Menu Prohledat web KVH EN
Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak. Jakožto Čech, jsem i Evropanem. Poněkud poeticky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí. Václav Havel, Projev v Evropském parlamentu, 11/11/2009
Zpět na začátek

Klub / Novinky / Program

Ilustrace

Ivan M. Havel 80  11/10/18

Dnes, ve čtvrtek 11. října, slaví Ivan M. Havel - kybernetik, filozof a vizionář - osmdesáté narozeniny. Srdečně gratulujeme!

Ilustrace

Konference Nesnesitelná lehkost zla on-line  10/10/18

Vážení přátelé, dnešní mezinárodní konferenci k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva 2018, která se koná od 13.00 v Pražské křižovatce, můžete sledovat také živě na stránkách České televize zde.

Ilustrace

Oyub Titiev laureátem Ceny Václava Havla za lidská práva 2018  08/10/18

Dnes, v pondělí 8. října 2018, byl na Parlamentním shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku slavnostně oznámen laureát mezinárodní Ceny Václava Havla Havla za rok 2018. Stal se jím Oyub Titiev z Ruské federace. Cenu uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Více informací o Ceně naleznete zde.

Ilustrace

Nobelova cena míru pro Nadju Muradovou  05/10/18

Nobelovou cenou za mír 2018 byla oceněna Nadja Muradová, která získala mimo jiné i Cenu Václava Havla za lidská práva v roce 2016. Oceněná pochází z irácké komunity Jezídů a přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty samozvaného Islámského státu. Více

Program na Říjen 2018<>

Karel Pecka – devadesát

Karel Pecka – devadesát

Uvedení knihy Souhvězdí Gulag Karla Pecky, výboru z díla spisovatele, politického vězně a disidenta, a zároveň setkání přátel, čtenářů, obdivovatelů, spoluvězňů, kolegů a kolegyň, pořádané u příležitosti jeho nedožitých narozenin. Zazní vzpomínky na Karla Pecku a také písně, básně i čtení z jeho knih.

Pozvání zatím přijali spisovatel Jiří Stránský, vydavatel výboru Daniel Pagáč, psychiatr a pedagog Cyril Höschl, socioložka Jiřina Šiklová, spisovatelka Hana Gerzaničová, historik Petr Blažek, kardinál Dominik Duka a další.

Moderuje nakladatel Jiří Padevět.

Foto (c) Viktor Stoilov

Podzemní symfonie Plastic People

Podzemní symfonie Plastic People

Kniha Podzemní symfonie Plastic People zachycuje osud rockové skupiny The Plastic People of the Universe na pozadí politického vývoje v šedesátých až osmdesátých letech minulého století. V úvodu jsou přiblíženy dějiny kapely v letech 1968–1976 v rámci importu psychedelického rocku do Československa a prvních konceptů kulturních opozic. Analyzován je rovněž kontext politicky orientovaného disentu, především Charty 77 a dlouhodobé vazby kapely na Václava Havla. Následuje vznik Půlnoci a Domácí kapely, cesty do USA, snaha o legalizaci… až po rozpad skupiny.

Kniha je zasvěceným pojednáním o legendární undergroundové kapele a její době; pojednáním, které přináší mnoho nového a leckteré dobře známé skutečnosti nasvěcuje z dosud neznámých úhlů.

Titul uvedou její autoři František Stárek Čuňas a Martin Valenta spolu s Vratislavem Brabencem a Jáchymem Topolem. Moderovat jejich rozpravu bude Petr Onufer.

OLGA

OLGA

Dokumentární film OLGA (2014, 84 min., česky s anglickými titulky) známého režiséra Miroslava Janka je portrétem jedné z nejzajímavějších Češek 20. století. Policie ji nemohla zlomit a Hrad ji nezměnil. Olga pocházela z dělnických vrstev, přesto se stala podstatnou součástí českého kulturního a intelektuálního světa už v padesátých a šedesátých letech. Kriticky hodnotila texty svého manžela a podporovala ho v nejtěžších dobách po vzniku Charty 77. Film dokumentuje Olžin svět, její dobu, ale také její originální způsob myšlení.

Promítání snímku se uskuteční v rámci COURAGE-PAREVO Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů, který je jedním z vyvrcholení tříletého výzkumného projektu COURAGE: Kulturní opozice – porozumění kulturnímu dědictví disentu v zemích bývalého socialistického bloku.

Více na www.cultural-opposition.eu

Stopy ve sněhu

Stopy ve sněhu

Zakázaná literatura byla do komunistického Československa pašována různými způsoby. Jedním z fyzicky nejnáročnějších bylo přenášení desítek kilogramů knih z Polska přes vysokohorské průsmyky v Tatrách. Na Slovensko se takto, s pomocí zdatných mladých dobrovolníků, dostávala převážně náboženská literatura. Co se stalo, pokud byl pašerák přistižen a zatčen? A jak reagovali polští pohraničníci, v jejichž zemi bylo šíření náboženské literatury zcela běžné?

Po promítání filmu Stopy ve sněhu (2015, 53 min., slovensky s anglickými titulky) následuje diskuse s režisérem Slavomírem Zrebným a kulturním historikem Eduardem Burgetem z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Promítání snímku se uskuteční v rámci COURAGE-PAREVO Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů, který je jedním z vyvrcholení tříletého mezinárodního výzkumného projektu COURAGE: Kulturní opozice – porozumění kulturnímu dědictví disentu v zemích bývalého socialistického bloku.

Více na www.cultural-opposition.eu

Pavao Pavličić: Dixieland

Pavao Pavličić: Dixieland

Pavao Pavličić patří k nejuznávanějším spisovatelům současného Chorvatska. Jeho Dixieland je vrcholný chorvatský román devadesátých let – sleduje osudy osmi členů příležitostné vukovarské kapely až do tragického finále v roce 1991. Svým významem se může měřit s takovými díly, jakými jsou Plechový bubínek Güntera Grasse nebo Ztracené kroky Aleja Carpentiera.

České vydání románu uvádíme za účasti autora. O knize dále promluví literární kritici Julijana Matanović a Jan M. Heller a překladatel Jan Doležal.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Runa se záštitou Velvyslanectví Chorvatské republiky. 

Tlumočení do češtiny zajištěno.

Mihail Sebastian: Jak jsem se stal chuligánem

Mihail Sebastian: Jak jsem se stal chuligánem

Skandál, který vyvřel roku 1934 kolem vydání románu Už dva tisíce let / Jak jsem se stal chuligánem tehdy sedmadvacetiletého rumunského spisovatele Mihaila Sebastiana, překročil hranice literatury a stal se roznětkou aféry, která rozdmýchala dobové antisemitské vášně. Román samotný kvazi deníkovou formou mapuje události, společenské klima a atmosféru rumunské bohémy v letech 1922 až 1933. Snaží se také popsat a vymezit postavení židů, pozici jedince vůči mase, intelektuála vůči světu, rozehrává metafyzické téma osamocenosti. Přičemž druhdy skandální a převratné dílo, které je už dávno klasikou, působí pozoruhodně aktuálně i dnes.

Diskusi o knize a jejím autorovi povede překladatelka paní Hana Herrmannová s filozofem a spisovatelem Ciprianem Vâlcanem a profesorem Michaelem Finkenthalem.

Překlad do češtiny zajistí Jarmila Horáková a Jiří Našinec.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Rumunským kulturním institutem a nakladatelstvím Herrmann & synové pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael.

Ajelet Gundar-Gošenová: Probudit lvy

Ajelet Gundar-Gošenová: Probudit lvy

Jak řeší otázku migrace Stát Izrael.

Doktor Ejtan Green cestou z Beerševské nemocnice na opuštěné silnici srazí chodce. S hrůzou zjistí, že zraněný muž je eritrejský migrant bez šance na přežití, a z místa nehody uprchne. Jeho život se změní v okamžiku, kdy ho navštíví mladá černoška, žena mrtvého muže, a donutí ho poskytovat lékařskou péči migrantům z Afriky. Ejtanův osud se tak ocitne v rukou krásné ženy, která ho zároveň přitahuje i odpuzuje. Napínavý příběh o erotické přitažlivosti a odcizení jednoho člověka druhému odhaluje nejtemnější kouty izraelské společnosti i lidské duše.

Román Probudit lvy s tématem migrace do Izraele si získal od svého vydání renomé po celém světě. O knize a tématu budou debatovat izraelská spisovatelka Ajelet Gundar-Gošenová, reportér České televize pro Blízký východ Jakub Szántó a překladatelka Magdalena Křížová.

Večer moderuje Michal Žantovský.

Tlumočení z hebrejštiny zajištěno.

Ajelet Gundar-Gošenová (*1982) vystudovala psychologii na univerzitě v Tel Avivu a scenáristiku na Sam Spiegel Film and TV School v Jeruzalémě. Získala několik ocenění za své scénáře a krátké filmy. Ajelet Gundar-Gošenová patří mezi největší přísliby současné izraelské literatury, o čemž svědčí už její první oceněný román z roku 2012 Jednu noc, Markoviči. Román Probudit lvy obdržel WIZO Price a New York Times ho zařadil mezi 100 nejvýznamnějších knih roku 2017. Ve Spojených státech se připravuje jeho seriálová adaptace. Do češtiny titul přeložily Alžběta Glancová a Magdalena Křížová.

Festival demokracie a KVH uvádí diskuse:

Festival demokracie a KVH uvádí diskuse:

Festival Demokracie se koná jako doprovodný program konference Forum 2000 a v Knihovně Václava Havla uvádí diskuse o hodnotách mezigeneračních vztahů v současné společnosti, kulatý stůl s novináři (S)tisk doby anebo debatu o tom, zda nadešel čas na první českou prezidentku.

10.00 – 12.00
HODNOTA MEZIGENERAČNÍCH VZTAHŮ V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI

Každá generace se od té předchozí v něčem liší, dochází tak ke střetům, neporozumění, o to více, pokud se k tomu přidá zrychlený vývoj společnosti jako takový. Mohou si tyto generace vlastně vůbec ještě rozumět? Potřebují se a jsou pro sebe stále takovou inspirací, jako tomu bylo dříve? Jaký je obraz seniorů v dnešní společnosti, a naopak jak o dnešní společnosti přemýšlí senioři? Jaké ve společnosti panují vzájemné předsudky, jak vznikají a k čemu vedou?

Účast přislíbili: Tereza Komárková, ředitelka a programová vedoucí spolku Duhový tandem, Zdeněk Svoboda, ředitel Nadačního fondu Lepší senior, Michaela Stachová, ředitelka Nadace Krása pomoci, Marcela Nevšímalová, zakladatelka a ředitelka Nadačního fondu Moje velké přání. Ve spolupráci s Forem 2000 a s organizací Duhový tandem.

16.00 – 17.30
(S)TISK DOBY

Kulatý stůl s novináři a komentátory zastupujícími různá média o aktuálních politických, ekonomických a sociálních otázkách. Pro Festival demokracie proběhne debata zahraničních novinářů a korespondentů, kteří budou diskutovat o „post-truth“ médiích, dezinformacích a sociálních sítích. 

Hosté: Natalia Churikova (RFE/RL), Daniel Anýž (Hospodářské noviny a Aktuálně.cz), Nedim Dervisbegovic (RFE/RL) a Todd Nesbitt (UNYP).

Moderuje Daniela Retková.

Ve spolupráci s Forem 2000 a s Centrem současného umění DOX.

18.00 – 20.00
ČAS NA PRVNÍ ČESKOU PREZIDENTKU

Téměř sto let po získání volebního práva pro ženy je čas na první českou prezidentku. Proč jsme ještě nikdy v čele země neměli ženu? Čelí ženy v politice bariérám? Co můžeme udělat pro to, aby se v nadcházejících prezidentských volbách objevilo více žen mezi kandidáty? Rovnost žen a mužů v politickém rozhodování představuje nedílnou součást demokratických hodnot a demokratické společnosti. Pojďme o tom společně diskutovat.

Účast přislíbili: Michal Horáček, kandidát v prezidentských volbách 2018, Veronika Šprincová, ředitelka, Fórum 50 %, o.p.s. Další vystupující budou ještě potvrzeni.

Registrujte se, prosím, na e-mailu mottlova@padesatprocent.cz nebo čísle 774 411 151.
Ve spolupráci s Forem 2000, s Fórem 50 % a Českou ženskou lobby.

Cena Václava Havla za lidská práva 2018

Cena Václava Havla za lidská práva 2018

Mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva 2018: Nesnesitelná lehkost zla.

Program naleznete zde.

Koncert Pocta statečným

Koncert Pocta statečným

Slavnostní koncert k příležitosti udělení Ceny Václava Havla je současně vyjádřením úcty všem, kteří čelili nebo jsou nuceni čelit některé z forem bezpráví.

V podání špičkových interpretů zazní díla Bohuslava Martinů, Pavla Haase, Gideona Kleina a dalších autorů, kteří byli perzekvováni nacistickým nebo komunistickým režimem. Část koncertu propojí podia i publikum Prahy s Bratislavou prostřednictvím vysokorychlostního internetu. 

Koncert se koná ve spolupráci s Hudební a taneční fakultou Akademie múzických umění v Praze a se sdružením CESNET.

Festival demokracie a KVH uvádí diskuse:

Festival demokracie a KVH uvádí diskuse:

Festival Demokracie se koná jako doprovodný program konference Forum 2000 a v Knihovně Václava Havla uvádí diskusi o tom, co pro mladé lidi znamená svoboda a demokracie nebo debatu o postavení médií ve střední Evropě.

11.00 – 13.00
#JÁDEMOKRACIE: CO ZNAMENÁ DEMOKRACIE A SVOBODA PRO MLADÉ LIDI?

Svoboda a demokracie – dvě krátká slova, která každý den slyšíme, čteme a vyslovujeme, ale co pro nás přesně znamenají? Vyzvali jsme středoškoláky, tedy mladé lidi, kteří se brzy zapojí do veřejného života jako voliči, aby nám v rámci soutěže #JáDemokracie poslali krátké videopříspěvky na toto téma. Podíváme se na vítězné video a v následné debatě hlouběji rozebereme, jaké místo zaujímají demokracie a svoboda v hodnotách mladých lidí.

Moderuje: Andrea Procházková, novinářka, Respekt

Účast přislíbili: Václav Kříž, bývalý předseda, Mladí občané, Johanna Nejedlová, spoluzakladatelka, Konsent. Další vystupující budou upřesněni.

Ve spolupráci s Forem 2000.

18.00 – 20.00
SVOBODA MÉDIÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY VE STŘEDNÍ EVROPĚ

Postavení médií veřejné služby ve střední Evropě se neustále zhoršuje. Lze udržet jejich svobodu a nezávislost v prostředí silných autoritativních vlád? Jak čelit pokušení moci plně ovládnout veřejný prostor?

Moderátor: David Smoljak, publicista, koordinátor platformy Svobodu médiím!

Účast přislíbili: Adam Černý, novinář, Syndikát novinářů ČR, Martin Vadas, režisér, FITES, Daniel Raus, bývalý šéfredaktor ČRo, Vlastimil Venclík, člen Rady ČT, a Janek Kroupa, investigativní reportér.

Ve spolupráci s Forem 2000 a s organizací Svobodu médiím!

Pravda jako nejvyšší autorita svědomí

Pravda jako nejvyšší autorita svědomí

Odhodlání v díle Milady Horákové.

Filmový večer s hostem.

Výjimečná žena, která se nesklonila před silou žádného režimu. Tváří v tvář pronásledování i smrti dokázala obstát před vlastním svědomím.
Dokument Případ Dr. Horáková (1990, 80 min.) nabídne autentické záběry a připomene vykonstruovaný soudní proces i poslední dny jejího života. V novém světle Miladu Horákovou následně představí historička Dana Musilová, která promluví o jejím životním díle a službě.

Druhý z večerů na téma „Slavní evangelíci: Masaryk, Horáková, Palach“ u příležitosti stého výročí Českobratrské církve evangelické.

Moderuje redaktorka publicistiky Českého rozhlasu Magdaléna Trusinová.

Sendvičová generace: Hledání rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem

Sendvičová generace: Hledání rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem

Až čtvrtina Čechů patří do tzv. sendvičové generace, kterou definuje souběžná péče o nezletilé děti a starší rodiče. V naprosté většině se jedná o ženy, které navíc pracují na plný úvazek. Sendvičová generace čelí celé řadě výzev a problémů, protože péče o dvě generace je emočně, časově i finančně náročná. V situaci, kdy páry odkládají rodičovství a lidé se dožívají vyššího věku, se jedná o téma, které je třeba zohlednit v diskusi o rodinné politice, modernizaci pracovního trhu či zdravotní péče.

Přijďte si poslechnout, diskutovat a sdílet své zkušenosti se situací v České republice, jak vytvořit strategii, která bude lépe reflektovat potřeby nejen dětí a seniorů, ale i lidí, kteří o ně pečují, a jaké modely ze zahraničí se osvědčily a jak tyto zkušenosti úspěšně přenést do místního prostředí. 

Pozvání do debaty přijaly: Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, Markéta Pekarová Adamová, poslankyně (TOP 09), Walburga Lerchenfeld, německá politička CSU, a Doris Schulz, rakouská poslankyně OVP. 

Moderuje Lucie Tungul, politoložka a analytička, TOPAZ.

Spolupořádají politický institut TOPAZ a Knihovna Václava Havla.

Po Velké válce: evropská paměť 1918–1923

Po Velké válce: evropská paměť 1918–1923

​Vytváření nové Evropy v letech 1918–1923 bylo komplikovaným a ne vždy mírovým procesem. Nestabilita budovaného systému byla jednou z příčin vypuknutí druhé světové války. Sto let po skončenwí Velké války se Evropská síť Paměť a Solidarita rozhodla ve spolupráci s historiky z více než desítky zemí připravit exteriérovou výstavu, jejíž evropská pouť začne 15. října v Praze.

Pokus o propojení národních pamětí, ve snaze najít společný nadnárodní diskurz, a zrození nové Evropy, to budou témata naší diskuse.
Hosté: prof. Attila Pok (Maďarsko), prof. Jan Rydel (Polsko) a dr. Oldřich Tůma (Česká republika)
Debatu bude moderovat Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

Od mániček k undergroundu. Československo 1970–1975

Od mániček k undergroundu. Československo 1970–1975

V pořadí již čtvrtá mezinárodní konference mapuje doslova kruciální období českého undergroundu. Na konci roku 1969 by stěží kdokoliv uvěřil tomu, že o pouhých pět let později bude napříč českými kraji existovat početné podzemní společenství, a to dokonce s vlastním „programem“.

Zatímco do května 1970 vystupují stále ještě psychedeličtí (The) Plastic People of the Universe, jakožto profesionální kapela pod uměleckým „dozorem“ Ivana Martina Jirouse „Magora“, již o dva roky později nastávají její první, nevyhnutelné konflikty s normalizační mocí, završující masové čistky napříč společností. „Magor“ samotný se rovněž poprvé ocitá v komunistickém vězení (od 28. července 1973 do 31. května 1974), a „jeho“ Plastici odehrají 1. prosince 1973 své fakticky poslední veřejné vystoupení; na další už mohlo chodit pouze pozvané publikum a riskovat problémy s bezpečností, což v plné míře potvrdilo brutální a šokující násilí vůči mladým lidem v Rudolfově 30. března 1974, kam se sjeli na (nekonaný) koncert Plastiků a DG 307. Nebylo náhodou, že nedlouho poté napíše Jirous zásadní text, Zprávu o třetím českém hudebním obrození (únor 1975), jimž nejen „definoval“ český underground, ale popsal již existující stav věcí. Do první poloviny sedmdesátých let 20. století spadají nejen „notoricky“ známé podzemní akce, jako například První festival „druhé“ kultury v Postupicích (1. září 1974), ale i bohatý a rozmanitý subkulturní život (nejen) v severních Čechách.

Dané období je taktéž nesmazatelně spojeno se zrodem uměleckých osobností formátu Pavla Zajíčka či dodnes neprávem upozaděného vlivu Milana Knížáka na formování (proto)undergroundu. Byl to právě Knížák, kdo velmi kriticky reagoval na Jirousovu Zprávu, jinak nadšeně přijímanou v nonkonformním prostředí.

Nejen tomu, ale i mnoha dalším aspektům bude věnována konference, na níž vystoupí Barbora Bothová, Jan Blüml, Jan Cholínský, Ladislav Kudrna, Martin Machovec, Petr Placák, František Stárek Čuňas, Michal Stehlík, Martin Tharp, Martin Valenta a Petra Veselá.

Debata s Respektem: Sto let Československa

Debata s Respektem: Sto let Československa

Diskuse redaktorů Respektu a jejich hostů na aktuální téma.

Slavíme století nezávislosti a máme příležitost se nejen ponořit do historie, ale také reflektovat současnost. Přežil některý z ideálů, na nichž byl samostatný stát vybudován? T. G. Masaryk řekl, že „humanita je program český“ - platí to stále? 

Hosté: Jiří Padevět, spisovatel a nakladatel, Filip Matějka, ekonom, a Jakub Rákosník, historik a právník.

Debatu moderuje Silvie Lauder.

Případ Josef Mengele

Případ Josef Mengele

1949: Josef Mengele přijíždí do Argentiny. V přestrojení a pod různými pseudonymy se snaží tento „Anděl Smrti“ z Osvětimi skrýt v Buenos Aires a začít zde nový život. Perónova Argentina je k bývalým nacistům pohostinná a zdá se, že celý svět chce na zločiny druhé světové války zapomenout. Honba za válečnými zločinci ale znovu nabírá na síle a Mengele je nucen uprchnout do Paraguaye a posléze do Brazílie. Mění identity, úkryty a místa pobytu a sžíraný výčitkami nenajde oddechu až do své záhadné smrti na pláži v roce 1979. Jak je možné, že tento nacistický pohlavár unikal po třicet let všem nástrahám? Jak to, že se agentům, kteří nacisty stopovali, nepodařilo Mengeleho dopadnout? Které tajné služby mu pomáhaly?

Olivier Guez je francouzský spisovatel a novinář. Za román Zmizení Josefa Mengeleho, poutavé, téměř detektivní vyprávění poválečného života nechvalně proslulého „Anděla Smrti“ Josefa Mengeleho, obdržel v roce 2017 prestižní literární Renaudotovu cenu a kniha právě vychází v překladu Zdeňka Humla v nakladatelství Garamond. 

Kniha bude uvedena v rámci Francouzského literárního podzimu a spolu s Olivierem Guezem vystoupí Michal Šimůnek, historik z Ústavu soudobých dějin Akademie věd. 

Moderuje Denisa Novotná.

Večer se uskuteční ve francouzštině a češtině, simultánní tlumočení zajištěno.

Spolupořádají Knihovna Václava Havla a Francouzský institut v Praze.

O králi Škrábalovi čili o Ivanovi Krasopisci

O králi Škrábalovi čili o Ivanovi Krasopisci

V březnu roku 1945 napsal Hugo Vavrečka svému vnukovi, Ivanu M. Havlovi, pohádku O králi Škrábalovi čili o Ivanovi Krasopisci. Krátce nato text pohltil vír poválečných událostí, a tak se ke svému adresátovi dostává až nyní, po více než sedmdesáti letech. A to u příležitosti oslavy osmdesátých narozenin Ivana M. Havla.

Knihu uvedou a gratulace předají: Jana Wohlmuth Markupová, která text znovuobjevila v baťovském archivu ve Zlíně a k novému vydání jej připravila, ilustrátor Jan Laštovička, redaktor Pavel Hájek a mnozí další.

Jak na střechu Paláce Lucerna: naproti vstupu do Velkého sálu zvonek Střecha Lucerny, po zabzučení páternosterem do 4. patra a do 5. pěšky.

From Hopeful to Hopeless or from Hopeless to Hopeful. Democratic Transition in the Caucasus

From Hopeful to Hopeless or from Hopeless to Hopeful. Democratic Transition in the Caucasus

Armenia, Azerbaijan and Georgia are three countries bound together by geography but with very little else in common. Armenia’s velvet revolution in April has catapulted the country from kleptocracy onto the road to democracy. All eyes are on the charismatic new Prime Minister Nikol Pashinyan and his new government as they translate revolutionary expectation into realistic policy. Armenia can do worse than look to its northern neighbour, Georgia to understand the difficulties ahead. Fifteen years have passed since its Rose revolution and despite making strides in accountably, transparency and democracy the momentum has stalled. As Georgians go to the polls in October to elect a new president the country’s future is far from certain. Meanwhile there seems to be little hope for change in authoritarian Azerbaijan whose repressive government is showing little sign of loosening its grip. Yet as Armenia has shown, change can happen at the most unexpected moments.

Join our expert panel for a discussion on the situation in their own countries and their thoughts on how events in Armenia will reverberate around the region. Will it lead to wider change? What will it mean for relations with Azerbaijan? Is Georgia no longer the poster child of change in the Caucasus?

From Armenia, Mikayel Zolyan, programme coordinator and research analysist at the Yerevan Press Club. From Georgia, Tinatin Khidasheli, former Minister for Defence and security expert. From Azerbaijan, Arzu Geybulla, a freelance writer currently living in exile in Turkey, expert on human rights and democracy in the country and one of the BBC’s top 100 Women changemakers.

Co-organised by Prague Civil Society Centre and Václav Havel Library.

Básníci Moravy – Raubířské zpěvy a morytáty

Básníci Moravy – Raubířské zpěvy a morytáty

Zvláště pro KnVH komponovaný večer autorského čtení olomouckého prozaika, výtvarníka a dramaterapeuta Milana Valenty a jeho přátel – velkohanáckých a malohanáckých básníků – Rudy B. Berana, Miroslava Demela a Michala Růžičky.

Rebelové verše z moravských vísek a měst vytvářejí originální, svébytná díla, spojuje je ovšem kuriózní fakt, že je těsně před převratem v roce 1989 strana a vláda zakázala na věčné časy a nikdy jinak.

Autorské texty doprovodí vlastní tvorbou moravské folkrockové uskupení Střemkoš.

Miřenka Čechová: Miss AmeriKa

Miřenka Čechová: Miss AmeriKa

Kniha Miss AmeriKa je fiktivním dokumentem pojednávajícím o ilegální východoevropské migrantce McKenzie Tomski, která sarkasticky glosuje svá setkávání s New Yorkem, jeho obyvateli, tamějšími trendy i sama se sebou. Krátké syrové povídky napsala Miřenka během svého uměleckého pobytu v New Yorku. Inspirována městem, fascinována lidmi a jejich příběhy, ohromena možnostmi i absurditami, podává Miřenka prostřednictvím McKenzie Tomski nekompromisně upřímnou zprávu o stavu světa. Miřenčino alter ego s blond parukou se nebojí nabourávat americká klišé ani hyperkorektnost a zároveň snít svůj americký sen o tom, že „to jednou dokáže“.

Svou novou knihu představí performerka Miřenka Čechová v rozhovoru se Zdenkou Součkovou, ředitelkou festivalu Americké jaro

Večer se uskuteční ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Ozvěn festivalu Americké jaro.

Ladislav Hejdánek: Češi a Evropa

Ladislav Hejdánek: Češi a Evropa

Filozof a mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek píše v nové knize o naléhavých tématech dneška. Mimo jiné o neklidné „davové duši“ podléhající pseudovůdcům, o hrozbách nacionalismu a úkolech národa.

Knihu uvede její editor Jan Hron, jako hosté vystoupí Martin Palouš a Jiří Pehe.

Vzpomínka na Lou Reeda – koncert Fernanda Saunderse

Vzpomínka na Lou Reeda – koncert Fernanda Saunderse

Vystoupení Fernanda Saunderse, amerického zpěváka, skladatele, producenta a virtuózního hráče na basovou kytaru. Déle než třicet let stál po boku Lou Reeda, zakladatele legendárního uskupení Velvet Underground, od jehož smrti letos uplyne pět let. Fernando Saunders stál po Reedově boku také při památném koncertě v Bílém domě na přání Václava Havla.

Vystoupí: Fernando SaundersKarel HolasIgor OchepovskyJiří Zabystrzan Zdeněk Puchmeltr ml.

Večer uvádí Tomáš Turek.

Vstupné volné.

foto (c) Kryštof Havlice

Večery s polskými reportéry: Afghánská modlitba za déšť

Večery s polskými reportéry: Afghánská modlitba za déšť

Stát, jehož území bylo součástí prastarých říší již v osmém století před naším letopočtem, je dnes spojen především s jedním slovem: Tálibán. O zemi, kde již desítky let probíhá komplikovaný ozbrojený konflikt, bude hovořit polský reportér Wojciech Jagielski a mladá novinářka Fatima Rahimi, která jako dítě se svou rodinou musela uprchnout z afghánského Herátu a žije v současné době v Česku.

Wojciech Jagielski se do Afghánistánu vypravil mnohokrát, výsledkem jeho cest je kniha Modlitba za déšť, která se věnuje období mezi jarem 1992 a podzimem 2001 a sleduje afghánské režimy i plány a zájmy světových mocností. V roce 2003 byla nominována na literární cenu Nike. Česky ji letos v překladu Michaly Benešové vydává nakladatelství Absynt. Pohled ceněného a zkušeného polského reportéra se bude v diskusi doplňovat se zkušenostmi Fatimy Rahimi – dramatickým útěkem z Afghánistánu, půlroční cestou do neznáma, zážitky z prvních let v uprchlických táborech, životem a studiem v Česku, ale také názory na aktuální situaci v Afghánistánu.

Večer moderuje polonistka a překladatelka Michala Benešová.

Akce se koná v rámci projektu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla Večery s reportéry.

Zpět na začátek

Publikace / E-shop

Zpět na začátek

Konference

Ilustrace

Evropské Dialogy Václava Havla

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.

Projekt je plánován jako dlouhodobý a zahrne spolupráci s dalšími organizacemi v různých, evropských městech. Jednotlivá setkání probíhající formou konference jsou určena především středoškolským a vyskoškolským studentům, stejně jako ostatním zájemcům o evropskou problematiku z řad odborné i široké veřejnosti.

Ilustrace

Cena Václava Havla za lidská práva

Ocenění je od roku 2013 každoročně udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.

Zpět na začátek

Václav Havel

Dílo

Dílo Václava Havla je poměrně rozsáhlé. Celé ho lze najít v „zelené krabičce“, souborných Spisech Václava Havla, které vyšly v nakladatelství Torst v roce 1999 a 2008. Zde najdete také – alespoň podle názvu – články, rozhovory, tisková prohlášení, které do Spisů zařazeny nebyly. Postupně se budou všechny texty objevovat v plném znění v digitálním archivu.

1936
Foto
Václav Havel se narodil v Praze
v rodině Ing. Václava M. Havla a Boženy
Havlové, roz. Vavrečkové.
1951
Foto
Václav Havel ukončil povinnou školní docházku.
Současně s tím vyvstaly potíže vyplývající z tzv.
„třídního původu“ při získávání vyššího vzdělání.
1951
Foto
Václav Havel pracoval jako učeň – chemický laborant,
současně navštěvoval večerní gymnázium ve Štěpánské ulici
v Praze, které dokončil v roce 1954.
1955
Foto
Václav Havel po řadě neúspěšných pokusů o přijetí
na vysokou školu humanitního zaměření začal studovat
na ekonomické fakultě ČVUT v Praze.
1960
Foto
Václav Havel začal působit v Divadle Na zábradlí,
zprvu jako jevištní technik, posléze jako dramaturg
až do léta roku 1968.
1963
Foto
V Divadle Na zábradlí byla
poprvé uvedena první samostatná celovečerní
hra Václava Havla Zahradní slavnost.
1964
Foto
Václav Havel si
bere za manželku
Olgu Šplíchalovou.
1966
Foto
Václav Havel dokončuje dálkové studium
na divadelní fakultě Akademie
múzických umění v Praze.
1968
Foto
Václav Havel se zasazuje o demokracii a oživení
kultury během Pražského jara. Kriticky reaguje
na srpnovou okupaci ČSSR.
1969
Foto
Václav Havel se po okupaci ČSSR kriticky
vyjadřuje k dění v zemi, stává se zakázaným autorem.
Jeho dramata nesmí být inscenována.
1974
Foto
Václav Havel nesmí publikovat, mnoho času tráví
na své chalupě na Hrádečku. Devět měsíců
dokonce pracuje jako dělník v Trutnovském pivovaře.
1975
Foto
Václav Havel píše otevřený dopis
Gustávu Husákovi, v němž kritizuje československou
vládu i atmosféru v zemi.
1977
Foto
Václav Havel se stává
jedním z iniciátorů a prvních mluvčích
Charty 77.
1978
Foto
Václav Havel se stává jedním
ze zakladatelů Výboru na obranu
nespravedlivě stíhaných (VONS).
1979
Foto
Za své názory a činy byl Václav
Havel v letech 1977-1989 několikrát vězněn. Celkově
strávil ve vězení více než 5 let.
1989
Foto
Václav Havel se stává
jednou z vůdčích osobností sametové
revoluce, spoluzakládá Občanské fórum.
1990
Foto
Václav Havel je zvolen dne
29. 12. 1989 Federálním shromážděním
prezidentem Československé socialistické republiky.
1993
Foto
Václav Havel je po
rozpadu Československa zvolen Poslaneckou
sněmovnou prezidentem České republiky.
1996
Foto
Olga Havlová
umírá 27.
ledna 1996.
1997
Foto
Václav Havel se žení
s Dagmar Veškrnovou, populární divadelní
a televizní herečkou.
1999
Foto
Česká republika se spolu
s Polskem a Maďarskem stává členskou
zemí Severoatlantické aliance (NATO).
2003
Foto
Funkční prezidentské období
Václava Havla končí
2. února 2003.
2004
Foto
Založena Knihovna
Václava Havla,
o.p.s.
2004
Foto
Česká republika se
stává členskou zemí
Evropské unie.
2010
Foto
Václav Havel režíruje film
Odcházení natočený podle vlastní
divadelní předlohy.
2011
Foto
Václav Havel umírá na
své chalupě na Hrádečku
18. prosince 2011.
Zpět na začátek

Vzdělávací projekty

Ilustrace

Každý může změnit svět - Lidská práva v životě a díle Václava Havla

Šestidílná vzdělávací videosérie seznamuje mladé diváky s nejdůležitějšími historickými událostmi druhé poloviny 20. století v Československu a ukazuje jim důležitost boje za lidská práva. Sérií provází zpěvačka a moderátorka Emma Smetana a choreograf a producent Yemi. Moderátory anglické verze jsou rodilí mluvčí.

Ilustrace

Číst Havla

Soubor krátkých videoklipů, v nichž mladé osobnosti českého veřejného prostoru představují ikonické i méně známé texty Václava Havla.

Ilustrace

Václav Havel tady a teď

Cyklus putovních besed nejen o VH s Michaelem Žantovským a jeho kolegy, určený studentům středních škol, knihovnám a kulturním centrům.

Ilustrace

Soutěž o nejlepší studentský esej

Jedním z ústředních žánrů tvorby Václava Havla je žánr eseje – na témata literární, umělecká, společenská, politická i duchovní. Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení. Literární soutěž pro studenty středních škol vyhlašuje Knihovna Václava Havla každoročně na začátku školního roku.

Ilustrace

Knihovničky Václava Havla

Knihovničky Václava Havla jsou nově vznikající klíčový projekt Knihovny Václava Havla, jehož cílem je vytvoření celorepublikové sítě základních a středních škol, které s podporou KnVH aktivně šíří odkaz Václava Havla mezi své žáky a studenty. Smyslem knihovniček je vytvořit na školách (po vzoru již existujících laviček VH) malé knihovny, na nichž škola bude shromažďovat jak texty Václava Havla, tak texty s ním úzce související. Knihovničky budou moci obsahovat i další písemné, zvukové a audiovizuální záznamy a fotografie.

Ilustrace

Zítra to spustíme

Zajímá Vaše studenty (ať už základní, střední nebo základní umělecké školy) historie? Máte na škole divadelní či filmový kroužek, nebo učíte mladé lidi, které „jen“ baví (si) hrát? Ano? Pak vás srdečně zveme, abyste spolu s Knihovnou Václava Havla tvůrčím způsobem oslavili 100. výročí vzniku Československa a zapojili se do divadelně vzdělávacího projektu Zítra to spustíme.

Ilustrace

Workshop: Václav Havel – český mýtus aneb Havel v kostce

Interaktivní workshop v délce 180 minut je určen pro žáky a studenty základních a středních škol. Účastníci v něm pracují s vybranými texty Václava Havla a fotografiemi mapujícími dobové dění, kriticky se nad nimi zamýšlí a zpracovávají konkrétní badatelské úkoly. Workshop souvisí nejen s výukou českých dějin, ale i s osobnostní, literární, uměleckou a mediální výchovou a s výchovou k demokratickému občanství. Scénář vychází z cílů Rámcových vzdělávacích programů pro ZŠ a SŠ.

Ilustrace

Prohlídka expozice Havel v kostce s výkladem

Komentovaná návštěva expozice Havel v kostce je určena všem zájemcům z řad základních a středních škol. Expozice se skládá ze známých i méně známých fotografií, na jejichž základě jsou žáci a studenti seznamováni s životem a myšlenkami Václava Havla. Doporučená délka návštěvy je 60 minut a doporučený počet osob ve skupině je 20.

Výstavy

Ilustrace

Havel v kostce (stálá expozice)

Expozice Knihovny Václava Havla přibližuje návštěvníkům životní osudy Václava Havla kolážemi fotografií a citátů. Dotykové obrazovky vřazují jednotlivé kapitoly života do širších kulturněhistorických souvislostí. Velkoplošná interaktivní mapa umožňuje návštěvníkům učinit si plastickou představu o světové „stopě“ Václava Havla.

Ilustrace

Oldřich Škácha – Okupace 1968

Soubor fotografií Oldřicha Škáchy ze sbírky Knihovny Václava Havla.

Ilustrace

Tváře vzdoru

On-line fotografická výstava Pavla Hrocha zobrazuje příběhy lidí, kteří se v rozpětí mnoha desítek let československé historie postavili proti zlu, nelidskosti, útlaku, barbarství a nekulturnosti, kteří v určitých chvílích projevili odvahu, vůli ke svobodě, lásku k bližním a zdravý rozum.

Ilustrace

Přes Východ na Západ

Na podzim roku 1989 zaplavila Prahu vlna občanů Německé demokratické republiky. Československé hlavní město se pro ně mělo stát přestupní stanicí v cestě za svobodou, do západní části kdysi společné země, jejíž rozdělení symbolizovala Berlínská zeď. Jedním z hlavních důvodů pro nenadálý nárůst počtu uprchlíků byla obava, že NDR ještě před oslavami ke 40. výročí svého založení uzavře hranici s Československem, jedinou zemí, do které mohli východoněmečtí občané.

Ilustrace

S chtíčem po svobodě

Fotografie Pavla Hrocha zachycují převratnou dobu listopadových událostí a nejen jich, období transformace, počátku devadesátých let, kdy se v Československu dělo to, co bylo před tím nemožné a nepředstavitelné, dobu radosti, karnevalového veselí, dobu vizí, přání a velké a možná i trochu naivní víry v budoucnost. Poskytují po dvaceti pěti letech zrcadlo, jakým způsobem se tyto sny a vize podařilo naplnit a kde se právě teď nacházíme.

Ilustrace

Odcházení

Příběh poslední divadelní hry a prvního filmu Václava Havla (1988–2011)

Ilustrace

Srpnová invaze na Hrádeček

Setkání dětí disidentů a dalších osobností, které vzpomínaly na Václava Havla. Výstava je pestrou koláží fotografií, audiozáznamů – od vystoupení jednotlivých účastníků na téma „Můj život s Václavem Havlem“ až po koncert Moniky Načevy a Michala Pavlíčka – a unikátních archiválií.

Zpět na začátek

Archiv / Dokumentační centrum / Výzkumné projekty

Dokumentační centrum

Knihovna Václava Havla postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. To, co najdete v tomto digitálním archivu, není všechno, co máme k dispozici. Digitalizovaných materiálů je víc. Zároveň mnohé věci stále sháníme. Pokud hledáte něco speciálního, co zde nenajdete, nebojte se nás zeptat nebo nás navštívit, rádi Vám vyjdeme vstříc.

  • 50537 záznamů celkově
  • 15290 událostí ze života VH
  • 2994 textů VH
  • 1783 fotografií
  • 275 video záznamů
  • 555 audio záznamů
  • 5618 dopisů
  • 14721 textů o VH
  • 5442 knih
  • 15111 bibliografických záznamů

Vstup do databáze archiválií KnVH je zdarma a je možný po registraci uživatelů (vyplnění badatelského listu). Nahlížení do archiválií, které se zobrazují v nečitelné podobě je možné pouze ve studovně Knihovny Václava Havla, Ostrovní 13, 110 00 Praha 1, každé úterý (kromě svátků) od 9.00 do 17.00 hodin, jinak po předchozí domluvě.

Vaše dotazy rádi zodpovíme na archiv@vaclavhavel-library.org.

Ilustrace

Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela

Koláž vzpomínek, obrazových a zvukových dokumentů Vladimíra Hanzela, osobního tajemníka prezidenta Václava Havla, přibližující horečnou atmosféru dnů Sametové revoluce.

Ilustrace

Rozhovory Václava Havla

Databáze veškerých dostupných rozhovorů, které poskytl tištěným médiím dramatik, spisovatel a politický aktivista Václav Havel od 60. let až do roku 1989. Výsledný korpus dokládá mimořádně zajímavý životní příběh jedince i specifický obraz moderní československé historie v dobách, kdy mělo svobodné myšlení blíž k ruzyňské věznici, než k jakékoli oficiální veřejné funkci.

Zpět na začátek

Vše o Knihovně

Knihovna Václava Havla shromažďuje, zkoumá, zveřejňuje, šíří a hájí myšlenkový, literární a politický odkaz velké postavy moderních českých dějin - spisovatele, dramatika, myslitele, bojovníka za lidská práva a československého a českého prezidenta. Zabývá se také osobnostmi, událostmi a jevy, které s odkazem Václava Havla souvisí, a snaží se je přibližovat a zasazovat do dobového i současného kontextu.

Od srpna 2014 sídlí Knihovna Václava Havla na adrese Ostrovní 13, Praha 1. Přízemní prostory této budovy jsou věnovány expozici „Václav Havel aneb Havel v kostce“ a klubovým akcím Knihovny VH: pořádání nejrůznějších seminářů, autorských čtení, výstav, přednášek, koncertů a divadelních představení. V prvním patře se nachází kanceláře, archiv, průběžně doplňovaná knihovna a badatelna pro veřejnost.

Mezi hlavní poslání Knihovny Václava Havla patří:

  • organizovat archivní, archivně badatelské, dokumentační a knihovnické činnosti zaměřené na dílo Václava Havla a dokumenty či věci s jeho působením související, včetně odborné analýzy jejich vlivu na život a sebereflexi společnosti
  • formou expozic, debat, autorských čtení, divadelních představení, koncertů, přednášek a dalších kulturních akcí přibližovat široké i odborné veřejnosti historický význam zápasu za lidská práva a svobody v době totality a tvorbu občanské společnosti v době budování demokracie
  • organizovat vědecký výzkum a publikační činnost mapující „havlovský“ svět
Zpět na začátek

Podpořte nás

Finanční dary

Pokud máte zájem podpořit činnost Knihovny Václava Havla, konkrétní aktivity či projekty finančním darem, můžete učinit tak prostřednictvím Pay Pal účtu KnVH

Nebo bankovním převodem do:

ČSOB a. s., Na Poříčí 24, 115 20 Praha 1

  • číslo korunového účtu 7077 7077 / 0300 CZK
  • číslo EURO účtu 7755 7755 / 0300 EUR
  • číslo dolarového účtu 7747 7747 / 0300 USD

V případě, že u fyzických osob bude dar v jednom kalendářním roce vyšší než 1 000,-Kč a u právnických osob převýší 2 000,- Kč, vystavíme Vám darovací smlouvu s potvrzením o výši přijatého daru, který můžete coby dárce uplatnit v souladu se zákonem o dani z příjmů pro snížení Vašeho daňového základu. Pro více informací nás kontaktujte.

Dárci s občanstvím USA nás mohou podpořit prostřednictvím Vaclav Havel Library Foundation New York.

Dary a zápůjčky archivu KnVH

Knihovna Václava Havla spravuje archív písemností, dokumentů, fotografií, videozáznamů a dalších materiálů, které se týkají života a díla Václava Havla. Tento archív má převážně digitální podobu. Pokud Vy sami či někdo z Vašeho blízkého okolí je vlastníkem některého z originálních textů, korespondence, fotografií, projevů či jakékoliv další tvorby Václava Havla budeme rádi, pokud nás kontaktujete. Zajistíme digitalizaci takových dokumentů a zařadíme je do našeho digitálního archivu. Pokud by si takové dokumenty či předměty chcete nadále ponechat, v pořádku je vrátíme.

V případě darování kopie či originálu Knihovně Václava Havla budou s majitelem vždy domluveny podmínky jejich věnování i užití. Všichni dárci či majitelé budou uvedeni u daných dokumentačních materiálů.

Stáže

Zájemcům z řad českých i zahraničních studentů nabízíme krátkodobé i dlouhodobé stáže v Knihovně Václava Havla o.p.s. Stážisti jsou vítáni především z oblasti knihovnictví a archivářství, produkce kulturních akcí, novinářství, bohemistiky ale i dalších humanitních oborů.

Uvítáme znalost anglického jazyka (příp. německého či francouzského jazyka), u zahraničních stážistů je znalost češtiny výhodou.

Minimální délka stáže je 6 týdnů, maximální délka je 1 rok, případně lze domluvit individuální délku v návaznosti na požadavky školy. Po absolvování stáže obdrží účastník certifikát s hodnocením. Stáže probíhají po předchozí domluvě se zájemcem, termín stáže je nutné domluvit přibližně 2 měsíce předem. Stáže v Knihovně Václava Havla jsou neplacené, stážistům nezajišťujeme dopravu ani ubytování.

Zájemci o stáž v Knihovně Václava Havla nás mohou kontaktovat na e-mailové adrese.

Mediální a propagační spolupráce KnVH

Knihovna Václava Havla uvítá vzájemnou výměnu odkazů, zveřejnění našich bannerů či informací o našich akcích. Pro více informací kontaktujte nás přímo ohledně bližší domluvy.

Dobrovolníci

Knihovna Václava Havla vítá dobrovolníky, kteří chtějí pomoci naší práci.