Menu Prohledat web KVH EN

Správní rada

Dagmar Havlová

Je populární a oceňovanou českou divadelní, filmovou i televizní herečkou. Od roku 1997 byla manželkou prezidenta Václava Havla a jako první dáma jej doprovázela při jeho pracovních povinnostech a intenzivně se věnovala charitě. V roce 1997 založila Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, které je předsedkyní správní rady. Je členkou Femmes d’Europe a čestnou předsedkyní českého výboru UNICEF. Je aktivní členkou řady dalších českých i mezinárodních charitativních organizací. V současné době se vedle charitativní činnosti opět věnuje herectví. Více informací: www.havlova-veskrnova.com/

Michaela Bakala

Michaela Bakala má bohaté podnikatelské i manažerské zkušenosti, podílí se na správě rodinných aktivit a investic, nejvíce sil však nyní věnuje dobročinnosti. Mezi filantropické oblasti, které jsou jí nejbližší, patří podpora vzdělávání, rozvoj demokratické společnosti a role žen ve společnosti.

Michaela vystudovala filmovou a televizní produkci. Po studiích se ujala řízení PR a komunikace velké průmyslové společnosti a následně se stala vedoucí tiskového oddělení Občanské demokratické strany (ODS). Své zkušenosti PR profesionálky zúročila ve vlastním podnikání. Založila PR agenturu a podílela se na vzniku soutěže krásy pod značkou Česká Miss, kterou deset let vedla. Později spolu se svým manželem Zdeňkem Bakalou založila společnost Bakala Capital spravující jejich rodinné investice v České republice.

V současné době se Michaela soustředí na rozvoj filantropických aktivit rodiny, především jako předsedkyně správní rady Bakala Foundation v České republice a Fondation Zdenek et Michaela Bakala ve Švýcarsku. Obě nadace se zaměřují zejména na vzdělávání a provozují stipendijní programy, které daly už téměř dvěma stovkám talentovaných studentů šanci studovat vybrané obory na prestižních univerzitách po celém světě. Jedním z hlavních témat rodinné filantropie je i rozvoj demokratické společnosti. Ve správní radě Knihovny Václava Havla působí Michaela od samého počátku a usiluje o to, aby odkaz Václava Havla zůstal živý a mladá generace měla možnost seznámit se s jeho pohledem na demokratické hodnoty a moderní dějiny. Se stejným nasazením podporuje Michaela Bakala aktivity Nadace Fredericka W. de Klerka v Jihoafrické republice, kde rovněž působí ve správní radě. V roce 2012 spolu s manželem stála také u založení středoevropské pobočky amerického Aspen Institutu. Na dalším strategickém směřování Aspen Institute Central Europe se Michaela nyní podílí v roli členky dozorčí rady. Českým ženám se snaží dodat odvahu a podporuje je v hledání vlastní cesty k úspěchu. Vedle řady jiných způsobů podpory a povzbuzení je hrdá na svou roli patronky projektu Top ženy Česka, který oceňuje významné ženy veřejné i soukromé sféry v České republice.

Iva Brožová

Narozena 1951 v Brně v tehdejším komunistickém Československu jako dcera letce RAF. Vystudovala na Právnické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně – nyní Masarykovy univerzity. Studium ukončila v roce 1974. V roce 1975 absolvovala rigorózní řízení a byl jí udělen titul JUDr. Po skončení vysokoškolských studií pracovala jako čekatelka a dále jako soudkyně Městského soudu v Brně. Vzhledem ke studijním výsledkům se rovněž stala nejmladším externím učitelem právnické fakulty. Poté, co byla její rigorózní práce předmětem jednání o vědeckou aspiranturu podmiňovanou členstvím v KSČ, které odmítla, fakulta s ní ukončila spolupráci a na soudě se dostala do řady potíží.
Několik let pak byla jako soudkyně pověřena vyřizováním věcí administrativní povahy (agenda spořitelny). Na Městském soudě v Brně zůstala do roku 1990. Přípisem děkana právnické fakulty ze dne 15. 3. 1990 se stala rehabilitovaným učitelem, neboť bylo shledáno, že jí byla činnost na fakultě „svévolně, v důsledku politické diskriminace ukončena“. Od 1. 5. 1990 pracovala jako soudkyně Krajského soudu v Brně. V roce 1992 pak začala působit jako poradce prof. JUDr. Jiřího Malenovského, tehdy soudce Ústavního soudu ČSFR, nyní soudce Evropského soudního dvora. Po zániku federace v lednu 1993 nastoupila zpět ke Krajskému soudu v Brně. Dne 15. 6. 1993 byla jmenována prezidentem republiky soudkyní Ústavního soudu ČR. V roce 1998 studovala jeden semestr na Univerzitě v Essexu na katedře lidských práv (Human Rights Centre) pod vedením profesora Kevina Boyleho. Dnem 9. prosince 1999 se stala soudkyní Nejvyššího soudu ČR a od 1. ledna 2000 byla předsedkyní občanskoprávního a obchodního kolegia soudců Nejvyššího soudu. Dne 20. března 2002 byla prezidentem Václavem Havlem jmenována předsedkyní.

Gabriel Eichler

Gabriel Eichler, zakladatel a senior partner firmy Benson Oak, vykonával řídící funkce v bankovnictví a průmyslu v USA i v Evropě. Benson Oak, založen v roce 1991, je nejstarší "investment banking boutique" v Čechách, který se nyní hlavně věnuje přímým investicím. Gabriel Eichler je mistopředsedou (a bývalým výkonným předsedou) dozorčí rady společnosti AVG Technologies, kterou pomohl přivést jako první středoevropskou firmu na newyorkskou burzu (NYSE). Na žádost bankovních veřitelů byl zvolen do funkce předsedy představenstva, prezidenta a generálního ředitele VSŽ, největší ocelářské společnosti ve střední Evropě. Na těchto pozicích působil až do roku 2001. Vyvedl společnost z pokraje bankrotu k ziskovosti a následně vyjednal její prodej společnosti US Steel.
V letech 1994–1998 byl místopředsedou představenstva a  též finančním ředitelem společnosti ČEZ. Pod jeho vedením se ČEZ stal první společností v postkomunistické Evropě, která získala rating (investiční stupeň) a první vstoupila na eurotrhy a americké a japonské kapitálové trhy. Své zkušenosti s mezinárodním bankovnictvím získal v Bank of America, kde strávil 15 let: v ústředí banky v San Francisku jako hlavní mezinárodní ekonom a jako regionální generální ředitel Bank of America v Paříži, ve Vídni a Frankfurtu. Byl předsedou či členem několika mezinárodních bankovních komisí pro vyjednávání při restrukturalizacích státních dluhů, dále byl členem správní rady Ness Technologies (Nasdaq),  místopředsedou dozorčí rady ČSOB a členem dozorčích rad České pojišťovny a Slovenské sporitelny, členem správních rad The EastWest Institute a Atlantické Rady USA. Na počátku devadesátých let byl poradcem československé vlády v otázkách ekonomické transformace. Gabriel Eichler se narodil v roce 1950 v Bratislavě, v letech 1968–1975 vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy na univerzitách v USA a Kanadě.

Božena Jirků

Do roku 1991 pracovala jako redaktorka v Československé televizi v pořadech Nad dopisy diváků, Vysílá studio Jezerka, Pojďte s námi nakupovat a nakonec „slavné“ Sondy. Právě při natáčení Jezerky v roce 1991 se potkala se zakladatelem Nadace Charty 77 Františkem Janouchem. František Janouch jí nabídl místo v malém týmu nadace, kterou právě přesouval ze Stockholmu do Prahy. Měla šanci organizovat první velkou sbírku na Konto MÍŠA, která významně přispěla ke vzniku a k formování neziskového sektoru v České republice. Podílela se na všech dalších projektech nadace. Mezi ty nejvýznamnější patří Konto Bariéry, Ostrovy života, Počítače proti bariérám. Od roku 2002 je výkonnou ředitelkou Nadace Charty 77.

Martin Palouš

Martin Palouš (1950) vystudoval přírodní vědy, filozofii a mezinárodní právo. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 (v roce 1986 zastával pozici jejího mluvčího), od počátku devadesátých let působil na vysokých školách doma i v zahraničí. V současnosti je hostujícím profesorem na Floridské mezinárodní universitě v Miami. V letech 1994–1998 předsedal Českému Helsinskému výboru, dvakrát (v letech 1990–1992 a 1998–2001) zastával funkci náměstka ministra zahraničí ČR. V letech 2001–2005 byl velvyslancem ČR v USA a od roku 2006 do roku 2011 působil jako stálý představitel ČR u OSN. Publikoval desítky textů s filozofickou, společenskovědní a mezinárodně právní tematikou v ČR i v zahraničí a překlady děl Hannah Arendtové a Erica Voegelina.

Jacques Rupnik

Jacques Rupnik je ředitelem výzkumu Centra mezinárodních studií a výzkumu v Sciences-Po, Paříž, a profesorem na College of Europe v Bruggách. Je hostujícím profesorem několika evropských univerzit a na Harvardu, byl také výkonným ředitelem Mezinárodní komise pro Balkán. Byl poradcem Evropské komise (2007–2010), členem Nezávislé mezinárodní komise pro Kosovo (1999–2000) a od roku 2010 je členem Institute for Historical Justice and Reconciliation v Haagu. Zaměřuje se na demokratizaci a evropskou integraci východní a střední Evropy a nacionalismus a urovnání konfliktu na Balkánu, na tato témata publikoval několik knih. Dr. Rupnik získal titul M.A. v oboru sovětských studií na Univerzitě Harvard (1974) a titul Ph.D. na Université de Paris – Sorbonne (1978).

Nina Smitová

Nina Smitová absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1999–2004) a postgraduální studium Meniznárodního práva veřejného, Práva EU a Právní komparatistiky na Diplomatické akademii ve Vídni (2005–2006). Rigorózní práci obhájila na katedře Mezinárodního práva UK v Praze v roce 2007. 

Milan Šimečka

Narozen v roce 1957 v Bratislavě, vyrůstal v rodině disidenta a spisovatele Milana Šimečky. Do roku 1989 působil v literárním disentu, vydal samizdatově několik knih a byl redaktorem slovenského samizdatového časopisu Fragment K. Po roce 1989 působil jako šéfredaktor slovenského vydavatelství Archa, v letech 1999–2006 byl šéfredaktorem slovenského deníku SME, v letech 2006–2008 byl šéfredaktorem českého týdeníku Respekt, kde je dnes editorem a reportérem. Žije v Praze a v Bratislavě.

Dozorčí rada

Ondřej Jonáš

Vystudoval matematiku na Harvardově univerzitě v USA, je držitelem titulu Ph.D. v oboru teorie pravděpodobnosti a statistiky a bakalářem v oboru politologie. Na Harvardově univerzitě a také v Princetonu řadu let přednášel. V osmdesátých letech pracoval pro investiční banku Goldman Sachs, později pro investiční banku Salomon Brothers a americkou centrální banku (FED). Spoluzakládal investiční banku JFC, která se specializuje na investiční a finanční poradenství pro střední Evropu. 

Emil Holub

Od roku 1995 pracuje pro americkou právní společnosti Clifford and Chance, poté co úspěšně dokončil postgraduální studium na Aaserově Institutu v Hague v oblasti Mezinárodního obchodního práva.

Luděk Niedermayer

Po skončení brněnské Masarykovy univerzity (dříve UJEP), kde vystudoval Operační výzkum a teorii systémů a pak působil krátce v oblasti výzkumu teorie struktur, nastoupil v roce 1991 do centrální banky. O pět let později se stal ve svých 29 letech nejmladším členem Bankovní rady České národní banky. V prosinci 2000 byl jmenován viceguvernérem. Funkci znovu obhájil v roce 2002. V letech 2008–2014 působil jako ředitel Deloitte ČR. V roce 2014 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu za TOP09/STAN.