Diskusní fórum Rostislava Prokopjuka o minulosti, současnosti i budoucnosti Ukrajiny. Vystoupí Jaroslav Kurfürst, náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení sekce evropské, a Pavel Žáček, poslanec a předseda výboru pro bezpečnost a člen výboru pro obranu Poslanecké sněmovny PČR.

Krize, kterými procházíme, nás nutí přemýšlet o tom, jakou jsme společností a zda se máme o co opřít, chceme-li těmto krizím dostát. Ve veřejných debatách se stýkáme s různými analýzami české společnosti: jsme označeni za společnost rozdělenou, rozdrobenou, narcistní, či zchoulostivělou, v dalších kontextech se mluví o tekuté, zrychlené, oportunistické či vyčerpané společnosti. Dokumentární výzkum, který vyústil v knihu Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií, zkoumal skrze rozhovory s vlivnými aktéry v různých oblastech veřejného života, jaké máme předpoklady pro to být společností odolnou. Namísto akademického výkladu pojmu „společenská odolnost“, či plošného průzkumu veřejného mínění zvolil tento výzkum jiný postup. Zaměřil se na podrobné mapování praktických znalostí o tom, co v české společnosti funguje, co je k dispozici, ale je záhodno to víc rozvinout a co potřebujeme změnit, chceme-li se vyhnout dvěma krajnostem ve vztahu ke krizím: upadnout vůči nim do bezmoci, nebo krize nahradit bojem o nadvládu jedněch nad druhými.

Ilham Tohti je veřejně známý ujgurský intelektuál z Číny, laureát Ceny Václava Havla za lidská práva za rok 2019. Přes dvacet let se angažoval v rozvíjení dialogu a porozumění mezi Ujgury a Číňany. Za to byl v roce 2014 odsouzen ve dvoudenním vykonstruovaném procesu na doživotí.

Mít svou smrt ve svých rukou. Má být v České republice uzákoněna eutanazie? V diskuzi vystoupí Věra Procházková, senátorka, Milan Hamerský, Spolek pro uzákonění eutanazie, David Černý, právník a etik, Dominik Opatrný, teolog. Debatu moderuje Tomáš Brolík.

Slavnostní uvedení unikátní audionahrávky 

Potravní interakce a komunikace v rámci nich hrají zásadní roli při udržování rovnováhy a podpoře rozmanitosti v přírodních ekosystémech. Nerovnováha v interakcích predátor-kořist může ovlivnit koloběh živin i různé charakteristiky rostlin. Netopýři, ptáci a mravenci patří bezesporu mezi nejvýraznější hmyzožravé predátory, jejichž vymizení může ovlivnit populace hmyzí kořisti a později i rostliny. Rostliny se ale býložravému hmyzu samy intenzivně brání a s predátory na vyšších potravních úrovních komunikují o přítomnosti hmyzu různými způsoby. 

Kniha představuje pozoruhodný soubor vzpomínek známého albánského režiséra Pira Milkaniho, který na konci padesátých let vystudoval v Praze a na konci devadesátých let působil v České republice a na Slovensku jako velvyslanec Albánie.

Je svět po 13. lednu blíž další válce, nebo si můžeme s úlevou oddechnout? Tchajwanské prezidentské volby právem sledovala většina světa, mohou totiž rozhodnout o budoucnosti nás všech. Co čeká Tchaj-wan pod vládou nového prezidenta? Jak na politickou změnu odpoví Čína, jak se k ní postaví USA a co to celé znamená pro Česko? A rozhodl o výsledku nejméně předvídatelných voleb v čínskojazyčném světě pouze vztah s Pekingem? Lednovou Debatu N spolupořádají Deník N a projekt Sinopsis.

Dovolujeme si Vás pozvat na debatu s odborníky a vedoucími redakcí na téma mediálního pokrytí prosincového útoku na Filozofické fakultě UK. 

Děti a vnuci. Totalitarismus a transgenerační trauma

Svépomocnou lidovou knihovnu Hrobka založila Olga Havlová v osmdesátých letech na protest proti oficiální kultuře a také pod vlivem svérázné vášně k takzvané úpadkové kultuře braku. V Hrobce se za čilé podpory kolegů umělců a intelektuálů, mj. Olinky a Andreje Stankovičových, Petrušky Šustrové, Vratislava Brabence či Zbyňka Benýška, začaly množit samizdaty a útočiště zde našla řada zakázaných autorů, kteří nesměli oficiálně publikovat.  

24. ledna uplynulo sto let od smrti člověka, o němž Ferdinand Peroutka napsal, že „do těla doby vnikl jako ostrý železný hrot“. Vladimir Iljič Lenin, strůjce bolševického převratu v Rusku, vtiskl své utkvělé představy státu, který se pod názvem Sovětský svaz k neštěstí stamilionů postupně proměnil ve světovou mocnost. V debatě, která připomene Leninovu osobnost i dobu, se trojice hostů zamyslí nad příčinami a dopady bolševické revoluce. Jakou roli sehrála v ruském historickém příběhu a v dějinách světa? Jak je Leninovo „dílo“ vnímáno v současném Rusku? Proč se Lenin dočkal kritiky z úst Vladimira Putina? Těchto a dalších otázek se dotkneme s historičkou Danielou Kolenovskou, politickým geografem Michaelem Romancovem a novinářem Liborem Dvořákem. Debatu bude moderovat David Svoboda. 

První díl diskusního čtvrtletníku Josefa Chuchmy

Jak se utěšujeme v době nevíry? V řadě úvah o spisovatelích, umělcích, hudebnících a jejich dílech – od knihy Jób a žalmů po Gustava Mahlera, Alberta Camuse, Prima Leviho a Václava Havla – ukazuje uznávaný spisovatel a historik Michael Ignatieff, jak se lidé v extrémních situacích napříč časem obraceli jeden k druhému, aby získali naději a odolnost. Jejich příběhy přenáší do současnosti s přesvědčením, že tyto tradice útěchy můžeme oživit, když čelíme úzkosti a nejistotě našeho rozkolísaného jednadvacátého století. Knihu O útěše, kterou vydalo nakladatelství Kalich, uvede její autor Michael Ignatieff spolu s filozofkou Terezou Matějčkovou. Debatu moderuje Michael Žantovský.