Menu Prohledat web KVH EN

11. mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva 2023

Konference se konala pod záštitou manželky prezidenta
České republiky Evy Pavlové

  • Datum: úterý 10. října 2023
  • Místo: Pražská křižovatka, Zlatá 1, Praha 1
  • Pořádá: Knihovna Václava Havla & Nadace Charty 77 
  • Partner projektu: Parlamentní shromáždění Rady Evropy
  • Mediální partner: Česká televize, Radio Free Europe/Radio Liberty, Heroine

Za skutečného hrdinu považuji člověka, který překoná svůj strach, protože ví, že je to tak správné. Člověka, který poslechne své svědomí, které mu říká, že by bylo dobré, kdyby něco udělal. Přestože mu rozum radí, že to pro něj může být nebezpečné. (Václav Havel, 1995) 

 

Program konference 

13.30 Registrace  

14.00 Uvítání

  • Lejla Abbasová, moderátorka konference  
  • Pěvecké vystoupení ukrajinských dětí 8–15 let, Charitativní organizace Kroky Dobra 

14.10 Zahájení

  • Gabriel Eichler, předseda správní rady Knihovny Václava Havla 

14.20 Rozhovor s laureátem/laureátkou Ceny Václava Havla za lidská práva 2023 

  • Laureát/laureátka bude slavnostně vyhlášen na podzimním zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku 9. října 2023. 
  • Moderátor: Barbora Kroužková, reportérka a moderátorka, Česká televize 

14.40 Panel I: Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva 2023 

  • Finalisté letošní Ceny:

Osman Kavala – podnikatel, obránce lidských práv, filantrop a politický vězeň odsouzený na doživotí se zpřísněnou ostrahou (Turecko). Na konferenci Osmana Kavalu zastoupí novinář a moderátor Jakub Szántó.

Justyna Wydrzyńska – dula a aktivistka bojující za práva žen (Polsko)

Jevhenij Zacharov – lidskoprávní aktivista a zakladatel Ukrajinského helsinského výboru pro lidská práva (Ukrajina)

  • Moderátorka: Barbora Kroužková, reportérka a moderátorka, Česká televize 

Pěvecké vystoupení ukrajinských dětí 8–15 let, Charitativní organizace Kroky Dobra 

15.25–15.50 Přestávka na kávu 

15.50 Panel Keynote

  • Petra Procházková, novinářka, Deník N, působila ve válečných konfliktech v bývalém SSSR, v Afghánistánu, na Východním Timoru i v Africe, nyní na Ukrajině

16.00  Panel II: Tváří v tvář zlu 

  • Ivana Krejčová – matka Taylora, českého medika, zakladatele projektu Phoenix, který zahynul v květnu 2023; členové projektu učí ukrajinské vojáky bojovou medicínu a pomáhají s transportem a ošetřováním raněných na frontové linii   
  • Julienne Lusenge – aktivistka za lidská práva uznávaná za obhajobu obětí válečného sexuálního násilí (Demokratická republika Kongo) 
  • Moderátorka: Maryana Drach – ředitelka Ukrainian Service, Radio Free Europe/Radio Liberty (Ukrajina) 

17.10–17.30 Přestávka na kávu 

17.30 Panel Keynote

  • Guzel Šamilevna Jachina, tatarsko-ruská spisovatelka

17.40 Panel III: Povstanou z popela 

  • Janina Hřebíčková – velvyslankyně, diplomatka, býv. mírová vyjednavačka a ředitelka strategické komunikace v týmu mírových misí OSN, KFOR a IOM (Mezinárodní organizace pro migraci) a býv. vedoucí mise OBSE v regionu Západní Balkánu a Blízkého Východu (Česká republika) 
  • Vedrana Pribačić – režisérka a novinářka, scénáristka a režisérka dokumentu Více než trauma věnovaného traumatickým osudům žen z dob války v bývalé Jugoslávii (Chorvatsko)  
  • Fatima Rahimi – novinářka a psychoterapeutka věnující se zejména tématům souvisejícím s migrací, sociální nerovností, politickou a sociální situací v Afghánistánu a Íránu (Česká republika, Afghánistán)
  • Moderátorka: Una Čilić – editorka digitálního vysílání, RFE/RL Balkan Service (Bosna a Hercegovina)

18.50 Poděkování

  • Karolína Stránská – provozní ředitelka pověřená řízením, Knihovna Václava Havla 
  • Jolana Voldánová – ředitelka Nadace Charty 77 

* Diskuse se budou konat v češtině a angličtině se simultánním překladem z/do obou jazyků. 

Slovo ke konferenci

Ženy ve válce. Spojení, které je s námi odjakživa, a přesto zcela nové, jiné. Dříve označovalo ženy-amazonky, častěji však ženy-markytánky či ženy-válečné kořisti. Tento pohled již dávno nestačí. Mezi ženami a muži ve válce není žádný rozdíl. Ženy figurují jako vojákyně, velitelky, pilotky, reportérky, lékařky, političky, vůdkyně, mírové vyjednavačky, ale i matky posílající do boje své děti nebo uprchlice bez domova. Nebylo by správné nezmínit, že i ženy se, podobně jako muži, ve válkách proměňují také v tyranky, kruté dozorkyně či propagandistky.

Boj Ukrajiny proti ruským okupantům, jehož jsme v posledních dvou letech bezprostředními svědky, má mnoho rozličných podob. Jedno však mají společné: významnou úlohu v něm zastávají ženy. Některé potkáváme na ulicích, jiné se zatajeným dechem sledujeme na sociálních sítích či v televizních reportážích v krytech, na frontové linii se zbraní v ruce, či obstarávající zbídačená hospodářství. 

Jak se postavit tváří v tvář zlu? Jak ovládnout strach a beznaděj? Jak se vypořádat se smrtí blízkých? Jak udržet rozvahu a víru v budoucnost? Jak poskytnout dětem pomoc a útěchu? Jak po skončení konfliktu dál žít vedle agresorů, které si spravedlnost možná nikdy nenajde? Jak dojít usmíření? Tyto nelehké otázky si ženy zasažené válečnými konflikty kladou po boku svých dětí a rodin snad ještě intenzivněji než muži. 

Letošní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva přináší příběhy jejího laureáta a  finalistů, a spolu s nimi též svědectví alespoň několika žen z nekonečného zástupu těch, které postihl válečný teror v nejrůznějším věku, čase i místě. Všechny je spojuje odvaha - navzdory všemožnému nebezpečí - vytrvat a nevzdávat se. Je pro nás velkou ctí mít možnost být s nimi a jim naslouchat. 

Medailonky hostů a moderátorů 11. ročníku konference k poctě laureáta Ceny

Lejla Abbasová je česká moderátorka a zakladatelka nadačního fondu Asante Kenya, který podporuje komunitní projekty v Keni. Již několik let spolupracuje s odlehlou masajskou komunitou na hranicích Keni a Tanzanie. Za svou humanitární činnost obdržela bronzovou medaili Ministerstva zahraničních věcí ČR. Moderovat začínala na televizi Óčko, působila i v TV Nova a v České televizi. V letech 2009–2010 pracovala jako tisková mluvčí a poradkyně ministra pro lidská práva. Lejla je patronem Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, je jednou z ambasadorů Cílů udržitelného rozvoje při OSN pro ČR, patronem nejstarší mezinárodní ceny pro sociální inovace SozialMarie pro rok 2017 a dalších neziskových projektů.  

Una Čilić pracuje jako redaktorka digitálního vysílání Balkan Service Rádia Svobodná Evropa v Praze, kde provozuje platformu Female Shadows zaměřenou na genderově podmíněné násilí v zemích západního Balkánu. Dříve pracovala pro Mediacentar Sarajevo a jeho platformy zaměřené na otázky diskriminace, práva menšin a média. Čilić studovala žurnalistiku a politologii na univerzitě v Sarajevu, na univerzitě v Lundu pak získala titul v oboru média a komunikace.  

Maryana Drach je ředitelkou ukrajinské redakce RFE/RL, na Ukrajině známé jako Radio Svoboda. Pod jejím dohledem ukrajinská redakce zahájila projekt protikorupčního zpravodajství „Schemes: Corruption in Details“ a také multimediální program pro Ruskem okupovaný Krym (Crimea.Realities) a válkou zničenou východní Ukrajinu(Donbas.Reality). Maryana Drach, rodačka z Kyjeva, nastoupila do redakce již v roce 1996 se specializací na mezinárodní vztahy. Získala bakalářský titul v mezinárodních studiích na Roosevelt University v Chicagu a postgraduální titul v oboru veřejná správa na Institutu veřejné a místní správy na Ukrajině.

Gabriel Eichler je předsedou správní rady Knihovny Václava Havla. Vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy na univerzitách v USA a Kanadě a působil v mnoha řídících pozicích předních bankovních domů a průmyslových podniků v USA i v Evropě. Byl hlavním mezinárodním ekonomem Bank of America v San Francisku a ředitelem poboček v Evropě. Pod jeho vedením se ČEZ stal první společností v postkomunistické Evropě, která získala rating (investiční stupeň) a první vstoupila na eurotrhy a americké a japonské kapitálové trhy, byl šéfem VSŽ (Východoslovenské železárny, teď US Steel) a hlavním investorem a výkonným předsedou dozorčí rady společnosti AVG Technologies, kterou pomohl přivést jako první středoevropskou firmu na Newyorskou burzu. Dnes je šéfem dozorčí rady Moneta Bank a řídí svoji investiční společnost Benson Oak, nejstarší investment banking boutique" v Čechách, který se nyní hlavně věnuje přímým investicím.   

Guzel Jachina se narodila v Kazani, hlavním městě Tatarstánu. Na státní univerzitě vystudovala fakultu cizích jazyků, posléze absolvovala na filmové škole v Moskvě scenáristiku. Jako spisovatelka debutovala krátkými povídkami v literárních časopisech. V roce 2015 jí vyšel první román Zulejka otevírá oči, inspirovaný osudem její tatarské babičky v období 1930–1946, který se stal světovým bestsellerem. Stejnou senzací byl román Děti Volhy, umístěný do světa Povolžských Němců ve 20. až 30. letech 20. století, dosud přeložený do sedmnácti jazyků včetně češtiny. Guzel Jachina za něj získala několik významných cen. V jejím nejnovějším románu Vlak do Samarkandu se autorka vrací k další temné epizodě rané sovětské historie, tentokrát na počátek dvacátých let 20. století, do časů Povolžského hladomoru. Guzel Jachina v únoru loňského roku veřejně odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.

Janina Hřebíčková je bývalá mírová vyjednavačka, která působila na mnoha vysokých mezinárodních pozicích a podílela se na poválečné obnově zemí Západní Balkánu a Blízkého východu. Působila jako vedoucí mise OBSE v Černé Hoře, zástupkyně stálého představitele ČR při OSN, ředitelka strategické komunikace v týmu mírových misí Organizace spojených národů, mezinárodní mírové operace v rámci NATO na území Kosova (KFOR) a v Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Hřebíčková je producentkou tří stovek krátkých dokumentárních filmů pro česká a zahraniční média o práci mírotvůrců a budování poválečných institucí. V současné době působí na pozici velvyslankyně České republiky v Černé Hoře. 

Martin Krejčí „Taylor“ vystudoval VUT v Brně, absolvoval kurz vojenského zdravotníka a byl zařazen do aktivních záloh Armády České republiky. V prvních dnech ruské agrese spontánně založil projekt Phoenix, který se zaměřuje na organizování a poskytování humanitární, zdravotnické i taktické pomoci ukrajinským vojenským silám. Díky jeho působení na území Ukrajiny se dodnes podařilo zachránit tisíce lidských životů, a to jak z řad vojáků, tak civilistů. Sám Martin Krejčí se mnoha akcí aktivně účastnil. Při jedné z nich ho v březnu 2023 na ukrajinské frontě zasáhla střepina šrapnelu. O dva měsíce později na následky zranění v Praze zemřel. Bylo mu 38 let. 

Barbora Kroužková působí v médiích již třicet let. Do Československého rozhlasu nastoupila jako elév s maturitou z gymnázia na podzim 1992, později vystudovala magisterský obor politologie na FSV UK a rok strávila v Austrálii a ve Francii. Pracovala v Českém rozhlasu a (s krátkými etapami v TV Prima a na Frekvenci 1) v České televizi, kde moderuje dodnes. V současnosti moderuje Události, Události, komentáře a Interview ČT24. Prošla novinářskou prací v audiovizuální oblasti od redaktorské po reportérskou, hlasatelskou až k moderacím. Dlouhodobě spolupracuje s Fórem dárců, pro které moderuje podcast Fórum, místo, které je slyšet. 

Julienne Lusenge je konžská lidskoprávní aktivistka, která dokumentuje případy sexuálního zneužívání a násilí proti ženám v Kongu. Sehrála důležitou roli při usvědčení Thomase Lubangy z rekrutování dětských vojáků před Mezinárodním trestním tribunálem, shromáždila usvědčující důkazy o sexuálním zotročování v procesu s Germanem Katangou a přispěla k usvědčení stovek pachatelů činů sexuálního násilí proti ženám v celonárodním měřítku. Kvůli její práci jí bylo častokrát vyhrožováno. Julienne Lusenge byla jednou z finalistek Ceny Václava Havla za lidská práva v roce 2020. 

Vedrana Pribačić je chorvatská režisérka, novinářka a scenáristka. Pracoval jako televizní reportérka v řadě chorvatských a mezinárodních médií (Nova TV, RTL, CNN). Její první dokumentární film The Factory is Ours! (2017) získal Cenu diváků a Zvláštní uznání poroty na filmovém festivalu Liburnia. Její první celovečerní dokumentární film Bigger Than Trauma (2022) získal řadu ocenění: zvláštní uznání poroty a cenu diváků na filmovém festivalu Dox v Záhřebu, cenu na filmovém festivalu v Sarajevu a získal také cenu za nejlepší film na filmovém festivalu v Pule. 

Petra Procházková je novinářka a humanitární pracovnice známá zejména zpravodajstvím z válečných konfliktů na území bývalého Sovětského svazu, v Asii a v Africe. Od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách, kam jako moskevská zpravodajka přispívala zprávami z území celého bývalého Sovětského svazu, zejména z konfliktů v Čečensku a dalších kavkazských republikách. V roce 1994 spolu s novinářem Jaromírem Štětinou založila soukromou novinářskou agenturu Epicentrum. V roce 2001 byla za své novinářské aktivity z Ruska vypovězena. Do roku 2006 pracovala v Afghánistánu a v současnosti píše do Deníku N a kontinuálně se věnuje událostem na Ukrajině, v Rusku, ve střední Asii a v Afghánistánu. Je nositelkou řady ocenění, mezi které patří české státní vyznamenání Medaile za zásluhy a francouzský Řád čestné legie.
 
Fatima  Rahimi  je afghánsko-česká novinářka. Píše pro Deník Referendum a pro Radio Wave připravuje a moderuje pořad Hergot!, který se zabývá náboženskými otázkami se zaměřením na mladší publikum. Rahimi se narodila v Herátu, městě na severozápadě Afghánistánu. Na konci devadesátých let musela s rodinou uprchnout před Tálibánem. V Česku žije od konce roku 2000. Studovala na Fakultě humanitních studií na Univerzitě Karlově magisterský obor Evropské duchovní a kulturní dějiny, v současnosti studuje na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity sociální práce a kriminologii a je psychoterapeutkou ve výcviku.  
 
Jakub Szántó začal jako televizní reportér pracovat v roce 1999. Původně začínal na TV Nova, v roce 2006 přešel do České televize. Mezi lety 2013 a 2018 působil jako její první stálý zpravodaj na Blízkém východě, na který se ve své kariéře soustředí. Je laureátem Novinářské ceny 2014 za zpravodajské pokrytí majdanské revoluce na Ukrajině a roku 2017 také nejprestižnější novinářské Peroutkovy ceny. Za svou literární prvotinu Za oponou války (2018), která popisuje zkušenosti z válek, převratů a revolucí, obdržel v roce 2019 cenu Magnesia Litera. Szántó vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a moderní dějiny na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Studia ukončil doktorátem z moderních dějin na Univerzitě Karlově.