pátek 8. prosinec 1989

Začala jednání u „kulatých stolů“. V pražském Paláci kultury, lidově zvaném Pakul nebo Lidojem, žádné kulaté stoly ovšem neměli. Zasedli jsme proto k obrovskému dlouhému stolu. OF bylo zastoupeno mohutně (celkem třinácti lidmi), čímž naznačovalo, že v sobě sdružuje mnoho politických proudů a různé segmenty občanské společnosti, v neposlední řadě stávkující studenty. Ostatní subjekty měly po dvou až třech členech. Kromě představitelů KSČ, SSM, Strany socialistické a Strany lidové se na jednání poprvé objevily dvě malé slovenské strany, které byly rovněž součástí Národní fronty: Strana slobody a Strana slovenskej obrody. Shromáždění samo sebe definovalo jako jednání rozhodujících politických sil. V 17.30 bylo jednání přerušeno a pokračovalo na stejném místě od 20.00. Výsledkem byla dohoda, že další den proběhne jednání všech přítomných subjektů s designovaným premiérem Mariánem Čalfou o složení jeho vlády. Shody bylo dosaženo i v tom, že prezidentem má být nestraník české národnosti, jelikož předsedou federální vlády bude občan slovenské národnosti a člen KSČ. Jednající se také shodli na návrhu konkrétního rozdělení ministerských postů ve vládě. Dvě slovenské strany se marně pokoušely dostat do federální vlády. Z jejich lůna se později vynořili zapřisáhlí odpůrci federace. Jistě na tom měla podíl i jejich marná snaha v Paláci kultury.

Předsednictvo ÚV KSČ s velkým zpožděním odsoudilo intervenci vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 – později než Nejvyšší sovět SSSR i pět států Varšavské smlouvy.

Prezident Gustáv Husák vyhlásil amnestii, která se vztahovala i na některé paragrafy zneužívané justicí proti politickým odpůrcům.