Menu Prohledat web KVH EN

Inženýři humanity: Americká pomoc v Československu po 1. světové válce

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 5. prosinec 2018, 13:30 – 17:00

Ke stému výročí vzniku Československa a navázání novodobých československo-amerických vztahů si zaslouží své připomenutí humanitární a rozvojová pomoc, jež Spojené státy americké nově vzniklému československému státu v prvních letech jeho existence poskytly.

Cílem dvou diskusních panelů je otevřít debatu nad významem působení amerických neziskových, dobrovolnických a pomocných misí a organizací v Československu, zhodnotit jejich odkaz v rámci širšího pojmu „amerikanizace“ Československa, diskutovat politické pozadí jejich působení, ale rovněž se ptát na to, jak probíhala spolupráce mezi československou a americkou stranou, jaké hodnoty, ideály a know-how sem přinesly například Hooverova potravinová pomoc, křesťanské organizace YMCA a YWCA, Americký Červený kříž a mnohé další? Jak pomohl tento vysoce organizovaný humani(tari)smus Československu po materiální stránce a jak ovlivnil jeho občanský sektor? Diskutovat budou zahraniční a čeští odborníci.

Pro potvrzení účasti se registrujte zde: https://bit.ly/2FpCCtE  

Akce bude tlumočena do angličtiny.

Večer se koná za laskavé finanční podpory Velvyslanectví USA v Praze.

PROGRAM

13.30 registrace

13.45 – 14.00  
přivítání v Knihovně: Michael Žantovský
úvodní slovo: Stephen B. King, velvyslanec ambasády USA v ČR

14.00 – 15.30   
1. panel: „Dílo velké záchrany“: Hooverova potravinová pomoc Evropě a Československu

panelisté: Bertrand Patenaude (Hoover Institution – Stanfordova univerzita), Halina Parafianowicz (Institut dějin a politických věd Univerzity v Białystoku)

moderuje: Michael Žantovský

15.30 – 15.45 přestávka na kávu

15.45 – 17.15   
2. panel: „Amerika v Československu“: americké neziskové organizace a rozvoj občanského sektoru v Československu po 1. světové válce

panelisté: Milada Polišenská (Anglo-americká vysoká škola v Praze), Petr Chlápek (zástupce YMCA), Růžena Zaoralová –​ Roman Zaoral (Vyšší odborná škola zdravotnická – FHS UK), Marek Skovajsa (Sociologický ústav AV ČR, FHS UK)

moderuje: Jana Čechurová

17.15 – 17.30 číše vína

--------------------------------------

JANA ČECHUROVÁ působí na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde je zároveň zástupkyní ředitele. Specializuje se na dějiny politických a společenských elit a elitních spolků, na pravicovou politiku a politickou kulturu, a to především v období první republiky. Vedle toho se věnuje edicím osobních pramenů, naposledy se podílela na přípravě autobiografické knihy Václava M. Havla Mé vzpomínky. 

PETR CHLÁPEK působí jako evangelický farář a jako učitel na Základní škole v Krkonoších. Na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval obor evangelická teologie, v diplomové práci YMCA a její význam pro českou společnost (2004) se věnoval dějinám a působení organizace YMCA od vzniku Československu až po současnost.

HALINA PARAFIANOWICZ je profesorkou historie na Univerzitě v Bialystoku v Polsku, kde se věnuje především meziválečným dějinám střední a východní Evropy, ale také novodobé historii Spojených států amerických, zejména pak jejich diplomatickým vazbám na země střední Evropy, jako je Polsko a Československo. Na toto téma vydala řadu publikací, mezi něž patří: Československo v politice Spojených států amerických v letech 1918–1933, Polsko v evropské politice Spojených států amerických v letech prezidentství Herberta C. Hoovera či právě politická biografie Herberta C. Hoovera pod názvem Zapomínaný prezident.

BERTRAND M. PATENAUDE je historik vyučující na Stanfordově univerzitě, kde přednáší o moderních dějinách a mezinárodních vztazích, zároveň je odborným pracovníkem Hooverova institutu. Patenaude je autorem a editorem řady knih o ruských a sovětských dějinách, mezi jeho nejznámější patří kniha The Big Show in Bololand (2002) popisující Hooverovu americkou misi do hladomorem zkoušeného Ruska roku 1921. V Česku zatím vyšla jeho kniha Trockij: pád revolucionáře (2011).

MILADA POLIŠENSKÁ je profesorkou historie a mezinárodních vztahů na Anglo-americké vysoké škole v Praze. Specializuje se zejména na moderní a současné dějiny střední a východní Evropy, v rámci nichž se věnuje diplomatickým otázkám a dějinám nacionalismu. Známé jsou její monografie Čechoslováci v Gulagu a československá diplomacie 1945–1953 nebo dvousvazkové dílo Diplomatické vztahy Československa a USA 1918–1968.

MAREK SKOVAJSA vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, jako editor spolupracuje se Sociologickým časopisem/Czech Sociological Review. Hlavními oblastmi jeho odborného zájmu jsou dějiny sociologie, sociologická a politická teorie, demokracie a občanská společnost. Publikoval např. knihy Sociology in the Czech Republic (s Janem Balonem, 2017), Struktury významu (2013) nebo Občanský sektor. Organizovaná občanská společnost v ČR (2010, editor).  

RŮŽENA ZAORALOVÁ vyučuje na Střední a vyšší odborné škole zdravotnické Emanuela Pöttinga v Olomouci, v minulosti působila na Univerzitě Palackého, kde přednášela o historii ošetřovatelství. Odborně se věnuje především dějinám zdravotnického školství v období první republiky. Ve svých článcích sleduje, jaký podíl v rozvoji československého zdravotnictví sehráli právě američtí pracovníci a jejich organizace.   

ROMAN ZAORAL přednáší na Fakultě humanitních studií UK, v minulosti působil v Akademii věd, Národním muzeu, na Středoevropské univerzitě v Budapešti a na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jako historik se věnuje zejména hospodářským dějinám středověku, jako stipendista Mellonovy nadace působil ve Warburgově institutu v Londýně, okrajově se též jako stipendista Ministerstva zahraničních věcí ČR zabýval historií českých krajanů v kanadském exilu a spolu se svou manželkou sepsal studii o aktivitách Rockefellerovy nadace v souvislosti se založením Masarykovy školy zdravotní a sociální péče jako školy nového typu v meziválečném Československu.

Související fotogalerie

Sdílet

Facebook | Twitter