Nedostatek bytů je jedním z hlavních faktorů dlouhodobě omezujících rozkvět hlavního města. Zdlouhavá a nedostačující výstavba vedla zejména v posledních několika letech k prudkému zdražení cen nemovitostí i nájemního bydlení. Rozvoj sdílené ekonomiky vytlačuje soukromé bydlení ze středu města. Vedle bytů v komerčních projektech, které se pro průměrnou mladou rodinu stávají cenově nedostupné, a omezené nabídky sociálního bydlení, vyhrazené sociálně nejpotřebnějším, je nanejvýš žádoucí rozvoj bytové výstavby pro střední příjmové skupiny na družstevním principu a s podporou města. Lze tímto způsobem dospět k rozšíření nabídky cenově dostupnějších bytů? Je město připraveno takové projekty podpořit? Lze využít prudkého snížení poptávky po krátkodobých pronájmech, způsobeného krizí COVID-19, alespoň k částečnému návratu Pražanů do bytů
v centru města?

Na již tradičním setkání nakladatelů se čtenáři pod jednou střechou Vám nabídneme hřejivý koktejl z novinek a osvědčených titulů.

Popelnicový román je svým obsahem, stylem i celkovým vyzněním dílem v současné české próze ojedinělým. Vpravdě postmoderní próza, pracující s nesčetnými citáty, aluzemi, persiflážemi a pastišemi, je zdrcujícím šklebem nad českou dobou předlistopadovou, těsně polistopadovou i současnou. Stejně jako Jaroslav Hašek ve svém Švejkovi, i Vladimír Merta v Popelnicovém románu rezignuje na psychologii a realistický popis postav. Jsou mu pouhými figurínami ve hře, jejímž smyslem je ukázat to, co je nesmyslné, trapné, směšné – a přitom hrůzné. Hlavními Mertovými vypravěčskými prostředky jsou humor, vtip, nadsázka, ironie a sarkasmus. Popelnicový román není kniha na jedno přečtení, je to prozaický vulkán, který hrozí zavalit čtenáře lávou přesně mířené legrace, z níž mrazí.

Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan je jednou z nejdůležitějších událostí polistopadové zahraniční politiky. Co ukázala, jaký bude mít dopad na naše vztahy s Čínou a co jsou její přínosy a rizika.

Slavnostní uvedení souboru textů Filipa Topola o jeho legendárním a tajemném „příteli“ Kiliánu Nedorym, které ve valné většině nebyly publikovány. Večer uzavře projekce filmu/klipu Víta Pancíře Kilián Nedory z roku 1996.

Knihovna Václava Havla na bratislavském knižním festivalu premiérově rozbije svůj stánek a  představí publikační program, včetně horkých novinek. Více informací naleznete na www.brakfestival.sk

Guerilla Records je nezávislé hudební vydavatelství z Loun, které se takřka dvacet let snaží zachytit hudbu i poezii, jejíž kořeny tkví v tzv. undergroundu, přičemž stopuje dílo a mnohdy i život tvůrců, kteří pracují teď a tady – ukazuje se, že v každé době a v každém systému je vždy celá řada umělců, kteří tvoří z vlastního přesvědčení, z vnitřního pnutí.

Jan Novák, jeden z předních českých spisovatelů současnosti, odpálil v červnu na zdejší literární scéně bombu. Jeho monografie s jednoduchým názvem Kundera spustila celou lavinu reakcí – od těch záporných až po zcela nadšené. Podobně diskutovaný titul tu nebyl dlouhá léta, pokud vůbec.

Jakou roli hraje jednotlivec ve společnosti? A jakou má cenu osobní odvaha v době nesvobody? Proč je dnes důležité připomínat výjimečné osudy? Na tyto i další otázky hledá odpovědi kniha Jen jsme šli kolem (CPress, Albatros media 2020) novináře a ředitele neziskové organizace Elpida Jiřího Hraběte a odpovědi na ně budou hledat i hosté diskusního večera. 

Projekce v naší zemi prakticky neznámého dokumentu Juraje Herze, ve kterém hovoří prezident Václav Havel s oscarovým hercem Maximilianem Schellem o své vizi nového tisíciletí, která ani dnes neztrácí na aktuálnosti.

Bělorusko sice leží na východní hranici Evropské unie, ale pro její občany je to stále země neznámá. Na stránkách deníků se objevuje jen ve chvíli, kdy se její autoritářský vůdce rozhodne ignorovat pandemii, nebo když si chce hrát na volby, které žádnými skutečnými volbami nejsou. Režim reaguje hystericky, cenzura jede na plné obrátky a opozice je předem vyškrtnuta z kandidátských listin, nebo skončí ve vězení ještě dřív, než se pokusí protestovat.

Od roku 1989 prošlo masarykovské téma celou řadou proměn. Výročí let 2017–2020 (80 let od úmrtí TGM v září 2017, sté výročí vzniku ČSR v říjnu 2018 a 170. výročí narození TGM v březnu 2020) znovu posílila zájem a podnítila vznik mnoha popularizačních, komerčních i akademických prací o T. G. Masarykovi; jeho obraz i životní vklad byly různě aktualizovány prostřednictvím textů, filmů i výtvarných děl. Snahu po autentičnosti a původnosti zpracování často provázelo hledání nových forem a alternativních prezentací.

Monika Zgustová, česká spisovatelka a překladatelka do španělštiny a katalánštiny (převedla více než padesát děl významných českých autorů) žijící od osmdesátých let v Barceloně, představí jedno ze svých posledních děl na pomezí románu a literatury faktu Oblečené k tanci na sněhu, v němž zachycuje autentická svědectví devíti „silných, vnímavých a statečných“ žen, které se dostaly do spárů jednoho z nejděsivějších totalitních režimů, a přece se nezlomily a dokázaly se vrátit do alespoň zčásti normálního sovětského života.

23. září by se Ivan Martin Jirous, básník, spiritus agens českého undergroundu a vězeň svědomí dožil 76 let. K tomuto výročí odhalují Knihovna Václava Havla, Karel Schwarzenberg, rodina a přátelé na domě v Nádražní 28, kde Magor trávil poslední léta svého života, pamětní schránku, která je dílem výtvarníka Jakuba Grece. Pamětní setkání uvede v 16 hodin ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, Magorovy verše bude číst Jáchym Topol, vystoupí též básníkovi nejbližší a přátelé.

Nemají domov, ale chtějí být přínosní pro společnost. Co spojuje organizace jako Kuchařky bez domova, Pragulic či Přestupní stanice? Jsou místem, které mění životy – poskytují práci a zázemí lidem bez domova. Přijďte si poslechnout, jak vznikaly inovativní projekty, které vrací lidi bez domova zpět do společnosti, upozorňují na problematiku bezdomovectví, bourají předsudky a propojují lidi bez domova a s domovem.

Od Karla Havlíčka Borovského k Václavu Havlovi.

S Milošem Vystrčilem o svobodě, úloze lidských práv v zahraniční politice, parlamentní diplomacii a významu Senátu rozmlouvá Michael Žantovský. Diskusi budeme vysílat živě na Facebooku a na www.havelchannel.cz