Marta Dzido je spisovatelka, novinářka a režisérka. Kniha Slast (2018) získala Cenu Evropské unie za literaturu, česky vyšla v roce 2019 (překl. Anna Plasová). V Česku byly také uvedeny její dokumenty Solidarita podle žen a Silačky.

Jan Němec je spisovatel, redaktor a literární kritik, působí v časopise Host. Jeho románový debut Dějiny světla (2013) byl rovněž oceněn Cenou EU za literaturu, v roce 2019 publikoval Možnosti milostného románu.

Večer moderuje Klára Fleyberková.

Pořádá Knihovna Václava Havla a Polský institut v Praze ve spolupráci s Českým literárním centrem.

Debata se koná v rámci doprovodného programu prezentace polské literatury „Polsko – čestný host Světa knihy“.

Stále hledáme své místo ve světě, mluvíme o své identitě, ale nakonec je to vždy kultura, co nás od ostatních odlišuje. Věnují se jí ale česká média dnes dostatečně, a kladou důraz na hodnotu nebo popularitu v umění? Stačí referovat o festivalech, premiérách nebo kulturních skandálech či životě umělců, nebo je nejzásadnější kritika? Poskytují dnešní média v tomto společnosti kompas, reflektují ji, snaží se kulturu také šířit, zprostředkovat, nebo jen reflektují a informují o ní? Jsem, soudě podle pohledu na kulturní rubriky českých novin, časopisů a webů nebo vysílacích médií, kulturní společnost, nebo nám tu cosi zásadního uniká? 

Účast v debatě přislíbili Ondřej Štindl, Petr Fischer a Josef Chuchma.

Diskusi moderuje Martin Groman.

Inscenaci Divadla na tahu, které se na hry Václava Havla specializuje už od roku 1975, zrežíroval Andrej Krob. Hrají Karel Beseda a Radek Bár. 

Depresivní píseň zajistí hudební skupina Obří broskev.

Uvedení knihy se osobně zúčastní jak autoři rozhovorů, novinář Jan H. Vitvar, fotograf Jan Bartoš či režisérka a producentka Hana Třeštíková, tak osobnosti, se kterými rozhovory vedli – malířka a knižní ilustrátorka Věra Nováková, rozhlasový reportér Karel Tejkal, spisovatel a autor knih o faráři Josefu Toufarovi Miloš Doležal a architekt a spisovatel Michael Třeštík.

Pořadem provází Bára Šichanová, moderátorka Radia Wave.

Diskutující: Pavel Martinovský, předseda Asociace učitelů dějepisu, Jaroslav Pinkas, pedagog a didaktik vzdělávacího oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů, a Magdalena Benešová, vedoucí vzdělávacích projektů Příběhy našich sousedů.

Večer moderuje novinářka a publicistka Judita Matyášová.

Cílem debaty je tyto příspěvky zhodnotit a reflektovat některé výraznější tendence – zaměřením na osobní příběh, citlivé či intimní stránky Masarykova života nebo snahu o jinakost a novost pohledu na TGM. Zamyslíme se také nad dalšími možnostmi rozvoje masarykovského tématu stejně jako vztahu mezi popularizační a akademickou sférou. 

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR.

Debatovat s autorkou budou badatel Michal Plzák, redaktorka Petra Švehlová a překladatel Robert Novotný.

Překlad do češtiny zajištěn.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelství Argo.

Přijďte si poslechnout, jak vznikaly inovativní projekty, které vrací lidi bez domova zpět do společnosti, upozorňují na problematiku bezdomovectví, bourají předsudky a propojují lidi bez domova a s domovem.

Besedy se zúčastní zakladatelé zmíněných organizací a také jejich klienti, v úvodu besedy budou představeny výsledky celorepublikového sčítání osob bez domova.

Večer pořádá Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Trojdílný cyklus Tomáše Glance představuje významné krátké i delší filmy, které vznikaly napříč střední, jižní a východní Evropou mimo státní dohled a oficiální filmová studia.

Od šedesátých let se nadaní nadšenci, např. Ewa Partum, Jevgenij Jufit, Lubomír Drožď „Čaroděj OZ“, Katalin Ladik, Irena „Pigi“ Gosmanová, Józef Robakowski, Tibor Hajas, Ivan Tatíček, Gino Hahnemann, Gabi Stötzer a další, působící v neoficiálních komunitách od Petěrburgu až po Jaderské moře zmocňovali soudobých kamer pro domácí natáčení, aby jejich prostřednictvím vytvořili nový typ svědectví: kinosamizdat.

Zatímco autonomní produkce a distribuce v oblasti literatury, filozofie a hudby jsou dávno pečlivě prozkoumané, filmy z undergroundu jsou dodnes málo známé a často těžko dostupné. Představují přitom jedinečnou a často i ohromně zábavnou podívanou, spojující dobová svědectví s rovinami a aspekty nadčasovými.

Každý z diskutujících má dlouholeté zkušenosti s pamětníky, ať už jsou to osudy přeživších holokaustu, politických vězňů nebo emigrantů, či „obyčejných“ lidí a ve své práci toto dilema řešili mnohokrát. Stejně tak jako otázku, jak zacházet s výpověďmi narátorů a narátorek, co zveřejnit a co raději ne – v zájmu osob, které vedly rozhovor s námi a ne se širokým publikem.

Hosté: Judita Matyášová – novinářka a publicistka, věnuje se především příběhům židovských dětí, které před válkou odjely do zahraničí. Zabývá se také osudy českých emigrantů. Pavel Kosatík – spisovatel, autor životopisů řady osobností XX. století, Pavla Frýdlová – literární a filmová dokumentaristka, orální historička, zaměřuje se na zviditelnění žen a jejich postavení ve společnosti, vedla mezinárodní projekt Paměť žen.

Debatu moderuje Irena Kalhousová, politoložka, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy.

Když měl známý lingvista Roman Jakobson jmenovat tři největší české myslitele, označil vedle J. A. Komenského a T. G. Masaryka také českého filozofa Jana Patočku. Jan Patočka byl v tomto smyslu originální filozof evropského formátu, reprezentant fenomenologie. Když přemýšlíme, kdo inspiroval myšlenky o svobodě československé společnosti a o lidských právech, kdo významně formoval protikomunistický vzdor a náš disident, tak je to především první mluvčí a první mučedník Charty 77 Jan Patočka. Svoji filozofii vtiskl do vznikající Charty a za tyto své myšlenky položil, po opakovaném, mnohahodinovém výslechu na StB, i svůj život.

V jednom z posledních svých textů Čím je a čím není Charta 77 Jan Patočka píše: „Běží dnes o to, aby pohnutky jednání neležely nadále jedině nebo převahou v oblasti strachu a zvýhodnění, nýbrž v úctě k tomu, co je v člověku vyššího, v porozumění pro povinnost, pro obecně dobré, pro nezbytnost vzít na sebe v tomto směru i nepohodlí, nepochopení a jisté riziko.“

O Janu Patočkovi jako filozofovi, chartistovi i jako prostém i neobyčejném člověku zároveň budou diskutovat Jan Sokol – filozof a Patočkův zeť, Martin Palouš – pedagog, diplomat a chartista, Ivan Chvatík – jeden ze zakladatelů Archivu Jana Patočky při Filozofickém ústavu AV ČR.

Moderuje vysokoškolský pedagog Jan Samohýl.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

Večer moderuje Hana Slívová.