Staňte se členy Klubu přátel Knihovny VH
Číst Havla v karanténě – Martin Myšička: Václav Havel v rozhovoru pro Divadelní noviny
Číst Havla v karanténě – Tomáš Turek čte Dopisy Olze (dopis č. 133)
Číst Havla v karanténě – Michael Žantovský: Dopisy Olze
Klub / Novinky / Program
Číst Havla v karanténě 03/04/20
I během pandemie pokračujeme v natáčení ukázek z díla Václava Havla. První díl s dovětkem „v karanténě“ načetl Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, druhý Tomáš Turek z Divadla v Dlouhé, třetí pak umělecký šéf Dejvického divadla Martin Myšička. V dalších spotech se můžete těšit na Annu Geislerovou, Ivana Trojana ad. Více informací naleznete na www.cisthavla.cz
Když nemůžete přijít na workshopy, webináře přijdou za Vámi 02/04/20
V rámci programu Knihovna Václava Havla v karanténě nabízíme školám dva webináře. Studenti se v nich seznámí s legendární hrou Václava Havla Audience (určeno pro SŠ) a budou se zabývat tématem lidských práv nejen v československé historii (vyšší ročníky ZŠ a SŠ). Webináře jsou zdarma a termín se stanovuje individuálně po domluvě s pedagogem a lektorkou. K absolvování webináře stačí počítač, připojení na internet a 45 minut času. Více informací zde: Webinář Audience a Webinář Lidská práva aneb do vězení za písničku
Zrušení Evropských dialogů Václava Havla „JINÁ EVROPA“ 31/03/20
V důsledku koronavirové pandemie Knihovna Václava Havla ruší jarní mezinárodní konferenci Evropské dialogy Václava Havla s názvem Jiná Evropa, která se měla uskutečnit v pondělí 27. dubna 2020 v centru DOX+. Konferenci uspořádáme v nejbližším možném termínu.
Odpovědnost v čase pandemie 19/03/20
V souvislosti s probíhající pandemií COVID-19 vyhlašujeme mimořádný 12. ročník soutěže o nejlepší esej pro studenty středních škol a to na téma: „ODPOVĚDNOST V ČASE PANDEMIE“ Více
Program na Duben 2020<
Magnesia Litera IV
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 2. duben 2020, 19:00 – 21:00
Autorská čtení tvůrců nominovaných v některé ze sedmi kategorií výročních knižních cen Magnesia Litera. Uvádí Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
Romi Grey: Jmenuji se Orel (DILIA Litera za debut roku), Ema Labudová: Tapetář (DILIA Litera za debut roku), Aleš Palán: Jako v nebi, jenže jinak (Litera za publicistiku) a Michal Vrba: Kolem Jakuba (Litera za prózu)
Možnosti slasti / Polsko-český literární večer
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 6. duben 2020, 19:00 – 21:00
Jak dnes napsat milostný román? Jan Němec a Marta Dzido ve svých nových prózách hledají jazyk pro lásku, vášeň a erotickou přitažlivost, zatímco se obratně vyhýbají červené knihovně i pornografii.
Marta Dzido je spisovatelka, novinářka a režisérka. Kniha Slast (2018) získala Cenu Evropské unie za literaturu, česky vyšla v roce 2019 (překl. Anna Plasová). V Česku byly také uvedeny její dokumenty Solidarita podle žen a Silačky.
Jan Němec je spisovatel, redaktor a literární kritik, působí v časopise Host. Jeho románový debut Dějiny světla (2013) byl rovněž oceněn Cenou EU za literaturu, v roce 2019 publikoval Možnosti milostného románu.
Večer moderuje Klára Fleyberková.
Pořádá Knihovna Václava Havla a Polský institut v Praze ve spolupráci s Českým literárním centrem.
Debata se koná v rámci doprovodného programu prezentace polské literatury „Polsko – čestný host Světa knihy“.
Kultura v českých médiích – proč tak málo?
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 8. duben 2020, 19:00 – 21:00
Každoroční setkání s nositeli prestižní Ceny Ferdinanda Peroutky v Knihovně Václava Havla.
Stále hledáme své místo ve světě, mluvíme o své identitě, ale nakonec je to vždy kultura, co nás od ostatních odlišuje. Věnují se jí ale česká média dnes dostatečně, a kladou důraz na hodnotu nebo popularitu v umění? Stačí referovat o festivalech, premiérách nebo kulturních skandálech či životě umělců, nebo je nejzásadnější kritika? Poskytují dnešní média v tomto společnosti kompas, reflektují ji, snaží se kulturu také šířit, zprostředkovat, nebo jen reflektují a informují o ní? Jsem, soudě podle pohledu na kulturní rubriky českých novin, časopisů a webů nebo vysílacích médií, kulturní společnost, nebo nám tu cosi zásadního uniká?
Účast v debatě přislíbili Ondřej Štindl, Petr Fischer a Josef Chuchma.
Diskusi moderuje Martin Groman.
Debata s Respektem
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 14. duben 2020, 19:00 – 21:00
Diskuse redaktorů týdeníku Respektu a jejich hostů na aktuální téma. Více podrobností se dozvíte na www.vaclavhavel.cz
Divadlo na tahu: Audience
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 15. duben 2020, 19:00 – 21:00
„Audience byla inspirována mým pobytem v pivovaře a poprvé se v ní objevila postava spisovatele Vaňka. Napsal jsem ji rychle, za pár dní, a původně byla myšlena hlavně pro pobavení přátel, kterým jsem ji chtěl při letním setkání na Hrádečku přečíst. I tato hra – k mému překvapení – měla velký ohlas a časem doslova zpopulárněla…” píše autor o své nejslavnější hře v knize Dálkový výslech.
Inscenaci Divadla na tahu, které se na hry Václava Havla specializuje už od roku 1975, zrežíroval Andrej Krob. Hrají Karel Beseda a Radek Bár.
Depresivní píseň zajistí hudební skupina Obří broskev.
Jen jsme šli kolem
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 16. duben 2020, 19:00 – 21:00
Jakou roli hraje jednotlivec ve společnosti? A jakou má cenu osobní odvaha v době nesvobody? Proč je dnes důležité připomínat výjimečné osudy? Na tyto i další otázky hledá odpovědi kniha Jen jsme šli kolem (CPress, Albatros media 2020) novináře a ředitele neziskové organizace Elpida Jiřího Hraběte a odpovědi na ně budou hledat i hosté diskuzního večera. Kniha je výběrem rozhovorů s mimořádnými osobnostmi 20. století, které v průběhu posledních téměř patnácti letech vycházely v mezigenerační časopise Vital, který Elpida vydává.
Uvedení knihy se osobně zúčastní jak autoři rozhovorů, novinář Jan H. Vitvar, fotograf Jan Bartoš či režisérka a producentka Hana Třeštíková, tak osobnosti, se kterými rozhovory vedli – malířka a knižní ilustrátorka Věra Nováková, rozhlasový reportér Karel Tejkal, spisovatel a autor knih o faráři Josefu Toufarovi Miloš Doležal a architekt a spisovatel Michael Třeštík.
Pořadem provází Bára Šichanová, moderátorka Radia Wave.
Máme pamětníka ve škole. Jenže dá se mu věřit?
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 17. duben 2020, 19:00 – 21:00
Případ Věry Sosnarové vzbudil vloni diskuzi nejen mezi historiky, ale také mezi pedagogy. Řadu let jezdila do škol a tvrdila, že byla vězněná v gulagu. Historik Adam Hradilek zjistil, že její vyprávění se diametrálně liší od toho, co je v archivech. Jak pedagogové reagovali na to, že má dramatický příběh Sosnarové trhliny? A co nyní řeší, než si pozvou pamětníka do školy? Budou více obezřetní a začnou pátrat v archivech po minulosti těch, které zvou na besedy se studenty? Nebo je pro ně důležitější, aby představili někoho, kdo má dramatický příběh?
Diskutující: Pavel Martinovský, předseda Asociace učitelů dějepisu, Jaroslav Pinkas, pedagog a didaktik vzdělávacího oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů, a Magdalena Benešová, vedoucí vzdělávacích projektů Příběhy našich sousedů.
Večer moderuje novinářka a publicistka Judita Matyášová.
T. G. Masaryk ve vědě i v tvorbě
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 20. duben 2020, 19:00 – 21:00
Od roku 1989 prošlo masarykovské téma celou řadou fází, které oscilovaly mezi rovinou popularizační a konzervativně akademickou. Výročí let 2017–2020 (80 let od úmrtí TGM v září 2017, sté výročí vzniku ČSR v říjnu 2018 a 170. výročí narození TGM v březnu 2020) podnítily vznik mnoha popularizačních, komerčních i akademických prací o T. G. Masarykovi a jeho politická i akademická činnost, život a odkaz byly různě aktualizovány prostřednictvím výstav, filmů i výtvarných děl. Snahu po autentičnosti a původnosti zpracování často provázelo hledání nových forem a alternativních prezentací.
Cílem debaty je tyto příspěvky zhodnotit a reflektovat některé výraznější tendence – zaměřením na osobní příběh, citlivé či intimní stránky Masarykova života nebo snahu o jinakost a novost pohledu na TGM. Zamyslíme se také nad dalšími možnostmi rozvoje masarykovského tématu stejně jako vztahu mezi popularizační a akademickou sférou.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR.
Cestovatelé ve třetí říši aneb vzestup fašismu očima obyčejných lidí
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 21. duben 2020, 19:00 – 21:00
Britská badatelka Julia Boydová představí knihu, v níž zachytila očitá svědectví návštěvníků Německa v letech 1919–1945. Z postřehů literátů, diplomatů, sportovců, studentů či prostých turistů vytvořila barvitý obraz třetí říše i jejích obyvatel. Sympatie k nacistickému hnutí a podceňování jeho nebezpečí pro demokracii a mír se v nich objevuje příliš často. Z paralely s dnešním vývojem v mnoha zemích čtenáře až mrazí. O to víc stojí za to si připomenout, že i tehdy se našli lidé, který zrůdnou podstatu této ideologie dokázali odhalit již v jejím počátku.
Debatovat s autorkou budou badatel Michal Plzák, redaktorka Petra Švehlová a překladatel Robert Novotný.
Překlad do češtiny zajištěn.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelství Argo.
Život po návratu z ulice
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 22. duben 2020, 19:00 – 21:00
Nemají domov, ale chtějí být přínosní pro společnost. Co spojuje organizace jako Kuchařky bez domova, Pragulic či Přestupní stanice? Jsou místem, které mění životy – poskytují práci a zázemí lidem bez domova.
Přijďte si poslechnout, jak vznikaly inovativní projekty, které vrací lidi bez domova zpět do společnosti, upozorňují na problematiku bezdomovectví, bourají předsudky a propojují lidi bez domova a s domovem.
Besedy se zúčastní zakladatelé zmíněných organizací a také jejich klienti, v úvodu besedy budou představeny výsledky celorepublikového sčítání osob bez domova.
Večer pořádá Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.
Večer kinosamizdatu: Politika života a doby
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 23. duben 2020, 19:00 – 21:00
Skvosty filmového undergroundu: ukázky a komentáře I–III
Trojdílný cyklus Tomáše Glance představuje významné krátké i delší filmy, které vznikaly napříč střední, jižní a východní Evropou mimo státní dohled a oficiální filmová studia.
Od šedesátých let se nadaní nadšenci, např. Ewa Partum, Jevgenij Jufit, Lubomír Drožď „Čaroděj OZ“, Katalin Ladik, Irena „Pigi“ Gosmanová, Józef Robakowski, Tibor Hajas, Ivan Tatíček, Gino Hahnemann, Gabi Stötzer a další, působící v neoficiálních komunitách od Petěrburgu až po Jaderské moře zmocňovali soudobých kamer pro domácí natáčení, aby jejich prostřednictvím vytvořili nový typ svědectví: kinosamizdat.
Zatímco autonomní produkce a distribuce v oblasti literatury, filozofie a hudby jsou dávno pečlivě prozkoumané, filmy z undergroundu jsou dodnes málo známé a často těžko dostupné. Představují přitom jedinečnou a často i ohromně zábavnou podívanou, spojující dobová svědectví s rovinami a aspekty nadčasovými.
7. ročník konference Evropské dialogy Václava Havla: Jiná Evropa
- Kde: DOX+, Poupětova 3, Praha 7-Holešovice
- Kdy: 27. duben 2020, 12:30 – 18:00
Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla Moc bezmocných: Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout „bezmocným“ prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.
Dvojznačný název letošní konference Jiná Evropa odkazuje na šestidílný dokument natáčený v letech 1987–88 britskou televizí Channel Four, který zachytil rostoucí nespokojenost a aktivitu občanské společnosti v zemích Střední Evropy v posledních letech před pádem komunismu. Knihovna Václava Havla má k dispozici kompletní natočený materiál tohoto pořadu, obsahující výpovědi významných představitelů tehdejší protikomunistické opozice. Na konferenci chceme jeden panel věnovat těmto rozhovorům natočeným v letech 1987–1988 a pozvat i jejich protagonisty. Účast přislíbil bývalý starosta Budapešti Gábor Demszky. Panel bude moderovat autor a průvodce dokumentem Jiná Evropa Jacques Rupnik. Zván je i bývalý polský prezident Lech Walesa.
Zároveň se na konferenci chceme zamyslet nad skutečností, že se po třiceti letech od pádu Berlínské zdi a železné opony znovu rýsuje dělení na Evropu „starou“ a „novou“, „normální“ a „jinou“. Toto znepokojivé dělení se rýsuje jak mezi jednotlivými regiony a zeměmi Evropy, tak uvnitř společnosti každé z nich. V našich debatách se snažíme zkoumat možné spojitosti mezi těmito dvěma koncepty „jinakosti“ a možnosti, jak překonat takové dělení. Na tento panel nám zatím přislíbili účast bývalý slovenský prezident Andrej Kiska a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na závěr konference vystoupí ministr zahraničí České republiky Tomáš Petříček.
Konference bude tlumočená z/do angličtiny.
Vstup na konferenci je zdarma.
Kauza Lidice: Úcta k pamětníkům vs. historická fakta
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 27. duben 2020, 19:00 – 21:00
Lidická kauza upozornila na dilema, se kterým se publicisté, publicistky a historici a historičky pracující s pamětníky setkávají poměrně často. Jak se vypořádat s tím, pokud se objeví informace, které pamětník či pamětnice nezná? Mají historici a publicisté právo otevřít Pandořinu skříňku jen proto, aby pamětníka konfrontovali a získali více informací? Nebo mají raději mlčet, aby pamětníka neranili? Existuje vůbec nějaká zlatá střední cesta, kdy nechcete pamětníkovi jitřit vzpomínky na minulost, ale zároveň nechcete cenzurovat konkrétní historickou událost?
Každý z diskutujících má dlouholeté zkušenosti s pamětníky, ať už jsou to osudy přeživších holokaustu, politických vězňů nebo emigrantů, či „obyčejných“ lidí a ve své práci toto dilema řešili mnohokrát. Stejně tak jako otázku, jak zacházet s výpověďmi narátorů a narátorek, co zveřejnit a co raději ne – v zájmu osob, které vedly rozhovor s námi a ne se širokým publikem.
Hosté: Judita Matyášová – novinářka a publicistka, věnuje se především příběhům židovských dětí, které před válkou odjely do zahraničí. Zabývá se také osudy českých emigrantů. Pavel Kosatík – spisovatel, autor životopisů řady osobností XX. století, Pavla Frýdlová – literární a filmová dokumentaristka, orální historička, zaměřuje se na zviditelnění žen a jejich postavení ve společnosti, vedla mezinárodní projekt Paměť žen.
Debatu moderuje Irena Kalhousová, politoložka, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy.
Jan Patočka – nejen filozof, nejen chartista
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 29. duben 2020, 19:00 – 21:00
Debata o osobnosti předního filozofa 20. století a jednoho z prvních mluvčí Charty 77.
Když měl známý lingvista Roman Jakobson jmenovat tři největší české myslitele, označil vedle J. A. Komenského a T. G. Masaryka také českého filozofa Jana Patočku. Jan Patočka byl v tomto smyslu originální filozof evropského formátu, reprezentant fenomenologie. Když přemýšlíme, kdo inspiroval myšlenky o svobodě československé společnosti a o lidských právech, kdo významně formoval protikomunistický vzdor a náš disident, tak je to především první mluvčí a první mučedník Charty 77 Jan Patočka. Svoji filozofii vtiskl do vznikající Charty a za tyto své myšlenky položil, po opakovaném, mnohahodinovém výslechu na StB, i svůj život.
V jednom z posledních svých textů Čím je a čím není Charta 77 Jan Patočka píše: „Běží dnes o to, aby pohnutky jednání neležely nadále jedině nebo převahou v oblasti strachu a zvýhodnění, nýbrž v úctě k tomu, co je v člověku vyššího, v porozumění pro povinnost, pro obecně dobré, pro nezbytnost vzít na sebe v tomto směru i nepohodlí, nepochopení a jisté riziko.“
O Janu Patočkovi jako filozofovi, chartistovi i jako prostém i neobyčejném člověku zároveň budou diskutovat Jan Sokol – filozof a Patočkův zeť, Martin Palouš – pedagog, diplomat a chartista, Ivan Chvatík – jeden ze zakladatelů Archivu Jana Patočky při Filozofickém ústavu AV ČR.
Moderuje vysokoškolský pedagog Jan Samohýl.
Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.
Koncert: Tomáš Gregor
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 30. duben 2020, 19:00 – 21:00
Tomáš Gregor je slovenský hudebník, který prošel mnohými projekty, aby se nakonec vydal na sólovou dráhu jednoduše pod svým jménem. V roce 2016 vydal debutové album Na zemi a obohatil slovenskou hudební scénu o desku plnou poctivého písničkářství. Na zemi je směsí country, blues a baladického pop-rocku. Skladby jsou založené na jemných kytarových melodiích, okořeněné tklivými bluesovými sóly a country aranžemi. Momentálně s kapelou dokončuje druhé album, které už za pár měsíců plánuje vypustit do světa. V Knihovně Václava Havla zahraje sólo.
Večer moderuje Hana Slívová.
Publikace / E-shop
Jádrem publikačního programu Knihovny jsou dílo a život Václava Havla, jeho rodiny a blízkých spolupracovníků a přátel. Pro přehlednost je ediční plán členěn do šesti edičních řad: Sešity Knihovny Václava Havla, Edice Knihovny Václava Havla, Studentská řada, Hovory v Lánech, Spisy Václava Havla, Dílo Pavla Juráčka a Konference Knihovny Václava Havla. Tituly, které není možné zakomponovat do některé z předcházejících řad a které i přesto jsou pro ediční činnost Knihovny Václava Havla významné, vycházejí volně, mimo edice.
Konference
Evropské Dialogy Václava Havla
Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.
Projekt je plánován jako dlouhodobý a zahrne spolupráci s dalšími organizacemi v různých, evropských městech. Jednotlivá setkání probíhající formou konference jsou určena především středoškolským a vyskoškolským studentům, stejně jako ostatním zájemcům o evropskou problematiku z řad odborné i široké veřejnosti.
Praha 2020Mnichov 2020Brusel 2019Praha 2019Praha 2018Brusel 2018Evropa na křižovatcePraha 2017Brusel 2017Praha 2016Brusel 2016Brusel 2015Praha 2015Brusel 2014Berlín 2014Praha 2014 - J. GauckBruggy 2014Praha 2014
Cena Václava Havla za lidská práva
Ocenění je od roku 2013 každoročně udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.
8. ročník Ceny (2020)7. ročník Ceny (2019)6. ročník Ceny (2018)5. ročník Ceny (2017)4. ročník Ceny (2016)3. ročník Ceny (2015)2. ročník Ceny (2014)1. ročník Ceny (2013)O Ceně
Václav Havel
Vzdělávací projekty
Webinář: Lidská práva aneb do vězení za písničku?
Webinář pro žáky a studenty ve věku 14-19 let interaktivní formou představuje pojem lidských práv a zasazuje jej do kontextu československé historie i do současnosti.
Webinář: Audience
Interaktivní webinář poskytuje studentům možnost nahlédnout na ikonickou divadelní hru Václava Havla jinak než jen jako na povinnou četbu. Pro pedagogy představuje vhodné doplnění k tématu Havel – spisovatel i k tématu československých dějin 2. poloviny 20. století.
Mimořádný 12. ročník Soutěže KnVH o nejlepší studentský esej
V souvislosti s probíhající pandemií COVID-19 vyhlašuje Knihovna Václava Havla mimořádný 12. ročník soutěže o nejlepší esej pro studenty středních škol a to na téma: „Odpovědnost v čase pandemie“.
Každý může změnit svět - Lidská práva v životě a díle Václava Havla
Šestidílná vzdělávací videosérie seznamuje mladé diváky s nejdůležitějšími historickými událostmi druhé poloviny 20. století v Československu a ukazuje jim důležitost boje za lidská práva. Sérií provází zpěvačka a moderátorka Emma Smetana a choreograf a producent Yemi. Moderátory anglické verze jsou rodilí mluvčí.
Rok revoluce
Sametový rok pohledem mladé youtuberky. Série sedmi video lekcí mapuje revoluční rok od ledna do prosince 1989 a přibližuje tak klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratickou zemi.
Číst Havla
Soubor krátkých videoklipů, v nichž mladé osobnosti českého veřejného prostoru představují ikonické i méně známé texty Václava Havla.
Václav Havel tady a teď
Cyklus putovních besed nejen o VH s Michaelem Žantovským a jeho kolegy, určený studentům středních škol, knihovnám a kulturním centrům.
Soutěž o nejlepší studentský esej
Jedním z ústředních žánrů tvorby Václava Havla je žánr eseje – na témata literární, umělecká, společenská, politická i duchovní. Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení. Literární soutěž pro studenty středních škol vyhlašuje Knihovna Václava Havla každoročně na začátku školního roku.
Knihovničky Václava Havla
Knihovničky Václava Havla jsou nově vznikající klíčový projekt Knihovny Václava Havla, jehož cílem je vytvoření celorepublikové sítě základních a středních škol, které s podporou KnVH aktivně šíří odkaz Václava Havla mezi své žáky a studenty. Smyslem knihovniček je vytvořit na školách (po vzoru již existujících laviček VH) malé knihovny, na nichž škola bude shromažďovat jak texty Václava Havla, tak texty s ním úzce související. Knihovničky budou moci obsahovat i další písemné, zvukové a audiovizuální záznamy a fotografie.
Zítra to spustíme
Divadelně vzdělávacím projektem Zítra to spustíme si Knihovna Václava Havla připomněla 100. výročí založení Československa. V jeho rámci nazkoušelo 20 školních a amatérských studentských spolků z celé ČR hru Václava Havla Zítra to spustíme a během října 2018 ji odehrálo ve své třídě, škole, v místním kulturním domě či divadle. Všechny zapojené soubory se na konci projektu sešly na společném filmově-divadelním pásmu v Divadle v Dlouhé dne 27. 11. 2018, kde se formou živých a filmových ukázek všechny vytvořené inscenace prezentovaly.
Prohlídka expozice Havel v kostce s výkladem
Komentovaná návštěva expozice Havel v kostce je určena všem zájemcům z řad základních a středních škol. Expozice se skládá ze známých i méně známých fotografií, na jejichž základě jsou žáci a studenti seznamováni s životem a myšlenkami Václava Havla. Doporučená délka návštěvy je 60 minut a doporučený počet osob ve skupině je 20.
Workshop: Václav Havel – český mýtus aneb Havel v kostce
Interaktivní workshop v délce 180 minut je určen pro žáky a studenty základních a středních škol. Účastníci v něm pracují s vybranými texty Václava Havla a fotografiemi mapujícími dobové dění, kriticky se nad nimi zamýšlí a zpracovávají konkrétní badatelské úkoly. Workshop souvisí nejen s výukou českých dějin, ale i s osobnostní, literární, uměleckou a mediální výchovou a s výchovou k demokratickému občanství. Scénář vychází z cílů Rámcových vzdělávacích programů pro ZŠ a SŠ.
Workshop: Audience
Interaktivní workshop pro studenty středních škol nahlíží na ikonickou divadelní hru Václava Havla jinak než jen jako na povinnou četbu. Účastníci zažijí dramatický text jak z čistě divácké perspektivy, tak jako tvůrci samotní.
Workshop: Češství a/nebo evropanství? Evropa jako úkol
Interaktivní workshop pro 2. stupeň ZŠ a SŠ vybízí k zamyšlení nad tím, co je a není součástí české identity a co se skrývá pod pojmem evropanství.
Workshop pro 1. stupeň ZŠ: Příběh Václava Havla
Interaktivní workshop představí mladším školním dětem Václava Havla nejen jako osobnost, která významným způsobem ovlivnila část naší historie a literatury, ale také jako člověka se zajímavým životním příběhem.
Workshop: Lidská práva aneb do vězení za písničku?
Workshop pro žáky a studenty ve věku 14-19 let interaktivní formou představuje pojem lidských práv a zasazuje jej do kontextu československé historie i do současnosti.
Výstavy
Havel v kostce (stálá expozice)
Expozice Knihovny Václava Havla přibližuje návštěvníkům životní osudy Václava Havla kolážemi fotografií a citátů. Dotykové obrazovky vřazují jednotlivé kapitoly života do širších kulturněhistorických souvislostí. Velkoplošná interaktivní mapa umožňuje návštěvníkům učinit si plastickou představu o světové „stopě“ Václava Havla.
Tváře vzdoru
On-line fotografická výstava Pavla Hrocha zobrazuje příběhy lidí, kteří se v rozpětí mnoha desítek let československé historie postavili proti zlu, nelidskosti, útlaku, barbarství a nekulturnosti, kteří v určitých chvílích projevili odvahu, vůli ke svobodě, lásku k bližním a zdravý rozum.
Přes Východ na Západ
Na podzim roku 1989 zaplavila Prahu vlna občanů Německé demokratické republiky. Československé hlavní město se pro ně mělo stát přestupní stanicí v cestě za svobodou, do západní části kdysi společné země, jejíž rozdělení symbolizovala Berlínská zeď. Jedním z hlavních důvodů pro nenadálý nárůst počtu uprchlíků byla obava, že NDR ještě před oslavami ke 40. výročí svého založení uzavře hranici s Československem, jedinou zemí, do které mohli východoněmečtí občané.
S chtíčem po svobodě
Fotografie Pavla Hrocha zachycují převratnou dobu listopadových událostí a nejen jich, období transformace, počátku devadesátých let, kdy se v Československu dělo to, co bylo před tím nemožné a nepředstavitelné, dobu radosti, karnevalového veselí, dobu vizí, přání a velké a možná i trochu naivní víry v budoucnost. Poskytují po dvaceti pěti letech zrcadlo, jakým způsobem se tyto sny a vize podařilo naplnit a kde se právě teď nacházíme.
Srpnová invaze na Hrádeček
Setkání dětí disidentů a dalších osobností, které vzpomínaly na Václava Havla. Výstava je pestrou koláží fotografií, audiozáznamů – od vystoupení jednotlivých účastníků na téma „Můj život s Václavem Havlem“ až po koncert Moniky Načevy a Michala Pavlíčka – a unikátních archiválií.
Depozitář
Záblesky svobody aneb konec 80. let ve fotografiích Miloše Fikejze
Výjimečné snímky zachycující příběh ikonického plakátu „Havel na hrad“, atmosféru...
S chtíčem po svobodě
Fotografie Pavla Hrocha zachycují převratnou dobu listopadových událostí a nejen jich, období...
Samizdat a Edice Expedice
Výstava věnovaná nejen knižní edici, kterou v roce 1975 založil se svými přáteli Václav Havel....
Hele, Havel!
Výstava vytvořená z výběru fotografií, které do Knihovny Václava Havla doputovaly během...
Antikódy (velké)
Výstava sestavená z nejzajímavějších vizuálních básní, které Václav Havel vytvářel především v...
Měli jsme underground a máme prd
Výstava připomíná symbolickou roli, jakou hrál Václav Havel v literární tvorbě undergroundu 70....
Já prostě nemůžu žít jinak!
Výstava koláží z dobových dokumentů a fotografií, uspořádaná k 30. výročí procesu...
Platón na Kampě – LOTR na Hrádečku
Dokumentární výstava přibližující Kampademii coby jedinečné intelektuální...
Antikódy (malé)
Výstava sestavená z nejzajímavějších vizuálních básní, které Václav Havel vytvářel především v...
Archiv / Dokumentační centrum / Výzkumné projekty
Knihovna Václava Havla postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. To, co najdete v tomto digitálním archivu, není všechno, co máme k dispozici. Digitalizovaných materiálů je víc. Zároveň mnohé věci stále sháníme. Pokud hledáte něco speciálního, co zde nenajdete, nebojte se nás zeptat nebo nás navštívit, rádi Vám vyjdeme vstříc.
- 51218 záznamů celkově
- 15301 událostí ze života VH
- 2994 textů VH
- 2035 fotografií
- 277 video záznamů
- 557 audio záznamů
- 5726 dopisů
- 14722 textů o VH
- 6183 knih
- 0 bibliografických záznamů
Vstup do databáze archiválií KnVH je zdarma a je možný po registraci uživatelů (vyplnění badatelského listu). Nahlížení do archiválií, které se zobrazují v nečitelné podobě je možné pouze ve studovně Knihovny Václava Havla, Ostrovní 13, 110 00 Praha 1, každé úterý (kromě svátků) od 9.00 do 17.00 hodin, jinak po předchozí domluvě.
Vaše dotazy rádi zodpovíme na archiv@vaclavhavel-library.org.
Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela
Koláž vzpomínek, obrazových a zvukových dokumentů Vladimíra Hanzela, osobního tajemníka prezidenta Václava Havla, přibližující horečnou atmosféru dnů Sametové revoluce.
Rozhovory Václava Havla
Databáze veškerých dostupných rozhovorů, které poskytl tištěným médiím dramatik, spisovatel a politický aktivista Václav Havel od 60. let až do roku 1989. Výsledný korpus dokládá mimořádně zajímavý životní příběh jedince i specifický obraz moderní československé historie v dobách, kdy mělo svobodné myšlení blíž k ruzyňské věznici, než k jakékoli oficiální veřejné funkci.
Archiv Pavla Juráčka
Archiv Pavla Juráčka vzniká od února 2014, kdy jeho syn Marek Juráček předal šest banánových beden a kufr s psacím strojem z otcovy pozůstalosti do správy Knihovny Václava Havla. Postupně se třídí a digitalizují tisíce stran rukopisů, strojopisných složek, fotografií, dokumentů, osobní i úřední korespondence. Výsledkem této práce by mělo být nejen zmapování života a díla jedné z klíčových postav „nové vlny“ československého filmu šedesátých let 20. století, ale též zpřístupnění jeho literární tvorby ve svazcích knižní edice Dílo PJ.
Cílem Knihovny Václava Havla je uvést Pavla Juráčka do širšího kulturního povědomí a pomyslně navázat na hluboké přátelství mezi ním a Václavem Havlem, k němuž Havel krátce po Juráčkově smrti, v létě roku 1989, poznamenal: „Pavel byl můj kamarád, kterého jsem měl hrozně rád. Byl to jeden z nejcitlivějších a nejjemnějších lidí, které jsem znal – proto o něm nemůžu napsat víc.“
Vše o Knihovně
Staňte se členy Klubu přátel Knihovny Václava Havla
„Domnívám se, že se nám daří naplňovat vizi Václava Havla, jenž při založení Knihovny prohlásil, že má smysl jedině jako živoucí organismus, který zaujímá své nepřehlédnutelné místo v celku veřejného a politického života. Vnímáme to jako závazek a inspiraci do budoucna. Rádi bychom využili záznamů ze stovek našich akcí ve vlastním kanálu internetové televize, rozšířili publikační program, připravili další e-learningové série, začali pořádat workshopy pro učitele… To vše si však vyžádá nemalé finanční prostředky. Proto jsme se rozhodli obrátit na naše návštěvníky a příznivce s prosbou o podporu.“ – Michael Žantovský
Pomozte nám inspirovat své okolí i Vy!
Přijdete se k nám a staňte se členem Klubu přátel Knihovny VH!
Přítel
Váš příspěvek nám pomůže s organizací pravidelných akcí pro veřejnost.
Patron
Váš příspěvek nám pomůže rozvíjet náš ediční plán a publikační činnost
Partner
pro další informace
Váš příspěvek nám pomůže s vývojem vzdělávacích miniserií, audivizuálních projektů, přípravou mezinárodních konferencí...
Podpořte nás
