Cena Václava Havla za lidská práva 2013

Historicky prvním laureátem Ceny Václava Havla za lidská práva se stal Ales Bjaljacki. Běloruský spisovatel se od počátku 80. let minulého století zapojoval do národního demokratického hnutí. Později organizoval první demonstrace proti totalitě. Za tuto činnost byl v roce 1988 uvězněn, což byl začátek dlouhé řady zatčení a zastrašování. V roce 2021 získal Nobelovu cenu za mír. Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů a několik z nich bylo zatčeno, někteří z nich byli po pár dnech propuštěni, nikoliv však Ales Bjaljacki, který byl z vězení propuštěn až v prosinci roku 2025.

Běloruský spisovatel a absolvent Fakulty historie a filologie na Univerzitě v Gomelu, se od počátku 80. let minulého století zapojoval do národního demokratického hnutí. Již v dobách, kdy byl svět stále rozdělen železnou oponou, se stal zakladatelem Běloruské lidové fronty. Pomohl založit sdružení mladých spisovatelů, kterému několik let předsedal, a poté vstoupil do Svazu spisovatelů Běloruska. Později organizoval první demonstrace proti totalitě. Tato činnost mu přinesla v roce 1988 uvěznění, což byl začátek dlouhé řady zatčení a zastrašování. V roce 1996 za narůstající represe Lukašenkova režimu založil Centrum lidských práv Viasna. V roce 2007, tři roky po svém vstupu do Mezinárodní federace lidských práv (FIDH), byl Ales Bialiatski zvolen jejím viceprezidentem a stal se tak prvním zástupcem bývalých sovětských zemí, který byl kdy zvolen do Mezinárodního výboru FIDH. 

 

Sdružení se zabývá ochranou lidských práv od roku 1994. Činnost sdružení se zaměřuje na tyto strategické oblasti: Právní poradenství – Centrum právního poradenství ve Tbilisi a sedmi dalších regionech Gruzie poskytuje desítkám tisíc občanů právní pomoc ve formě konzultací, sepsání právních dokumentů a v případě potřeby též zastupování před soudem. Pozornost je věnována zvláště případům, kdy dochází k porušování lidských práv ze strany vlády nebo úřadů. Ohrožené skupiny – Sdružení se zabývá ochranou práv náboženských, etnických a sexuálních menšin, lidí s omezenými možnostmi a těch, kteří žijí pod hranicí chudoby. Ochrana práv vězňů – Sdružení aktivně sleduje vězeňství a zaměřuje se zejména na případy mučení nebo nesprávného zacházení. Osvěta – v Gruzii je mnoho lidí, kteří nemají ponětí o svých právech. Regionální kanceláře Sdružení provádějí osvětové kampaně po celé Gruzii. Strategická účast u soudů – jednak pranýřování diskriminačních zákonů nebo zákonů, které porušují lidská práva, v líčeních u Ústavního soudu Gruzie, jednak zastupování gruzínských občanů u Evropského soudu pro lidská práva. Ochrana zájmů médií – na základě činnosti Sdružení bylo založeno Centrum právní ochrany médií, které zajišťuje ochranu práv a zájmů různých sdělovacích prostředků a novinářů. 

 

Rights Defence Network (wei quan wang, WQW) byla založena v roce 2005 a nyní je nejaktivnější a nejúspěšnější skupinou na obranu lidských práv, která kdy v Číně působila. Skupina, kterou nelze úředně registrovat, protože vláda její registraci odmítá, se skládá z aktivistů, právníků, žurnalistů, spisovatelů, disidentů a organizátorů, kteří udržují volné sdružení v prostoru a používají internet jako hlavní nástroj sběru, sdílení a šíření informací, organizace událostí a podpory. Síť hraje významnou roli ve sledování, aktuální informovanosti a hloubkové analýze situace v oblasti lidských práv v Číně. Informuje čínskou veřejnost i zahraniční média používající čínštinu a mezinárodní společenství.