Konference

„Co nám je do toho?“ 

„​Předem najisto prohraný může být jen jediný zápas: ten, který předem vzdáme.“

Václav Havel (Letní přemítání, 1991) 

Pod záštitou ministra zahraničí ČR Jana Lipavského 

Za skutečného hrdinu považuji člověka, který překoná svůj strach, protože ví, že je to tak správné. Člověka, který poslechne své svědomí, které mu říká, že by bylo dobré, kdyby něco udělal. Přestože mu rozum radí, že to pro něj může být nebezpečné.    (Václav Havel, 1995) 

„Rusko způsobilo v minulosti mnoha národům a posléze celému světu hodně trápení mimo jiné tím, že nikdy přesně nevědělo, kde začíná a kde končí.“

Václav Havel, Prosím stručně, 2006

„Rusko způsobilo v minulosti mnoha národům a posléze celému světu hodně trápení mimo jiné tím, že nikdy přesně nevědělo, kde začíná a kde končí.“

Václav Havel, Prosím stručně, 2006

Zločin a trest – zločiny proti míru a lidskosti a kola spravedlnosti

Pravda málokdy chybí mezi proklamovanými hodnotami politiků, ale v programových prohlášeních a jiných dokumentech politické praxe se příliš často neobjevuje. Nezřídka též padá za oběť volební taktice, snaze o popularitu či domácím i zahraničním diplomatickým ohledům. Jak velké ale může být napětí mezi politikou a realitou, než občané ztratí důvěru v politickou reprezentaci, či ještě hůře, v demokracii samotnou? V Evropské unii jde o problém o to složitější, že probíhá nejen na národní, ale i na unijní úrovni, kam ho domácí politici členských zemí v zájmu své popularity s oblibou přesouvají.

Ještě nikdy v historii se tolik informací nešířilo v tak krátké době mezi tak velkým počtem lidí. Přesto se nám zdá, že dobrat se pravdy ještě nikdy nebylo tak obtížné. Spolu s faktickými informacemi se totiž šíří stejně velký počet nepřesností, falešných informací, mýtů a záměrných nepravd. Pro značnou část lidí je obtížné, ne-li nemožné, rozlišit v této změti to, co je pravdivé či pravdě podobné, od nepravdivého a falešného. Ale může stát zaujmout pozici strážce pravdy, aniž by nenapravitelně porušil občanská práva a svobody? Jakou roli zde má sehrávat Evropská unie? A v jakých případech tak může učinit? Nebo mají nést odpovědnost za pravdivost informací klasická a digitální média, která je šíří? Anebo je jedinou cestou pracná a zdlouhavá výchova v zanedbávaných oblastech vzdělávání, jako je logika, metodologie poznávání a filosofie vědy?

Čím dál trnitější cesta k pravdě vede mnoho lidí včetně řady myslitelů k závěru, že problémem není obtížnost hledání pravdy, ale pravda samotná. Můžeme se ale v post-faktickém světě bez pravdy obejít a jak by takový svět vypadal? A jak by vypadala demokracie, když by se důvěryhodnost politiků posuzovala podle jiných kritérií, než je schopnost objektivně posuzovat a pravdivě komunikovat problémy, před kterými stojí společnost? Bez souvztažnosti s realitami přirozeného světa kolem nás se pravda stává v lepším případě pravdou většiny a v horším případě pravdou silnějšího. Může se Evropa obejít bez pravdy?

Covidová dilemata: Práva a odpovědnost
(s mimořádnou diskusí věnovanou lidskoprávní krizi v Afghánistánu) 

The fight goes on and lessons learned in Portugal and in Czechoslovakia as an inspiration for future transformation

• Kde: www.havelchannel.cz
• Kdy: 19. duben 2021, 13:00 – 14:30
• Pořádá: Knihovna Václava Havla, Nadace Charty 77
• Partner: Forum 2000, Parlamentního shromáždění Rady Evropy

Mohlo by se na první pohled zdát, že pandemie nediskriminuje a postihuje všechny bez rozdílu. Boj s koronavirem by ale neměl zastírat naléhavost boje za lidská práva a už vůbec by neměl poskytovat zástěrku či omluvu jejich porušování. Dobu krize se mohou totiž tyranské režimy snažit využít a skrývat se za ni. Minulý rok byl v tomto ohledu varovný. Tvrdé potlačování lidských práv v Hongkongu, pokračující útisk Ujgurů, brutální pogromy barmského režimu proti lidem demonstrujícím za demokracii, či metastáze teroru islámského státu v některých afrických zemích nás má k tomu mít se na pozoru.

Evropské dialogy vznikly v roce 2014 díky Knihovně Václava Havla se záměrem hovořit o aktuálních evropských tématech nejen v Praze, ale i dalších evropských městech. Inspirován Havlovou esejí Moc bezmocných (1978) si projekt klade za cíl dát v diskusích prostor lidem „bez vlivu“ a posílit jejich pozici v Evropě.

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodní projekt, který podporuje otevřenou diskusi o aktuálních tématech, ovlivňujících další směřování současné Evropy, s přihlédnutím k duchovnímu odkazu Václava Havla.

V roce 15. výročí vstupu do EU a pouhé čtyři dny před důležitými volbami do Evropského parlamentu jsme se společně zamysleli nad bilancí České republiky v Evropské unii a Evropské unie v České republice i ve střední Evropě a zároveň jsme se zahleděli do budoucnosti, a to zejména očima mladých lidí, jejichž životy bude EU ovlivňovat.

Letošní ročník s názvem „Strengthening Democracy in the EU Neighbourhood: Integration as an Effective Leverage?“ se uskutečnil v úterý 27. listopadu 2018. Akci spolupořádaly Velvyslanectví ČR v Bruselu, Stálé zastoupení při EU, České centrum Brusel, Zastoupení hl. m. Prahy v Bruselu a Knihovna Václava Havla. Evropské dialogy Václava Havla, které každoročně přilákají do Bruselu množství významných osobností různých profesí, se v minulých letech konaly např. i v Evropském parlamentu či v paláci krásných umění BOZAR.

Mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva 2018: Nesnesitelná lehkost zla.

Co nám čtrnáct let členství v Evropské unii přineslo? Jakých výhod díky němu požíváme? Nebo jsme naopak něco ztratili? Proč se stále častěji na její adresu ozývají skeptické hlasy? Existují snad jiné alternativy? Jakou budoucnost pro naše země Evropská unie představuje? A jakou my pro ni? Těmito a podobnými otázkami se bude zabývat již pátý ročník konference Evropské dialogy Václava Havla. Pro účast na konferenci je nutné se registrovat ZDE.

Pod záštitou Pavla Svobody, poslance Evropského Parlamentu, a eurokomisařky Věry Jourové se v úterý 14. listopadu 2017 v Bruselu uskutečnila konference Evropské dialogy Václava Havla s podtitulem  „Je transatlantický sen o svobodném světě stále živý?“ Pozvaní hosté diskutovali nad otázkami ohledně spolupráce Evropy a Ameriky a jejich sdílených hodnot. Bruselská konference si kladla za cíl pokračovat v debatě o směřování Evropy a její transatlantické spolupráci a přispět tím k diskusi o narůstající nedůvěře evropských občanů ve stabilitu Evropské unie.

V demokratických společnostech panuje zásadní shoda na důležitosti lidských práv a jejich dodržování. Tento konsensus však doznává trhliny, pokud se některá lidská práva dostanou do zdánlivého či skutečného konfliktu s jinými důležitými společenskými zájmy jako jsou bezpečnost, prosperita či většinový princip demokracie.

Těmito konflikty a jejich řešením se bude zabývat V. mezinárodní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77. Ve třech panelech věnovaných lidským právům a bezpečnosti, lidským právům a prosperitě a lidským právům a demokracii vystoupí přední domácí i zahraniční odborníci, aktivisté i politici. Očekává se i mimořádné vystoupení jednoho z nositelů Nobelovy ceny za mír.

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodní projekt, který otevírá a vede diskusi o aktuálních tématech, ovlivňujících další směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Celodenní formát konference vytváří prostor pro setkání významných evropských myslitelů, analytiků a politiků, aby nejen mezi sebou, ale také společně s publikem diskutovali o aktuálních otázkách, před kterými současná Evropa stojí. 

Konference „Havel´s Power of the Powerless: How can the EU connect better with its people“ se konala pod záštitou pana Pavla Svobody, poslance evropského parlamentu, a paní Věry Jourové, eurokomisařky, v úterý 8. listopadu 2016 v Evropské Komisi v Bruselu. Tato konference si kladla za cíl pokračovat v debatě o Evropě a tímto přispět k diskuzi v kontextu narůstající nedůvěry evropských občanů v Evropskou unii a s ní spojenou krizí.

Čtvrtého ročníku mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva se zúčastní tři letošní finalisté ceny a další významní hosté jako Michael Ignatieff, rektor Středoevropské univerzity, a Ales Bialiatski a Anar Mammadli, laureáti Ceny Václava Havla za lidská práva z let 2013 a 2014.

Cílem konference je kriticky se zamyslet nad některými z problémů, které se v současné době týkají činnosti médií v České republice a střední Evropě. Jedná se zvláště o proměnlivé modely vlastnictví médií, nezávislost vysílání veřejnoprávních médií, stejně jako o šíření dezinformací a propagandy prostřednictvím webů a sociálních sítí.

Mezinárodní konference pořádaná na počest Ljudmily Alexejevové - vítězky Ceny Václava Havla za lidská práva 2015 - se letos zaměřila na vlnu uprchlíků ze Středního východu a severní Afriky a humanitární a politické problémy, kterým Evropa a mezinárodní společenství v tomto ohledu čelí.

Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Navzdory perzekucím normalizačního režimu prokázalo podzemní hnutí nebývalou životaschopnost, zahrnující různorodé kulturní a politické aktivity.

2. pražská konference se konala ve dnech 29.–30. května 2015. Téma diskusí: Čas pro evropskou politiku

Druhá výroční konference špičkových amerických a českých osobností působících v oboru přírodních a humanitních věd. Akce je pořádána jako součást aktivit česko-americké vědecké společnosti The Comenius Academic Club [CAC].

Více informací

Program konference

Sborník Comenius 2014

Konference „Minulost v nás“, věnovaná obrazu minulosti v literaturách zemí střední Evropy, se účastní autoři, kritici, publicisté, nakladatelé…, mj. Mirka Ábelová, Petr Borkovec, Miloš Doležal, Adam Drda, Jaroslav Formánek, Petra Hůlová, Bohdan Chlíbec, Peter Kocsis, Robert Krumphanzl, Monika Stehlíková, Max Ščur, Stanislav Škoda, Viktor Šlajchrt, Ondřej Štindl, Jan Šulc, Jáchym Topol, studenti bohemistiky a další.

• Fotografie z konference

Mezinárodní konference na téma jevištní interpretace, překladatelské praxe a recepce dramatického díla Václava Havla doma a v zahraničí. Pozvání Knihovny přijali čeští i zahraniční teatrologové a překladatelé: Paul Wilson, Markéta Goetz-Stankiewicz, Gyorgy Varga, Inna Bezrukova, Joachim Bruss, Mircea Dan Duta, Andrzej Slawomir Jagodziński a Monika Zgustová, kteří se ve svých příspěvcích zaměří na různá inscenační pojetí a jejich kritické ohlasy, ale i na translatologickou problematiku spojenou s překlady Havlových her.

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla.

Jednodenní konference shrnující dosavadní stav poznání Havlova divadelního debutu v českém i mezinárodním kontextu. Konference se uskutečnila ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR v rámci projektu Zahradní slavost 1963–2013.

Jednodenní konference Civic Society: Freedom Is Not To Be Taken for Granted (Občanská společnost: Nezaručená svoboda), uspořádaná k poctě historicky prvního laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva, udělované Radou Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Konference bude probíhat v anglickém jazyce se simultánním překladem do češtiny. Organizátoři: Knihovna Václava Havla, Nadace Charty 77 Partneři: Fondation Zdenek et Michaela Bakala, Letiště Václava Havla Praha, Nadace VIZE 97.

Jednodenní konference, která se ve čtyřech panelových diskusích – Historické kořeny evropské identity: Češi a Evropa; Kulturní kontext evropanství: jádro, nebo pozlátko?; Evropa jako ekonomický prostor a globální hráč? a Evropská unie: politická chiméra, projekt či realita? – bude věnovat fenoménu evropské identity v českých souvislostech.

Konference o současném stavu a budoucnosti evropské civilizace. Diskuzní panely garantují Miroslav Bárta, Jeroným Klimeš, Jan Macháček a Václav Cílek. Konference se koná ve spolupráci s Ace Academy.

Dvoudenní mezinárodní seminář v angličtině o duchovním odkazu Václava Havla a Jana Patočky, ve spolupráci s Centrem pro fenomenologický výzkum / archivem Jana Patočky.

Konference ve čtyřech panelových diskuzích: Masarykovská a benešovská tradice, Prezidentské tradice Václava Havla a Václava Klause. Co očekávat od přímé volby prezidenta? Debata prezidentských kandidátů se věnovala problematice přímé volby prezidenta v České republice. Konferenci uspořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s NYU Prague.

Konference, která se ve dvou panelech zaměřila na evropský sjednocovací proces s důrazem na myšlenku federalismu v kontextu dlouhodobé vize Evropy 21. století i současné krize eurozóny.

Mezinárodní sympozium o roli svobody projevu v současné globalizované, kulturně a nábožensky nehomogenní společnosti. Doprovodný program: výstavy vytvořené společností Člověk v tísni „Tiskem proti útisku – kubánský samizdat 2000 – 2010” a „Umlčené hlasy. Výstava o zavražděných obhájcích práv v Rusku”. Večerní veřejná beseda s účastníky sympozia, moderovaná Carlem Gershmanem. Koncert skupiny The Plastic People of the Universe. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci se společností Člověk v tísni a Divadlem Archa.