Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak. Jakožto Čech, jsem i Evropanem. Poněkud poeticky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí. Václav Havel, Projev v Evropském parlamentu, 11/11/2009
Klub / Novinky / Program
100 studentských (r)evolucí on-line 24/05/19
Dnešní konferenci, kterou pořádáme s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, Fakultou humanitních studií UK a pracovištěm Orální historie – soudobé dějiny FHS UK, můžete sledovat živě na webu České televize.
Několik vět v květnu 1989 14/05/19
Co to byl „pamflet" Několik vět? A která „smečka“ ho šířila, aby „narušila socialistický vývoj Československa“? Víte, jaké „zvrhlosti“ petice Několik vět požadovala? Třetí díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky, nazvaný Několik vět, je tu!
Ojub Titijev, laureát Ceny Václava Havla, odsouzen v politicky motivovaném procesu 09/04/19
Okresní soud v Čečensku odsoudil 18. března 2019 obhájce lidských práv a vedoucího lidskoprávního centra Memorial v Grozném Ojuba Titijeva ke čtyřem letům vězení v trestní kolonii. Titijev byl v lednu minulého roku zatčen čečenskou policií na základě obvinění z nelegálního držení údajně velkého množství marihuany. Od té doby byl po téměř 15 měsíců bez soudu držen ve vazbě. I přes zjevné nedostatky, které v případu identifikovala obhajoba a Rada prezidenta RF pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva, soudy opakovaně odmítly žádosti o prošetření důkazů obžaloby. Titijev je znám jako odvážný obhájce lidských práv, který poskytoval právní podporu a připravoval analýzy případů porušování lidských práv, zmizení a únosů páchaných čečenskými autoritami. V roce 2018 byla Titijevovi udělena Cena Václava Havla za lidská práva.
Program na Květen 2019<>
Miloš Doležal: Čurda z hlíny
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 2. květen 2019, 19:00 – 21:00
Jak reaguje člověk v mezních situacích? Jaké následky nese spolupráce s okupantem či úpis ďáblu?
Naše novodobá historie není dlážděna jen hrdinstvím, obětavostí a zásadovostí, ale také selháváním, zrádcovstvím a kolaborací. Tři tváře, tři české příběhy: příslušník gestapa Felkl z Bělé, parašutista Čurda z Hlíny a konfident gestapa Bušta z Cerekve.
Uvedení nové knížky Miloše Doležala za účasti psychologa Daniela Štrobla, který působil v Centru pro výzkum stresu i v několika armádních misích.
Ukázky z knihy čte Hynek Chmelař.
Charta 77 – Tři generace opozice, reflexe totality
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 6. květen 2019, 19:00 – 21:00
Vliv Charty 77 a dalších opozičních uskupení na předlistopadový režim je u nás známý. Méně známé jsou ovšem osudy mnohých signatářů. Co vůbec podpis Charty v totalitní společnosti znamenal? A lze říci, že činnost v opozici zavazuje dodnes?
Jan Souček (1899–1983), sociolog, psycholog, filozof, vyučoval na bytových seminářích a podílel se na organizaci „Patočkovy létající univerzity“. O jeho životě a činnosti bude hovořit historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Dále bude diskutovat spisovatel Petr Koudelka, který uvede román Peříčka, peříčka… bez naděje na vydání dopsaný v roce 1988. V groteskním románu autor reflektuje dvacet let pobytu v „šedé zóně“ socialistické normalizace.
Nejmladší generaci disentu zastoupí chartista Karel Koutský, vnuk Jana Součka, účastník nepovolených koncertů a demonstrací, distributor mj. undergroundového Vokna či Informací o Chartě, student bytových seminářů, vedených mj. Radimem Paloušem, Oto Mádrem či Josefem Zvěřinou, dnes fotograf, zakladatel Ateliéru Fotorenesance a nakladatel.
Uvedeme dříve trezorový dokument Televizní kulturní revue ze sedmdesátých let „Kroky“ Petra Koudelky a promítneme fotografie Karla Koutského, evokující dobu od osmdesátých let až po současnost.
Diskuzi promluvou i hrou na kytaru podpoří undergroundový katolický kněz Ladislav Heryán. Na housle zahraje Ota Lébr.
Večer moderuje Prokop Tomek.
Občanská (ne)poslušnost napříč generacemi
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 7. květen 2019, 17:00 – 19:00
Jakou podobu může mít participace a občanská angažovanost? Jak jsou na tom Češi a Češky s účastí na úsilí něco prosazovat? Je aktivní občanství u nás běžnou součástí života, či je vnímané jako něco podezřelého?
O angažovanosti ve veřejném prostoru jako součásti aktivního občanství budou hovořit disidentka a mluvčí Charty 77 Dana Němcová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, ředitel Skautského institutu Miloš Říha a mluvčí české pobočky hnutí středoškolských studentů za klima Fridays for Future Petr Doubravský.
Diskusi moderuje Martin Churavý.
Během besedy bude promítnut výběr fotografií z demonstrací a happeningů v ČR i v zahraničí pořízených fotografem Petrem (Zewlakk) Vrabcem.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Výborem dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.
Josef Rauvolf – Ginsbergova putování za železnou oponou
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 7. květen 2019, 20:00 – 22:00
Allen Ginsberg byl nejen básníkem par excellence, stejně tak byl náruživým cestovatelem – na svých poutích poznal skutečně celý svět, spousty zajímavých lidí, načerpal mnoho podnětů. Bezesporu důležité ovšem pro něj byly cesty, které podnikl v roce 1965, kdy postupně navštívil Kubu, Československo, Sovětský svaz a Polsko, aby byl posléze z Prahy vyhoštěn. Tomu mimochodem předcházelo vyhoštění z Castrovy Havany...
Jak bylo Ginsbergovým celoživotním zvykem, psal si při svých cestách deníky, jež nyní vyšly pod názvem Deníky zpoza železné opony (Iron Curtain Diaries). A právě o těch bude hovořit znalec a osobní přítel Allena Ginsberga, překladatel Josef Rauvolf, s Jáchymem Topolem.
Serhij Žadan – Jak dnes psát o válce
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 9. květen 2019, 19:00 – 21:00
Válka je především otázkou politickou, sociální a bezpečnostní, ale zároveň je předmětem hluboké reflexe v kultuře, obzvlášť v literatuře. Na rozdíl třeba od Ernesta Hemingwaye, nejslavnější ukrajinský spisovatel Serhij Žadan nikdy nebojoval, avšak na frontu jezdí pravidelně od roku 2014 jako humanitární dobrovolník. Válka hluboko pronikla do jeho intimní lyriky a sociální prózy. Válkou prochází hrdina jeho posledního románu Internát, učitel z malého donbaského městečka, kam nečekaně přišla armáda cizího státu.
O tom, jak současná literatura reflektuje téma války, budou debatovat Serhij Žadan a novinář a spisovatel Rádia Svobodná Evropa Igor Pomerancev.
Na závěr večera vystoupí brněnské Divadlo hudby a poezie Agadir se scénickým zpracováním básní Serhije Žadana ze sbírky Dějiny kultury začátku století v překladu Alexeje Sevruka.
Akce se bude konat v ukrajinském jazyce. Tlumočení do češtiny je zajištěno.
Knihovna VH na veletrhu Svět knihy
- Kde: Svět knihy, Výstaviště Praha – Holešovice
- Kdy: 10. květen 2019, 10:00 – 11. květen 2019, 16:00
Stánek s knižní produkcí Knihovny Václava Havla a doprovodný program v podobě křtů nových knižních titulů.
Pátek 10. května 2019
10.00 Profesní forum / Václav Havel: Má to smysl!
Slavnostní uvedení knihy rozhovorů Václava Havla s novináři z celého světa z let 1964–1989, za účasti editorek Anny Freimanové a Terezy Johanidesové. V rámci akce zazní též ukázky z jednoaktovky Prase aneb Václav Havel´s Hunt for a Pig z roku 1987.
Sobota 11. května 2019
11.00 „Vaříme s knihou“ ve foyer / Kančí na daňčím aneb Kuchařka Václava Havla
Uvedení knihy receptů spjatých s Václavem Havlem – ať už v roli spokojeného strávníka či po všech stránkách svébytného kuchaře. Titul představí Michael Žantovský. Přijďte přivonět a ochutnat!
15.00 Literární sál / Václav Havel a film
Křest souborného vydání filmových recenzí, úvah a scénářů Václava Havla z let 1957–1989. Hosté: autor Jan Bernard a editorka Anna Freimanová. Akce se koná ve spolupráci s Národním filmovým archivem.
Americké jaro v Knihovně Václava Havla: Philip Roth – velký americký vypravěč
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 15. květen 2019, 19:00 – 21:00
22. května uplyne rok od smrti Philipa Rotha (*1933), jednoho z nejvýznamnějších poválečných amerických spisovatelů. Nejen o jeho životě a rozsáhlém díle, ale také o jeho blízkém vztahu k Československu budou hovořit Hana Ulmanová, odbornice na moderní americkou literaturu, Jiří Hanuš, překladatel dvanácti Rothových románů, spisovatel Ivan Klíma, který se s Philipem Rothem stýkal už v první polovině sedmdesátých let, a režisérka Irena Pavlásková, režisérka jeho novely Pražské orgie.
Moderuje překladatel Jan Zelenka.
Večer pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s festivalem Americké jaro.
Evropské dialogy Václava Havla: EU mezi včerejškem a zítřkem
- Kde: DOX Centre for Contemporary Art
- Kdy: 20. květen 2019, 12:30 – 20:00
V roce 15. výročí vstupu do EU a pouhé čtyři dny před důležitými volbami do Evropského parlamentu se chceme společně zamyslet nad bilancí České republiky v Evropské unii a Evropské unie v České republice i ve střední Evropě a zároveň se zahledět do budoucnosti, a to zejména očima mladých lidí, jejichž životy bude EU ovlivňovat.
PROGRAM
12.30–13.00 Registrace
13.00–13.15 Zahájení: Michael Žantovský (Knihovna Václava Havla) a Dana Kovaříková (Zastoupení Evropské komise)
13.15–13.35 Performance Bohdana Bláhovce na téma EU mezi včerejškem a zítřkem a hudební doprovod Jakub Cermaque
13.35–14.50 Panel I EU – věc lásky, nebo manželství z rozumu
Ve svém projevu k Evropskému parlamentu Václav Havel už v roce 1994 řekl, že po prostudování Maastrichtské smlouvy a ostatních dokumentů, na nichž je Evropská unie založena, byl osloven jeho rozum nikoliv jeho srdce. Před vstupem do Evropské unie vládla v nemalé části populace euforie z „návratu na Západ“. V referendu v roce 2003 hlasovalo 77% lidí pro vstup do EU. Lze 15 let poté říci, že srdce občanů hoří pro EU? Jak dnes prožíváme evropskou identitu? Nejedná se pouze o svazek z rozumu oproštěný od emocí? Kde lze hledat pozitivní „charisma“ EU, především pro mladé lidi?
Hosté:
Věra Jourová (Evropská komise)
Lenka Zlámalová (Echo24)
Martin Povejšil (Ministerstvo zahraničních věcí ČR)
Pavel Rychetský (Ústavní soud ČR)
Moderátor: Jiří Hošek (Seznam TV)
14.50–15.10 Přestávka na kávu
15.10–16.25 Panel II Střední Evropa v Evropské unii a Evropská unie ve střední Evropě
V některých ohledech prožívá v posledních letech střední Evropa krizi evropské identity. Objevují se i snahy obrátit dosavadní kormidlo prozápadního směřování směrem na východ. Čím je tato krize způsobená a jaké jsou její projevy v jednotlivých zemích regionu? A jak Evropskou unii vnímají mladí, aktivní lidé, kteří se zapojují do občanského života a snaží se proti takovému směřování bojovat? Mohou blížící se evropské volby signalizovat bod pozitivního obratu?
Hosté:
Jan Spiewak (Wolne Miasto Warszawa association)
Karolína Farská (Iniciativa Za slušné Slovensko)
Karoly Nagy (Youth organisation of party Momentum)
Václav Němec (filozof, pedagog)
Moderátor: Michael Žantovský (Knihovna Václava Havla)
16.25–16.45 Přestávka na kávu
16.45–18.00 Panel IIl Mileniálové a budoucnost EU
Pro mladé lidi je Evropská unie samozřejmou součástí života. Jak ji vidí a jak by si představovali její budoucnost? Jak vnímají blížící se evropské volby? Jsou automaticky pro-evropští? Co mohou dělat pro to, aby ostatní země nenásledovaly příklad Velké Británie? Jaké konkrétní kroky a doporučení mladí lidé pro EU a pro své vrstevníky mají?
Hosté:
Kovy (Youtuber)
Jaroslav Miller (Univerzita Palackého v Olomouci)
Barbora Kollárová (finalistka esejistické soutěže Knihovny Václava Havla)
Vojtěch Dyk (zpěvák)
Moderátor: Zuzana Tvarůžková (Česká televize)
18.00–18.15 Závěrečné slovo: Tomáš Petříček (ministr zahraničí ČR)
18.15–20.00 Večerní program
Pivo, buřty, tolerance
Od 18.45 hudební program: The Odd Gifts
• Konference bude probíhat v češtině a angličtině se simultánním překladem do obou jazyků.
• Účast je podmíněna registrací, registrační formulář naleznete zde.
Migrace očima Afričana
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 21. květen 2019, 19:00 – 21:00
Scénické čtení a debata s beninským dramatikem a laureátem Ceny RFI Théâtre 2018.
Nothing's Land je hra o hněvu, mládí, svědomí a naději. Malik se po několika letech v zahraničí raději vrhá pod vlak, než aby zemřel hanbou, protože se vrací domů s prázdnýma rukama. (překlad hry: Michal a Matylda Lázňovští, režie scénického čtení: Jiří Hajdyla)
Sédjro Giovanni Hounsou (*1987), beninský dramatik a iniciátor platformy pro mladé beninské tvůrce, se věnuje divadlu od svých šestnácti let. Na univerzitě vystudoval sociální studia. První hru nazvanou 7 Milliards de voisins napsal již v roce 2012 a stala se nejhranější hrou v Beninu.
Po skončení zveme na ochutnávku kulinářských specialit Aliance beninských občanů v ČR.
Tlumočení do češtiny zajištěno.
Večer se koná v rámci 15. ročníku festivalu Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani www.tvurci-afrika.simplesite.com
Homo academicus Josef Jařab
- Kde: Lucerna, Vodičkova 36 – Štěpánská 61, Praha 1
- Kdy: 21. květen 2019, 16:30 – 18:00
Jazzový portrét prvního svobodně zvoleného rektora u nás po listopadu 1989. Časosběrný dokument představuje profesora Josefa Jařaba přes rodné Prajsko, literaturu, univerzitu, Ameriku, humor, politiku, kamarády a jazz.
Večer uvede Michael Žantovský.
Námět, scénář a režie: Martin Müller, hudba: Emil Viklický. Film vznikl v koprodukci Studia Velehrad Olomouc a České televize.
Vzhledem k omezené kapacitě malého sálu je nutná registrace zde.
Republika na nás čeká aneb Kde domov můj
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 22. květen 2019, 19:00 – 21:00
Představení studentů a absolventů ZUŠ Na Popelce v Praze 5 vzniklo jako školní inscenace v rámci projektu Knihovny Václava Havla k 100. výročí vzniku naší republiky a inspiruje se hrou Václava Havla Zítra to spustíme.
Scénář a režie: L. Tretiagová, hudební spolupráce: M. Drdová, pohybová spolupráce: D. Králík, D. Ryska, L. Tretiagová a kolektiv
Hrají, tančí a zpívají: A. Tretiagová, D. Králík, V. Gajdoš, A. Hodková, O. Zavřel, M. Kučera, J. Kozáková, R. Žižková, V. Budinská, O. Stanzin, V. Bárta, K. Klibková, B. Vondráčková, M. Mihalčiková, T. Solarová, J. Podhorská, E. Vorlová, A. Solar, E. Pušová, C. Hodek
Kam kráčíš, Visegráde?
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 23. květen 2019, 18:00 – 21:00
Jaké myšlenky, nálady a vize kolují mezi zeměmi Visegrádu? Existuje něco jako visegrádské unikum, existuje jedinečné vnímání tohoto prostoru? Jaké otázky dnes spojují Čechy, Slováky, Poláky a Maďary a co je rozděluje? Tyto a mnohé další otázky budou tématem veřejné diskuse mezi předními intelektuály ze zemí Visegrádské čtyřky, kterou bude moderovat Michael Žantovský.
Hosté: šéfredaktor magazínu Visegrad/Insight a ředitel Nadace Res Publica Wojciech Przybylski, ředitel Institutu Roberta Schumana Gábor Berczeli a bývalý poslanec a sociolog Ivan Gabal.
Debata se uskuteční v angličtině bez tlumočení.
Diskuse je součástí projektu Our.Future: Visegrad 2025, jehož cílem je podpořit domácí i mezinárodní diskusi o možných scénářích vývoje zemí V4. Akce je pořádána ve spolupráci se Strategic Policy Institute (Bratislava) a Centrem pro bezpečnostní analýzy a prevenci (Praha). Projekt je realizován díky finanční podpoře Mezinárodního Visegrádského fondu.
Konference Sto studentských (r)evolucí
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 24. květen 2019, 09:00 – 17:00
Třicet let. Přesně tolik letos uplyne od sametové revoluce. Zatímco „velké dějiny“ roku 1989 jsou již historiky víceméně zpracovány, porevoluční životy těch, kdo listopadové události rozpoutali, jsou známy jen zřídka. Právě oni stojí v centru orálně historického projektu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vysokoškolští studenti roku 1989 v časosběrné perspektivě. Životopisná vyprávění po dvaceti letech.
Co dnes dělají? Co si myslí o světě kolem sebe? A sehrála v tom nějakou roli osobní zkušenost ze sametové revoluce? Tyto a další otázky se pokusí zodpovědět (nejen) autoři připravované knihy Sto studentských (r)evolucí (Academia, listopad 2019), která navazuje na velmi úspěšnou knihu Sto studentských revolucí (Nakladatelství Lidové noviny 1999 a Karolinum 2019 – v tisku).
PROGRAM
1. PANEL Rám výzkumu
V prvním bloku se vystupující zaměří na širší kontexty výzkumu vysokoškolských studentů: ve vztahu k jejich předchůdcům a formám jejich sebeprezentací, k normativnímu rámci, k časosběrné povaze orální historie a z toho plynoucích otázek v souvislosti s proměnami tazatelského týmu.
9.00 Zahájení: Miroslav Vaněk
9.10 Pavel Mücke: O dějinách a paměti studentů (a studentek) z časů „velkých“ událostí českých soudobých dějin
9.25 Pavel Urbášek: Vysoké školy v době mezi přestavbou a revolucí
9.40 Miroslav Vaněk: Proč studenti a proč napodruhé? Časosběrnost a orální historie
9.55 Petra Schindler-Wisten: Jak naskočit do rozjetého vlaku? Tazatelské reflexe a metodologické aspekty výzkumu
10.10–10.30 diskuse, moderuje Jana Wohlmuth Markupová
2. PANEL Sametová revoluce jako symbolické centrum
Ve druhém bloku se referující pokusí pojmenovat různé spektrum významů, které sametová revoluce (se)hrála či stále hraje v životech jejích aktérů, a to ve třech rovinách: ve vztahu k sobě samým a případné další veřejné činnosti, v nazírání vlastního porevolučního mládí a mladé dospělosti v devadesátých letech a ve vztahu k sobě navzájem a ke generacím svých dětí a rodičů.
10.45 Jana Wohlmuth Markupová: Variace revoluce
11.05 Veronika Pehe: Zlatá devadesátá?
11.25 Miroslav Vaněk: Generace
11.45–12.15 diskuse, moderuje Petra Schindler-Wisten
3. PANEL Diskuse s účastníky studentské stávky z listopadu 1989
Závěrečný blok (13.30–15.30) tvoří diskuse s účastníky studentské stávky z listopadu 1989, v níž Miroslav Vaněk pohovoří se Zdenou Kolečkovou (Ústí nad Labem), Tomášem Ctiborem (Praha) a Martinem Štainerem (Olomouc).
Konferenci pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, Fakultou humanitních studií UK a pracovištěm Orální historie – soudobé dějiny FHS UK. Registrace na akci: https://1url.cz/@soudobedejiny
Americké jaro v Knihovně Václava Havla: NATO – jak to tenkrát bylo
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 27. květen 2019, 19:00 – 21:00
Návrat do hektických dnů dospívání mladé České republiky. Setkání přímých aktérů a svědků, uspořádané v roce oslav 20. výročí přijetí České republiky do NATO. Tehdejší zástupci ČR v USA poodhalí zákulisí příprav vstupu jako významné události v dějinách naší země.
Hosté debaty: Petr Bísek, vydavatel Amerických listů v letech 1990–2010, Karel Kovanda, první velvyslanec ČR u NATO v letech 1998–2005, Julie Stejskalová, zpravodajka ČTK v USA v letech 1996–1998, a Alexandr Vondra, velvyslanec ČR v USA v letech 1997–2001.
Debatu moderuje Jaroslav Pomp, novinář a politický komentátor.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s festivalem Americké jaro.
Karel Hvížďala: Exilový orloj
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 28. květen 2019, 17:00 – 19:00
Kniha vzpomínek volně navazuje na dva svazky fejetonů a drobných esejů Osmý den týdne a Dobře mrtvý dědeček. Trojice velmi osobních zpovědí představuje svérázné paměti odkrývající souvislosti od Hvížďalových dětských let až do současnosti. Autor se přiznává k vlastní naivitě i slabostem a s porozuměním přemítá o pohnutkách a činech přátel.
Pomyslným orlojem procházejí Hvížďalovi souputníci, s nimiž sdílel úděl exulanta, především generační vrstevníci Václav Bělohradský, Jiří Gruša, Antonín Brousek, Karel Kryl nebo Karol Sidon, ze starších Milan Kundera, Arnošt Lustig či Josef Škvorecký.
Knihu pokřtí Radkin Honzák, Karol E. Sidon a Jan Kerhart. Ukázky přečte Jiří Lábus a hudbou doprovodí Dáša Vokatá a Oldřich Kaiser, podvečer uvede Renata Klusáková.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Novela bohemica.
Občanské vzdělávání
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 28. květen 2019, 20:00 – 22:00
Stále více a více organizací upozorňuje na to, že vzdělávání k občanství je systémovým problémem, který má hluboké dopady na chování české společnosti. Bohužel velká část lidí nerozumí systému, ve kterém žijí. Nedůvěra a skepse pak mají přímý vliv na volební výsledky, i na to, jak moc se necháme ovlivnit fake news nebo populistickými kampaněmi.
Hosté:
Aleš Dvořák, pedagog, bývalý pracovník Oddělení základního vzdělávání MŠMT
Eva Lukášová, Jeden svět na školách, Člověk v tísni
Jaroslav Poláček, TOPAZ
Alena Resl, Konrad Adenauer Stiftung
Kateřina Semotamová, ZŠ Botanická, Brno
Radim Štěrba, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
Diskusi moderuje Jiří Kozák, ředitel CEVRO.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s institutem TOPAZ.
Americké jaro v Knihovně Václava Havla: Voice of America a jeho český hlas z Vídně
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 29. květen 2019, 19:00 – 21:00
Hlas Ameriky v kontextu bipolárního světa je námětem setkání u příležitosti výstavy věnované Ivanu Medkovi, dlouholetému zpravodaji a spolupracovníkovi Svobodné Evropy, BBC a dalších médií.
Pořad doprovází reprízu výstavy s názvem Ivan Medek. Nesmlouvavě přímý gentleman, kterou připravilo Národní muzeum v roce 2015 u příležitosti jeho životních výročí. Výstava je ke shlédnutí od 1. 5. – 31. 5. před kostelem sv. Václava na Smíchově.
S historikem Prokopem Tomkem budou debatovat Medkovi někdejší spolupracovníci - pozdější místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček a Jolyon Naegele, bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy. Moderuje novinář a publicista Petr Brod.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s festivalem Americké jaro.
Timothy Snyder: Cesta k nesvobodě
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 30. květen 2019, 19:00 – 21:00
Debata o nové knize amerického historika.
Liberální demokracie není absolutním vítězem studené války a ohlášený konec dějin se nekoná. Vladimir Putin se opevnil ve své mocenské pozici a fašistické představy o potřebě pevné ruky začínají ve světě opět rezonovat.
Rusko vede kybernetickou válku v Evropě a Spojených státech, využívá svých nových spojenců mezi nacionalisty, radikály a oligarchy, aby snižovalo důvěryhodnost demokratických institucí. Výsledkem současného trendu jsou brexit, Donald Trump, všeobecný vzestup populismu a čím dál patrnější zranitelnost západní společnosti.
Na základě velkoryse pojatého výzkumu a prostřednictvím událostí poslední doby v Rusku, na Ukrajině, v USA i v Evropě ukazuje Snyder podstatu hrozícího nebezpečí. Pomáhá porozumět, proč jsou tradiční politické ctnosti prospěšné a kterou z nabízených možností bychom si měli zvolit: rovnost, nebo oligarchii, individualitu, nebo totalitu, pravdu, nebo lež. Ohromující svědectví o vzestupu autoritářství jde hlouběji než novinové titulky a nabízí nám cestu ven ze všeobecné nejistoty.
O knize Cesta k nesvobodě Timothyho Snydera, kterou právě vydává nakladatelství Paseka a nakl. Prostor, debatují historici David Svoboda a Petr Hlaváček, pedagog a politik Alexandr Vondra a překladatel knihy Martin Pokorný.
Moderuje ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Publikace / E-shop
Jádrem publikačního programu Knihovny jsou dílo a život Václava Havla, jeho rodiny a blízkých spolupracovníků a přátel. Pro přehlednost je ediční plán členěn do šesti edičních řad: Sešity Knihovny Václava Havla, Edice Knihovny Václava Havla, Studentská řada, Hovory v Lánech, Spisy Václava Havla, Dílo Pavla Juráčka a Konference Knihovny Václava Havla. Tituly, které není možné zakomponovat do některé z předcházejících řad a které i přesto jsou pro ediční činnost Knihovny Václava Havla významné, vycházejí volně, mimo edice.
Konference
Evropské Dialogy Václava Havla
Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.
Projekt je plánován jako dlouhodobý a zahrne spolupráci s dalšími organizacemi v různých, evropských městech. Jednotlivá setkání probíhající formou konference jsou určena především středoškolským a vyskoškolským studentům, stejně jako ostatním zájemcům o evropskou problematiku z řad odborné i široké veřejnosti.
Praha 2019Praha 2018Evropa na křižovatcePraha 2017Praha 2016Brusel 2015Praha 2015Brusel 2014Berlín 2014Praha 2014 - J. GauckBruggy 2014Praha 2014
Cena Václava Havla za lidská práva
Ocenění je od roku 2013 každoročně udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.
7. ročník Ceny (2019)6. ročník Ceny (2018)5. ročník Ceny (2017)4. ročník Ceny (2016)3. ročník Ceny (2015)2. ročník Ceny (2014)1. ročník Ceny (2013)Založení Ceny
Václav Havel
Vzdělávací projekty
Každý může změnit svět - Lidská práva v životě a díle Václava Havla
Šestidílná vzdělávací videosérie seznamuje mladé diváky s nejdůležitějšími historickými událostmi druhé poloviny 20. století v Československu a ukazuje jim důležitost boje za lidská práva. Sérií provází zpěvačka a moderátorka Emma Smetana a choreograf a producent Yemi. Moderátory anglické verze jsou rodilí mluvčí.
Rok revoluce
Sametový rok pohledem mladé youtuberky. Série sedmi video lekcí mapuje revoluční rok od ledna do prosince 1989 a přibližuje tak klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratickou zemi.
Číst Havla
Soubor krátkých videoklipů, v nichž mladé osobnosti českého veřejného prostoru představují ikonické i méně známé texty Václava Havla.
Václav Havel tady a teď
Cyklus putovních besed nejen o VH s Michaelem Žantovským a jeho kolegy, určený studentům středních škol, knihovnám a kulturním centrům.
Soutěž o nejlepší studentský esej
Jedním z ústředních žánrů tvorby Václava Havla je žánr eseje – na témata literární, umělecká, společenská, politická i duchovní. Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení. Literární soutěž pro studenty středních škol vyhlašuje Knihovna Václava Havla každoročně na začátku školního roku.
Knihovničky Václava Havla
Knihovničky Václava Havla jsou nově vznikající klíčový projekt Knihovny Václava Havla, jehož cílem je vytvoření celorepublikové sítě základních a středních škol, které s podporou KnVH aktivně šíří odkaz Václava Havla mezi své žáky a studenty. Smyslem knihovniček je vytvořit na školách (po vzoru již existujících laviček VH) malé knihovny, na nichž škola bude shromažďovat jak texty Václava Havla, tak texty s ním úzce související. Knihovničky budou moci obsahovat i další písemné, zvukové a audiovizuální záznamy a fotografie.
Zítra to spustíme
Divadelně vzdělávacím projektem Zítra to spustíme si Knihovna Václava Havla připomněla 100. výročí založení Československa. V jeho rámci nazkoušelo 20 školních a amatérských studentských spolků z celé ČR hru Václava Havla Zítra to spustíme a během října 2018 ji odehrálo ve své třídě, škole, v místním kulturním domě či divadle. Všechny zapojené soubory se na konci projektu sešly na společném filmově-divadelním pásmu v Divadle v Dlouhé dne 27. 11. 2018, kde se formou živých a filmových ukázek všechny vytvořené inscenace prezentovaly.
Prohlídka expozice Havel v kostce s výkladem
Komentovaná návštěva expozice Havel v kostce je určena všem zájemcům z řad základních a středních škol. Expozice se skládá ze známých i méně známých fotografií, na jejichž základě jsou žáci a studenti seznamováni s životem a myšlenkami Václava Havla. Doporučená délka návštěvy je 60 minut a doporučený počet osob ve skupině je 20.
Workshop: Sametová Praha 1989
Co to je sametová revoluce? Proč má tak zvláštní název a jakou roli v ní hrál Václav Havel? Je sametová revoluce už jenom zapomenutá historie nebo má souvislost s tím, jak žijeme my dnes? A jakou roli v ní hrála Praha?
Workshop: Václav Havel – český mýtus aneb Havel v kostce
Interaktivní workshop v délce 180 minut je určen pro žáky a studenty základních a středních škol. Účastníci v něm pracují s vybranými texty Václava Havla a fotografiemi mapujícími dobové dění, kriticky se nad nimi zamýšlí a zpracovávají konkrétní badatelské úkoly. Workshop souvisí nejen s výukou českých dějin, ale i s osobnostní, literární, uměleckou a mediální výchovou a s výchovou k demokratickému občanství. Scénář vychází z cílů Rámcových vzdělávacích programů pro ZŠ a SŠ.
Výstavy
Havel v kostce (stálá expozice)
Expozice Knihovny Václava Havla přibližuje návštěvníkům životní osudy Václava Havla kolážemi fotografií a citátů. Dotykové obrazovky vřazují jednotlivé kapitoly života do širších kulturněhistorických souvislostí. Velkoplošná interaktivní mapa umožňuje návštěvníkům učinit si plastickou představu o světové „stopě“ Václava Havla.
Tváře vzdoru
On-line fotografická výstava Pavla Hrocha zobrazuje příběhy lidí, kteří se v rozpětí mnoha desítek let československé historie postavili proti zlu, nelidskosti, útlaku, barbarství a nekulturnosti, kteří v určitých chvílích projevili odvahu, vůli ke svobodě, lásku k bližním a zdravý rozum.
Přes Východ na Západ
Na podzim roku 1989 zaplavila Prahu vlna občanů Německé demokratické republiky. Československé hlavní město se pro ně mělo stát přestupní stanicí v cestě za svobodou, do západní části kdysi společné země, jejíž rozdělení symbolizovala Berlínská zeď. Jedním z hlavních důvodů pro nenadálý nárůst počtu uprchlíků byla obava, že NDR ještě před oslavami ke 40. výročí svého založení uzavře hranici s Československem, jedinou zemí, do které mohli východoněmečtí občané.
S chtíčem po svobodě
Fotografie Pavla Hrocha zachycují převratnou dobu listopadových událostí a nejen jich, období transformace, počátku devadesátých let, kdy se v Československu dělo to, co bylo před tím nemožné a nepředstavitelné, dobu radosti, karnevalového veselí, dobu vizí, přání a velké a možná i trochu naivní víry v budoucnost. Poskytují po dvaceti pěti letech zrcadlo, jakým způsobem se tyto sny a vize podařilo naplnit a kde se právě teď nacházíme.
Srpnová invaze na Hrádeček
Setkání dětí disidentů a dalších osobností, které vzpomínaly na Václava Havla. Výstava je pestrou koláží fotografií, audiozáznamů – od vystoupení jednotlivých účastníků na téma „Můj život s Václavem Havlem“ až po koncert Moniky Načevy a Michala Pavlíčka – a unikátních archiválií.
Archiv / Dokumentační centrum / Výzkumné projekty
Knihovna Václava Havla postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. To, co najdete v tomto digitálním archivu, není všechno, co máme k dispozici. Digitalizovaných materiálů je víc. Zároveň mnohé věci stále sháníme. Pokud hledáte něco speciálního, co zde nenajdete, nebojte se nás zeptat nebo nás navštívit, rádi Vám vyjdeme vstříc.
- 50537 záznamů celkově
- 15290 událostí ze života VH
- 2994 textů VH
- 1783 fotografií
- 275 video záznamů
- 555 audio záznamů
- 5618 dopisů
- 14721 textů o VH
- 5442 knih
- 15111 bibliografických záznamů
Vstup do databáze archiválií KnVH je zdarma a je možný po registraci uživatelů (vyplnění badatelského listu). Nahlížení do archiválií, které se zobrazují v nečitelné podobě je možné pouze ve studovně Knihovny Václava Havla, Ostrovní 13, 110 00 Praha 1, každé úterý (kromě svátků) od 9.00 do 17.00 hodin, jinak po předchozí domluvě.
Vaše dotazy rádi zodpovíme na archiv@vaclavhavel-library.org.
Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela
Koláž vzpomínek, obrazových a zvukových dokumentů Vladimíra Hanzela, osobního tajemníka prezidenta Václava Havla, přibližující horečnou atmosféru dnů Sametové revoluce.
Rozhovory Václava Havla
Databáze veškerých dostupných rozhovorů, které poskytl tištěným médiím dramatik, spisovatel a politický aktivista Václav Havel od 60. let až do roku 1989. Výsledný korpus dokládá mimořádně zajímavý životní příběh jedince i specifický obraz moderní československé historie v dobách, kdy mělo svobodné myšlení blíž k ruzyňské věznici, než k jakékoli oficiální veřejné funkci.
Archiv Pavla Juráčka
Archiv Pavla Juráčka vzniká od února 2014, kdy jeho syn Marek Juráček předal šest banánových beden a kufr s psacím strojem z otcovy pozůstalosti do správy Knihovny Václava Havla. Postupně se třídí a digitalizují tisíce stran rukopisů, strojopisných složek, fotografií, dokumentů, osobní i úřední korespondence. Výsledkem této práce by mělo být nejen zmapování života a díla jedné z klíčových postav „nové vlny“ československého filmu šedesátých let 20. století, ale též zpřístupnění jeho literární tvorby ve svazcích knižní edice Dílo PJ.
Cílem Knihovny Václava Havla je uvést Pavla Juráčka do širšího kulturního povědomí a pomyslně navázat na hluboké přátelství mezi ním a Václavem Havlem, k němuž Havel krátce po Juráčkově smrti, v létě roku 1989, poznamenal: „Pavel byl můj kamarád, kterého jsem měl hrozně rád. Byl to jeden z nejcitlivějších a nejjemnějších lidí, které jsem znal – proto o něm nemůžu napsat víc.“
Vše o Knihovně
Podpořte nás
