Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak. Jakožto Čech, jsem i Evropanem. Poněkud poeticky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí. Václav Havel, Projev v Evropském parlamentu, 11/11/2009
Klub / Novinky / Program
Je nás 707... 11/12/18
Od pondělí do pondělí (od 3. do 10. prosince) se pod Všeobecnou deklarací lidských práv objevilo celkem 707 podpisů (683 na stránce koliknasbude.cz, 24 přibylo během pondělních otevřených dveří "Lidská práva od rána do večera" v Ostrovní 13)... Je nás 707, ale přesto pevně doufáme, že je nás mnohem více! Děkujeme!
Poštou jen do 12. 12. 10/12/18
Naše knihy dělají radost, kam se jen dostanou. Takže pokud by je měli najít pod stromečkem Vaši blízcí a nemáte možnost se pro ně zastavit osobně, je nutné si je přes e-shop objednat nejpozději ve středu 12. prosince...
Zemřela obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová (1927–2018) 09/12/18
Ve věku 91 let zemřela obhájkyně lidských práv, neodmyslitelná součást sovětského disentu, Ljudmila Alexejevová. V roce 2015 byla oceněna Cenou Václava Havla za lidská práva, kterou udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Knihovna Václava Havla a Nadace Charty 77. V září 2015 vystoupila na konferenci v Pražské křižovatce, která ocenění doprovází. Více
Výsledky soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej vyhlášeny 08/12/18
V letošním roce obdržela Knihovna Václava Havla 118 studentských esejů ze 39 škol a 10 krajů České republiky. Téma desátého ročníku „O jaké republice sníš?“ bylo inspirováno 100letým výročím vzniku Českolovenska a prvním novoročním prezidentským projevem Václava Havla. Vítězné texty a fotografie ze slavnostního udílení naleznete zde.
Program na Prosinec 2018<>
Až přijde válka. Proč čeští nacionalisté milují Rusko?
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 3. prosinec 2018, 19:00 – 21:00
Záměrem debaty je poukázat na podobnost myšlenkového světa středoevropských nacionalistů s režimy, které jim jsou inspirací – Novorusko a Rusko. Jsou organizace jako Slovenští branci podobné polovojenským jednotkám z Donbasu? V čem je pro středoevropské nacionalisty přitažlivý Putinův model vládnutí? Existuje ideová nebo i materiální podpora středoevropských nacionalistů z Ruska?
Až přijde válka: Petr vede život na první pohled spořádaného evropského teenagera – žije s rodiči, má dívku, dostal se na vysokou. Jeho skutečný život je ale jinde – v čele domobrany Slovenskí Branci, čítající dvě stě mladých lidí, s oddíly po celém Slovensku. V horských lesích je nechává podřizovat drsným pravidlům a trestům, jež spíše než vojenský výcvik připomínají hru na diktaturu. Šéf domobrany věří, že jeho modelová organizace má budoucnost. Je odhodlaný uniformu jednou odložit a se svou vizí oslovit celou společnost – a stát se velkým politikem.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s PINK, BontonFilm a KineDok.
Ilona Ferková: De mek jekh, Ľida! / Ještě jedno, Lído!
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 4. prosinec 2018, 19:00 – 21:00
Čtení Ilony Ferkové bude v přímém přenosu ilustrovat výtvarník Martin Zach, o hudební doprovod se postará Marek Miko z Bengas, za nakladatelství KHER promluví jeho zakladatel Lukáš Houdek a večerem a následnou debatou provede Karolína Ryvolová.
Tak trochu jiný křest, s tradičním romským pohoštěním a velkou dávkou pospolitosti.
Inženýři humanity: Americká pomoc v Československu po 1. světové válce
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 5. prosinec 2018, 13:30 – 17:00
Cílem dvou diskusních panelů je otevřít debatu nad významem působení amerických neziskových, dobrovolnických a pomocných misí a organizací v Československu, zhodnotit jejich odkaz v rámci širšího pojmu „amerikanizace“ Československa, diskutovat politické pozadí jejich působení, ale rovněž se ptát na to, jak probíhala spolupráce mezi československou a americkou stranou, jaké hodnoty, ideály a know-how sem přinesly například Hooverova potravinová pomoc, křesťanské organizace YMCA a YWCA, Americký Červený kříž a mnohé další? Jak pomohl tento vysoce organizovaný humani(tari)smus Československu po materiální stránce a jak ovlivnil jeho občanský sektor? Diskutovat budou zahraniční a čeští odborníci.
Pro potvrzení účasti se registrujte zde: https://bit.ly/2FpCCtE
Akce bude tlumočena do angličtiny.
Večer se koná za laskavé finanční podpory Velvyslanectví USA v Praze.
PROGRAM
13.30 registrace
13.45 – 14.00
přivítání v Knihovně: Michael Žantovský
úvodní slovo: Stephen B. King, velvyslanec ambasády USA v ČR
14.00 – 15.30
1. panel: „Dílo velké záchrany“: Hooverova potravinová pomoc Evropě a Československu
panelisté: Bertrand Patenaude (Hoover Institution – Stanfordova univerzita), Halina Parafianowicz (Institut dějin a politických věd Univerzity v Białystoku)
moderuje: Michael Žantovský
15.30 – 15.45 přestávka na kávu
15.45 – 17.15
2. panel: „Amerika v Československu“: americké neziskové organizace a rozvoj občanského sektoru v Československu po 1. světové válce
panelisté: Milada Polišenská (Anglo-americká vysoká škola v Praze), Petr Chlápek (zástupce YMCA), Růžena Zaoralová – Roman Zaoral (Vyšší odborná škola zdravotnická – FHS UK), Marek Skovajsa (Sociologický ústav AV ČR, FHS UK)
moderuje: Jana Čechurová
17.15 – 17.30 číše vína
--------------------------------------
JANA ČECHUROVÁ působí na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde je zároveň zástupkyní ředitele. Specializuje se na dějiny politických a společenských elit a elitních spolků, na pravicovou politiku a politickou kulturu, a to především v období první republiky. Vedle toho se věnuje edicím osobních pramenů, naposledy se podílela na přípravě autobiografické knihy Václava M. Havla Mé vzpomínky.
PETR CHLÁPEK působí jako evangelický farář a jako učitel na Základní škole v Krkonoších. Na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval obor evangelická teologie, v diplomové práci YMCA a její význam pro českou společnost (2004) se věnoval dějinám a působení organizace YMCA od vzniku Československu až po současnost.
HALINA PARAFIANOWICZ je profesorkou historie na Univerzitě v Bialystoku v Polsku, kde se věnuje především meziválečným dějinám střední a východní Evropy, ale také novodobé historii Spojených států amerických, zejména pak jejich diplomatickým vazbám na země střední Evropy, jako je Polsko a Československo. Na toto téma vydala řadu publikací, mezi něž patří: Československo v politice Spojených států amerických v letech 1918–1933, Polsko v evropské politice Spojených států amerických v letech prezidentství Herberta C. Hoovera či právě politická biografie Herberta C. Hoovera pod názvem Zapomínaný prezident.
BERTRAND M. PATENAUDE je historik vyučující na Stanfordově univerzitě, kde přednáší o moderních dějinách a mezinárodních vztazích, zároveň je odborným pracovníkem Hooverova institutu. Patenaude je autorem a editorem řady knih o ruských a sovětských dějinách, mezi jeho nejznámější patří kniha The Big Show in Bololand (2002) popisující Hooverovu americkou misi do hladomorem zkoušeného Ruska roku 1921. V Česku zatím vyšla jeho kniha Trockij: pád revolucionáře (2011).
MILADA POLIŠENSKÁ je profesorkou historie a mezinárodních vztahů na Anglo-americké vysoké škole v Praze. Specializuje se zejména na moderní a současné dějiny střední a východní Evropy, v rámci nichž se věnuje diplomatickým otázkám a dějinám nacionalismu. Známé jsou její monografie Čechoslováci v Gulagu a československá diplomacie 1945–1953 nebo dvousvazkové dílo Diplomatické vztahy Československa a USA 1918–1968.
MAREK SKOVAJSA vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, jako editor spolupracuje se Sociologickým časopisem/Czech Sociological Review. Hlavními oblastmi jeho odborného zájmu jsou dějiny sociologie, sociologická a politická teorie, demokracie a občanská společnost. Publikoval např. knihy Sociology in the Czech Republic (s Janem Balonem, 2017), Struktury významu (2013) nebo Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v ČR (2010, editor).
RŮŽENA ZAORALOVÁ vyučuje na Střední a vyšší odborné škole zdravotnické Emanuela Pöttinga v Olomouci, v minulosti působila na Univerzitě Palackého, kde přednášela o historii ošetřovatelství. Odborně se věnuje především dějinám zdravotnického školství v období první republiky. Ve svých článcích sleduje, jaký podíl v rozvoji československého zdravotnictví sehráli právě američtí pracovníci a jejich organizace.
ROMAN ZAORAL přednáší na Fakultě humanitních studií UK, v minulosti působil v Akademii věd, Národním muzeu, na Středoevropské univerzitě v Budapešti a na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jako historik se věnuje zejména hospodářským dějinám středověku, jako stipendista Mellonovy nadace působil ve Warburgově institutu v Londýně, okrajově se též jako stipendista Ministerstva zahraničních věcí ČR zabýval historií českých krajanů v kanadském exilu a spolu se svou manželkou sepsal studii o aktivitách Rockefellerovy nadace v souvislosti se založením Masarykovy školy zdravotní a sociální péče jako školy nového typu v meziválečném Československu.
Knihovna VH na Knihexu 08½
- Kde: Studio Alt@, U Výstaviště 21, Praha 7
- Kdy: 8. prosinec 2018, 10:00 – 9. prosinec 2018, 19:30
Café Republika: Ztráty a nálezy po roce 1918 – Církve
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 10. prosinec 2018, 19:00 – 21:00
Hosté: Tomáš Halík, katolický kněz a teolog, Zdeněk Susa, evangelický kazatel, lékař a poutník, a Jaroslav Šebek, historik, Historický ústav AV ČR.
Moderuje Renata Kalenská.
Debatní cyklus ke stému výročí založení Československa pro sezónu 2018/2019 připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Divadlem Husa na provázku. Debaty se konají s měsíční periodicitou paralelně v Praze a v Brně.
Lidská práva od rána do večera
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 10. prosinec 2018, 10:00 – 17:00
Neostýchejte se vstoupit a symbolicky připojit svůj podpis pod Všeobecnou deklaraci lidských práv (která byla přijata na den přesně před sedmdesáti lety: 10. prosince 1948), začíst se do textů obránců lidských práv z celého světa, zhlédnout některý z krátkých filmů z produkce i archivu Knihovny Václava Havla: Číst Havla, Každý může změnit svět a mnohé další...
Znovu před 100 lety – svědectví zakopaného deníku
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 11. prosinec 2018, 17:00 – 19:00
O své cestě Ina Píšová vydala knihu Transsibiřská odysea, nejen o ní se bude bavit společně s Ivanem Šternem a se dvěma redaktory z Českého rozhlasu, kteří transsibiřskou magistrálu také projeli, Ivanem Studeným a Davidem Šťáhlavským, který se ujme moderování.
Ina Píšová (1985) je pravnučkou legionáře Jana Kouby. Sibiřskou expedici podnikla spolu se svým mužem na jaře roku 2017, tedy sto let od chvíle, kdy si Jan zapsal první řádek do svého deníku. Cesta z Moskvy do Vladivostoku jim trvala měsíc a postupně během ní vystřídali patnáct magistrálních vlaků. Podobným způsobem procestovali Ina a Petr Indonésii, Čínu, Kubu a během Inina studia na kalifornské Berkeley i severoamerické indiánské rezervace. Ina přednáší českou literaturu na Univerzitě Karlově a je mluvčí jedné z jejích fakult.
Jan Kouba (1894–1947) sloužil v československých legiích u 9. roty 7. Tatranského pluku. Na Sibiři strávil čtyři roky, během nichž třikrát projel transsibiřskou magistrálu. Do Československa se vrátil až roku 1920 cestou kolem světa z Vladivostoku přes Tichý oceán a Kanadu. Po válce se Jan stal duší své vesnice, jihočeských Pasek. Byl učitelem v obecní škole, režisérem místních ochotníků, muzikantem, sokolem, aktivním členem legionářské obce a nakonec i kronikářem jak Pasek, tak rodu Koubů.
Debata s Respektem: Neporazitelný Andrej Babiš – Proč vládní krize premiéra posilují?
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 11. prosinec 2018, 19:00 – 21:00
Tuzemská politická scéna si během listopadu nečekaně prošla vládní krizí. Problémy v Babišově kabinetu odstartovala zveřejněná reportáže televize Seznam, která opět rozvířila debatu ohledně vyšetřování podezření z dotačního podvodu v případu proslulého rekreačního sídla Čapí hnízdo, jenž je v očích veřejnosti neodmyslitelně spojeno s osobou premiéra. Podle průzkumů veřejného mínění se ale ukazuje, že hnutí ANO a podpora Andreje Babiše díky politické krizi naopak stoupla. A na rozbouřenou situaci v menšinovém kabinetě nakonec více doplatila koaliční ČSSD. Co se děje v hlavě českého voliče? A proč se opozici stále nedaří konkurovat fenoménu hnutí ANO?
Hosté: Martin Kratochvíl, sociolog agentury MEDIAN, Alžběta Králová, marketingová konzultantka z Institutu politického marketingu, a Lukáš Jelínek, politolog a expert na ČSSD z Masarykovy demokratické akademie.
Moderuje: Andrea Procházková z týdeníku Respekt
Jiří Černý: Za časů Šafránu
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 12. prosinec 2018, 19:00 – 21:00
Akci organizuje Knihovna Václava Havla jako doprovodný program výstavy Od ucha k uchu aneb Fenomén Šafrán. Výstavu v budově Klementina (15. 11. 2018 – 15. 1. 2019) pořádá Národní knihovna ČR a nakladatelství Galén pod záštitou Anny Šabatové – ombudsmanky s partnery: Českým centrem Mezinárodního PEN klubu, Knihovnou Václava Havla a Seznamem.cz
Příběh Neratova. Od rozbořeného kostela po pivovar
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 13. prosinec 2018, 17:00 – 19:00
Debaty se zúčastní farář Mons. Josef Suchár, ředitelka Základní školy speciální Broňa Havlíková a manažer spolku Neratov Antonín Nekvinda.
Úvodní slovo přednese textař, spisovatel a kulturní antropolog Michal Horáček.
Moderuje Veronika Sedláčková.
Na závěr besedy společně se zástupci Karmelitánského nakladatelství pokřtíme novou knihu Zázrak v Neratově – Josef Suchár v rozhovoru s Tomášem Kutilem.
Besedu pořádá Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.
David Vaughan: Slyšte můj hlas
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 13. prosinec 2018, 20:00 – 22:00
Uvedení dokumentárního románu. Uslyšíte úryvky z knihy a v rozhovoru s básníkem a spisovatelem Alexem Wentem vám David Vaughan řekne víc o tom, jak kniha vznikala a o čem je. Součástí večera bude i diskuse o odkazu mnichovské krize v naší době.
Večer proběhne v anglickém jazyce.
Šafrán v krásných dobách folku
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 17. prosinec 2018, 19:00 – 21:00
Setkání osobností bývalého písničkářského sdružení Šafrán v Knihovně Václava Havla je chápáno jako doprovodný program výstavy Od ucha k uchu aneb Fenomén Šafrán. Výstavu v budově Klementina (15. 11. 2018 – 15. 1. 2019) pořádá Národní knihovna ČR a nakladatelství Galén pod záštitou Anny Šabatové – ombudsmanky s partnery: Českým centrem Mezinárodního PEN klubu, Knihovnou Václava Havla a Seznamem.cz
Ladislav Heryán: U Božího Mlýna
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 18. prosinec 2018, 19:00 – 21:00
Ladislav Heryán je doma mezi salesiány i mezi kamarády z undergroundu. Plachý introvert, který se neostýchá vystoupit na rockových festivalech s kytarou a Biblí v ruce. Katolický kněz, jenž věří v Boha, který přesahuje všechny naše představy, a přece touží po setkání s námi bez ohledu na to, kde jsme a co o něm víme.
Večer uvádí a otázky v knize kladl Josef Beránek.
Publikace / E-shop
Jádrem publikačního programu Knihovny jsou dílo a život Václava Havla, jeho rodiny a blízkých spolupracovníků a přátel. Pro přehlednost je ediční plán členěn do šesti edičních řad: Sešity Knihovny Václava Havla, Edice Knihovny Václava Havla, Studentská řada, Hovory v Lánech, Spisy Václava Havla, Dílo Pavla Juráčka a Konference Knihovny Václava Havla. Tituly, které není možné zakomponovat do některé z předcházejících řad a které i přesto jsou pro ediční činnost Knihovny Václava Havla významné, vycházejí volně, mimo edice.
Konference
Evropské Dialogy Václava Havla
Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.
Projekt je plánován jako dlouhodobý a zahrne spolupráci s dalšími organizacemi v různých, evropských městech. Jednotlivá setkání probíhající formou konference jsou určena především středoškolským a vyskoškolským studentům, stejně jako ostatním zájemcům o evropskou problematiku z řad odborné i široké veřejnosti.
Praha 2018Evropa na křižovatcePraha 2017Praha 2016Brusel 2015Praha 2015Brusel 2014Berlín 2014Praha 2014 - J. GauckBruggy 2014Praha 2014
Cena Václava Havla za lidská práva
Ocenění je od roku 2013 každoročně udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.
6. ročník Ceny (2018)5. ročník Ceny (2017)4. ročník Ceny (2016)3. ročník Ceny (2015)2. ročník Ceny (2014)1. ročník Ceny (2013)Založení Ceny
Václav Havel
Vzdělávací projekty
Každý může změnit svět - Lidská práva v životě a díle Václava Havla
Šestidílná vzdělávací videosérie seznamuje mladé diváky s nejdůležitějšími historickými událostmi druhé poloviny 20. století v Československu a ukazuje jim důležitost boje za lidská práva. Sérií provází zpěvačka a moderátorka Emma Smetana a choreograf a producent Yemi. Moderátory anglické verze jsou rodilí mluvčí.
Číst Havla
Soubor krátkých videoklipů, v nichž mladé osobnosti českého veřejného prostoru představují ikonické i méně známé texty Václava Havla.
Václav Havel tady a teď
Cyklus putovních besed nejen o VH s Michaelem Žantovským a jeho kolegy, určený studentům středních škol, knihovnám a kulturním centrům.
Soutěž o nejlepší studentský esej
Jedním z ústředních žánrů tvorby Václava Havla je žánr eseje – na témata literární, umělecká, společenská, politická i duchovní. Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení. Literární soutěž pro studenty středních škol vyhlašuje Knihovna Václava Havla každoročně na začátku školního roku.
Knihovničky Václava Havla
Knihovničky Václava Havla jsou nově vznikající klíčový projekt Knihovny Václava Havla, jehož cílem je vytvoření celorepublikové sítě základních a středních škol, které s podporou KnVH aktivně šíří odkaz Václava Havla mezi své žáky a studenty. Smyslem knihovniček je vytvořit na školách (po vzoru již existujících laviček VH) malé knihovny, na nichž škola bude shromažďovat jak texty Václava Havla, tak texty s ním úzce související. Knihovničky budou moci obsahovat i další písemné, zvukové a audiovizuální záznamy a fotografie.
Zítra to spustíme
Divadelně vzdělávacím projektem Zítra to spustíme si Knihovna Václava Havla připomněla 100. výročí založení Československa. V jeho rámci nazkoušelo 20 školních a amatérských studentských spolků z celé ČR hru Václava Havla Zítra to spustíme a během října 2018 ji odehrálo ve své třídě, škole, v místním kulturním domě či divadle. Všechny zapojené soubory se na konci projektu sešly na společném filmově-divadelním pásmu v Divadle v Dlouhé dne 27. 11. 2018, kde se formou živých a filmových ukázek všechny vytvořené inscenace prezentovaly.
Workshop: Václav Havel – český mýtus aneb Havel v kostce
Interaktivní workshop v délce 180 minut je určen pro žáky a studenty základních a středních škol. Účastníci v něm pracují s vybranými texty Václava Havla a fotografiemi mapujícími dobové dění, kriticky se nad nimi zamýšlí a zpracovávají konkrétní badatelské úkoly. Workshop souvisí nejen s výukou českých dějin, ale i s osobnostní, literární, uměleckou a mediální výchovou a s výchovou k demokratickému občanství. Scénář vychází z cílů Rámcových vzdělávacích programů pro ZŠ a SŠ.
Prohlídka expozice Havel v kostce s výkladem
Komentovaná návštěva expozice Havel v kostce je určena všem zájemcům z řad základních a středních škol. Expozice se skládá ze známých i méně známých fotografií, na jejichž základě jsou žáci a studenti seznamováni s životem a myšlenkami Václava Havla. Doporučená délka návštěvy je 60 minut a doporučený počet osob ve skupině je 20.
Výstavy
Havel v kostce (stálá expozice)
Expozice Knihovny Václava Havla přibližuje návštěvníkům životní osudy Václava Havla kolážemi fotografií a citátů. Dotykové obrazovky vřazují jednotlivé kapitoly života do širších kulturněhistorických souvislostí. Velkoplošná interaktivní mapa umožňuje návštěvníkům učinit si plastickou představu o světové „stopě“ Václava Havla.
Tváře vzdoru
On-line fotografická výstava Pavla Hrocha zobrazuje příběhy lidí, kteří se v rozpětí mnoha desítek let československé historie postavili proti zlu, nelidskosti, útlaku, barbarství a nekulturnosti, kteří v určitých chvílích projevili odvahu, vůli ke svobodě, lásku k bližním a zdravý rozum.
Přes Východ na Západ
Na podzim roku 1989 zaplavila Prahu vlna občanů Německé demokratické republiky. Československé hlavní město se pro ně mělo stát přestupní stanicí v cestě za svobodou, do západní části kdysi společné země, jejíž rozdělení symbolizovala Berlínská zeď. Jedním z hlavních důvodů pro nenadálý nárůst počtu uprchlíků byla obava, že NDR ještě před oslavami ke 40. výročí svého založení uzavře hranici s Československem, jedinou zemí, do které mohli východoněmečtí občané.
S chtíčem po svobodě
Fotografie Pavla Hrocha zachycují převratnou dobu listopadových událostí a nejen jich, období transformace, počátku devadesátých let, kdy se v Československu dělo to, co bylo před tím nemožné a nepředstavitelné, dobu radosti, karnevalového veselí, dobu vizí, přání a velké a možná i trochu naivní víry v budoucnost. Poskytují po dvaceti pěti letech zrcadlo, jakým způsobem se tyto sny a vize podařilo naplnit a kde se právě teď nacházíme.
Srpnová invaze na Hrádeček
Setkání dětí disidentů a dalších osobností, které vzpomínaly na Václava Havla. Výstava je pestrou koláží fotografií, audiozáznamů – od vystoupení jednotlivých účastníků na téma „Můj život s Václavem Havlem“ až po koncert Moniky Načevy a Michala Pavlíčka – a unikátních archiválií.
Archiv / Dokumentační centrum / Výzkumné projekty
Knihovna Václava Havla postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. To, co najdete v tomto digitálním archivu, není všechno, co máme k dispozici. Digitalizovaných materiálů je víc. Zároveň mnohé věci stále sháníme. Pokud hledáte něco speciálního, co zde nenajdete, nebojte se nás zeptat nebo nás navštívit, rádi Vám vyjdeme vstříc.
- 50537 záznamů celkově
- 15290 událostí ze života VH
- 2994 textů VH
- 1783 fotografií
- 275 video záznamů
- 555 audio záznamů
- 5618 dopisů
- 14721 textů o VH
- 5442 knih
- 15111 bibliografických záznamů
Vstup do databáze archiválií KnVH je zdarma a je možný po registraci uživatelů (vyplnění badatelského listu). Nahlížení do archiválií, které se zobrazují v nečitelné podobě je možné pouze ve studovně Knihovny Václava Havla, Ostrovní 13, 110 00 Praha 1, každé úterý (kromě svátků) od 9.00 do 17.00 hodin, jinak po předchozí domluvě.
Vaše dotazy rádi zodpovíme na archiv@vaclavhavel-library.org.
Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela
Koláž vzpomínek, obrazových a zvukových dokumentů Vladimíra Hanzela, osobního tajemníka prezidenta Václava Havla, přibližující horečnou atmosféru dnů Sametové revoluce.
Rozhovory Václava Havla
Databáze veškerých dostupných rozhovorů, které poskytl tištěným médiím dramatik, spisovatel a politický aktivista Václav Havel od 60. let až do roku 1989. Výsledný korpus dokládá mimořádně zajímavý životní příběh jedince i specifický obraz moderní československé historie v dobách, kdy mělo svobodné myšlení blíž k ruzyňské věznici, než k jakékoli oficiální veřejné funkci.
Archiv Pavla Juráčka
Archiv Pavla Juráčka vzniká od února 2014, kdy jeho syn Marek Juráček předal šest banánových beden a kufr s psacím strojem z otcovy pozůstalosti do správy Knihovny Václava Havla. Postupně se třídí a digitalizují tisíce stran rukopisů, strojopisných složek, fotografií, dokumentů, osobní i úřední korespondence. Výsledkem této práce by mělo být nejen zmapování života a díla jedné z klíčových postav „nové vlny“ československého filmu šedesátých let 20. století, ale též zpřístupnění jeho literární tvorby ve svazcích knižní edice Dílo PJ.
Cílem Knihovny Václava Havla je uvést Pavla Juráčka do širšího kulturního povědomí a pomyslně navázat na hluboké přátelství mezi ním a Václavem Havlem, k němuž Havel krátce po Juráčkově smrti, v létě roku 1989, poznamenal: „Pavel byl můj kamarád, kterého jsem měl hrozně rád. Byl to jeden z nejcitlivějších a nejjemnějších lidí, které jsem znal – proto o něm nemůžu napsat víc.“
Vše o Knihovně