zpravodajské a diverzní odbojové skupině pplk. Josefa Balabána, pplk. Josefa Mašína a štkpt. Václava Morávka.

Legendární trojici, která si sama říkala Tři mušketýři, podporovala řada přátel. Podíleli se na udržování kontaktů s Londýnem, zpravodajské spolupráci se sovětskou stranou, vydávání ilegálního časopisu V boj či na různých diverzních akcích i mimo území protektorátu. Do spárů gestapa padl Josef Mašín při přestřelce 13. května 1941. Popraven byl 30. června 1942 na Kobyliské střelnici. Již 3. října 1941 byl v ruzyňských kasárnách zastřelen Josef Balabán a v březnu 1942 zahynul při přestřelce Václav Morávek, pověstný svými bláznivě odvážnými kousky.

O historii této odbojové skupiny, proměnách jejího připomínání a přípravě Památníku tří odbojů v Lošanech diskutují historik Petr Koura, spisovatel a nakladatel Jiří Padevět a badatel a publicista Jaroslav Čvančara.

Ivana Svobodová doprovázela uprchlíky nočním vlakem z Kyjeva do Lvova. Ondřej Kundra strávil týden v Oděse, která se připravuje na příchod ruských okupantů. Debata o situaci na Ukrajině s reportéry Respektu, kteří se právě vrátili z válkou zasažené země. Moderuje Silvie Lauder.

Na konci loňského roku byl Viktor Šenderovič, ruský publicista, dramatik, spisovatel a obránce lidských práv, zařazen na soupisku tzv. „zahraničních agentů“. Za kritiku podnikatele Jevgenije Prigožina, který je pokládán za blízkého spolupracovníka Vladimira Putina, mu podle Prigožinových právníků v Rusku hrozí peněžní sankce a odnětí svobody až na dva roky. Na začátku tohoto roku oznámil, že svou „funkci zahraničního agenta“ bude vykonávat mimo vlast a emigroval. Rozhovor v Knihovně Václava Havla moderuje Michaela Stoilova. Tlumočí Edita Jiráková.

"Platforma studentských spolků by se mohla v budoucnu rozrůstat i díky možnostem, které nabízejí moderní technologie," říká v rozhovoru Anna Pánková.

Další díl série Po škole přináší povídání s Annou Pánkovou z Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi. Rozhovor moderuje Robin Kašpar z České středoškolské unie. Anně je devatenáct let a je v předsednictvu sdružení Mladí občané. Anna přibližuje, co její práce obnáší, popisuje, jak se stará o sociální sítě a PR spolku, který se snaží posílit vztah mladých lidí k veřejném dění. Rozhovor doporučujeme ke shlédnutí všem středoškolákům, kteří se zajímají o dění okolo sebe a hledají cesty, jak se do něj zapojit. 

Série vzniká ve spolupráci Knihovny Václava Havla a České středoškolské unie. Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Nemlčíme. Vyhlašujeme charitativní aukci snímků Oldřicha Škáchy (1941–2014), jednoho z nejvýznamnějších českých dokumentárních fotografů 20. století. Jedná se o kolekci patnácti výstavních tisků v krásných dřevěných rámech, zachycující srpnovou okupaci roku 1968, tři desítky let života Václava Havla či disent v letech husákovské normalizace. Veškerý výtěžek z aukce bude věnován Člověku v tísni na projekty SOS Ukrajina. Aukce se koná od 8. do 15. března.

VSTUP DO AUKCE. 

Děkujeme
Tým Knihovny Václava Havla

Francouzský institut v Praze ve spolupráci s think-tankem EUROPEUM a Knihovnou Václava Havla vás zvou na debatu o budoucnosti evropské obrany.

Debata poskytne příležitost k hlubší diskuzi nad otázkami: Jaký je pohled Francie a České republiky na strategii, kterou je třeba přijmout, aby se Evropa posunula od spolupráce v rámci našich vlastních hranic k plně suverénní Evropě se silným postavením ve světě? Jak můžeme vytvořit a realizovat ambiciózní Strategický kompas, skutečnou „Bílou knihu“ evropské obrany doplňující NATO?

Diskusi uvede francouzský velvyslanec v České republice pan Alexis Dutertre.

Hosté: Delphine Deschaux-Dutardová, přednáší politologii na Univerzitě Grenoble Alpes, Olivier-Rémy Bel, vysoký státní úředník na francouzském Ministerstvu obrany a bývalý asistent ministra obrany, a Jan Havránek, náměstek pro řízení Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR, ad.

Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Debata o roli médií v době válečného konfliktu je opět aktuální. Válka vytlačuje všechna ostatní témata a je otázkou, jak ji mají média pojmout, co je válečná žurnalistika, podle jakých pravidel má fungovat a jak mají novináři ověřovat informace, které se hrnou z agentur i sociálních sítí. Hosty debaty budou reportážní fotografka Alžběta Jungrová a redaktoři Deníku N Petra Procházková a Jan Moláček. Moderuje redaktorka Deníku N Renata Kalenská. Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Deníkem N.

Jaká je aktuální situace na Ukrajině? Jaký postoj by měl Západ zaujmout vůči revizionistickému imperialismu Ruska? A co to všechno znamená pro Česko?

Nejen o těchto otázkách diskutují diplomat Jaroslav Kurfürst, zvláštní zmocněnec MZV pro Východní partnerství a Martin Svárovský, vedoucí Programu bezpečnostních strategií / Evropské hodnoty.

Večerem provázel historik a filozof Petr Hlaváček.

V březnu přichází nakladatelství Argo s reedicí slavného románu Jana Nováka Miliónový jeep, jímž zahajuje vydávání Novákových sebraných prozaických spisů.

O Miliónovém jeepu i o autorových ostatních knihách si s Janem Novákem povídali literární historik a kritik Michael Špirit a redaktor nakladatelství Argo a překladatel Petr Onufer.

"Těžko hledat na této Zemi končinu, v níž by bylo v různých státech soustředěno tolik národů či etnických skupin, tolik menšin a menšin v menšinách. Přesto se Evropě v posledních desítiletích podařilo vytvořit možná nejpevnější nadnárodní svazek, jaký dnes můžeme na světě pozorovat. Přičemž – a to je nejdůležitější – tento svazek nevznikl tak, jak tomu dosud v historii vždy bylo, totiž jako produkt znásilnění slabších silnějšími. Vznikl naopak jako produkt věcné domluvy. Integrace se tedy přesunula z bojišť do konferenčních sálů. Kdyby nic jiného, už to samo může sloužit jako velká výzva pro ostatní svět."

Z projevu Václava Havla na slavnostním zasedání Evropského parlamentu k 20. výročí pádu železné opony (Brusel, 11. listopadu 2009) čte Anna Jiřina Daňhelová. 

 S použitím fotografií Karla Cudlína, Oldřicha Škáchy, Ondřeje Němce a Iva Šilhavého z Archivu Knihovny Václava Havla.

Jaký je dnes vztah učitele a studenta? Jaký by měl mít učitel přístup ke studentům v kontextu proměn světa a tedy i vzdělávání 21. století?

Šéfredaktor Studentských listů Vojtěch Petrů si v prvním díle nové série Studentský hlas povídá se svými hostkami studentkou Magdalenou Černou a pedagožkou Markétou Popelářovou o tom, zda je možné změnit hierarchii vztahů ve škole a zda mohou být pedagog a student partneři.

Odsuzujeme vojenskou intervenci Ruska na území Ukrajiny a vyjadřujeme solidaritu ukrajinským občanům i všem svobodně a demokraticky smýšlejícím Rusům, kteří s intervencí nesouhlasí. Knihovna Václava Havla

Zdroj: Z videopozdravu Václava Havla konferenci „Ukrajina v Evropě a ve světě“. Natočeno v kanceláři Voršilská 18. února 2004. Uveřejněno: Kyjev, 21. února 2004

Hudebník a skladatel Jan Senft (1993) ze Stříbrné Skalice vystupuje pod pseudonymem Člověk Krve už osmým rokem, v roce 2020 vydal své první album s názvem V kuchyni. Hrdě se hlásí k tradici českého trampského a folkového písničkářství. Objevuje zapomenuté příběhy svého kraje a oživuje je – nejde však jen o popisy krajiny vnější, ale i o ty duchovní a duševní. Zazní písně z lesů, kopců, vlaků, záměstských ruin a postapokalyptických penzionů.

Moderuje Hana Slívová, editorka pořadu Vizitka na ČRo.

Ne, tohle nebyl domeček pro panenky. V Kapucínské ulici na Hradčanech se nachází nevelká budova s temnou minulostí, místo krutých výslechů i velkého hrdinství. Domeček, jak se říkalo budově, ve které již od Rakouska-Uherska byla věznice, byl za druhé světové války využíván gestapem. Největší „proslulost“ získal Domeček po druhé světové válce, kdy se ve správě ministerstva národní obrany do roku 1952 proměnil v nejhorší mučírnu komunistického režimu. Tehdy zde byly vězněny a vyšetřovány často za nelidských podmínek stovky politických vězňů včetně Heliodora Píky, Karla Kutlvašra, Jaromíra Nechanského, Prokopa Drtiny či hokejových reprezentantů.

V debatě vystoupili historici Prokop Tomek a František Hanzlík a autorka připravované knížky o Hradčanském domečku Markéta Bártová.

Večer moderoval Jan Kalous, ředitel Muzea paměti XX. století.

• Tomáš Pojar, poradce premiéra Petra Fialy pro bezpečnost
• Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, bývalý velvyslanec ve Spojených státech, Británii a Izraeli
• Jiří Weigl, ředitel Institutu Václava Klause
• Ivan Mikloš, ekonom, bývalý šéf poradců ukrajinského premiéra

Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Blogerka a Čecho-Vietnamka Do THU TRANG vysvětluje, s jakými předsudky a problémy se u nás nejčastěji setkává vietnamská komunita.

Více o projektu na www.maturita21.cz

Rusko má dál sto tisíc vojáků na ukrajinských hranicích, jednaní s NATO nevedla k deeskalaci. Čelíme největšímu možnému konfliktu po roce 1989? Putin je zdá se připraven, a co my?

Hosté: Perebyjnis Jevhen, velvyslanec Ukrajiny v České republice, Ondřej Soukup, novinář a specialista na politické dění na Ukrajině a v Rusku, a reportér Respektu Tomáš Brolík

Debatu moderuje Ondřej Kundra.

Jaká je po skoro dvaceti letech členství česká pozice v Evropské unii? Co od ní čekáme a čím do společné debaty můžeme přispět? Kam Česko směřuje nejen v rámci sedmadvacítky, ale celé Evropy? Jaký pro nás má význam V4? Co nám může přinést předsednictví a jaké by měly být budoucí české priority v Evropě?

Redaktorka Deníku N Markéta Boubínová diskutuje se šéfredaktorkou serveru Euractiv.cz Anetou Zachovou, ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem a europoslancem a místopředsedou ODS Alexandrem Vondrou.

Série Po škole připravovaná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a České středoškolské unie přináší rozhovory s inspirativními středoškoláky, kteří svůj čas po škole věnují zajímavým a smysluplným projektům. Ve čtvrtém díle si moderátorka České středoškolské unie Natálie Šebestová povídá s Markétou Ambrozkovou, studentkou Stojanova gymnázia Velehrad. Markéta absolvovala stáž Otevřené vědy Akademie věd, během které se zaměřovala na inovativní výuku chemie na základních školách. Markéta vypráví o tom, jak stáž probíhala i co si z ní odnesla. Kromě toho Markéta také spolupořádala letní chemický tábor a s nadšením mluví o tom, že přitáhnout pozornost dětí a mladých lidí k přírodním vědám je možné v jakémkoli věku. Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Zakladatel centra EDUin, dramaturg České televize a autor scénáře seriálu Ochránce byl hostem dalšího diskusního setkání ČAS od ČASU v Knihovně Václava Havla.

Autor publikace Co je nového ve vzdělání? odpovídal na otázky vztahu školy – rodičů – dětí, o podpoře a pomoci pedagogům. Kde jsou problémy současného českého školství? Jakou generaci vychováváme? Co potřebují učitelé a co rodiče školáků? Probíhá spolupráce nebo sledujeme poziční boj?

Večer moderoval Dominik Hrodek.

Kytarista, hudebník, skladatel a textař Tomáš Gregor se na sólovou dráhu vydal v roce 2016 debutovým albem Na zemi, na svém kontě však měl už hudbu k filmům a divadelním inscenacím, či se vyskytoval jako hostující muzikant na deskách spřátelených hudebníků. V roce 2021 vydal své druhé studiové album Zlatý chlap. Tato deska je spletí žánrů, jazzem počínaje a country konče.

Baladické písně protkané dadaistickým textem posluchače přenášejí kamsi do krajiny dětství a dospívání, plné zapomenutých absurdit. Tomášův autorský rukopis kytaristy a skladatele je lehce rozpoznatelný westernovou poetikou obrostlou slovenskými lesy.

Večer moderuje Hana Slívová, editorka pořadu Vizitka na ČRo.

Přední český biolog David Storch působící mimo jiné na PřF UK PřF UK https://www.facebook.com/prf.uk.praha a v Centru teoretických studií, mluví o tom, co to je biodiverzita a co to znamená, když se mluví o jejím ubývání nebo ohrožení. Tím, kdo necitlivě zasahuje do ekosystému planety, není nikdo jiný než člověk, tedy my. A David Storch vysvětluje, co pro zachování rozmanitosti přírody může udělat každý z nás.

Davidu Strochovi jsme položili tyto otázky:

• Co to je biodiverzita?
• Proč biodiverzity ubývá?
• Dochází k úbytku biodiverzity i v ČR?
• Co můžeme proti úbytku biodiverzity dělat?
• Kde hledat další informace?

Už za půl roku čeká Českou republiku druhé předsednictví Rady EU, které v červenci v rámci tradice převezme po Francii. Minulé české předsednictví se v roce 2009 neslo pod heslem „Evropě to osladíme“, přičemž přesně v jeho polovině doma „padla“ vláda Mirka Topolánka poté, co ji poslanci vyslovili nedůvěru. Na Pražském hradě navíc seděl euroskeptický prezident Václav Klaus, který usilovně bojoval proti ratifikaci Lisabonské smlouvy. A tak tehdejší naděje – že země nemusí být nutně velká, aby zvládla dobře předsedat EU – se do reality příliš nepromítla.

Jaké výzvy stojí před Českem nyní v rámci nadcházejícího předsednictví? Jak se nová politická reprezentace vypořádá s poměrně omezeným rozpočtem, který na řízení Evropy zanechala Babišova vláda? A co si vláda Petra Fialy vlastně myslí o směřování evropské politiky?

Hosté:

Jan Fischer, bývalý premiér, který řídil druhou polovinu českého předsednictví
Ondřej Houska, novinář Hospodářských novin píšící o Evropské unii a české evropské politice
Karolína Kottová působící na Zastoupení Evropské komise ČR

Debatu moderuje Andrea Procházková.

Chtěl bych, aby umělá inteligence byla člověku přítelem a uměla ho podpořit v různých situacích, říká Patrik Vácal. Osmnáctiletý student z Plzně se chystá studovat v USA na prestižní MIT a sní o tom, že bude jednou pracovat na výzkumu umělého androida podobného tomu ze hry Detroit: Become Human. 

Série Po škole připravovaná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a České středoškolské unie přináší rozhovory s inspirativními středoškoláky, kteří svůj čas po škole věnují zajímavým a smysluplným projektům. 

Ve čtvrtém díle si moderátorka České středoškolské unie Kieu Ngan Nguyen povídá s Patrikem Vácalem, studentem Střední průmyslové školy elektrotechnické v Plzni, který se už několik let kromě studia věnuje i podnikání. S kamarádem rozjel knižní startup podporující půjčování knih. V rozhovoru Patrik vysvětluje, co podnikání v tomto věku obnáší, kolik mu věnuje času i jaké má plány do budoucna. Kromě podnikání je Patrik také na stáži v Akademii věd, kde se zabývá umělou inteligencí a právě okolo ní se točí další část rozhovoru. 

Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Tanky, vojáci a obrněné transportéry v ulicích, desítky mrtvých, tisíce internovaných. Před čtyřiceti lety, 13. prosince 1981, byl vyhlášen v Polsku výjimečný stav. V té době bylo v opozičním hnutí Solidarita, založeném gdaňským elektrikářem Lechem Walęsou, přes 9 milionů lidí. Po vyhlášení výjimečného stavu byla zrušena svoboda shromažďování, stejně jako právo na stávku, v celé zemi byla vypojena telefonní a telegrafní síť. Hranice byly neprodyšně uzavřeny, v noci platil zákaz vycházení, veřejná správa a velké podniky podléhaly vojenskému režimu.

O polských událostech roku 1981 přijdou debatovat Kamil Dworaczek, historik z polského Ústavu národní paměti, a Petr Blažek z Muzea paměti XX. století. Moderuje Maciej Ruczaj, ředitel Polského institutu v Praze. Úvodní slovo pronese Mirosław Jasiński, spoluzakladatel Polsko-československé solidarity. Cyklus večerů Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

Osobitý režijně-dramaturgický výklad první divadelní hry Václava Havla je společným projektem studentů DAMU a FAMU. Vznikl z iniciativy Knihovny Václava Havla k připomínce deseti let uplynulých od smrti Václava Havla.

„I drobné kolečko dokáže otočit velkým soukolím, pokud si najde to správné místo. Havlova hra je především o nefunkčnosti systému, v němž nedochází k přirozené obměně, dělbě moci, ale k trafikaření a střetu zájmů.“ říkají mladí tvůrci filmu.

Hrají: Barbora Vágnerová, Viktor Kuzník, Petr Matyáš Cibulka, Daniel Toman, Marek Frňka, režie: Kateřina Popiolková, Petr Vlček, dramaturgie: Tomáš Ráliš, kamera: Filip Kettner, scénografie a kostýmy: Pavlína Chroňáková, střih: Sebastian Kučkovský, zvuk: Ondřej Rozum, produkce: Valeria Borkovcová

Václav Havel
* 5. 10. 1936 Praha
† 18. 12. 2011 Hrádeček u Trutnova

• spisovatel a dramatik, publicista a filozof
• jeden z trojice prvních mluvčích Charty 77
• vůdčí autorita československé společenské změny v listopadu 1989
• poslední prezident Československa a - první prezident České republiky
• celoživotní zastánce lidských práv a svobod doma i ve světě.

V letošním rozhovoru s Michaelem Žantovským vzpomíná Jeho Svatost 14. dalajlama na Václava Havla, jako na člověka s absolutní oddaností demokracii a svobodě a svého důvěrného přítele. Nechává nahlédnout do své pracovny, v níž má Václav Havel své pevné místo, obrací se k jeho následovatelům a přátelům a připomíná hodnoty, které je spojovaly.

Na počátku ojedinělého přátelství mezi tibetským duchovním vůdcem a českým dramatikem a politikem bylo jejich první setkání na počátku února 1990 na zámku v Lánech. Za prezidentova života navštívil dalajlama Prahu ještě osmkrát. Pravidelně se účastnil mezinárodních konferencí Forum 2000 na podporu demokracie a lidských práv a nezapomenutelná byla jeho vystoupení na mezináboženských setkáních i setkáních s občany ve sportovních halách. Naposledy navštívil svého už těžce nemocného přítele symbolicky na Mezinárodní den lidských práv 10. prosince 2011.

Ester Kočičková, zpěvačka a textařka, a Lubomír Nohavica, zpívající skladatel a klavírista, tvoří více než dvacet let pozoruhodnou autorsko-interpretační dvojici, o jejíž existenci se však z médií příliš seriózního nedozvíte.

Asi proto, že Lubomír není Jaromír a Ester bývá řazena do škatulky Komik v sukních. Přesto mají věrné posluchače po celé republice. Pražské publikum je mohlo pravidelně vídat v Salmovské literární kavárně a v posledních letech na větším pódiu Malostranské besedy. Tam si také nastavili vyšší laťku, aby pustili nové podněty a svěží vítr do svého „manželství v písních“- v písních s důrazem na text, jak oba šansonům říkají; v písních poctivě se vyhýbajících slovním i hudebním klišé, která tento žánr charakterizují.

Svůj komorní recitál doporučují všem, kdo si od šansonu neslibují jen patos, ale ocení i vtip.

Pořadem provází Hana Slívová, editorka pořadu Vizitka ČRo.

Vítězkou soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej se v roce 2021 stala Amálie Tesařová z Gymnázia Na Zatlance v Praze. V eseji "Evropanství jako skládanka" nasedá autorka do pomyslného vlaku evropanství a sestavuje po jednotlivých dílcích své osobní evropské puzzle. V něm se nezříká vlastní odpovědnosti a hledá argumenty, kterými cestu za evropanstvím přiblížit i svým vrstevníkům, pro něž je Evropa vzdálený či vyprázdněný symbol. Osobní nasazení ukotvené v obecné argumentaci, dobře vystavěný a vypointovaný text i skvělá čeština oslovily letošní porotu a zaujmou jistě i další čtenáře.

Esej Amálie Tesařové čte herečka Kateřina Císařová z Divadla Na zábradlí.    

Koreanistka Nina ŠPITÁLNÍKOVÁ vysvětluje, co to jsou lidská práva a proč tato práva náleží každému člověku na naší planetě. Z vlastní zkušenosti popisuje porušování lidských práv v Severní Koreji, nejtvrdším totalitním režimu současnosti. Nina mluví také o tom, jak se na porušování lidských práv podílí každý z nás a jak to můžeme změnit. Více informací na www.maturita21.cz

Pozvání do debaty přijala právnička specializující se na zdravotnické právo Barbora Vráblová a Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. Debatu moderuje Silvie Lauder.

Další zpřísnění potratové politiky sice v Polsku neprošlo, nadále jsou tam ale interrupce de facto nelegální. Téma se nás ale netýká jen proto, že jde o dění v sousední zemi. Přelévá se k nám kvůli pokračujícímu právnímu sporu o to, jestli je v souladu s českým právem poskytovat Polkám interrupce v tuzemských zdravotnických zařízeních.

Sovětský svaz se rozpadl před téměř dvaceti lety, ale na území, kde se rozkládal, stále existují země bez mezinárodního uznání. Jak se v nich žije obyčejným lidem, bez platných pasů, stabilní měny a naděje na klidnou budoucnost?

Reportér a cestovatel Tomasz Grzywaczewski představil v rozhovoru s Petruškou Šustrovou český překlad knihy Hranice snů. O neuznaných státech (Pant 2020).

Připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Silná studentská média jsou důležitá proto, že upozorní velká celonárodní média na témata mladých, vysvětluje jednu z důležitých rolí Studentských listů jejich šéfredaktor a zároveň student Gymnázia Svitavy Vojtěch Petrů. 

Ve třetím díle si moderátorka České středoškolské unie Natálie Šebestová povídá se šéfredaktorem Studentských listů Vojtěchem Petrů. Studentské listy jsou médium které se zaměřuje převážně na studenty a je spravované také výhradně studenty. Rozhovor se točí okolo toho, na jaká témata se listy zaměřují, kdo je jejich cílový čtenář a co obnáší novinářská práce v této redakci. 

Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

Zbyněk Stanjura, kandidát na ministra financí a Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky z francouzské skupiny Société Générale, v debatním cyklu týdeníku Echo 24. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Setkání s Daňou Horákovou, signatářkou Charty 77, německy píšící novinářkou, někdejší hamburskou ministryní kultury (2002–2004) a manželkou (1979–1985) filmového režiséra Pavla Juráčka, moderoval editor knižní edice Dílo Pavla Juráčka Pavel Hájek.

25. listopad je Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách. My tématu sexuálního násilí věnujeme další díl naší vzdělávací série Maturita21. Johanna NEJEDLOVÁ, zakladatelka organizace Konsent, v pětiminutové přednášce vysvětluje, co všechno se skrývá pod pojmem sexuální násilí, kdo jsou nejčastější oběti a jaká je jeho nejúčinnější prevence. Více na www.maturita21.cz

Dvacátého šestého listopadu 1940, šest měsíců po okupaci Nizozemí nacistickými vojsky, vystoupilo na protest proti propouštění svých holandských kolegů několik profesorů univerzity v Leidenu v čele s profesorem práva Rudolphem Cleveringou. S protestní přednáškou věnovanou židovskému filosofu Baruchu Spinozovi vystoupil i profesor teologie Lambertus Jacobus Van Holk. Cleveringa byl zatčen a strávil zbytek okupace ve vězení. Na počest těchto odvážných gest se v Holandsku a řadě dalších zemí každoročně koná Cleveringova přednáška na téma související s vládou zákona, svobodou a zodpovědností.

Třináctého listopadu 1986 přečetl v rotterdamské katedrála za přítomnosti Jejího Veličenstva královny Beatrice a dalších předních osobností holandského veřejného života herec Jan Tříska děkovnou přednášku Václava Havla při příležitosti udělení Ceny Erasma Rotterdamského českému dramatikovi a bojovníku za lidská práva za věrnost vlastnímu svědomí a odvážné vystupování proti potlačování svobody. Václav Havel se slavnostní ceremonie nezúčastnil z obavy, že by mu komunistický režim zabránil vrátit se do vlasti. Ve své přednášce se přihlásil k dědictví velkého holandského humanisty a jeho „chvále bláznovství“, které se dokáže vzepřít společenskému diktátu.

Na počest těchto významných vystoupení, podtrhujících sdílené hodnoty svobody a lidských práv v obou zemích, pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s velvyslanectvím Nizozemského království v České republice a Českým centrem v Rotterdamu slavnostní večer pod záštitou velvyslance Nizozemského království J. E. Daana Huisingy, během kterého vystoupí Antoaneta Dimitrova z Leidenské univerzity, Karel Hvížďala, který zavzpomíná na udělení Ceny Erasma Rotterdamského za rok 1986 Václavu Havlovi, a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Reportáž z odhalení busty Václava Havla od Marie Šeborové, pořádané Amnesty International, Knihovnou Václava Havla, Art for Amnesty a Václav Havel Library Foundation New York v kavárně Slavia dne 17. 11. 2021.

Kouř, Pelíšky, Knoflíkáři, Obecná škola nebo třeba Pupendo – nejen v těchto klasikách si zahrála skvělá Eva Holubová. Herectví ji provází už od gymnázia, kde se začala věnovat divadlu. Její kroky ke kultovním českým filmům pak směřovaly i přes Divadlo Na zábradlí. Její dcera Karolína Holubová působí jako fotografka v Londýně a společně v minulém roce založily kreativní agenturu Holubice Agency. Které hodnoty mají společné a kde naopak vzniká tzv. generační propast? Na to se ptáme v mezigeneračním dialogu 17/11 Obývák Václava Havla: O rodičích a dětech.

-----------------------------

Jak to vypadá doma v obýváku u Formanů, Trojanů, Vondráčků nebo Holubů? V čem se jejich hodnoty shodnou a kde se už vytváří tzv. generační propast? Debata mezi rodiči a dětmi vám dá nahlédnout do intimních a otevřených rozhovorů dvou generací v rámci jedné rodiny. Přijďte si poslechnout mezigenerační dialog moderovaný Hannou Slívovou a Barborou Šichanovou o vnímání demokracie, svobody volby, ale i těžkostech doby dnešní a minulé.

Čas: 13:00-19:00
Místo: Knihovna Václava Havla
Událost: bude také živě streamovaná.

Moderují: Hana Slívová (ČRo) Barbora Šichanová (ČRo)

Hosté
Eva Holubová a Karolína Holubová (13:00-13:45)
Klára Formanová a Antonie Formanová (14:45-15:30)
Jan Vondráček a Vojtěch Vondráček (16:15-16:45)
Klára Pollertová-Trojanová a Josef Trojan (18:15-19:00)

Před vstupem kontrolujeme potvrzení o bezinfekčnosti (dokončené očkování/prodělaný covid/negativní test). PCR test nesmí být starší než 72 hodin a antigenní test 24 hodin. Je také povinné mít po celou dobu nasazený respirátor. Aktuální informace sledujte zde: https://covid.gov.cz/situace/kultura/spolecenske-akce.

Děkujeme, že jste ohleduplní k sobě i okolí.

Antonie Formanová je filmová herečka, kterou znáte třeba z dvoudílného filmu Dukla 61, nebo z letošní černé komedie Okupace. A lásku k filmu má v krvi, neboť je vnučkou režiséra Miloše Formana a dcerou divadelníka Petra Formana. Antonii společně s maminkou potkáte v mezigeneračním dialogu 17/11 Obývák Václava Havla: O rodičích a dětech, kde nahlédneme do všedního dne téhle nevšední rodiny!

-----------------------------

Jak to vypadá doma v obýváku u Formanů, Trojanů, Vondráčků nebo Holubů? V čem se jejich hodnoty shodnou a kde se už vytváří tzv. generační propast? Debata mezi rodiči a dětmi vám dá nahlédnout do intimních a otevřených rozhovorů dvou generací v rámci jedné rodiny. Přijďte si poslechnout mezigenerační dialog moderovaný Hannou Slívovou a Barborou Šichanovou o vnímání demokracie, svobody volby, ale i těžkostech doby dnešní a minulé.

Čas: 13:00-19:00
Místo: Knihovna Václava Havla
Událost: bude také živě streamovaná.

Moderují: Hana Slívová (ČRo) Barbora Šichanová (ČRo)

Hosté
Eva Holubová a Karolína Holubová (13:00-13:45)
Klára Formanová a Antonie Formanová (14:45-15:30)
Jan Vondráček a Vojtěch Vondráček (16:15-16:45)
Klára Pollertová-Trojanová a Josef Trojan (18:15-19:00)

Před vstupem kontrolujeme potvrzení o bezinfekčnosti (dokončené očkování/prodělaný covid/negativní test). PCR test nesmí být starší než 72 hodin a antigenní test 24 hodin. Je také povinné mít po celou dobu nasazený respirátor. Aktuální informace sledujte zde: https://covid.gov.cz/situace/kultura/spolecenske-akce.

Děkujeme, že jste ohleduplní k sobě i okolí.

Jan Vondráček je dlouholetý herec Divadlo v Dlouhé a také dabér, který svůj hlas propůjčil Vočkovi ze Simpsonů, ale slyšet jste ho mohli i ve filmu Bídníci, Kmotr II nebo v seriálu Mentalista. Jeho syn Vojtěch se také věnuje herectví a zahrál si třeba ve filmu Jan Palach. Můžete ho spatřit v několika inscenacích Divadlo Na zábradlí a to například v představení Velvet Havel, které má 17. listopadu derniéru. A jak to vypadá u herců doma? To se dozvíte v debatě 17/11 Obývák Václava Havla: O rodičích a dětech, kde se spolu s nimi vydáme po shodách i rozdílech dvou generací.

-----------------------------

Jak to vypadá doma v obýváku u Formanů, Trojanů, Vondráčků nebo Holubů? V čem se jejich hodnoty shodnou a kde se už vytváří tzv. generační propast? Debata mezi rodiči a dětmi vám dá nahlédnout do intimních a otevřených rozhovorů dvou generací v rámci jedné rodiny. Přijďte si poslechnout mezigenerační dialog moderovaný Hannou Slívovou a Barborou Šichanovou o vnímání demokracie, svobody volby, ale i těžkostech doby dnešní a minulé.

Čas: 13:00-19:00
Místo: Knihovna Václava Havla
Událost: bude také živě streamovaná.

Moderují: Hana Slívová (ČRo) Barbora Šichanová (ČRo)

Hosté
Eva Holubová a Karolína Holubová (13:00-13:45)
Klára Formanová a Antonie Formanová (14:45-15:30)
Jan Vondráček a Vojtěch Vondráček (16:15-16:45)
Klára Pollertová-Trojanová a Josef Trojan (18:15-19:00)

Před vstupem kontrolujeme potvrzení o bezinfekčnosti (dokončené očkování/prodělaný covid/negativní test). PCR test nesmí být starší než 72 hodin a antigenní test 24 hodin. Je také povinné mít po celou dobu nasazený respirátor. Aktuální informace sledujte zde: https://covid.gov.cz/situace/kultura/spolecenske-akce.

Děkujeme, že jste ohleduplní k sobě i okolí.

Jak to vypadá doma v obýváku u Formanů, Trojanů, Vondráčků nebo Holubů? V čem se jejich hodnoty shodnou a kde se už vytváří tzv. generační propast? Debata mezi rodiči a dětmi vám dá nahlédnout do intimních a otevřených rozhovorů dvou generací v rámci jedné rodiny. Přijďte si poslechnout mezigenerační dialog moderovaný Hannou Slívovou a Barborou Šichanovou o vnímání demokracie, svobody volby, ale i těžkostech doby dnešní a minulé...

“Moderní dějiny jsou ty dějiny, které nás ovlivňují nejvíce. Následky moderních dějin na nás přímo dopadají. Sedmnáctého listopadu bychom si měli připomínat nejen sametovou revoluci, ale i mezinárodní den studentstva“ vysvětluje Matylda Hofschnaidrová důvody, proč na Gymnáziu Příbram věnují připomínce 17. 11. tolik pozornosti.

Série Po škole připravovaná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a České středoškolské unie přináší rozhovory s inspirativními středoškoláky, kteří svůj čas po škole věnují zajímavým a smysluplným projektům. V druhém díle místopředsedkyně České středoškolské unie Emílie Šulcová zpovídá studentku Matyldu Hofschnaidrovou z Gymnázia Příbram. Povídají si o tom, proč se studenti této střední školy rozhodli před několika lety vzít do vlastních rukou oslavy sametové revoluce, jak oslavy probíhají a jak se organizátoři vyrovnali s překážkami způsobenými pandemií. Matylda mluví také o tom, v čem je pro ni osobně připomínání této etapy naší historie důležité, jak náročná je organizace takové akce a jak se k ní staví vedení školy.

Série je součástí projektu Havel Channel - Young, který se zaměřuje na mladé publikum 14+.

From the age of seven, Roshane Saidnattar lived in Cambodian concentration camps known as the “Killing Fields”. Between 1975 and 1979 the Khmer Rouge unleashed a reign of terror, driving people out of cities and murdering or working to death as slave labour millions. Roshanne was one of their victims. She witnessed unspeakable suffering but after a number of years was able, with a group of children, to escape to Thailand. She was reunited with her father in exile and at the age of 13 attended school for the first time in Paris. Today she is an opera singer and an acclaimed filmmaker. With Martin Hála for HCH Roshanne Saidnattar discusses her life experiences as well as her film Survive: In The Heart of The Khmer Rouge Madness. In the documentary she filmed Khieu Samhpan, one of the Khmer Rouge’s chief ideologists, who had no idea she was a survivor. And Khieu Samphan recently appealed his life sentence for crimes against humanity before an international tribunal.

Když letos zemřel Ivan M. Havel, uvědomili jsme si opravdu naplno – my, kdo jsme ho znali a kteří jsme s ním tak či onak spolupracovali – jak mimořádnou osobnost jsme ztratili. „Nejvíc ho, myslím, bavilo sedět u stolu a poslouchat, jak se respektovaní vědci hádají. A jak z té hádky pozvolna vyvstává nějaké zásadní téma, jak se z ní rodí myšlenka,“ napsal ve své vzpomínce David Storch, který po něm na dlouhou řadu let převzal ředitelování Centra pro teoretická studia. Abychom uctili Ivanovu památku a připomenuli si jeho jedinečnou úlohu, rozhodli jsme se uspořádat vědeckou konferenci, které by se snad on sám rád zúčastnil – tedy nepříliš formální debatu k tématům, která mu byla blízká, v prostorách, kde by nejspíš on také rád seděl, s lidmi nejrůznějších oborů, se kterými si rád povídal.

Fascinovaly ho možné souvislosti mezi různými vědními obory, což ho mimo jiné znovu a znovu přivádělo k radikální vědecké sebereflexi. Konference by měla pokrýt čtyři oblasti, kterým se Ivan M. Havel dlouhodobě věnoval nebo ke kterým nedávno významně přispěl:

 9:20
● Vědomí, přirozená a umělá inteligence
Umělá a možná i přirozená inteligence je optimalizačním algoritmem, který si na cestě za svým cílem zjednává různé kognitivní funkce, mentální modely či schopnost jazyka. Zjednává si takto i vědomí? A pokud ano, jaké potom bude vědomí budoucí umělé superinteligence?

Jan Romportl, moderátor
Jiří Horáček
Radek Schuster
diskuse k 1. bloku

 10:50
● Na rozhraní jazyka, vědy a umění
Široká verze transdisciplinarity: vzájemné vztahy vědy a umění jakožto různých forem tvůrčí činnosti. Komparace jejich přístupů a způsobů vyjadřování – „jazyků“. Praxe literatury, divadla či architektury a jejich teoretická reflexe.

Cyril Říha, moderátor
Michal Ajvaz
Radka Denemarková
Monika Mitášová
diskuse k 2. bloku

 13:30
● Antropocén
Člověk a příroda ve (staro)nových souvislostech. Antropocén jako popis stavu světa i sdílený objekt přírodních a společenských věd. Lokální a globální ve „věku člověka“.

Anna Kvíčalová, moderátorka
Petr Pokorný
Radan Haluzík
Eliška Fulínová
diskuse ke 3. bloku

přestávka na kávu

 15:00
● Setkávání na přechodu
Fifi a Scifi. Myšlenky zrající na stromech.
Fázové přechody. A na závěr slovo o transdisciplinaritě IMH.

Jan Palouš, moderátor
Kateřina Trlifajová
Roman Kotecký
Martin Palouš
diskuse k 4. bloku

Zakončení: Petr Pokorný a Ivan Chvatík

Pořádá Knihovna Václava Havla, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR, Fakulta humanitních studií UK, časopis Vesmír.

Na podzim roku 1977, po dobrodružných událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny tohoto dokumentu, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, následné propuštění a mučivé sebezpytování, která následovalo. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a „už dávno nevím, kde je. Třeba ji někdy najdu.“
Za svého života už Václav Havel reportáž nenašel, ale objevila se v pozůstalosti jeho blízkého přítele Zdeňka Urbánka, kde ji našel jeho vnuk David Dušek. Text, který má do značné míry fragmentární povahu, částečně zrekonstruovala a nyní vydává Knihovna Václava Havla.

V původní osnově, která je součástí rukopisného nálezu, Václav Havel počítal s několika doprovodnými eseji jiných autorů na témata, kterými se v rukopisu zabývá. V tomto duchu je i vydávaný text doplněn eseji Anny Freimanové, Petra Blažka, Davida Duška a Michaela Žantovského, který je zároveň editorem celého svazku a který s autory esejů knihu představí. 

Ukázky přečte Jáchym Topol.

Ve čtvrtém dílu série Maturita 21 vysvětluje architekt a urbanista Osamu OKAMURA, co to je 15 minutové město, co je v 21. století role města a kde dnes ve světě i v České republice již udržitelná města existují. Doporučí také jeden aktuální román a Cíle udržitelného rozvoje OSN. Více na www.maturita21.cz

Každý měsíc uspořádáme až 20 akcí pro veřejnost bez vstupného. Každý měsíc natočíme pro www.havelchannel.cz až 20 rozhovorů, debat a vzdělávacích videí. Spolupracujeme s více než tisícovkou učitelů napříč republikou. Pořádáme workshopy, výstavy, vydáváme knihy. Každý rok udělujeme Cenu Václava Havla za lidská práva bojovníkům za svobodu z celého světa... Pomozte nám i vy udržovat odkaz Václava Havla živý a přispějte na naši činnost na www.havelnavzdy.cz. Děkujeme!

Debatní cyklus s redaktory týdeníku Echo 24 a jejich hosty.

Pozvání k říjnové diskusi přijali: Alexandr Vondra (poslanec Evropského parlamentu a místopředseda ODS), Maciej Ruczaj (ředitel Polského institutu) a Josef Baxa (soudce Nejvyššího správního soudu).

Diskusi moderuje Dalibor Balšínek.

Pád osmiposchoďové textilní továrny Rana Plaza v Dháce, v jejíž troskách zůstalo v roce 2013 více než tisíc lidí, světem rychlé a levné módy neotřásl. Polský reportér Marek Rabij, který se zaměřuje na jižní Asii, ale také globalizaci a její vliv na náš každodenní život, se do Bangladéše osobně vydal, a to několikrát.

Zjišťoval, jak vznikají značková trička a džíny i móda z diskontu, kolik za to lidé na místě dostanou zaplaceno, a jestli to nějak souvisí s cenou v evropských obchodech. Jeho reportážní kniha Život na míru právě teď vyšla česky v nakladatelství Absynt.

Diskuse se zúčastní také Karolína Břinková, šéfredaktorka magazínu Slow Femme, který se věnuje udržitelné a "pomalé" módě. Setkání uvede překladatelka knihy a polonistka Michala Benešová. Diskuse proběhne polsky s tlumočením do češtiny.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem Praha.

Běloruský básník Dmitri Strotsev je autorem sedmnácti sbírek. V tehdejším Sovětském svazu se také podílel na vydávání samizdatové literatury. Pro Havel Channel přečetl několik ukázek, které do češtiny přeložila Helena Vostry.

K osmdesátým osmým narozeninám Zdeny Salivarové vydalo nakladatelství Argo titul Honzlová. Román s výrazně autobiografickými prvky začala psát Zdena Salivarová ještě v Praze, dokončila jej až v Torontu, kam se po roce 1968 přestěhovala se svým manželem Josefem Škvoreckým. Moderátor: Václav Krištof, ředitel Literární akademie Hosté: Michal Přibáň a Alena Přibáňová z Ústavu pro českou literaturu AV ČR

Setkání autorů jubilejního 20. Velkého knižního čtvrtku v Knihovně Václava Havla Setkání s autorkami a autory letošních novinek Pavlou Horákovou, Andreou Sedláčkovou, Evou Umlaufovou, Petrou Klabouchovou, Martinem Sodomku, Martinem Jonáše, editory Michalem Plzákem s Lucií Vopálenskou, překladateli Tomášem Havlem a Ranim Tolimatem a redaktorkou Martinu Mašínovou moderoval Petr Vizina.

“Často se setkáváme s nepochopením, proč to děláme a že se chceme ulít jenom ze školy,” říká v rozhovoru o klimatickém aktivismu studentka Klára Bělíčková. Mluví o tom, že rodiče až po dvou letech začali brát její angažovanost vážně. Klára také radí, co dělat, když se chcete o ekologii dozvědět něco více. Knihovna Václava Havla a Česká středoškolská unie startují novou videosérii Po škole. Série bude přinášet rozhovory s inspirativními středoškoláky, kteří svůj čas po škole věnují zajímavým a smysluplným projektům. V prvním díle moderátor České středoškolské unie Adam Paluka zpovídá klimatickou aktivistku Kláru Bělíčkovou z Fridays for Future Česká republika. Povídají si o tom, co její práce obnáší, kolik jí zabírá času i jak na její aktivity reagovali rodiče. Rozhovor se stočí také k často kritizovaným stávkám a tomu, proč mají smysl.

Afghánsko-česká novinářka Fatima Rahimi hovoří o lidskoprávní situaci v Afghánistánu. Proslov zazněl na letošní mezinárodní konferenci k Ceně Václava Havla za lidská práva - Covidová dilemata: Práva a odpovědnost, která se uskutečnila 29. září 2021 v Pražské křižovatce. Záznam celé konference naleznete zde: https://havelchannel.cz/cs/01536 Více na www.vaclavhavel.cz

Druhá výprava Knihovny Václava Havla mimo stolky pražské kavárny, tentokrát propojující životy soukromě hospodařícího rolníka Jana Boštíka, nakladatele Ladislava Horáčka a Václava Havla.

Architektka českého původu, již více než 45 let žije a pracuje v Londýně, kde v roce 1984 založila vlastní ateliér, hovoří o spolupráci s Václavem Havlem.

Kniha Jablko z oceli. Zrod, vývoj a činnost ukrajinského radikálního nacionalismu v letech 1920–1939. Dramatická historie a současnost Ukrajiny. Rozhovor vede Jáchym Topol.

Mezinárodní konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla za lidská práva 2021 se konala 29. září 2021 v Pražské křižovatce. Záznam celé konference naleznete zde: https://havelchannel.cz/cs/01526

Druhý díl projektu Maturita21 (www.maturita21.cz) je opět o politice. Jana Soukupová , zakladatelka projektu Youth, Speak Up, vysvětluje, jak se ona sama dostala k politice, co to vlastně je politika a proč by se o ni měl alespoň trochu zajímat každý z nás. Doporučí i americký film s Julií Roberts, který ji jako středoškolačku hodně zaujal. Hlavně ale mladým lidem poradí, jak se v politice orientovat. A nevynecháme ani v poslední době tak oblíbené politické seriály. Mladým voličům i pedagogům doporučujeme projekt organizace Youth, speak up! www.volbypromlade.cz

Covidová dilemata: Práva a odpovědnost (s mimořádnou diskusí věnovanou lidskoprávní krizi v Afghánistánu)

Pandemie Covid-19 způsobila nevídanou zdravotní krizi a zabila miliony lidí, nakazila stovky milionů a zasáhla celé lidstvo. Současně vyostřila společenská dilemata, nerovnosti a volby, které stojí před lidstvem. Mnohé z nich se týkají základních lidských práv tvořících pilíře moderní liberální demokracie. Během akutní krize se individuální práva čím dál více dostávala do konfliktu se zájmy společnosti jako celku. Obrovské rozdíly v přístupnosti očkování mezi vysoce rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi představují hrozbu vystupňování existujících nerovností a humanitárních krizí v některých částech světa. Výsledná debata v médiích a na sociálních sítích, která nevyhnutelně obsahuje i nepravdy, fake news a dezinformace vyvolává nové otázky o potenciálních hranicích neomezené svobody projevu a s nimi i přízrak cenzury. Tato a další dilemata ilustrují chybění všeobecně akceptovaného rámce pro zvažování našich práv v kontextu naší zodpovědnosti. Po nějakou dobu se lidská práva a jejich definice vyvíjela bez velkého zřetele na související odpovědnost. Václav Havel, s nezpochybnitelnou celoživotní historií boje za lidská práva, může sloužit též jako příklad rozhodného zastánce vazby mezi právy a zodpovědností. Konference konaná při příležitosti udělení Ceny za lidská práva Václava Havla za rok 2021 poskytne fórum pro diskusi o těchto naléhavých otázkách. Během našich úvah nad lidskoprávními důsledky pandemie Covid-19 se v Afghánistánu rozhořela lidskoprávní krize toho největšího rozsahu, kterou nemůžeme opomenout. V mimořádném diskusním panelu nabídneme komentáře bezprostředně probíhajících událostí. 

Program konference

• Zahájení – Michael Žantovský
• Úvodní slovo – Jared Genser
• Rozhovor s Taťjana Chomičová, sestra laureátky Ceny: Maryji Kalesnikavové / Moderátor: Michael Žantovský,
• Panel I: Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva: Taťjana Chomičová, Pierre Haski, Scholastique Rukukiová / Moderátor: Tereza Engelová
• Panel II: Kovidová dilemata: Práva a odpovědnost – Jan Kysela; Petr Mikeš; Marek Orko Vácha / Moderátorka: Lenka Zlámalová
• Panel III: Mimořádná diskuse věnovaná lidskoprávní krizi v Afghánistánu – Fatima Rahimi; Václav Pecha; Jiří Přibáň; Tomáš Vlach / Moderátor: Jakub Szántó
• Závěrečné slovo – Karel Schwarzenberg 

Dmitri Strotsev dlouhodobě zaznamenává ve své literární tvorbě represe v Bělorusku. Zapojil se a spoluvytvářel hnutí proti Lukašenkově diktátorskému režimu po zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020. V říjnu loňského roku byl Strotsev unesen a vyslýchán běloruskou KGB, byl také na 13 dní zadržován v administrativní vazbě. Politickou situaci Dmitri popisuje ve svém díle Belarus Overturned (Převrácené Bělorusko), které bylo v Bělorusku i v mezinárodním měřítku přijato jako literární senzace a dílo bylo přeloženo do více než patnácti jazyků. S letošním laureátem ceny Nadace Knihovny Václava Havla pro odvážné spisovatele s názvem Disturbing the Peace hovořil Jáchym Topol. Tlumočila Krystsina Shyianok.

Před osmdesáti lety, v září 1941, po příchodu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy bylo v protektorátu Čechy a Morava vyhlášeno první stanné právo. Tato tzv. první heydrichiáda reagovala na rozmach odbojového hnutí, naplňovala potřebu zajistit nerušenou zbrojní výrobu a přípravu germanizace českého území. Stanné soudy svévolně vynášely tresty smrti nad účastníky domácího odboje, pachateli hospodářské trestné činnosti a narušiteli „veřejného pořádku“; shodný verdikt si vyslechl i předseda protektorátní vlády Alois Eliáš. O období, které předcházelo rozhodnutí o vykonání atentátu na pohlavára, který měl na kontě stovky rozsudků smrti a tisíce zatčení, ale současně se prezentoval jako úlisný garant sociálních a jiných benefitů určených českému dělnictvu, debatovali historici Pavel Kmoch, Vojtěch Šustek a Pavel Zeman. Večer moderoval Jan Kalous. Cyklus večerů Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

Na Havel Channel uvádí Alena Wagnerová útlou introspektivní prózu Dvojitá kaple (nakl. Maraton), která představuje v její tvorbě výjimečné místo, neboť je „intimní zpovědí o dětství, dospívání a zrání mladé ženy, přičemž osu vyprávění tvoří vztah rodičů a dětí.“

Nová kniha Karolíny Ryvolové nazvaná Špačkem tužky na manžetě mapuje historii romské literatury na území České republiky.

Expozice je inspirovaná jedním z nejznámějších politických esejů bývalého prezidenta. Koná se u příležitosti Havlových nedožitých 85. narozenin a 10. výročí jeho úmrtí. Výstava je autorskou kompozicí italského novináře Ubalda Casotta a Francesca Magniho, kteří zvolili atraktivní formu fiktivního rozhovoru, v němž využívají Havlovy myšlenky. Texty v češtině a angličtině doprovázejí fotografie různých autorů. Italská verze výstavy měla premiéru v Rimini v létě 2019, poté sklidila úspěch v Římě, v Madridu a na dalších místech. Hlavním smyslem a ambicí výstavy je oslovit zejména mladou generaci po celé Evropě a inspirovat ji k přemýšlení o sobě samé, o světě, o Evropě a o odpovědnosti člověka jako neoddělitelné součásti jeho práv a svobod.

Trojmoří (Three Seas Initiative) je formát mezinárodní spolupráce, který má propojit země mezi Baltem, Jadranem a Černým mořem, vzniklý v roce 2015. U jeho zrodu byla iniciativa Polska a Chorvatska, nicméně postupně se k němu připojila řada dalších zemí od Estonska k Bulharsku, včetně České republiky. Proč je důležité posílit spolupráci na ose Sever – Jih? Je Trojmoří recept na ekonomické posílení „chudšího“ východního křídla Evropské unie? Má také nějaké politické ambice? V čem navazuje na meziválečný koncept Mezimoří? Může nám pomoci tváři v tvář politice Moskvy? Jak zapadá do již existujících formátů středoevropské spolupráce (Visegrádská skupina, Středoevropská iniciativa)? Jak se k projektu staví EU, USA, Rusko a Čína? Jaká jsou geopolitická rizika takového projektu? Jak se liší pohled na tento projekt z Varšavy a Prahy? Diskutovali hosté z Polska: šéfredaktor portálu a sdružení Trimarium.pl Grzegorz Górny, politolog a expert na středoevropskou politiku Piotr Bajda (Univerzita kardinála Wyszyńského ve Varšavě) a z české strany diplomat a ředitel odboru Střední Evropy na MZV Jiří Šitler, Martin Svárovský, vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty, a Jan Sechter, náměstek ministra dopravy a vládní koordinátor pro projekt Třojmoří. Debatu moderoval novinář Marek Hudema. Debatu pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

Politolog Miloš GREGOR z Masarykovy univerzitě v Brně vysvětluje, proč má smysl chodit k volbám a jak volby prakticky probíhají. Dozvíte se také, co si máte myslet o prezidentském kandidátovi, který vám slibuje neomezená data. Nakonec dojde i na zajímavé politické podcasty a jeden hollywoodský trhák se Sandrou Bullock. Více informací a pracovní listy ke stažení na www.maturita21.cz. MATURITA21 aneb Maturitní otázky z 21. století Výzvy a problémy 21. století přibližují mladým lidem přední čeští odborníci - srozumitelně, s nadhledem a vtipem. Nový vzdělávací projekt Knihovny Václava Havla formou krátkých videopřednášek zapojuje do výuky aktuální témata. Udržitelné město, sexuální násilí, biodiverzita, politika, lidská práva, xenofobie... to je svět, který nás obklopuje. Videopřednášky jsou určený žákům a studentům ve věku 13 - 18 let. Ke každému videu je k dispozici pracovní list. Všechny informace na www.maturita21.cz.

Knihovna Václava Havla vyhlašuje již 14. ročník tradiční Soutěže o nejlepší studentský esej - tentokrát na téma: Co pro tebe znamená být Evropan? Středoškoláci mohou své práce zasílat do 31. 10. 2021 na esej@vaclavhavel.cz. Tři nejlepší práce si odnesou finanční odměnu 15.000 Kč, 10.000 Kč a 5.000 Kč. V porotě soutěže i letos zasednou přední osobnosti českého veřejného života, se kterými se studenti budou moci setkat osobně na slavnostním vyhlášení soutěže v prosinci 2021. Více informací o soutěži neleznete zde: www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej

Americký violoncellista Yo-Yo Ma vystoupil 4. září 2021 v Praze na plovoucí scéně na Vltavě v rámci festivalu Prague Sounds. Přijal také pozvání Knihovny Václava Havla, kde natočil rozhovor s jejím ředitelem, Michaelem Žantovským.

Dálkový výslech Václava Havla je nejosobitější a také nejúspěšnější knihou našeho bývalého prezidenta. Je vyznáním jeho vztahu k lidem, umění, politice a je i jeho životopisem. Tím, že tento rozhovor Karlu Hvížďalovi poskytl, ze sebe sejmul povinnost jednou napsat paměti. Dálkový výslech vyšel poprvé česky v Londýně v roce 1986. Upravené vydání, doplněné o unikátní fotografie či předmluvu Petra Pitharta, vychází k Havlovým nedožitým 85. narozeninám. Večerem provedl Petr Fischer, hudbou doprovodil Vladimír Merta. Hosté: Karel Hvížďala, Petr Pithart, Tereza Matějčková a Jacques Rupnik Knihu pokřtila Lenka Bradáčová.

Sisa Fehér je mladá zpěvačka, skladatelka a multiinstrumentalistka žijící střídavě v Praze a Dánsku, kde v současné době studuje. Už v roce 2009 vystoupila v soutěži Jazzový talent, od té doby působila v mnoha hudebních uskupeních, ať už ve funkové kapele Pitch Bender, ve formaci v Londýně sídlících Myo nebo The Spankers. Do povědomí se ale dostala hlavně díky svým autorským projektům – Fehero Roche a album Cirrus (2016), Bardo a album Bardo (2018) nebo nejnověji Used to be a Sofa – Chasing serotonin (2021). Žánrově míchá dohromady jazz, funk, blues, elektroniku, alternativu či swing s lehkostí sobě vlastní. V Knihovně Václava Havla odehrála intimní vystoupení s kytarou a looperem.

Rozhovor s barmskou spisovatelkou, lékařkou a lidskoprávní aktivistkou. Ma Thida je v Myanmaru známá intelektuálka, její knihy pojednávají o politické situaci v zemi. Pracovala jako redaktorka barmského měsíčníku pro mládež, působila v Muslimské svobodné nemocnici, která poskytuje bezplatné služby chudým. V roce 1994 byla zatčena a odsouzena k dvaceti letům ve vězení, obviněna byla z kontaktu s nelegálními organizacemi a z šíření nepovolené literatury. Propuštěna byla po šesti letech nejen kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, ale také díky tlaku lidskoprávních organizací. Ma Thida založila PEN Myanmar, posláním organizace je udržovat svobodnou diskusi v zemi, podílet se na rozvoji kultury a literatury a v neposlední řadě monitoruje stav svobody slova. V roce 2016 převzala barmská disidentka cenu „Disturbing the Peace“, která je určena pro spisovatele sdílející ideje Václava Havla a kterou udílí Newyorská Nadace Knihovny Václava Havla. Otázky pokládal Igor Blaževič. Narodil se v Bosně a Hercegovině, vystudoval filozofii a srovnávací literaturu na FF university v Záhřebu. Od roku 1991 působí v České republice, je zakladatelem a ředitelem největšího evropského lidsko-právního festivalu Jeden svět. Na jaře tohoto roku byla Ma Thida pozvaná na spisovatelskou rezidenci do České republiky. Její pobyt podpořily organizace PEN International, Nadace Knihovny Václava Havla v New Yorku, Divadelní ústav - Institut umění a Centrum současného umění DOX.

Mělo Rusko po roce 1917 alternativu politického a společenského vývoje? A existuje nějaká neputinovská alternativa dnes? Jaké stanovisko má nová ruská společnost zaujmout k revolucím roku 1917? Na tyto a mnohé další otázky se pokusí najít odpověď ruský historik Andrej Zubov, jenž „vzdáleně“ představí svoji novou knihu Rusko 1917: Katastrofa. V následné debatě, pořádané Knihovnou Václava Havla a nakladatelstvím Argo, se Michael Romancov, Libor Dvořák a Martin Nodl zamyslí nad problémem vnitřních spojitostí mezi současnou situací v Rusku a Ruskem revolucí roku 1917?

Cenu Toma Stopparda za původní esejistickou práci v českém jazyce převzala v rezidenci primátora v Praze Josefína Formanová. Vnučka režiséra Miloše Formana a spisovatele Jiřího Stránského je známá jako divadelnice, dramaturgyně, tanečnice a akrobatka, výtvarnice a herečka. Cenu, kterou do roku 2017 organizovala Nadace Charty 77, nyní uděluje Knihovna Václava Havla. Laureátka uspěla s esejem Kde končím a kde začínám a proč je dobré to vědět.

„Rodina před námi utvořila řetěz. Policisté je zbili a odvezli,“ popisují své vzpomínky dva běloruští studenti, kteří se zapojili do protivládních protestů a nyní studují v Liberci. První díl série KŘIŽOVATKA - rozhovory s mladými cizinci v ČR. Interview s dvěma běloruskými studenty architektury, kteří se v létě 2020 zapojili do protistátních protestů a od jara 2021 studují na Technické univerzitě v Liberci. Jak vnímali mladí lidé napjaté dny po prezidentských volbách? Proč se zapojili do protestů? Jaká byla v době voleb atmosféra na minské univerzitě? A jaké mají studenti plány do budoucna? Rozhovor vede Kristýna Kostková, studentka Ústavu translatologie FF UK.

Když psali zoufalí Češi po srpnové invazi bílou barvou po domech „Běž domů, Ivane!“, netušili, že Ivanové se tu usadí, založí rodiny a odjedou až za dlouhých dvacet tři let. Ještě na začátku roku 1990 se na území Československa nacházelo přes 73 tisíc sovětských vojáků a tisíce jejich rodinných příslušníků. A také 1220 tanků, 2505 bojových vozidel a obrněných transportérů, 1218 děl a minometů, 76 bojových letadel a 146 bojových vrtulníků. Poslední transport opustil území republiky před třiceti lety, 21. června 1991. O významu, okolnostech a souvislostech odchodu sovětských vojsk hovoří šéf tehdejší parlamentní komise Michael Kocáb a historik Prokop Tomek. Večerem provází Jan Kalous. Cyklus pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

Válečná novinářka, humanitární pracovnice a zakladatelka sdružení Berkat, které pomáhá lidem v Čečensku, Afghánistánu, ale i u nás. Petra Procházková je dalším hostem v sérii diskuzních pořadů ČAS OD ČASU. Jak vidí sociální práci z perspektivy válečné zóny? Co světu může dát uprchlická krize a co v ní ztratíme? Moderuje Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave. Diskuzi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací streetwork. Více informací na: https://casodcasu.cz/speakers/petra-prochazkova

Sedmnáctého června by oslavila osmdesáté šesté narozeniny JIŘINA ŠIKLOVÁ. Socioložka, publicistka a signatářka Charty 77 zemřela 22. května v Praze.

Anna Kareninová, překladatelka, editorka a autorka mnoha článků, esejí i rozhlasových literárních pořadů byla právě poctěná významným Řádem umění a literatury (Ordre des Arts et des Lettres), udělovaným francouzským ministrem kultury. O radosti z ocenění, o práci na textech Milana Kundery či Ezry Pounda a zejména o „nejproklatějším“ spisovateli L. F. Célinovi, jehož dílem se zevrubně zabývá, hovoří Anna Kareninová s Jáchymem Topolem.

Po svazku věnovaném Karlu Čapkovi se literární historik Martin C. Putna věnuje dalšímu muži víry a velikánovi české literatury Ivanu Martinu Jirousovi. Otázky kladl Jáchym Topol.

During a visit to the Czech Republic, the leader of the Belarusian democratic opposition, Sviatlana Tsikhanouskaya, met with representatives of local civil society on June 8. At a working meeting at the Václav Havel Library co-organised by the Prague Civil Society Centre, she held discussions with representatives of ten Czech non-governmental organisations about the situation in Belarus as well as ways of supporting those who are fighting for freedom, democracy and human rights and facing persecution, torture, imprisonment and all manner of repression.

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy. Druhá polovina konference, Jiná Evropa dnes, se bude zabývat současnou situací: Existuje i dnes jiná Evropa? Vzdaluje se opět svým západním sousedům? Jaký dopad měla pandemie na geopolitické postavení a vnitřní soudržnost EU? Ovlivnila pandemie vnímání liberální demokracie a názory mladší generace? Naším cílem v této druhé části bude prozkoumat možné souvislosti mezi minulými a současnými koncepcemi středoevropské „jinakosti“ a vyhlídky na překonání těchto rozdílností. Generační perspektivu poskytne i virtuální setkání tří generací slovenských intelektuálů v rodině Šimečků. PANEL II – TROJGENERAČNÍ DIALOG Milan Šimečka, filozof a literární recenzent (z historického záznamu) Martin Milan Šimečka, spisovatel a publicista Michal Šimečka, poslanec Evropského parlamentu moderuje Jana Ciglerová PANEL III – JINÁ EVROPA DNES Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky Olga Richterová, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku PS PČR Marianne Kneuer, prezidentka International Political Science Association Timothy Garton Ash, University of Oxford Ivan Krastev, IWM Vienna moderuje Michael Žantovský Projekt Jiná Evropa: https://www.othereurope.com Více o projektu Evropské dialogy naleznete zde: https://www.vaclavhavel.cz/cs/dialog

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy. První část letošní tematiky – Jiná Evropa – se týká epochy, kdy se Evropa dělila na Východ a Západ. Jiná Evropa v 80. letech odkazuje na šestidílný seriál z produkce britské televizní stanice Channel Four z let 1987–1988, zabývající se situací v komunistických zemích střední Evropy a vycházející z rozhovorů s předními opozičními vůdci této éry. Knihovna Václava Havla disponuje kompletním nesestříhaným záznamem celého seriálu. Jeden panel konference je věnován čtyřem účastníkům rozhovorů z let 1987–1988 a jejich reakcím „na setkání s mladším já“. ZAHÁJENÍ Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla ROZHOVOR Jeho Svatost Dalajláma rozhovor vede Karel (Kovy) Kovář ÚVODNÍ SLOVO Jacques Rupnik, politolog, autor a průvodce dokumentem Jiná Evropa PANEL I – JINÁ EVROPA Lech Walesa, polský prezident v letech 1990–1995 Lutz Rathenow, reprezentant Svobodného státu Sasko Jan Krčmář, překladatel a novinář moderuje Martina Mašková Projekt Jiná Evropa: https://www.othereurope.com Více o projektu Evropské dialogy naleznete zde: https://www.vaclavhavel.cz/cs/dialog

Andrej Sacharov byl přední sovětský fyzik, disident a nositel Nobelovy ceny za mír. S Václavem Havlem se sice nikdy osobně nesetkali, přesto je spojoval zájem o obranu lidských práv a ovšem i vzájemné sympatie. S disidentem a novinářem Janem Urbanem, který A. Sacharova vyhledal v osmdesátých letech v Moskvě a uskutečnil s ním obsáhlý rozhovor, bude mj. o vztahu obou velikánů a o jejich odkazu v den nedožitých stých narozenin Andreje Sacharova hovořit Jáchym Topol.

První Hudební večer v Knihovně Václava Havla se uskutečnil téměř přesně před rokem, v červnu 2020 - hostem byl Jakub König s projektem Malé zvíře. Letos zamáváme sezóně uskupením Malé zuby, komorní variantou dnes již legendární kapely Zuby nehty (dříve Plyn, Dybbuk), která vznikla v osmdesátých letech minulého století a dosud natočila osm studiových alb. Marka Míková za klávesami a Pavla Jonssonová s baskytarou (tentokrát bez bubenice Jany Kaplanové) budou nejen hrát, ale i povídat o nové desce Srdce ven. 

24. května se dožívá 80 let Bob Dylan, písničkář, který zásadním způsobem ovlivnil populární hudbu a kulturu šedesátých let i pozdějších desetiletí, nositel Nobelovy ceny za literaturu, autor více než tisíce písní a čtyř desítek originálních alb, básník, výtvarník a neúnavný koncertní muzikant reflektuje ve své tvorbě nevyčerpatelnou tradici americké lidové, gospelové, bluesové rhythm and bluesové a country and westernové hudby, nejrůznější inspirace anglosaské poezie i francouzského symbolismu, náboženské a duchovní proudy evropské civilizace, osobní prožitky i současné společenské dění. Na svých cestách vystoupil Dylan celkem 13 krát v České republice, poprvé v roce 1995 před prezidentem Václavem Havlem a naposledy v roce 2019 před nově zvolenou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. O Bobu Dylanovi, jeho tvorbě a českých souvislostech budou hovořit a občas i hrát, broukat a zpívat Mariana Machová, amerikanistka, hispanistka a překladatelka, Petr Onufer, editor souborného vydání písňových textů Boba Dylana v překladu Gity Zbavitelové (2019), „český Bob Dylan“ Vladimír Merta, překladatel a publicista Josef Rauvolf a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, jeden z prvních českých překladatelů Boba Dylana, který se bude snažit pořad moderovat.

26. května by se Natalia Gorbaněvská dožila osmdesáti pěti let. Při této příležitosti připomeneme básnířku, publicistku a disidentku uvedením filmu Ksenie a Kirila Sacharnových Natalia Gorbaněvská: Nejsem hrdinka. Film rozšiřuje a prohlubuje portrét Gorbaněvské zachycený ve filmu Pět minut svobody. Tato podrobnější sonda z roku 2016 připomíná výjimečnou ženu v období, kdy jsme se s ní mohli setkat při jejích cestách do Prahy, ale přináší také unikátní archivní materiál a výpovědi současníků.

1. května roku 1951 ze studia v německém Mnichově poprvé zaznělo do éteru: Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Vysílání "Svobodky" neumlčely ani rušičky, ani nasazení agenti, ani bombové útoky. Po srpnu 1968, kdy do zahraničí uprchly tisíce lidí včetně umělců i novinářů, s redakcí Svobodné Evropy spolupracovali například spisovatel Josef Jedlička, Karel Jezdinský, básník Ivan Diviš, písničkář Karel Kryl, novináři Lída Rakušanová nebo Petr Brod. Právě ten je jedním z hostů debaty, kterou moderuje někdejší disidentka a iniciátorka vzniku Muzea paměti XX. století Hana Kordová Marvanová. Spolu s nimi o Radiu Free Europe hovoří historik Radek Schovánek a bývalý redaktor Hlasu Ameriky Jolyon Naegele. Cyklus večerů Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

Ve 20. století prošlo mnoho zemí po celém světě bolestnou zkušeností totalitarismu. V některých zemích tento příběh bohužel ještě neskončil. Země, které se z totalitarismu dokázaly vymanit, hledají způsoby, jak tuto zkušenost srozumitelně sdílet se svými vlastními nastupujícími generacemi i se společnostmi, které totalitarismus nikdy nezažily. Důležitou roli při tom bude hrát paměť, individuální i kolektivní, a hlavně organizovaná práce s touto pamětí. Na tyto otázky se pokouší dát odpověď nedávno vydaná kniha organizace Post Bellum a Ústavu pro studium totalitních režimů „Přítomnost minulosti. Eseje o paměti, konfliktu a usmíření“, jejímž editorem je Martin Palouš. Někteří z autorů této knihy budou diskutovat 25. května 2021 na Havel Channel. Hosté: Martin Palouš, Michael Žantovský, Daniel Kroupa a Martin Kroupa. Moderuje Blanka Mouralová. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Dialog volně navazující na oceňovanou knihu Hledání dějin. O knize budou diskutovat Karel Hvížďala, Jiří Přibáň, Tereza Matějčková a Josef Baxa. Slovem provede Petr Fischer.

Rozhovor českého youtubera Karla „Kovy“ Kováře s Jeho Svatostí 14. tibetským Dalajlámou byl součástí mezinárodního projektu Evropské dialogy Václava Havla 2021. Květnová konference, určená středoškolským a vysokoškolským studentům, vědcům, odborníkům a široké veřejnosti, byla věnována evropské problematice. Jaký dopad měla pandemie na geopolitické postavení a vnitřní soudržnost EU? Ovlivnila pandemie vnímání liberální demokracie a názory mladší generace? Tyto a další otázky se pokusili zodpovědět naši hosté během on-line diskusí.

V čem spočívá efekt farmakologické léčby drogově závislých? Jaký pacient se dokáže vyléčit a jaký ne? Způsobuje největší společenské a zdravotní problémy opravdu alkohol? O trendech panujících v užívání drog bude hovořit Jakub Minařík, lékař vyučující klinickou adiktologii na I. LF UK. Jakub Minařík je psychiatr se zaměřením na farmakoterapii závislosti na návykových látkách. Působí na Klinice adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice. Věnuje se léčbě závislých na pervitinu a heroinu. Absolvoval sebezkušenostní část výcviku v psychoanalytické skupinové psychoterapii. Moderuje Adéla Paulík Lichková, moderátorka rádia Wave. Diskusi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českou asociací streetwork.

Přesně před sto lety vznikla Komunistická strana Československa, politická síla, která snad nejvýrazněji ze všech ovlivnila podobu českých zemí ve 20. století. Jakou a jak hlubokou stopu zanechalo stoleté působení komunistického hnutí a komunistické ideologie u nás a v nás? Není na čase komunistickou kapitolu českých dějin pomalu uzavírat a historizovat? Lze odhadnout, jak může komunistické hnutí a ideologie v ČR působit dál? V diskuzi vystoupí Milena Bartlová, Daniel Kroupa, Petr Pithart a Jacques Rupnik. Moderují Oldřich Tůma a Ondřej Matějka. Diskuse je úvodní akcí k mezinárodní konferenci „100 let od založení KSČ. Dědictví československého komunismu“, která proběhne on-line ve dnech 19.- 21. května 2021.

The author of the drawings that we used in the video wrote to us: "I'm an artist. I was born in Minsk. I graduated from College of Arts and Academy of Arts. I mostly paint using oil, sometimes I do graphics. When the elections were held, I was so shocked by the events that followed, that for several months I wasn't able to do art at all. I had drawn almost nothing until the moment when I went through detention and an administrative arrest. Once I had experienced this, I felt that now I'm able to tell about it through my artwork. And I thought it was important to do this because this story is one of many dozens of thousands of people stories who had a similar experience. It all started with the sketches that I made in the prison cells that I was placed to during my 13-day arrest. These sketches to a greater extent show the life of a political prisoner, while the drawings that I made after I was released, reproduce my emotional experience. There are many stories related to the arrest under the same article, which are much more terrible and tragic. My arrest was relatively calm and yet made a rather strong impression to me. During my arrest, the heating was turned off in the cells, daylight was on twenty-four hours a day, measures to prevent the spread of Covid-19 were not only not followed, but on the contrary, people were transfered from one cell to another cell, so me and my cellmates were infected, but we know that many people who were under arrest prior to me, and those who are imprisoned now, they are facing much more terrible conditions..."

Druhá kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která je aktuálně nominovaná na cenu Magnesia Litera 2021 v kategorii publicistika, přináší unikátní vhled do jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě, podává svědectví o životě sedmi severokorejských uprchlíků z rozličných společenských vrstev, různého věku i přesvědčení, od těch, kteří proti režimu revoltovali, po ty, kteří s ním nejen ze strachu sympatizovali, skládá mozaiku každodennosti v zemi, ve které jsou lidská práva vyprázdněným pojmem. S Ninou Špitálníkovou hovoří Erika Zlamalová.

Anatol Svahilec - Czech performer in poetry slam and political activist - talks about The Other Europe. Where lies the line of the otherness in Europe? Join our conference entitled The Other Europe - www.othereurope2021.com - on 11 and 12 May 2021 and become part of the Václav Havel European Dialogues 2021!

Radek Štěpánek je básník, enviromentalista a publicista. V brněnském nakladatelství Host se věnuje PR, redakci české beletrie a připravuje edici Klimax mapující současné světové myšlení o klimatické změně. Na konci roku 2020 vydal v nakladatelství Dobrý důvod svou pátou básnickou sbírku Velké obcování. Na lavičce Václava Havla v Brně pod Petrovem si s ním povídal Jakub Čermák.

25. dubna 2021 nás opustil Ivan M. Havel, vědec, filosof, kybernetik, skaut, organizátor bytových seminářů, spoluzakladatel Občanského fóra, dlouholetý šéfredaktor časopisu Vesmír, zakladatel Centra pro teoretická studia. Puzuku, Náčelníku, Ivane, budeš nám chybět.

How the CEU made its way from Prague to Budapest to Vienna in thirty years, and what it says about Central Europe today On April 8, 1990 in Bratislava, the leaders of three Central European countries endorsed the idea of a new educational institution, which would transcend national borders and the constraints of history, tradition and prejudice. A year later, in April 1991, the Central European University started operating in Prague and later that year in Budapest. Five years later, in 1996, the Prague branch of CEU, feeling unwelcome in the Czech Republic, relocated to Budapest. In 2018, after the Hungarian government and parliament passed legislation that was widely perceived as discriminatory with respect to the CEU, the bulk of the school relocated again, this time to Vienna. Both its history and its present, which are illustrative of some of the broader developments and problems of the Central European area, will be the subject of a panel discussion with three past and present rectors of the University and a Czech sociologist who made it the subject of her scholarly work. ● Michael Ignatieff - President and Rector 2016 - , Canadian author, academic and former politician ● John Shattuck - President and Rector, 2009 - 2016, international legal scholar and human rights leader, former US Ambassador to Prague ● Josef Jařab - President and Rector, 1997 - 1999, academician, American scholar, literary historian, translator, former senator. ● Tereza Pospíšilová - Czech sociologist and CEU alumna, author of “Different from the others: Central European University in Prague, 1990 – 1996” and other publications on the subject. Moderator: Michael Žantovský, Executive Director, Václav Havel Library The program will be streamed live in English on the Havel Channel.

Žáci a studenti českých škol jsou již dlouhé týdny doma. Izolovaní, odkázaní více méně jen na nástroje on-line světa. Dokážeme si představit, co jim chybí, nad čím přemýšlí a na co se nejvíce těší? Unikátní video výpověď šedesáti z nich odhaluje přání a obavy generace, kterou pandemie poznamenala možná nejvíce. Ty čtyři minuty nejsou radostné, ale zhlédnout bychom je měli všichni.

Určitá představa o Evropě: Antonín Liehm a Lettre internationale Francouzský institut v Praze a Knihovna Václava Havla vás zvou na diskusní setkání, které připomene Antonína J. Liehma, evropskou osobnost velkého významu, nositele kultury a evropských hodnot, jehož životní dráha podává svědectví o dvacátém století. Spisovatel, redaktor, překladatel, vědec, literární a filmový kritik, encyklopedický duch, Antonín J. Liehm (1924-2020) se podílel na vedení Literárních novin v Praze před rokem 1968. Překladatel Aragona a Sartra (jenž napsal předmluvu k jeho knize Trois Générations), angažovaný v rámci Pražského jara, opustil svoji zemi v roce 1969 a odešel do exilu v Paříži. V roce 1984 založil s pomocí novináře Paula Noirota revui Lettre internationale, skvělý prostředek k evropským intelektuálním výměnám podněcující k lepšímu vzájemnému poznávání mezi spisovateli a mysliteli v Evropě. Svou účast potvrdili: Jacques Rupnik, historik a politolog, emeritní ředitel výzkumu na CERI Sciences-Po Petr Janyška, novinář a diplomat, velvyslanec České republiky ve Francii v letech 1999-2003 Guillaume Métayer, básník a literární překladatel do maďarského a německého jazyka, autor knihy A comme Babel (La rumeur libre, 2020) Diskusi moderuje novinářka Irena Jirků. Debata proběhne online ve francouzštině a češtině. Odkaz na Zoom zveřejníme co nejdříve. Debata bude vysílána na Knihovnou Václava Havla, Francouzský institut v Praze bude crosspostovat toto vysílání i na svém facebookovém profilu. Na úvodní fotce Antonín J. Liehm et Václav Havel

S farářkou Církve československé husitské Sandrou Silnou vedl rozhovor básník a hudebník Jakub Čermák.

Rok 1981. Pohraniční hlídka zastavuje na hraničním přechodu Dolní Dvořiště francouzský karavan naložený knihami. Tajné spojení mezi domácí opozicí a demokratickým exilem bylo životně důležité pro obě strany. Právě na odhalení těchto kontaktů, které Státní bezpečnost nemohla kontrolovat, vynakládal režim ohromné prostředky. U příležitosti 40. výročí této události hovoří historik Petr Blažek s Jiřinou Šiklovou, Janem Rumlem a Petrem Pithartem. Moderuje Radek Schovánek. Cyklus večerů Knihovny Václava Havla a Muzea paměti XX. století.

S čím se potýkají chudé rodiny v Praze, v jakých podmínkách žijí a jsou pro něj dostupné sociální služby? Co by v Praze mohlo fungovat lépe a jak nyní město a organizace pomáhají rodinám v nouzi? Hosté: radní hl. m. Prahy Milena Johnová, ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Monika Granja a terénní sociální pracovnice Člověka v tísni Jana Němcová Dozvíte se také o novém Fondu podpory bydlení, u jehož zrodu stál Magistrát hl. m. Prahy a Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Za rok fungování fond pomohl 40 rodinám převážně samoživitelů s dětmi v nouzi. I díky němu se právě tyto rodiny neocitly na ulici. Besedu moderuje Martin Churavý.

At first glance it might appear that the pandemic does not discriminate, impacting all equally. However, the struggle against the coronavirus should not obscure the urgency of the struggle for human rights, and should in no way provide a pretext or excuse for their breach. Tyrannical regimes may attempt to capitalise on, and hide behind, the period of crisis. Last year served as a warning in that respect. We need to keep a close eye on the severe crackdown on human rights in Hong Kong, the continued oppression of the Uyghurs, the Myanmar regime’s brutal pogroms against people demonstrating for democracy and the metastasis of Islamic State terror in some African states. In all these struggles for a dignified, normal life, women play an important, frequently leading, role. This makes it more than fitting that the finalists in this year’s Vaclav Havel Human Rights Prize are women. All of us hope that the right to a normal life will also return when the pandemic ends. But in many countries around the world, whether Congo, Saudi Arabia or Nepal, women are unwilling and unable to wait; what they want is normal lives right now.

PROGRAM

● 12.30 – 13.00 Live broadcast from session of the Parliamentary Assembly of the Council of Europe in Strasbourg
● 13.00 – 13.10 Launch of the international conference by Michael Žantovský, director of the Václav Havel Library
● 13.10 – 13.20 Keynote address from Kateřina Šimáčková, Czech Constitutional Court judge
● 13.20 – 13.30 Profiles of finalists
● 13.30 – 13.40 Interview with the laureate of the 2020 Václav Havel Human Rights Prize
● 13.40 – 14.30 Panel discussion with finalists, moderated by Michael Žantovský

THREE FINALISTS OF THE PRIZE Loujain Alhathloul (Saudi Arabia) The nominee is one of the leaders of the Saudi feminist movement. Ms. Alhathloul is a prominent womens’ rights activist known for defying the ban on women driving in Saudi Arabia and for opposing the Saudi male guardianship system. She has been detained on several occasions, sentenced and has been in prison since 2018. Nuns of the Drukpa Order (Nepal) The nominee is a group of young Buddhist nuns, promoting gender equality, environmental sustainability and intercultural tolerance in their home villages in the Himalayas. They are known for their delivery of supplies to hard-to-reach villages after an earthquake struck Kathmandu in 2015. The Nuns of the Drukpa Order have also taught self-defence classes for women and biked over 20,000 kilometres to protest against the trafficking of women and girls. Julienne Lusenge (Congo) The nominee is a Congolese human rights activist who has been documenting sexual abuse and acts of violence against women in Congo. She was instrumental in obtaining the conviction of those accused of recruiting for enlisting child soldiers and as well as obtaining the convictions of hundreds of perpetrators of sexual violence against women at national level. She has been threatened for her work on several occasions.

Julienne Lusenge is a Congolese human rights activist who has been documenting sexual abuse and acts of violence against women in Congo. J. Lusenge was interviewed by a czech journalist Petr Zavadil. For more information about the nominee and the conference visit our website via https://www.vaclavhavel.cz/en/konference-2021.

Julienne Lusenge (Congo) is a Congolese human rights activist who has been documenting sexual abuse and acts of violence against women in Congo. She was instrumental in obtaining the conviction by the ICC of major criminals for enlisting child soldiers and collected evidence of sexual slavery, as well as obtaining the convictions of hundreds of perpetrators of sexual violence against women at national level. She has been threatened for her work on several occasions. www.vaclavhavel.cz/en/trojice-finalistu-ceny-vh-za-lidska-prava-2020

Nuns of the Drukpa Order (Nepal) The nominee is a group of young Buddhist nuns, promoting gender equality, environmental sustainability and intercultural tolerance in their home villages in the Himalayas. They are known for their delivery of supplies to hard-to-reach villages after an earthquake struck Kathmandu in 2015. The Nuns of the Drukpa Order have also taught self-defence classes for women and biked over 20,000 kilometres to protest against the trafficking of women and girls. Jigme Kochok La and Jigme Mingyur La were interviewed by Michael Žantovský, the director of the Václav Havel's Library.

Je svoboda bezbřehou plání, kde si člověk může dělat, co se mu zamane? Jak se k sobě vztahují politika a náboženství? A co to znamená být členem občanské společnosti? Filosofie se odjakživa ptala na nespočet otázek – a v životě Jana Sokola tomu nebylo jinak. V šestnácti kapitolách knihy Odvaha ke svobodě jsou zmapovány osudy a myšlenky uznávaného filosofa a vysokoškolského pedagoga. S autorem rozhovoru, Josefem Beránek, rozmlouvá filozof Miroslav Petříček.

Nuns of the Drukpa Order (Nepal) The nominee is a group of young Buddhist nuns, promoting gender equality, environmental sustainability and intercultural tolerance in their home villages in the Himalayas. They are known for their delivery of supplies to hard-to-reach villages after an earthquake struck Kathmandu in 2015. The Nuns of the Drukpa Order have also taught self-defence classes for women and biked over 20,000 kilometres to protest against the trafficking of women and girls. https://www.vaclavhavel.cz/en/trojice-finalistu-ceny-vh-za-lidska-prava-2020

Videovýzva, kterou Knihovna Václava Havla v dubnu 2020 žádala žáky a studenty českých škol, aby natočili na chytrý telefon krátké odpovědi na otázky: Co mi chybí? O čem nejvíce přemýšlím? Na co se těším? Do výzvy se zapojilo šedesát dětí a mladých lidí a na základě jejich odpovědí vznikl unikátní čtyřminutový videodokument, který je k dispozici zde: https://havelchannel.cz/cs/01473 .

Nuns of the Drukpa Order (Nepal) The nominee is a group of young Buddhist nuns, promoting gender equality, environmental sustainability and intercultural tolerance in their home villages in the Himalayas. They are known for their delivery of supplies to hard-to-reach villages after an earthquake struck Kathmandu in 2015. The Nuns of the Drukpa Order have also taught self-defence classes for women and biked over 20,000 kilometres to protest against the trafficking of women and girls. Jigme Kochok La and Jigme Mingyur La were interviewed by Michael Žantovský, the director of the Václav Havel's Library.

Lina al-Hathloul, a sister of Václav Havel Human Rights Prize 2020 nominee Loujain al-Hathloul, was interviewed by journalist and reporter Jakub Szántó. See more at www.vaclavhavel.cz/cs/konference-2021

Loujain al-Hathloul (Saudi Arabia) The nominee is one of the leaders of the Saudi feminist movement. Ms al-Hathloul is a prominent womens’ rights activist known for defying the ban on women driving in Saudi Arabia and for opposing the Saudi male guardianship system. She has been detained on several occasions, sentenced and has been in prison since 2018. https://www.vaclavhavel.cz/en/trojice-finalistu-ceny-vh-za-lidska-prava-2020

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD, Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně opoziční TOP 09 a Martin Buchtík, sociolog a ředitel výzkumné společnosti STEM. Jak zajistit dostupné bydlení pro všechny sociální vrstvy a zvlášť pro skupiny ohrožené bytovou nouzí? Jak nastavit systém sociálních dávek, abychom nezapomínali na potřebné, ale současně motivovali k osobní odpovědnosti? Jak pomoci dětem vymanit se z chudoby? A jak hledat v sociální politice shodu mezi levicí a pravicí?

Patří sociální práce do škol? Jak v Čechách vychováváme děti? A lze budovat mosty mezi školou, rodinou a pracovníky sociálních služeb? To jsou otázky pro Kláru Laurenčíkovou, respektovanou odbornici na práva dětí a zastánkyni inkluzivního vzdělávání, která je hostkou druhého diskusního setkání z cyklu ČAS OD ČASU, jehož motto zní S odvahou k porozumění a který rámuje pohledy a nadhledy osobností spojených se sociální prací. Moderuje Adéla Paulík Lichková, moderátorka Radia Wave. Organizátory besedy jsou Knihovna Václava Havla a Česká asociace streetwork.

Filosofka Eliška Fulínová čte stať z knihy Antropocén, v níž 20 českých vědců rozebírá data o klimatických i jiných změnách.

Nedávno vzniklo dokonalé Deep Fake Video herce Toma Cruise. Pronikne tahle technologie do voleb, veřejného života? Hrozí její zneužití? Jaké jsou dnes formy umělé inteligence a jak se bude vyvíjet? Diskutují Michal Pěchouček (Avast), Jan Dobrovský (digitální a marketingový manažer HBO Europe) a Michaela Pechanová (agentura Symbio). Debatu moderuje Silvie Lauder.

Antropocén - s filozofkou Eliškou Fulínovou mimo jiné o politizaci vědy v současné "epoše člověka", věku vyhrocených hrozeb a také naděje v Otaznících Jáchyma Topola.

Na světě je vícero míst a skupin, které zasluhují pozornost obránců lidských práv. Hovořit ale chceme zejména o situaci lidí, kteří jsou součástí české společnosti. Zaměříme se na otázky vztahů většinové společnosti a menšin. Před jakými výzvami naše společnost stojí? Jak se vypořádat s předsudky či problémy, které z toho vztahu vyrůstají? Zajímají nás sociální a ekonomické dopady koronavirové krize, přístup ke vzdělávání, situace samoživitelek, lidí v exekucích, bezpráví... Hovořit budou novinářka Nora Fridrichová, bývalá veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a farář pro menšiny Mikuláš Vymětal. Moderuje Lucie Vopálenská, redaktorka Českého rozhlasu Plus. Diskusi pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Českobratrskou církví evangelickou. Je součástí tradičního Pochodu s bílými deštníky na připomínku hnutí Dam v bílém, kubánského opozičního seskupení manželek, matek, sester a dcer odsouzených politických vězňů – ten se kvůli mimořádným protiepidemickým opatřením letos neuskuteční.

V rámci naší podcastové série Čtení z knih(ovny) jsme pro vás připravili namluvené knižní rozhovory mezi filmovým historikem, kritikem a publicistou Janem Lukešem a filosofem a vědcem Ivanem M. Havlem. Osm dílů čtení jsme vybrali z první části knihy nazvané Splynuliny. První díl podcastu bude mít premiéru již 22. března na Havel Channel.

Mezi nejohroženější skupinu v době pandemie patří děti a mladí lidé, jenom se o nich tolik nemluví. My se jim snažíme pomáhat. Trailer shrnuje úspěchy on-line vzdělávání Knihovny Václava Havla a současně vyzývá případné dárce, aby se stali členy Klubu Knihovny Václava Havla a podpořili naše vzdělávací aktivity. Informace o klubu na www.havelnavzdy.cz

Lucie Faulerová představuje v Knihovně Václava Havla svoji druhou prozaickou knihu Smrtholka.

O aktuální situaci na poloostrově a vyhlídkách na možné vyřešení sporu o okupované území hovoří poslankyně Evropského parlamentu Markéta Gregorová, jež se zajímá o stav lidských práv na Krymu, seniorní analytik think-tanku Evropské hodnoty David Stulík, který dlouhodobě působil jako diplomat EU na Ukrajině, a analytik Výzkumného centra AMO Michal Lebduška. Moderuje publicistka a ukrajinistka Lenka Víchová. V noci z 26. na 27. února 2014 zabrali neznámí ozbrojenci budovu Nejvyšší rady Krymu a Úřad vlády Autonomní republiky Krym. Poloostrov obsadili vojáci v neoznačených uniformách. Zanedlouho nad oběma zmíněnými budovami i nad Krymem zavlála ruská vlajka. Po zinscenovaném referendu a prohlášení samostatnosti byl 18. března Krym připojen k Ruské federaci. Na okupovaném území byl nastolen tvrdý policejní de facto totalitní režim, který pronásleduje projevy jakékoli „odlišnosti“, ať už politické nebo etnické. Nezávislí novináři a občanští aktivisté byli donuceni opustit poloostrov nebo skončili za mřížemi. V březnu 2014 tyto události přilákaly pozornost celého světa. Po sedmi letech okupace však zájem mezinárodní společnosti o události na Krymu stále klesá, nehledě na to, že tamní situace se pořád zhoršuje.

Co je to vlastně vědomí a jaký má vztah k tělu? Renomovaný neurobiolog a profesor psychiatrie Jiří Horáček v rozhovoru s Danielou Drtinovou odhaluje fascinující fakta o lidské mysli. V jakém stavu je současná neurověda? Co se skrývá za duševními poruchami a jak je léčit? Dobrodružná cesta do nitra lidského vědomí vám představí tajemství mozku, možnosti využití psychedelik v léčbě a mnoho dalších témat včetně podstaty našeho vnímání smrti a času. Večer moderuje Martin Žemla, šéfredaktor nakladatelství Vyšehrad.

Lucie Faulerová svoji debutovou a hojně recenzovanou prózu Lapači prachu poprvé uvedla právě v KnVH. A svým druhým románem Smrtholka, byť pro mnohé snad poněkud temným až depresivním, se rázem ocitla na výsluní současné české prózy. Se spisovatelkou mj. o literatuře a smrti hovoří Jáchym Topol.

Oblíbený duchovní Ladislav Heryán čte ukázky z chystané Exotovy abecedy - knihy krátkých zamyšlení vycházejících z nejrůznějších podnětů, často zcela banálních. Dotýkají se přitom vždy důležitých témat víry a spirituality v současném světě. Kniha vyjde během března v Nakladatelství Portál.

Římskokatolický kněz, vězeňský kaplan a salesiánský řeholník Ladislav Heryán patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější duchovní v Česku. O pastýřské službě v době pandemie, samotě, námaze naděje i vztahu ke slovu si s ním povídal básník a hudebník Jakub Čermák.

Skladatelka a multiinstrumentalistka pohybující se ve svých písních s autorskými českými texty mezi jazzem, folkem, klasickou hudbou a jemnou elektronikou. Křehkost a naléhavost odlehčuje humorem a nadhledem a klavírní hru střídá se syntezátory či kytarou. Své první album Ještě kousek natočila s producentem Ondřejem Ježkem a vydala v roce 2013 za podpory Full Moon magazínu. Druhé album LUNAVES vyšlo 2019 pod hlavičkou labelu Tranzistor a sklidilo velký ohlas ze strany odborné veřejnosti i posluchačů. Objevilo se na předních příčkách výročních hitparád Radia 1 či radia Proglas nebo mezi zásadními hudebními počiny v magazínu Headliner či Musicserver.cz. Bára se v roce 2019 stala vítězkou mezinárodní hudební přehlídky Czech Music Crossroads a získala dvě nominace na cenu Anděl v hlavních kategoriích - objev roku a sólová interpretka. 

Egyptská bohemistika je stále na vzestupu. Posledním příspěvkem k němu je Analýza politických projevů prezidenta republiky Václava Havla v letech 1989–⁠2003, jejímž autorem je Hamed Ahmed Sherata El-Sheteihy. S autorem, kterému podklady poskytl archiv Knihovny Václava Havla, o své práci, o překladech Havlových děl a také o podnětech a vlivu politika Václava Havla v dnešním arabském světě hovořil novinář a moderátor Robert Tamchyna.

Ústavní soud svým přelomovým rozhodnutím, kterým zrušil část volebního zákona, vnesl do už tak bouřlivého roku další zásadní téma: jak budeme na podzim volit do Poslanecké sněmovny? A stihnou politici vyjednat a prosadit nová pravidla, když se jednání po počáteční naději na rychlou dohodu zadrhla? Rozhodnutí Ústavního soudu a následné politické vyjednávání o nových pravidlech probereme se Zuzanou Vikarskou z Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Michalem Pinkem z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a s politologem, politickým analytikem a komentátorem Ladislavem Mrklasem.

Z dosud nepublikovaných básní čte pro Havel Channel Vráťa Brabenec.

Jaderný fyzik František Janouch je bezesporu jednou z nejvýznamnějších osobností veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Vystudoval v Sovětském svazu, byl přítelem jaderného fyzika Andreje Sacharova. Pracoval ve výzkumném ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy. V Československu se stal personou non grata, byl zbaven možnosti pracovat ve svém oboru a byl pronásledován. Odešel do Švédska, kde založil Nadaci Charty 77, která významně přispěla k obnově svobody a demokracie v naší zemi. O Františku Janouchovi a o jeho rozsáhle knize pamětí hovoří s Milenou Vojtkovou, editorkou díla, Jan Šulc.

Jak změnit mentální nastavení většinové společnosti vůči lidem sociálně vyloučeným nebo jinak zranitelným? To je jedna z otázek pro první dámu české sociologie a někdejší disidentku, v sedmdesátých letech sociální pracovnici, později iniciátorku založení katedry sociální práce na FF UK. Neústupná bojovnice proti předsudkům a nepochopení Jiřina Šiklová je hostem prvního diskusního setkání z cyklu ČAS OD ČASU, jehož motto zní S odvahou k porozumění a který rámuje pohledy a nadhledy osobností spojených se sociální prací. Moderuje Adéla Paulík Lichková, Pořad můžete poslouchat také jako podcast na webových stránkách www.casodcasu.cz. Projekt dvanácti diskusních setkání ČAS od ČASU podpořila Nadace Open Society Fund v rámci programu Active Citizens Fund, jeho cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

15. února 1991 byla mezi Československem, Maďarskem a Polskem podepsána dohoda o vzniku Visegrádské skupiny, jejímž duchovním otcem byl Václav Havel. Jaké byly okolnosti vzniku této aliance a první zatěžkávací zkoušky? Jakou roli sehrálo toto uskupení, které se po rozdělení Československa stalo známé jako V4, při likvidaci pozůstatků komunistického systému a Varšavské smlouvy? Jak se později vyvíjely jeho dějiny a která z očekávání z roku 1991 se splnila a která ne? Je Visegrád pozůstatkem minulosti či má svůj význam i dnes? V den 30. výročí Visegrádu budou během večera, pořádaného Knihovnou Václava Havla a Polským institutem v Praze, o těchto a dalších otázkách diskutovat osobnosti, které se podílely na začátcích této spolupráce: Mirosław Jasiński, polský disident, diplomat a politik, Rastislav Káčer, velvyslanec Slovenské republiky v ČR, Alexandr Vondra, poslanec Evropského parlamentu a Michael Žantovský, diplomat a ředitel Knihovny Václava Havla, moderátor debaty. Foto: Plakát Veroniky Barrery, oceněný čestným uznáním v Soutěži o nejlepší plakát ke 30. výročí vzniku Visegrádské skupiny.

John le Carré, vlastním jménem David Cornwell, v třiceti osmi kapitolách knihy Holubí tunel mluví o své práci pro MI6, o svém otci, o svých knihách a jednotlivých událostech, jež je ovlivnily, stejně jako o jednotlivcích, které potkal a jimiž se pak nechal inspirovat pro své literární hrdiny...

Zatímco zuří covid, kapely nehrají, a nejen hudebníci se trápí nicneděláním, Vráťa Brabenec má pořád chuť na pivo a taky žíznivou touhu psát - což dělá. O knihách, které vydal i vydává, s ním a jeho dvorním nakladatelem Richardem Pechou hovoří Jáchym Topol.

Zpěvačka, kytaristka, autorka písní, ale také výtvarnice a spisovatelka. Jako hudebnice obvykle vystupuje se svou kapelou Martina Trchová & Trio, ale její sólo vystoupení bývá o to syrovější a naléhavější. Se svou kapelou vydala tři alba, za poslední (Holobyt, 2016) získala cenu Anděl. S brněnským kytaristou Adamem Kubátem pořádají večery věnované písním Zuzany Navarové. Vystupuje též v rámci uskupení Osamělí písničkáři a hostuje na albech jiných autorů. V roce 2015 vydala knihu Deníky z Ladakhu, která vypráví o její zkušenosti z působení v himalájské škole. 

Ani ne tak memoár jako spíše vzpomínání starého přítele, s kterým sedíte nad sklenkou sherry u krbu, a on vám vypráví příběhy ze svého pozoruhodného života. John le Carré, vlastním jménem David Cornwell, v třiceti osmi kapitolách mluví o své práci pro MI6, o svém otci, o svých knihách a jednotlivých událostech, jež je ovlivnily, stejně jako o jednotlivcích, které potkal a jimiž se pak nechal inspirovat pro své literární hrdiny...

K 30. výročí listopadu 1989 bylo na základě usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy zřízeno Muzeum paměti XX. století. Jeho účelem je zachovat historickou paměť v souvislosti se vznikem, existencí a pádem totalitních režimů na území Československa, připomínat odpůrce a oběti totalitních režimů a přispět k pochopení modelů autoritativního vládnutí. Cílem je vznik moderní muzejní a paměťové instituce. Diskuse si bude klást následující otázky: Proč vzniklo Muzeum paměti XX. století? Jaké jsou jeho aktivity a plány? V čem tkví důležitost takové instituce? Jaké jsou jeho vzory a inspirace? Hovořit bude Hana Marvanová (předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století), Petr Blažek (člen správní rady Muzea paměti XX. století) a Jan Kalous (ředitel Muzea paměti XX. století). Večerem provází Jáchym Topol.

„Skutečná pravda, pokud něco takového existuje, nespočívá ve faktech, ale v jejich odstínech.“ Johna le Carré, jednoho z největších britských spisovatelů druhé poloviny 20. století, připomíná v Knihovně Václava Havla Michael Žantovský, překladatel jeho vzpomínkové knihy Holubí tunel.

Výbor z textů francouzského spisovatele vyšel v překladu Alana Beguivina v péči nakladatelství Vyšehrad. Esej čte herec Stanislav Majer.

Ladislav Dvořák (1920–1983), básník a spisovatel, překladatel a autor literatury pro děti patřil k těm českým umělcům, kteří navzdory komunistickému režimu žili a tvořili po svém a kteří na svou morální integritu dopláceli tím, že nesměli publikovat. Podobný názor na život a tvorbu přivedl Ladislava Dvořáka do úzkého přátelského okruhu Václava Havla. Literárně dramatický pořad připravila režisérka Jaroslava Šiktancová s Marií Štípkovou, Vojtěchem Bartošem, Dušanem Navaříkem a Františkem Kukulou.

V sobotu 23. ledna se konalo smuteční rozloučení se Svatoplukem Karáskem, evangelickým duchovním, písničkářem, obhájcem lidských práv a porevolučním politikem. Ve čtvrtek 28. ledna chceme na Sváťu zavzpomínat s přátelskou úctou i s radostí ve společnosti jeho duchovních kolegů a přátel Miloše Rejchrta, Michala Plzáka a Antonína Jelínka, který zazpívá i pár Sváťových písní. Streamovaným pořadem na Havel Channel provází Michael Žantovský.

Monika Granja, ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, hovořila o činnosti výboru, odkazu Olgy Havlové i o významu solidarity, s editorkou Knihovny VH Annou Freimanovou.

Beseda nad novou knihou Terezie Dubinové Jak napravovat svět: Rozhovory s inspirativními Izraelci. Kniha přináší čtyřicet rozhovorů s Izraelci, sekulárními i náboženskými, z oblasti občanského aktivismu, umění, terapeutické praxe a spirituální práce. V Česku poprvé je představeno téma sociální, kulturní, etnické a náboženské rozmanitosti Izraelců a jejich osobních stanovisek a strategií, jak se vypořádat s náročnými životními podmínkami v neklidném regionu. Hosty Terezie Dubinové v diskusi budou Irena Kalhousová, ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na UK a vyučující Fakulty sociálních věd, a Daniel Soukup, odborný asistent Centra judaistických studií na Filosofické fakultě UP v Olomouci.

Dnes, 27. ledna, uplyne 25 let od skonu OLGY HAVLOVÉ, první dámy, zakladatelky Výboru dobré vůle a výjimečné ženy, která stále inspiruje.

Výbor z textů francouzského spisovatele vyšel v překladu Alana Beguivina v péči nakladatelství Vyšehrad. Úvodní esej čte herec Stanislav Majer. Úplný videoprogram Knihovny VH naleznete na www.havelchannel.cz

Filmový historik Jiří Voráč představuje v Knihovně Václava Havla svou knihu, kterou právě vydává nakladatelství Host. Sleduje v ní dobrodružný život a dílo Vojtěcha Jasného v historických a kulturních souvislostech. „Je to příběh posedlosti filmem, v němž se touha po umělecké seberealizaci střetává s podmínkami zakázkové průmyslové výroby, potřeby básníka domova s nároky exilového života, pocit vykořeněnosti s usilovným hledáním nových jistot.“ S autorem knihy hovoří Andrea Slováková.

Uvedení knihy významného tchajwanského básníka a esejisty. Dílo se dotýká poválečné historie Tchajwanu a dekóduje význam historických událostí prostřednictvím osobní zkušenosti autora. Pohledem básníka se můžeme blíže seznámit s proměnami, kterými prošla tchajwanská společnost na konci japonské koloniální éry a poté pod vládou Čínské národní strany (Kuomintangu). Knihu „pokřtí“ Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu České republiky, a její překladatelé, Pavlína Krámská a Martin Blahota.

Skladatel, textař, producent a zpěvák. Dvacet let vede kapelu Květy, která odehrála stovky koncertů a získala řadu cen. Je autorem scénické hudby a písní pro rozhlas, film a divadlo. Napsal texty pro Lenku Dusilovou a libreta pro dětské miniopery. Jako producent natočil hudbu pro Cermaque, Jana Fice, Evolet, Muchu a další. Pravidelně píše sloupky pro časopisy a deset let vede v Brně Čtenářský kroužek. Jako herec účinkoval v řadě filmů a seriálů.

Výbor z textů francouzského spisovatele Michela Houellebecqua, vydaný nakladatelstvím Vyšehrad pod názvem Eseje, představil v Knihovně Václava Havla autorův dvorní překladatel Alan Beguivin. Rozhovor vedla Erika Zlamalová.

Dnešní neomarxisté či tzv. revizionističtí historici tvrdí, že normalizace se vyznačovala nepřítomností násilí ve veřejném prostoru. Kniha v barvě krve historika Ladislava Kudrny dokazuje pravý opak. Během třiceti let trvání komunistického režimu (1960–⁠1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí undergroundu a punku, přičemž nejvíce ho bylo právě v osmdesátých letech. Celkem 99 mladých mužů a žen bylo odsouzeno k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 75 let... Debatu s historikem Ladislavem Kudrnou moderuje Jáchym Topol.

Jak lze tuhle největší a nejdůležitější akci v moderních dějinách země co nejlípe zvládnout? A jsou na místě obavy spojené s vakcinací? Hosté: Michal Bláha (zakladatel projektu Hlídač státu), Jan Grolich (hejtman Jihomoravského kraje) Zuzana Roithová (předsedkyně představenstva Jihočeské nemocnice), Petr Smejkal (hlavní epidemiolog IKEM). Debatu moderuje Ondřej Kundra.

Dnes, 10. ledna 2021, se významného životního jubilea dožívá naše kolegyně Anna Freimanová. V 70. letech asistentka režie v Divadle Na zábradlí, později knihovnice v divadelním oddělení Národního muzea a Městské knihovny. Angažovala se v samizdatových edicích, zejména ve vydávání časopisu O divadle. V literární a divadelní agendě pokračovala i v Kanceláři prezidenta Václava Havla na Pražském hradě, kde edičně připravovala většinu českých vydání Havlových děl a od roku 2011 jako editorka i v Knihovně Václava Havla. Jejím manželem je Andrej Krob, přítel Václava Havla a režisér jeho divadelních her.

Dne 14. 10. 2020 uspořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Forem 2000 Dialogy Václava Havla o lidských právech: Práva žen v čase krize. Přinášíme nejzajímavější myšlenky Madeleine Albright z debaty s Karolinou Wigurou a Svjatlanou Cichanouskou, moderované Michaelem Žantovským. Úplný záznam (v angličtině, s českými titulky) je ke zhlédnutí zde: https://havelchannel.cz/cs/01321

Havel Channel je s Vámi tři měsíce, Knihovna Václava Havla šestnáct let a Václav Havel... PF 2021

Vzhůru do říše Karla Maye! Z titulu Výpravy pro blízké i vzdálenější, druhého dílu cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do Týdeníku Echo.

Úryvek z projevu, který Václav Havel přednesl při převzetí Sonningovy ceny v květnu roku 1991 v Kodani.

O Posledním interview známého izraelského spisovatele, které letos vyšlo v českém vydání, hranicích pravdy a fikce, životě a literatuře, s autorem hovoří Michael Žantovský. Michael Zantovsky speaks with the well known Israeli author about his book The Last Interview, which was published in Czech this year, the limits of truth and fiction, life and literature.

První komiksové zpracování příběhu Věry Čáslavské představují v Knihovně Václava Havla tvůrci knihy Jan Novák a Jaromír 99.

Monika Načeva patří k výrazným osobnostem české alternativní scény, na které se pohybuje bezmála dvacet let. Je známá pro svou otevřenost experimentům, při kterých se nebojí vykročit do neznáma. Na své poslední, v pořadí desáté, desce s názvem Zdivočelí koně objevuje polozapomenuté básně českých autorů z období šedesátých až osmdesátých let, které svébytným způsobem skládá v kompaktní celek. Načevu doprovodil David Kabzan na klávesy. 

Učitelé a učitelky si vyzkoušeli učení na dálku, rodiče si uvědomili, jak obtížné je vzdělávat jejich potomky, (někteří) žáci a studenti zjistili, jak moc jim škola chybí. Covid-19 zasáhl české školství jako vichřice. Co jsme se dozvěděli o jeho kondici? A budou některé změny trvalé? Pozvání přijali Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy působící na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích, Tomáš Feřtek z obecně prospěšné organizace EDUin a ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání Silvie Pýchová. Moderuje Silvie Lauder.

Spisovatelka Markéta Pilátová četla v Knihovně Václava Havla ze svého nového románu Senzibil (vydalo nakladatelství Torst).

Kniha Jiřího Peňáse Výpravy pro blízké i vzdálenější (Echo24, 2020) přibližuje místa, která znáte, a objevuje místa, která jste dosud nenavštívili, a připomíná dávno zapomenuté historické souvislosti. S autorem hovořil Jáchym Topol.

Vítězkou 13. ročníku Soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej se stala Eliška Foukalová z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Zkrácenou verzi eseje čte herečka Anita Krausová. Více informací o soutěži naleznete zde: www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej

Rozhovor s Minnou Suikka, která do finštiny přeložila eseje Václava Havla, vedl novinář Ian Willoughby.

Independent media play an irreplaceable role in controlling the government and ensuring transparency of the state administration. At the same time, they oversee the fair conduct of elections. International comparisons confirm the direct link between the degree of freedom of speech, the state of democracy and the quality of life. Restrictions on free media and human rights are one of the features of undemocratic regimes and are clearly visible, for example, in Belarus and other countries in the EU's neighborhood. Thanks to the availability of social networks and digital media, people are quickly informed, but on the other hand, there is a risk of misinformation that can undermine democratic values. Are public media still the indispensable fourth pillar of democracy? How has the role of media in the process of democratization changed over time? Can they be replaced by social networks? Should national and transnational actors support free media? Is reliable information available to everyone and are citizens actually interested in it? How to defend democracy against the threat of misinformation? How can the EU help? 18.30 Opening of the Conference Edita Hrdá, Permanent Representative of the Czech Republic to the EU Pavel Klucký, Ambassador of the Czech Republic to the Kingdom of Belgium Introduction by the Moderator of the Discussion: Michael Žantovský, Executive Director of the Václav Havel Library 18.45 – 19.45 Panel Věra Jourová, Vice President of the European Commission for Values and Transparency Václav Štětka, Senior Lecturer in Communication and Media Studies at Longhborough University Yevhen Hlibovytsky, Member of the Board of Directors of Ukrainian Public Service Broadcaster Dan Michaels, Brussels Bureau Chief for The Wall Street Journal Organizers: Permanent Representation of the Czech Republic to the EU, Václav Havel Library, Prague, Czech Embassy to the Kingdom of Belgium, and Czech Centre in Brussels

Hned po návratu z nejdelšího věznění v roce 1984 napsal Václav Havel svou nejkratší hru Chyba. V cele rozehrává mezi šesti mukly drsné drama o jinakosti. Aby varoval před všudypřítomným totalitářstvím a netolerancí nechává autor jedinkrát a zcela výjimečně nahlédnout do svérázného světa vězení, které bylo několik let součástí jeho života. Režie Jan PRUŠINOVSKÝ, v hlavní roli Zdeněk GODLA.

Nakladatelství Argo vydalo povídkovou antologii ke stoletému výročí slova robot. Právě jím bratři Čapkové obohatili světovou slovní zásobu. A letos je tomu právě sto let, kdy se slovo robot poprvé objevilo v tisku, což je jedinečný důvod k oslavě, protože robot je slovo z budoucnosti, která se stala dneškem. Antologii představí editoři Richard Klíčník a Jaroslav Olša, jr. a spolu s nimi autoři Pavel Kosatík, Petr Stančík a František Novotný.

Barbora Šlapetová a Lukáš Rittstein se soustavně vracejí do stejné oblasti Papuy Nové Guiney. V místech, kde střet s civilizací navždy mění životy místních lidí, zejména posledního přírodního papuánského kmene, vytvořili obsáhlý umělecký material, představený nyní knižně a na výstavě v Doxu. Téměř čtvrt století trvající projekt obou umělců vychází ze skutečných příběhů a setkání s nejvýznamnějšími náčelníky a členy domorodých kmenů, kteří ještě donedávna žili na úrovni doby kamenné a kteří stejně jako jejich předkové cestovali dýmem do vrchního patra světa, znali chuť lidského masa a žili obklopeni dobrými i zlými duchy. Je známo, že papuánští kanibalští náčelníci svého času vyjádřili přání poznat i nejvyššího českého náčelníka, proto došlo k jejich setkání a spolupráci s Václavem Havlem. O tomto setkání a mnohých dalších prožitcích z vnitrozemské džungle Západní Papuy s oběma umělci hovořil Jáchym Topol.

Erika Zlamalová hovoří se spisovatelkou Markétou Pilátovou o její nové knize "Senzibil"

V prosinci 1980 to na krátkou chvíli vypadalo, že vojska Varšavské smlouvy, včetně těch československých, se pokusí zopakovat postup ze srpna 1968 a bratrskou pomoc poskytnou tentokrát Polákům. Na čtyřicáté výročí tzv. Operace Krkonoše budou o přístupu československého režimu k "polské nákaze" Solidarity diskutovat historikové Petr Blažek, Łukasz Kamiński a další hosté. Debatu moderuje Michael Žantovský. Organizátory besedy jsou Knihovna Václava Havla, Polský institut v Praze a Muzeum paměti XX. století.

Ukrajina oslavila dvacet devět let své nezávislosti. Na pochodu Hrdosti na Majdanu zazněl slogan „s nezávislostí se nežertuje“. O křehkosti svobody a demokracie, o rusko-ukrajinské válce a o cestách k míru na Ukrajině budou debatovat Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. Diskuzi moderuje Jáchym Topol.

"Žádné slovo - aspoň v onom poněkud metaforickém smyslu, v jakém tu slovo "slovo" používám - neobsahuje jen to, co mu přisuzuje etymologický slovník. Každé v sobě obsahuje i osobu, která ho vyslovuje, situaci, v níž ho vyslovuje, a důvod, proč ho vyslovuje." (Václav Havel, Slovo o slovu, 1989). Na Havlovy úvahy po smyslu a významu slova navazuje v letní rubrice Knihovny Václava Havla (a z vlastních slov čte) jihlavský básník a pedagog Jan Spěváček, autor vstřícně přijaté sbírky Čum do ráje (2019), básnický solitér navazující na literární tradice Vysočiny

S historikem, filosofem, editorem a publicistou Petrem Hlaváčkem hovořil nejen o publikaci Vytěsněná Evropa? Kontexty a perspektivy evropské „východní otázky“ Jáchym Topol.

Amerika před volbami a po volbách Martina Řezníčka jako zpravodaj a moderátor pravidelně vystupuje na obrazovkách České televize, aby přinesl nejnovější zprávy. Když mezi lety 2012–⁠2017 působil jako zpravodaj ČT ve Washingtonu, originálním a zároveň hluboce informovaným způsobem přibližoval českému publiku dění za „velkou louží“. Právě z tohoto období vznikla kniha Rozpojené státy: Amerika nejen televizní kamerou, v níž Martin Řezníček popisuje setkání se zajímavými osobnostmi, stejně jako nabízí pohled na některé aspekty amerického života, které nám Evropanům mohou přijít přinejmenším zvláštní. A právě o této knize o Americe jako výjimečné a zároveň obyčejné zemi, která má své vlastní problémy, si bude Martin Řezníček povídat s ředitelem Knihovny Václava Havla Michaelem Žantovským, jenž působil v USA jako velvyslanec České republiky. Diskuzi moderuje Jana Sehnálková z Katedry severoamerických studií FSV UK.

Je česká levice v rozkladu? Kam zmizeli voliči ČSSD? Je ANO levicové hnutí? Jsou piráti moderní levicovou stranou pro mladé? Jaká jsou klíčová témata české levice a je pravo-levé dělení na české politické scéně ještě vůbec relevantní? Tyto a mnohé další otázky zodpoví další z debat Mladé politiky, tentokrát zaměřená na levicové strany u nás i globální trendy na levicovém spektru. Hosté: dokumentaristka a redaktorka Apolena Rychlíková a přední politický komentátor Jindřich Šídlo Debatu budou moderovat Daniela Šaldová a Gor Vartazaryan ze spolku Mladá politika.

Jako jednu z posledních akvizic získala Knihovna Václava Havla do svého veřejně přístupného digitálního archivu všechna vydání Informačního servisu, jehož první číslo vyšlo právě před 31 lety, 20. listopadu 1989. Byť se jeho název z širšího povědomí už téměř vytratil, šlo o první tištěné periodikum, které v Československu přinášelo nezávislé zpravodajství. Vycházelo jen několik měsíců, vedlo ale k založení dodnes existujícího týdeníku Respekt. O dobrodružství vydávání novin v revolučním kvasu i o situaci nezávislých médií tři desetiletí hovoří Jáchym Topol, jeden ze zakládajících redaktorů Informačního servisu, s dalšími členy tehdejší redakce, novináři Zbyňkem Petráčkem (dnes Lidové noviny) a Jaroslavem Spurným (dnes Respekt). Večer uvádí Erika Zlamalová. * Za zápůjčku originálů Informačního servisu k digitalizaci děkujeme Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR *

Rozhovor se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou vedl v Knihovně Václava Havla Jáchym Topol.

Nakladatelství Academia právě vydalo knihu Vytěsněná Evropa? Kontexty a perspektivy evropské „východní otázky“. Autorský tým se v ní zabývá částí kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvízla kdesi mezi Západem a Východem. Tři desetiletí po pádu komunismu a konci sovětsko-ruské hegemonie je onen region, zahrnující některé postsovětské republiky a část bývalé Jugoslávie, jakousi „vytěsněnou Evropou“. Kam míří Ukrajina, Bělorusko a Moldavsko? Jaká je budoucnost Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu? Jaký vývoj můžeme očekávat v zemích západního Balkánu, tj. v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Kosovu, SeverníMakedonii a Srbsku? Jakou úlohu zde sehrávají Rusko, Čína, Turecko či Írán? Hosté: Petr Hlaváček (FF UK/FLÚ AV ČR), Jaroslav Kurfürst (MZV) a Michael Romancov (FSV UK/MUP). Debatu moderuje Jáchym Topol.

Občanská společnost zažívala za minulého režimu značný úpadek. Humanitární organizace včetně např. Československého červeného kříže byly začleňovány do systému společenských organizací Národní fronty, jako tehdy jediného možného rámce pro společenské i politické činnosti. Státní aparát zasahoval do jejich fungování i personálního obsazení. Jak je tomu se svobodou pomáhat dnes? Existují nějaké systémové brzdy, které brání lidem starat se o potřebné? Jaké jsou současné výzvy neziskových organizací z oblasti zdravotnictví a humanitární pomoci? Hosté: Kateřina Vacková a Tomáš Šebek Moderuje Barbora Šichanová.

Ponožky dostane každý druhý... Proč tedy nedarovat též členství v Klubu přátel Knihovny VH? Více informací naleznete na www.havelnavzdy.cz

Sedmnáctý listopad 1989 zásadně změnil chápání světa pro celé generace lidí žijících v Československu i jinde. Zatímco do té doby panovala oficiální doktrína historického determinismu, který předurčoval budoucnost do té míry, že kvůli ní bylo často třeba měnit minulost, objevila se před námi po prchavém momentu konce historie nejistá, ale otevřená budoucnost. Zatímco do té doby byly osud a kariéra jednotlivce do značné míry určeny jeho třídním původem a oddaností oficiální doktríně, nyní byl jednotlivec postaven před volbu mezi různými alternativními osudy a kariéry. Zatímco do té doby se životní styl řídil představami klasiků marxismu o novém socialistickém člověku, nyní si ho jednotlivec začal vytvářet sám. Nové možnosti cestování, nakupování, vzdělávání a zábavy začaly klást každému nespočetné otázky volby, a postupně nás přinutily si uvědomit, že volba není jen určitý druh svobody, ale svoboda sama. O tomto historickém momentu a jeho dnešním odrazu ve společnosti, kultuře a lidském vědomí budou hovořit blízcí spolupracovníci Václava Havla, sociolog a diplomat Martin Bútora, divadelník a pedagog Petr Oslzlý, spisovatelka Eda Kriseová a psycholog, diplomat Michael Žantovský, který bude blok moderovat.

Během komunistické éry byla v naší zemi po většinu času umělecká tvorba pod přísnou kontrolou režimu, svobodné umělecké vyjádření bylo limitováno a v mnoha případech dokonce perzekuováno státními orgány. Jak je to se svobodnou tvorbou dnes? Je opravdu svobodná, a nebo má i dnes své vlastní mantinely? Jaká je její role ve společnosti a daří se jí tuto roli skutečně naplňovat? Hosté: Katarzia a Vladimír 518. Moderuje Hana Slívová. Pořádá Knihovna Václava Havla a nezisková organizace Díky, že můžem v rámci akce Korzo Národní.

Byly odvážné. Mnohdy předběhly dobu. Šly si za svým a někdy za odvahu zaplatily cenu nejvyšší. Ale svým příběhem inspirovaly tisíce a miliony dalších žen, které dnes díky nim mohou žít svobodně a podle svých představ. V září letošního roku v nakladatelství Universum vyšla kniha, která propojila originální studentské portréty a strhující vyprávění spisovatelky Kateřiny Tučkové a jejich spolupracovnic. Projekt Hrdinky byl inspirován 100. výročím uzákonění rovného volebního práva pro československé ženy. Původně vznikl jako semestrální zadání studentům Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. O portrétech, navazující výstavě a především o příbězích výjimečných českých žen budou debatovat autorky projektu Renáta Fučíková a Kateřina Tučková. Moderuje Hanka Koutná.

Literární večer s knihami Češi v dějinách nové doby 1848–⁠1939 a Žil jsem zbytečně Za účasti Petra Pitharta, Lukáše Matouška, nakladatele Kameela Macharta a herce Tomáše Hanáka byly představeny oba knižní projekty, jejich autoři i kontext, v němž tato díla vznikala. V literárním pásmu byly konfrontovány texty těch, kteří zpětně hodnotí období první republiky (Otáhal, Pithart, Příhoda) s texty Jiřího Hejdy, který byl přímým aktérem a hybatelem tehdejších politických a společenských událostí.

Rozhovor s ruským novinářem Ivanem Beljajevem nejen o jeho nové knize vedla rusistka Michaela Stoilova.

Je stále ještě možná změna v Bělorusku, nebo diktátor Lukašenko upevnil svoji moc a naděje na svobodné volby padly? A co může pro Bělorusko udělat Západ včetně Česka? Hosté: Max Ščur, běloruský spisovatel a překladatel Tomáš Brolík, novinář, Respekt Kryścina Šyjanok, iniciativa BLR ČR, překladatelka Moderoval Ondřej Kundra.

Co přinesly americké volby a co to bude znamenat pro budoucnost Spojených států a celého světa, okomentuje pětice předních diplomatů a znalců americké reality. V česko-anglické konverzaci o jedné z nejdůležitějších událostí letošního podzimu vystoupili Rastislav Káčer, nový velvyslanec Slovenské republiky v ČR a bývalý velvyslanec SR ve Washingtonu, Petr Kolář, bývalý velvyslanec ČR ve Washingtonu a v Moskvě, a Cameron Munter, bývalý americký velvyslanec v Islamabádu a v Bělehradě, a někdejší zástupce velvyslance USA v Praze. V průběhu debaty se živě spojíme i s bývalým velvyslancem ČR Martinem Paloušem v Miami na Floridě. Z Knihovny Václava Havla moderoval Michael Žantovský.

V novém románu Lenky Horňákové Civade, který se dostal do užšího výběru ceny Prix Renaudot 2019, nacházíme znovu téma hledání svobody. Tentokrát je představované nejen silnou hrdinkou, ale také mužem možná poněkud obyčejným, ale zároveň výjimečně zodpovědným. „Knihou se vinou příběhy dvou lidí, jejichž osudy se poprvé protnou v roce 1938: Božena, s dítětem v náručí, přichází do Marseille, aby se odtud dostala do Ameriky, do země zaslíbené. Vladimír je v Marseille nový konzul ještě mladé československé republiky. Československo ale záhy zaniká a Vladimír stojí před nesnadnou volbou mezi loajalitou a vzdorem.” S autorkou hovořila Anna Kubišta. Večer pořádá Francouzský institut v Praze, Knihovna Václava Havla a nakladatelství Argo.

Změnila první vlna koronaviru nakladatelský trh a ediční plány? Jaký dopad má současná situace na již tak svízelné pracovní podmínky literárních překladatelů? Překladatelé, redaktoři a nakladatelé v době pandemie diskutují o tom, co dál. Hosté: nakladatelka Veronika Benešová Hudečková, překladatelka Tereza Semotamová, překladatel Michal Švec a redaktorka a překladatelka Hana Zahradníková. Moderovala Anna Štičková. Pořadatelé: Obec překladatelů, Knihovna Václava Havla, Překladatelé Severu a Knihex

Václav Havel ji označil za předehru sametové revoluce. Dva týdny před 17. listopadem 1989 přijely do už svobodného Polska tisíce nesvobodných Čechoslováků na Přehlídku nezávislé československé kultury.

Slovenský reportér Tomáš Forró se zabývá krizovými oblastmi a válečnými konflikty po celém světě. V Knihovně Václava Havla představil svou – v českém překladu – novou knihu Donbas (Paseka, 2020), ve které popisuje reportérskou misi do nitra války na Ukrajině. Co ho tam nejvíce překvapilo? Do jakých nebezpečných situací se dostal? S jakými lidmi se setkal a jak se mu podařilo získat jejich osobní zpovědi? Diskusní večer s autorem o dění na Ukrajině moderoval Ondřej Soukup. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka.

Sborník vzpomínek, dopisů, kritik, studií a fotografií Bohdana Holomíčka věnovaných světové premiéře Žebrácké opery Václava Havla, od níž 1. listopadu uplyne čtyřicet pět let, připomíná Anna Freimanová, editorka Knihovny VH.

Dialogy Václava Havla o lidských právech: Ženská práva v čase krize navázaly na tradici pořádání podzimní konference k poctě laureáta Ceny VH za lidská práva, kterou Knihovna uděluje spolu s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charta 77. Program zahájila v úterý 13. 10. Debata s Respektem věnovaná postavení žen v současné české společnosti. Debatu moderovala Silvie Lauder. Jejími hosty byly socioložka Marcela Linková, spoluzakladatelka organizace Konsent Johanna Nejedlová a právnička Pavla Špondrová. Ve středu 14. 10. se uskutečnila hlavní část programu nazvaného Dialogy Václava Havla o lidských právech: Ženská práva v čase krize, kterou Knihovna VH uspořádala ve spolupráci s Forem 2000 a v rámci Sympozia Václava Havla o lidských právech. Sympozium zahájil ředitel Knihovny VH Michael Žantovský v roli moderátora mezinárodního Dialogu o ženských právech v čase krize, jehož se zúčastnily bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, vůdkyně běloruské demokratické opozice Svjatlana Cichanouská a polská socioložka a novinářka Karolina Wigura. Bezprostředně po skončení mezinárodního dialogu pokračoval program dialogů Ženská práva v čase krize dvěma rozhovory Jakuba Szántó s významnými představitelkami v oblasti ženských práv: Najiou Nasim (ředitelkou Women for Afghan Women) a Hülyou Gülbahar (tureckou advokátkou specializující se na lidská práva). Dialogy Václava Havla o lidských právech: Ženská práva v čase krize následně uzavřely krátké rozhovory nazvané Tři otázky pro, v nichž vystoupily Michaela Bakala, Magda Vášáryová, Nora Fridrichová a Tereza Engelová.

„Je-li Slovo Boží zdrojem veškerého Božího stvoření, pak ta část tohoto stvoření, kterou představuje lidské plémě, je sama sebou jen dík jinému Božímu zázraku, totiž zázraku lidského slova." (Václav Havel, Slovo o slovu, 1989). Na Havlovy úvahy po smyslu a významu slova navazuje v rubrice Knihovny Václava Havla (a z vlastních slov čte) český evangelikální teolog, svérázný kazatel, vydavatel a překladatel Alexandr Flek, mj. spoluiniciátor projektu Bible21 a autor úspěšné knihy biblických parafrází Parabible.

O nové knize "Filmaři disentu - Michal Hýbek v paměti archivů a přátel" s jejím autorem, pedagogem a filmovým historikemJanem Bernardem, rozmlouvala Anna Freimanová.

Případ Věry Sosnarové vzbudil vloni diskuzi nejen mezi historiky, ale také mezi pedagogy. Řadu let jezdila do škol a tvrdila, že byla vězněná v gulagu. Historik Adam Hradilek zjistil, že její vyprávění se diametrálně liší od toho, co je v archivech. Jak pedagogové reagovali na to, že má dramatický příběh Sosnarové trhliny? A co nyní řeší, než si pozvou pamětníka do školy? Budou více obezřetní a začnou pátrat v archivech po minulosti těch, které zvou na besedy se studenty? Nebo je pro ně důležitější, aby představili někoho, kdo má dramatický příběh? Diskutující: Jaroslav Pinkas (pedagog a didaktik vzdělávacího oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů) a Magdaléna Benešová (vedoucí vzdělávacích projektů Příběhy našich sousedů) Moderátorka: Irena Kalhousová – politoložka, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Úplný videoprogram Knihovny VH naleznete na www.havelchannel.cz.

Básník Petr Hruška čte ze své nové knihy V závalu: sloupky, podpovídky, odstavce a jiné krátké texty (Revolver Revue 2020)

Rozhovor Jáchyma Topola s básníkem Petrem Hruškou nejen o jeho nové knize V závalu.

Tradiční čtení českých a zahraničních básníků v rámci festivalu Stranou – evropští básníci naživo a koncert violoncellisty Petra Hejného. Hosté: Nataša Burger (SLO–CZ) / Petr Hruška (CZ) / Zita Izsó (HU) / Dora Kaprálová (DE–CZ) / Nina Medved (SLO) / Andraž Polič (SLO–CZ) / Ivo Stropnik (SLO) Večerem provázeli Lenka a Peter Kuharovi.

Rozhovor je součástí mezinárodního projektu Dialogy Václava Havla o lidských právech: Ženská práva v čase krize. Nora Fridrichová je televizní novinářka, reportérka a moderátorka. Po studiích žurnalistiky na Karlově univerzitě dále studovala v Londýně na Londýnské univerzitě. Od roku 1998 pracuje v celostátních televizních stanicích, začínala na TV Nova, od roku 2000 je pracovnicí České televize. V ČT připravuje pravidelný týdenní publicistický pořad 168 hodin, který je vysílán na ČT1 každý týden v neděli večer. Je jednou ze spolumoderátorek pořadu Tah dámou.

Uvedení zatím posledního objeveného díla Václava Havla. Před třemi lety vydala Knihovna Václava Havla jako příležitostný tisk pod titulem Případ CH77 – I. Přepadení fragment rozsáhlejšího textu, v němž Havel popisuje týdny a měsíce pronásledování a perzekucí po zveřejnění Charty počátkem roku 1977. Fragment, v němž se střídá faktografie událostí vylíčených s typickou havlovskou pečlivostí se stejně typickou reflexí absurdních aspektů celé situace, Havel kamsi uschoval, aby ho neobjevila StB, a poté zapomněl kam. Teprve v roce 2016 ho v pozůstalosti Havlova přítele Zdeňka Urbánka objevil jeho vnuk David Dušek. Jak se nyní ukazuje, byl to jen střípek ucelenějšího textu, který je současně jedinečným dobovým svědectvím i literárním dílem. Nový havlovský objev představili Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, a David Dušek. Ukázky z textu přečetl Jáchym Topol. Úplný videoprogram KnVH naleznete na www.havelchannel.cz.

Václav Havel Human Rights Dialogues: Women’s Rights in the Time of Crisis continue in the series of traditional autumn conferences to honor the laureates of the Václav Havel Human Rights Award, presented each year by the Library together with the Parliamentary Assembly of the Council of Europe and the Charter 77 Foundation. Due to the Covid-19 pandemics, the award for this year will be presented at the first non-virtual session of the Council of Europe at the beginning of next year. International Dialogue on Women’s Rights in the Time of Crisis featuring former U.S. Secretary of State Madeleine Albright, the leader of the Belarussian opposition Sviatlana Tsikhanouskaya and the Polish sociologist and journalist Karolina Wigura. The event was moderated by Michael Žantovský, executive director of the Václav Havel Library.

Hosté: socioložka Marcela Linková, Johanna Nejedlová, spoluzakladatelka organizace Konsent, a právnička Pavla Špondrová. Debatu moderovala Silvie Lauder.

Rozhovor je součástí mezinárodního projektu Dialogy Václava Havla o lidských právech: Ženská práva v čase krize. Tereza Engelová je novinářka a moderátorka. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a dokumentární film na University of London ve Velké Británii. Byla redaktorkou, moderátorkou a editorkou zahraničního zpravodajství ČT. Zabývala se především rozvojovým světem a krizovými oblastmi. Od podzimu 2007 do dubna 2009 žila v Pákistánu, kde na ženské univerzitě v Rávalpindí vedla kursy žurnalistiky a dokumentárního filmu. Působila také jako dopisovatelka pro týdeník Respekt, HN a Aktuálně.cz. Nyní píše pro HlídacíPes.org a externě pro ČRo Plus a pořad Reportéři ČT.

Rozhovor je součástí mezinárodního projektu Dialogy Václava Havla o lidských právech: Ženská práva v čase krize. Magdaléna Vášáryová je slovenská diplomatka a politička, působila jako velvyslankyně ČSFR v Rakousku a velvyslankyně SR v Polsku, je poslankyní Národní rady SR, předsedkyní správní rady nevládní organizace VIA CULTURA, jíž založila a předsedkyní Živeny – nejstaršího slovenského ženského spolku.

Rozhovor je součástí mezinárodního projektu Dialogy Václava Havla o lidských právech: Ženská práva v čase krize. Michaela Bakala je podnikatelkou, manažerkou, ale dnes především matkou a filantropkou. Podílí se na správě rodinných aktivit a investic, nejvíce sil však nyní věnuje dobročinnosti. Mezi oblasti, které jsou jí nejbližší, patří podpora vzdělávání, rozvoj demokratické společnosti a posilování role žen.

interview by the journalist Jakub Szántó with leading personality in the area of women's rights: Hülya Gülbahar, a Turkish human rights lawyer, who appeared in the Václav Havel Human Rights Award conference in 2018.

Interview by the journalist Jakub Szántó with leading personality in the area of women's rights, Najia Nasim, the director of Women for Afghan Women, one of the three finalists of the Václav Havel Human Rights Award in 2015.

Jacques Rupnik, the author of the film document The Other Europe shot in 1987-88 in Central Europe, will present the international project of digitalisation of the interviews from the film document. Moderated by Ian Willoughby. More information about the project: www.othereurope.com In cooperation with Forum 2000.

Počátkem října vyšla v nakladatelství ARGO nejnovější kniha pamětí Madeleine Albrightové "Peklo a jiné destinace" v překladu Michael Žantovského. Místo původně plánovaného křtu knihy za osobní přítomnosti autorky a překladatele natočil Michael Žantovský pro Havel Channel půlhodinový rozhovor, v němž autorka vypráví o své rodině a životě, vrací se k politickým událostem, na nichž se sama podílela, reflektuje koronavirovou dobu, vzpomíná na Václava Havla a vyjadřuje se k nadcházejícím prezidentským volbám ve Spojených státech.

Už v mládí hltal Václav Havel texty filosofa Jana Patočky. Naposledy se s ním setkal na chodbě vyšetřoven StB v roce 1977. Ačkoli je oba čekali výslechy spojené se zveřejněním Charty 77, těšili se ze společného rozhovoru o filozofii. Úryvek z eseje Poslední rozhovor, který je součástí životopisné série Sešívaný deník, čte Daniela KOLÁŘOVÁ. Celá série na www.cisthavla.cz.

Co se dělo s českou společností, s celým světem v době prvních měsíců ohrožení covidem-19? Co jsme se dozvídali o sobě? Petr Fischer jako jeden z mála českých novinářů schopných přesně a rychle pojmenovávat události, odkrývat význam gest a proslovů pozorně sledoval a glosoval opatření vlád, přístup politiků a reakce občanů, od chvíle, kdy téměř všechny státy šlapaly na brzdy. Soubor jeho brilantních úvah zachycuje proměnu, která nevynechala nikoho z nás a napověděla, co bychom měli či mohli jako lidstvo dělat. Co je správné? Co je normální? Co je mravné? Otázky nejenže zůstávají, ale stávají se ještě naléhavějšími. S autorem Petrem Fischerem o společenských, politických a ekonomických dopadech koronavirové pandemie diskutoval informatik a analytik sociálních sítí Josef Šlerka. Setkání moderoval Zdenko Pavelka.

Před 84 lety se narodil spisovatel, dramatik, disident, poslední československý a první český prezident VÁCLAV HAVEL (1936–2011).

S Milošem Vystrčilem o svobodě, úloze lidských práv v zahraniční politice, parlamentní diplomacii a významu Senátu rozmlouval v Knihovně Václava Havla Michael Žantovský.

Nemají domov, ale chtějí být přínosní pro společnost. Co spojuje organizace jako Kuchařky bez domova, Pragulic či Přestupní stanice? Jsou místem, které mění životy – poskytují práci a zázemí lidem bez domova. Přijďte si poslechnout, jak vznikaly inovativní projekty, které vrací lidi bez domova zpět do společnosti, upozorňují na problematiku bezdomovectví, bourají předsudky a propojují lidi bez domova a s domovem. Hosté: Eva Dudová, zakladatelka Přestupní stanice, Magdalena Hrdličková za projekty Jako doma a Jídelna Kuchařek bez domova, a pan Roman, průvodce z organizace Pragulic Na úvod besedy sociolog Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Petr Holpuch představil výsledky celorepublikového sčítání lidí bez domova. Debatu moderoval Martin Churavý. Akci pořádal Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Bělorusko sice leží na východní hranici Evropské unie, ale pro její občany je to stále země neznámá. Na stránkách deníků se objevuje jen ve chvíli, kdy se její autoritářský vůdce rozhodne ignorovat pandemii, nebo když si chce hrát na volby, které žádnými skutečnými volbami nejsou. Režim reaguje hystericky, cenzura jede na plné obrátky a opozice je předem vyškrtnuta z kandidátských listin, nebo skončí ve vězení ještě dřív, než se pokusí protestovat. Debatovali Kryścina Šyjanok, Petr Hlaváček a Ondřej Soukup. Večer moderovala Petruška Šustrová.

Od roku 1989 prošlo masarykovské téma celou řadou proměn. Výročí let 2017–2020 (80 let od úmrtí TGM v září 2017, sté výročí vzniku ČSR v říjnu 2018 a 170. výročí narození TGM v březnu 2020) znovu posílila zájem a podnítila vznik mnoha popularizačních, komerčních i akademických prací o T. G. Masarykovi; jeho obraz i životní vklad byly různě aktualizovány prostřednictvím textů, filmů i výtvarných děl. Snahu po autentičnosti a původnosti zpracování často provázelo hledání nových forem a alternativních prezentací. Debata se soustředí na témata spojená s možnostmi „nekonečné“ inspirace výraznou historickou osobností napříč obory a žánry a na otázky spjaté s motivací tvůrců aktualizovat historické předlohy. Pozvání do debaty přijali Zdeněk Ležák, Pavel Kosatík, Paulina Skavová a Maxim Velčovský. Moderoval Vratislav Doubek. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem akademie věd ČR.

Spisovatelka a překladatelka Monika Zgustová hovořila pro Havel Channel o své poslední knize Oblečené k tanci na sněhu (vydalo nakladatelství Argo). Rozhovor s autorkou vedla v Knihovně Václava Havla Erika Zlamalová.

23. září by se Ivan Martin Jirous, básník, spiritus agens českého undergroundu a vězeň svědomí dožil 76 let. K tomuto výročí odhalila Knihovna Václava Havla spolu s Karlem Schwarzenbergem, rodinou a přáteli na domě v Nádražní 28, kde Magor trávil poslední léta svého života, pamětní schránku, která je dílem výtvarníka Jakuba Grece. Pamětní setkání uvedl ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, Magorovy verše četl Jáchym Topol, vystoupili též básníkovi nejbližší a přátelé.

Spisovatel Jan Novák hovořil v Knihovně Václava Havla o své monografii Milan Kundera. Český život a doba (nakl. Argo, Paseka). Rozhovor s autorem pro Havel Channel vedl Michael Žantovský, ředitel KnVH

Režiséra Jiřího Menzela pro dokumentární cyklus BBC The Other Europe (Jiná Evropa) pořízený v lednu 1988. Více viz www.othereurope.com

Popelnicový román je svým obsahem, stylem i celkovým vyzněním dílem v současné české próze ojedinělým. Vpravdě postmoderní próza, pracující s nesčetnými citáty, aluzemi, persiflážemi a pastišemi, je zdrcujícím šklebem nad českou dobou předlistopadovou, těsně polistopadovou i současnou. Hlavními Mertovými vypravěčskými prostředky jsou humor, vtip, nadsázka, ironie a sarkasmus. Popelnicový román není kniha na jedno přečtení, je to prozaický vulkán, který hrozí zavalit čtenáře lávou přesně mířené legrace, z níž mrazí. S Vladimírem Mertou hovořila Zuzana Barincová.

13. ročník soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej pro studenty SŠ byl na téma lidských práv. Máme se zajímat o osudy lidí žijících v nedemokratických zemích potlačujících lidská a občanská práva, jako je Bělorusko, Čína, Tchaj-wan, Kuba, Rusko a další? Je to naše povinnost, nebo jde o zbytečné vměšování do záležitostí zemí s odlišnou historickou zkušeností a kulturou? Jsme schopni jim porozumět a pomoci? Více informací na https://www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej

Reportáž ze slavnostního zahájení vysílání Havel Channel, audiovizuálního projektu Knihovny VH. Středa 9. září 2020 se stmíváním...

Kniha "Kilián Nedory" je sestavena z textů Filipa Topola o jeho legendárním a tajemném „příteli“, které ve valné většině nebyly publikovány. Její první část tvoří novela Jámy a vítr, druhá pak konvolut črt, písňových textů, básní a próz: „Dívám se z okna. Ráno je zalité sluncem. Dívám se z okna na hospodu Na Rozcestí, ve které jsem se minulý týden ožíral rumem a myslel, že zas pro mě něco nádhernýho, posvátnýho začíná. Poslouchám Laurie Anderson, jak si tropí šašky z chlapů svým mužským hlasem, a přemýšlím o záhadné lávě, která ve mně vyvřela a pak začala tuhnout, což byl a je velmi překvapivě bolestný proces. Už jí nezavolám, protože mučí, a stejně když jsem jí v noci opilej pod vobraz, a přesto chladnej a myslící, podivně neosobně vzrušený a ochotný zabíjet nebo brečet volal, tak tam nebyla, nikdy tam není, když jí mám volat, protože na ni stejně nemám právo, jako v podstatě nemám právo na nic. Zkrátka jsem ráno otevřel oči a zjistil, že ve mně něco umírá, a byla to bolest doprovázená pachutí vzteku a orlím odhodláním něco udělat, něco zničit, rozbít nebo vytvořit, vyhnat to ven, ať se stane, co se stane.“

Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan je jednou z nejdůležitějších událostí polistopadové zahraniční politiky. Co ukázala, jaký bude mít dopad na naše vztahy s Čínou a co jsou její přínosy a rizika. Hosté: novináři Tomáš Etzler a Kateřina Šafaříková, Miloš Vystrčil, politik a předseda Senátu Parlamentu ČR, a Pavel Fischer, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Diskusi moderoval Ondřej Kundra.

Na střeše pražského paláce Lucerny jsme se hostů „startovacího“ večera audiovizuálního projektu Havel Channel (www.havelchannel.cz) devátého září 2020 zeptali: Co znamená odkaz Václava Havla pro vás?

Videopozdrav Václava Havla účastníkům Belarusian European Forum. Ač od jeho konání uběhlo již téměř jedenáct let, pronesené přání Václava Havla je stále více než aktuální...

Nedostatek bytů je jedním z hlavních faktorů dlouhodobě omezujících rozkvět hlavního města. Zdlouhavá a nedostačující výstavba vedla zejména v posledních několika letech k prudkému zdražení cen nemovitostí i nájemního bydlení. Rozvoj sdílené ekonomiky vytlačuje soukromé bydlení ze středu města. Vedle bytů v komerčních projektech, které se pro průměrnou mladou rodinu stávají cenově nedostupné, a omezené nabídky sociálního bydlení, vyhrazené sociálně nejpotřebnějším, je nanejvýš žádoucí rozvoj bytové výstavby pro střední příjmové skupiny na družstevním principu a s podporou města. Lze tímto způsobem dospět k rozšíření nabídky cenově dostupnějších bytů? Je město připraveno takové projekty podpořit? Lze využít prudkého snížení poptávky po krátkodobých pronájmech, způsobeného krizí COVID-19, alespoň k částečnému návratu Pražanů do bytů v centru města? O těchto a dalších otázkách bude hovořili Hana Marvanová, radní HMP pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení, Tomáš Lapáček, ředitel Sekce strategií a politik Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, a ekonom a publicista Miroslav Zámečník. Diskusi moderoval Michael Žantovský.

Madeleine Albrightová drží audiovizuálnímu projektu Havel Channel pěsti. Velice si toho vážíme a děkujeme!

Popelnicový román je svým obsahem, stylem i celkovým vyzněním dílem v současné české próze ojedinělým. Vpravdě postmoderní próza, pracující s nesčetnými citáty, aluzemi, persiflážemi a pastišemi, je zdrcujícím šklebem nad českou dobou předlistopadovou, těsně polistopadovou i současnou. Stejně jako Jaroslav Hašek ve svém Švejkovi, i Vladimír Merta v Popelnicovém románu rezignuje na psychologii a realistický popis postav. Jsou mu pouhými figurínami ve hře, jejímž smyslem je ukázat to, co je nesmyslné, trapné, směšné – a přitom hrůzné. Večer uváděl Michael Žantovský. S autorem, Vladimírem Mertou, promluvil redaktor knihy, Jan Šulc. Čestným hostem byl Jiří Dědeček.

31. srpna 1980 vznikl na základě dohody o ukončení stávky v loděnicích v polském Gdaňsku Nezávislý odborový svaz Solidarita. První nezávislé odbory ve východním bloku se ihned staly celonárodním hnutím, které otřáslo mocenským monopolem komunistické strany. Od začátku své existence kladla Solidarita důraz i na mezinárodní kontext svého poslání, což se nakonec projevilo Výzvou pracujícím ve východní Evropě, směřovanou lidem v dalších zemích východního bloku. Jak vývoj v Polsku vnímala československá společnost? Do jaké míry ovlivnil český disent? Nakolik byla zkušenost Solidarity přenositelná do reality normalizačního Československa? Hosté: Alexandr Vondra, pamětník a bývalý disident, zapojený i do vzniku Polsko-československé solidarity, a polský historik Łukasz Kamiński. Pořad moderoval Michael Žantovský. Tlumočila Anna Plasová. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem Praha.

Perestrojka – Několik vět – Sametová revoluce www.zmenitsvet.cz V úvodu lekce se vrací Václav Havel z více než čtyřletého pobytu v komunistickém vězení a stává se nepsaným vůdcem československé opozice. Následující část lekce je věnována mezinárodní situaci především v Sovětském svazu, kde se role prezidenta ujímá Michail Gorbačov. Ten mění tvář okupačního Ruska, je to politik otevřený změnám a kompromisům, změny a atmosféra uvolňování se postupně prosazují i ve všech zemích východního bloku. V Československu si lidé na začátku roku 1989 připomínají upálení Jana Palacha a dochází ke střetům demonstrantů s policisty. Během demonstrace je zatčen i Václav Havel a odsouzen k dalšímu, již třetím pobytu ve vězení. Po propuštění iniciuje spolu s přáteli petici nazvanou Několik vět, kterou podepisuje přes 40 000 lidí a která obsahuje konkrétní politické požadavky jako propuštění politických vězňů. Ve východní Evropě dochází k postupnému pádu vládnoucích totalitních režimů a lekce přibližuje studentům klíčové momenty československé sametové revoluce 1989. V souvislosti s ní si studenti propojí události počátku revoluce s připomínkou Jana Opletala, dozví se o vzniku občanského fóra a na archivních záběrech uvidí atmosféru převratu i její klíčové osobnosti.

Všichni mladí lidé mají právo žít a zpívat si po svém. Vzpomínka Václava Havla na legendární proces s kapelou The Plastic People of the Universe v podání Janka Rubeše a KOVYho přibližuje praktiky totalitní moci i touhu po svobodě.

The objective of this lesson is to show the steps taken by Vaclav Havel in domestic politics after his election as President in 1989 and follow his efforts to build a civil society in the newly established democratic state. Students should learn about the concept of civil society and the rights and duties of each citizen. They will also learn why Vaclav Havel considered the role of citizens to be so important. Following the example of Vaclav Havel and the presenters, students will learn how they can get pro-actively involved in the building up of a civil society. They should understand that a citizen’s pro-active role in a democratic world is just as important as the role of political parties, and that everyone should fulfil their role as a citizen.

The lesson aims at following the steps taken by Vaclav Havel as a human rights campaigner in his new role as President of the state. Drawing on the examples of several personalities from various parts of the world, such as the Dalai Lama, Aung San Suu Kyi and Salman Rushdie, it is demonstrated that Vaclav Havel never ceased to protect human rights even when he was the country’s highest-ranking statesman and politician. He continued to take an interest in the situation of countries with a totalitarian regime whose opponents fought for freedom. He tried to support them by openly meeting them and showing an interest in their destiny. There are also two examples of Havel’s interest in human rights issues on the home front. In the video lesson students also learn about the “velvet” breakup of Czechoslovakia into two sovereign states and, in contrast, of the long civil war the in former Yugoslavia, about which Vaclav Havel was also concerned. Madeleine Albright remembers Vaclav Havel as a politician who consistently advocated human rights on the international scene.

At the beginning of the lesson, Vaclav Havel returns after spending more than 4 years in a communist prison and becomes the unspoken leader of the Czechoslovak opposition. The following part of the lesson is dedicated to the international situation, especially in the Soviet Union where Mikhail Gorbachev becomes President. He changes the face of the occupying Soviet Union as a politician open to changes and compromise. The changes and the atmosphere of thawing gradually affect all the countries of the Eastern Bloc. Students learn what Perestroika was and how it affected the situation in Czechoslovakia. They then learn about the revolutionary changes of 1989, from the Palach memorial week in January to the Velvet Revolution in November 1989.

In the introductory part of this lesson the students return to the trial of The Plastic People of the Universe. Next, the lesson is focused on the International Conference on Security and Co-operation in Europe in 1975, held in Helsinki, Finland. That is where the Czechoslovak government signed the treaty pledging to uphold human rights which, in fact, were not respected in this country. Charter 77 was the resulting response of the opponents of the regime to the signing of the treaty. The students will learn about how the initial proclamation of Charter 77 was created, how the regime responded and how Charter 77 became a broad community of people who, eventually for more than twelve years, strived to advocate rights and freedoms in the totalitarian Czechoslovakia. Lesson three ends with the release of Vaclav Havel from prison in 1983.

In this lesson students will become acquainted with the notion of the Prague Spring 1968 and will find out where Vaclav Havel stood in this period when Czechoslovakia is occupied by the Warsaw Pact armies in August 1968. Vaclav Havel became an open critic of the regime which, in turn, banned him from publishing and introducing his plays and put him into social isolation. In mid-1980s Havel decided to break through the silence and isolation and wrote an open letter to Gustav Husak, the President. Havel was not alone in this fight against the regime, however, and a group of opponents, called dissidents, formed and jointly opposed the regime, tried to secretly publish banned literature and nurture an unofficial culture. The students learn the term “dissident” and find out about activities which were of crucial importance for this group of people in the totalitarian period.

In the first lesson the students will learn about the family background in which Vaclav Havel grew up and which shaped him. The example of the social decline of a First-Republic entrepreneurial family shows the post-February development in Czechoslovakia and the gradual restriction of human rights which affected the whole country. The lesson shows that this development also affected the life of the young Vaclav Havel, who had to learn how to cope with hardship and injustice from an early age. Students will recognise Vaclav Havel as a young active man who takes an interest not only in himself, but also in what is going on around him.

Mladí muži a jejich sny Thom Artway skvěle zpívá, navíc z něj pořád ještě vyzařuje dětská duše a právě to jsme pro načtení pohádky Václava Havla potřebovali… Thom svými písničkami s Továrnou Dobra vyloženě ladí:) Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Pro Dopisy Olze jsme si nemohli přát lepší čtenářku Bloggerka Do Thu Trang čte Havlovy Dopisy Olze s respektem, citem a empatií. Pohled na ni mluví za všechno:) Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Když se atmosféra v zemi podobá márnici, nejde mlčet Pro Dopis Husákovi jsme hledali profesionální herecký hlas, který dodá textu na vážnosti. V podání Lukáše Jůzy z tohoto textu až mrazí… Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Havel uměl udělat drama i ze shánění prasete Havlův satirický text Prase nemá v podání KOVYho chybu! Mimo jiné také proto, že KOVY moc dobře ví, že prase umí člověka potrápit stejně jako komunisti... Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Některá slova ani po 40 letech neztratila na síle… Díky Anně Fialové, Evě Josefíkové a Anně Kameníkové při poslechu urývku z Moci bezmocných chvílemi až mrazí. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Kdo nakonec bude ředitelem? Ten chytřejší? Nebo spíš ten vychytralejší? Nebezpečně aktuální drama o moci v podání Jana Bidlase a Igora Orozoviče Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Projev Václava Havla při převzetí Sonningovy ceny (1991) Chce to dost odvahy přiznat si pochybnosti o sobě samém a být sám sobě podezřelý. Václav Havel to dokázal. Matouš Ruml čte slova Václava Havla a mezi řádky se ptá, kolik dnešních politiků se nad sebou a svým poslání politika zamýšlí... Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Sládek a Vaněk. Šéf a podřízený. Ale kdo z nich má moc? Kdo je víc sbobodný? Hořce úsměvná pivovarská odysea Václava Havla v podání FIlipa Kaňkovského a Radúze Máchy. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Naše země nevzkvétá Překvapivě aktuální novoroční projev prezidenta Václava Havla z roku 1990. Kolik se toho od té doby změnilo? Co jsme dokázali a co naší společnosti ještě stále chybí? Na střeše Národního divadla slova VH připomněl zpěvák Adam Mišík. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Sedmdesátá léta stála za h..., řekl John Lennon a Václav Havel to viděl podobně. Šedá, unylá normalizační léta, jak na ně vzpomíná Václav Havel, dostávají v podání Anny Fixové a Patricie Solaříkové lidštější, snesitelnější podobu. Ale jen na šest minut a šest vteřin... Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

"Vlády se mohou střídat, poslanecká sněmovna může být rozpouštěna, ale prezident zůstává... Jako pevný bod, symbol integrity státu, zastánce morálních hodnot..." I po 25 letech jsou slova Václava Havla v podání Bena Cristovaa (www.facebook.com/Cristovao.Ben/) více než aktuální. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Nepřítel lidu nesmí studovat! Teenagerská léta plná zákazů byla pro Václava Havla první zkouškou na dlouhé cestě ke svobodě. Hlas autorovým vzpomínkám propůjčil Janek Rubeš. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

„Je to zázrak, kterému vděčíme za to, že jsme lidmi.“ Jeden z nejznámějších esejů Václava Havla pojednává o moci slova a o tom, jak se my - lidé - ke slovu chováme. Nezapomínejme, že slovo je silná zbraň a dbejme na to, jak s ním zacházíme. Křehkost slova si uvědomuje i zpěvačka a textařka Barbora Poláková. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Za jakou cenu byste byli ochotni se upsat ďáblu? Za žádnou? Opravdu? Jste si tím naprosto jisti? Variace Václava Havla na faustovské téma v podání Ivana Trojana a Martina Myšičky. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Než by jednou vyhrál úplně a podruhé úplně prohrál, raději vždycky trochu vyhraje a trochu prohraje.Takový hráč se neztratí! Havlova Zahradní slavnost i po více než 55 letech umí tnout do živého. V podání aktuálního souboru Divadla Na zábradlí. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Copak i třeba taková láska není setsakramentsky potřebná věc – když se za to umí chytnout? Druhá ukázka z legendární Zahradní slavnosti ukazuje, jak to dopadne, když člověka ovládne systém, který sám vytvořil. Havlova Zahradní slavnost i po více než 55 letech umí tnout do živého. V podání aktuálního souboru Divadla Na zábradlí. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Já? Kdo jsem já? No tak podívejte, já nemám rád tak jednostranně stavěné otázky, vážně ne! Havlova Zahradní slavnost i po více než 55 letech umí tnout do živého. V podání aktuálního souboru Divadla Na zábradlí. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Občanská společnost – Občanská odpovědnost www.zmenitsvet.cz Cílem této lekce je sledovat kroky Václava Havla po zvolení prezidentem v roce 1989 na domácím poli a věnovat se jeho snaze budovat v nově vzniklém demokratickém státě občanskou společnost. Studenti se v lekci dozvědí, co znamená pojem “občanská společnost”, jaká jsou práva, ale i povinnosti každého občana. Pochopí také to, proč Václav Havel roli občanů považoval za tak důležitou. V průběhu lekce se studenti seznámí s několika konkrétními příklady, kdy se Václav Havel a jiné osobnosti snažili podporovat rozvoj občanské společnosti. Na příkladu Václava Havla zjistí, jak se mohou oni sami aktivně zapojit do budování občanské společnosti. Studenti pochopí, že aktivní role občana je v demokratickém světě stejně důležitá jako role politických stran a že roli občana má plnit každý z nás.

Lidská práva ve světě - Lidská práva doma www.zmenitsvet.cz Cílem této lekce je sledovat kroky Václava Havla jako bojovníka za lidská práva v nové roli prezidenta státu. V úvodu se studenti dozvídají, že se Václav Havel stává prezidentem nového demokratického Československa a pomalu vrací naši zemi zpět na mapu Evropy a světa. Na příkladu několika osobností pocházejících z různých částí světa (Dalajláma/ Aung San Su ťij/ Salman Rushdie) lekce ukazuje, že Václav Havel nikdy nepřestal bránit lidská práva ani v roli nejvyššího státníka a politika. Nadále se zajímal o situaci v zemích, kde stále byl totalitní režim a kde jeho odpůrci bojovali za svobodu. Snažil se je podporovat tím, že se s nimi otevřeně scházel a zajímal se o jejich osud. Na dvou příkladech je v lekci zmíněn i Havlův zájem o lidskoprávní otázky na domácí scéně. Studenti se v rámci videolekce také dozví o „sametovém“ rozpadu Československa na dva suverénní státy a v kontrastu s ním také o dlouhotrvající občanské válce v bývalé Jugoslávii. Na Havla jako politika, který se na mezinárodním poli soustavně zasazoval o lidská práva, v lekci vzpomíná také Madeleine Albrightová.

Plastici – Charta 77 – Vězení www.zmenitsvet.cz V úvodu lekce se studenti znovu vrací k soudnímu procesu se členy skupiny The Plastic People of the Universe. Na něm si mladí diváci uvědomí porušování lidských práv – zatýkáni jsou mladí lidé jenom kvůli svému hudebnímu vkusu a nonkonformnímu vzhledu. Václav Havel a další odpůrci režimu se v procesu angažují, protože jde o zcela zjevné potírání základních lidských svobod. Následně se lekce zaměřuje na mezinárodní Konferenci o spolupráci a bezpečnosti v Evropě v roce 1975. Na ní vláda ČSSR podepisuje pakt o dodržování lidských práv, která však fakticky v naší zemi dodržována nejsou. Reakcí na podpis tohoto závazku je Charta 77. Studenti se seznámí s vznikem prvotního prohlášení Charty 77, reakcí režimu na ně i s přerodem Charty 77 v širokou komunitu lidí, kteří se více než dvanáct let budou snažit o zasazování práv a svobod v totalitním Československu. Po zatčení Václava Havla po zveřejnění Charty 77 se studenti dozvídají také o zapojení filozofa Jana Patočky a jeho tragické smrti. Mladí diváci jsou dále seznámeni se vznikem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a následným nejdelším pobytem Václava Havla ve vězení. Třetí díl končí propuštěním Václava Havla na svobodu v roce 1983.

Invaze – Normalizace – Dopis Gustávu Husákovi – Disent www.zmenitsvet.cz V úvodu lekce se studenti seznámí s pojmem pražské jaro 1968 a zasadí si do tohoto období Václava Havla, jenž prožívá úspěšné období na poli dramatiky a mimo jiné odjíždí do USA na premiéru své hry Vyrozumění. Brzy poté se ale politická situace mění, Československo je v srpnu 1968 okupováno vojsky Varšavské smlouvy, nastupuje přísný diktát komunistické strany řízený Sovětským svazem a období tzv. normalizace. V lekci se studenti dozvědí o otevřeném dopisu Gustávu Husákovi, který Václav Havel píše v roce 1975, a dále o formování skupiny odpůrců režimu – tzv. disidentů, kteří společně proti totalitě bojují a snaží se v omezených podmínkách tajně vydávat zakázané knihy a rozvíjet neoficiální kulturu. Lekce končí v roce 1976, kdy režim tvrdě zasáhne proti hudebníkům undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Tento proces silně poznamená i Václava Havla. O procesu a jeho důsledcích pojednává následující lekce č. 3.

Šťastné dětství – Únor 1948 – Tvrdá padesátá – Zlatá šedesátá www.zmenitsvet.cz Václava Havla, jako každého z nás, formovalo prostředí, do kterého se narodil. Do jeho zprvu bezstarostného dětství v milující rodině, která mohla svým synům dopřát kvalitní vzdělávání, však brzy nesmlouvavě vstoupila historie. Obsahem první lekce e-learningového kurzu je dětství a mládí Václava Havla a zároveň stručné vymezení pojmu lidská práva.

Intelektuál, kterého totalitní režim opakovaně věznil, je komunistickými poslanci zvolen do čela země. Nevěrohodný scénář, který by pravděpodobně v Hollywoodu shodili ze stolu, se v Československu v prosinci 1989 skutečně odehrál. Závěrečný díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

Revoluce na podzim 1989 nebyla jenom sametová, ale také něžná. Jak probíhaly revoluční dny na Slovensku a co jim předcházelo? Sedmý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

Z čeho se vařila revoluční polévka? Pravda, láska, odvaha .. a mnoho dalších ingrediencí bylo potřeba, aby se komunistický režim po více než 40 letech konečně vzdal. Šestý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

Proč Prahu na podzim 1989 zaplavily německé trabanty? Další díl naší série tentokrát potěší všechny milovníky starých automobilů a dobré hudby. Pátý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

V okolních zemích už delší dobu tají ledy. V Československu i přes panující léto zůstává vše při starém... Nebo už je cítit, že se blíží uragán? Čtvrtý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

Co to byl „pamflet" Několik vět? A která „smečka“ ho šířila, aby „narušila socialistický vývoj Československa“? Víte, jaké „zvrhlosti“ petice Několik vět požadovala? Třetí díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

Veřejnost v čele se známými umělci sbírá odvahu a bouří se proti násilí a zatýkání během Palachova týdne. "...Nejednou jsem veřejně upozorňoval na to, že míra respektu k nekonformním a kriticky smýšlejícím občanům je ukazatelem míry respektu k veřejnému mínění vůbec. Nejednou jsem už řekl, že trvalá neúcta k pokojným projevům veřejného mínění může nakonec vyvolávat jen stále viditelnější a důraznější protesty společnosti. Nejednou jsem řekl, že nikomu nepomůže, bude-li vláda čekat na to, až začnou lidé demonstrovat a stávkovat, a že tomu všemu může snadno předejít věcným dialogem a dobrou vůlí slyšet i kritické hlasy..." (Z projevu Václava Havla u soudu, jaro 1989) Druhý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

Jak začal revoluční rok 1989? Jaká byla ve společnosti po čtyřiceti letech komunismu atmosféra a tušili lidé, co přinese konec roku? První díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

Četli jste něco od Václava Havla? Ne? Nevadí, zkuste to s námi. Série krátkých videoklipů, v nichž známé osobnosti představují nejen mladým čtenářům ikonické i méně známé texty Václava Havla. Více informací naleznete na www.vaclavhavel.cz.

Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

Zajímá Vás historie? Máte na škole divadelní či filmový kroužek, nebo vás „jen“ baví (si) hrát? Ano? Pak vás srdečně zveme, abyste spolu s Knihovnou Václava Havla tvůrčím způsobem oslavili 100. výročí vzniku Československa a zapojili se do projektu Zítra to spustíme. Hra Václava Havla Zítra to spustíme je věnována Aloisi Rašínovi a dramatickým událostem noci z 27. na 28. října 1918, jež předcházely vyhlášení samostatnosti republiky. Smyslem projektu není vytvořit profesionální představení, ale seznámit se skrze text Václava Havla s významným mezníkem naší historie. Nejnápaditější školy představí své inscenace na minifestivalu v pražském Divadle v Dlouhé v listopadu 2018.

Vyhlašujeme jubilejní 10. ročník esejistické soutěže pro studenty středních škol. Nejlepší esejisté si odnesou finanční odměnu. Konečný termín pro odevzdání esejů je 31.10. 2018.

Už máte na škole Knihovničku Václava Havla? Ještě ne? Zapojte se do sítě škol, které aktivně šíří myšlenkový odkaz Václava Havla, a získejte přes 50 publikací z nakladatelství Knihovny Václava Havla. Web: http://www.vaclavhavel-library.org/cs... Sledujte naše další aktivity: Web: http://www.vaclavhavel-library.org/ Facebook: https://www.facebook.com/KnihovnaVacl... Youtube: https://www.youtube.com/user/knihovna...

A series of six lessons presents Vaclav Havel to young people as a man who, despite many obstacles, spent his entire life fighting for freedom and human rights, both during the totalitarian period in Czechoslovakia and as a democratic president and subsequently also a citizen. The objective of the course is not only to reflect on the life of a specific historical figure, but also to raise awareness of the consequences that life has for today’s world – the need to constantly fight for freedom and human rights whatever the era.

Václav Havel už svoji práci odvedl, jak se ke světu kolem nás postavíme my? Šestidílná vzdělávací série o lidských právech skrze život a dílo Václava Havla seznámí mladé diváky nejen s životním příběhem Václava Havla, ale především s jeho celoživotním bojem za svobodu a lidská práva, v němž je nutné pokračovat i dnes. Série zároveň studentům přibližuje klíčové historické události druhé poloviny 20. století. Videolekce jsou natočené svižným youtube stylem působivě kombinujícím animace se současností a archivními materiály. Série je k dispozici ve dvou jazykových verzích - české a anglické. Průvodci lekcí jsou známé osobnosti - tanečník YEMI a moderátorka a zpěvačka Emma Smetana, anglickou verzí provádí mladí rodilí mluvčí. 

Jak vnímáte tvář země, v níž žijete? Je Česko zemský ráj to na pohled? Vyhlašujeme již 11. ročník esejistické soutěže pro studenty středních škol. Nejlepší esejisté si odnesou finanční odměnu. Konečný termín pro odevzdání esejů je 31. 10. 2019. Více informací naleznete na www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej. Web: www.vaclavhavel.cz

Okolnosti zveřejnění Charty 77 připomínaly napínavý kriminální film. Chartisty sledovala volha, které nebylo možné ujet. Herec Pavel Landovský, který seděl za volantem, se marně snažil zbavit policejního doprovodu. Úryvek ze strojopisu Případ Charty 77 - část první (1977) je součástí životopisné série Sešívaný deník. Čte Jiří Bartoška. Celá série na www.cisthavla.cz.

Václav Havel byl od přelomu 70. let na seznamu zakázaných autorů a jeho divadelní hry zmizely z programu československých divadel. V roce 1975 se ale skupina autorových přátel rozhodla zahrát jeho hru Žebrácká slavnost. Představení se nekonalo v divadle, ale v sále jedné pražské hospody. Mělo úspěch, i když pro hodně diváků měla návštěva zakázaného představení nepříjemnou dohru. Úryvek z dopisu Václava Havla Alfrédu Radokovi, v němž autor vzpomíná na o uvedení Žebrácké opery v Horních Počernicích, je součástí životopisné série Sešívaný deník. Čte Vojtěch Kotek. Celá série na www.cisthavla.cz.

Proces s hudebníky The Plastic People of the Universe byl předzvěstí Charty 77. Před soudem skončili mladí vlasatí kluci, kteří se provinili jenom svým nonkonformním vzhledem a hudbou. Vzpomínku Václava Havla, která je součástí eseje Moc bezmocných z roku 1978, čte Robert Mikluš. Úryvek je součástí série Sešívaný deník Václava Havla. Celá série na www.cisthavla.cz.

Prominent i vyvrhel, tak sám sebe charakterizuje Václav Havel v 70. letech. V té době jako zakázaný spisovatel pobýval většinu času mimo Prahu na své podkrkonošské chalupě na Hrádečku, kde se také složitě snažil najít zaměstnání. Úryvek z dopisu Alfréda Radoka (27. prosince 1973) čte herečka Jitka Schneiderová. Úryvek je součástí série Sešívaný deník Václava Havla. Celá série na www.cisthavla.cz.

V době okupace v srpnu 1968 byl Václav Havel spolu se svým přítelem Janem Třískou v Liberci. V tamním rozhlase pronesl projev, ve kterém národ vyzýval k věrnosti vlasti. Úryvek z projevu pro Československý rozhlas v Liberci z 22. srpna 1968 čte Veronika Lazorčáková. Úryvek je součástí série Sešívaný deník Václava Havla. Celá série na www.cisthavla.cz.

Divadlo by podle Václava Havla mělo útočit na celou bytost diváka, nejen na jeho bránici. Dobré divadlo má apelovat, jeho cílem je dohovor s divákem o věcech, které obě strany bytostně zajímají. Úryvek z dopisu Alfrédu Radokovi ze dne 4. 8. 1968 čte Jiří Havelka. Úryvek je součástí série Sešívaný deník Václava Havla. Celá série na www.cisthavla.cz.

V šedesátých letech se Václav Havel stal součástí uměleckého organismu malého Divadla Na zábradlí, kde působil po boku teoretika a režiséra Jana Grossmana. Divadlo Na zábradlí šedesátých let mu bylo tehdy čímsi, co by se dalo nazvat „uměleckým domovem“. Úryvek z příspěvku do sborníku Achimu Benningovi v roce 1984, čte Viktor Dvořák. Úryvek je součástí série Sešívaný deník Václava Havla. Celá série na www.cisthavla.cz.

Na vojně napsal Václav Havel spolu se svým kamarádem první divadelní hru. Autoři do ní nevkládali žádné umělecké ambice, i když hra měla úspěch na různých přehlídkách. Divadelní soutěž nakonec nevyhrála, ale její autoři se alespoň na týden ulili z vojny. Vzpomínku, která je součástí knihy Dálkový výslech, čte Martin E. Kyšperský. Úryvek je součástí série Sešívaný deník Václava Havla. Celá série na www.cisthavla.cz.

Se skupinou přátel založil mladý Václav Havel skupinu Šestatřicátníci. Pořádali pro sebe semináře o politice, ekonomii, literatuře, vydávali strojem psaný časopis a také navštěvovali zakázané spisovatele. Úryvek z rozhovoru s A. J Liehmem z roku 1968 čte Vojtěch Vondráček. Úryvek je součástí série Sešívaný deník Václava Havla. Celá série na www.cisthavla.cz.

Služebnictvo, venkovské sídlo, ale také neviditelná zeď mezi panským synkem a obyčejnými dětmi. Václav Havel se jako malý kluk cítil být „mimo“, vyřazen, svým povýšením ponížen. Navíc byl vypasený tlouštík a tak se mu všichni – jak je mezi dětmi zvykem – za tloušťku posmívali, tím spíš, že jim snadno mohla být i nevědomou příležitostí k aktu jakési „sociální msty“. Vzpomínku na dětství z knihy Dálkový výslech čte Martha Issová. Úryvek je součástí série Sešívaný deník Václava Havla. Celá série na www.cisthavla.cz.

V projevu z roku 1997 mluví prezident Václav Havel o solidaritě - čím více solidarity bude na nižších společenských rovinách, tím více jí posléze bude i v rámci celého státu. Čte herečka Petra Špalková-Tichá. Video je součástí série Číst Havla v karanténě. Série vznikala na jaře 2020 během první vlny pandemie, všechny úryvky z děl, projevů a dalších textů Václava Havla spojuje téma odpovědnosti a solidarity. Videa natáčeli sami aktéři z karantény svých domovů, chalup či zahrad. Celý projekt včetně materiálů pro pedagogy na www.cisthavla.cz.

Ivan M. Havel psal bratrovi dopisy do vězení zprvu proto, aby mu nahradil neexistující četbu. Postupně do nich ale vkládal krátké úvahy a na dálku tak s bratrem vedl filozofické diskuse. Dopis ze září 1981 pojednává o individualitě a odpovědnosti. Napsal a čte Ivan M. Havel. Video je součástí série Číst Havla v karanténě. Série vznikala na jaře 2020 během první vlny pandemie, všechny úryvky z děl, projevů a dalších textů Václava Havla spojuje téma odpovědnosti a solidarity. Videa natáčeli sami aktéři z karantény svých domovů, chalup či zahrad. Celý projekt včetně materiálů pro pedagogy na www.cisthavla.cz.

V projevu na slavnostním zahájení Salcburského hudebního festivalu (26. července 1990) vyzývá Václav Havel všechny, aby se zbavili strachu a vytěžili z něj zrnka nového evropského sebevědomí, sebevědomí těch, kdo se nebojí hledět za horizont osobního zájmu. Čte Jáchym Topol. Video je součástí série Číst Havla v karanténě. Série vznikala na jaře 2020 během první vlny pandemie, všechny úryvky z děl, projevů a dalších textů Václava Havla spojuje téma odpovědnosti a solidarity. Videa natáčeli sami aktéři z karantény svých domovů, chalup či zahrad. Celý projekt včetně materiálů pro pedagogy na www.cisthavla.cz.

V novoročním projevu z roku 1998 vyzývá prezident Václav Havel své spoluočany k spoluodpovědosti za život celku i za svůj stát. Některé projevy nestárnou. Čte herečka Anna Geislerová. Video je součástí série Číst Havla v karanténě. Série vznikala na jaře 2020 během první vlny pandemie, všechny úryvky z děl, projevů a dalších textů Václava Havla spojuje téma odpovědnosti a solidarity. Videa natáčeli sami aktéři z karantény svých domovů, chalup či zahrad. Celý projekt včetně materiálů pro pedagogy na www.cisthavla.cz.

V dopisu číslo 91 se Václav Havel zamýšlí nad smyslem života a nad dialektikou života a smrti. Čte herec Ivan Trojan. Video je součástí série Číst Havla v karanténě. Série vznikala na jaře 2020 během první vlny pandemie, všechny úryvky z děl, projevů a dalších textů Václava Havla spojuje téma odpovědnosti a solidarity. Videa natáčeli sami aktéři z karantény svých domovů, chalup či zahrad. Celý projekt včetně materiálů pro pedagogy na www.cisthavla.cz.

Úryvek z dopisu č. 79 pojednává o zavřenosti, a to nejen té vězeňské. Čte Marie Turková z Divadla v Dlouhé. Video je součástí série Číst Havla v karanténě. Série vznikala na jaře 2020 během první vlny pandemie, všechny úryvky z děl, projevů a dalších textů Václava Havla spojuje téma odpovědnosti a solidarity. Videa natáčeli sami aktéři z karantény svých domovů, chalup či zahrad. Celý projekt včetně materiálů pro pedagogy na www.cisthavla.cz.

V ukázce z rozhovoru pro Divadelní noviny Václav Havel přemýšlí nad tím, že nároky by lidé neměli klást jen na politiky, ale především a v první řadě sami na sebe. Čte herec Martin Myšička. Video je součástí série Číst Havla v karanténě. Série vznikala na jaře 2020 během první vlny pandemie, všechny úryvky z děl, projevů a dalších textů Václava Havla spojuje téma odpovědnosti a solidarity. Videa natáčeli sami aktéři z karantény svých domovů, chalup či zahrad. Celý projekt včetně materiálů pro pedagogy na www.cisthavla.cz.

Úryvek z dopisu č. 133 o zkušenosti smyslu a smysluplnosti čte Tomáš Turek z Divadla v Dlouhé. Video je součástí série Číst Havla v karanténě. Série vznikala na jaře 2020 během první vlny pandemie, všechny úryvky z děl, projevů a dalších textů Václava Havla spojuje téma odpovědnosti a solidarity. Videa natáčeli sami aktéři z karantény svých domovů, chalup či zahrad. Celý projekt včetně materiálů pro pedagogy na www.cisthavla.cz.

V úryvku z dopisu č. 62 se Václav Havel zabývá otázkou lidské odpovědnosti, tématem, ke kterému se vracel opakovaně v celé své tvorbě. Čte Michael Žantovský. Video je součástí série Číst Havla v karanténě. Série vznikala na jaře 2020 během první vlny pandemie, všechny úryvky z děl, projevů a dalších textů Václava Havla spojuje téma odpovědnosti a solidarity. Videa natáčeli sami aktéři z karantény svých domovů, chalup či zahrad. Celý projekt včetně materiálů pro pedagogy na www.cisthavla.cz.

Unikátní hlasová nahrávka malého nočního zamyšlení, které Václav Havel pronesl na vlnách svobodného vysílače Liberec 22. srpna 1968 - jen den po zahájení okupace Československa "bratrskými" armádami Varšavské smlouvy pod taktovkou Sovětského Svazu.

Daňa Horáková, mj. signatářka Charty 77, od roku 1975 řídila s Václavem Havlem samizdatovou Edici Expedice. V roce 1979 se provdala za filmového režiséra Pavla Juráčka a vystěhovala se do Německé spolkové republiky. Pracovala jako novinářka, v letech 2002–2004 byla hamburskou ministryní pro kulturu. Německy napsala a vydala sedm prozaických a publicistických knih.

Když Václav Havel psal svou obhajobu, tušil, že jeho projev na rozhodnutí komunistického soudu nic nezmění. Přesto se v něm snažil vyjádřit svůj nesouhlas s tím, že režim bezdůvodně odsuzuje své občany. Úryvek z obhajoby, který je součástí životopisné série Sešívaný deník, čte Jiří VYORÁLEK. Celá série na www.cisthavla.cz.

Čtení bylo součástí dne Knihovny Václava Havla ve Valdštejnské lodžii v Jičíně (13. června 2020).

Stíny v patách, chodí s ním i do sauny, nikam se bez nich nehne… Praktiky StB, která sledovala nepřátele režimu, byly tvrdé, nepříjemné, jindy skoro k smíchu a nevyhnuly se ani Václavu Havlovi. StB ho sledovala jak v jeho pražském bytě, tak na podkrkonošské chalupě. Úryvek ze Zprávy o domácím vězení, který je součástí životopisné série Sešívaný deník, čte Marek EBEN.

Během svého prvního prvního pobytu ve věznění v roce 1977 napsal Václav Havel text, který zásadně ovlivnil nejen jeho další život, ale i uměleckou tvorbu. Byla to žádost o propuštění s tím, že se vyvaruje trestné i politické činnosti a soustředí se na psaní. Ještě ve vazbě chtěl svoji žádost vzít zpět. Uvědomil si, že může být chápána jako kompromis s ďáblem. Po návratu na svobodu vnímal tento svůj krok jako velkou chybu, kterou si mnoho let vyčítal. O svém selhání, o přijetí odpovědnosti za chyby a o hledání vlastní identity píše i v Dopisech Olze. Úryvek, který je součástí životopisné série Sešívaný deník, čte Veronika FREIMANOVÁ. Celá série je k dispozici na www.cisthavla.cz.

Experimentální textová koláž, která si neklade za cíl představit autora ani stát se reprezentativním výběrem jeho prozaických textů, ale chce naznačit cestu. Ze zaplivané hospody k holce, z prachu, potu a krve k Mozartovi, od puberťáka, co vidí svět ostře, až k šamanovi nahlížejícímu do zásvětí. Režijně-dramaturgická spolupráce: Petr Uhlík, Ondřej Novotný, účinkují: Jana Hauskrechtová, Vojtěch Hrabák, Václav Marhold, Jiří Kniha. Scénické čtení z povídek Filipa Topola připravilo divadlo X10 ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Po zveřejnění Charty 77 čekalo Václava Havla několik divokých dnů. Žil ve vyčerpávajícím očekávání zatčení. Poté, co se nevrátil z výslechu, ale Charta 77 neutichla a fungovala dál. Úryvek z Dálkového výslechu (1986), který je součástí životopisné série Sešívaný deník, čte Eva Salzmannová. Celá série je k dispozici na www.cisthavla.cz.

Přežili koncentrační tábory a po válce začali nový život. Někteří chtěli vzpomínky „vymazat“, jiní o nich mluvili stále dokola. Řada přeživších svým potomkům nevyprávěla o minulosti. Obávali se, že by na ně přenesli trauma z války a odmítali mluvit o židovské identitě. Věřili, že když budou mlčet, tak své děti uchrání před dalšími problémy, které jim hrozily v době komunistické totality. Až v devadesátých letech se v rodinách začalo toto téma postupně otevírat. Věra Roubalová hovořila o zkušenostech druhé a třetí generace přeživších, kteří dodnes řeší, jak je ovlivňují tragické osudy jejich předků. Host: Věra Roubalová – psychoterapeutka, která dvacet let vedla s Helenou Klímovou klientskou terapeutickou skupinu Rodiny po holocaustu a nyní dále pokračuje v individuální psychoterapii s druhou a třetí generací. Večer moderovala novinářka Judita Matyášová.

Legendární pracovní zkušenost Václava Havla v polovině 70. let v trutnovském pivovaru vyústila v napsání autorova nejslavnějšího dramatu Audience. V dopisu Alfrédu Radokovi autor vzpomíná jak na samotnou práci, tak na kolegy, kteří se ho trochu ostýchali a neříkali mu "vole" jako ostatním. Úryvek z dopisu Alfrédu Radokovi z května 1974 je součástí životopisné série Sešívaný deník. Čte Saša Rašilov. Celá série na www.cisthavla.cz.

Krátce po vzniku mnohohlavého orchestru Zvíře jménem Podzim se od mateřské kapely oddělilo literárně-hudební Malé zvíře. Kombinace autorského čtení, projekcí a písniček ze světa zvířecí knihy je mnohem komornější než rockový koncert. O to hlouběji vás však může vtáhnout do svého prazvláštního vesmíru.

...podepsalo 40 tisíc občanů a do listopadu zbývaly necelé 4 měsíce.

Thomas Stearns Eliot bývá považován za nejvýznamnějšího tvůrce moderní anglicky psané literatury, za autora, jehož lze směle postavit na roveň Williamu Shakespearovi. Ve své poezii a esejistice vytyčil standardy, k nimž se literatura za posledních sto let upíná, případně se vůči nim vymezuje, ignorovat je však nemůže. Nakladatelství Argo nedávno vydalo rozsáhlý výbor z Eliotovy esejistické tvorby nazvaný Křesťan – kritik – básník; diskutovali o něm jeho překladatelé a anglisté Martin Hilský, Martin Pokorný a Petr Onufer; jejich debatu moderoval anglista a literární kritik Ladislav Nagy.

Pan profesor Martin Hilský hovořil v Knihovně Václava Havla nejen o titulu Křesťan – kritik – básník. Výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota vydalo nakladatelství Argo.

Vystoupení Václava Havla na koncertě "Ano pro Evropu", před referendem o přistoupení České republiky k Evropské unii. Praha, Václavské náměstí, 10. června 2003

Vzpomínky české novinářky, prozaičky a kulturní organizátorky Dani Horákové na léta strávená s jejím manželem, filmovým režisérem, scenáristou a prozaikem Pavlem Juráčkem. Autorčino vzdělání i spisovatelská a životní zkušenost jí umožnily napsat knihu, která je nejen detailním, intimním, místy humorným a v mnohém strhujícím psychologickým portrétem významné osobnosti české kultury, ale i svědectvím o širším okruhu mnoha Juráčkových a jejích přátel a známých z oblasti českého filmu, divadla, disentu a exilu. Daňa Horáková, mj. signatářka Charty 77, od roku 1975 řídila s Václavem Havlem samizdatovou Edici Expedice. V roce 1979 se provdala za filmového režiséra Pavla Juráčka a vystěhovala se do Německé spolkové republiky. Pracovala jako novinářka, byla hamburskou ministryní pro kulturu. Německy napsala a vydala sedm prozaických a publicistických knih. Večer uvedl Pavel Hájek. O autorce promluvili Pavel Rychetský, knihu představil redaktor Jan Šulc. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Torst.

A virtual debate about the impact of the COVID-19 pandemic on the basic rights and freedoms associated with the principles of liberal democracy, inspired by the Czech edition of the book-length essay Is it tomorrow, yet? How the pandemic changes Europe by the sociologist and politologist Ivan Krastev. Debate participants: Ivan Krastev, Center for Liberal Studies, Jiří Přibáň, University of Cardiff, Jacques Rupnik, Fondation des Sciences Politiques, Magda Vášáryová, CEVRO Institut, and Karolina Wigura, Kultura Liberalna Moderated by Michael Žantovský, Václav Havel Library, Prague. Organized in cooperation with the Charles University Centre for Political Philosophy, Ethics and Religion, and Karolinum Press.

Aktuální debata ve světle případu ricin. Hosté: Pavel Novotný, politik, starosta městské části Praha-Řeporyje, Michael Romancov, politický geograf a pedagog, Veronika Víchová, vedoucí Programu Kremlin Watch, Evropské hodnoty, a Gabriela Svárovská, státní úřednice a diplomatka, pracovala v Kanceláři prezidenta Václava Havla Debatu moderoval Ondřej Kundra.

Hovory v Lánech, ČRo, 16. února 1997

Ochutnávka z půldne s Knihovnou Václava Havla ve Valdštěnské lodžii u Jičína. Nejen pro ty, kteří na vlastní kůži zažili, jaké to je se z ničeho nic ocitnout mezi Václavem Havlem, Albrechtem z Valdštejna a Ivanem Martinem Jirousem.

Z rozhovoru Václava Havla pro Český rozhlas, srpen 2005

V posledních letech bezprecedentně sílí vliv Čínské lidové republiky ve světě, ale také začíná narůstat nedůvěra vůči této mocnosti a roste napětí mezi ČLR a USA; Evropská komise ve své loňské zprávě prohlásila Čínu za „systémového rivala“. Pandemie koronaviru odhalila slabiny i sílu čínského politického systému a jeho nevybíravé metody v domácí a zahraniční politice. Mezi tím se potácí čínská politika České republiky, kterou ovládá Hrad a více či méně zřejmé zájmy soukromých subjektů. Profesorka Olga Lomová a hosté Sinopsis diskutovali o tom, kam směřuje Čína a kam by měla směřovat Česká republika.

Hostem dramaturga Knihovny Václava Havla byla sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová.

Hostem šéfdramaturga Knihovny Václava Havla byl spisovatel, scenárista, hudební a filmový kritik Ondřej Štindl, jenž v Knihovně 2. června uvedl nový román s názvem Až se ti zatočí hlava.

Z proslovu k udělení Erasmovy ceny v Rotterdamu 13. listopadu 1986. V zastoupení přednesl herec Jan Tříska.

Rozhovor s Dénesem Csengeyem pro dokumentární cyklus BBC Other Europe (Jiná Evropa), pořízený v říjnu roku 1987. Více viz www.othereurope.com

Rozhovor Jáchyma Topola s lesníkem, ochráncem přírody a sedlákem pod Milešovkou Danielem Pitkem vedl Jáchym Topol, dramaturg Knihovny Václava Havla. Daniel Pitek byl hostem naší diskuse Sucho v Česku.

V souvislosti s klimatickými změnami, ale i s intenzivním hospodářským využíváním krajiny se stále častěji skloňuje téma sucha, ministr životního prostředí dokonce hovoří o nejhorším suchu za pět set let. Při letmém pohledu z okna si ale nelze nevšimnout, že příroda v České republice právě kvete a pučí. Vysychá opravdu česká krajina? Je v našich silách a technologických schopnostech vodu v půdě udržet? A je k tomu vůle? Mezi pozvanými hosty byli vedoucí programu Zachraňme lesy Hnutí DUHA Jan Skalík, studentská aktivistka Kristýna Dvořáková, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a lesník a sedlák Daniel Pitek. Uvedl Jáchym Topol. Diskusi moderoval profesor Bedřich Moldan.

Z videopozdravu Václava Havla pro World Editors Forum (15. 9. 2009) (Autor záznamu: Petr Jančárek)

Tištěná média zažívají obrovskou krizi, pandemie překlopila publikum do online prostředí. Zpravodajské servery naopak využívají situaci a masivně přecházejí na placený obsah. Veřejnoprávní média sice excelují v informování a ve své zpravodajské roli, ale přestala vlivem krize vyrábět kulturní, umělecké, dokumentární a další náročnější formáty, čímž de facto zpochybňují jeden z důvodů své existence. Média jistě pandemii přežijí, ale nic nebude jako dřív. V jakém stavu byla česká média před krizí a jaká z ní vyjdou? Hosté: profesor mediálních studií Jan Jirák, novinář zabývající se médii Filip Rožánek a socioložka Marína Urbániková. Diskusi moderuje Martin Groman, předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky.

Tři otázky pro Viktora Říhu, vítěze soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej za rok 2019.

Jak u nás pečujeme o válečné hroby a pomníky? A jaké péče se jim dostává v zahraničí? Proč a jak se stala socha maršála Koněva a další pomníky předmětem dezinformačních kampaní? Hosté: Gabriela Havlůjová, historička a předsedkyně Spolku pro zachování odkazu českého odboje, Jefim Fištejn, novinář a scénárista, Eduard Stehlík, vojenský historik a spisovatel. Moderuje Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

Z rozhovoru Václava Havla pro Český rozhlas, srpen 2005

Na trojici otázek Knihovny VH odpovídá Judita Matyášová, novinářka a zakladatelka občanské iniciativy Roušky seniorům

Na počátku pandemie se naše společnost zajímala hlavně o situaci mezi zdravotníky. Teprve poté, co zemřel první senior, nakažený koronavirem, se veřejnost začala více zajímat o nejstarší část populace. Jak lze vysvětlit náhlý zájem o seniory? A je tato mezigenerační solidarita jen chvilková? V debatě vystoupí gerontoložka Iva Holmerová, která se dlouhodobě zabíhá seniorskou tematikou, a Lucie Nekvasilová, koordinátorka Senzačních seniorů SenSen, která sdružuje aktivní seniory po celé republice. Setkání moderuje novinářka Judita Matyášová.

Proč vznikla socha maršála Koněva až v roce 1980? Byla skutečně připomínkou konce války nebo spíš představovala symbol upevnění sovětské moci v normalizačním Československu? Hosté: David Svoboda, historik, Ústav pro studium totalitních režimů, Petr Koura, historik a politolog, a Zdeněk Lukeš, historik architektury. Moderátor: Petr Blažek, historik a publicista. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

Vzpomínka na besedu s Madeleine Abrightovou, kterou Knihovna Václava Havla uspořádala 11. března roku 2019 na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

O budoucnosti české kulturní scény hovořili ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová, zpěvák David Koller, ředitel nakladatelství Argo Milan Gelnar, zakladatel a ředitel DOX - Centra pro současné umění Leoš Válka a redaktor týdeníku Echo Jiří Peňás. Debatu moderoval Michael Žantovský.

Maršál osvoboditel, nebo okupant? Jak se dostal až do vedení Rudé armády? Jakou roli sehrál v porážce nacistů a osvobození Československa? A jakou pak v potlačení Maďarského povstání, ve výstavbě Berlínské zdi, srpnovém vpádu do Československa a dalších vojenských poválečných akcích? ​Hosté: Jan Adamec, historik a politolog, Jiří Fidler, historik, spisovatel a překladatel, David Svoboda, historik, Ústav pro studium totalitních režimů Večer moderoval Jan Kalous, historik, Muzeum paměti XX. století. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

Jak se to má s námi a Evropskou unií? Václav Havel svůj názor již přednesl: 1. května 2004 ve Valdštejnské zahradě v Praze...

Historicky první virtuální debaty Knihovny Václava Havla se ve středu 6. května 2020 zúčastnili místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, poslanci Evropského parlamentu Michal Šimečka a Alexandr Vondra a ředitel analytického institutu STEM Martin Buchtík. Do moderátorského křesla v Klubu Knihovny Václava Havla usedl Michael Žantovský, ředitel Knihovny VH.

Tři otázky pro spisovatelku Terezu Boučkovou.

Jakou roli v osvobození sehráli vlasovci, Rudá armáda a samotní Češi? Vypuklo Pražské povstání pozdě? Proč nepřišli Američané? A zaslouží pomník Koněv, Vlasov, nebo Kutlvašr? Hosté: Pavel Kmoch, historik, publicista a filmový poradce, Eduard Stehlík, vojenský historik a spisovatel, a Pavel Žáček, historik, novinář a politik Moderoval Jan Kalous, historik, Muzeum paměti XX. století.

Václav Havel svůj názor již přednesl: 1. května 2004 ve Valdštejnské zahradě v Praze... A jak to vidíte vy?

Václav Havel napsal i celou řadu jiných básní, mimo jiné tuto: " Bylo to jednou na lavičce v Chotkových sadech": Znal jsem jednu dívku / byla součástí inventáře / jedné sousední laboratoře / 1 digestoř velká / 2 topná tělesa / 1 pec / 5 skříní / 4 stoly / 1 laborantka (s maturitou) / Celé dny mlčela, s nikým nemluvila / jak robot dělala, nikdy se nesmála / její svaly, kosti, kůže byly páky / její nohy, ruce, prsty háky / její hlava počítací stroj / její oči objektivy fotoaparátu / její paměť matematické tabulky / její nervy tenké drátky / které se nikdy nepřetrhly / Umývala, vařila, destilovala, měřila, / filtrovala, uklízela, sečítala, odčítala, / nikdy se pro tu práci nerozhodla / a nikdy nikdo nevěděl / co při ní cítila / (protože z ní cítění asi vysublimovalo v laboratoři) / Šel jsem s ní jednou z práce domů / byl jarní den, slunce se lilo se stromů dolů / všichni se smáli, všichni byli mladí / Posadil jsem ji jako stroj na lavičku / v Chotkových sadech mezi křoví / Zpíval kos, zpívali všichni ptáci / a já se náhle zeptal té dívky / cítíte něco? / A byl jsem asi první a poslední člověk / který ji viděl jak tiše si vzdychla / a jak se jí v oku zablýskala slza / Tu náhle jsem poznal a pochopil / že toto malé stvoření / součást inventáře laboratoře / přikované obyčejně u digestoře / je veliký básník a veliký umělec / protože celý svůj život / tvořený vzpomínkou, zašlými lety / zašlým dětstvím a zašlou láskou / spadalým zežloutlým listím / dovede zavřít jak svátost do skříňky / klíčkem uzamknout a klíček uschovat / takže se nikdo a nikdy nedozví / jaký to poklad leží jí v srdci / čím se živí a z čeho žije / čím plní své nitro a svoji duši / když vaří počítá myje a destiluje.

Tři otázky pro dramaturgyni Divadla Na zábradlí, Doru Viceníkovou.

Tři otázky Knihovny VH římskokatolického kněze Ladislava Heryána.

Tři otázky pro výkonnou ředitelku The Václav Havel Library Foundation New York.

/z pořadu Knihovny VH, 14. ledna 2015/ #knihovnavaclavahavla #vkarantene #zarchivu

Druhý díl rozhovoru Michaela Žantovského, ředitele Knihovny Václava Havla, s Karlem Schwarzenbergem. Dřevíč (3. dubna 2020)

Tři otázky pro ředitele nakladatelství Argo, Milana Gelnara.

Úryvek z rozhlasového pořadu Hovory v Lánech.

První díl rozhovoru Michaela Žantovského, ředitele Knihovny Václava Havla, s Karlem Schwarzenbergem. Dřevíč (3. dubna 2020)

Co otázka, to minuta. V krunýři karantény.

V příštích dnech pro Vás budeme vybírat to nejzajímavější z našeho videoarchivu. Celou přednášku Marka Orko Váchy můžete zhlédnout zde: https://bit.ly/2UEFmYu

Tři otázky pro frontmana kapely Už jsme doma, Míru Waneka.

Videopozdrav Tallberg Forum, Švédsko, 1. července 2006

Václav Havel o odpovědnosti, pýše moci a úctě k druhým (Videopozdrav Tallberg Forum, Švédsko, 1. července 2006)