Málo se ví o tom, že Václav Havel je autorem námětu pantomimy. Němá absurdní groteska, kterou napsal ve vězení na jaře 1989, v sobě nese autentické prožitky a současně s nadsázkou sleduje koloběh naděje a zoufalství v jednání nevinného vězně. Po mnoha letech po Havlově libretu Perpetuum mobile aneb 7 dní pana A sáhli mladí mimové z HAMU a přemýšleli nad ním v současných souvislostech. Téma vyrovnávání se se ztrátou svobody vnímali především jako téma vnitřního vězení. V první části večera nabídneme samotné divadelní představení, po něm krátký dokumentární film Normální člověk a nic z něj nevypadne, v kterém se studenti i jejich pedagogové zamýšlejí nad tím, čím je dílo Václava Havla inspirovalo, jak a kde k němu hledali klíč a kam je práce na něm posunula.

Knihu Jaroslava Javorského ukazující neobvyklou sílu vůle a mohutnost duševního potenciálu, které by nám neměly chybět ani v dnešní době, plné nezakrývaných snah o nastolení nové totality, pokřtí vydavatel samizdatové literatury a ředitel knihovny Libri Prohibiti Jiří Gruntorád a Milan Horáček, německý politik českého původu a někdejší poslanec Evropského parlamentu. Večerem provede publicista a redaktor knihy Adam Drda.

Dostat se dnes ke kokainu je snazší než si objednat pizzu a v řadě společenských kruhů je oblíbenější než alkohol. Kokain. Obliba kdysi luxusní drogy pro bohaté v posledních letech prudce roste a má to řadu komplexních příčin i následků. Jak v Česku, tak ve světě. Pozvání přijali národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, klinická psycholožka, psychoterapeutka a odborná ředitelka Neo Centra Kateřina Marklová a redaktor Respektu Petr Horký. Debatu moderuje Silvie Lauder.

Lidé se vyměnili, města zůstala. Noví obyvatelé nedostali možnost zabydlet se po svém, o minulosti se smělo mluvit tak, jak chtěla komunistická strana. Jablonec měl před třiceti lety druhou šanci znovu spojit své dvojjazyčné dějiny do jednoho vyprávění, Kaliningradská oblast se po opatrném nahlížení do Evropy opět uzavřela. Zveme na diskusi polské reportérky Pauliny Siegień a českého spisovatele a publicisty Štěpána Kučery, autora knihy Gablonz/Jablonec. Součástí večera bude uvedení nového překladu knihy Královec. Město pohádka z nakladatelství Absynt.

Obsáhlá monografie Zednáři, Masaryk, katolíci s podtitulem „trnitá cesta od nenávisti k dialogu“ je výsledkem mnohaleté badatelské práce a z nových úhlů nasvěcuje dobový politický a společenský pohyb. Detailně mapuje mj. poměr T.G. Masaryka ke svobodným zednářům. Jedná se o první takový počin v dějinách české katolické teologie a historiografie od obrození po současnost. Dílo je též věnováno historickým postavám, které jsou na stránkách prvorepublikových zednářských periodik zmiňovány častěji než kdokoli jiný, totiž vnímání Jana Amose Komenského a Wolfganga Amadea Mozarta ze strany frekventantů lóžových prací. Ve stěžejní partii knihy se pojednává o dějinách vztahu instituce katolické církve ke svobodnému zednářství, a to především na základě církevních dokumentů a také řady dialogů mezi katolíky a zednáři. Během besedy bude také v širších souvislostech představeno zednářské angažmá Václava M. Havla a Hugo Vavrečky.

Román, který v současné české literatuře nemá obdoby, popisuje bohatým jazykem příběhy, které měly být zapomenuty, životy dlouhé jako několik životů a také smrt: uvádí na scénu krvavé 20. století viděné optikou Ukrajinky s českými kořeny. Alexej Sevruk je mj. autorem povídkové knihy Divadlo tančících loutek, pracoval jako šéfredaktor časopisu Plav a nyní působí v Památníku národního písemnictví. O svém románu Evropanka bude hovořit s kritikem Janem M. Hellerem. Zazní i ukázky z knihy a ukrajinský zpěv v podání kapely Milanosz. Uvádí Jáchym Topol.

Jak vypadá česká inteligence a proč ji jako společnost vůbec potřebujeme, když z ní podle mnohých neplyne žádný hmatatelný užitek? Každý týden píše publicista a spisovatel Pavel Kosatík pro Deník N profily nejzajímavějších a ne vždy úplně známých osobností z nejrůznějších oblastí veřejného života. Prvních padesát textů vychází nyní knižně v rámci Edice N.

Během Festivalu Den poezie vám ve spolupráci s organizacemi Culture Reset a Literature Across Frontiers přinášíme večer s básníky z Arménie, Polska, Walesu, Slovinska a Srbska, kteří budou číst ze svého díla a zamyslí se nad aktuálními tématy, jako jsou migrace a kulturní identita. Tatev Chakhian, Zofia Bałdyga a Gareth Evans-Jones jsou účastníci projektu ‘Kontrapunkt: příběhy migrace vyprávěné z periferie jako centra‘, zatímco Ivan Antić a Aljaž Primožič budou na rezidenčním pobytu v Praze v rámci projektu Odysseovo útočiště.

Debata s proslulým britským historikem a novinářem o jeho nové knize Evropa, náš domov (PROSTOR 2023). Autor v ní nabízí zasvěcený pohled na proces integrace západní Evropy a na proměnu střední a východní Evropy mezi maďarskou revolucí v roce 1956 a nedávnou ruskou invazí na Ukrajinu. Líčí, jak se Evropa vynořila z válečné zkázy, aby se demokratizovala, sjednotila a posléze zhroutila. Debatu s Timothym Gartonem Ashem uvádí Denisa Novotná, dále účinkují překladatelé Veronika Maxová a Jaroslav Veis. Po besedě následuje autogramiáda. 

Čtení z textů Václava Havla i dalších autorů je už tradiční součástí Korza Národní, pouličních oslav Dne boje za svobodu a demokracii. I letos najdete „obývák“ i stánek s knihami a dalšími nezbytnostmi z produkce Knihovny Václava Havla na piazzettě Národního divadla.

Ve sváteční den 17. listopadu budou v Knihovně Václava Havla dveře dokořán. Přijďte se podívat, jak vypadá a funguje. Přijďte poznat ty, kdo v Knihovně Václava Havla pracují. Na začátku každého půlhodinového bloku promítneme náš nový film – osmiminutový animovaný přelet nad životem a dílem Václava Havla – a poté vás provedeme vším, co můžeme nabídnout: knižními novinkami i stálicemi z nakladatelství Knihovny VH, vzdělávacími projekty nejen pro školy, digitálními archivy a badatelskými projekty, klubovými večery a jejich záznamy pro Havel Channel či Klubem přátel Knihovny Václava Havla. Srdečně zveme – z Národní třídy stačí jen jednou zabočit!

V Audienci diktuje tempo a rytmus pivo. Čím hlouběji se sládek, klíčová postava hry, noří do piva, tím neodbytněji mu vrtá v hlavě otázka: Proč by místo něj nemohl psát udání sám na sebe Ferdinand Vaněk? Kdo jiný má vědět, co o něm chtějí vědět? Stačilo se inspirovat všedním, „znormalizovaným“ životem a nejslavnější Havlova hra byla na světě.

Spisovatelé Nie Chua-ling a Ču Jou-sün a jejich letmé setkání s Václavem Havlem

Dovolujeme si vás pozvat na křest nové knihy reportéra České televize Davida Miřejovského. V publikaci Amerika na mušce, která vyšla u nakladatelství CPress, mapuje roky svého pracovního života ve Spojených státech a soustředí se na tematiku zbraní a útoky šílených střelců. Kmotrou knihy se stane Petra Flanderková, bývalá zpravodajka ČT v USA a dlouholetá editorka zahraniční části hlavní zpravodajské relace Události. Večerem provází spisovatel a bývalý diplomat Michael Žantovský. 

Kdo a k čemu dnes potřebuje divadlo? Je divadlo dílnou lidskosti? Kdo ještě věří, že divadlo není zbytečné? Divadlo může být iluzí minulého i reklamou budoucího světa, ale důležitější je, že se v něm dá trénovat, jak žít navzdory okolnostem. Profesorka Jana Pilátová je vysokoškolská učitelka, teoretička, kritička a dramaturgyně. Učí divadelní antropologii, vede tvůrčí dílny a studentské práce, o svých zkušenostech píše, překládá oborovou literaturu. 

Uvedení výbušné poezie Andreje Chadanoviče (1973), bezesporu nejpopulárnějšího běloruského básníka z tvůrců mladší generace, autora pěti básnických sbírek, písničkáře a showmana, viceprezidenta Běloruského PEN klubu. Autorovu recitaci hudebně-poeticky ztvární uskupení Adagir. Večerem provede Milena Fucimanová.

Židovské muzeum v Praze si vás dovoluje pozvat na diskusi o současných událostech v Izraeli a jejich možných důsledcích pro budoucí vývoj země. Pozvání k účasti přijali Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra UK, a Konstanty Gebert, polský novinář a někdejší člen Solidarity. Moderuje Emma Günsberger, předsedkyně České unie židovské mládeže.

V posledním době upoutala veřejnost diskuse o výběru kandidátů na ústavní soudce. Hlavním tématem této debaty bude role ústavního soudu v dějinách Československa a České republiky. Jakou roli hrál v meziválečném období? Kdo byl jeho první předseda, který současně zastával funkci pražského primátora? Proč nebyl obnoven po II. světové válce? Za jakých okolností došlo k jeho zřízení v roce 1991? Které osobnosti formovaly jeho počátky i další existenci? A jaký byl dopad jeho usnesení? Které kauzy řešil při vyrovnávání se s komunistickou minulostí? 

Víte, že Tibet nikdy nebyl součástí Číny? Zajímá vás, proč si dalajlama váží České republiky, jak vypadá současné tibetské umění a proč je mezi Tibeťany tak populární esej Moc bezmocných od Václava Havla? Nejen na tyto otázky odpoví výpravná publikace Dalajlama a Havel, Česko-tibetské vztahy na pozadí výjimečného přátelství autorek Kateřiny Bursíkové Jacques, Kateřiny Procházkové a kolektivu autorů.