Svobodná akademie: Hana Dufková

Jazyk je jedním z důležitých nástrojů budování ideologií a jedním z hlavních prostředků manipulace. Snadnou cestou k ovlivňování společnosti je používání klíčových výrazů, které na sebe vážou silné, kulturně a historicky podmíněné konotace. Tyto konotace, často negativní, už dávno nemusejí odpovídat původnímu obsahu těchto výrazů a jejich užití. Například fašismus už dlouho není jen termínem pro označení italské meziválečné ideologie a nezůstalo ani u jeho rozšířeného užití za doby druhé světové války. Analogické posuny v užívání můžeme sledovat i u dalších slov z podobného významového pole, jako je nacismus, nacista, totalita, komunismus, komunista, bolševik, neo/marxista aj. Nahlížet na tento posun jako na pouhé vyprázdnění dané neznalostí mluvčích by bylo lingvisticky zavádějící a společensky neobezřetné. Během přednášky se pokusím ukázat, že něco podstatného o vzestupu fašismu a dalších podobných slov v současném diskurzu umějí říct jazykové korpusy, obrovské elektronické databáze jazykových projevů. S oporou o reálná jazyková data zkusím nabídnout odpověď na to, jestli a jak a proč ne/lze jazykovou změnu zastavit. 

Hana Dufková vystudovala český jazyk na FF UK. Pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK v Praze a je součástí projektu v Psychologickém ústavu AV ČR, devět let pracovala v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se didaktikou jazyka a popularizací vědy, zajímá ji jazyková změna, kritická analýza diskurzu, společenské aspekty užívání jazyka včetně pravopisu a fenoménu grammar nazi a lingvistika znakových jazyků.