Kniha není jen produkt, ale i umělecké dílo, artefakt zaznamenávající lidskou identitu a myšlenky. Proto potřebujeme, aby lidé, kteří takové knihy tvoří, dostávali důstojně zaplaceno. Honoráře korektur 10 korun za normostranu, nebo 150 korun za překlad už by neměly být nikomu nabízeny, natož akceptovány. A přesto jsou. Stejně tak potřebujeme, aby lidé četli. Ale vedeme skutečně dobře děti a mladé lidi ke čtení? Seznamy doporučené literatury často neoplývají zrovna lákavými tituly, které by k dětem a brzy dospělým lidem promlouvaly a reflektovaly jejich životní zkušenost. Narozdíl od jiných médií.

Venezuela, kdysi jedna z nejbohatších zemí světa, se během dvaceti let pod nadvládou socialistů propadla mezi ty úplně nejchudší. Politický a sociální projekt založený Hugem Chávezem zkrachoval a dnes je Venezuela zemí s řadou problémů včetně zdevastované ekonomiky, rozbujelé kriminality, front na potraviny a nedostatku léků. Je to země, kde jde často o holé přežití.

S psycholožkou, sociální pedagožkou a respektovanou ředitelkou České asociace streetwork o 25 letech strávených na ulici, o efektivitě práce sociální služeb a o tom, proč je dobré mít v obci stretworkera. Jak pracují neziskové organizace na zakázku státu a proč je pro stát nezbytné podporovat sociální služby? Má smysl sociální práci propagovat? Jací vlastně jsou streetworkeři? A co Martina Zikmundová před lety hledala na Ukrajině?

Představení knihy Olgy Fečové, ženy s nezdolnou energií, jež byla magnetizující autoritou pro celé generace Romů. Ve svých pamětech Den byl pro mě krátkej zachytila život svérázných obyvatel zmizelého světa tradičních osad, staroměstských pavlačí i dělnických kolonií v pohraničí. Její rodina přišla po válce do Čech za prací a úspěšně se začlenila do zdejší společnosti, aniž by se vzdala romských tradic a hodnot. Na půdorysu individuálního osudu před námi vystupují kontury dosud málo poznaného příběhu Romů v československém prostoru.

Jméno Huga Vavrečky (1880–1952), novináře, diplomata, ředitele firmy Baťa, ministra propagandy a dědečka bratrů Havlových, zaznívá v české historiografii spíše okrajově. Jemu samotnému byla pozornost věnována doposud jen sporadicky, přímo posledním letům jeho života pak vůbec. Právě ona přitom patří k těm, která kladou nejvíce otázek a přinášejí nejméně očekávatelné odpovědi, které konečně čtenářům zprostředkovává kniha Jany Wohlmuth Markupové, která se rodinnému okruhu Havlových věnuje dlouhodobě.

8. září 1522 po vyčerpávající tříleté plavbě dorazila do Sevilly „poslední zbídačená loď velké Magalhãesovy flotily / přetížená hřebíčkem, / osmnácti muži / a zprávou, / že Země nemá okraje a tedy spočinutí“. Přesně po pěti stech letech, 8. září 2022, vychází nová básnická kniha Petra Hrušky, v níž je zachycena jakási fiktivní tragikomická plavba – básníkem stvořená loď je stejně tak objevitelskou jako dobyvatelskou, bludnou i kšeftařskou, velkolepou plachetnicí i počínajícím vrakem, ale připomíná též proslulou středověkou loď bláznů, zbavenou směru a smyslu...

O dopadech klimatické změny slyšíme každý den a dotýkají se negativně každého z nás, přesto je to téma, které ve velkém rozděluje společnost. Za života Václava Havla nebylo ještě jasné, jakou měrou člověk ovlivňuje klima a zda se přeci jen nejedná o přirozený cyklus. Přesto si Václav Havel kladl otázku: „Nepřipraví nás čekání na jeho potvrzení, na onu nevyvratitelnou přesnost jen o čas, potřebný k relativně bezbolestným opatřením oproti těm, která bychom museli podstoupit v případě dalších odkladů?“ Ukázalo se, že měl pravdu. Věda se od té doby posunula a dnes o stoprocentním vlivu člověka na současné oteplování planety neexistují pochyby.

V rámci bohatého programu akce „Zažít město jinak“ potkáte náš stánek s knížkami, plakáty a dalšími nezbytnostmi po celý den v zahradě V Jirchářích v Opatovické ulici – vstup naproti Café Jericho.

V čem spočívá práce válečného reportéra a jaká specifika má Afghánistán? Nejen o tom vypráví ve své knize Zápisky z Afghánistánu zahraniční zpravodaj Karel Rožánek. Během besedy a křtu jeho novinky přijdou na přetřes témata novinářská, vojenská i politická. Kmotrem knihy bude Karel Řehka. Večerem provede Petr Vizina.

Energetická krize straší velkou část populace. Někteří ministři mluví o riziku změny politického režimu. Hrozí nástup populistů? Jak zareaguje veřejnost? A jak efektivně vláda problém s drahými cenami energií řeší? Hosté: Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Helena Horská, ekonomka, a Jiří Nádoba, ekonomický novinář, Respekt. Diskuzi moderuje Ondřej Kundra.

Zájem o družstevní výstavbu stoupá. Především mladí lidé nedosáhnou na hypotéky, hledají proto alternativu v bydlení, kterou družstevní projekty nabízí. O družstevní výstavbu se navíc začínají zajímat také města a obce, které připravují vlastní cesty, jak pomoci lidem k bydlení. Chtějí si udržet dostatek důležitých profesí, jako jsou hasiči, zdravotníci či učitelé a zároveň nechtějí, aby jim utíkaly mladé rodiny jinam. Jak by měla tato pomoc vypadat? Co mohou pro dostupné bydlení udělat obce, a co developeři a banky? Musí se změnit systém, nebo stačí větší spolupráce? Chybí legislativa, aby se lidé dostali k dostupnějšímu bydlení, nebo brzdí vše politici?

„V jednom státě, sousedícím s Československem, znám jisté lidi, jsou to bojem zocelení povstalci. Musel bys ilegálně přejít hranici, napojit se na ně a pomoct jim vytvořit povstaleckou síť...“

„Ty seš teda dobrej kamarád, uděláš rozhovor s Havlem a na mě, kterýho znáš mnohem dýl a kterej tě s ním seznámil, kašleš.“ Po této vlídné výzvě Karel Hvížďala vše zařídil, Pavel Landovský za ním v roce 1987 přijel na týden do Bonnu a narodila se kniha Soukromá vzpoura. V ní Karel Hvížďala mj. vzpomíná, jak Pavel Landovský přijel do Bonnu, okamžitě okupoval celý domek, všem vařil, nikoho nepustil do kuchyně, o všechny se po svém staral, nože nabrousil o schody nejen nám, ale skoro celé ulici. Vydržel vyprávět hodiny, hrál, skákal na židle, válel se po zemi, dělal grimasy, převlékal se, tahal za kšandy...

V debatě vystoupí politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR, a Daniel Koštoval, bývalý náměstek ministra obrany pro vyzbrojování. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Na portrétech a medailonech osobností z neoficiální kulturní scény, čili undergroundu a jejich konfrontaci se starší i mladší rodovou linií, pracoval  Rudo Prekop osm let. Podařilo se mu koncepčně obrazově zaznamenat jedinečné a nyní již bohužel odcházející společenství a vytvořit tak reprezentativní „obrazový genofond“ undergroundu.

Mezinárodně oceňovaná spisovatelka Radka Denemarková a renomovaná německá překladatelka Eva Profousová budou u příležitosti Mezinárodního dne překladu diskutovat o důležitosti literárního překladu. Řeč bude zejména o románu Radky Denemarkové Hodiny z olova (2018), který Eva Profousová přeložila do němčiny. Za německé vydání románu, který vyšel začátkem letošního roku v nakladatelství Hoffmann & Campe, získaly letos Radka Denemarková a Eva Profousová Cenu Brücke Berlin za literaturu a překlad 2022.