Menu Prohledat web KVH EN

Videa

Ilustrace

Vladimír Merta představuje Popelnicový román

Popelnicový román je svým obsahem, stylem i celkovým vyzněním dílem v současné české próze ojedinělým. Vpravdě postmoderní próza, pracující s nesčetnými citáty, aluzemi, persiflážemi a pastišemi, je zdrcujícím šklebem nad českou dobou předlistopadovou, těsně polistopadovou i současnou. Hlavními Mertovými vypravěčskými prostředky jsou humor, vtip, nadsázka, ironie a sarkasmus. Popelnicový román není kniha na jedno přečtení, je to prozaický vulkán, který hrozí zavalit čtenáře lávou přesně mířené legrace, z níž mrazí. S Vladimírem Mertou hovořila Zuzana Barincová.

17. září 2020  | 
Ilustrace

Co je nám do Běloruska?

13. ročník soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej pro studenty SŠ. Máme se zajímat o osudy lidí žijících v nedemokratických zemích potlačujících lidská a občanská práva, jako je Bělorusko, Čína, Tchaj-wan, Kuba, Rusko a další? Je to naše povinnost, nebo jde o zbytečné vměšování do záležitostí zemí s odlišnou historickou zkušeností a kulturou? Jsme schopni jim porozumět a pomoci? Své eseje posílejte do 31.10. 2020 na esej@vaclavhavel.cz. Více informací na www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej

17. září 2020  | 

Havel Channel na střeše Lucerny

Reportáž ze slavnostního zahájení vysílání Havel Channel, audiovizuálního projektu Knihovny VH. Středa 9. září 2020 se stmíváním...

15. září 2020  | 

Filip Topol: Kilián Nedory

Kniha "Kilián Nedory" je sestavena z textů Filipa Topola o jeho legendárním a tajemném „příteli“, které ve valné většině nebyly publikovány. Její první část tvoří novela Jámy a vítr, druhá pak konvolut črt, písňových textů, básní a próz: „Dívám se z okna. Ráno je zalité sluncem. Dívám se z okna na hospodu Na Rozcestí, ve které jsem se minulý týden ožíral rumem a myslel, že zas pro mě něco nádhernýho, posvátnýho začíná. Poslouchám Laurie Anderson, jak si tropí šašky z chlapů svým mužským hlasem, a přemýšlím o záhadné lávě, která ve mně vyvřela a pak začala tuhnout, což byl a je velmi překvapivě bolestný proces. Už jí nezavolám, protože mučí, a stejně když jsem jí v noci opilej pod vobraz, a přesto chladnej a myslící, podivně neosobně vzrušený a ochotný zabíjet nebo brečet volal, tak tam nebyla, nikdy tam není, když jí mám volat, protože na ni stejně nemám právo, jako v podstatě nemám právo na nic. Zkrátka jsem ráno otevřel oči a zjistil, že ve mně něco umírá, a byla to bolest doprovázená pachutí vzteku a orlím odhodláním něco udělat, něco zničit, rozbít nebo vytvořit, vyhnat to ven, ať se stane, co se stane.“

12. září 2020  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Česká mise na Tchaj-wan (8. 9. 2020)

Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan je jednou z nejdůležitějších událostí polistopadové zahraniční politiky. Co ukázala, jaký bude mít dopad na naše vztahy s Čínou a co jsou její přínosy a rizika. Hosté: novináři Tomáš Etzler a Kateřina Šafaříková, Miloš Vystrčil, politik a předseda Senátu Parlamentu ČR, a Pavel Fischer, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Diskusi moderoval Ondřej Kundra.

11. září 2020  | 

Co znamená odkaz Václava Havla pro Vás?

Na střeše pražského paláce Lucerny jsme se hostů „startovacího“ večera audiovizuálního projektu Havel Channel (www.havelchannel.cz) devátého září 2020 zeptali: Co znamená odkaz Václava Havla pro vás?

10. září 2020  | 

Václav Havel účastníkům Belarusian European Forum 2009

Videopozdrav Václava Havla účastníkům Belarusian European Forum. Ač od jeho konání uběhlo již téměř jedenáct let, pronesené přání Václava Havla je stále více než aktuální...

10. září 2020  | 
Ilustrace

Bydlení pro město a město pro bydlení (3. 9. 2020)

Nedostatek bytů je jedním z hlavních faktorů dlouhodobě omezujících rozkvět hlavního města. Zdlouhavá a nedostačující výstavba vedla zejména v posledních několika letech k prudkému zdražení cen nemovitostí i nájemního bydlení. Rozvoj sdílené ekonomiky vytlačuje soukromé bydlení ze středu města. Vedle bytů v komerčních projektech, které se pro průměrnou mladou rodinu stávají cenově nedostupné, a omezené nabídky sociálního bydlení, vyhrazené sociálně nejpotřebnějším, je nanejvýš žádoucí rozvoj bytové výstavby pro střední příjmové skupiny na družstevním principu a s podporou města. Lze tímto způsobem dospět k rozšíření nabídky cenově dostupnějších bytů? Je město připraveno takové projekty podpořit? Lze využít prudkého snížení poptávky po krátkodobých pronájmech, způsobeného krizí COVID-19, alespoň k částečnému návratu Pražanů do bytů v centru města? O těchto a dalších otázkách bude hovořili Hana Marvanová, radní HMP pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení, Tomáš Lapáček, ředitel Sekce strategií a politik Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, a ekonom a publicista Miroslav Zámečník. Diskusi moderoval Michael Žantovský.

10. září 2020  | 
Ilustrace

Madeleine Albrightová zdraví Havel Channel

Madeleine Albrightová drží audiovizuálnímu projektu Havel Channel pěsti. Velice si toho vážíme a děkujeme!

10. září 2020  | 
Ilustrace

Vladimír Merta: Popelnicový román (7. 9. 2020)

Popelnicový román je svým obsahem, stylem i celkovým vyzněním dílem v současné české próze ojedinělým. Vpravdě postmoderní próza, pracující s nesčetnými citáty, aluzemi, persiflážemi a pastišemi, je zdrcujícím šklebem nad českou dobou předlistopadovou, těsně polistopadovou i současnou. Stejně jako Jaroslav Hašek ve svém Švejkovi, i Vladimír Merta v Popelnicovém románu rezignuje na psychologii a realistický popis postav. Jsou mu pouhými figurínami ve hře, jejímž smyslem je ukázat to, co je nesmyslné, trapné, směšné – a přitom hrůzné. Večer uváděl Michael Žantovský. S autorem, Vladimírem Mertou, promluvil redaktor knihy, Jan Šulc. Čestným hostem byl Jiří Dědeček.

8. září 2020  | 
Ilustrace

My a Solidarita (1. 9. 2020)

31. srpna 1980 vznikl na základě dohody o ukončení stávky v loděnicích v polském Gdaňsku Nezávislý odborový svaz Solidarita. První nezávislé odbory ve východním bloku se ihned staly celonárodním hnutím, které otřáslo mocenským monopolem komunistické strany. Od začátku své existence kladla Solidarita důraz i na mezinárodní kontext svého poslání, což se nakonec projevilo Výzvou pracujícím ve východní Evropě, směřovanou lidem v dalších zemích východního bloku. Jak vývoj v Polsku vnímala československá společnost? Do jaké míry ovlivnil český disent? Nakolik byla zkušenost Solidarity přenositelná do reality normalizačního Československa? Hosté: Alexandr Vondra, pamětník a bývalý disident, zapojený i do vzniku Polsko-československé solidarity, a polský historik Łukasz Kamiński. Pořad moderoval Michael Žantovský. Tlumočila Anna Plasová. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem Praha.

7. září 2020  | 

Václav Havel v srpnu 1968

Unikátní hlasová nahrávka malého nočního zamyšlení, které Václav Havel pronesl na vlnách svobodného vysílače Liberec 22. srpna 1968 - jen den po zahájení okupace Československa "bratrskými" armádami Varšavské smlouvy pod taktovkou Sovětského Svazu.

21. srpen 2020  | 
Ilustrace

Daňa Horáková o Pavlu Juráčkovi

Daňa Horáková, mj. signatářka Charty 77, od roku 1975 řídila s Václavem Havlem samizdatovou Edici Expedice. V roce 1979 se provdala za filmového režiséra Pavla Juráčka a vystěhovala se do Německé spolkové republiky. Pracovala jako novinářka, v letech 2002–2004 byla hamburskou ministryní pro kulturu. Německy napsala a vydala sedm prozaických a publicistických knih.

6. srpen 2020  | 
Ilustrace

Jiří Vyorálek čte z obhajoby Václava Havla (říjen 1979)

Sešívaný deník VH část šestnáctá: Vlastní obhajoba. Z obhajoby Václava Havla před senátem Městského soudu v Praze (22. října 1979) čte Jiří Vyorálek, Divadlo Na zábradlí

3. srpen 2020  | 
Ilustrace

Jáchym Topol čte básně Ivana M. Jirouse (Valdštejnská lodžie)

Čtení bylo součástí dne Knihovny Václava Havla ve Valdštejnské lodžii v Jičíně (13. června 2020).

28. červenec 2020  | 
Ilustrace

Marek Eben čte ukázku z První zprávy o domácím vězení

Sešívaný deník Václava Havla část patnáctá: Domácí vězení, Marek Eben čte ukázku z „První zprávy o mém domácím vězení" (Hrádeček, 6. ledna 1979)

23. červenec 2020  | 
Ilustrace

Veronika Freimanová čte z Dopisu Olze č. 138

Sešívaný deník Václava Havla část čtrnáctá: Přimout odpovědnost za selhání. Z Dopisu Olze číslo 138 (24. února 1982) čte herečka Veronika Freimanová.

16. červenec 2020  | 
Ilustrace

Divadlo X10: Filip Topol – Střepy psa (17. 6. 2020)

Experimentální textová koláž, která si neklade za cíl představit autora ani stát se reprezentativním výběrem jeho prozaických textů, ale chce naznačit cestu. Ze zaplivané hospody k holce, z prachu, potu a krve k Mozartovi, od puberťáka, co vidí svět ostře, až k šamanovi nahlížejícímu do zásvětí. Režijně-dramaturgická spolupráce: Petr Uhlík, Ondřej Novotný, účinkují: Jana Hauskrechtová, Vojtěch Hrabák, Václav Marhold, Jiří Kniha. Scénické čtení z povídek Filipa Topola připravilo divadlo X10 ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

10. červenec 2020  | 
Ilustrace

Eva Salzmannová čte ukázku z Dálkového výslechu

Sešívaný deník Václava Havla část dvanáctá: po zveřejnění Charty 77, ukázka z Dálkového výslechu (1986)

9. červenec 2020  | 
Ilustrace

Vyprávění příběhů v rodinách přeživších holokaust (24. 6. 2020)

Přežili koncentrační tábory a po válce začali nový život. Někteří chtěli vzpomínky „vymazat“, jiní o nich mluvili stále dokola. Řada přeživších svým potomkům nevyprávěla o minulosti. Obávali se, že by na ně přenesli trauma z války a odmítali mluvit o židovské identitě. Věřili, že když budou mlčet, tak své děti uchrání před dalšími problémy, které jim hrozily v době komunistické totality. Až v devadesátých letech se v rodinách začalo toto téma postupně otevírat. Věra Roubalová hovořila o zkušenostech druhé a třetí generace přeživších, kteří dodnes řeší, jak je ovlivňují tragické osudy jejich předků. Host: Věra Roubalová – psychoterapeutka, která dvacet let vedla s Helenou Klímovou klientskou terapeutickou skupinu Rodiny po holocaustu a nyní dále pokračuje v individuální psychoterapii s druhou a třetí generací. Večer moderovala novinářka Judita Matyášová.

2. červenec 2020  | 
Ilustrace

Saša Rašilov čte z dopisu Alfrédu Radokovi

Sešívaný deník Václava Havla část osmá: práce v pivovaru | z dopisu Alfrédu Radokovi z května 1974

1. červenec 2020  | 
Ilustrace

T. S. Eliot: Křesťan – kritik – básník (22. 6. 2020)

Thomas Stearns Eliot bývá považován za nejvýznamnějšího tvůrce moderní anglicky psané literatury, za autora, jehož lze směle postavit na roveň Williamu Shakespearovi. Ve své poezii a esejistice vytyčil standardy, k nimž se literatura za posledních sto let upíná, případně se vůči nim vymezuje, ignorovat je však nemůže. Nakladatelství Argo nedávno vydalo rozsáhlý výbor z Eliotovy esejistické tvorby nazvaný Křesťan – kritik – básník; diskutovali o něm jeho překladatelé a anglisté Martin Hilský, Martin Pokorný a Petr Onufer; jejich debatu moderoval anglista a literární kritik Ladislav Nagy.

27. červen 2020  | 
Ilustrace

Martin Hilský o T. S. Eliotovi

Pan profesor Martin Hilský hovořil v Knihovně Václava Havla nejen o titulu Křesťan – kritik – básník. Výbor z esejistiky a publicistiky Thomase Stearnse Eliota vydalo nakladatelství Argo.

27. červen 2020  | 
Ilustrace

Daňa Horáková: O Pavlovi (18. 6. 2020)

Vzpomínky české novinářky, prozaičky a kulturní organizátorky Dani Horákové na léta strávená s jejím manželem, filmovým režisérem, scenáristou a prozaikem Pavlem Juráčkem. Autorčino vzdělání i spisovatelská a životní zkušenost jí umožnily napsat knihu, která je nejen detailním, intimním, místy humorným a v mnohém strhujícím psychologickým portrétem významné osobnosti české kultury, ale i svědectvím o širším okruhu mnoha Juráčkových a jejích přátel a známých z oblasti českého filmu, divadla, disentu a exilu. Daňa Horáková, mj. signatářka Charty 77, od roku 1975 řídila s Václavem Havlem samizdatovou Edici Expedice. V roce 1979 se provdala za filmového režiséra Pavla Juráčka a vystěhovala se do Německé spolkové republiky. Pracovala jako novinářka, byla hamburskou ministryní pro kulturu. Německy napsala a vydala sedm prozaických a publicistických knih. Večer uvedl Pavel Hájek. O autorce promluvili Pavel Rychetský, knihu představil redaktor Jan Šulc. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Torst.

26. červen 2020  | 
Ilustrace

Will Freedom Survive the Pandemic?

A virtual debate about the impact of the COVID-19 pandemic on the basic rights and freedoms associated with the principles of liberal democracy, inspired by the Czech edition of the book-length essay Is it tomorrow, yet? How the pandemic changes Europe by the sociologist and politologist Ivan Krastev. Debate participants: Ivan Krastev, Center for Liberal Studies, Jiří Přibáň, University of Cardiff, Jacques Rupnik, Fondation des Sciences Politiques, Magda Vášáryová, CEVRO Institut, and Karolina Wigura, Kultura Liberalna Moderated by Michael Žantovský, Václav Havel Library, Prague. Organized in cooperation with the Charles University Centre for Political Philosophy, Ethics and Religion, and Karolinum Press.

25. červen 2020  | 
Ilustrace

Jiří Bartoška čte ze strojopisu Případ Charty 77

Sešívaný deník Václava Havla část jedenáctá: Přepadení, ze strojopisu Případ Charty 77 - část první (1977)

25. červen 2020  | 
Ilustrace

Česko-ruské vztahy. Proč jsou tak špatné?

Aktuální debata ve světle případu ricin. Hosté: Pavel Novotný, politik, starosta městské části Praha-Řeporyje, Michael Romancov, politický geograf a pedagog, Veronika Víchová, vedoucí Programu Kremlin Watch, Evropské hodnoty, a Gabriela Svárovská, státní úřednice a diplomatka, pracovala v Kanceláři prezidenta Václava Havla Debatu moderoval Ondřej Kundra.

23. červen 2020  | 
Ilustrace

Hudební večer: Malé zvíře (15. 6. 2020)

Krátce po vzniku mnohohlavého orchestru Zvíře jménem Podzim se od mateřské kapely oddělilo literárně-hudební Malé zvíře. Kombinace autorského čtení, projekcí a písniček ze světa zvířecí knihy je mnohem komornější než rockový koncert. O to hlouběji vás však může vtáhnout do svého prazvláštního vesmíru. Večer moderovala Hana Slívová.

18. červen 2020  | 

Mezi Havlem, Valdštejnem a Magorem

Ochutnávka z půldne s Knihovnou Václava Havla ve Valdštěnské lodžii u Jičína. Nejen pro ty, kteří na vlastní kůži zažili, jaké to je se z ničeho nic ocitnout mezi Václavem Havlem, Albrechtem z Valdštejna a Ivanem Martinem Jirousem.

17. červen 2020  | 
Ilustrace

Vojtěch Kotek čte z dopisu Alfrédu Radokovi

Sešívaný deník Václava Havla. Z dopisu Václava Havla Alfrédu Radokovi o uvedení Žebrácké opery v Horních Počernicích, 15. listopadu 1975

17. červen 2020  | 
Ilustrace

Robert Mikluš čte z eseje Moc bezmocných

Sešívaný deník Václava Havla. Herec Národního divadla v Praze čte ukázku z eseje Václava Havla Moc bezmocných.

11. červen 2020  | 
Ilustrace

Čína a Česká republika – strategické partnerství?

V posledních letech bezprecedentně sílí vliv Čínské lidové republiky ve světě, ale také začíná narůstat nedůvěra vůči této mocnosti a roste napětí mezi ČLR a USA; Evropská komise ve své loňské zprávě prohlásila Čínu za „systémového rivala“. Pandemie koronaviru odhalila slabiny i sílu čínského politického systému a jeho nevybíravé metody v domácí a zahraniční politice. Mezi tím se potácí čínská politika České republiky, kterou ovládá Hrad a více či méně zřejmé zájmy soukromých subjektů. Profesorka Olga Lomová a hosté Sinopsis diskutovali o tom, kam směřuje Čína a kam by měla směřovat Česká republika.

10. červen 2020  | 
Ilustrace

Olga Lomová o současné Číně

Hostem dramaturga Knihovny Václava Havla byla sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová.

10. červen 2020  | 
Ilustrace

S Ondřejem Štindlem o románu Až se ti zatočí hlava

Hostem šéfdramaturga Knihovny Václava Havla byl spisovatel, scenárista, hudební a filmový kritik Ondřej Štindl, jenž v Knihovně 2. června uvedl nový román s názvem Až se ti zatočí hlava.

8. červen 2020  | 

Rozhovor s Dénesem Csengeyem

Rozhovor Jacquese Rupnika s Dénesem Csengeyem pro dokumentární cyklus BBC Other Europe (Jiná Evropa), pořízený v říjnu roku 1987. Více viz www.othereurope.com

4. červen 2020  | 
Ilustrace

Jitka Schneiderová čte z dopisu Alfrédu Radokovi

Sešívaný deník Václava Havla: Z dopisu Alfréda Radoka (27. prosince 1973) čte herečka Jitka Schneiderová.

4. červen 2020  | 
Ilustrace

Sucho v Česku

V souvislosti s klimatickými změnami, ale i s intenzivním hospodářským využíváním krajiny se stále častěji skloňuje téma sucha, ministr životního prostředí dokonce hovoří o nejhorším suchu za pět set let. Při letmém pohledu z okna si ale nelze nevšimnout, že příroda v České republice právě kvete a pučí. Vysychá opravdu česká krajina? Je v našich silách a technologických schopnostech vodu v půdě udržet? A je k tomu vůle? Mezi pozvanými hosty byli vedoucí programu Zachraňme lesy Hnutí DUHA Jan Skalík, studentská aktivistka Kristýna Dvořáková, předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a lesník a sedlák Daniel Pitek. Uvedl Jáchym Topol. Diskusi moderoval profesor Bedřich Moldan.

3. červen 2020  | 
Ilustrace

Veronika Lazorčáková čte z projevu Václava Havla pro Československý rozhlas

Sešívaný deník VH: Veronika Lazorčáková, členka Činohry Národního divadla v Praze, čte z projevu Václava Havla pro Československý rozhlas v Liberci z 22. srpna 1968

28. květen 2020  | 
Ilustrace

Přežijí média pandemii?

Tištěná média zažívají obrovskou krizi, pandemie překlopila publikum do online prostředí. Zpravodajské servery naopak využívají situaci a masivně přecházejí na placený obsah. Veřejnoprávní média sice excelují v informování a ve své zpravodajské roli, ale přestala vlivem krize vyrábět kulturní, umělecké, dokumentární a další náročnější formáty, čímž de facto zpochybňují jeden z důvodů své existence. Média jistě pandemii přežijí, ale nic nebude jako dřív. V jakém stavu byla česká média před krizí a jaká z ní vyjdou? Hosté: profesor mediálních studií Jan Jirák, novinář zabývající se médii Filip Rožánek a socioložka Marína Urbániková. Diskusi moderuje Martin Groman, předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky.

27. květen 2020  | 
Ilustrace

Pomníková diplomacie a hybridní válka

Jak u nás pečujeme o válečné hroby a pomníky? A jaké péče se jim dostává v zahraničí? Proč a jak se stala socha maršála Koněva a další pomníky předmětem dezinformačních kampaní? Hosté: Gabriela Havlůjová, historička a předsedkyně Spolku pro zachování odkazu českého odboje, Jefim Fištejn, novinář a scénárista, Eduard Stehlík, vojenský historik a spisovatel. Moderuje Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

25. květen 2020  | 
Ilustrace

Objevila naše společnost seniory?

Na počátku pandemie se naše společnost zajímala hlavně o situaci mezi zdravotníky. Teprve poté, co zemřel první senior, nakažený koronavirem, se veřejnost začala více zajímat o nejstarší část populace. Jak lze vysvětlit náhlý zájem o seniory? A je tato mezigenerační solidarita jen chvilková? V debatě vystoupí gerontoložka Iva Holmerová, která se dlouhodobě zabíhá seniorskou tematikou, a Lucie Nekvasilová, koordinátorka Senzačních seniorů SenSen, která sdružuje aktivní seniory po celé republice. Setkání moderuje novinářka Judita Matyášová.

20. květen 2020  | 
Ilustrace

Jiří Havelka čte z dopisu Václava Havla Alfrédu Radokovi

Sešívaný deník VH: Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Jiří Havelka čte o tom, co bylo podle Havla "dobré divadlo".

19. květen 2020  | 
Ilustrace

Maršál Koněv v umění a propagandě

Proč vznikla socha maršála Koněva až v roce 1980? Byla skutečně připomínkou konce války nebo spíš představovala symbol upevnění sovětské moci v normalizačním Československu? Hosté: David Svoboda, historik, Ústav pro studium totalitních režimů, Petr Koura, historik a politolog, a Zdeněk Lukeš, historik architektury. Moderátor: Petr Blažek, historik a publicista. Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

18. květen 2020  | 

Havlovi na střeše (paláce Lucerna)

Reportáž ze slavnostního otevření střechy pražského paláce Lucerna, spojeného s vernisáží výstavy „Jak Lucerna povznesla velkoměstský ráz Prahy / Stavitelé z rodu Havlů v letech 1907–1948“, na jejíž přípravě a realizaci se Knihovna Václava Havla podílela. Hosté: Petr Hlaváček, Krystyna Wanatowiczová, Martina Imramovská, Aleš Kurz, Saša Střelcová, Dagmar Havlová-Ilkovičová, Ivan M. Havel & Jiří Suchý

17. květen 2020  | 
Ilustrace

Přežije česká kultura pandemii?

O budoucnosti české kulturní scény hovořili ředitelka festivalu Colours of Ostrava Zlata Holušová, zpěvák David Koller, ředitel nakladatelství Argo Milan Gelnar, zakladatel a ředitel DOX - Centra pro současné umění Leoš Válka a redaktor týdeníku Echo Jiří Peňás. Debatu moderoval Michael Žantovský.

13. květen 2020  | 
Ilustrace

Maršál Koněv a 20. století

Maršál osvoboditel, nebo okupant? Jak se dostal až do vedení Rudé armády? Jakou roli sehrál v porážce nacistů a osvobození Československa? A jakou pak v potlačení Maďarského povstání, ve výstavbě Berlínské zdi, srpnovém vpádu do Československa a dalších vojenských poválečných akcích? ​Hosté: Jan Adamec, historik a politolog, Jiří Fidler, historik, spisovatel a překladatel, David Svoboda, historik, Ústav pro studium totalitních režimů Večer moderoval Jan Kalous, historik, Muzeum paměti XX. století. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století.

12. květen 2020  | 
Ilustrace

Viktor Dvořák čte z příspěvku do sborníku pro A. Benninga

Sešívaný deník VH: Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. O tom, jaký význam mělo pro Václava Havla i jeho tvorbu Divadlo Na zábradlí, čte Viktor Dvořák.

12. květen 2020  | 

Václav Havel o Evropské unii / 1. května 2004

Jak se to má s námi a Evropskou unií? Václav Havel svůj názor již přednesl: 1. května 2004 ve Valdštejnské zahradě v Praze...

6. květen 2020  | 
Ilustrace

Přežije EU pandemii?

Historicky první virtuální debaty Knihovny Václava Havla se ve středu 6. května 2020 zúčastnili místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, poslanci Evropského parlamentu Michal Šimečka a Alexandr Vondra a ředitel analytického institutu STEM Martin Buchtík. Do moderátorského křesla v Klubu Knihovny Václava Havla usedl Michael Žantovský, ředitel Knihovny VH.

6. květen 2020  | 
Ilustrace

Martin E. Kyšperský čte ukázku z Dálkového výslechu

Sešívaný deník VH: Z Dálkového výslechu čte o vojně a divadelních začátcích, které byly pro Václava Havla s vojnou spjaté, Martin E. Kyšperský.

5. květen 2020  | 
Ilustrace

Kdo skutečně osvobodil Prahu?

Jakou roli v osvobození sehráli vlasovci, Rudá armáda a samotní Češi? Vypuklo Pražské povstání pozdě? Proč nepřišli Američané? A zaslouží pomník Koněv, Vlasov, nebo Kutlvašr? Hosté: Pavel Kmoch, historik, publicista a filmový poradce, Eduard Stehlík, vojenský historik a spisovatel, a Pavel Žáček, historik, novinář a politik Moderoval Jan Kalous, historik, Muzeum paměti XX. století.

4. květen 2020  | 
Ilustrace

Vojtěch Vondráček čte ukázku z rozhovoru s A. J. Liehmem

Sešívaný deník VH: Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Z rozhovoru s A. J. Liehmem z roku 1968 čte o spisovatelských začátcích Vojtěch Vondráček.

29. duben 2020  | 
Ilustrace

Martha Issová čte ukázku z Dálkového výslechu

Sešívaný deník Václava Havla: Václav Havel plánoval, že si povede deník. Bohužel k tomu nikdy nedošlo. V jeho textech nejrůznějšího žánru hledáme „zprávy“ o vlastním životě i o atmosféře složité doby. Sešíváme patchwork momentek ze života plachého vůdce, dramatika, rebela a vězně, bohéma a bojovníka za občanská práva, kritika režimu a prezidenta. Z Dálkového výslechu čte úryvek o dětství Martha Issová.

27. duben 2020  | 
Ilustrace

Petra Špalková čte z projevu Václava Havla k oslavám 28. října

Číst Havla v karanténě: V projevu z roku 1997 mluví prezident o solidaritě - čím více solidarity bude na nižších společenských rovinách, tím více jí posléze bude i v rámci celého státu. Čte herečka Petra Špalková-Tichá.

22. duben 2020  | 
Ilustrace

Ivan M. Havel čte z Dopisů od Olgy (č. 41)

Číst Havla v karanténě: Ivan M. Havel psal bratrovi dopisy do vězení zprvu proto, aby mu nahradil neexistující četbu. Postupně do nich ale vkládal krátké úvahy a na dálku tak s bratrem vedl filozofické diskuse. Dopis ze září 1981 pojednává o individualitě a odpovědnosti. Napsal a čte Ivan M. Havel.

20. duben 2020  | 
Ilustrace

Michael Žantovský rozmlouvá s Karlem Schwarzenbergem - část II.

Druhý díl rozhovoru Michaela Žantovského, ředitele Knihovny Václava Havla, s Karlem Schwarzenbergem. Dřevíč (3. dubna 2020)

16. duben 2020  | 
Ilustrace

Jáchym Topol čte z projevu Václava Havla v Salcburku

Číst Havla v karanténě: Projev na slavnostním zahájení Salcburského hudebního festivalu (26. července 1990). V projevu vyzývá Václav Havel všechny, aby se zbavili strachu a vytěžili z něj zrnka nového evropského sebevědomí, sebevědomí těch, kdo se nebojí hledět za horizont osobního zájmu. V karanténě čte Jáchym Topol.

15. duben 2020  | 

VH: Vzpomínka na Velikonoce ve vězení

Úryvek z rozhlasového pořadu Hovory v Lánech.

13. duben 2020  | 
Ilustrace

Anna Geislerová čte ukázku z novoročního projevu Václava Havla z roku 1998

Číst Havla v karanténě: V novoročním projevu z roku 1998 vyzývá prezident své spoluočany k spoluodpovědosti za život celku i za svůj stát. Některé projevy nestárnou. Čte herečka Anna Geislerová.

13. duben 2020  | 
Ilustrace

Michael Žantovský rozmlouvá s Karlem Schwarzenbergem - část I.

První díl rozhovoru Michaela Žantovského, ředitele Knihovny Václava Havla, s Karlem Schwarzenbergem. Dřevíč (3. dubna 2020)

10. duben 2020  | 
Ilustrace

Ivan Trojan čte Dopisy Olze (dopis č. 91)

Číst Havla v karanténě: V dopisu číslo 91 se Václav Havel zamýšlí nad smyslem života a nad dialektikou života a smrti. Čte herec Ivan Trojan.

8. duben 2020  | 

Václav Cílek o COVID-19

Co otázka, to minuta. V krunýři karantény.

7. duben 2020  | 
Ilustrace

Marie Turková čte Dopisy Olze (dopis č. 79)

Číst Havla v karanténě: Úryvek z dopisu č. 79 pojednává o zavřenosti, a to nejen té vězeňské. Čte Marie Turková z Divadla v Dlouhé.

6. duben 2020  | 
Ilustrace

Martin Myšička: Václav Havel v rozhovoru pro Divadelní noviny

Číst Havla v karanténě: V ukázce z rozhovoru pro Divadelní noviny Václav Havel přemýšlí nad tím, že nároky by lidé neměli klást jen na politiky, ale především a v první řadě sami na sebe. Čte Martin Myšička.

3. duben 2020  | 
Ilustrace

Tomáš Turek čte Dopisy Olze (dopis č. 133)

Číst Havla v karanténě: Úryvek z dopisu č. 133 o zkušenosti smyslu a smysluplnosti čte Tomáš Turek z Divadla v Dlouhé.

3. duben 2020  | 
Ilustrace

Michael Žantovský čte z Dopisů Olze

Číst Havla v karanténě: Ředitel Knihovny Václava Havla čte z Dopisů Olze.

31. březen 2020  | 

VH o odpovědnosti, pýše moci a úctě k druhým

Videopozdrav Tallberg Forum, Švédsko, 1. července 2006

21. březen 2020  | 

Milan Šimečka pro Jinou Evropu

Rozhovor Milana Šimečky s Jacquesem Rupnikem pro dokumentární cyklus BBC Other Europe (Jiná Evropa), pořízený v lednu roku 1988. Více viz www.othereurope.com

14. březen 2020  | 
Ilustrace

Heda Margolius-Kovály pro Jinou Evropu

Rozhovor Hedy Margolius-Kovályové s Jacquesem Rupnikem pro dokumentární cyklus Other Europe (Jiná Evropa), pořízený v lednu roku 1988. Více viz www.othereurope.com

11. březen 2020  | 

Případ pro začínajícího kata Pavla Juráčka

Na motivy třetí knihy Gulliverových cest Jonathana Swifta, kanonického románu anglosaské literatury z roku 1726, ukazuje, jak málo stačí (v tomto případě sjet ze silnice uzavřené zákazem vjezdu), aby se člověk na vlastní kůži přesvědčil, že ve vztahu k světu tahá za kratší konec. Že ať se snaží sebevíc, jeho život se odehrává a vždy bude odehrávat pouze v mantinelech vytyčených společností, ke které náleží – bude záviset na jejích psaných i nepsaných zákonech, tajemstvích, poklescích, na jejích mocných. Že jeho hlavním posláním je být částí soukolí, které ho potřebuje a zároveň spotřebovává. A že jediné, o co se může opřít, je jen a jen on sám. Případ pro začínajícího kata obsahuje všechny Juráčkovy texty, které s přípravou a realizací stejnojmenného snímku z roku 1969 souvisí: synopse, explikace, filmová povídka, dvě verze literárního scénáře. Pro úplnost je svazek doplněn obsáhlým výborem z deníkových záznamů, dosud nepublikované korespondence a archivních dokumentů.

11. březen 2020  | 
Ilustrace

Ale co se to s tebou stalo, Číhošti? (2. 3. 2020)

Sedmdesát let od násilné smrti číhošťského kněze Jana Toufara (25. února 1950) klade řadu znepokojivých otázek, inspiruje tvůrce, podněcuje k cestám do minulosti i na osudová místa. Uvedení knih Miloše Doležala Když není motorka, lépe chodit pěšky a Velký pátek P. Josefa Toufara s debatou a čtením literárních reflexí číhošťského případu od padesátých let po současnost. Hosté: postulátor Toufarova beatifikačního procesu historik Tomáš Petráček a literární historik a editor Jan Wiendl. Účinkovali Jana Franková a David Novotný. Večerem provázel Miloš Doležal.

7. březen 2020  | 

Jiří Němec a Jacques Rupnik

Rozhovor Jiřího Němce a Jacquese Rupnika pro dokumentární cyklus BBC Other Europe (Jiná Evropa), pořízený v lednu v roce 1988. Více viz www.othereurope.com

5. březen 2020  | 
Ilustrace

Orwellovské ministerstvo pravdy? Debata o československé justici 50. let (28. 2. 2020)

Během diskusního večera uvedli zástupci Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu pro studium totalitních režimů dvě nové publikace blíže představující československou justici padesátých let, konkrétně Lexikon nejvyšších představitelů československé justice a prokuratury v letech 1948–1989 a Ministerstvo spravedlnosti v letech 1948–1953. Vystoupili historici Jaroslav Pažout a Adam Zítek a právní historici Lukáš Blažek, Ivana Bláhová a Daniela Němečková. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů v rámci XIV. ročníku festivalu proti totalitě, zlu a násilí, pro paměť národa Mene Tekel.

3. březen 2020  | 
Ilustrace

Praha-Berlín-Mnichov-Varšava... (26. 2. 2020)

Během prvních dvou měsíců svého prezidentství v roce 1990 stačil Václav Havel objet hlavní města sousedních zemí a obou tehdejších supervelmocí. Položil tím základy československé a české zahraniční politiky, na kterých stavíme dodnes. Překonání problémů minulosti, úzké vztahy se sousedy, regionální spolupráce, euroatlantická orientace a svoboda vlastního rozhodování v otázkách zahraniční politiky jsou jejími trvalými principy. O prvních cestách Václava Havla diskutovali jejich tehdejší účastníci, pamětníci a odborníci, mj. Michael Žantovský, Alexandr Vondra, Tomáš Kafka, James Krapfl, György Varga a Mirosław Jasiński.

28. únor 2020  | 
Ilustrace

Ženy o ženách (19. 2. 2020)

Dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti filmovými a literárními dokumentaristkami tvořícími v Česku vyšlo ve svazku nazvaném Ženy o ženách. Autorka Barbora Baronová v knize zjišťuje, jakou mají respondentky motivaci k tvorbě, jakým způsobem volí témata nebo jak se vztahují k důležitým aspektům dokumentární praxe, jako jsou cenzura, angažovanost nebo terapie. V neposlední řadě spolu s dokumentaristkami tematizují gender, roli institucí v dokumentu nebo financování tvorby. Kniha obsahuje rozhovory se spisovatelkou Petrou Dvořákovou, slovenskou filmařkou Zuzanou Piussi, literátkou Alenou Wagnerovou, filmařkou, umělkyní a lektorkou v oblasti osobního rozvoje Terezou Tarou, profesorkou historie Danou Musilovou, autorkou filmových časosběrů Helenou Třeštíkovou, teoretičkou umění Michaelou Peško Banzetovou, etnografkou Eleanore Rasmussenovou, aktivistkou a filmovou dokumentaristkou Apolenou Rychlíkovou, autorkou filmových dokumentů Olgou Sommerovou, socioložkou Marcelou Linkovou, novinářkou a spisovatelkou Juditou Matyášovou, žurnalistkou a humanitární pracovnicí Petrou Procházkovou a dalšími. Večer uvedla a diskusi s autorkou knihy vedla Bára Šichanová.

25. únor 2020  | 
Ilustrace

Čerstvý vítr v plachtách Arga (13. 2. 2020)

Pětice českých prozaiků publikujících v nakladatelství Argo představila svá aktuální díla. Spisovatelé dále diskutovali o revolučních proměnách způsobu/kvantity/kvality našeho čtení a vlivu nových čtenářských návyků na autorskou tvorbu, o potřebě fantaskna v reálném životě, o nutnosti napadání piedestalu realistického románu a o potenciálu povídky, o motivaci a spisovatelské vášni. Debatu s Kateřinou Blažkovou, Pavlem Buštou, Vratislavem Kadlecem, Igorem Malijevským a Michalem Vrbou, autory nakladatelství Argo, moderovala redaktorka týdeníku Reflex Kateřina Kadlecová.

17. únor 2020  | 
Ilustrace

Drama v Lidicích (11. 2. 2020)

Vynucený odchod ředitelky Památníku Lidice Martiny Lehmannové přitáhl znovu pozornost k případu, o který se už několik let přou historici - udala jedna z lidických žen pouhý týden před nacistickým masakrem obce svoji židovskou podnájemnici? A měla by být Štěpánka Mikešová, kterou odvleklo gestapo a o dva měsíce poté zemřela v Osvětimi, připomínána společně s ostatními lidickými obětmi? O komplikované válečné i poválečné realitě debatovali badatel Historického ústavu Akademie věd ČR Vojtěch Kyncl, Gabriela Havlůjová, Spolek pro zachování českého odboje, a Viktor Janák, kurátor sbírkových fondů Památníku Lidice. Moderovala Silvie Lauder.

13. únor 2020  | 
Ilustrace

Křesťanský zápas – Anastáz Opasek a Opus bonum (6. 1. 2020)

Petr Placák představil svou novou knihu Křesťanský zápas o českou věc – Působení opata Opaska a organizace Opus bonum v čs. exilu, věnovanou jedné z nejpozoruhodnějších protikomunistických iniciativ, které se díky své otevřenosti podařilo na katolické půdě spojit v odporu proti pražskému normalizačnímu režimu nejrůznější proudy exilu – od konzervativců přes liberály a zelené k exkomunistům, příslušníky české šlechty, stejně jako stoupence čs. undergroundu, katolíky a evangelíky, nebo aktivisty židovského původu. Hosté při křtu knihy byli: spisovatel Ivan Binar, Dana Němcová, vídeňský hostinský Jiří Chmel a redaktor Rádia Svobodná Evropa Martin Schulz. Na závěr zazpívala Dáša Vokatá.

10. únor 2020  | 
Ilustrace

Ivo Vodseďálek – Génius skrytého díla (30. 1. 2020)

Tvorbu Ivo Vodseďálka (1931–2017) lze bez nadsázky označit za jeden z dosud neobjevených pokladů moderní české literatury. Širším čtenářským vrstvám je autor téměř neznámý, v literární obci se ovšem těší až kultovnímu postavení – mezi jeho přátele a obdivovatele patřili takoví velikáni české kultury jako Bohumil Hrabal, Kamil Lhoták, Vladimír Boudník či Egon Bondy, jeho odkazem se dlouhodobě zabývá řada literárních historiků a kritiků. Objemný, jedenácti set stránkový svazek Vodseďálkovy sebrané poezie Dílo 1949–1998 představili jeho editor Martin Machovec, spisovatel Jáchym Topol, filmařka a Vodseďálkova dcera Olina Kaufmanová a redaktor nakladatelství Argo Petr Onufer. Z autorova díla četl herec Karel Dobrý. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

3. únor 2020  | 
Ilustrace

Večer věnovaný nedožitým narozeninám Jana Balabána (29. 1. 2020)

První část večera patřila hře Jana Balabána a Ivana Motýla Bezruč?! Ve hře připravené jako inscenované čtení vystupují herci i neherci (Účinkovali: Zuzana Truplová, Přemysl Bureš, Jakub Chrobák, Zdeněk Janošec Benda a spoluautor Ivan Motýl, režie: Přemysl Bureš). Ve druhé části jsme připomněli život a dílo Jana Balabána, jednoho z nejvýznamnějších autorů přelomu tisíciletí. Vystoupili přátelé, kamarádi, blízcí i autorovi ctitelé: Ivan Motýl, Pavel Hruška, Zdeněk Janošec Benda, Přemysl Bureš, Jakub Chrobák a další.

30. leden 2020  | 
Ilustrace

Přemysl Houda: Normalizační festival (28. 1. 2020)

Normalizační festival je původní monografií o československém pozdním socialismu, zvláště pak o pozdně socialistické veřejné sféře, jež je dnes považována za toxickou. Autor knihy Přemysl Houda se vyhýbá dichotomii mrtvé a živé vody a ukazuje, zda se dalo se šedivými slovy tehdejšího socialismu přece jen dělat něco smysluplného. S autorem knihy diskutovali politolog Pavel Barša, redaktorka a literární kritička Eva Klíčová a redaktor čtrnáctideníku A2 Matěj Metelec. Debatu moderoval politolog a filozof Milan Znoj.

29. leden 2020  | 
Ilustrace

Jiří Peňás: Výpravy pro starší a pokročilé (27. 1. 2020)

Zábavný, ba téměř estrádní večer pro starší a pokročilé. Kniha s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé je soubor cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do Týdeníku Echo. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit. V textech se prolínají osobní zážitky s historií, dějiny umění s politikou, romantika s humorem, většinou hořkým a melancholickým. Hosté: Tomáš Kafka a Zbyněk Petráček. Večer uvedl Jáchym Topol. Hudební doprovod Gott Revival.

29. leden 2020  | 
Ilustrace

Sulejmání a hrozba války (14. 1. 2020)

Debata s Respektem: Donald Trump se pustil do svého největšího rizika a svět řeší, zda je, či není bezpečnějším místem. Hosté: Zora Hesová, analytička a islamoložka, Univerzita Karlova, Tomáš Lindner, zahraniční redaktor týdeníku Respekt, Jan Daniel, Ústav mezinárodních vztahů, a senátor Karel Schwarzenberg. Debatu moderoval Ondřej Kundra.

16. leden 2020  | 
Ilustrace

Olga Housková: Rodinné album (16. 12. 2019)

Kniha Rodinné album zachycuje dvacáté století z pohledu fotografky Olgy Houskové (1919–2015), která spolu se sestrou dvojčetem vyrostla v prostředí avantgardy první republiky, dospívala v kruzích kolem časopisu Mladá kultura a během války provozovala se sestrou fotoateliér, kde se vedle fotografie věnovaly odbojové činnosti a pomoci židovským přátelům, z nichž mnozí zahynuli v koncentračních táborech; později působila řadu let jako fotografka Divadla na Vinohradech. To vše je předmětem stručných, až lakonických vzpomínek a sto dvaceti fotografií z alb, jež autorka celý život vytvářela. O vzpomínkách, paměti, fotografii, fenoménu rodinného alba a o rodinné a „velké“ historii promluvili Vlasta Dufková, Anna Housková, Mariana Machová a Josef Moucha. Večer uvedl Jan Šulc.

20. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Dana Huňátová: Sametová diplomacie (11. 12. 2019)

Ve vzpomínkové knize s příznačným názvem Sametová diplomacie Dana Huňátová popisuje nejen zákulisí československé diplomacie od prosince 1989 do voleb v červnu 1992, ale naznačuje také kořeny některých politických rozporů. Úvodní slovo ke knize napsal někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý, který byl kmotrem knihy, závěrečné slovo je pak z pera Madeleine Albrightové, která si Jiřího Dienstbiera a Václava Havla velmi vážila. Večerem provázela redaktorka knihy Irena Tatíčková, ukázky přečetl spisovatel Marek Toman. Hudební doprovod kapela Tata Bojs.

16. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Jiří Sozanský: Amnézie (12. 12. 2019)

Diskusní večer s autory publikace Amnézie, vydané u příležitosti výstavy Jiřího Sozanského v Obecním domě. Publikace i výstava připomínají osobnosti Josefa Čapka, Emila Filly, Milady Horákové, Záviše Kalandry, Jana Zahradníčka, Jiřího Stránského, Jana Zajíce, Jana Palacha, Ivana Martina Jirouse a Václava Havla. Tyto osobnosti – význační umělci, vědci, publicisté, politici, občanští aktivisté nebo ve své době neznámí občané – zastupují množinu lidí, kteří sdíleli podobný úděl a osud: projevili odvahu a postavili se dvěma totalitám 20. století – nacismu a komunismu. Diskuse se zúčastnili spolu s autorem projektu Jiřím Sozanským filozof Martin Palouš, publicista Vlastimil Ježek, historik Petr Koura a bohemisté a literární vědci z FF UK Libuše Heczková, Josef Vojvodík a Jan Wiendl.

14. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Jiná Evropa (10. 12. 2019)

Unikátní výběr z původního, dosud nepublikovaného materiálu pětihodinové série připravil Národní filmový archiv ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. V dokumentu se nalézají dosud neprobádané stovky minut rozhovorů s disidenty, politiky, umělci, vědci i obyčejnými lidmi z konce osmdesátých let. Materiály z Jiné Evropy se stanou od příštího roku součástí obsáhlé on-line databáze. Projekci filmu uvedl a komentářem doprovodil Jacques Rupnik.

12. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Čechoslováci v Gulagu III: Prezentace knihy (10. 12. 2019)

Letos si právě na Den lidských práv připomínáme osmdesáté výročí vypuknutí uprchlické vlny z Československa do Sovětského svazu. Z osmi tisíc uprchlíků většina skončila v Gulagu, kde tisíc z nich zahynulo. Vybranými osudy běženců se zabývá již třetí díl úspěšné knižní série Čechoslováci v Gulagu, který vyšla v koedici Ústavu pro studium totalitních režimů a České televize. Jak v knize, tak během prezentace byly představeny i další osudy krajanů pronásledovaných či popravených v SSSR od bolševické revoluce do konce Stalinovy éry. Večer byl věnován památce Heliodora Píky a Jakuba Koutného, kteří zachránili tisíce krajanů z táborů Gulagu a sami po válce nalezli smrt v komunistických věznicích v Československu. Večerem provázeli autoři publikace Jan Dvořák, Jaroslav Formánek a Adam Hradilek, ale také příbuzní obětí, kteří se na její přípravě podíleli.

12. prosinec 2019  | 

Prosinec 1989 - Disident prezidentem (8.díl)

Intelektuál, kterého totalitní režim opakovaně věznil, je komunistickými poslanci zvolen do čela země. Nevěrohodný scénář, který by pravděpodobně v Hollywoodu shodili ze stolu, se v Československu v prosinci 1989 skutečně odehrál. Závěrečný díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

11. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Co přichází z Moskvy? (6. 12. 2019)

Kam směřuje ruská politika? Jaký je stav občanské společnosti? Existuje prostor pro nezávislá média? Má opozice šanci oslovit své voliče? Debatu senátorů Davida Smoljaka a Marka Hilšera, kteří nedávno navštívili ruskou vládní i opoziční scénu, doplnil svými zkušenostmi z regionu novinář Alexandr Mitrofanov. Večer moderovala Renata Klusáková.

8. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Daniel Hradecký: (H)různé texty litvínovské (5. 12. 2019)

Básník Daniel Hradecký u příležitosti vydání své nové sbírky básní Přibližování dřeva představil básně svoje i dalších autorů, spjatých s Litvínovem. S autorem hovořil majitel nakladatelství Perplex Martin Kubík a také šéfredaktor a editor jeho knihy Dan Jedlička. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakl. Perplex.

7. prosinec 2019  | 

Jacques Rupnik hovoří s Elemérem Hankissem

Rozhovor Eleméra Hankisse s Jacquesem Rupnikem pro dokumentární cyklus BBC Other Europe (Jiná Evropa), pořízený v červenci roku 1987. Více viz www.othereurope.com

6. prosinec 2019  | 

György Konrád pro Jinou Evropu

Rozhovor Györgyho Konráda s Jacquesem Rupnikem pro dokumentární cyklus Other Europe (Jiná Evropa), pořízený v říjnu roku 1987. Více viz www.othereurope.com

6. prosinec 2019  | 

Zdena Tominová hovoří s Jacquesem Rupnikem

Rozhovor Zdeny Tominové s Jacquesem Rupnikem pro dokumentární cyklus BBC Other Europe (Jiná Evropa), pořížený v červenci 1988. Více viz www.othereurope.com

6. prosinec 2019  | 

Jacques Rupnik rozmlouvá s Gaborem Demszkym

Rozhovor Gábora Demskzého s Jacquesem Rupnikem pro dokumentární cyklus Other Europe (Jiná Evropa), pořízený v prosinci roku 1987. Více viz www.othereurope.com

6. prosinec 2019  | 

Václav Havel v dokumentu Jiná Evropa

Rozhovor Václava Havla s Jacquesem Rupnikem pro dokumentární cyklus BBC Other Europe (Jiná Evropa), přízený v lednu roku 1988. Více viz www.othereurope.com

6. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Slavnostní vyhlášení esejistické soutěže (5. 12. 2019)

Vyhlášení výsledků jedenáctého ročníku studentské esejistické soutěže Knihovny Václava Havla. Letošní ročník reagoval na aktuální výzvy v oblasti ekologie a klimatu a jeho téma bylo Tvář naší země aneb Jak vnímáte tvář země, v níž žijete? Je Česko zemský ráj to napohled? Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení. V letošní porotě zasedly tyto osobnosti českého veřejného života: spisovatelka Petra Dvořáková, básník a hudebník Jonáš Hájek, kritička a editorka se zaměřením na architekturu a urbanismus Karolína Jirkalová, novinář Ondřej Kundra a geobotanik Jan Albert Šturma. Soutěž byla realizována s laskavou finanční podporou Ministerstva kultury ČR

6. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Rozhovory přes rozbouřené doby (2. 12. 2019)

Jak a v čem se proměnil prostor svobody v naší zemi v uplynulých třiceti letech? V jakém stavu se nachází svoboda jak společenská, tak osobní? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi veřejného života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Všichni účastníci rozhovorů mají blízký vztah k procesu demokratizace našeho státu, někteří se na něm přímo podíleli. Disident a politik Luboš Dobrovský, bývalý studentský aktivista a spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, disident a politik Petr Pithart, ústavní právník Jan Kysela, historik Igor Lukeš, novinář a spisovatel Aleš Palán, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, historik Timothy Snyder, dokumentaristka Olga Sommerová, přírodovědec a římskokatolický kněz Marek Orko Vácha a překladatel a publicista Michael Žantovský. Rozhovory s předmluvou nakladatele Aleše Lederera vznikly u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, které se stalo přímým nástupcem samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, vycházející od roku 1982. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha vychází s bohatým fotografickým doprovodem. Večerem provázela Denisa Novotná.

6. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Občanská společnost v ohrožení? Její aktuální role 30 let poté (2. 12. 2019)

Rok 1989 býval z hlediska střední Evropy vnímán jako „rok zázraků“, kdy se svoboda a demokracie postupně etablovaly v zemích rozpadajícího se východního bloku. S nově nabytou svobodou přicházely i do té doby netušené možnosti a někdejší disidentská uskupení stála u zrodu formující se občanské společnosti. Co doopravdy zbylo z onoho zázraku po 30 letech reálné zkušenosti s liberálně demokratickým vládnutím? O aktuální roli občanské společnosti a o jejím postavení dnes hovořil člen správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové biskup Václav Malý a výkonný ředitel Nadace OSF Robert Basch. V průběhu besedy představila Paulina Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, klíčové poznatky z výzkumu názorů české veřejnosti na listopadovou revoluci a na změny politického a ekonomického systému. Debatu moderoval Martin Churavý. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Výborem dobré vůle – Nadací Olgy Havlové. VIDEO (c) Česká televize

5. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Večery s reportéry: Poláci a Češi 30 let poté / Za hranice (3. 12. 2019)

Média, internet a sociální sítě přinášejí tisíce záběrů z nejvzdálenějších oblastí. Zahlcují nás zprávy o uprchlících, válečných konfliktech a revolucích, fotky živelných katastrof. Jak blízko k sobě mají soucit a lhostejnost? Dva fotoreportéři hovořili třicet let poté, co naše země znovuzískaly svobodu, o zkušenostech z regionů, které stále čekají na svůj šťastný okamžik. Hosté: Alžběta Jungrová, laureátka mj. ceny Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za fotografie z barmského uprchlického tábora v Bangladéši, dokumentovala situaci v Kambodži, pásmu Gazy nebo na afghánsko-pákistánské hranici. Kuba Kamiński, držitel ocenění fotografické soutěže National Geographic nebo Grand Press Photo, fotil v Bělorusku, Číně nebo na Krymu po anexi ruskými vojsky. Pořádala Knihovna Václava Havla a Polský institut v Praze za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.

5. prosinec 2019  | 
Ilustrace

Po místech paměti: Spojené státy (27. 11. 2019)

Otroctví, koncentrační tábory pro americké Japonce za 2. světové války, indiáni… Jaká jsou citlivá místa v americké historii a jak k nim dnes přistupují muzea a národní parky ve Spojených státech? Můžeme srovnat americký přístup k vlastní temné minulosti s českou či ruskou zkušeností vyrovnávání se s totalitními režimy? Štěpán Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz, hovořil o své zkušenosti z Fulbrightova stipendia a studijní cesty po Spojených státech, během níž navštívil přes čtyřicet institucí zabývajících se minulostí. Součástí akce bylo promítání fotografií z navštívených institucí. Pořádáno ve spolupráci s Komisí J. W. Fulbrighta v ČR.

29. listopad 2019  | 
Ilustrace

Miloši, končíme aneb humor v revoluci (26. 11. 2019)

Pokud něco českému národu nelze upřít, je to nejspíš smysl pro humor a nadsázku. Zřejmě nenajdeme mnoho situací, ze kterých bychom si nebyli schopni udělat legraci, a mnoho literárních děl či pouhé zanoření se do vod internetu to jen potvrzuje. Jak moc účinná je obrana humorem? Proč humor pomáhá v těžkých chvílích? Máme opravdu specifický smysl pro humor? Pozvání přijali hosté s originálním smyslem pro humor – Jiří Dědeček, písničkář, textař a básník, Radkin Honzák, psychiatr, publicista a pedagog, Petr Koura, historik a politolog, Bára Štěpánová, herečka a spoluzakladatelka Společnosti za veselejší současnost. Večerem provázela moderátorka a herečka Ester Janečková.

28. listopad 2019  | 
Ilustrace

Reflexe českého třicetiletí 1989–2019 (21. 11. 2019)

Uplynulo třicet let od pádu komunismu a sovětsko-ruské hegemonie ve střední Evropě, a tudíž i od obnovení státní svrchovanosti a demokracie v Československu, respektive v České republice. Aktuálně jsme však (nejen) ve středoevropském regionu svědky nejistoty ohledně fungování liberální demokracie, procesu evropské integrace a vývoje západní civilizace, ačkoliv dialogický, reflexivní a sebekritický Západ je stále ještě docela slušnou civilizací. Také z těchto důvodů vznikla publikace Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019, která se pokouší o kritické ohledání naší aktuální situace a identifikaci důležitých vývojových tendencí. Nad publikací v Knihovně Václava Havla diskutovali její spoluautoři: historik a filozof Petr Hlaváček, novinář Jakub Patočka a historik Petr Placák. Večer moderoval Jáchym Topol.

27. listopad 2019  | 
Ilustrace

The Transitions to Democracy in Spain and Czechia/Czechoslovakia (18. 11. 2019)

Debate organised on the occasion of the 30th anniversary of the Velvet Revolution and the 100th anniversary of the establishment of diplomatic relations between the Czech Republic and Spain. It addressed how Spain and the then Czechoslovakia were able to move from dictatorship to democracy in processes globally considered to be successful, how the two countries have evolved since then, and what challenges still lie ahead. The speakers: Michael Žantovský and Charles Powell, the Director of the Spanish think tank Real Instituto Elcano, Spain’s leading international relations think-tank, and a Professor of Contemporary History. He was Lecturer in Oxford. He has published six books and dozens of articles on Spanish history, politics and foreign policy, with special emphasis on its European dimension. Organised in cooperation with the Embassy of Spain in Prague and the Instituto Cervantes.

21. listopad 2019  | 
Ilustrace

Už je to tu zas (17. 11. 2019)

Studentským pochodem v pátek sedmnáctého listopadu 1989 začala sametová revoluce. Večer v neděli devatenáctého listopadu 1989 se v Činoherním klubu zrodilo Občanské fórum, které dovedlo revoluci k vítězství a otevřelo novou, demokratickou kapitolu českých dějin. Po dni plném oslav, pochodů a vzpomínání jsme se večer v neděli sedmnáctého listopadu 2019 sešli v Činoherním klubu s dobovými melodiemi, vzpomínkami pamětníků osudového večera v Činoherním klubu i konfrontací se syrovou realitou dneška v podání účastníků akcí občanské společnosti k tomuto výročí.​ V průběhu večera vystoupil mj. Martin Palouš, Edward Lucas, Timothy Garton Ash, Alexandr Vondra, Michael Žantovský, zástupce spolku Milion chvilek pro demokracii, Korza Národní, Festivalu svobody a dalších občanských iniciativ. Hudební doprovod zajistil Jiří Černý a Vladimír Merta.

19. listopad 2019  | 
Ilustrace

Noc divadel v Knihovně Václava Havla (16. 11. 2019)

Zahradní slavnost - první a jedna z nejslavnějších divadelních her Václava Havla - uvedená mladými divadelníky a pojatá jako dokument o současné společnosti na malém městě. Hrdina první české absurdní hry, snaživý, učenlivý a tvárný Hugo Pludek, milovník šachové hry a příslušník středních vrstev, rychle pochopí kariérní mechanismus, vypracuje se v ekvilibristu prázdných frází a ovládne svět zahajovačů a likvidátorů. Divadelní skupina Našlose, Sedlčany (hráli: Martin Pešek, Zuzana Trojanová, Jana Durďáková, Jakub Feldstein, David Krůta, Anna Novotná, Petr Bilina, Filip Hodys, Radek Strnad, David Feldstein, režie: Jaroslava Trojanová).

18. listopad 2019  | 
Ilustrace

Kdo ví, kde budu zítra? (13. 11. 2019)

Co znamená být novinářem v 21. století. Jak to dopadne, když si uznávaný komentátor Jindřich Šídlo sedne s Tomášem Etzlerem, spolupracovníkem americké CNN a bývalým reportérem České televize v Číně, a povídají si o novinařině? Co tato profese obnáší dnes, v době Facebooku a YouTube? V čem je americká žurnalistika jiná než evropská, respektive česká? A proč vlastně lidé odcházejí do zahraničí? Dva novináři spolu diskutují o řadě vážných i méně vážných témat. Kmotrem knihy byl Erik Tabery. Večer moderovala Adéla Tošovská.

14. listopad 2019  | 
Ilustrace

Listopad? Nepamatuju, ale... (12. 11. 2019)

Debata s Respektem: Mladí lidé a Listopad 89 – co si o revoluci myslí Češi, kteří před třiceti lety ještě neměli „rozum“, nebo nebyli vůbec na světě? Co si myslí o době, ve které dospívali? A není náhodou čas na nový Listopad? Hosté: Miloš Říha (ředitel Skautského institutu), Kateřina Kňapová (socioložka a současná státní úřednice na MPSV zabývající se sociální politikou a tématem rovnosti žen a mužů) a Daniel Pražák (učitel a místopředseda iniciativy Otevřeno). Diskusi moderoval Tomáš Brolík.

13. listopad 2019  | 

Listopad 1989 - Něžná revoluce (7.díl)

Revoluce na podzim 1989 nebyla jenom sametová, ale také něžná. Jak probíhaly revoluční dny na Slovensku a co jim předcházelo? Sedmý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

12. listopad 2019  | 
Ilustrace

Beatrice Landovská: Nikdy není pozdě (11. 11. 2019)

O šťastném dětství Beatrice, dcery Pavla Landovského, z knihy vzpomínek četla Libuška Šafránková, kolegyně Pavla Landovského z Činoherního klubu v jeho nejslavnějším období, kdy se zde hrála ruská dramatika, o které je v knize rovněž množství zmínek, stejně jako o velikánech šedesátých let. Vzpomínky jsou z let 1962–1976 a vše se odehrálo v Praze ve čtvrti Vokovice, v Pardubicích, Kytlici a na dalších místech v Čechách s výjimkou jedné cesty do Bulharska. S Beatricí Landovskou hovořil Jáchym Topol. Večer uváděl Petr Himmel, editor knihy. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Garamond.

12. listopad 2019  | 
Ilustrace

Jako v nebi, jenže jinak (7. 11. 2019)

Samotáři nežijí jen na Šumavě. Aleš Palán, autor bestselleru Raději zešílet v divočině, popsal setkání s dalšími solitéry žijícími stranou civilizace. Rok a půl za nimi jezdil do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor po Beskydy. V knize Jako v nebi, jenže jinak najdeme rozhovor se ženou, která na horské samotě pár kilometrů od slovenských hranic žije v podstatě celý život. Setkáme se s mužem, který před dvaceti lety koupil staré vojenské auto a v něm se od té doby skrývá mezi jihočeskými rybníky. Nahlédneme i do poustevny jediného současného poustevníka, františkána bratra Anděla. Setkání s českými a moravskými samotáři přináší vyhraněné postoje, neopakovatelné životní příběhy a notnou dávku přírodní mystiky. Hostem večera byla fotografka Johana Pošová, autorka snímků v knize. Večer uváděla Denisa Novotná.

11. listopad 2019  | 

Listopad 1989 - Sametová revoluce (6.díl)

Z čeho se vařila revoluční polévka? Pravda, láska, odvaha .. a mnoho dalších ingrediencí bylo potřeba, aby se komunistický režim po více než 40 letech konečně vzdal. Šestý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

7. listopad 2019  | 
Ilustrace

Cesty Čechoslováků za svobodou k protinožcům – Havel v Pacifiku (5. 11. 2019)

Debata byla věnována československému exodu do Austrálie a na Nový Zéland. Jak ve 20. století a zejména v období po roce 1948 probíhaly migrační vlny z Československa k protinožcům? Jaké podmínky měli přicházející exulanti v Austrálii a na Novém Zélandu v padesátých letech 20. století a proč se to změnilo po okupaci Československa v roce 1968? Prostřednictvím příběhů emigrantů jsme připomněli, jaká byla komunita Čechů a Slováků u protinožců, vzpomněli jsme Češky a Čechy, kteří uspěli v zemích Pacifiku a v rámci debatního večera byla připomenuta také oficiální prezidentská cesta Václava Havla do Pacifiku v roce 1995. Večerem provázela Markéta Vozková z týmu Aussie a Kiwi Film Fest. Akce probíhala v rámci doprovodného programu 6. ročníku festivalu australských a novozélandských filmů.

7. listopad 2019  | 
Ilustrace

Vydržať. Dopisy z vězení (4. 11. 2019)

„Dopisy představují dva jedince spojené neokoralým milostným vztahem, ale už i podstatnou životní zkušeností. Zachycují snahu o uchování svobody slova, současně obavy z cenzury, která by mohla zprávu pro toho druhého zadržet. Odhalují strasti, jimž museli manželé, občansky aktivní jedinci, za normalizace čelit.“ Korespondenci mezi Jaromírem Šavrdou a jeho manželkou Dolores z let 1978–1984, kdy byl Jaromír opakovaně vězněn za vydávání a rozšiřování samizdatové literatury, představili Jiří Gruntorád, Iva Málková a Jiří Fiedor. Markéta a Roman Poláchovi přečetli ukázky z dopisů, součástí večera byla projekce video-rozhovorů s Dolores Šavrdovou. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Pulchra.

5. listopad 2019  | 
Ilustrace

Havel v Americe (31. 10. 2019)

Autorky knihy Havel v Americe Lenka Kabrhelová a Rosamund Johnston diskutovaly o intelektuálním a politickém odkazu Václava Havla ve Spojených státech. Kniha Havel v Americe přináší svědectví politiků Billa Clintona, Madeleine Albright, historika Timothyho Snydera či zpěvačky Suzanne Vega, kteří se s českým prezidentem osobně znali. Jak roli Václava Havla vnímají? V čem je pro ně Havlovo smýšlení inspirativní? A mohou jeho myšlenky oslovit dnešní rozdělenou společnost? Po panelové diskusi následoval křest knihy, která vychází z projektu Havel Conversations. Debatu moderoval novinář Českého rozhlasu Jan Bumba. Pořádáno ve spolupráci s nakladatelstvím Host a s Václav Havel Library Foundation v New Yorku.

2. listopad 2019  | 
Ilustrace

Památník tří odbojů v Lošanech (30. 10. 2019)

Hlavním tématem debaty byla podoba Památníku tří odbojů v Lošanech na místě rodného statku genmjr. Josefa Mašína. Jakým způsobem si připomínat příslušníky tří československých odbojů ve 20. století? Jak se v minulosti proměňovala vzpomínková kultura v této oblasti? Jaké byly zahraniční inspirace pro architektonický návrh lošanského památníku? Hosté: architekt Tomáš Hradečný a spisovatel a nakladatel Jiří Padevět. Večer moderoval historik Petr Blažek.

1. listopad 2019  | 
Ilustrace

Ztraceni v překladu V (23. 10. 2019)

Další z kulatých stolů pořádaných ve spolupráci Knihovny Václava Havla s Obcí překladatelů, tentokrát na téma: Vliv angličtiny v češtině: kde končí obohacení a začíná zaneřádění? Diskuse v Knihovně Václava Havla se zaměřila na přejímání jazykových prvků z angličtiny – nejde už jen o slova, ale často i o prvky gramatické. Naši hosté zvažovali přínos tohoto vlivu, ale také jeho invazní až parazitickou podobu, ve snaze alespoň přibližně určit hranici, za níž se z obohacení stává zaneřádění mateřského jazyka. Hosté: Daniela Iwashita (bohemistka a recenzentka z Ústavu pro českou literaturu AV ČR)​, Viktor Janiš (anglista a překladatel) a Vít Penkala (anglista a redaktor nakladatelství Argo). Večer moderoval Václav Jamek.

28. říjen 2019  | 
Ilustrace

Morozov, Němec – Moc mocných, či moc bezmocných (23. 10. 2019)

Rusko a Evropa z pohledu roku 2024. Filozofický dialog generací. V letech 2023, resp. 2024 proběhnou v České republice a Rusku prezidentské volby. Jaký lze očekávat politický vývoj v obou zemích? Jak silná je v těchto zemích občanská společnost a jakou má šanci tento vývoj ovlivnit? Dokáže čelit zemanovsko-babišovské alianci a upevňujícímu se putinovskému režimu? Má havlovská „moc bezmocných“ ještě dnes šanci proti autoritářům a populistům nového střihu? A jak mocný je vliv putinovského režimu na současné Česko a na Evropu? Hosté: politolog Alexandr Morozov a filozof Václav Němec. Moderátor: Karel Svoboda

27. říjen 2019  | 
Ilustrace

Getting the message across: PANEL I (16. 10. 2019)

The role of the foreign media in the build-up to the Velvet Revolution in 1989 was an important part of the dramatic events of the annus mirabilis. Through the reports and broadcasts of a small number of reporters based in Czechoslovakia, the world had an opportunity to learn about the growing resistance to the communist regime from activists, eye-witnesses and observers. From the beginning of 1989, the reporting of foreign journalists in Prague became an essential feature in the efforts of the opposition to the regime to organize and attract broader support. Foreign journalists also played an important part in covering the drama of the Velvet Revolution and conveying its significance to the Western and global audiences, and in reporting on the first steps of the new, democratic government. The special event in the Václav Havel Library brought together some of the journalists who covered the events and their memories. Program: Welcome reception at the Václav Havel Library: Michael Žantovský | Introduction: Jennifer Bachus, Deputy Chief of Mission at the US Embassy in Prague. PANEL I Correspondents of Radio: Jolyon Naegele, former East Europe correspondent of the Voice of America, Martin Schulz, former editor of Radio Free Europe, Ross Johnson, former director of Radio Free Europe in Munich. Moderator: Jakub Szántó, former Czech TV Middle East correspondent and author.

18. říjen 2019  | 

Závěrečné slovo Karla Schwarzenberga

Mezinárodní konferenci k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva v roce 2019 uzavřel Karel Schwarzenberg, politik, diplomat, ochránce lidských práv. Více o konferenci a Ceně zde: www.vaclavhavel.cz/cs/cena-vaclava-havla

17. říjen 2019  | 

Ohlédnutí za 7. ročníkem Konference k Ceně Václava Havla za lidská práva

Konference k poctě laureátů Ceny Václava Havla za lidksá práva 2019 se konala 2. října v Pražské křižovatce v Praze. Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy společně s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77, získal v roce 2019 čínský obhájce menšinových Ujgurů Ilham Tohti a Mládežnická iniciativa za lidská práva, která působí na Balkáně. Více informací naleznete zde: www.vaclavhavel.cz/cs/cena-vaclava-havla/7-rocnik-ceny-2019

17. říjen 2019  | 
Ilustrace

Getting the message across: PANEL II (16. 10. 2019)

The role of the foreign media in the build-up to the Velvet Revolution in 1989 was an important part of the dramatic events of the annus mirabilis. Through the reports and broadcasts of a small number of reporters based in Czechoslovakia, the world had an opportunity to learn about the growing resistance to the communist regime from activists, eye-witnesses and observers. From the beginning of 1989, the reporting of foreign journalists in Prague became an essential feature in the efforts of the opposition to the regime to organize and attract broader support. Foreign journalists also played an important part in covering the drama of the Velvet Revolution and conveying its significance to the Western and global audiences, and in reporting on the first steps of the new, democratic government. The special event in the Václav Havel Library brought together some of the journalists who covered the events and their memories. PANEL 2 Correspondents of Press: Alison Smale, former chief East Europe correspondent of Associated Press, outgoing UN Under-Secretary-General for Global Communications, Colin McIntyre, former chief East Europe correspondent of Reuters, currently a consultant to the Thomson Reuters Foundation, and Michael Žantovský, former Prague correspondent of Reuters. Moderator: Jakub Szántó, former Czech TV Middle East correspondent and author.

17. říjen 2019  | 
Ilustrace

Adam Michnik: Podivná doba (14. 10. 2019)

Rozhovory Václava Havla s Adamem Michnikem. Poprvé se setkali v roce 1978 na tajné schůzce na vrcholcích Krkonoš jako nepřátelé komunistického režimu. Necelých dvanáct let nato se dramatik Václav Havel stal československým a později českým prezidentem a novinář Adam Michnik šéfredaktorem největšího polského deníku Gazeta Wyborcza. Ilegální setkání dvou výjimečných osobností, které spojila myšlenka na účinnou a mírumilovnou strategii jak demontovat autoritářské režimy ve střední Evropě, vyústilo v přátelství na celý život. Během následujících dvou porevolučních desetiletích spolu nepřetržitě vedli dialog o tom, jak ve svých zemích znovu vybudovat demokracii, vypěstovat svobodnou politickou kulturu a neztratit přitom své ideály. Jejich rozhovory, v nichž se Havel a Michnik střetávali svými názory, odlišnou životní zkušeností i vtipem, jsou pronikavým svědectvím oné podivuhodné doby. V takto ucelené podobě a česky vycházejí poprvé. S Adamem Michnikem a editorem knihy Tomášem Vrbou hovořil Michael Žantovský.

16. říjen 2019  | 
Ilustrace

Jan Němec: Možnosti milostného románu (11. 10. 2019)

O lásce a psaní ve věku digitálního smutku. Proč vlastně jsme jeden s druhým? Co na sobě milujeme? A proč se i přesto opouštíme? Spisovatel Jan Němec, autor oceňovaného románu Dějiny světla o Františku Drtikolovi, po šesti letech vydává novou knihu. Rozsáhlý text na pomezí milostného románu a eseje o psaní je jedním z hlavních lákadel podzimního edičního plánu nakladatelství Host. Večer moderoval Petr Vizina.

13. říjen 2019  | 
Ilustrace

Poláci a Češi 30 let poté / My a oni (9. 10. 2019)

Žijeme ve svobodných a bohatých zemích, přesto se příkopy napříč společností neustále prohlubují. Sociální soudržnost, kompromis ve jménu společného zájmu nebo umění naslouchat druhým mizí. Rozdrobujeme se na malé (sociální) bubliny, které se utvrzují o své vlastní pravdě a hledají vnějšího nepřítele. Problém celého západního světa se naplno projevuje i v Česku a Polsku a ovlivňuje veřejnou debatu, politiku i naše životy. Diskusi sociologů Michała Łuczewského a Daniela Prokopa moderoval Petr Vizina. Rok 1989 byl pro středoevropské země novou startovní čárou a zároveň výzvou vyrovnat se s mnoha vnitřními problémy. Třicet let po pádu komunismu polští a čeští novináři a osobnosti veřejného života diskutují o proměnách v našich zemích. Výroční debatní cyklus vznikl ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze. Za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.

10. říjen 2019  | 
Ilustrace

Doma je všude (7. 10. 2019)

Dějiny střední Evropy ve vzpomínkách slavné novinářky. Barbara Coudenhove-Kalergi byla u řady zásadních událostí v regionu: účastnila se první návštěvy Jana Pavla II. v Polsku, vzniku nezávislých odborů v roce 1980 v Gdaňsku, pádu Berlínské zdi či válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii. V roli zpravodajky rakouské televizní a rozhlasové stanice ORF pro střední a východní Evropu u nás prožila rok 1968 i sametovou revoluci a Václav Havel jí v roce 2001 udělil Řád T. G. Masaryka za podporu demokracie a lidských práv. Autobiografickou knihu Doma je všude, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad, představila v Knihovně Václava Havla sama autorka. Hosté: Jiřina Šiklová, Karel Schwarzenberg a překladatelka knihy Adéla Langhamerová

9. říjen 2019  | 
Ilustrace

Volební drama v Rakousku, Maďarsku a Polsku (8. 10. 2019)

Debata s Respektem: Čekalo se, že mladá hvězda rakouské politiky Sebastian Kurz volby vyhraje, jeho triumf však komplikuje složité povolební vyjednávání a hledání koaličního partnera. O dalším směřování se zanedlouho rozhodne také v Polsku, kde se favorit voleb, šéf strany Právo a spravedlnosti Jaroslav Kaczynski, netají plánem přetvořit zemi po maďarském vzoru. A právě v Maďarsku můžou mít nadcházející komunální volby zásadní význam - opozice se v boji o radnice sjednotila proti vládnoucímu Fideszu. O tom, jak trojice voleb překreslí střední Evropu, přišli debatovat vedoucí Katedry německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK Zuzana Lizcová a ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál. Moderovala Silvie Lauder.

9. říjen 2019  | 
Ilustrace

Ode zdi ke zdi: PANEL I

PANEL I: Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva. Hosté: Enver Can, člen Ilham Tohti Initiative, zástupce llhama Tohtiho (Čína) – ujgurský vědec a profesor ekonomiky, od roku 2014 ve vězení, odsouzen na doživotí, Jamshad Yorov, bratr Buzurgmehra Yorovova (Tádžikistán) – právník a obhájce lidských práv, vězněn od roku 2015, odsouzen na 28 let, Youth Initiative for Human Rights (země západního Balkánu): Ivan Djuric – Programový ředitel YIHR Srbsko. Debatu moderoval Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

6. říjen 2019  | 
Ilustrace

Silent Women – mlčící ženy v éře kulturních proměn a informační války (4. 10. 2019)

Fórum Silent Women se snaží o vznik platformy pro ty ženy, které hledají odpovědi na otázky dnešní moderní doby. Doby, kdy jsou všechny dosavadní hodnotové koncepty opětovně podrobovány zkoumání a pochybám. Chceme podpořit ženy v jejich snaze najít vlastní hlas i slovník. Ne pomocí radikálních experimentů, ale klidnou, věcnou diskusí o roli žen v této turbulentní době, kdy jsou dávné konflikty mezi pohlavími zneužívány a instrumentalizovány v hybridní válce a v propagandě. Chceme vést věcnou diskusi, hledat cesty a klidnou formou celospolečenského dialogu přispívat k řešení úkolů, které před námi na prahu nového století stojí. Téma žen se nesmí stát bitevním polem kulturní války. PANEL I: Zneužívání sociálně citlivých témat v hybridní válce a propagandě. Hosté: Danuše Nerudová – rektorka Mendelovy univerzity v Brně, Alexandra Alvarová – autorka knihy Průmysl lži a odbornice na hybridní válku, CEW21, Jakub Janda – vedoucí programu Kremlin Watch a ředitel think-tanku Evropské hodnoty, David Klimeš – novinář, Aktuálně.cz, Adriana Černá – mediální expertka, Člověk v tísni. PANEL II: „Ukradená slova“ jako nástroj informační války. Hosté: Magda Vášáryová – bývalá diplomatka, předsedkyně Živeny, Diana Kinnert – německá politoložka, podnikatelka, poradkyně A. Merkelové, autorka knihy Die Zukunft sehe ich schwarz, Jana Ciglerová – novinářka, odbornice na téma emancipace žen, Jan Jandourek – sociolog, novinář a esejista, David Smoljak – senátor ČR, scenárista a režisér. PANEL III: Ženy jako „Wind of change“. Hosté: Magda Vášáryová, Margaret Hales – prezidentka European union of women (EUW), Albana Vokshi – poslankyně albánského parlamentu, Jana Ustohalová – novinářka, DeníkN, Erica M. Umbricht – prezidentka švýcarské sekce EUW, odbornice na bezpečnostní politiku. Diskuse moderovaly Jana Spekhorstová a Lucie Tungul. Pořad vznikl díky finanční podpoře Nadace Hannse Seidela.

6. říjen 2019  | 
Ilustrace

Ode zdi ke zdi: PANEL II

PANEL II: Zdi staré a nové. Hosté: novinář Daniel Brössler, politik a právník Mátyás Eörsi, novinář Bernard Guetta a spisovatel a novinář Martin Milan Šimečka. Debatu moderovala novinářka Kateřina Šafaříková.

5. říjen 2019  | 

Říjen 1989 - Pád Berlínské zdi (5.díl)

Proč Prahu na podzim 1989 zaplavily německé trabanty? Další díl naší série tentokrát potěší všechny milovníky starých automobilů a dobré hudby. Pátý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

4. říjen 2019  | 
Ilustrace

Ode zdi ke zdi: PANEL III

PANEL IIl: Neviditelné zdi. Hosté: Ljudmila Savčuková – novinářka a aktivistka (Ruská federace), Patrik Oksanen – novinář a redaktor (Švédsko), Lenka Bradáčová – vrchní státní zástupkyně v Praze, Bob Kartous – analytik, mluvčí skupiny českých elfů. Debatu moderovala novinářka Tereza Engelová.

4. říjen 2019  | 
Ilustrace

Ode zdi ke zdi: Závěrečné slovo

Mezinárodní konferenci uzavřel Karel Schwarzenberg, politik, diplomat, ochránce lidských práv.

3. říjen 2019  | 
Ilustrace

From Wall to Wall: Closing remarks - Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg - Politician, Human Rights Defender (Czech Republic)

2. říjen 2019  | 
Ilustrace

Disidentem v Súdánu (30. 9. 2019.

Ještě před několika měsíci byl Abubakr Abdelmagid v súdánském vězení pro své politické názory. Propuštěn byl na základě amnestie politických vězňů, návrat do vlasti je však pro něj stále nereálný. Abubakr Abdelmagid je přesvědčený o tom, že každý má nárok na svobodu náboženství a příslušnost k náboženství nesmí být zákonem vynucována. Proto se již před více než třiceti lety stal aktivním v demokratické opozici. Abubakr hovořil v Knihovně Václava Havla o politické situaci v Súdánu, ale rovněž o súdánské historii a kultuře. Debatu moderoval Petr Sobalík.

2. říjen 2019  | 
Ilustrace

Zdeněk Bárta: Cesty ke svobodě (26. 9. 2019)

Setkání a debata s pamětníkem a aktérem předlistopadových událostí Zdeňkem Bártou, disidentem, evangelickým farářem, zakladatelem obnovené Diakonie, poslancem a senátorem. Večer moderoval Adam Šůra. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s ČCE – Českobratrskou církví evangelickou.

28. září 2019  | 
Ilustrace

Stálo to za to? (25. 9. 2019)

Stálo to za to? Měl smysl rozpad Rakouska­-Uherska a vznik Československa? Bylo samostatné Československo, jak tvrdil Edvard Beneš, miláčkem Doho­dy, nebo, jak o pár let později posměšně deklaroval Adolf Hitler, „slepým střevem“ Versailleské smlouvy? Lze hledat kořeny pro­blémů, které vyvrcholily později v Mnichově, v roce 1918? Není první republika, tak jako třeba řada hudebních hvězd, slavná hlavně proto, že zemřela brzy a tragicky? Jak se měnily názory Evropy a světa na Čes­koslovensko během jeho historie? Jsme potomci Jana Husa, nebo husitů? Mohou být po takové historii, jako je ta česká, stát a jeho občané státotvorně plnohodnotní a sebe­vědomí? Jsme na základě našich historických znalostí schopni klást si takové otázky? Tyto a další otázky položili moderátor televizního cyklu Historie.cs Vladimír Kučera a Karel Kučera osobnostem z různých oblastí a různých názorů. Diskusní večer na téma rezonující v knize rozhovorů Stálo to za to? byl věnován nedávno zesnulému, výjimečnému publicistovi Vladimíru Kučerovi. Hosté: Jana Čechurová, Evžen Gál, Petra Ježková a Karel Oliva. Večer moderoval Karel Kučera.

27. září 2019  | 
Ilustrace

Journalism and Democracy in the age of Polarization (23. 9. 2019)

A debate with Mark Thompson, CEO of The New York Times. Both journalism and democracy are in the process of transition – and many would say in crisis. Faced with the increasing dominance of digital platforms, majority of professional news media are fighting for economic survival as well as for regaining audience’s trust, while many countries are witnessing the rise of populism and growing polarization, threatening the very foundations of democracy. How do journalists and media organizations respond to these challenges, and what can they do to bridge the widening societal gaps that are often exploited by populists? How can they counter the influx of disinformation and “fake news” while still protecting free speech? What is the place and future of traditional journalistic norms such as objectivity, impartiality and balance in the allegedly post-truth age, and in an increasingly polarized media landscape? Panellists: Mark Thompson, CEO of The New York Times and former Director-General of BBC, Emma Smetana, journalist, moderator of DVTV, Jiří Hošek, journalist, commentator TV Seznam, Michael Žantovský, Director of Václav Havel Library. Moderator: Václav Štětka, media scholar, Loughborough University. Organised in cooperation with The Sekyra Foundation and The Centre for Philosophy, Ethics and Religion.

25. září 2019  | 
Ilustrace

Jak vyhrát volby aneb síla politického marketingu (23. 9. 2019)

Jak se staví politická kampaň? Jak moc ovlivňuje kampaň reálné činy politiků a ve výsledku zákony? Jaký vliv má politický marketing a facebook? V debatě jsme hovořili o tom, jak se politické kampaně změnily za posledních deset let nebo o tom, jak moc jsou politické strany postaveny na marketingu. Naši hosté také sdělili své zkušenosti z praxe a popsali, jak by se volič měl orientovat v dnešním prostředí. Pozvání přijali: Anna Shavit, Štěpán Štrébl a Martin Buchtík. Moderovali Jakub Čaloun, předseda spolku Mladá Politika, a Jan Švenda, místopředseda spolku Mladá Politika. Večer připravil spolek Mladá politika ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

24. září 2019  | 
Ilustrace

Diskuse s Markem Orko Váchou (16. 9. 2019)

Lidská slušnost – handicap, nebo výhoda? Aneb mohu přežít s etickými zásadami a morálním přístupem v této společnosti? Diskutovali jsme s Markem Orko Váchou. Setkání realizované ve spolupráci s ICF ČR, českou pobočkou Mezinárodní federace koučů, mělo dva záměry: představit člověka, který je vnímán jako představitel etického chování a jednání a současně člověka, který má v oblasti etiky schopnost sdílet s posluchači své znalosti a zkušenosti. Jak vnímá dnešní společnost etiku, mravnost a morálku, jak může profese kouče být nápomocna k šíření etických, mravních a morálních hodnot a postojů. To byla témata, která jsme v rámci debaty otevřeli. Marek Vácha je římskokatolický kněz, teolog, přírodovědec, pedagog a spisovatel. Na akademické půdě působí ve funkci přednosty Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK, kde je i předsedou akademického senátu.

19. září 2019  | 
Ilustrace

Česká ústava. Stává se z ní cár papíru? (10. 9. 2019)

Debata s Respektem: Mění se Česko na poloprezidentský systém? Hosté: ústavní právníci Marek Antoš, Jan Wintr a Miluše Kindlová a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Diskusi moderoval Ondřej Kundra.

13. září 2019  | 

Tvář naší země (2019) - esejistická soutěž Knihovny Václava Havla

Jak vnímáte tvář země, v níž žijete? Je Česko zemský ráj to na pohled? Vyhlašujeme již 11. ročník esejistické soutěže pro studenty středních škol. Nejlepší esejisté si odnesou finanční odměnu. Konečný termín pro odevzdání esejů je 31. 10. 2019. Více informací naleznete na www.vaclavhavel.cz/cs/vzdelavani/studentsky-esej. Web: www.vaclavhavel.cz

9. září 2019  | 
Ilustrace

V různosti je síla! Václav Havel... nebo někdo jiný? (5. 9. 2019)

Debata o protikomunistické opozici roku 1989. Z odstupu třiceti let snad vypadá československá protikomunistická opozice v roce 1989 jako názorový monolit v čele s Václavem Havlem a Chartou 77. Ve skutečnosti se aktivní občané dávno před listopadem sdružovali v desítkách občanských iniciativ. Propojené, jindy izolované skupinky a také nejrůznější „osamělí běžci“ přes rizika policejních postihů vyvíjeli bohatou kulturní činnost, vydávali množství samizdatových časopisů a knižních edic, organizovali petiční vystoupení, happeningy, a posléze i demonstrace, které v listopadu otřásaly režimem. Kdo měl v opozici největší vliv? Jaké metody opoziční činnosti se dnes zdají být nejpřínosnější? Byla spolupráce mezi opozičními skupinami jen harmonická? Anebo docházelo mezi disidenty a nastupující generací k názorovým či generačním střetům? A měl Václav Havel a veteráni Charty 77 konkurenci? S těmi, kteří byli u toho, s Monikou MacDonagh-Pajerovou, Petrem Placákem, Alexandrem Vondrou, Danielem Kroupou a Lubošem Dobrovským, hovořil Jáchym Topol.

8. září 2019  | 
Ilustrace

Komančové v Knihovně Václava Havla (25. 6. 2019)

Říše letního měsíce amerického spisovatele S. C. Gwynna je strhujícím vylíčením vzestupu a zničení Komančů, nejmocnějšího indiánského kmene v dějinách. Dotýká se éry španělské nadvlády v Novém světě, americké občanské války, masové likvidace bizoních stád a rozvoje železnice v USA. Znovu nastoluje kruté otázky kolonialismu a genocidy, nevyhýbá se však ani popisům brutality původních obyvatel, kteří tentokrát vskutku nejsou líčeni v oparu politické korektnosti či dokonce kýče. Právě Komančové se proslavili nedostižným jezdeckým i válečným uměním a legendární bojovností, zastavili rozpínání španělského impéria z Mexika i francouzských kolonistů z Louisiany. Nedokázali však vzdorovat dobře organizovaným a moderně vyzbrojeným anglosaským osadníkům. Kniha, na domácí půdě hojně recenzovaná a bouřlivě přijatá americkou veřejností, nabízí napínavé vyprávění o souboji vládců Velkých plání s dobyvačnou bílou civilizací a objektivní historický přístup k tomuto složitému a citlivému tématu. Hosté diskuse: Milan Gelnar, ředitel nakl. Argo, Miroslav Černý z Katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity, Martin Svoboda, redaktor a překladatel, a etnolog a spisovatel Mnislav Zelený – Atapan. Večer moderoval a ukázky z knihy četl Jáchym Topol.

28. červen 2019  | 
Ilustrace

Večer feministické poezie – Šepoty luny (19. 6. 2019)

Z poemy výrazného českého feministy Mirka Vodrážky Šepoty luny četla herečka Bára Hrzánová. A s autorem poemy poté hovořila na feministická témata: Proč komunistický režim, ale i disent nepřál feminismu? Proč se české ženy bojí navazovat na politické poselství Milady Horákové? Jak se prosazuje mýtus ženské krásy v herectví? Proč vzrůstá násilí na ženách a v čem je jeho nebezpečí? Kolik existuje pohlaví? Mirek Vodrážka představuje slovy filozofa Miroslava Petříčka zcela ojedinělý hlas v českém myšlení: jeho perspektiva je vždy osobní, nikoli však „subjektivní“, protože je založena na široké znalosti odborných textů z mnoha oborů (filozofie, sociologie, historie, teorie kontrakultury a dalších) a na intenzivní práci s prameny. To dokládá i jeho kniha Rozumí české ženy vlastní historii?, která skrze příběh Milady Horákové (a dalších žen, které se staly obětí totalitního režimu) reflektuje západní a český feminismus. Hudební doprovod: klávesy Mirek Vodrážka a soprán Helena Zaoralová.

21. červen 2019  | 
Ilustrace

Několik vět – letáky, demonstrace a petice v roce 1989 (18. 6. 2019)

Tématem debaty, která se konala u příležitosti 30. výročí petice Několik vět, byly veřejné akce proti komunistickému režimu na konci osmdesátých let. Diskutovali tehdejší představitelé opozičního hnutí Hana Marvanová (Nezávislé mírové sdružení – Iniciativa za demilitarizaci společnosti), Petr Placák (České děti) a Alexandr Vondra (Charta 77). Večer moderoval historik Petr Blažek. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

21. červen 2019  | 

Léto 1989 - Klid před bouří (4.díl)

V okolních zemích už delší dobu tají ledy. V Československu i přes panující léto zůstává vše při starém... Nebo už je cítit, že se blíží uragán? Čtvrtý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

17. červen 2019  | 

Petice Několik vět (1989)

Připomínka petice Několik vět, dokumentu vzešlého z prostředí Charty 77 a zveřejněného 29. června 1989. Hlavními iniciátory petice byli Václav Havel, Jiří Křižan, Stanislav Devátý a Alexander Vondra.

17. červen 2019  | 
Ilustrace

Hana Lamková: Hledání domova (14. 6. 2019)

Pohnutá životní pouť manželů Ady a Jiřího Krupičkových trvala bezmála sto let a byla neobyčejně barvitá. Vedla napříč bouřlivým 20. stoletím přes jižní přímoří tehdejšího Rakouska-Uherska do Prahy, Brna, Posázaví, z jáchymovského a dalších komunistických koncentráků až do kanadského Edmontonu. Jiří, filolog a přírodovědec, byl středoškolským učitelem, muklem, spisovatelem, vědcem a ke konci života se dočkal mnoha ocenění. Jeho knihu Renesance rozumu kdysi zvolil Václav Havel jako knihu roku. Ada, ač prožila téměř celý život v domácnosti, neměla život o nic všednější a hledání domova, pro mnohé ve 20. století tak typické, je provázelo celý život. Knihu napsala Hana Lamková, rodinná přítelkyně Ady a Jiřího, jež měla dle vlastních slov s nimi „společné století“. Křtu knihy Hledání domova byla přítomna Irena Blodgett, jediná (mimo vnuky a pravnuky již narozenými v Kanadě) dosud žijící z rodiny, jejíž osudy jsou popsány v knize. Ukázky přečetla autorka Hana Lamková, knihu pokřtil Jiří Grygar. Setkání moderovala Irena Tatíčková.

17. červen 2019  | 
Ilustrace

Střední třída na křižovatce (12. 6. 2019)

Komentovaná prezentace a debata nad sociologickým výzkumem institutu TOPAZ, jenž byl realizován s podporou Konrad Adenauer Stiftung a Wilfried Martens Centre for European Studies. Průzkum byl zaměřen na střední třídu – zkoumal, jak ovlivnila květnové volby a zda je vůbec možné bavit se o střední třídě jako jedné homogenní skupině obyvatel. Výsledky výzkumu mohou osvětlit postoje střední třídy k EU a její vliv na evropské otázky, mj. v kontextu právě proběhlých voleb do Evropského parlamentu, a napoví, jak vést dále komunikaci o evropských otázkách. Hosté: Tomáš Dvořák, politický sociolog, FSV UK, Jakub Charvát, politolog a expert na volební marketing, Markéta Pekarová Adamová, poslankyně PS PČR, Eoin Drea, vedoucí výzkumný pracovník Martens Centre, a Jaroslav Poláček, analytik institutu TOPAZ. Debatu moderoval Petr Honzejk, novinář a komentátor Hospodářských novin. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s institutem TOPAZ.

15. červen 2019  | 
Ilustrace

Podporuje stát dostatečně rodiče malých dětí? (11. 6. 2019)

Debata s Respektem: V souvislosti s aktuálně debatovaným zvýšením rodičovského příspěvku se znovu otevřela otázka, jak – a zda dostatečně – český stát podporuje rodiče. Tedy zejména matky, protože péče o děti je v Česku stále především ženskou záležitostí. Proč je stále málo míst ve školkách? Proč zaměstnavatelé nabízejí málo částečných úvazků? Hosté: Filip Pertold, ekonom CERGE-EI, Šárka Homfray, právnička Českomoravské konfederace odborových svazů, a Pavlína Kalousová, předsedkyně organizace Byznys pro společnost. Debatu moderovala Silvie Lauder.

13. červen 2019  | 

Joan Baez na podporu disidentů v Československu (1989)

Desátého června 1989 Joan Baezová v rámci svého vystoupení na festivalu Bratislavská lyra podpořila z pódia tehdejší disidetny, včetně Václava Havla.

10. červen 2019  | 
Ilustrace

Evropští básníci naživo (6. 6. 2019)

Mluvím tvou řečí – tradiční čtení českých, německých, slovenských a slovinských básníků v rámci festivalu Stranou – evropští básníci naživo. Hosté: Alja Adam, Axel Dietsch, Markéta Hejná, Rudolf Jurolek, Nina Kremžar, Jiří Macháček, Michal Maršálek, Marie Steinerová a Maja Vidmar. Hudba: Lana Petrovič, Marie Puttnerová & Martin Novák. Večerem provázela Lenka Kuhar Daňhelová.

9. červen 2019  | 
Ilustrace

Masakr na Náměstí nebeského klidu – 30 let poté (4. 6. 2019)

Z noci na 3. na 4. června 1989 Čínská lidová armáda hermeticky uzavřela oblast v okolí Náměstí nebeského klidu a zaútočila na davy studentů, kteří se od dubna na náměstí scházeli a protestovali proti porušování lidských práv, nedostatku politických práv, vysoké míře korupce, inflaci, zastaralému přístupu ke vzdělávání a také narůstajícím sociálním rozdílům. Dodnes není přesně jasné, kolik protestujících během vojenské operace zahynulo. V Číně jsou veškeré informace o masakru na Náměstí nebeského klidu blokovány. Co nasazení vojenských složek předcházelo? Proč se čínské vedení rozhodlo protesty potlačit? Jak se s odkazem protestů a jejich následného násilného potlačení současná Čína vyrovnává? Jsou podobné masové protesty v ČLR dnes vůbec možné? A je vůbec nějaká šance v současné době na demokratizační hnutí navázat? Debatovali sinoložka Olga Lomová, FF UK, a novinář a dlouhodobý zpravodaj v Číně Tomáš Etzler. Moderovala Kateřina Procházková. Úvodní slovo pronesl Erik Black, kulturní atašé Velvyslanectví USA, který v minulosti působil na Velvyslanectví USA v Pekingu. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci se Sinopsis a Velvyslanectvím USA v Praze.

7. červen 2019  | 
Ilustrace

American Spring at the Václav Havel Library: Americans in Prague – What's the news? (3. 6. 2019)

Interactive panel with three distinctive U. S. journalists based in the Czech Republic. Besides the lost beauty of the Nineties, we will discuss how the American media see the Czech Republic, what stories are interesting for U. S. readers, how these American journalists view contemporary Czech culture and politics, how Czechs see the American community, and how the relationship has evolved over the past three decades.The discussion was moderated by Czech reporter Veronika Bednářová. Panelists: Jeremy Druker, Executive Director and Editor in Chief of Transitions Online; Elizabeth Haas, writer and editor, author at Expats.cz; Evan Rail, freelance food and travel writer for the The New York Times and other publications. Organised by Václav Havel Library in cooperation with American Spring.

6. červen 2019  | 
Ilustrace

Debata o nové knize Timothyho Snydera (30. 5. 2019)

O knize Cesta k nesvobodě Timothyho Snydera, kterou v květnu vydala Nakladatelství Paseka a Nakladatelství Prostor, debatovali historici David Svoboda a Petr Hlaváček, pedagog a politik Alexandr Vondra a překladatel knihy Martin Pokorný. Diskusi moderoval ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

2. červen 2019  | 
Ilustrace

Americké jaro v Knihovně Václava Havla: Voice of America a jeho český hlas z Vídně (29. 5. 2019)

Hlas Ameriky v kontextu bipolárního světa byl námětem setkání u příležitosti výstavy věnované Ivanu Medkovi, dlouholetému zpravodaji a spolupracovníkovi Svobodné Evropy, BBC a dalších médií. S historikem Prokopem Tomkem debatovali Medkovi někdejší spolupracovníci - pozdější místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček a Jolyon Naegele, bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy. Moderoval novinář a publicista Petr Brod. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s festivalem Americké jaro.

1. červen 2019  | 
Ilustrace

Karel Hvížďala: Exilový orloj (28. 5. 2019)

Kniha vzpomínek volně navazuje na dva svazky fejetonů a drobných esejů Osmý den týdne a Dobře mrtvý dědeček. Trojice velmi osobních zpovědí představuje svérázné paměti odkrývající souvislosti od Hvížďalových dětských let až do současnosti. Autor se přiznává k vlastní naivitě i slabostem a s porozuměním přemítá o pohnutkách a činech přátel. Knihu pokřtili Radkin Honzák, Karol E. Sidon a Jan Kerhart. Ukázky přečetl Jiří Lábus a hudbou doprovázeli Dáša Vokatá a Oldřich Kaiser, podvečer moderovala Renata Klusáková. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Novela bohemica.

31. květen 2019  | 
Ilustrace

Americké jaro v Knihovně Václava Havla: NATO – jak to tenkrát bylo (27. 5. 2019)

Setkání přímých aktérů a svědků, uspořádané v roce oslav 20. výročí přijetí České republiky do NATO. Tehdejší zástupci ČR v USA poodhalili zákulisí příprav vstupu jako významné události v dějinách naší země. Hosté debaty: Petr Bísek, Luboš Dobrovský, Julie Stejskalová a Alexandr Vondra. Debatu moderoval Jaroslav Pomp, novinář a politický komentátor. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s festivalem Americké jaro.

30. květen 2019  | 

Petr Čtvrtníček a Jiří Černý čtou Zahradní slavnost (Dějství 4.)

Já? Kdo jsem já? No tak podívejte, já nemám rád tak jednostranně stavěné otázky, vážně ne! Havlova Zahradní slavnost i po více než 55 letech umí tnout do živého. V podání aktuálního souboru Divadla Na zábradlí. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

27. květen 2019  | 
Ilustrace

Republika na nás čeká aneb Kde domov můj (22. 5. 2019)

Představení studentů a absolventů ZUŠ Na Popelce v Praze 5 vzniklo jako školní inscenace v rámci projektu Knihovny Václava Havla k 100. výročí vzniku naší republiky a inspiruje se hrou Václava Havla Zítra to spustíme.

25. květen 2019  | 
Ilustrace

EU mezi včerejškem a dneškem: panel I (20. 5. 2019)

V roce 15. výročí vstupu do EU a pouhé čtyři dny před důležitými volbami do Evropského parlamentu jsme se společně zamysleli nad bilancí České republiky v Evropské unii a Evropské unie v České republice i ve střední Evropě a zároveň jsme se zahleděli do budoucnosti, a to zejména očima mladých lidí, jejichž životy bude EU ovlivňovat. Program: konferenci zahájil Michael Žantovský (Knihovna Václava Havla) a Dana Kovaříková (Zastoupení Evropské komise). Následovala performance Bohdana Bláhovce na téma EU mezi včerejškem a zítřkem a hudební vystoupení Jakuba Cermaqua. Panel I EU – věc lásky, nebo manželství z rozumu. Ve svém projevu k Evropskému parlamentu Václav Havel už v roce 1994 řekl, že po prostudování Maastrichtské smlouvy a ostatních dokumentů, na nichž je Evropská unie založena, byl osloven jeho rozum nikoliv jeho srdce. Před vstupem do Evropské unie vládla v nemalé části populace euforie z „návratu na Západ“. V referendu v roce 2003 hlasovalo 77% lidí pro vstup do EU. Lze 15 let poté říci, že srdce občanů hoří pro EU? Jak dnes prožíváme evropskou identitu? Nejedná se pouze o svazek z rozumu oproštěný od emocí? Hosté: Věra Jourová (Evropská komise), Lenka Zlámalová (Echo24), Martin Povejšil (Ministerstvo zahraničních věcí ČR) a Pavel Rychetský (Ústavní soud ČR). Debatu moderoval Jiří Hošek.

24. květen 2019  | 
Ilustrace

EU mezi včerejškem a dneškem / panel II (20. 5. 2019)

V roce 15. výročí vstupu do EU a pouhé čtyři dny před důležitými volbami do Evropského parlamentu jsme se společně zamysleli nad bilancí České republiky v Evropské unii a Evropské unie v České republice i ve střední Evropě a zároveň jsme se zahleděli do budoucnosti, a to zejména očima mladých lidí, jejichž životy bude EU ovlivňovat. Panel II Střední Evropa v Evropské unii a Evropská unie ve střední Evropě. V některých ohledech prožívá v posledních letech střední Evropa krizi evropské identity. Objevují se i snahy obrátit dosavadní kormidlo prozápadního směřování směrem na východ. Čím je tato krize způsobená a jaké jsou její projevy v jednotlivých zemích regionu? A jak Evropskou unii vnímají mladí, aktivní lidé, kteří se zapojují do občanského života a snaží se proti takovému směřování bojovat? Mohou blížící se evropské volby signalizovat bod pozitivního obratu? Hosté: Jan Spiewak (Wolne Miasto Warszawa association), Karolína Farská (Iniciativa Za slušné Slovensko), Karoly Nagy (Youth organisation of party Momentum) a Václav Němec (filozof, pedagog). Moderátor: Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

22. květen 2019  | 
Ilustrace

Eu mezi včerejškem a dneškem: panel III (20. 5. 2019)

V roce 15. výročí vstupu do EU a pouhé čtyři dny před důležitými volbami do Evropského parlamentu se chceme společně zamyslet nad bilancí České republiky v Evropské unii a Evropské unie v České republice i ve střední Evropě a zároveň se zahledět do budoucnosti, a to zejména očima mladých lidí, jejichž životy bude EU ovlivňovat. Panel IIl Mileniálové a budoucnost EU. Pro mladé lidi je Evropská unie samozřejmou součástí života. Jak ji vidí a jak by si představovali její budoucnost? Jak vnímají blížící se evropské volby? Co mohou dělat pro to, aby ostatní země nenásledovaly příklad Velké Británie? Jaké konkrétní kroky a doporučení mladí lidé pro EU a pro své vrstevníky mají?Hosté: Kovy (Youtuber), Jaroslav Miller (Univerzita Palackého v Olomouci), Barbora Kollárová (finalistka esejistické soutěže Knihovny Václava Havla) a Vojtěch Dyk (zpěvák). Debatu moderovala Zuzana Tvarůžková.

22. květen 2019  | 
Ilustrace

EU mezi včerejškem a zítřkem (20. 5. 2019)

V roce 15. výročí vstupu do EU a pouhé čtyři dny před důležitými volbami do Evropského parlamentu jsme se společně s našimi hosty zamysleli nad bilancí České republiky v Evropské unii a Evropské unie v České republice i ve střední Evropě.

21. květen 2019  | 

Červen 1989 - Několik vět (3.díl)

Co to byl „pamflet" Několik vět? A která „smečka“ ho šířila, aby „narušila socialistický vývoj Československa“? Víte, jaké „zvrhlosti“ petice Několik vět požadovala? Třetí díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

13. květen 2019  | 
Ilustrace

Serhij Žadan – Jak dnes psát o válce (9. 5. 2019)

Válka je především otázkou politickou, sociální a bezpečnostní, ale zároveň je předmětem hluboké reflexe v kultuře, obzvlášť v literatuře. Na rozdíl třeba od Ernesta Hemingwaye, nejslavnější ukrajinský spisovatel Serhij Žadan nikdy nebojoval, avšak na frontu jezdí pravidelně od roku 2014 jako humanitární dobrovolník. Válka hluboko pronikla do jeho intimní lyriky a sociální prózy. Válkou prochází hrdina jeho posledního románu Internát, učitel z malého donbaského městečka, kam nečekaně přišla armáda cizího státu. O tom, jak současná literatura reflektuje téma války, debatovali Serhij Žadan a Igor Pomerancev. Na závěr večera vystoupilo brněnské Divadlo hudby a poezie Agadir se scénickým zpracováním básní Serhije Žadana ze sbírky Dějiny kultury začátku století v překladu Alexeje Sevruka. Akce se konala v ukrajinském jazyce s tlumočením do češtiny.

12. květen 2019  | 
Ilustrace

Občanská (ne)poslušnost napříč generacemi (7. 5. 2019)

Jakou podobu může mít participace a občanská angažovanost? Jak jsou na tom Češi a Češky s účastí na úsilí něco prosazovat? Je aktivní občanství u nás běžnou součástí života, či je vnímané jako něco podezřelého? O angažovanosti ve veřejném prostoru jako součásti aktivního občanství hovořili disidentka a mluvčí Charty 77 Dana Němcová, ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek, ředitel Skautského institutu Miloš Říha a mluvčí české pobočky hnutí středoškolských studentů za klima Fridays for Future Petr Doubravský. Diskusi moderoval Martin Churavý. Během besedy byl promítnut výběr fotografií z demonstrací a happeningů v ČR i v zahraničí pořízených fotografem Petrem (Zewlakk) Vrabcem. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Výborem dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

10. květen 2019  | 
Ilustrace

Josef Rauvolf – Ginsbergova putování za železnou oponou (7. 5. 2019)

Allen Ginsberg byl nejen básníkem par excellence, stejně tak byl náruživým cestovatelem – na svých poutích poznal skutečně celý svět, spousty zajímavých lidí, načerpal mnoho podnětů. Bezesporu důležité ovšem pro něj byly cesty, které podnikl v roce 1965, kdy postupně navštívil Kubu, Československo, Sovětský svaz a Polsko, aby byl posléze z Prahy vyhoštěn. Tomu mimochodem předcházelo vyhoštění z Castrovy Havany... Jak bylo Ginsbergovým celoživotním zvykem, psal si při svých cestách deníky, jež nyní vyšly pod názvem Deníky zpoza železné opony (Iron Curtain Diaries). A právě o těch hovořil znalec a osobní přítel Allena Ginsberga, překladatel Josef Rauvolf, s Jáchymem Topolem.

10. květen 2019  | 
Ilustrace

Charta 77 – Tři generace opozice, reflexe totality (6. 5. 2019)

Vliv Charty 77 a dalších opozičních uskupení na předlistopadový režim je u nás známý. Méně známé jsou ovšem osudy mnohých signatářů. Co vůbec podpis Charty v totalitní společnosti znamenal? A lze říci, že činnost v opozici zavazuje dodnes? Jan Souček (1899–1983), sociolog, psycholog, filozof, vyučoval na bytových seminářích a podílel se na organizaci „Patočkovy létající univerzity“. O jeho životě a činnosti hovořil historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. Dále hovořil spisovatel Petr Koudelka, který uvedl román Peříčka, peříčka… bez naděje na vydání dopsaný v roce 1988. V groteskním románu autor reflektuje dvacet let pobytu v „šedé zóně“ socialistické normalizace. Nejmladší generaci disentu zastoupil chartista Karel Koutský, vnuk Jana Součka, účastník nepovolených koncertů a demonstrací, distributor mj. undergroundového Vokna či Informací o Chartě, student bytových seminářů, vedených mj. Radimem Paloušem, Oto Mádrem či Josefem Zvěřinou, dnes fotograf. Uvedli jsme dříve trezorový dokument Televizní kulturní revue ze sedmdesátých let „Kroky“ Petra Koudelky a promítli fotografie Karla Koutského, evokující dobu od osmdesátých let až po současnost. Diskuzi promluvou i hrou na kytaru podpořil undergroundový katolický kněz Ladislav Heryán. Na housle zahrál Ota Lébr. Večer moderoval Prokop Tomek.

9. květen 2019  | 
Ilustrace

Miloš Doležal: Čurda z hlíny (2. 5. 2019)

Naše novodobá historie není dlážděna jen hrdinstvím, obětavostí a zásadovostí, ale také selháváním, zrádcovstvím a kolaborací. Tři tváře, tři české příběhy: příslušník gestapa Felkl z Bělé, parašutista Čurda z Hlíny a konfident gestapa Bušta z Cerekve. Uvedení nové knížky Miloše Doležala za účasti psychologa Daniela Štrobla, který působil v Centru pro výzkum stresu i v ​několika armádních misích. Ukázky z knihy četl Hynek Chmelař.

5. květen 2019  | 
Ilustrace

Karafiáty a samet (30. 4. 2019)

Setkání s portugalskými hosty, kteří jako mladí studenti přijeli podpořit demokratizaci Československa v prosinci 1989. V diskusi společně s aktivisty, studenty z období sametové revoluce, vzpomínali na shromáždění na Národní třídě, kde Portugalci předali shromážděným lidem 50 000 růží. Zvláštní připomínka patřila Václavu Havlovi, s nímž se Portugalci během svého pobytu potkali a jejichž prostřednictvím Havel pozval portugalského prezidenta Mária Soarese na svou inauguraci. Hosté debaty: Álvaro Beleza, Diogo Cabrita, António Tavares, José Campelo, José Viegas, Paulo Barros Vale, za českou stranu Monika Pajerová a Martin Mejstřík. Večer moderoval Jakub Železný. Diskuse byla uspořádaná při příležitosti otevření výstavy Karafiáty a samet. Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989 v Městské knihovně. Připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy.

3. květen 2019  | 
Ilustrace

Beseda s Wendy Holdenovou (29. 4. 2019)

Beseda s britskou spisovatelkou a novinářkou Wendy Holdenovou, autorkou bestselleru Narodili se, aby přežili (2016) u příležitosti českých vydání dvou knižních novinek: Sto zázraků (vydává Euromedia) – paměti o životodárné síle hudby, pojednávající o životních osudech světoznámé klavíristky, první dámy cembala a pedagožky Zuzany Růžičkové (1927–2017) a I krása může zabíjet (vydává Mladá fronta) – psychothriller inspirovaný českou sklářskou tradicí a milostným dramatem české sklářky a anglického spisovatele z 80. a 90. let 20. století; důvěra je křehká jako sklo! Knihy pokřtila Andrea Tögel Kalivodová. Večer moderovala novinářka Renata Klusáková.

1. květen 2019  | 
Ilustrace

Long Journey Home: A Prague Love Story (25. 4. 2019)

Launch and reading from this memoir, recently published in Canada, in which a four-year-old girl survives a harrowing escape across the heavily armed border of Czechoslovakia with her mother and brother after the Communist takeover in 1948, leaving everything behind to flee to freedom in Canada. Years later, as a young woman living in Toronto, she is drawn to her country of birth and returns to Prague, finding love, danger, heartbreak and her family's legacy. The book was introduced by its author, Helen Notzl in discussion with David Vaughan. Organised in cooperation with the Canadian Embassy in Prague.

28. duben 2019  | 
Ilustrace

20 let v NATO, stálo to za to? (23. 4. 2019)

Vstup České republiky, Polska a Maďarska do NATO před 20 lety provázelo hřmění motorů aliančních tryskových letadel, která se připravovala k operaci Spojenecká síla v bývalé Jugoslávii. Konec tohoto období symbolizuje rozhodnutí Aliance o přijetí Severní Makedonie jako výraz pokračující stabilizace jihovýchodní Evropy. Co vedlo k rozšíření a jaký mělo význam pro naši, evropskou a světovou bezpečnost? Jakým současným rizikům a hrozbám musí Aliance čelit a co pro to musí udělat? Hosté: Petr Pavel, armádní generál a bývalý předseda vojenského výboru NATO, a Petr Kolář, diplomat a konzultant. Moderoval Michael Žantovský. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s institutem TOPAZ.

26. duben 2019  | 
Ilustrace

Vendulka Voglová: Útěk za svobodou (18. 4. 2019)

Setkání a beseda s Ondřejem Kundrou o životě Vendulky Voglové, ze které slavná fotografie Jana Lukase udělala symbol holokaustu. Když československý fotograf Jan Lukas zmáčkl spoušť svého aparátu, mělo Vendulce Voglové zbývat několik měsíců života. Fotografie, která později udělala z dvanáctiletého děvčete symbol holokaustu, přitom nemusela vůbec vzniknout. Vendulka byla Židovka a Lukas se bál pořízené snímky vyvolat. Kdyby u něj nacisté fotografii našli, skončil by stejně jako Vendulka a její rodina v koncentráku. Po téměř osmdesáti letech se novináři Ondřeji Kundrovi podařilo Vendulku Voglovou najít v USA, kam po válce emigrovala, a přesvědčit ji, aby o svém pohnutém životě a přátelství s fotografem Janem Lukasem vyprávěla. Strhující reportáž přináší svědectví o nejbolestivějších událostech 20. století. Hosté: Michaela Sidenberg a Jan Mlčoch. Večer moderovala Barbora Šichanová.

21. duben 2019  | 
Ilustrace

Ztraceni v překladu IV (17. 4. 2019)

Další z řady diskusních večerů na téma překladatelství se tentokrát zaměřil na reflexi překladové literatury v různých médiích a na sociálních sítích. Recenze knih z denního tisku téměř vymizely, v časopisech se objevují také čím dál méně. A čte je vůbec někdo? Kupuje někdo knihy na základě recenze? Nebo se propagace knih přesouvá z klasických médií do prostoru sociálních sítí, jako je Instagram, Facebook, Youtube? V čem je specifická reflexe překladové literatury a jaká je její budoucnost ve světě, který se z papíru přesouvá čím dál víc do digitálu? Hosté: Kateřina Čopjaková, literární kritička, Jakub Pavlovský, bookstagrammer; Lukáš Růžička, PR a marketing nakladatelství Paseka, Jakub Šofar, publicista a prozaik, a Monika Zavřelová, novinářka a recenzentka. Diskusi moderovala Tereza Semotamová. Pořádala Obec překladatelů ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

19. duben 2019  | 
Ilustrace

Poláci a Češi 30 let poté / změna (16. 4. 2019)

Překotný přechod ke kapitalismu a pluralismu, odstartovaný v roce 1989, zasáhl do běžného života každé rodiny i představ o směřování státu. Filozof a publicista Dariusz Karłowicz a komentátor a bývalý ředitel ČRo Vltava Petr Fischer diskutovali o tom, jak se změnila polská a česká společnost. O střetu starého a nového světa, hledání vzorů a vlastních cest do budoucnosti. Lepší zítřky jsme budovali před rokem 1989, jaké budujeme teď? Rok 1989 byl pro středoevropské země novou startovní čárou a zároveň výzvou vyrovnat se s mnoha vnitřními problémy.Večer moderoval Maciej Ruczaj. Výroční debatní cyklus vznikl ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze.

18. duben 2019  | 

Jana Plodková, Jan Hájek a Jakub Žáček čtou Zahradní slavnost (Dějství 2.)

Copak i třeba taková láska není setsakramentsky potřebná věc – když se za to umí chytnout? Druhá ukázka z legendární Zahradní slavnosti ukazuje, jak to dopadne, když člověka ovládne systém, který sám vytvořil. Havlova Zahradní slavnost i po více než 55 letech umí tnout do živého. V podání aktuálního souboru Divadla Na zábradlí. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

15. duben 2019  | 
Ilustrace

50 let od protestu Elijahu Ripse (11. 4. 2019)

Setkání s izraelským profesorem matematiky Elijahu Ripsem, který se 13. dubna 1969 po vzoru Jana Palacha zapálil v centru Rigy na protest proti okupaci Československa. Součástí besedy byla přednáška historika Petra Blažka o případech sebeupálení v souvislosti se sovětskou invazí. Večer moderoval Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

13. duben 2019  | 

Kančí na daňčím aneb Kuchařka Václava Havla

Václav Havel byl dramatik, esejista, disident, vězeň svědomí a prezident Československa a České republiky, jedna z velkých postav českých, evropských a světových dějin 20. století. Takto o něm hovoří encyklopedie, odborné studie a učební osnovy. Málokde se ale uvádí, že Havel byl také po celý život nadšeným, hloubavým, tvůrčím a ve společnosti oblíbeným kuchařem. Přestože v této oblasti nedosáhl stejně významných výsledků jako v jiných, čas strávený v kuchyni dotvářel jeho život, obohacoval život jeho nejbližších a pomáhal vytvářet pevná pouta, spojující podobně smýšlející přátele v nelehkých dobách normalizace. Také z tohoto důvodu mu věnujeme tuto malou kuchařskou připomínku. Nechceme stavět Havlovi kuchařský pomník, ani ho dávat za příklad zdravého stravování, ale prostě jen potěšit ty, kterým seznámení s touto méně známou částí jeho života udělá radost.

12. duben 2019  | 
Ilustrace

Příběh ruské geopolitiky (9. 4. 2019)

Debata s Respektem: Jak se ruská myšlenka zmocnila více než šestiny světa. Debata o minulém, současném a budoucím Rusku, spojená s uvedením knihy Jaroslava Kurfürsta Příběh ruské geopolitiky. Hosté: Jaroslav Kurfürst, diplomat a autor knihy, Ondřej Soukup, novinář, Daniela Kolenovská, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, a Jan Šír, Katedra ruských a východoevropských studií FSV UK. Debatu moderoval Ondřej Kundra.

12. duben 2019  | 
Ilustrace

50 sezon s Husou (8. 4. 2019)

Brněnské Divadlo Husa na provázku patří již padesát let ke scénám, které se vedle své umělecké činnosti profiluje i jako společensky angažované. Co to znamenalo v minulosti a kam Husa míří dnes, o tom přišli debatovat dlouholetý dramaturg Husy Petr Oslzlý, ředitel Centra experimentálního divadla Miroslav Oščatka a umělecká šéfová Anna Davidová. Večer moderoval novinář a básník Karel Škrabal, člen brněnské literární skupiny Vítrholc. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Divadlem Husa na provázku.

11. duben 2019  | 
Ilustrace

Lenka Marečková: Ať žije společnost (4. 4. 2019)

Uvedení knihy Ať žije společnost, souboru tří sbírek básní Lenky Marečkové. Autorka, signatářka Charty 77, byla za kritiku tehdejšího politického zřízení a poměrů v zemi, vyjádřenou v básních jako dvacetiletá v osmdesátých letech stíhána, odsouzena a uvězněna. Pořad uvedl Jáchym Topol. Večerem provázel editor knihy Martin Machovec. Host: Beatrice Landovská. Hudba a zpěv: Dáša Vokatá a Oldřich Kaiser. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Kalich.

6. duben 2019  | 
Ilustrace

Bronislav Ostřanský: O současném islámu (28. 3. 2019)

Uvedení publikace Současný islám: Tendence a dynamika a debata s jejím autorem, arabistou a islamologem Bronislavem Ostřanským. Diskusi moderovala Petra Královcová. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Academia.

31. březen 2019  | 
Ilustrace

Co investigativní žurnalistika dokáže a co ne (26. 3. 2019)

Každoroční setkání s nositeli prestižní Ceny Ferdinanda Peroutky v Knihovně Václava Havla. Tentokrát pozvání přijali letošní laureáti Ondřej Kundra z týdeníku Respekt a Jaroslav Kmenta z magazínu Reportér. Řeč byla o investigativní žurnalistice v Česku, a to jak v současnosti, tak v minulých letech. Mění se role a možnosti pátrací žurnalistiky? Zlepšují se podmínky pro rozkrývání faktů, které se snaží politici nebo státní úředníci spíše tajit? A jak se změnily možnosti tohoto typu psaní poté, co většinu velkých českých vydavatelství koupili čeští oligarchové a byznysmeni? Je lepší psát pro malý nezávislý projekt, nebo být krytý velkým vydavatelstvím? V diskusi také vystoupili Jaroslav Spurný z týdeníku Respekt a Ondřej Neumann z portálu Hlídací pes. Večer moderoval předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman.

29. březen 2019  | 
Ilustrace

Martin Puchner: Svět ve slovech (25. 3. 2019)

Literární historik, filozof a jeden z předních profesorů anglické literatury na Harvardu a Berkeley Martin Puchner v titulu Svět ve slovech ukazuje, že knihy, eposy a manifesty nejsou pouze texty vycházející z uměleckých a intelektuálních tradic, autor je vnímá jako aktéry dějin. Jazyk, slova a literatura proto v jeho literárních dějinách dokážou dobývat území, formovat národy a definovat kulturu stejnou měrou jako slovutní vojevůdci, vynálezci a revolucionáři. Diskusi s autorem moderoval literární kritik Jan M. Heller. Večer uvedl Michael Žantovský.

29. březen 2019  | 
Ilustrace

Brexit a Evropa za pět minut dvanáct (25. 3. 2019)

Krátký čas před stanoveným datem odchodu Spojeného království z Evropské unie nedokáže nikdo s jistotou říct, zda k brexitu skutečně dojde a pokud ano, zda právě v tento den, zda se bude jednat o odchod řídící se vzájemnou dohodou či zda půjde o brexit „tvrdý“ nebo dokonce „divoký“. Následky brexitu budou záviset na tom, která z těchto eventualit nastane, ale bezprecedentní míra nejistoty pár týdnů před rozhodným datem svědčí o selhání politických i diplomatických nástrojů v tak důležité otázce pro budoucnost Evropy i Spojeného království. Pouhé čtyři dny před plánovaným datem odchodu jsme se zamysleli nad tím, jak bude vypadat „den poté“ v Londýně, v Bruselu i v Praze. Hosté: Jakub Karfík, ředitel Odboru států severní a východní Evropy, MZV, Tomáš Prouza, bývalý státní tajemník pro EU, Alexandr Vondra, ředitel Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu, a Martin Povejšil, náměstek pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální, MZV. Diskusi moderoval Michael Žantovský.

27. březen 2019  | 

Jaro 1989 - Pusťte Havla (2.díl)

Veřejnost v čele se známými umělci sbírá odvahu a bouří se proti násilí a zatýkání během Palachova týdne. "...Nejednou jsem veřejně upozorňoval na to, že míra respektu k nekonformním a kriticky smýšlejícím občanům je ukazatelem míry respektu k veřejnému mínění vůbec. Nejednou jsem už řekl, že trvalá neúcta k pokojným projevům veřejného mínění může nakonec vyvolávat jen stále viditelnější a důraznější protesty společnosti. Nejednou jsem řekl, že nikomu nepomůže, bude-li vláda čekat na to, až začnou lidé demonstrovat a stávkovat, a že tomu všemu může snadno předejít věcným dialogem a dobrou vůlí slyšet i kritické hlasy..." (Z projevu Václava Havla u soudu, jaro 1989) Druhý díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

25. březen 2019  | 
Ilustrace

Dáváme hlas ponižovaným – útlak kvůli svobodě svědomí (21. 3. 2019)

Panelová diskuse zaměřená na situaci lidských práv v Číně, Rusku a Latinské Americe, doplněná o konkrétní příklady jednotlivců či skupin, které jsou utiskovány pro svobodu svědomí. Je možné si pro naši situaci vzít z těchto příkladů ponaučení? Máme v naší zemi svobodu svědomí, nebo se o ni máme bát? Jak naši svobodu svědomí ovlivňují média a mocní naší doby? Hosté diskuse: Ondřej Klimeš (Orientální ústav Akademie věd ČR), Valerio Mendoza (venezuelský novinář a dokumentarista), Pavel Pokorný (člen synodní rady Českobratrské církve evangelické) a Ondřej Soukup (novinář, Hospodářské noviny). Debatu moderovala Lucie Vopálenská. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Komisí pro lidská práva Českobratrské církve evangelické.

24. březen 2019  | 

Magdalena Sidonová, Petr Čtvrtníček a Jiří Černý čtou Zahradní slavnost (Dějství 1.)

Než by jednou vyhrál úplně a podruhé úplně prohrál, raději vždycky trochu vyhraje a trochu prohraje.Takový hráč se neztratí! Havlova Zahradní slavnost i po více než 55 letech umí tnout do živého. V podání aktuálního souboru Divadla Na zábradlí. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

21. březen 2019  | 
Ilustrace

Uvedení knihy Žij tam, kde jsou písně. Jak ruská Romka dobyla Ameriku (19. 3. 2019)

Vypravěčka memoáru Žij tam, kde jsou písně je dědičkou dvou starobylých kultur – po matce arménské a po otci romské. Dětství strávené na šňůrách estrádního romského divadla jejího dědečka po Sovětském svazu osmdesátých let se zcela vymykalo konvencím reálného socialismu, ale ani jako dcera přistěhovalců do Spojených států, hledajících obživu na poli tradičních věšteckých služeb a milostné magie, zrovna nezapadala. Svou tragikomickou knihu o hledání a přijetí vlastní identity, bořící zažité stereotypy a nabízející pohled pod povrch dvou pronásledovaných a relativně uzavřených národů, představila sama autorka Oksana Marafiotiová. Večerem provázela Karolína Ryvolová. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Velvyslanectvím USA v Praze.

21. březen 2019  | 
Ilustrace

Majdan s Marci Shore (18. 3. 2019)

Nedávno vyšlá kniha Marci Shore, profesorky historie na Yaleově univerzitě, Ukrajinská noc: Důvěrná historie revoluce je pokusem přiblížit historickou událost nejen historiografií dramatického politického vývoje ukrajinské zimy 2013–2014, ale především prostřednictvím příběhů jejích účastníků a jejich motivací. Snaží se tak fenomenologicky uchopit jednu ze základních otázek historické vědy: jak se z bezpočtu individuálních „malých“ dějin stávají dějiny „veliké“. S Marci Shore hovořili Pavel Barša a Jáchym Topol.

20. březen 2019  | 

Madeleine Albrightová o diktátorech a demokratech

S Madeleine Albrightovou hovořil ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Po skončení diskuse Madeleine Albrightová podepisovala svou nejnovější knihu Fašismus, která se zabývá cestou k moci někdejších i dnešních autoritářských vůdců.

18. březen 2019  | 
Ilustrace

Andrej Sannikov: Můj příběh (14. 3. 2018)

Setkání s Andrejem Sannikovem a představení jeho knihy. Andrej Sannikov je politický a sociální aktivista, koordinátor sociálního programu „Evropské Bělorusko“ a iniciativy Chartyja 97. V roce 2010 kandidoval v prezidentských volbách v Bělorusku. Po zfalšovaných volbách byl uvězněn, na svobodu se dostal na nátlak EU až po šestnácti měsících a byl donucen Bělorusko opustit. Jeho autobiografie se soustředí především na jeho odpor proti Alexandru Lukašenkovi. Časopis Foreign Policy označil jeho knihu za mix Jednoho dne Ivana Děnisoviče Alexandra Solženicyna a The Case for Democracy Nathana Šaranského. Debatovali Andrej Sannikov, Jáchym Topol, René Levinský a Michal Hrubý. Na saxofon zahrál Vratislav Brabenec. Z běloruštiny tlumočila Kryścina Šyjanok.

17. březen 2019  | 
Ilustrace

15 let Evropy, 20 let NATO. Česko slaví a přemýšlí co dál (12. 3. 2019)

Debata s Respektem: Česko před dvaceti lety vstoupilo do NATO a před patnácti do EU. Završila se tím naše cesta do svobodného světa, nebo tím teprve začala? Nestojíme dnes opět na křižovatce, kdy se o svobodu bojuje? Hosté: Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničních věcí, analytička Irena Kalhousová, Daniel Koštoval, bývalý náměstek ministra obrany, a politický geograf Michael Romancov. Diskusi moderoval Ondřej Kundra.

14. březen 2019  | 
Ilustrace

S Madeleine Albrightovou o demokratech a diktátorech (11. 3. 2019)

S Madeleine Albrightovou hovořil ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Po skončení diskuse Madeleine Albrightová podepisovala svou nejnovější knihu Fašismus, která se zabývá cestou k moci někdejších i dnešních autoritářských vůdců. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a nakladatelstvím Argo.

14. březen 2019  | 
Ilustrace

Thank you, Czech Republic, for Supporting Tibet (5. 3. 2019)

The President of the Central Tibetan Administration and political successor to His Holiness the Dalai Lama expressed his sincere gratitude to the Czech Republic, all its institutions and individuals who have been supporting the Tibetan cause and have contributed towards resolving the Tibetan issue. Program: Address by Sikyong Dr. Lobsang Sangay, President of the Central Tibetan Administration, and friends and Tibetans living in the Czech Republic Tibetan dance by Cholsum Shapdro Austria Organizer: Tibetan Association of the Czech Republic Partners: Václav Havel Library, One World Film Festival, People in Need, Forum 2000

8. březen 2019  | 
Ilustrace

Poláci a Češi 30 let poté (27. 2. 2019)

Reportéři Marek Szymaniak a Saša Uhlová vydali v minulém roce velmi podobné knihy: Urobieni (Zpracovaní) a Hrdinové kapitalistické práce. Popisují v nich nevýhodné pracovní smlouvy, práci na černo, vydírání ze strany zaměstnavatelů, nedodržování a obcházení zákonů… Pokud byla před rokem 1989 komunistickým slibem i výhružkou centrálně plánovaná „práce pro všechny“, dnes se situace obrátila a dobrovolně děláme „všechno pro práci“. Kam jsme to tedy dopracovali? Diskusi moderoval Petr Vizina. Debatní cyklus vznikl ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze.

2. březen 2019  | 
Ilustrace

Český úděl (26. 2. 2019)

Český úděl – Český úděl? Článek Milana Kundery z prosince 1968 a téměř okamžitá reakce Václava Havla „zavinily“ mnohaletou debatu českých intelektuálů, která se v pravidelných vlnách vrací na stránky našich kulturních časopisů. V Knihovně Václava Havla v ní pokračoval i Michael Žantovský, který se svými hosty přemýšlel o údělu malých a velkých národů, o tom, jak náš národ obstál v dávných i nedávných dějinných testech, o možnostech demokracie atd. Pozvání přijali Bohumil Doležal, Jiří Pehe, Petr Pithart a Matěj Spurný.

28. únor 2019  | 
Ilustrace

Novináři v ohrožení (21. 2. 2019)

Před rokem tragicky zahynul slovenský novinář Ján Kuciak. Talentovaný reportér byl zavražděn i se svou partnerkou 21. února 2018. Investigativní novinář pracoval pro server Aktuality.sk a psal o údajném napojení italské mafie na slovenské vládní špičky. Zločin otřásl Slovenskem a vyvolal největší demonstrace v zemi od pádu komunismu. V roce 2018 zemřelo ve světě 80 novinářů, dalších 348 jich je uvězněných. Je role novináře čím dál náročnější? Proč klesá důvěra v novináře? Co může novinář dělat pro lepší pověst žurnalistické profese ve veřejném prostoru? Hosté debaty: slovenský novinář a Kuciakův exkolega ze serveru Aktuality.sk Michal Badín, investigativní novinář ze serveru Seznamzpravy.cz Jiří Kubík a Pavla Holcová, novinářka, zakladatelka Českého centra pro investigativní žurnalistiku, která s Jánem Kuciakem dlouhodobě spolupracovala. Diskusi moderovala novinářka Šárka Kabátová.

23. únor 2019  | 
Ilustrace

O lásce, tmě a Amosi Ozovi (18. 2. 2019)

Večer věnovaný jednomu z nejuznávanějších izraelských spisovatelů a intelektuálů Amosi Ozovi, autorovi více než třiceti knih beletrie, esejistiky a vzpomínek, který zemřel 28. prosince minulého roku. Svým dílem vytvořil nezapomenutelnou galerii izraelské reality a jejích politických i duchovních kořenů a konfliktů. Hosté: Michael Žantovský a Alice Horáčková. Večer moderoval politolog Reda Ifrah. Pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s institutem TOPAZ.

21. únor 2019  | 
Ilustrace

Mark Slouka: Daleko v srdci (11. 2. 2019)

Beseda s česko-americkým spisovatelem Markem Sloukou. Debaty se společně s autorem zúčastnil nakladatel Aleš Lederer a překladatel Josef Moník. Ukázky z knihy Daleko v srdci přečetl herec Kajetán Písařovic. Večer moderovala Denisa Novotná.

15. únor 2019  | 
Ilustrace

Jak bojovat proti nenávisti na sítích? A jde to vůbec? (12. 2. 2019)

Debata s Respektem: Jestli se v budoucnu budou shromažďovat znaky dnešní společnosti, zmínky o sociálních sítích a nenávisti na tomto seznamu bohužel nebudou chybět. To potvrzuje i nedávný případ, ve kterém české soudy na začátku letošního roku potrestaly dva obžalované v případu nesnášenlivých příspěvků, které odsouzení vepsali pod fotografii novorozeného chlapce, narozenému v roce 2017 v Třinci české matce a kurdskému otci. Přispěvatelé dítěti přáli smrt s odkazem na jinou barvu pleti. Podobných případů mají povolané orgány na stole stovky, některé další navíc nejsou ani oznámeny. Existuje ve virtuálním prostoru spravedlnost? Jak často jsou viníci nenávistných příspěvků vypátráni a následně potrestáni? A jaká pravidla vlastně má diskuse na sociálních sítích? Hosté: Nora Fridrichová, novinářka, Česká televize, Lukáš Houdek, Hate Free, Klára Kalibová, ředitelka společnosti In Iustia, a Ondřej Šťastný, mluvčí Unie státních zástupců. Večer moderovala redaktorka týdeníku Respekt Andrea Procházková.

15. únor 2019  | 

Ivan Trojan a Martin Myšička čtou Pokoušení

Za jakou cenu byste byli ochotni se upsat ďáblu? Za žádnou? Opravdu? Jste si tím naprosto jisti? Variace Václava Havla na faustovské téma v podání Ivana Trojana a Martina Myšičky. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

13. únor 2019  | 
Ilustrace

Petr Hruška: Nikde není řečeno (7. 2. 2019)

V nakladatelství Host právě vyšla nová básnická sbírka Petra Hrušky. Rodáka z Ostravy pracuje jako literární historik v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR a vedle poezie píše také prózu. Hruškovy knihy nevychází překotně často a jeho počínání vyvolává čas od času rozruch – naposled tehdy, když odstoupil z poroty Státní ceny za literaturu na protest proti paktu s komunisty, jímž si k moci dopomohla stávající vláda České republiky. Večer v Knihovně Václava Havla představil Hruškovu nejnovější knihu i jeho názory. Na uvedení sbírky Nikde není řečeno se podíleli dva hosté: v Praze žijící bosenský básník, prozaik a překladatel Adin Ljuca a divadelní režisér, autor televizního dokumentárního cyklu Šumná města Radovan Lipus. Zahráli Irena a Vojtěch Havlovi.

10. únor 2019  | 
Ilustrace

Pavla Jazairiová: Jiná Afrika (4. 2. 2019)

Jiná Afrika novinářky Pavly Jazairiové, rozšířená verze úspěšné knihy, je věnovaná severní a západní Africe – Mali, Senegalu, Alžírsku, Tunisku. Afrika je v mnoha ohledech místem bídy, beznaděje, úpadku. Z toho se rodí touha mnoha Afričanů odejít do Evropy a začít nový život. Pohled Jazairiové, zbavený iluzí a folklorního nánosu, je bolestný, ale cenný snahou lacině nemoralizovat, nýbrž hledat vysvětlení. Součástí knihy jsou zasvěcené glosy velvyslankyně Evropské unie v Namibii Jany Hybáškové. Pavla Jazairiová se nedávno vrátila z Etiopie a má tedy zcela aktuální pohled na celé téma, které rezonuje v její knize. S Pavlou Jazairiovou hovořil specialista na islám a afrikanista Luboš Kropáček. Večer moderoval ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný.

7. únor 2019  | 

15 let Knihovny Václava Havla

Co rok, to dvě vteřiny... Děkujeme Vám za přízeň a jedeme dál!

6. únor 2019  | 
Ilustrace

Uvedení knihy pamětí Jana Šolce (30. 1. 2019)

Křest knihy Jana Šolce, někdejšího spolupracovníka a poradce Václava Havla, mluvčího Občanského fóra i poslance Federálního shromáždění. Coby pedagoga, mentora i partnera v diskusích ho dobře zná mladá generace. Ve své vzpomínkové knize se Šolc pozastavuje nad zásadními milníky československé historie. Věnuje se odsunu Němců, době československého stalinismu, popisuje nátlaky vojenské kontrarozvědky, perzekuce, jejichž obětí se stal po roce 1968, i obrovské změny po listopadu 1989. Vydání knižních pamětí libereckého filozofa, literáta a politického aktivisty Jana Šolce spolu s ním oslavili jeho přátelé, spolupracovníci, studenti. Večer uváděl Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

2. únor 2019  | 
Ilustrace

Francouzská nejistota (29. 1. 2019)

Hnutí Žlutých vest od listopadu 2018 protestuje proti rostoucím cenám pohonných hmot a bydlení. Kdo přesně jsou protestující lidé a o co konkrétně jim jde? Ustojí prezident Emmanuel Macron „tlak ulice“? A co tyto události vypovídají o stavu francouzské společnosti? O těchto a dalších otázkách diskutovali řečníci obeznámení se situací v současné Francii: Kateřina Lukešová, Lenka Zlámalová, Petr Janyška a Petr Fleischmann. Debatu moderoval Michael Žantovský.

31. leden 2019  | 
Ilustrace

Ujgursko pod čínskou vládou: Převýchovné tábory a digitální diktatura 21. století (28. 1. 2019)

Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang je podobně jako Tibet známá jako jedno z ohnisek etnických nepokojů v Číně. Oázy lemující poušť Taklamakan a stepní oblasti v Džúngarské pánvi byly připojeny k Číně až v 18. století. Donedávna v Sin-ťiangu převažovala muslimská etnika, především Ujguři. Čínští komunisté oblast ovládli v roce 1949 a od počátku reforem před 40 lety je Sin-ťiang do čínského státu integrován stále těsněji. Pro nerostné bohatství a úrodnou půdu v pouštních oázách je Sin-ťiang dosidlován čínskými kolonizátory. Represe domácího obyvatelstva vede k neustálému napětí v provincii, které eskalovalo nepokoji v Urumči v roce 2009 a sérií násilných incidentů a teroristických útoků. Od nástupu Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012 se situace v Sin-ťiangu pro Ujgury rapidně zhoršuje. O tématu hovořili Ondřej Klimeš, sinolog a ujgurista z Orientálního ústavu AV ČR, Filip Jirouš, sinolog věnující se tématu v rámci projektu Sinopsis, a Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis. Diskusi moderovala Kateřina Procházková.

30. leden 2019  | 
Ilustrace

Edward Luce: Soumrak západního liberalismu (23. 1. 2019)

Uvedení knihy a následná diskuse s odborníkem na mezinárodní vztahy Michaelem Romancovem z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Hegemonie Západu postupně oslabuje, zatímco jiné kulturní a civilizační okruhy významně posilují. Do jaké míry doopravdy souvisel ekonomický a geopolitický vzestup západní civilizace s rozvojem individuální svobody a rovnoprávnou účastí občanů na politické moci? Dlouho panovalo nepodložené přesvědčení, že Západ za své úspěchy vděčí především hodnotám, které většina jeho obyvatel samozřejmě chápe a sdílí. A že vítězné tažení demokracie a svobody už nemůže nic ohrozit. Hlavní komentátor washingtonské pobočky Financial Times Edward Luce svým textem dokládá, že realita nám ukazuje něco docela jiného. Knihu Soumrak západního liberalismu čerstvě vydalo nakladatelství Argo jako první titul nové edice Crossover. Knihu představil a následnou debatu vedl jeho redaktor Oldřich Vágner.

25. leden 2019  | 
Ilustrace

Bernd Posselt: Příběh Evropy (22. 1. 2019)

Bývalý dlouholetý poslanec Evropského parlamentu (a současný kandidát do něj) a předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt se ve své nové knize Příběh Evropy vrací ke kořenům Evropy a jejím vůdčím osobnostem, včetně Václava Havla. Současně předkládá svou vizi budoucí Evropy – rozvíjí možné cesty k tomu, jak mohou Evropané překonat současnou roztříštěnost a stát se společenstvím, které dokáže odolat nárokům současného globalizovaného světa. Rozhovor Bernda Posselta s Milanem Horáčkem (rovněž dlouholetým evropským politikem) moderoval Jaroslav Šonka.

24. leden 2019  | 
Ilustrace

Nadia Urbinati: Democracy: Decline or Transformation? (17. 1. 2018)

Contemporary democracy has been going through a series of crisis moments, from a fall in electoral turnout and a decline in party membership to the rise of right-wing populism. However, the question remains as to what these individual phenomena say about the state of democracy in general. Is what we are experiencing the gradual decline of democracy, or its transformation? And if it is the latter, what does it entail and what challenges does it bring? A debate with its author Nadia Urbinati, a renowned Italian and American political theorist from New York’s Columbia University, was chaired by the book’s translator, Jan Bíba of Charles University’s Faculty of Arts.

19. leden 2019  | 
Ilustrace

Terje B. Englund: Špion, který přišel pozdě. Československá rozvědka v Norsku (14. 1. 2019)

Setkání s norským bohemistou a novinářem. Terje B. Englund představil v Knihovně Václava Havla svou knihu Špion, který přišel pozdě (nakl. Prostor). Debaty se společně s autorem zúčastnil historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, badatel Radek Schovánek, zabývající se minulostí komunistického režimu, a překladatelka Zuzana Hlavičková. Večer moderovala Denisa Novotná.

17. leden 2019  | 
Ilustrace

Čekání na Palacha (15. 1. 2019)

Café Republika: Osobní oběť Jana Palacha v lednu 1969 se stala jedním z nejsilnějších symbolů odporu proti okupaci Československa a nastupující normalizaci. Každoroční uctění jeho památky pak bylo chápáno jako politický čin a v lednu 1989 přerostlo v několik dní trvající protesty, které byly největším projevem občanského odporu proti totalitnímu režimu od počátku sedmdesátých let. I v loňském roce se zvedla velká vlna občanského odporu. Jsou současné protesty, a zejména jejich důvody, srovnatelné s tzv. Palachovým týdnem? Jak česká a slovenská společnost vyjadřuje svůj nesouhlas s dnešním stavem společnosti? Jaká je současná motivace a očekávání? Hosté: Daniel Kroupa, politik, filozof a pedagog, Šárka Kružíková, překladatelka a aktivistka, iniciativa Proč – proto!; Mikuláš Minář, spoluzakladatel Milion chvilek pro demokracii, Juraj Šeliga, spoluzakladatel iniciativy Za slušné Slovensko. Moderovala Bára Štěpánová, herečka, jedna z nejmladších signatářek Charty 77 a aktivní účastnice Palachova týdne roku 1989.

17. leden 2019  | 

Leden 1989 - Palachův týden (1.díl)

Jak začal revoluční rok 1989? Jaká byla ve společnosti po čtyřiceti letech komunismu atmosféra a tušili lidé, co přinese konec roku? První díl vzdělávací série Rok revoluce o roce 1989 očima youtuberky. Pro základní a střední školy i další zájemce. www.rokrevoluce.cz

14. leden 2019  | 
Ilustrace

Vrtění Českým rozhlasem (10. 1. 2019)

Diskuse redaktorů Respektu a jejich hostů na aktuální téma. Je veřejnoprávní médium v ohrožení? A proč se rozbouřily vlny na Vltavě? Jak budou vypadat média veřejné služby v Česku v dalších letech? O těchto i dalších otázkách debatovali Petr Fischer, bývalý šéfredaktor ČRo Vltava, Martin Groman, předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky a bývalý šéfredaktor ČRo 2, novinářka Ivana Svobodová a Miroslav Dittrich, člen Rady Českého rozhlasu. Moderoval Ondřej Kundra.

13. leden 2019  | 
Ilustrace

Obhajoba šílencova (9. 1. 2019)

Malé allenovské sympozium při mj. příležitosti vydání stejnojmenného svazku nakladatelstvím Argo. Hosté: Michael Žantovský, Jiří Peňás, Dana Hábová a Jáchym Topol

11. leden 2019  | 
Ilustrace

Ladislav Heryán: U Božího Mlýna (18. 12. 2018)

Uvedení knižního rozhovoru U Božího Mlýna. Ladislav Heryán je doma mezi salesiány i mezi kamarády z undergroundu. Plachý introvert, který se neostýchá vystoupit na rockových festivalech s kytarou a Biblí v ruce. Katolický kněz, jenž věří v Boha, který přesahuje všechny naše představy, a přece touží po setkání s námi bez ohledu na to, kde jsme a co o něm víme. Večerem provázel Josef Beránek.

20. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Šafrán v krásných dobách folku (17. 12. 2018)

Předvánoční setkání písničkářů ze Šafránu, kteří zavzpomínali nejen na své začátky před téměř padesáti lety a na vrcholnou éru československého folku, ale také zahráli a odpovídali na dotazy z publika. Hosté: Vladimír Merta, Jaroslav Hutka, Dagmar Voňková a další. Večerem provázel Michael Žantovský. Setkání v Knihovně Václava Havla proběhlo jako doprovodný program výstavy Od ucha k uchu aneb Fenomén Šafrán.

20. prosinec 2018  | 

PF 2019

Knihovna Václava Havla Vám přeje vše nejlepší s devítkou na konci!

18. prosinec 2018  | 

Barbora Poláková čte Slovo o slovu

„Je to zázrak, kterému vděčíme za to, že jsme lidmi.“ Jeden z nejznámějších esejů Václava Havla pojednává o moci slova a o tom, jak se my - lidé - ke slovu chováme. Nezapomínejme, že slovo je silná zbraň a dbejme na to, jak s ním zacházíme. Křehkost slova si uvědomuje i zpěvačka a textařka Barbora Poláková. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

17. prosinec 2018  | 
Ilustrace

David Vaughan: Hear My Voice (13. 12. 2018)

International diplomacy has broken down. A new breed of authoritarian ruler has emerged, contemptuous of the rules of diplomacy and collective security, willing to lie and bully to build power and influence. Europe’s democracies are confused and defensive. The year is 1938 and Nazi Germany is tightening the screw on its neighbours. You are invited to the launch of the English version of David Vaughan’s documentary novel, Hear My Voice. First published in Czech, the book won the Czech Book readers’ prize in 2015. A young man has arrived in Prague. His job is to interpret and translate, but he finds himself literally lost for words, as conflicting versions of the truth fight for the upper hand. “Truth will prevail,” but whose truth will it be? The author discussed with the writer and poet Alex Went about the book - how it happened, how different the Czech and English version and the echoes it has in our time. The idea of ​​"post-truth" is nothing new.

15. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Příběh Neratova. Od rozbořeného kostela po pivovar (13. 12. 2018)

Vysídlená a doslova vylidněná vesnice, rozbořený kostel, ve kterém rostly stromy… Tak začal neratovský příběh, tak potkal poprvé v životě Neratov mladý, tajně vysvěcený kněz, Josef Suchár. Oslovil dvě rodiny, které se v Orlických horách natrvalo usadily. Spolu s dalšími přáteli založili občanské sdružení, obklopili se lidmi potřebnými a handicapovanými – a s nimi vybudovali novou vesnici. Příběh splněných vizí a dnes největšího zaměstnavatele handicapovaných v regionu. Debaty se zúčastnili farář Josef Suchár, ředitelka Základní školy speciální Broňa Havlíková a manažer spolku Neratov Antonín Nekvinda. Úvodní slovo pronesl textař, spisovatel a kulturní antropolog Michal Horáček. Moderovala Veronika Sedláčková. Na závěr besedy jsme pokřtili novou knihu Zázrak v Neratově – Josef Suchár v rozhovoru s Tomášem Kutilem. Besedu pořádal Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

15. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Jiří Černý: Za časů Šafránu (12. 12. 2018)

Pořad byl věnován fenoménu písničkářského sdružení Šafrán. Hudební publicista Jiří Černý byl u toho, když se naše městské písničkářství na konci šedesátých let rodilo, vystupoval s folkaři ze Šafránu na stejných pódiích a s mnohými léta spolupracoval. Večer přinesl jeho pohled na zásadní osobnosti našeho folku a jejich tvorbu. Rozhovor s Jiřím Černým vedl Lubomír Houdek. Akci uspořádala Knihovna Václava Havla jako doprovodný program výstavy Od ucha k uchu aneb Fenomén Šafrán.

14. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Neporazitelný Andrej Babiš – Proč vládní krize premiéra posilují? (11. 12. 2018)

Café Republika: Tuzemská politická scéna si během listopadu nečekaně prošla vládní krizí. Problémy v Babišově kabinetu odstartovala zveřejněná reportáže televize Seznam, která opět rozvířila debatu ohledně vyšetřování podezření z dotačního podvodu v případu proslulého rekreačního sídla Čapí hnízdo, jenž je v očích veřejnosti neodmyslitelně spojeno s osobou premiéra. Podle průzkumů veřejného mínění se ale ukazuje, že hnutí ANO a podpora Andreje Babiše díky politické krizi naopak stoupla. A na rozbouřenou situaci v menšinovém kabinetě nakonec více doplatila koaliční ČSSD. Co se děje v hlavě českého voliče? A proč se opozici stále nedaří konkurovat fenoménu hnutí ANO? Hosté: Martin Kratochvíl, sociolog agentury MEDIAN, Alžběta Králová, marketingová konzultantka z Institutu politického marketingu, a Lukáš Jelínek, politolog a expert na ČSSD z Masarykovy demokratické akademie. Diskusi moderovala Andrea Procházková z týdeníku Respekt.

13. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Ztráty a nálezy po roce 1918 – Církve (10. 12. 2018)

Vznik Československé republiky před sto lety neprovázelo jen vlastenecké nadšení, ale také obavy z budoucnosti. Národnostní menšiny, katolická církev, šlechta a mnozí další stáli před rozhodnutím, co teď. V nejistotě, jak se k nim nová republika zachová, si ale také museli položit otázku, jak se k novému státu zachovají oni. Hosté: Tomáš Halík, katolický kněz a teolog, Zdeněk Susa, evangelický kazatel, lékař a poutník, a Jaroslav Šebek, historik, Historický ústav AV ČR. Večer moderovala Renata Kalenská. Debatní cyklus ke stému výročí založení Československa připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Divadlem Husa na provázku.

12. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Slavnostní vyhlášení esejistické soutěže (6. 12. 2018)

Téma desátého ročníku soutěže „O jaké republice sníš?“ bylo inspirováno 100letým výročím vzniku Českolovenska a prvním novoročním prezidentským projevem Václava Havla. Nejlepší práce vybírala pětičlenná porota, v níž v roce 2018 zasedli: překladatel Viktor Janiš, architekt Petr Hájek, literární kritička Eva Klíčová, spisovatelka Natálie Kocábová a novinářka Kateřina Šafaříková​. Vyhlášení uvedl Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

9. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Doctors of Humanity: American Assistance to Czechoslovakia After World War One – Panel 1

In connection with the centenary of Czechoslovakia and the establishment of modernday Czech-American relations, it is worth remembering the humanitarian and development aid the US provided to the newly established Czechoslovak state in its first years of existence. PROGRAMME: Welcome reception at the Library: Michael Žantovský. Introduction: Stephen B. King, the US Ambassador to the Czech Republic. Panel 1: “The Great Rescue Work”: Hoover’s Food Aid for Europe and Czechoslovakia. Panellists: Bertrand Patenaude (Hoover Institution – Stanford University), Halina Parafianowicz (Institute for History and Political Sciences at the University of Białystok), moderator: Michael Žantovský

8. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Inženýři humanity: Americká pomoc v Československu po 1. světové válce – Panel II

Ke stému výročí vzniku Československa a navázání novodobých československo-amerických vztahů si zaslouží své připomenutí humanitární a rozvojová pomoc, jež Spojené státy americké nově vzniklému československému státu v prvních letech jeho existence poskytly. Ve dvou panelech jsme otevřeli debatu nad významem působení amerických neziskových, dobrovolnických a pomocných misí a organizací v Československu, zhodnotili jsme jejich odkaz v rámci širšího pojmu „amerikanizace“ Československa, diskutovali jsme také o politické pozadí jejich působení. Zmíněna byla také spolupráce mezi československou a americkou stranou, hodnoty, ideály a know-how, které sem přinesly například Hooverova potravinová pomoc, křesťanské organizace YMCA a YWCA, Americký Červený kříž a mnohé další. II. panel na téma: „Amerika v Československu“: americké neziskové organizace a rozvoj občanského sektoru v Československu po 1. světové válce. Hosté: Milada Polišenská, Petr Chlápek, Růžena Zaoralová, Roman Zaoral a Marek Skovajsa. Moderovala Jana Čechurová.

7. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Ilona Ferková: De mek jekh, Ľida! / Ještě jedno, Lído! (4. 12. 2018)

Nakladatelství romské literatury KHER uvedlo v Knihovně Václava Havla dlouho vyhlíženou novinku Ilony Ferkové o Kaštánkovi, životním smolaři, který žije na ulici a v herně na náměstí vypráví romským štamgastům příběhy za pivo. Kniha o těžkém životě, který si lze prozářit příběhy, a o tom, že i bezdomovci a gambleři mají svou hrdost. Čtení Ilony Ferkové v přímém přenosu ilustroval výtvarník Martin Zach, za nakladatelství KHER promluvil jeho zakladatel Lukáš Houdek a večerem a následnou debatou provedla Karolína Ryvolová.

7. prosinec 2018  | 

Kolik nás bude?

V pátek 10. prosince 1948 přijalo 48 zemí světa Všeobecnou deklaraci lidských práv – tehdejší Československo se zdrželo hlasování... Dodnes jejích 30 článků nepřekonatelným způsobem shrnuje morální a etické hodnoty, na nichž stojí naše civilizace. Pokud je vám znění tohoto textu blízké, symbolicky k němu připojte svůj podpis. Od první minuty 3. prosince, do půlnoci 10. prosince 2018... Kolik nás bude? Sto? Tisíc? Sto tisíc? www.koliknasbude.cz

3. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Boris Chersonskij: Rodinný archiv. Zmizelá východní Evropa (28. 11. 2018)

Ukrajinský básník, publicista a lékař Boris Chersonskij uvedl v Knihovně Václava Havla první český překlad svého románu ve verších Rodinný archiv. Vychází v něm z historie svého slovansko-židovského rodu. Děj románu se odehrává v průběhu celého dvacátého století, převážně na území střední a východní Evropy. Najdeme zde Oděsu, Lvov či Karlovy Vary, ale i Kolymu, Jeruzalém či Brooklyn. Diskuse se zúčastnila také překladatelka knihy Džamila Stehlíková a básnířka Ljudmyla Chersonská, autorka koláží k Rodinnému archivu.

1. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Josef Topol: Sezóny srdce (29. 11. 2018)

Rozhovor Karla Hvížďaly s Josefem Topolem vznikal v letech 2003–2005. Doplněn je korespondencí dramatikových prarodičů, rodičů i jeho vlastní, deníkovými záznamy, dobovými dokumenty a více než stovkou unikátních fotografií. Knihu přivítala Marie Tomášová, o Topolově díle hovořili Milan Uhde a Lenka Jungmannová. O knize promluvil Karel Hvížďala. Ukázky z knihy přečetla autorova vnučka Marie Topolová. Večerem provázel Jan Šulc.

1. prosinec 2018  | 
Ilustrace

Ivan Martin Jirous – Mága (26. 11. 2018)

Křest knihy Mága a projekt digitalizace Jirousova díla. Ústředním tématem Mágy je básník Ivan Martin Jirous. Kniha je neobvyklou kombinací deníkových zápisků Jirousovy dcery Františky Jirousové a její kamarádky Jany Bauerové. Záznamy ukazují Jirouse z devadesátých let v jiném světle, než jak ho tehdy veřejnost často vnímala – jako opilce a provokatéra. Knihu jsme uvedli za přítomnosti obou autorek. Ve druhé části večera jsme představili projekt Městské knihovny v Praze, která postupně vydá všechna básnická díla Ivana Martina Jirouse jako e-knihy. O plánech a výhledech za MK hovořil Richard Olehla. Ukázky četl Martin Machovec. Večerem provázel Aleš Palán.

28. listopad 2018  | 
Ilustrace

Simon Mawer: Pražské jaro (23. 11. 2018)

Simon Mawer, autor bestselleru Skleněný pokoj, se vrátil do Československa. Svou novelu Pražské jaro zasadil do bouřlivých šedesátých let. Pražské jaro a studená válka, Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“, československá mládež, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích... Hosté večera: Simon Mawer, Kateřina Kadlecová a Lukáš Novák. Setkání moderoval Petr Vizina.

25. listopad 2018  | 
Ilustrace

Volyň – polská a česká paměť (21. 11. 2018)

Když jedni zabíjejí, druzí přicházejí s pomocí, zní motto knihy polského reportéra Witolda Szabłowského Spravedliví zrádci, v níž se autor vydal po stopách tzv. volyňského masakru, etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině v letech 1943–44. Hovořil také s pastorem Janem Jelínkem, který na své faře za druhé světové války ukrýval všechny pronásledované. Jak se liší polské a české vzpomínky na Volyň? S polským novinářem hovořil básník a překladatel Josef Mlejnek, autor knihy Volyň tam v dáli, jehož předci žili na Volyni, a malíř Rostislav Zárybnický, který se narodil v roce 1936 ve Sklíni a v roce 1947 byl spolu se svou rodinou repatriován do Československa. Večerem provázela Lucie Zakopalová. Debata byla součástí diskusního cyklu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla, který představuje současné polské reportéry.

23. listopad 2018  | 
Ilustrace

Okupace Československa očima finské básnířky Eevy-Liisy Mannerové (19. 11. 2018)

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 šokoval celý svět a dostalo se mu odezvy i v zahraniční beletrii. V intenzivní lyrické podobě se k tragickým událostem vyjádřila významná finská modernistická básnířka Eeva-Liisa Mannerová sbírkou Kdyby smutek dýmal (1968). Dedikovala ji svému příteli Václavu Havlovi, jehož dramata v šedesátých letech překládala do finštiny. O kontextu vzniku sbírky a jejím ohlasu ve Finsku, jedinečném vztahu Eevy-Liisy Mannerové k české a slovenské kultuře a finských politických, společenských i kulturních reakcích na okupaci Československa hovořil překladatel Michal Švec a historička Barbora Skálová. Besedu doplnilo čtení ze sbírky Kdyby smutek dýmal. V rámci večera byl také uveden český překlad románu V domě básnířky, v němž autorka Helena Sinervo poetickou formou zpracovala životní osudy Eevy-Liisy Mannerové. Akci pořádala Knihovna VH ve spolupráci s Finským velvyslanectvím v Praze v rámci projektu Skandinávského domu „Severská literatura v srdci Evropy 2018“.

20. listopad 2018  | 

Ben Cristovao čte z textu Role českého prezidenta

"Vlády se mohou střídat, poslanecká sněmovna může být rozpouštěna, ale prezident zůstává... Jako pevný bod, symbol integrity státu, zastánce morálních hodnot..." I po 25 letech jsou slova Václava Havla v podání Bena Cristovaa (www.facebook.com/Cristovao.Ben/) více než aktuální. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

16. listopad 2018  | 
Ilustrace

Máme dál zůstávat v Afghánistánu? (13. 11. 2018)

Debata s Respektem: Máme dál zůstávat v Afghánistánu, jaký to dává smysl, a nenastal již čas obratu? Debata týdeníku Respekt mimo jiné o západním spojenectví, hrdinství a obecněji o zahraničním působení české armády. A také o tom, jak hodně může armáda do těchto debat promlouvat. Hosté: Petr Pavel, Ivo Zelinka a František Šulc. Diskusi moderoval Ondřej Kundra.

15. listopad 2018  | 
Ilustrace

Ztráty a nálezy po roce 1918 – Zemská šlechta (6. 11. 2018)

Café Republika: Vznik Československé republiky před sto lety neprovázelo jen vlastenecké nadšení, ale také obavy z budoucnosti. Národnostní menšiny, katolická církev, šlechta a mnozí další stáli před rozhodnutím, co teď. V nejistotě, jak se k nim nová republika zachová, si ale také museli položit otázku, jak se k novému státu zachovají oni. Hosté: František Kinský a Wolfgang Czernin, zástupci dvou generací potomků šlechtických rodů, a Zdeněk Hazdra, historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Večer moderovala Renata Kalenská. Debatní cyklus ke stému výročí založení Československa pro sezónu 2018/2019 připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Divadlem Husa na provázku.

8. listopad 2018  | 

Vaclav Havel in 29 seconds

If you want to know more about Václav Havel, just visit us via www.vaclavhavel.cz

7. listopad 2018  | 
Ilustrace

Ztraceni v překladu III: Bez redakce to nejde! (5. 11. 2018)

O procesu vzniku překladové knihy od koupě autorských práv po prodej v knihkupectví jsme hovořili na besedě redaktorů a nakladatelů, tentokrát se zaměřením na vztah překladatel – redaktor – nakladatel. Hosté: Jan Zelenka, anglista a bývalý redaktor nakladatelství Odeon, Jitka Jindřišková, nordistka a redaktorka, Petr Eliáš, anglista a šéfredaktor nakladatelství Albatros Media, a Filip Tomáš, bohemista a nakladatel (Akropolis). Diskusi moderovala hispanistka, překladatelka a redaktorka v jedné osobě Anežka Charvátová. Ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla pořádala Obec překladatelů.

7. listopad 2018  | 
Ilustrace

Afghánská modlitba za déšť (30. 10. 2018)

Wojciech Jagielski se do Afghánistánu vypravil mnohokrát, výsledkem jeho cest je kniha Modlitba za déšť, která se věnuje období mezi jarem 1992 a podzimem 2001 a sleduje afghánské režimy i plány a zájmy světových mocností. V roce 2003 byla nominována na literární cenu Nike. Česky ji letos v překladu Michaly Benešové vydalo nakladatelství Absynt. Pohled ceněného a zkušeného polského reportéra byl v debatě doplněn zkušenostmi Fatimy Rahimi – dramatickým útěkem z Afghánistánu, půlroční cestou do neznáma, zážitky z prvních let v uprchlických táborech, životem a studiem v Česku, ale také názory na aktuální situaci v Afghánistánu. Večer moderovala polonistka a překladatelka Michala Benešová. Akce se konala v rámci projektu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla.

2. listopad 2018  | 
Ilustrace

Ladislav Hejdánek: Češi a Evropa (25. 10. 2018)

Filozof a mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek píše v nové knize o naléhavých tématech dneška. Mimo jiné o neklidné „davové duši“ podléhající pseudovůdcům, o hrozbách nacionalismu a úkolech národa. Knihu uvedl její editor Jan Hron, jako hosté vystoupili Martin Palouš, Ondřej Matějka a Jiří Pehe.

27. říjen 2018  | 
Ilustrace

Ivan M. Havel 80 aneb Pohádka o králi Škrábalovi (18. 10. 2018)

Slavnostní uvedení knihy Huga Vavrečky Pohádka o králi Škrábalovi čili o Ivanovi Krasopisci na střeše pražského Paláce Lucerna, spojené s gratulací Ivanu M. Havlovi ke kulatým narozeninám. V březnu roku 1945 napsal Hugo Vavrečka svému vnukovi Ivanu M. Havlovi Pohádku o králi Škrábalovi čili Ivanovi Krasopisci. Krátce nato text pohltil vír poválečných událostí, a tak se ke svému adresátovi dostává až nyní – po více než sedmdesáti letech. Knihu uvedli a gratulace předali editorka Jana Wohlmuth Markupová, ilustrátor Jan Laštovička, redaktor Pavel Hájek a mnozí další.

27. říjen 2018  | 
Ilustrace

Democratic Transition in the Caucasus (22. 10. 2018)

Join our expert panel for a discussion on the situation in their own countries and their thoughts on how events in Armenia will reverberate around the region. Will it lead to wider change? What will it mean for relations with Azerbaijan? Is Georgia no longer the poster child of change in the Caucasus? From Armenia, Mikayel Zolyan, programme coordinator and research analysist at the Yerevan Press Club. From Georgia, Tinatin Khidasheli, former Minister for Defence and security expert. From Azerbaijan, Arzu Geybulla, a freelance writer currently living in exile in Turkey, expert on human rights and democracy in the country and one of the BBC’s top 100 Women changemakers. Co-organised by Prague Civil Society Centre and Václav Havel Library.

25. říjen 2018  | 

Pohádka o králi Škrábalovi čili o Ivanu Krasopisci

V březnu roku 1945 napsal Hugo Vavrečka svému vnukovi Ivanu M. Havlovi Pohádku O králi Škrábalovi čili Ivanovi Krasopisci. Krátce nato text pohltil vír poválečných událostí, a tak se ke svému adresátovi (a všem zvídavým čtenářům) dostává až nyní – po více než sedmdesáti letech. I přesto je jeho poselství stále živé: „… Studený pot mu vyvstal na čele a kolena se mu počala třást, neboť si uvědomil, že opravdu neumí pořádně a zřetelně napsat ani slova. Shromáždění mlčelo a bylo slyšet jen skřípot křídy na tabuli. Králevičovi se sevřelo hrdlo a do očí mu vystoupily slzy; bylo mu líto, že teď, na konci zkoušky, která dosud tak skvěle probíhala, se ukazuje jeho neumělost v tak jednoduchém předmětu, jako je psaní! S největším úsilím dokončil těch několik slov, která se píší na pohlednice; napsal také adresu cizímu králi, ale ta běžela šejdrem sem a tam. Králevič viděl, že to je hrozná matlanice, kterou tu napsal na tabuli před výkvětem svého království, on, budoucí král této země! Hrozně se studem červenal a se sklopenými zraky potácel se zpět ke školnímu trůnu. Cestou zaslechl, že si přítomní šeptem říkají: ‚škrábe’ a pokyvují při tom hlavami…“

19. říjen 2018  | 
Ilustrace

Sto let Československa (16. 10. 2018)

Debata s Respektem: Slavíme století nezávislosti a máme příležitost se nejen ponořit do historie, ale také reflektovat současnost. Přežil některý z ideálů, na nichž byl samostatný stát vybudován? T. G. Masaryk řekl, že „humanita je program český“ – platí to stále? Hosté: Jiří Padevět, spisovatel a nakladatel, Filip Matějka, ekonom, a Jakub Rákosník, historik a právník. Debatu moderovala Silvie Lauder.

18. říjen 2018  | 
Ilustrace

Po Velké válce: evropská paměť 1918–1923 (15. 10. 2018)

​Vytváření nové Evropy v letech 1918–1923 bylo komplikovaným a ne vždy mírovým procesem. Nestabilita budovaného systému byla jednou z příčin vypuknutí druhé světové války. Sto let po skončení Velké války se Evropská síť Paměť a solidarita rozhodla ve spolupráci s historiky z více než desítky zemí připravit exteriérovou výstavu, jejíž evropská pouť začala 15. října v Praze. Pokus o propojení národních pamětí, ve snaze najít společný nadnárodní diskurz, a zrození nové Evropy, to byla témata naší diskuse. Hosté: Attila Pok (Maďarsko), Jan Rydel (Polsko) a Oldřich Tůma (Česká republika). Debatu moderoval Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

18. říjen 2018  | 
Ilustrace

Po Velké válce: evropská paměť 1918–1923 (15. 10. 2018)

​Vytváření nové Evropy v letech 1918–1923 bylo komplikovaným a ne vždy mírovým procesem. Nestabilita budovaného systému byla jednou z příčin vypuknutí druhé světové války. Sto let po skončení Velké války se Evropská síť Paměť a solidarita rozhodla ve spolupráci s historiky z více než desítky zemí připravit exteriérovou výstavu, jejíž evropská pouť začala 15. října v Praze. Pokus o propojení národních pamětí, ve snaze najít společný nadnárodní diskurz, a zrození nové Evropy, to byla témata naší diskuse. Hosté: Attila Pok (Maďarsko), Jan Rydel (Polsko), Oldřich Tůma (Česká republika) a Rasa Balockaite (Litva). Debatu moderoval Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

17. říjen 2018  | 
Ilustrace

Sendvičová generace: Hledání rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem (12. 10. 2018)

Až čtvrtina Čechů patří do tzv. sendvičové generace, kterou definuje souběžná péče o nezletilé děti a starší rodiče. V naprosté většině se jedná o ženy, které navíc pracují na plný úvazek. Sendvičová generace čelí celé řadě výzev a problémů, protože péče o dvě generace je emočně, časově i finančně náročná. V situaci, kdy páry odkládají rodičovství a lidé se dožívají vyššího věku, se jedná o téma, které je třeba zohlednit v diskusi o rodinné politice, modernizaci pracovního trhu či zdravotní péče. V KVH jsme diskutovali nejen o tom, jak vytvořit strategii, která bude lépe reflektovat potřeby nejen dětí a seniorů, ale i lidí, kteří o ně pečují, a jaké modely ze zahraničí se osvědčily a jak tyto zkušenosti úspěšně přenést do místního prostředí. Hosté: Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně, Markéta Pekarová Adamová, poslankyně (TOP 09), Walburga Lerchenfeld, německá politička CSU, a Jana Michael, pedagožka, supervizorka rozdílných kultur, psychoterapeutka. Diskusi moderovala Lucie Tungul, politoložka a analytička, TOPAZ.

14. říjen 2018  | 

Každý může změnit svět / e-learningová série Knihovny Václava Havla / Teaser

Václav Havel už svoji práci odvedl, jak se ke světu kolem nás postavíme my? Šestidílná vzdělávací série o lidských právech skrze život a dílo Václava Havla seznámí mladé diváky nejen s životním příběhem Václava Havla, ale především s jeho celoživotním bojem za svobodu a lidská práva, v němž je nutné pokračovat i dnes. Série zároveň studentům přibližuje klíčové historické události druhé poloviny 20. století. Videolekce jsou natočené svižným youtube stylem působivě kombinujícím animace se současností a archivními materiály. Série je k dispozici ve dvou jazykových verzích - české a anglické. Průvodci lekcí jsou známé osobnosti - tanečník YEMI a moderátorka a zpěvačka Emma Smetana, anglickou verzí provádí mladí rodilí mluvčí. Série bude k dispozici školám a veřejnosti od září 2018.

10. říjen 2018  | 
Ilustrace

Ajelet Gundar-Gošenová: Probudit lvy (8. 10. 2018)

Román Probudit lvy s tématem migrace do Izraele si získal od svého vydání renomé po celém světě. O knize a tématu debatovali izraelská spisovatelka Ajelet Gundar-Gošenová, reportér České televize pro Blízký východ Jakub Szántó a překladatelka Magdalena Křížová. Večer zahájil Michal Žantovský.

10. říjen 2018  | 

Man of Inspiration - trailer

A series of six lessons presents Vaclav Havel to young people as a man who, despite many obstacles, spent his entire life fighting for freedom and human rights, both during the totalitarian period in Czechoslovakia and as a democratic president and subsequently also a citizen. The objective of the course is not only to reflect on the life of a specific historical figure, but also to raise awareness of the consequences that life has for today’s world – the need to constantly fight for freedom and human rights whatever the era.

4. říjen 2018  | 

Václav Havel ve 29 vteřinách

Chcete se o Václavu Havlovi dozvědět více? Stačí vyťukat www.vaclavhavel.cz

4. říjen 2018  | 
Ilustrace

Podzemní symfonie Plastic People (1. 10. 2018)

Kniha Podzemní symfonie Plastic People zachycuje osud skupiny The Plastic People of the Universe na pozadí politického vývoje v šedesátých až osmdesátých letech minulého století. V úvodu jsou přiblíženy dějiny kapely v letech 1968–1976 v rámci importu psychedelického rocku do Československa a prvních konceptů kulturních opozic. Analyzován je rovněž kontext politicky orientovaného disentu, především Charty 77 a dlouhodobé vazby kapely na Václava Havla. Následuje vznik Půlnoci a Domácí kapely, cesty do USA, snaha o legalizaci… až po rozpad skupiny. Kniha je zasvěceným pojednáním o legendární undergroundové kapele a její době; pojednáním, které přináší mnoho nového a leckteré dobře známé skutečnosti nasvěcuje z dosud neznámých úhlů. Titul uvedli její autoři František Stárek Čuňas a Martin Valenta spolu s Vratislavem Brabencem a Jáchymem Topolem. Večer moderoval Petr Onufer.

4. říjen 2018  | 

Občan (1989–2011)

Občanská společnost – Občanská odpovědnost www.zmenitsvet.cz Cílem této lekce je sledovat kroky Václava Havla po zvolení prezidentem v roce 1989 na domácím poli a věnovat se jeho snaze budovat v nově vzniklém demokratickém státě občanskou společnost. Studenti se v lekci dozvědí, co znamená pojem “občanská společnost”, jaká jsou práva, ale i povinnosti každého občana. Pochopí také to, proč Václav Havel roli občanů považoval za tak důležitou. V průběhu lekce se studenti seznámí s několika konkrétními příklady, kdy se Václav Havel a jiné osobnosti snažili podporovat rozvoj občanské společnosti. Na příkladu Václava Havla zjistí, jak se mohou oni sami aktivně zapojit do budování občanské společnosti. Studenti pochopí, že aktivní role občana je v demokratickém světě stejně důležitá jako role politických stran a že roli občana má plnit každý z nás.

3. říjen 2018  | 

Prezident (1989–2003)

Lidská práva ve světě - Lidská práva doma www.zmenitsvet.cz Cílem této lekce je sledovat kroky Václava Havla jako bojovníka za lidská práva v nové roli prezidenta státu. V úvodu se studenti dozvídají, že se Václav Havel stává prezidentem nového demokratického Československa a pomalu vrací naši zemi zpět na mapu Evropy a světa. Na příkladu několika osobností pocházejících z různých částí světa (Dalajláma/ Aung San Su ťij/ Salman Rushdie) lekce ukazuje, že Václav Havel nikdy nepřestal bránit lidská práva ani v roli nejvyššího státníka a politika. Nadále se zajímal o situaci v zemích, kde stále byl totalitní režim a kde jeho odpůrci bojovali za svobodu. Snažil se je podporovat tím, že se s nimi otevřeně scházel a zajímal se o jejich osud. Na dvou příkladech je v lekci zmíněn i Havlův zájem o lidskoprávní otázky na domácí scéně. Studenti se v rámci videolekce také dozví o „sametovém“ rozpadu Československa na dva suverénní státy a v kontrastu s ním také o dlouhotrvající občanské válce v bývalé Jugoslávii. Na Havla jako politika, který se na mezinárodním poli soustavně zasazoval o lidská práva, v lekci vzpomíná také Madeleine Albrightová.

3. říjen 2018  | 

Revoluční vůdce (1983–1989)

Perestrojka – Několik vět – Sametová revoluce www.zmenitsvet.cz V úvodu lekce se vrací Václav Havel z více než čtyřletého pobytu v komunistickém vězení a stává se nepsaným vůdcem československé opozice. Následující část lekce je věnována mezinárodní situaci především v Sovětském svazu, kde se role prezidenta ujímá Michail Gorbačov. Ten mění tvář okupačního Ruska, je to politik otevřený změnám a kompromisům, změny a atmosféra uvolňování se postupně prosazují i ve všech zemích východního bloku. V Československu si lidé na začátku roku 1989 připomínají upálení Jana Palacha a dochází ke střetům demonstrantů s policisty. Během demonstrace je zatčen i Václav Havel a odsouzen k dalšímu, již třetím pobytu ve vězení. Po propuštění iniciuje spolu s přáteli petici nazvanou Několik vět, kterou podepisuje přes 40 000 lidí a která obsahuje konkrétní politické požadavky jako propuštění politických vězňů. Ve východní Evropě dochází k postupnému pádu vládnoucích totalitních režimů a lekce přibližuje studentům klíčové momenty československé sametové revoluce 1989. V souvislosti s ní si studenti propojí události počátku revoluce s připomínkou Jana Opletala, dozví se o vzniku občanského fóra a na archivních záběrech uvidí atmosféru převratu i její klíčové osobnosti.

3. říjen 2018  | 

Politický vězeň (1976–1983)

Plastici – Charta 77 – Vězení www.zmenitsvet.cz V úvodu lekce se studenti znovu vrací k soudnímu procesu se členy skupiny The Plastic People of the Universe. Na něm si mladí diváci uvědomí porušování lidských práv – zatýkáni jsou mladí lidé jenom kvůli svému hudebnímu vkusu a nonkonformnímu vzhledu. Václav Havel a další odpůrci režimu se v procesu angažují, protože jde o zcela zjevné potírání základních lidských svobod. Následně se lekce zaměřuje na mezinárodní Konferenci o spolupráci a bezpečnosti v Evropě v roce 1975. Na ní vláda ČSSR podepisuje pakt o dodržování lidských práv, která však fakticky v naší zemi dodržována nejsou. Reakcí na podpis tohoto závazku je Charta 77. Studenti se seznámí s vznikem prvotního prohlášení Charty 77, reakcí režimu na ně i s přerodem Charty 77 v širokou komunitu lidí, kteří se více než dvanáct let budou snažit o zasazování práv a svobod v totalitním Československu. Po zatčení Václava Havla po zveřejnění Charty 77 se studenti dozvídají také o zapojení filozofa Jana Patočky a jeho tragické smrti. Mladí diváci jsou dále seznámeni se vznikem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a následným nejdelším pobytem Václava Havla ve vězení. Třetí díl končí propuštěním Václava Havla na svobodu v roce 1983.

3. říjen 2018  | 

Disident (1968–1976)

Invaze – Normalizace – Dopis Gustávu Husákovi – Disent www.zmenitsvet.cz V úvodu lekce se studenti seznámí s pojmem pražské jaro 1968 a zasadí si do tohoto období Václava Havla, jenž prožívá úspěšné období na poli dramatiky a mimo jiné odjíždí do USA na premiéru své hry Vyrozumění. Brzy poté se ale politická situace mění, Československo je v srpnu 1968 okupováno vojsky Varšavské smlouvy, nastupuje přísný diktát komunistické strany řízený Sovětským svazem a období tzv. normalizace. V lekci se studenti dozvědí o otevřeném dopisu Gustávu Husákovi, který Václav Havel píše v roce 1975, a dále o formování skupiny odpůrců režimu – tzv. disidentů, kteří společně proti totalitě bojují a snaží se v omezených podmínkách tajně vydávat zakázané knihy a rozvíjet neoficiální kulturu. Lekce končí v roce 1976, kdy režim tvrdě zasáhne proti hudebníkům undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Tento proces silně poznamená i Václava Havla. O procesu a jeho důsledcích pojednává následující lekce č. 3.

3. říjen 2018  | 

Mladý muž (1936–1968)

Šťastné dětství – Únor 1948 – Tvrdá padesátá – Zlatá šedesátá www.zmenitsvet.cz Václava Havla, jako každého z nás, formovalo prostředí, do kterého se narodil. Do jeho zprvu bezstarostného dětství v milující rodině, která mohla svým synům dopřát kvalitní vzdělávání, však brzy nesmlouvavě vstoupila historie. Obsahem první lekce e-learningového kurzu je dětství a mládí Václava Havla a zároveň stručné vymezení pojmu lidská práva.

3. říjen 2018  | 
Ilustrace

Devět set stran rodiny Havlovy (25. 9. 2018)

Slavnostní uvedení knihy Václava M. Havla Mé vzpomínky. Paměti Václava Marii Havla, otce prezidenta Václava Havla a vědce Ivana M. Havla, je možné číst mnoha způsoby. Jako autoportrét osobnosti, jejíž pronikavý podnikatelský duch se zcela přirozeně snoubil se společenskou odpovědností. Jako kroniku jedné z nejvýznamnějších pražských rodin počátku 20. století, či jako monumentální fresku počátku moderních českých dějin. Byl to totiž právě Václav M. Havel, kdo stál u celé řady klíčových studentských a občanských aktivit první republiky, kdo dobudoval Palác Lucerna, založil novou pražskou čtvrť Barrandov… Kniha vyšla vůbec poprvé v původní, autorem zamýšlené podobě a obsahuje více než tři sta dobových snímků a archivních dokumentů, z nichž většina doposud nebyla publikována. O titulu hovořili Ivan M. Havel a redaktoři Jana Čechurová, Jan M. Heller a Pavel Hájek.

27. září 2018  | 
Ilustrace

Jak si stojí Česká republika v drogové politice? (24. 9. 2018)

Je naše oficiální drogová politika kvalitní a efektivní? A jaké jsou její výzvy či případně hrozby? Lze vést racionální politickou debatu k tématu drog na legislativní úrovni? Debata otevřela téma funkčnosti drogové politiky v České republice a jejího dopadu na veřejnost, uživatele a odborníky. Pozvání k diskusi přijali Jindřich Vobořil – bývalý koordinátor protidrogové politiky, Viktor Mravčík – vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, Robert Veverka – předseda Legalizace.cz, Jan Horák – terapeut Renarkon o.p.s. a zástupce Platformy pro komplexní přístup k užívání drog a závislostem. Diskusi moderovala Marie Froulíková.

27. září 2018  | 

Knihovnicky Václava Havla

Už máte na škole Knihovničku Václava Havla? Ještě ne? Zapojte se do sítě škol, které aktivně šíří myšlenkový odkaz Václava Havla, a získejte přes 50 publikací z nakladatelství Knihovny Václava Havla. Web: http://www.vaclavhavel-library.org/cs... Sledujte naše další aktivity: Web: http://www.vaclavhavel-library.org/ Facebook: https://www.facebook.com/KnihovnaVacl... Youtube: https://www.youtube.com/user/knihovna...

25. září 2018  | 

O jaké republice sníš? Soutěž Knihovny Václava Havla 2018

Vyhlašujeme jubilejní 10. ročník esejistické soutěže pro studenty středních škol. Nejlepší esejisté si odnesou finanční odměnu. Konečný termín pro odevzdání esejů je 31.10. 2018.

18. září 2018  | 

Václav Havel Library in 63 seconds

The Václav Havel Library (www.vaclavhavel.cz) collects, researches, disseminates, promotes and advocates the spiritual, literary and political legacy of a great figure of modern Czech history - the author, playwright, thinker, human rights defender and Czechoslovak and Czech president. It also focuses on people, events and phenomena related to the legacy of Václav Havel and strives to place them in the context of the times and of the present.

15. září 2018  | 
Ilustrace

Srpen 1968 v Liberci (6. 9. 2018)

Diskuse věnovaná událostem ze srpna 1968 v Liberci, kde za sebou vojska Varšavské smlouvy zanechala hned v prvních dnech okupace devět zavražděných a desítky raněných. Součástí tehdejšího odporu bylo i vysílání libereckého rozhlasu, ve kterém působili Václav Havel a Jan Tříska. Pozvání přijali architekt Miroslav Masák, historička Markéta Lhotová a někteří další. Večer moderoval Tomáš Černý.

10. září 2018  | 

Knihovna Václava Havla ve 163 vteřinách

Knihovna Václava Havla (www.vaclavhavel.cz) shromažďuje, zkoumá, zveřejňuje, šíří a hájí myšlenkový, literární a politický odkaz velké postavy moderních českých dějin - spisovatele, dramatika, myslitele, bojovníka za lidská práva a československého a českého prezidenta. Zabývá se také osobnostmi, událostmi a jevy, které s odkazem Václava Havla souvisí, a snaží se je přibližovat a zasazovat do dobového i současného kontextu. Od srpna 2014 sídlí Knihovna Václava Havla na adrese Ostrovní 13, Praha 1. Přízemní prostory této budovy jsou věnovány expozici „Václav Havel aneb Havel v kostce“ a klubovým akcím Knihovny VH: pořádání nejrůznějších seminářů, autorských čtení, výstav, přednášek, koncertů a divadelních představení. V prvním patře se nachází kanceláře, archiv, průběžně doplňovaná knihovna a badatelna pro veřejnost. Mezi hlavní poslání Knihovny Václava Havla patří: organizovat archivní, archivně badatelské, dokumentační a knihovnické činnosti zaměřené na dílo Václava Havla a dokumenty či věci s jeho působením související, včetně odborné analýzy jejich vlivu na život a sebereflexi společnosti formou expozic, debat, autorských čtení, divadelních představení, koncertů, přednášek a dalších kulturních akcí přibližovat široké i odborné veřejnosti historický význam zápasu za lidská práva a svobody v době totality a tvorbu občanské společnosti v době budování demokracie organizovat vědecký výzkum a publikační činnost mapující „havlovský“ svět

5. září 2018  | 

Knihovna Václava Havla v 64 vteřinách

Knihovna Václava Havla (www.vaclavhavel.cz) shromažďuje, zkoumá, zveřejňuje, šíří a hájí myšlenkový, literární a politický odkaz velké postavy moderních českých dějin - spisovatele, dramatika, myslitele, bojovníka za lidská práva a československého a českého prezidenta. Zabývá se také osobnostmi, událostmi a jevy, které s odkazem Václava Havla souvisí, a snaží se je přibližovat a zasazovat do dobového i současného kontextu.

5. září 2018  | 

Václav Havel Library in 165 seconds

The Václav Havel Library (www.vaclavhavel.cz) collects, researches, disseminates, promotes and advocates the spiritual, literary and political legacy of a great figure of modern Czech history - the author, playwright, thinker, human rights defender and Czechoslovak and Czech president. It also focuses on people, events and phenomena related to the legacy of Václav Havel and strives to place them in the context of the times and of the present. From August 2014, the Václav Havel Library is located at the address Ostrovní 13, Prague 1. The building’s ground-floor spaces is dedicated to an exhibition "Václav Havel or Havel in a nutshell" and used for VHL club events – all kinds of seminars, readings, exhibitions, lectures, concerts and theatre performances. The Library’s offices, archive, constantly expanding library, and reading room are located on the first floor. The main aims of the Václav Havel Library include / Organizing archival, archival-research, documentary, museum and library activities focused on the work of Vaclav Havel and documents or objects related to his activities, and carries out professional analysis of their influence on the life and self-reflection of society / Serving, in a suitable manner, such as through exhibitions, the purpose of education and popularisation functions, thus presenting to the public the historical significance of the fight for human rights and freedoms in the totalitarian period and the formation of civil society during the establishment of democracy / Organizing scientific research and publication activities in its areas of interest

5. září 2018  | 
Ilustrace

Začínáme!

Těšíme se na Vás od pondělka 3. září 2018, v přízemí Ostrovní 13, téměř každý všední den!

3. září 2018  | 

Hrajte Havla – aneb Zítra to spustíme na škole!

Zajímá Vás historie? Máte na škole divadelní či filmový kroužek, nebo vás „jen“ baví (si) hrát? Ano? Pak vás srdečně zveme, abyste spolu s Knihovnou Václava Havla tvůrčím způsobem oslavili 100. výročí vzniku Československa a zapojili se do projektu Zítra to spustíme. Hra Václava Havla Zítra to spustíme je věnována Aloisi Rašínovi a dramatickým událostem noci z 27. na 28. října 1918, jež předcházely vyhlášení samostatnosti republiky. Smyslem projektu není vytvořit profesionální představení, ale seznámit se skrze text Václava Havla s významným mezníkem naší historie. Nejnápaditější školy představí své inscenace na minifestivalu v pražském Divadle v Dlouhé v listopadu 2018.

1. září 2018  | 

Začínáme!

Těšíme se na Vás od pondělka 3. září 2018, v přízemí Ostrovní 13, téměř každý všední den! www.vaclavhavel.cz

25. srpen 2018  | 
Ilustrace

Beseda s účastníky protestů proti invazi do Československa (21. 8. 2018)

Maďarská filozofka Ágnes Hellerová, ruský matematik Pavel Litvinov, polská dokumentaristka Joanna Helanderová, krymsko-tatarský politik Mustafa Džemilev, Taťjana Bajevová, Viktor Fajnberg či Aldis Cilinskis, byli ve skupině zahraničních hostů, kteří přijali pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů a Knihovny Václava Havla k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tématem diskuse tří významných myslitelů a hybatelů konce 60. let Ágnes Hellerové, Pavla Litvinova a Mustafy Džemileva bylo srovnání společenských změn v roce 1968 a 2018 zejména v Maďarsku, USA a na Ukrajině. Večer moderoval Josef Pazderka.

23. srpen 2018  | 

Číst Havla – čtenářská kampaň Knihovny VH – trailer 2018

Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

15. srpen 2018  | 
Ilustrace

Jan Tesař: Co počít ve vlkově břiše (21. 6. 2018)

Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v letech 1968–1980. Tesař, jako jeden z významných představitelů socialistické nekomunistické a nemarxistické opozice, patřil na konci šedesátých let k významným organizátorům odporu proti nastupující konsolidaci, v letech 1969–1970 a 1971–1976 byl vězněn, po návratu z vězení podepsal Chartu 77. Byl prvním iniciátorem vznikajícího Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, dále podzemní univerzity v Brně a v neposlední řadě také spolupráce s polským disentem. Na debatě o klíčových textech Jana Tesaře vystoupili historik Jaroslav Cuhra, literární kritik Michael Špirit a filozof a historik Tomáš Hermann. Setkání moderoval Robert Krumphanzl z nakl. Triáda.

25. červen 2018  | 
Ilustrace

Matky v ringu: Rodina, nebo profese? (20. 6. 2018)

Existuje kompromis mezi prací a péčí o děti? Rodičovství znamená pro mnoho žen nutnost opustit pracovní trh a to i na dost dlouhou dobu. Mnohdy ztrácí kontakt s oborem, snižuje se jejich kvalifikace a možnost opětovného plnohodnotného začlenění, což způsobuje i značná neflexibilita českého pracovního trhu. Některé ženy proto mateřství oddalují, rozhodují se mít méně dětí, nebo je nemají vůbec. Existují modely, které tvrdí, že znají způsob, jak umožnit, aby si žena nebo oba rodiče sami určili, jak kombinovat profesní a rodičovské potřeby a představy podle individiuálních možností každé rodiny. Jaká je podoba těchto modelů, jak se osvědčily v zahraničí, jaká jsou jejich úskalí, zda jsou prospěšné jen pro rodiče nebo i jejich děti, a zda mohou uspět v českém prostředí. Hosté diskuse: Markéta Pekarová Adamová, poslankyně PČR, Jana Spekhorstová z české sekce Evropské unie žen, Marie Oujezdská, ředitelka Národního centra pro rodinu, Filip Pertold, ekonom, think-tank IDEA při CERGE-EI. Debatu moderoval Jaroslav Poláček, analytik institutu TOPAZ.

23. červen 2018  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Sranda musí bejt, i kdyby se všichni urazili (18. 6. 2018)

Diskuse redaktorů Respektu a jejich hostů na aktuální téma. Můžeme se smát všemu? Nebo má humor mít nějaké hranice? A kdo je určí? O humoru černějším než černém přišli debatovat novinář Jindřich Šídlo, stand-up komik Nikola Džokič, filmová kritička Jindřiška Bláhová a Adéla Elbel, raperka a komička. Debatu moderovala Silvie Lauder.

19. červen 2018  | 
Ilustrace

Kateřina Hilská a Martin Hilský: Shakespeare 1599 (14. 6. 2018)

William Shakespeare je většinou vnímán jako autor takzvaně „nadčasový“, přesahující svou dobu, promlouvající k divákům minulým i současným o univerzálních tématech. James Shapiro jej však ve své knize 1599 – Jeden rok v životě Williama Shakespeara zobrazuje jako autora silně ovlivněného dobovými událostmi. V přelomovém roce 1599, kdy Shakespeare napsal dramata Jindřich V., Julius Caesar, Jak se vám líbí i Hamlet, se otevřelo divadlo Globe, hrabě z Essexu byl vyslán na trestné tažení do Irska a celá země se obávala nového střetu se španělskou Armadou. O „časovém Shakespearovi“ debatovali překladatelka knihy Kateřina Hilská a překladatel kompletního Shakespearova díla, profesor Martin Hilský. Pořádala Knihovna VH ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

17. červen 2018  | 
Ilustrace

Nucená sterilizace romských žen / Forced Sterilization of Romani Women (12. 6. 2018)

Diskuse se zaměřila na analýzu politiky nucených sterilizací romských žen v České (Československé) republice v kontextu eugeniky a sociálního státu. Mezi hosty byli badatelé zabývající se nucenou sterilizací romských žen v komunistickém Československu i akademici, kteří se diskriminačními praktikami vůči romským ženám věnují v celoevropském měřítku a s důrazem na současnou situaci. Dalším důležitým tématem diskuse byly kompenzace obětem, proto jsme k účasti pozvali i zástupce lobbistických skupin a obětí. Účastníci veřejné diskuse: Gwendolyn Albert, Celia Donert, Elena Gorolová a Angéla Kóczé. Setkání v českém jazyce a angličtině moderoval Jan Grill.

14. červen 2018  | 

Janek Rubeš čte z Dálkového výslechu

Nepřítel lidu nesmí studovat! Teenagerská léta plná zákazů byla pro Václava Havla první zkouškou na dlouhé cestě ke svobodě. Hlas autorovým vzpomínkám propůjčil Janek Rubeš. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

11. červen 2018  | 
Ilustrace

Cena Gratias agit – O osmi statečných z Rudého náměstí 1968 (7. 6. 2018)

Na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se 25. srpna na moskevském Rudém náměstí pod československou vlajkou sešli lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov, lingvistka Larisa Bogorazová a studentka Taťjana Bajevová. Během několika minut byli demonstranti napadeni a zatčeni. Zadržení byli odsouzeni k několikaletým trestům vězení, k pobytu v pracovních táborech, psychiatrických léčebnách nebo ve vyhnanství… U příležitosti udělení ceny Ministerstva zahraničí ČR Gratias agit přijali pozvání do Knihovny Václava Havla účastníci protestu Pavel Litvinov, Taťjana Bajevová a Viktor Fajnberg. Diskusi na téma dávného výročí i současných událostí vedla Michaela Stoilova, večer záhajil Michael Žantovský.

10. červen 2018  | 
Ilustrace

Elmira Lyapina – Tataři v Rusku (4. 6. 2018)

Večer o deklarovaných lidských právech a skutečné situaci turkických menšin v Rusku. O právu používání tatarštiny jako mateřského jazyka a také o historii Krymských Tatarů a jejich současném životě se svými hosty hovořila Elmira Lyapina, předsedkyně spolku KITAP – Tatarská a Turkická asociace v Praze. Obrazovým doprovodem bylo dílo Servera Abkerimova, ilustrace ze života Krymských Tatarů.

7. červen 2018  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry: Novinář uprostřed války (30. 5. 2018)

Váleční reportéři se každodenně střetávají se smrtí, násilím a utrpením konkrétních lidí. Domů by přitom měli posílat zprávy z často vzdálených a nesrozumitelných konfliktů jako nestranní pozorovatelé. Diskusi Piotra Góreckého, bývalého válečného zpravodaje polské televize, a novinářky Markéty Kutilové, která již několik let v Sýrii a Iráku dokumentuje válku proti Islámskému státu, moderovala Lucie Zakopalová z Polského institutu Praha.

3. červen 2018  | 
Ilustrace

Dilema městského liberála: Poslední zhasne? (28. 5. 2018)

Už do voleb nešel zdejší triumvirát demokratických středových stran lidovců, Starostů a TOP 09 v bůhvíjaké kondici a v nové sněmovně jim preference klesají dál. Naopak vítěznému hnutí ANO voliči přibývají. Předpovídají tyto křivky konec proevropského politického středu v České republice? Debatu moderovala Andrea Procházková. Hosté: Vít Rakušan, Jan Bartošek a Jiří Pospíšil. Setkání pořádala Knihovna Václava Havla a Názorování.

30. květen 2018  | 

Matouš Ruml čte z projevu k Sonningově ceně

Projev Václava Havla při převzetí Sonningovy ceny (1991) Chce to dost odvahy přiznat si pochybnosti o sobě samém a být sám sobě podezřelý. Václav Havel to dokázal. Matouš Ruml čte slova Václava Havla a mezi řádky se ptá, kolik dnešních politiků se nad sebou a svým poslání politika zamýšlí... Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

29. květen 2018  | 
Ilustrace

Beatrice Landovská: Autorský večer poezie (24. 5. 2018)

Básně Beatrice Landovské z osmdesátých let jsou méně známou součástí česky psané poesie z doby totality. Autorka vydávala své verše v strojopisných edicích určených okruhu přátel a známých z neoficiálního kulturního společenství disentu a undergroundu. Převažujícím tématem jsou existenciální trable a erotické féerie, o které v kurážném životě nouze nebývá. Během večera zazněly tóny undergroundových, zcela zakázaných a dávno zaniklých kapel, k vidění byly filmy i fotografie z oněch legendárních dob. Básnířku uvedl Jáchym Topol.

26. květen 2018  | 
Ilustrace

Nesamozřejmý národ? (21. 5. 2018)

Od doby, kdy se Češi zformovali jakožto moderní národ, se vynořuje tzv. česká otázka, která vlastně jen zakrývala zásadní problém: Nakolik je česká pospolitost sebevědomým politickým národem, jaký je vlastně český vztah k vlastní státnosti a obecně k politice? Jak se do její reflexe promítají vzlety i mizérie 20. století? A jak můžeme v tomto kontextu interpretovat dnešní politickou realitu, v níž se Češi občas projevují jako „nesamozřejmý národ“ a „opuštěná společnost“ stále hledající „privilegovaného viníka“ všech svých průšvihů? Jsou Češi sto let od obnovení české státnosti ve formě demokratického a republikánského Československa politicky „nezralým“ národem, nebo jde jen o ošklivou pomluvu? Nad aktuální problematikou české politické existence diskutovali historik a filozof Petr Hlaváček, politický myslitel a někdejší vrcholný politik Petr Pithart a novinář Erik Tabery. Debatu uvedl Jáchym Topol.

23. květen 2018  | 
Ilustrace

50 let pražského jara a odhodlání ke svobodě - PANEL III (18. 5. 2018)

Debatu o situaci občanů v nedemokratických režimech a jejich odhodlání bojovat za svobodu, a to na příkladu pražského jara 1968 pořádalo Česko-německé sdružení právníků, Nadace Hannse-Seidela Praha, Knihovna Václava Havla a Ústav pro studium totalitních režimů. PANEL III na téma Politika dnes. Česko-německá perspektiva. Moderátorka: Alexandra Mostýn (korespondentka taz v Praze), hosté: Klaus Brähmig (bývalý člen Bundestagu, CDU, člen správní rady ČNFB), Ondřej Matějka (náměstek ředitele, ÚSTR) a Markéta Filipová.

22. květen 2018  | 
Ilustrace

50 let pražského jara a odhodlání ke svobodě - PANEL II (18. 5. 2018)

Debata se zajímavými​ řečníky ​a dobovými svědky o situaci občanů v nedemokratických režimech a jejich odhodlání bojovat za svobodu, a to na příkladu pražského jara 1968. Jak je to dnes s právním státem a s demokracií, o tom jsme hovořili se zástupci veřejného života a s českými a s německými politiky. Pořádatelé: Česko-německé sdružení právníků, Nadace Hannse-Seidela Praha, Knihovna Václava Havla a Ústav pro studium totalitních režimů. PANEL II na téma Zkušenosti a přístup k totalitarismu. Hosté: Blanka Mouralová (politoložka, ÚSTR), Lutz Quester (pamětník - „DDR“, Norimberk) a Markus Meckel (SPD, bývalý ministr zahraničí).

21. květen 2018  | 
Ilustrace

50 let pražského jara a odhodlání ke svobodě - PANEL I (18. 5. 2018)

Diskuse o situaci občanů v nedemokratických režimech a jejich odhodlání bojovat za svobodu, a to na příkladu pražského jara 1968. Jak je to dnes s právním státem a s demokracií, o tom jsme hovořili se zástupci veřejného života a s českými a s německými politiky. Debatu moderoval Alexandra Mostýn. Pořádatelé: Česko-německé sdružení právníků, Nadace Hannse-Seidela Praha, Knihovna Václava Havla a Ústav pro studium totalitních režimů. PROGRAM: Uvítání Michael Žantovský, zahájení a uvedení do tématu Tilman Schmidt (prezident, Česko-německé sdružení právníků) a Ondřej Matějka (náměstek ředitele, ÚSTR), úvodní slovo: Robert Pelikán (ministr spravedlnosti v demisi). PANEL I na téma Právní pozitivismus a odhodlání ke svobodě. Hosté: Petr Bohata (DTJV, druhý jednatel, Institut pro východní právo Mnichov), Michael Žantovský (ředitel, Knihovna Václava Havla) a Friedrich Graf von Westphalen (advokát, předseda Karlovarských právnických dnů).

20. květen 2018  | 
Ilustrace

Česko na evropské křižovatce (3. panelová diskuse)

Panel III.: Čím by Unie mohla být, a není? Budoucnost Evropské unie je na křižovatce. Na jedné straně se rýsuje cesta k prohloubení evropské integrace - rozšíření měnové unie, vybudování společné obrany a zodpovědnosti za zahraniční politiku. Na druhé straně sílí hlasy, volající po větší decentralizaci a návratu některých pravomocí na národní úroveň. Ani jeden z těchto postojů nereflektuje problém evropské identity, duchovního étosu spojujícího členské země a jejich občany, po kterém volal Václav Havel. V závěrečném panelu konference jsme diskutovali o možných vizích budoucnosti a hledat nové impulsy procesu evropského sjednocování. Hosté: Marek Hilšer – lékař, pedagog; Petr Hlaváček – historik; Petra Hůlová – spisovatelka; Barbora Urbanová – Stužák. Debatu moderovala Kateřina Šafaříková z týdeníku Respekt.

19. květen 2018  | 
Ilustrace

Česko na evropské křižovatce (Debata se stipendisty RFE/RL)

Stipendijní programy Václav Havel a Jiří Dienstbier Journalism Fellowship jsou společnou iniciativou Rádia Svobodná Evropa a Ministerstva zahraničí ČR. Oba programy jsou určeny mladým, začínajícím novinářům ze zemí východního partnerství a Ruska, dále ze zemí západního Balkánu. Během několika měsíčního pobytu získávají stážisté podporu a zkušenosti pro svou další práci a mohou využívat zázemí profesionální instituce RFE/RL. V průběhu diskuse přiblížili svůj pohled na evropské společenství zvenku, tedy pohled mladých lidí žijících mimo Evropskou unii. Úvodní slovo pronesla Joanna Levison z Radio Free Europe/Radio Liberty. Hosté debaty: Una Čilic, Raman Pratasevich, Glib Zhavoronkov a Nektar Zogjani. Diskusi moderovala Emma Smetana.

18. květen 2018  | 
Ilustrace

Česko na evropské křižovatce (Rok 1968 na Východě a na Západě)

Zatímco se v roce 1968 mladí lidé na Východě bouřili proti diktatuře jedné strany, jejich vrstevníci na Západě protestovali proti nerovnosti a pokrytectví kapitalismu. Dnes se mnozí mladí lidé na Západě i na Východě Evropy opět bouří a opět v každém případě trochu jiným způsobem. Lze hledat kořeny jejich rozdílných reakcí v době před půl stoletím? Historický exkurz, doplněný autentickým obrazovým materiálem z Prahy a Paříže 1968, přiblížil zejména mladému publiku události roku 1968 i jeho dopady na současnost. Hosté: Jacques Rupnik, Michael Žantovský a Gabriel Eichler

17. květen 2018  | 
Ilustrace

Referenda – výzva pro demokracii, nebo krok zpět? (15. 5. 2018)

Jsou referenda zárukou lepší demokracie? Umožní občanům zapojit se do rozhodování? Nebo je to již jednou vyzkoušená a opuštěná cesta? V debatě se potkali politici i odborníci, kteří se tomuto tématu věnují. Jedním z nich byl Tomáš Lebeda, politolog a expert na politické systémy. Právní pohled představil Jan Kysela, ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie. O referendech však budou rozhodovat politici, proto se naší diskuse zúčastnil i místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, který přednáší politologii na Západočeské univerzitě v Plzni, a člen České pirátské strany a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Debatou provázel Jaroslav Poláček, který se v posledních patnácti letech aktivně věnoval volebním kampaním a působí jako analytik institutu TOPAZ.

17. květen 2018  | 
Ilustrace

Česko na evropské křižovatce (2. panelová diskuse)

Panel II. na téma: Kdyby ta Unie nebyla… V důsledku finanční a migrační krize v posledních letech povážlivě klesla podpora členství v Evropské unii, zejména u mladé generace. Mnozí kritici, zpochybňující přínosy našeho členství v EU, však většinou nepředkládají přesnější vizi, jak by mohla vypadat budoucnost země mimo EU. Jak bychom si udrželi ekonomickou stabilitu, konkurenceschopnost, bezpečnost a demokratický právní rámec. Možná nejlepší obranou proti těmto tendencím je si tuto situaci představit a diskutovat o ní. Právě k tomu byl určen druhý diskusní panel. Hosté: Martin Buchtík – sociolog, STEM; Václav Kříž – Mladí občané; Andrea Procházková – novinářka; Tomáš Sedláček – ekonom. Debatu moderovala Veronika Sedláčková z Českého rozhlasu.

16. květen 2018  | 
Ilustrace

Česko na evropské křižovatce (zahájení a 1. panelová diskuse)

Zahájení: Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, a Dana Kovaříková, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice. Úvodní řeč pronesl reportér, dokumentarista a režisér Janek Rubeš. Panel I. K čemu je nám Unie? Během čtrnácti let členství v Evropské unii zde země střední a východní Evropy nalezly ochranu před hospodářským, politickým a bezpečnostním chaosem, typickým pro transformující se společnosti. Využíváme výhod společného trhu, volného pohybu, pracovních příležitostí i vzdělávacích možností. Některá očekávání se však nenaplnila. Nebyla vymýcena korupce, klientelismus a zneužívání moci, životní standard stále nedosahuje úrovně západních zemí EU. Mnozí Středo- a Východoevropané se hlásí k hodnotám svobody, demokracie a lidských práv, ale často mají problém s přijímáním postmoderních hodnot multikulturalismu a politické korektnosti a mají pocit, že při diskusích o dalším směřování EU není jejich hlas brán náležitě v úvahu. Nejen těmto tématům byl věnován první diskusní panel konference. Hosté: Roman Joch – Občanský institut; Lukáš Kovanda – ekonom, CYRRUS; Mikuláš Minář – Milion chvilek pro demokracii; Prokop Ondráček – Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Moderovala Světlana Witowská.

15. květen 2018  | 
Ilustrace

Zmicer Daškievič: Červ (10. 5. 2018)

Daškievič je běloruský spisovatel, aktivista a bývalý politický vězeň. Jako vedoucí organizace Mladá fronta, nynějším běloruským režimem považované za nejnebezpečnejší opoziční mládežnické uskupení, byl dvakrát odsouzen k vězení, kromě toho odseděl nespočet dnů při krátkodobých „administrativních trestech“, zaplatil v souhrnu desetitisíce dolarů nesčetných pokut a on i jeho rodina jsou pod neustálým tlakem úřadů. Při svém posledním uvěznění napsal knihu povídek z vězeňského prostředí Červ, která nyní vychází česky. Debatu na téma křesťan a politika, současné Bělorusko a jak vzdorovat totalitnímu režimu se Zmicerem Daškievičem a Světlanou Vránovou, znalkyní Běloruska a překladatelkou knihy, vedla Alena Kovářová-Cichanovič. Večer uvedl Jáchym Topol.

13. květen 2018  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Mladí Češi, kteří mění Česko víc než politici (9. 5. 2018)

Jsou úspěšní ve svých civilních profesích a přesto mají potřebu se veřejně angažovat. Debata s mladými Čechy, kteří zkoušejí změnit svoji zemi. V diskusi vystoupili Do Thu Trang, bloggerka, autorka blogu Asijatka, Ladislav Zibura, cestovatel, spisovatel a copywriter, Adam Mišík, zpěvák a herec, a kajakář Vavřinec Hradilek. Večer moderoval Ondřej Kundra.

11. květen 2018  | 
Ilustrace

Čína, křesťané, exodus a česká společnost (3. 5. 2018)

Cílem besedy bylo zasadit do rámce současné české společnosti načrtnuté přítomnými hosty novodobý fenomén hledání nové vlasti a opouštění vlasti staré z náboženských důvodů. Hosté: Jan Fingerland (novinář a komentátor Českého rozhlasu), Zbigniew Czendlik (katolický kněz), Mikuláš Vymětal (evangelický farář), Jan Jandourek (sociolog, publicista a spisovatel), Ivan Štampach (religionista, teolog a vysokoškolský pedagog) a Aleš Weiss (Židovská obec, Praha). Diskusi moderoval sinolog Martin Kříž.

5. květen 2018  | 

Anna Fixová a Patricie Solaříková čtou z Dálkového výslechu

Sedmdesátá léta stála za h..., řekl John Lennon a Václav Havel to viděl podobně. Šedá, unylá normalizační léta, jak na ně vzpomíná Václav Havel, dostávají v podání Anny Fixové a Patricie Solaříkové lidštější, snesitelnější podobu. Ale jen na šest minut a šest vteřin... Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

2. květen 2018  | 
Ilustrace

Daniel Cohn-Bendit: Od bouřící se Evropy k Evropě strachu? (27. 4. 2018)

Daniel Cohn-Bendit je francouzsko-německý politik. Byl jedním ze studentských vůdců květnových nepokojů v Paříži v roce 1968. Spolupředsedal skupině Evropských Zelených a je spolupředsedou Spinelliho skupiny v Evropském parlamentu. Půjde západ Unie jedním směrem, zatímco Visegrád se vydá směrem opačným? Je současná Evropa opravdu Evropou strachu? A z čeho se z událostí roku 1968 můžeme poučit, aby si dnešní Evropané snadněji poradili s rokem 2018? O těchto a dalších otázkách debatoval Daniel Cohn-Bendit s Petrem Pithartem, a to v rámci diskusního cyklu, který pořádá: KVH, Institut français de Prague, Institut pro evropskou politiku Europeum a Goethe-Institut Prag.

30. duben 2018  | 
Ilustrace

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – Setkání ke 40. výročí vzniku II. PANEL (26. 4. 2018)

Panel II. (Téma: Pokus o zničení VONS a jeho přežití) V květnu 1979 se státní moc rozhodla zničit Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – bylo zatčeno šestnáct jeho členů, deset nejaktivnějších zůstalo ve vyšetřovací vazbě a šest bylo v zimě 1979 odsouzeno. Přihlásilo se však dvanáct nových členů a práce výboru pokračovala. Hosté: Dana Němcová, Ján Čarnogurský, Jiří Gruntorád, Václav Malý a Jan Ruml. Setkání moderovala Petruška Šustrová.

28. duben 2018  | 
Ilustrace

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – Setkání ke 40. výročí vzniku I. PANEL (26. 4. 2018)

V diskusních panelech jsme se zabývali vznikem výboru, způsobem jeho práce a distribucí informací VONS do zahraničí, a dále reflexí dramatických událostí roku 1979, kdy se státní moc rozhodla výbor zlikvidovat – v květnu bylo zatčeno šestnáct jeho členů a z nich bylo šest (mj. i Václav Havel) odsouzeno k několikaletému vězení. Panel I. (Téma: Vznik VONS) Motivem k založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v dubnu 1978 byly mj. dobré zkušenosti z práce „Výboru za tři“ a snaha upozornit na případy lidí, kteří nebyli na Západě ani v Československu veřejně známí, takže je státní moc mohla pronásledovat bez rizika veřejných kampaní na jejich podporu. Hosté: Kamila Bendová, Anna Šabatová a Zofia Romaszewská. Setkání moderovala Petruška Šustrová.

28. duben 2018  | 
Ilustrace

Šenkyřík, Jirous, Vtípil: I vši (24. 4. 2018)

Básně Ivana Martina Jirouse zhudebňoval Tomáš Šenkýřík patnáct let. „Nahrávku jsme zavezli Magorovi do Prostředního Vydří, ale nebyl doma, a tak jsem ji položil na parapet za okno. Asi po dvou letech jsem Magora potkal v Roxy a on nadšeně mluvil o tom, jak jsem ji zhudebnil. Byl jsem z toho v euforii…“ Po několika dalších setkáních Magor Tomášovi dovolil zhudebnit cokoli z jeho básní. Album I vši, které vyšlo na podzim roku 2014 u Indies, obsahuje čtrnáct skladeb v produkci Tomáše Vtípila. V Knihovně Václava Havla při uvedení alba zahráli: Tomáš Šenkyřík, Tomáš Vtípil, Marie Puttnerová a Tomáš Hradil.

26. duben 2018  | 
Ilustrace

Časopis NaVýchod: Konflikty ve východní Evropě a na Kavkaze (23. 4. 2018)

Obnovený časopis NaVýchod se již druhý rok věnuje kulturním a politickým událostem na východ od České republiky. Region, který se v půběhu posledních let stal dějištěm etnických i válečných konfliktů: ruská agrese na Ukrajině, anexe Krymu, „zmražené“ Podněstří, neutuchajicí napětí v arménsko-ázerbájdžánských vztazích, válka v Náhorním Karabachu, Abcházii a Jižní Osetii. Prezentace časopisu byla doprovázena diskusí. O neklidných územích hovořila Petra Procházková, která se dlouhodobě věnuje dění v regionu a jako novinářka a očitý svědek podávala zprávy o konfliktech na Donbasu, v Osetii, Abcházii, Gruzii, Náhorním Karabachu a Afghánistánu. Večer moderoval Radko Mokryk z Ústavu Východoevropských studií FF UK a redaktor časopisu NaVýchod.

25. duben 2018  | 

Adam Mišík čte z Novoročního projevu 1990

Naše země nevzkvétá Překvapivě aktuální novoroční projev prezidenta Václava Havla z roku 1990. Kolik se toho od té doby změnilo? Co jsme dokázali a co naší společnosti ještě stále chybí? Na střeše Národního divadla slova VH připomněl zpěvák Adam Mišík. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

23. duben 2018  | 
Ilustrace

Festival Americké jaro v KVH – Drahá mama / Dear Alice (19. 4. 2019)

Scénické čtení z dopisů výjimečných žen blízkých TGM – Charlotty a Alice Masarykových. Účinkovaly: Daniela Kolářová a Marie Málková, dramaturgie: Lucie Němečková, režie: Zuzana Burianová. Po čtení následovala debata s Marií Neudorflovou – českou historičkou, která se dlouhodobě zabývá masarykovskou tematikou.

21. duben 2018  | 
Ilustrace

Festival Americké jaro v KVH – Česko-americké vztahy po roce 1918 (16. 4. 2018)

Před sto lety podpořily Spojené státy americké založení Československa. Zavazuje nás tato historická skutečnost k něčemu do budoucna? A lze žít jen z tradice silného spojenectví po roce 1989? O současnosti česko-amerických vztahů debatovaly osobnosti, které se Amerikou nechávají inspirovat ve svých profesních životech: Jiří Schneider, Vít Smetana a Václav Pecha. Večer moderoval Daniel Anýž.

18. duben 2018  | 
Ilustrace

Vzpomínky na rok 1918 – bod zvratu pro Evropu I. (11. 4. 2018)

Historici, novináři, učitelé a další řečníci ze 7 evropských zemí porovnávali své pohledy a diskutovali nad současným významem roku 1918, a to zejména s ohledem na výklady připisované roku 1918 po dobu celého 20. století. Diskuse na téma: Vnímání roku 1918 ve „starých“ a „nových“ státech. Jak se na události roku 1918 dívají země, jež bývaly říše, i nově vzniklé národy - přetrvávají neustálé rozdíly? Cítíme nostalgii, spokojenost, hořkost, lhostejnost? A jaký význam mají příběhy roku 1918 pro budoucnost Evropy? Mají vliv na dnešní politiku a společnost? Pokud ano, jaký. Řečníci: sociální psycholog György Csepeli, historik Miroslav Michela, novinář Christoph Prantner a historik Jan Hanzlík. Debatu moderovala historička Adéla Gjuričová.

13. duben 2018  | 
Ilustrace

Vzpomínky na rok 1918 – bod zvratu pro Evropu II. (11. 4. 2018)

Jaký význam má rok 1918 pro dnešní evropskou politiku a společnost? Jakou roli sehrála historie v představách o Evropě 21. století? Historici, novináři, učitelé a další řečníci porovnávali své pohledy a diskutovali nad současným významem roku 1918, a to zejména s ohledem na výklady připisované roku 1918 po dobu celého 20. století. Diskuse na téma: Vnímání roku 1918 v západní a střední Evropě. Existují rozdíly v pohledu na rok 1918 mezi západní a střední Evropou? Pokud ano, jaké jsou a jak se odrážejí různými přístupy k dnešní realitě? Je rok 1918 vnímán také jako rok vzniku nových států západní Evropy? Jak je nahlížen rozpad starých říší v Belgii a Finsku? Řečníci: Machteld Venken, docent Vídeňské univerzity / Kalle Kallio, ředitel Werstas muzea práce ve Finsku / Václav Kuneš, učitel historie / Lukasz Jasina, historik. Setkání moderovala novinářka Pavlína Kvapilová.

13. duben 2018  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Co říká o Češích jejich hymna a je nutné ji měnit? (10. 4. 2018)

Snahou o „rozpoutání debaty“ se dnes zaštiťuje kdekdo. Českému olympijskému výboru se to společně se skladatelem Milošem Bokem skutečně povedlo, když představili alternativní verzi státní hymny. Málokomu se líbila, rozpoutala se však cenná diskuse o poselství Škroupovy a Tylovy písně Kde domov můj. V diskusi vystoupili Miloš Bok, hudební skladatel a autor nové úpravy hymny; Ivan Klánský, děkan Hudební fakulty AMU; Jarmila Gabrielová, hudební historička z FF UK; Petr Fischer, šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava a Radek Baborák, hornista a dirigent. Debatu moderovala Silvie Lauder.

12. duben 2018  | 
Ilustrace

Zrození státu: Dvě vytoužené republiky – BNR a Československo (26. 3. 2018)

Obě republiky vznikly před sto lety, v roce 1918, ze stejných historických pohnutek. Proč je čekal jiný osud? Co víme o setkání prezidenta Masaryka a premiéra Luckěviče? Jak se žilo v Praze dvěma prezidentům BNR? Běloruská lidová republika byla vyhlášena v Minsku 25. března 1918, o pár měsíců dříve než Československo. Nově zrozený stát stihl vydat své pasy, začal zakládat své vojenské oddíly a snažil se o diplomatické uznání, a to i ze strany Československa. Všechny plány a naděje však zanedlouho rozdrtil nástup bolševiků. O historických souvislostech hovořili badatelé Michal Plavec a Daniela Kolenovská, spoluautoři knihy Běloruská emigrace v meziválečném Československu, a Ivonka Survilla, předsedkyně exilové Rady BNR v Kanadě. Debatu moderovala Alena Kovářová Tichanovičová.

29. březen 2018  | 
Ilustrace

Hana Frejková: Divný kořeny (22. 3. 2018)

Ludvík Frejka, otec herečky a zpěvačky Hany Frejkové, byl v roce 1952 ve vykonstruovaném procesu s Rudolfem Slánským a protistátním spikleneckým centrem obžalován ze špionáže a velezrady, odsouzen k smrti a popraven. Haně bylo tehdy sedm let a její život byl touto tragédií navždy poznamenán, a to tím více, čím méně toho o svém otci a celé rodinné historii věděla. Příběh své rodiny skládala už pak jako dospělá řadu let. Vyhledávala příbuzné, probírala rodinnou korespondenci, ale především pátrala v archivech ministerstva vnitra. O své složité cestě za desítky let starými událostmi a souvislostmi, a o tom, co na této nesnadné pouti objevila, napsala knihu s výmluvným názvem Divný kořeny. K uvedení audioknihy Divný kořeny zazněly písně skupiny Jidiš ve třech. Pořádala KVH ve spolupráci s nakladatelstvím Radioservis.

24. březen 2018  | 
Ilustrace

Den pro Kubu – hájíme (si) lidská práva (20. 3. 2018)

Diskusní večer se uskutečnil jako připomínka 18. března 2003, kdy došlo na Kubě k zatčení sedmdesáti pěti předních disidentů, kteří byli odsouzeni k mnohaletým trestům. Na svobodu se předčasně dostali až v roce 2010 a většina z nich odešla pod nátlakem vlády do exilu. Témata: Jaká je situace na Kubě dnes? Do jaké míry funguje přímá podpora opozice, která se snaží podkopat důvěryhodnost a pevnost autoritářského režimu zevnitř? A jak je to s lidskými právy obyčejných Kubánců, kteří „chtějí jen obyčejně (pře)žít“ a kteří to s politikou už vzdali? Hosté diskuse: Taťana Fischerová, Martin Balcar, Peter Moree, Marek Hilšer a Lucia Argüellová. Setkání moderoval Jiří Schneider.

23. březen 2018  | 
Ilustrace

Ivan Binar: Revoluce! (15. 3. 2018)

Autorské čtení z nového románu Ivana Binara Revoluce! Chartista a spisovatel Ivan Binar byl v sedmdesátých letech vězněn za pobuřování, kterého se měl dopustit při muzikálu Syn pluku. V emigraci byl redaktorem rádia Svobodná Evropa. Po návratu se stal spisovatelem na volné noze. Je jedním z mála současných autorů, kteří se zabývají tím, co lze označit jako křesťanské kořeny naší civilizace. Binar ve svých románech často střídá velmi bizarní nebo snová prostředí, snaha dobrat se podstaty lidské existence je však u něj neměnná. Z knihy Revoluce! četl a večerem provázel autor. Jako host vystoupil Jiří Šlupka Svěrák.

17. březen 2018  | 
Ilustrace

Debata s Respektem (13. 3. 2018)

Slovenskem otřásla vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Tamní společnost se hroutí a zároveň probouzí. V co může tragická událost vyústit? Na tyto a další otázky se pokusili odpovědět Lukáš Fila, šéf vydavatelství N Press, novinář Luboš Palata (MF Dnes), který dlouhodobě působil ve slovenském deníku Pravda, a Ivana Svobodová z časopisu Respekt, která sledovala situaci na Slovensku v těchto dnech. Diskusi moderoval Ondřej Kundra.

15. březen 2018  | 
Ilustrace

Petr Nutil: Média, lži a příliš rychlý mozek – průvodce postpravdivým světem (12. 3. 2018)

Uvedení knihy a diskuse. Autor knihy Média, lži a příliš rychlý mozek, Petr Nutil, je nezávislý žurnalista a spoluzakladatel webu Manipulátoři.cz, který se věnuje mediální manipulaci, propagandě a odhalování hoaxů. Kromě demaskování falešných zpráv se autor ve svých textech pouští po stopách psychologických fenoménů, které v člověku umlčují rozum, probouzí zlo a iracionalitu. Moderování debaty o současném „postpravdivém světě“ se ujal Leoš Kyša, publicista a místopředseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. Mezi hosty byl Michael Žantovský, ředitel KVH, Karel Strachota, zakladatel a ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni, Josef Džubák, zakladatel webu Hoax.cz, Ondřej Fér ze zpravodajského portálu Info.cz a Kateřina Kadlecová z týdeníku Reflex.

14. březen 2018  | 
Ilustrace

Cena Ferdinanda Peroutky: Ohrožená investigace? (6. 3. 2018)

Koupě společnosti Mafra Andrejem Babišem, následný odchod novinářů do menších, většinou tištěných periodik, nátlak na veřejnoprávní média kvůli jejich investigativním pořadům, ať už jde o Reportéry ČT, 168 hodin nebo nedávný případ Janka Kroupy v Českém rozhlase – to vše v poslední době obrací pozornost k významu investigativní žurnalistiky v současné české společnosti. Těmto tématům byl věnován diskusní večer, který každoročně pořádá Knihovna Václava Havla se Společností Ferdinanda Peroutky, která cenu udílí. Letošní pozvání přijala čerstvá nositelka Ceny a investigativní novinářka Českého rozhlasu Jana Klímová, novináři Marek Wollner a Jiří Kubík. Večerem provázel Jan Pokorný.

8. březen 2018  | 
Ilustrace

Proč to Jiří Drahoš nevyhrál? (5. 3. 2018)

Analytický pohled na prezidentskou kampaň mezi prvním a druhým kolem volby prezidenta. Nikoli očima politiků či kandidátů, ale odborníků, kteří se věnují společnosti, kampaním či komunikaci. Hosté: Eliška Vyhnánková, expertka v oboru sociálních médií; Lubomír Kopeček, profesor politologie z Masarykovy univerzity v Brně; Daniel Prokop, sociolog a analytik společnosti Medián, a František Vrabel, ředitel společnosti Semantic, která se zabývá měřením médií a jejich dopadu. Debatu vedl Jaroslav Poláček, který se v posledních patnácti letech aktivně věnoval volebním kampaním a působí jako analytik institutu TOPAZ.

7. březen 2018  | 
Ilustrace

Blanka Fišerová: Desatero podle Dagmar – derniéra (26. 2. 2018)

Desatero podle Dagmar je scénickým čtením z knihy Dagmar Šimkové Byly jsme tam taky. Jde o velmi osobní, niterné, autentické svědectví o komunistických věznicích, v nichž autorka strávila čtrnáct let. Vzpomínkám nechybí nadhled ani inspirující a patřičná neoblomnost v názorech. Vypovídá o době a absurdnosti i zrůdnosti komunistického režimu daleko více než pár řádek v učebnicích dějepisu. Knihu do podoby scénického čtení transformovala Blanka Fišerová, která je také jeho jedinou aktérkou, a vystoupení si vždy zachovává improvizační charakter. Zazněly nejen úryvky z knihy, ale také útržky angažované básnické tvorby nebo citace z dobových dokumentů.

28. únor 2018  | 
Ilustrace

Odkaz Olgy Havlové očima mladé generace: Koho si váží dnešní dvacetiletí? (21. 2. 2018)

Olga Havlová by se letos dožila 85 let. Lidé její jméno sice znají, ale většina z nich si na ni vzpomene v první řadě jako na manželku prezidenta Václava Havla. Jak vidí její odkaz dnešní mladí? Co pro ně Olga Havlová představuje? Mají vůbec dnešní dvacetiletí „své“ osobnosti, kterých si váží? Kdo jsou jejich vzory? Co si myslí o neziskových organizacích, dobrovolnictví, charitě a jak to dávají najevo? Hosté diskuse: Petruška Šustrová, spisovatelka a novinářka, Petr Fischer, novinář a šéfredaktor ČRo Vltava, Tereza Laubeová, absolventka Metropolitní univerzity v Praze, Jakub Čech, aktivista a student obchodní akademie v Prostějově, a Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie. Pořádala Knihovna VH a Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

23. únor 2018  | 
Ilustrace

Objekt Julek (20. 2. 2018)

Uvedení výjimečné komiksové knihy, která je poctou Julku Vargovi – těžce nemocnému disidentovi, který byl postrachem StB. Komiks o Julkovi začal režisér Ondřej Elbel připravovat před čtyřmi lety. Na ilustracích pracoval výtvarník Martin Jabůrek, který však v únoru 2015 nečekaně zemřel. Na jeho práci proto navázali jeho kamarádi: Butula-Cichá, Chalánková, Estrada, Karpíšek a Matyska. Kmotrem knihy byl kaplan Jan Kofroň, někdejší dlouholetý sekretář biskupa Malého a tajemník rektora Karlovy Univerzity. Večer moderoval Petr Vizina.

22. únor 2018  | 
Ilustrace

Shrnutí Schwarzenberského sympozia (19. 2. 2018)

Sympozium představilo různé etapy a aspekty života a činnosti Karla Schwarzenberga, pozoruhodné postavy nejnovějších dějin s kořeny sahajícími hluboko do evropské minulosti. V debatách pořádaných Knihovnou Václava Havla pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Šestáka vystoupili Zdeněk Bezecný, Karel Hvížďala, Petr Pithart, Vilém Prečan, Martin C. Putna, Jana Stárková, Alexandr Vondra a Michael Žantovský.

21. únor 2018  | 
Ilustrace

Schwarzenberské sympozium – panel 4 (19. 2. 2018)

Debaty pořádané v Senátu PČR k osmdesátinám Karla Schwarzenberga alespoň ve zkratce představily různé etapy a aspekty života a činnosti této pozoruhodné postavy nejnovějších dějin s kořeny sahajícími hluboko do evropské minulosti. Téma čtvrtého panelu: Historky z knížecího života. Hosté: Karel Hvížďala a Michael Žantovský.

21. únor 2018  | 
Ilustrace

Schwarzenberské sympozium – panel 3 (19. 2. 2018)

Diskuse pořádané k osmdesátinám Karla Schwarzenberga alespoň ve zkratce představily různé etapy a aspekty života a činnosti této význačné postavy nejnovějších dějin s kořeny sahajícími hluboko do evropské minulosti. Téma třetího panelu: Karel Schwarzenberg jako politik a demokrat. Hosté: Petr Pithart, Alexandr Vondra a Michael Žantovský. Setkání organizovala Knihovna Václava Havla pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Šestáka.

21. únor 2018  | 
Ilustrace

Schwarzenberské sympozium – panel 2 (19. 2. 2018)

Diskusní setkání k osmdesátinám Karla Schwarzenberga představilo různé etapy a aspekty života a činnosti této významné postavy nejnovějších dějin s kořeny sahajícími hluboko do evropské minulosti. Téma druhého panelu: Karel Schwarzenberg jako obhájce lidských práv. Hosté: Vilém Prečan a Jana Stárková. Debaty pořádala Knihovna Václava Havla pod záštitou místopředsedy Senátu PČR Jiřího Šestáka.

20. únor 2018  | 
Ilustrace

Schwarzenberské sympozium – panel 1 (19. 2. 2018)

Sympozium k osmdesátinám Karla Schwarzenberga alespoň ve zkratce představilo různé etapy a aspekty života a činnosti této pozoruhodné postavy nejnovějších dějin s kořeny sahajícími hluboko do evropské minulosti. Téma prvního panelu: Schwarzenbergové v českých a evropských dějinách. Hosté: Zdeněk Bezecný a Martin C. Putna. Setkání pořádala Knihovna Václava Havla pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Šestáka.

20. únor 2018  | 
Ilustrace

Ztraceni v překladu II (15. 2. 2018)

U kulatého stolu se debatovalo mimo jiné o tom, jak si nakladatelé vybírají k překladu zahraniční literaturu, jakým způsobem si pro její překlad vybírají překladatele nebo jak funguje spolupráce mezi překladatelem a redaktorem. Hosté: Jindřich Jůzl z nakladatelství Odeon, Anna Rezková Horáčková z nakladatelství Paseka, Petr Januš z nakladatelství Rubato. Za překladatele Tereza Semotamová a Jovanka Šotolová. Moderovala hispanistka Blanka Stárková.

18. únor 2018  | 
Ilustrace

Pavel Tigrid: Volá Londýn (14. 2. 2018)

Pavel Tigrid se ke své minulosti vracel s vrozenou střídmostí. Těsně po válce napsal dnes už pozapomenutý reportážní text Volá Londýn. V něm zachytil prožitek válečného Londýna, BBC i československého exilu. Knihu Volá Londýn. Ze zákulisí československého vysílání z Londýna vydává ke stému výročí narození Pavla Tigrida Ústav pro studium totalitních režimů. Titul uvedli a o Tigridově práci i životě hovořili editor Prokop Tomek (Vojenský historický ústav Praha), Petr Orság (vedoucí Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Univerzity Palackého v Olomouci), novinář Petr Brod a historik Jiří Plachý.

16. únor 2018  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Jak dál s veřejnoprávními médii? (13. 2. 2018)

Prezidentská debata na ČT – nesrovnatelně kvalitnější než na komerčních televizích – jasně ukázala, proč potřebujme silná a nezávislá veřejnoprávní média. Jenže, právě Česká televize a Český rozhlas jsou dnes pod enormním tlakem. Jak tyto tlaky vypadají? A ubrání se jim ČT a ČRo? Diskusi nad těmito otázkami vedla Silvie Lauder. Hosté: Nora Fridrichová (Česká televize), Filip Rožánek (šéfredaktor časopisu Marketing & Media), Adam Černý (předseda Syndikátu novinářů) a Michael Rozsypal (moderátor stanice Český rozhlas Plus)

15. únor 2018  | 
Ilustrace

Světlana Alexijevičová: Doba z druhé ruky. Konec rudého člověka (12. 2. 2018)

Setkání nad audioverzí knihy laureátky Nobelovy ceny za literaturu. Doba z druhé ruky je výjimečná kniha mimořádné autorky, nositelky nejprestižnějších literárních cen. Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Světlana Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi a literárně zpracovala. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… a také nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti. Večer moderoval Aleš Vrzák, režisér audioverze, a překladatel Libor Dvořák. Jako host vystoupil Vladimír Pistorius, vydavatel knižní podoby. Pořádala Knihovna VH ve spolupráci s nakladatelstvím Radioservis.

13. únor 2018  | 
Ilustrace

Jeden bílý den Adina Ljuci (8. 2. 2018)

Ve své nové knize Jeden bílý den vypráví bosenský spisovatel Adin Ljuca o člověku, který se nechtěně ocitl v extrémní situaci války, nemoci a ztráty, kterou nahlíží pohledem zbaveným jakéhokoli patosu a melancholického závoje. Skládá důmyslnou mozaiku ze střípků lidských osudů, komorní příběh o muži a ženě, jimž válečná zkušenost sebrala nejen veškerou iluzi, ale také mnohé blízké. Titul Jeden bílý den přeložil František Šístek, přední český balkanista, který na téma stereotypy Balkánu, česko-jihoslovanské vztahy, problematika nacionalismu a uprchlictví, ale ovšem i na literární témata vedl debatu s autorem.

9. únor 2018  | 
Ilustrace

Náboženství a násilí – konflikty nových náboženství (6. 2. 2018)

Nová náboženská hnutí jsou hnutími protestu. Vznikají často z nespokojenosti s převládajícím společenským kodexem, mohou ale také vyjadřovat nesouhlas se stávající ideologií některého ze zavedených náboženství. Konflikty nových náboženství nejsou pouze záležitostí minulosti – právě tímto tématem se zabývá monografie Zdeňka Vojtíška Nová náboženství a násilí. O jedné z mnoha podob tohoto násilí, o pronásledování náboženství v Íránu a Číně, společně s autorem publikace diskutovali profesorka Hana Sodeyfi, která vyznává víru bahá’í, a Milan Kajínek ze společenství praktikujících metodu Fa-lun-kung. Besedu moderoval religionista Pavel Hošek.

7. únor 2018  | 
Ilustrace

O „ruské stopě“ v Česku kdysi a dnes (30. 1. 2018)

Meziválečné Československo bylo důležitým centrem ruského exilu, k jehož představitelům patřili významní učenci a intelektuálové. Zatímco Češi jásali v květnu roku 1945 nad příchodem Rudé armády, pro ruské (ukrajinské a běloruské) exulanty, často již československé občany, znamenal konec války další katastrofu – smrt, věznění, gulag. Situace byla o to bolestnější, že se o jejich osudech nesmělo hovořit, neboť památka na nekomunistické „Rusko mimo Rusko“ byla pro sovětsko-ruský imperiální narativ nepřijatelná. Nad problematikou proměn ruské přítomnosti v Praze a Česku diskutovali: Alexej Kelin, Ondřej Soukup a Mychajlo Fesenko. Debatu moderoval Petr Hlaváček.

2. únor 2018  | 
Ilustrace

Je třeba nevypustit duši: Proč a jak mluvit o duševním zdraví a psychických nemocech? (29. 1. 2018)

Večer byl věnován tomu, proč a jak skupina mladých neurovědců, psychologů, studentů a psychiatrických pacientů řeší problém nedostatečné osvěty, stigmatizace a zanedbané prevence v oblasti duševního zdraví a nemocí v České republice. Řeč byla jak o iniciativě Nevypusť duši, tak i o inspirativních zahraničních kampaních. O tom, proč je potřeba zaměřit se na jazyk a slovník, který používáme, když o duševním (ne)zdraví mluvíme a jak se s použitím osobních příběhů nejlépe šíří fakta a boří mýty o duševním zdraví. V debatě vystoupily Marie Salomonová a Zuzana Pacholíková.

31. leden 2018  | 
Ilustrace

Eugen Brikcius: Postila (24. 1. 2018)

V Knihovně Václava Havla uvedl Eugen Brikcius svůj nový titul Postila s ilustracemi Ellen Jilemnické. Knihu pokřtil autor doslovu Tomáš Kubíček, následovala debata, kterou moderoval Radim Kopáč. Ukázky četl autor a jako host vystoupil Andreas Schmidinger, ředitel Rakouského kulturního fóra.

26. leden 2018  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry: Bolestně blízká válka (23. 1. 2018)

Můžeme pochopit, popsat krutou jugoslávskou válku? Polský reportér Wojciech Tochman a český novinář Jan Urban se o to ve svých reportážních knihách pokusili. Večer moderovala překladatelka Lenka Kuhar Daňhelová. Diskusi pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Polským institutem v Praze.

25. leden 2018  | 
Ilustrace

Slavnostní uvedení románu Josefa K. Šlejhara Cvrček mého krbu (18. 1. 2018)

V nejrozsáhlejší a knižně doposud nevydané próze se Josef K. Šlejhar, známý především jako autor novely Kuře melancholik, vyrovnává se svým manželstvím a potažmo i se světem jako takovým. Na ploše více než sedmi set stran nebývale sugestivním až živočišným jazykem vrší obrazy společných dní, obecné úvahy, vzpomínky, pocity. S téměř stenografickou přesností tak zaznamenává sled událostí, které předcházely jeho životnímu ztroskotání. Vztekem i pokorou, milostným horováním i patriarchální pýchou, hrubostí i něhou znovu a znovu snáší důkazy proti vlastnímu osudu. Obžalovává ho, vystavuje mu účet. S umanutostí sobě vlastní si připravuje závěrečnou řeč před velkou porotou, která se nikdy nesešla a nesejde. Což nic ani v nejmenším nemění na skutečnosti, že Cvrček mého krbu je výjimečné, strhující čtení. Večerem provázeli editor Pavel Hájek a znalec Šlejharova díla Jaromír Typlt. Ukázky z románu četl herec Lukáš Jůza.

21. leden 2018  | 
Ilustrace

Václav Vacek: Smrtí život nekončí? (16. 1. 2018)

Také vás trápí nesmyslnost smrti? Nejen při umírání nejbližších? Pokorně se ptáme, zda je kladení otázek marností anebo naší výsadou? Otázek je víc než odpovědí. K některým odpovědím se snad blížíme. Setkání s Václavem Vackem, farářem z Letohradu.

18. leden 2018  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Hledá se prezident (9. 1. 2018)

Co rozhodne prezidentskou volbu? A je česká společnost volbou skutečně rozdělena na nesmiřitelné tábory? Debatu o budoucím prezidentovi na pozadí historických zkušeností moderoval Ondřej Kundra. Pozvání k diskusi přijali: Jana Hamanová, socioložka (výzkumná společnost SC&C), Jan Kysela, ústavní právník, a Lubomír Kopeček, politolog a autor knihy Miloš Zeman – Příběh talentovaného pragmatika.

12. leden 2018  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Trestáme v Česku dostatečně sexuální násilí? (12. 12. 2017)

V souvislostí s virální kampaní #MeToo, v rámci níž zejména ženy popisovaly svoje zkušenosti se sexuálním obtěžováním a násilím, se často objevoval argument, že o násilí není nutné mluvit. A to údajně proto, že je tato činnost naší společností odsuzovaná a podle zákonů přísně trestaná. Bohužel, z analýzy rozsudků za loňský rok, kterou provedla organizace ProFem vyplývá, že to tak úplně neplatí a že i za velmi vážné činy (např. sexuální násilí na dětech) padají podmínečné tresty. Nejen o tomto tématu debatovala Silvie Lauder se svými hosty. V diskusi vystoupili: Veronika Ježková, vedoucí právních služeb organizace ProFem, která pomáhá obětem domácího a sexuálního násilí, a Petr Goldmann, psycholog a psychoterapeut.

14. prosinec 2017  | 

Jan Bidlas a Igor Orozovič čtou z Vyrozumění

Kdo nakonec bude ředitelem? Ten chytřejší? Nebo spíš ten vychytralejší? Nebezpečně aktuální drama o moci v podání Jana Bidlase a Igora Orozoviče Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

13. prosinec 2017  | 
Ilustrace

Studentský esej: Má pravdu ten, kdo má nejvíce lajků? (7. 12. 2017)

Slavnostní vyhlášení výsledků devátého ročníku studentské esejistické soutěže Knihovny Václava Havla. Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení. Téma 9. ročníku soutěže znělo: Má pravdu ten, kdo má nejvíce lajků? V letošní porotě zasedly tyto osobnosti českého veřejného života: Bianca Bellová, Silvie Lauder, Štěpán Hulík, Daniel Konrád a Jan Němec.

10. prosinec 2017  | 
Ilustrace

Počátky běloruské totality – Neobjasněné vraždy a náhlá zmizení (5. 12. 2017)

Promítání dokumentu Gang a diskuse s Raisou Mikhailovskou, autorkou filmu, ochránkyní lidských práv a ředitelkou Běloruského dokumentačního centra. Od roku 1998 se zabývá osudy politických vězňů a lidí, kteří zmizeli nebo byli odstraněni z politických důvodů. Je autorkou řady publikací a v současnosti se společně se svým týmem soustředí na vytvoření databáze dokumentů a svědectví o porušování lidských práv v současném Bělorusku. Akce byla pořádána ve spolupráci s Mezinárodním sdružením Občanské Bělorusko.

8. prosinec 2017  | 

Filip Kaňkovský a Radúz Mácha čtou z Audience

Sládek a Vaněk. Šéf a podřízený. Ale kdo z nich má moc? Kdo je víc sbobodný? Hořce úsměvná pivovarská odysea Václava Havla v podání FIlipa Kaňkovského a Radúze Máchy. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

7. prosinec 2017  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry: Kapuściński v Srdci temnoty (4. 12. 2017)

Polský reportér Ryszard Kapuściński byl účastníkem nejnebezpečnějších světových konfliktů. O tom, jak jeho texty ovlivnily dnešní reportéry a jak se jejich práce změnila, hovořili Mariusz Szczygieł a Josef Pazderka. Během večera byla uvedena Kapuścińského kniha Šáhinšáh o íránské revoluci. Na závěr byly vyhlášeny výsledky soutěže Rozdělené světy – rozdělení lidé vyhlášené Polským institutem v Praze.

6. prosinec 2017  | 
Ilustrace

Náš člověk v New Yorku (30. 11. 2017)

Debatu s překladatelem Alexem Zuckerem vedl spisovatel Jáchym Topol. Do Prahy přijel Alex Zucker na rezidenční pobyt Českého literárního centra.

3. prosinec 2017  | 
Ilustrace

Angelika Pintířová – Padá mi to z nebe (28. 11. 2017)

Padá mi to z nebe je kniha rozhovorů boromejky Angeliky Pintířové s publicisty Tomášem Kutilem a Janem Paulasem. Knize požehnal Mons. Adolf Pintíř, zahrály sestry boromejky.

30. listopad 2017  | 
Ilustrace

M. C. Putna: Katoličtí buřiči a epigoni (16. 11. 2017)

O křesťanství a komunismu, buřičích a epigonech: nad knihou Martina C. Putny Česká katolická literatura 1945–1989. Uvedení závěrečného svazku monumentálních třísvazkových dějin české katolické literatury, vydaných v nakladatelství Torst, a následná beseda o něm. Večerem provázeli Jiří Brabec a Jan Šulc.

17. listopad 2017  | 
Ilustrace

Debata s Respektem (14. 11. 2017)

Prezident Zeman mluví při sestavování vlády o tom, že může vládnout bez důvěry po neomezenou dobu. Je tím ohrožena ústava? Dochází k posunu Česka k prezidentskému systému? Nejen o těchto otázkách debatovala Andrea Procházková (Týdeník Respekt) se svými hosty. V debatě vystoupili: ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková a soudce Vojtěch Šimíček, ústavní právník Marek Antoš a někdejší spolutvůrce ústavy Petr Pithart.

16. listopad 2017  | 
Ilustrace

Dobré dílo Anastáze Opaska (13. 11. 2017)

Petr Placák, Karel Hvížďala a Jaroslav Vejvoda představili opata Anastáze Opaska coby duchovního otce exilové laické katolické organizace Opus bonum, která od roku 1978 pořádala v bavorské obci Franken celoexilová setkání o aktuálních otázkách a problémech českých dějin, kultury a politiky – včetně vztahu OB k Chartě 77.

14. listopad 2017  | 
Ilustrace

Faulerová, Pech: Nová próza (9. 11. 2017)

Lucie Faulerová a Miroslav Pech patří mezi nejsilnější hlasy nové literární generace. Jejich knihy jsou nesentimentální a nelíbivé, věrohodné a napínavé. Pechovi Cobainovi žáci vypovídají za stovky či tisícovky dnešních postbeatniků a hipsterů, zatímco debut Lapači prachu Lucie Faulerové je ryze výpovědí jednotlivce. Večer uvedl Jáchym Topol, debut pokřtila Kateřina Šedá.

11. listopad 2017  | 

Anna Fialová, Eva Josefíková a Anna Kameníková čtou z Moci bezmocných

Některá slova ani po 40 letech neztratila na síle… Díky Anně Fialové, Evě Josefíkové a Anně Kameníkové při poslechu urývku z Moci bezmocných chvílemi až mrazí. Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

9. listopad 2017  | 
Ilustrace

Filozofie pro tento svět (7. 11. 2017)

Javier Gomá je jedním z nejplodnějších a nejoriginálnějších myslitelů španělsky mluvící části světa. Diskusi s panem Gomou vedl Michael Žantovský, večer zahájil Pedro Calvo-Sotelo, velvyslanec Španělska.

9. listopad 2017  | 

Kovy čte ukázku ze hry Prase

Havel uměl udělat drama i ze shánění prasete Havlův satirický text Prase nemá v podání KOVYho chybu! Mimo jiné také proto, že KOVY moc dobře ví, že prase umí člověka potrápit stejně jako komunisti... Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

7. listopad 2017  | 
Ilustrace

Tuvia Tenenbom: Rozdělená Amerika (2. 11. 2017)

Izraelsko-americký spisovatel, novinář a dramatik Tuvia Tenenbom představil v Knihovně VH svou knihu Všechny jejich lži, což je mimořádně vtipná a zároveň alarmující zpráva o dnešní Americe. Večer uvedli novinář Daniel Anýž a Jan Pergler z nakladatelství Zeď.

3. listopad 2017  | 
Ilustrace

Když ne Putin, tedy co? (1. 11. 2017)

V Rusku opět začala diskuse o tom, co je za horizontem putinského vládnutí. Může Rusko přejít od současného politického režimu k jinému, od personifikované vlády k republice? Jedni se domnívají, že konec putinismu přivede zemi k velké destabilizaci, konfliktům a katastrofě; druzí se odvolávají na zkušenost mnoha zemí, které ve 20. století takový přechod zvládly bez větších otřesů. Této diskusi byla věnována veřejná přednáška Aleksandra Morozova. Večer moderovala Daniela Kolenovská z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Debata byla součástí festivalu Kulturus.

3. listopad 2017  | 

Lukáš Jůza čte z Dopisu Gustávu Husákovi

Když se atmosféra v zemi podobá márnici, nejde mlčet Pro Dopis Husákovi jsme hledali profesionální herecký hlas, který dodá textu na vážnosti. V podání Lukáše Jůzy z tohoto textu až mrazí… Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

1. listopad 2017  | 

Do Thu Trang čte z Dopisů Olze

Pro Dopisy Olze jsme si nemohli přát lepší čtenářku Bloggerka Do Thu Trang čte Havlovy Dopisy Olze s respektem, citem a empatií. Pohled na ni mluví za všechno:) Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

28. říjen 2017  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry: Daleký, nebo blízký Kavkaz? (26. 10. 2017)

Tři postsovětské republiky, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán, poznal Wojciech Górecki zblízka: jako novinář, reportér, účastník zahraniční mise i diplomat. Dokáže poutavě i erudovaně vyprávět o jejich dlouhé a bohaté historii, tradicích, kultuře a současných problémech, které mají často kořeny v dějinách a dnes vedou k ozbrojeným konfliktům. Jako reportér také mluvil s mnoha lidmi – s politiky i lidmi v ulicích. Jeho kniha Přípitek předkům nyní vyšla česky. Górecki diskutoval s politologem Ondřejem Ditrychem také o tom, proč by se střední Evropa měla snažit Kavkazu porozumět a jak se liší vztah Česka a Polska k postsovětskému prostoru. Další setkání z diskusního cyklu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla, který představuje současné polské reportéry.

28. říjen 2017  | 
Ilustrace

Ivan M. Havel. Od Puzuka k Sakatekovi (19. 10. 2017)

Publikace Jany Wohlmuth Markupové čtenáři přibližuje život významného pokračovatele rodu Havlů, vědce, intelektuála a autora, který se pohyboval v několika různých, zdánlivě nesourodých prostředích, na pomezí oficiální a neoficiální sféry, člověka, jenž propojuje vědu a umění. Snaha o porozumění osobnosti Ivana M. Havla je přitom doprovázena vědomím širších, především rodinných souvislostí, sahajících až do počátku dvacátého století. Moderovanou diskusi s Ivanem M. Havlem a autorkou publikace vedl ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk. Akci pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Karolinum, v jehož edici Orální historie kniha vyšla.

23. říjen 2017  | 
Ilustrace

Margaret Atwoodová v Praze (18. 10. 2017)

Margaret Eleanor Atwoodová je kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, feministická a sociální aktivistka. Je nositelkou řady kanadských a zahraničních ocenění, mimo jiné Man Bookerovy ceny. Večer s autorkou se konal ve spolupráci se Společností Franze Kafky a u příležitosti udělení mezinárodní Ceny Franze Kafky. Setkání moderoval Michael Žantovský.

21. říjen 2017  | 
Ilustrace

Bydlím, tedy jsem – jak zajistit důstojné bydlení pro lidi v nouzi (17. 10. 2017)

Panelová diskuse se zabývala otázkou, jak zvýšit dostupnost sociálního bydlení pro lidi v nouzi. Pozvání k diskusi přijali: Jan Čižinský, starosta MČ Praha 7, Jan Snopek, zástupce Platformy pro sociální bydlení, Martin Freund (Žít Brno), uvolněný člen Zastupitelstva města Brno, člen Komise pro bydlení Rady města Brno a předseda Výboru pro národnostní menšiny ZMB, a Adam Fialík, vedoucí programu IQ Roma servis. Večer se konal ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Výboru dobré vůle – Nadací Olgy Havlové.

19. říjen 2017  | 
Ilustrace

Orly Castel-Bloomová: Textil (16. 10. 2017)

Izraelská spisovatelka a držitelka mnoha prestižních literárních ocenění je považována za jeden z nejvlivnějších intelektuálních hlasů současného Izraele. Její nový román Textil je humoristický, místy až surrealistický příběh rodiny žijící v bohatém předměstí Tel Avivu. Knihu představila autorka, Hana Ullmanová z FF UK, nakladatel Petr Himmel a překladatelka Magdalena Křížová. Večer uvedl Michael Žantovský.

18. říjen 2017  | 
Ilustrace

Zdeněk Urbánek – básník, spisovatel, překladatel, gentleman, II. část (12. 10. 2017)

Sympozium k nedožitým stým narozeninám Zdeňka Urbánka – básnického druha Jiřího Ortena nebo Ivana Blatného, esejisty, osobitého prozaika a svérázného překladatele angloamerické literatury včetně Williama Shakespeara, jednoho z prvních signatářů Charty 77 a nositele ocenění Spravedlivý mezi národy. O Zdeňku Urbánkovi promluvili naši hosté nejen jako o spisovateli a překladateli, ale také jako o obětavém a statečném člověku a příteli. Debatu moderoval novinář a publicista Josef Chuchma a vystoupil v ní vědec Ivan M. Havel, literární kritik a historik Vladimír Karfík, psycholog, diplomat, překladatel a ředitel Knihovny VH Michael Žantovský, anglista a redaktor Jan Zelenka, ředitel Ústavu translatologie na FF UK Stanislav Rubáš a novinář, literární historik, překladatel a politik Luboš Dobrovský.

14. říjen 2017  | 
Ilustrace

Zdeněk Urbánek – básník, spisovatel, překladatel, gentleman, I. část (12. 10. 2017)

Sympozium k nedožitým stým narozeninám Zdeňka Urbánka – básnického druha Jiřího Ortena nebo Ivana Blatného, esejisty, osobitého prozaika a svérázného překladatele angloamerické literatury včetně Williama Shakespeara, jednoho z prvních signatářů Charty 77 a nositele ocenění Spravedlivý mezi národy. O Zdeňku Urbánkovi promluvili naši hosté nejen jako o spisovateli a překladateli, ale také jako o obětavém a statečném člověku a příteli. Debatu moderoval novinář a publicista Josef Chuchma a vystoupil v ní vědec Ivan M. Havel, literární kritik a historik Vladimír Karfík, psycholog, diplomat, překladatel a ředitel Knihovny VH Michael Žantovský, anglista a redaktor Jan Zelenka, ředitel Ústavu translatologie na FF UK Stanislav Rubáš a novinář, literární historik, překladatel a politik Luboš Dobrovský.

14. říjen 2017  | 
Ilustrace

V. konference k Ceně Václava Havla za lidská práva (Závěrečné slovo: Karel Schwarzenberg)

Pátý ročník mezinárodní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77, uzavřel proslovem Karel Schwarzenberg.

13. říjen 2017  | 
Ilustrace

V. konference k Ceně Václava Havla za lidská práva (III. panel Lidská práva a demokracie)

Třetí diskusní panel mezinárodní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77, byl věnován tématu Lidská práva a demokracie. V debatě vystoupili: Annie Yang (Čína), David Eubank (Thajsko/USA) a Roland Oliphant (Velká Británie). Setkání moderoval Martin Palouš.

13. říjen 2017  | 
Ilustrace

V. konference k Ceně Václava Havla za lidská práva (II. panel Lidská práva a prosperita)

Druhý panel mezinárodní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77, byl věnován tématu Lidská práva a prosperita. V diskusi vystoupili Olga Lomová (ČR), Grigory Pasko (Rusko) a Jiří Šitler (ČR). Debatu moderoval Martin Veselovský.

12. říjen 2017  | 
Ilustrace

V. konference k Ceně Václava Havla za lidská práva (Hlavní řeč: Irwin Cotler)

Mezinárodní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77, se letos uskutečnila v Pražské křižovatce. Hlavní projev pronesl Irwin Cotler (Kanada).

12. říjen 2017  | 
Ilustrace

V. konference k Ceně Václava Havla za lidská práva (I. panel Lidská práva a bezpečnost)

Konference k Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77, se konala v Pražské křižovatce. V prvním panelu na téma Lidská práva a bezpečnost vystoupili Eva Romancovová (ČR) a Joshua Muravchik (USA). Debatu moderoval Tomáš Pojar.

12. říjen 2017  | 
Ilustrace

V. konference k Ceně Václava Havla za lidská práva (Interview s finalisty Ceny)

V demokratických společnostech panuje zásadní shoda na důležitosti lidských práv a jejich dodržování. Tento konsensus však doznává trhliny, pokud se některá lidská práva dostanou do zdánlivého či skutečného konfliktu s jinými důležitými společenskými zájmy jako jsou bezpečnost, prosperita či většinový princip demokracie. Těmito konflikty a jejich řešením se zabývala konference k Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Knihovna VH společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77. Panelisté: Öykü Didem Aydın, právní zástupkyně Murata Arslana, který je ve vazbě (Turecko), Maďarský helsinský výbor, zastoupený Balászem Tóthem (Maďarsko) a Georg Sporschill SJ (Rakousko). Diskusi moderoval Michael Žantovský.

12. říjen 2017  | 
Ilustrace

V. konference k Ceně Václava Havla za lidská práva (Zahájení: Michael Žantovský)

V demokratických společnostech panuje zásadní shoda na důležitosti lidských práv a jejich dodržování. Tento konsensus však doznává trhliny, pokud se některá lidská práva dostanou do zdánlivého či skutečného konfliktu s jinými důležitými společenskými zájmy jako jsou bezpečnost, prosperita či většinový princip demokracie. Těmito konflikty a jejich řešením se zabývala V. mezinárodní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77. Konferenci zahájil Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

12. říjen 2017  | 
Ilustrace

Sokol, Kroupa, Palouš: Filozofie a Václav Havel (5. 10. 2017)

Debata se konala v den, kdy by Václav Havel oslavil své 81. narozeniny a byla věnována jeho filozofii a filozofickým dílům. Pozvání k rozpravě přijali Jan Sokol, Daniel Kroupa a Martin Palouš. Setkání moderovala Kristina Kůlová.

7. říjen 2017  | 
Ilustrace

Opuštěná společnost (4. 10. 2017)

Debata navazovala na vydání stejnojmenné knihy Erika Taberyho o vývoji českého státu a výzvách, kterým nyní čelí a čelit bude. Jsme schopni se poučit z našich dosavadních chyb? Co nám radí naše historie? Je možné zcela změnit základní hodnoty státu, na kterých původně vznikl? Je hnací silou současnosti populismus? Hosté diskuse: Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt, Jiří Pehe, politolog a politický komentátor, Jaroslav Šebek, historik zaměřující se na dějiny českých politických stran v Historickém ústavu AV ČR. Moderovala Andrea Procházková. Organizátoři: Názorování, Knihovna Václava Havla a nakladatelství Paseka

6. říjen 2017  | 

Thom Artway čte pohádku Továrna Dobrovka

Mladí muži a jejich sny Thom Artway skvěle zpívá, navíc z něj pořád ještě vyzařuje dětská duše a právě to jsme pro načtení pohádky Václava Havla potřebovali… Thom svými písničkami s Továrnou Dobra vyloženě ladí:) Už jste četli něco od Václava Havla? Ne? Nevadí! Zkuste to s námi! Web: www.cisthavla.cz Facebook: www.facebook.com/cisthavla Hashtag čtenářské kampaně: #cisthavla

5. říjen 2017  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry: Paměť pohraničí (2. 10. 2017)

Co stojí za zmizením jednoho malého městečka nedaleko česko-polské hranice? Dva roky hledal polský reportér Filip Springer odpověď na otázku, proč už Miedzianka/Kupferberg neexistuje. Vzkvétající hornické městečko mělo několikrát v dějinách smůlu. O jeho osudu definitivně rozhodl poválečný odsun původních německých obyvatel a sovětské drancování ložisek uranu, polští repatrianti z východu, kteří zde našli svůj domov, skončili na jelenohorském sídlišti... Podobné příběhy známe i z české historie. Hovořil o nich s Filipem Springerem český dokumentarista, novinář a (spolu)autor několika knih o českém pohraničí Petr Mikšíček. Debata je součástí diskusního cyklu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla, který představuje současné polské reportéry.

4. říjen 2017  | 
Ilustrace

Pavel Hošek: Evangelium podle Jaroslava Foglara (27. 9. 2017)

Večer k 110. výročí narození Jaroslava Foglara, skautského vedoucího a spisovatele, opředeného mnoha mýty a pronásledovaného nacistickým i komunistickým režimem, autora, jehož dílo ovlivnilo čtyři generace. Besedu s teologem a religionistou Pavlem Hoškem, autorem nedávno vydané knihy Evangelium podle Jaroslava Foglara, bohemistou Tomášem Vučkou, autorem knihy Cesta za modrým světlem, a Zdenkem Vojtíškem, docentem religionistiky a dlouholetým členem Foglarova oddílu, vedl spisovatel Jáchym Topol. Večer pořádala Knihovna Václava Havla ve spolupráci se Skautskou nadací Jaroslava Foglara.

29. září 2017  | 
Ilustrace

Dědictví genocidy (20. 9. 2017)

Po vernisáži výstavy o sintských rodinách ve středním Německu následovala unikátní diskuse členů sintských a romských rodin z Německa a České republiky na téma vyrovnávání se se zkušeností genocidy Romů. Hosty diskuze byli: Zdeněk Daniel, Jan Hauer, Mario Franz, Hermann a Else Höllenreiner, Jiřina Somsiová. Diskusi moderovaly: Jana Horváthová (Muzeum romské kultury, Brno) a Jana Müller (Alternatives Jugendzentrum, Dessau). Večer uspořádalo Pražské fórum pro romské dějiny při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci se Seminářem romistiky katedry středoevropských studií FF UK, Knihovnou Václava Havla a Alternatives Jugendzentrum in Dessau. Večer připravily Helena Sadílková a Kateřina Čapková jako doprovodný program k mezinárodní konferenci Tracing the Legacies of the Roma Genocide: Families as Transmitters of Experience and Memory.

23. září 2017  | 
Ilustrace

Dědictví genocidy (20. 9. 2017)

Komponovaný večer věnovaný poválečnému vyrovnávání se s následky romského holokaustu. Hosty byli členové romských a sintských rodin z ČR a Německa, debatu s nimi vedla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. Program zahájila výstava britské historičky Eve Rosenhaft a německé pedagožky Jany Müller věnovaná předválečné, válečné a poválečné historii několika sintských rodin z německého Dessau. Debata probíhala jako doprovodný program konference Tracing the Legacies of the Roma Genocide. Families as Transmitters of Experience and Memory, pořádané platformou Prague Forum for Romani Histories při USD AV ČR, Alternatives Jugendzentrum in Dessau a mezinárodní sítí badatelů Legacies of the Roma Genocide in Europe since 1945 při Univerzitě v Liverpoolu. Konání debaty finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti a Strategie AV21.

22. září 2017  | 

Radkin Honzák skládá (z) Václava Havla

Radkin Honzák vynašel 6 slov, kolik jich objevíte vy?

20. září 2017  | 
Ilustrace

Ztraceni v překladu (14. 9. 2017)

Panuje mýtus, že český umělecký překlad má dlouhou tradici a je velmi kvalitní. Jaká je však skutečnost? Řady mladých literárních překladatelů spíše řídnou. Proč? Vadí jim podmínky současného českého literárního provozu? Honoráře, které se dvacet let nezměnily? Přehlcený literární trh, ve kterém vynikne jen ten, kdo si koupí reklamu v metru? Upadající prestiž tohoto povolání? Co vlastně dělají zájmové organizace (Obec překladatelů a Jednota tlumočníků a překladatelů)? Jaká je vize současného uměleckého překladu? Hosté: Anežka Charvátová, Martin Svoboda a Marek Turňa. Diskusi o stavu současné překladatelské scény moderovala Tereza Semotamová.

16. září 2017  | 
Ilustrace

Reza Mirchi: Václav Havel v novodobém íránském literárním a divadelním světě (13. 9. 2017)

Bohemista a překladatel Reza Mirchi uvedl filmové snímky a dokumenty mapující divadelní představení Václava Havla v teheránských divadlech a klubech, provedl po literární tvorbě VH přeložené a vydávané v Íránu a přiblížil, jak jsou v polemikách a diskusích vnímány myšlenky a odkaz VH současnými Íránci.

15. září 2017  | 
Ilustrace

Debata s Respektem – Rozhodne volby Facebook? (12. 9. 2017)

Rozhodují dnes volby program a politické zkušenosti, anebo dobrá facebooková propagace a dobrý slogan? Nebylo to tak vždy, jen s jinými prostředky? Jak změnily politiku sociální sítě? Hosté: Daniel Prokop, sociolog, odborník na voličské chování, agentura Median, Lukáš Jelínek, politolog, Masarykova demokratická akademie, a Eliška Vyhnánková, konzultantka, expertka na sociální sítě. Diskusi moderoval Tomáš Brolík.

14. září 2017  | 
Ilustrace

Karol Sidon: Kde lišky dávají dobrou noc (11. 9. 2017)

Román Outsider uzavřel tetralogii Kde lišky dávají dobrou noc Chaima Cigana. Za pseudonymem skrytý prozaik, dramatik a bývalý vrchní pražský rabín Karol Sidon byl hostem Knihovny Václava Havla. Debatu s Karolem Sidonem vedl literární historik a teoretik Petr A. Bílek.

13. září 2017  | 
Ilustrace

O životě a smrti Liou Siao-poa (8. 9. 2017)

Další z cyklu pořadů o současné Číně byl věnovaný jednomu z nejvýznačnějších čínských intelektuálů, nedávno zesnulému nositeli Nobelovy ceny míru Liou Siao-poovi. Zazněly ukázky z Liouova díla včetně básní a esejů, jakož i úryvky ze zajímavých studií o jeho přínosu pro čínskou literaturu, filozofii, společnost a politiku. Hosté: Kateřina Procházková, Olga Lomová, Daniel Kroupa a Martin Hála

11. září 2017  | 
Ilustrace

15 let sovětských lágrů a vyhnanství za protesty proti invazi 1968 (21. 8. 2017)

Beseda s ukrajinským disidentem Zorjanem Popaďjukem, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. Setkání uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Knihovnou VH.

24. srpen 2017  | 

Číst Havla – čtenářská kampaň – trailer 2017

Četli jste něco od Václava Havla? Ne? Nevadí, zkuste to s námi. Série krátkých videoklipů, v nichž známé osobnosti představují nejen mladým čtenářům ikonické i méně známé texty Václava Havla. Více informací naleznete na www.vaclavhavel.cz.

3. srpen 2017  | 

Rozloučení před létem

Knihovna VH v poslední den školního roku 2017.

30. červen 2017  | 
Ilustrace

Jiří Černý: Antidiskotéka VH (27. 6. 2017)

Porce hudby a povídání doyena české hudební kritiky Jiřího Černého o Václavu Havlovi, jeho oblíbených písničkách a muzikantech. Vzpomínky na dobu, kdy ještě byl čas to všechno poslouchat.

29. červen 2017  | 
Ilustrace

Miloš Rejchrt: Dveře se otevírají (21. 6. 2017)

Miloš Rejchrt je muž mnoha profesí. Sloužil jako evangelický farář, byl mluvčím Charty 77, podílel se na vydávání samizdatu, hrál ve filmu Žert, živil se jako topič, skládal písně a se skupinou Berani je i zpíval. Také působil v náboženské redakci Českého rozhlasu. Rozhovory v knize Dveře se otevírají nad texty Starého a Nového zákona s ním vedl Petr Vaďura. Rejchrtova víra odráží mnohé životní zkušenosti, ale především se do ní promítá poznání, že zemští páni vládnou jen do času, zatímco vláda Hospodinova je na věky. Večer uváděl Petr Vaďura.

23. červen 2017  | 

Jiří Imlauf zve do Knihovny VH

Frontman kapely Houpací koně po koncertě v Knihovně Václava Havla.

22. červen 2017  | 
Ilustrace

Sociální vyloučení a začleňování v Česku (19. 6. 2017)

Výzkumy z ministerstev prokazují, že v Česku narůstá počet sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel. Prudce narostl počet lidí, kteří jsou v exekuci, podíl dlouhodobě nezaměstnaných lidí stále roste, zaměstnavatelé ani veřejná správa o ně nejeví zájem a jsou plošně obviňováni z nepřizpůsobivosti. Na různých místech Česka se odehrávají incidenty, soužití většiny s Romy je narušené a čas od času se převrhne v sociální nepokoje. Institut pro sociální inkluzi zmapoval rozhodování veřejné správy od roku 1990 do současnosti a prokázal, že drtivá většina rozhodnutí politiků a úředníků byla buď nekompetentní, anebo situaci zhoršila. Přestože veřejná správa zná rozsah problému i jeho řešení, situace se nezlepšuje. Debatovali: Ivan Gabal – poslanec PSP ČR, Radek Jiránek – ředitel Agentury pro sociální začleňování, Jan Černý – ředitel Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni, Martin Šimáček – ředitel Institutu pro sociální inkluzi, Marie Blažková – primátorka města Děčín. Setkání moderovala Marta Pilařová.

22. červen 2017  | 
Ilustrace

Debata s Respektem – Můj syn terorista (13. 6. 2017)

Co vede mladé Evropany a Evropanky k upsání se Islámskému státu? Debata Respektu spojená s křtem knihy Ondřeje Kundry a Tomáše Lindnera Můj syn terorista (2017). Hosté: arabista Petr Přebinda a šéf Unie státnich zastupců Jan Lata. Večer moderovala Silvie Lauder.

15. červen 2017  | 
Ilustrace

Vladimir Kara-Murza: O životě a smrti Borise Němcova (9. 6. 2017)

Boris Jefimovič Němcov byl ruský liberální opoziční politik, kritik režimu prezidenta Vladimira Putina. V letech 1997–1998, v době prezidentství Borise Jelcina, zastával funkci vicepremiéra země. Původním povoláním byl matematik a fyzik. V únoru 2015 byl zastřelen v Moskvě. Po uvedení dokumentárního filmu o Borisi Němcovovi Nemtsov o současné situaci v Rusku hovořil ruský novinář a politik Vladimir Kara-Murza. Večer uváděl Jáchym Topol. Debata proběhla v angličtině.

12. červen 2017  | 
Ilustrace

Pestré vrstvy s ostravskými bardy (1. 6. 2017)

Vzpomínkový večer na Ivana Landsmanna, spisovatele, havíře a humoristu. Ivan Landsmann, rodák z Nového Jičína, pracoval dlouhá léta na šachtě v Ostravsko-karvinských dolech jako havíř a předák. Od poloviny osmdesátých let žil v exilu v Holandsku, kde na doporučení Jaroslava Hutky začal psát. Vznikl tak jeho první autobiografický román Pestré vrstvy, který se u nás stal v roce 1999 Knihou roku a zvítězil též v anketě Lidových novin. Podle románu Pestré vrstvy vznikla i stejnojmenná divadelní hra, kterou úspěšně uvádělo Divadlo Petra Bezruče a klub Les v Ostravě. Následovaly knihy Fotr, Vězení na svobodě, Šestý smysl a Smetanová revoluce. 17. března 2017 Ivan Landsmann náhle umírá. Na večeru účinkovali: Přemysl Bureš, Jakub Chrobák, Jan Šnéberger, Tomáš Sosna, Šramy, Tonda Zelenka a další.

3. červen 2017  | 
Ilustrace

David Storch: Labyrintem evoluční biologie (29. 5. 2017)

Poznatek, že život na Zemi má své dějiny, že organismy se postupně vyvíjejí a že jim můžeme porozumět pomocí znalosti jejich historie, je jedním z pilířů moderní vědy. Jak ale tohle všechno víme? Jak se dá zkoumat historie života ztracená v hluboké minulosti, z níž se zachovaly kromě pár zkamenělin právě jen ty současné organismy? Besedu s Davidem Storchem, zoologem, ředitelem Centra pro teoretická studia UK a AV ČR a profesorem na Katedře ekologie PřF UK, moderoval Ivan M. Havel.

30. květen 2017  | 
Ilustrace

III. odboj – historie vzpoury (25. 5. 2017)

Historici Jan Horník a Jan Dvořák představili projekt Ústavu pro studium totalitních režimů, jehož cílem je zmapovat vzpomínky posledních žijících účastníků protikomunistického odboje a odporu. Hostem večera byl politický vězeň Jaroslav Machovský (1932), který se v roce 1952 zapojil do odboje na Bernarticku. Coby údajný velitel skupiny byl v červnu 1954 odsouzen na 24 let. Během věznění prošel několika uranovými lágry na Jáchymovsku. Na svobodu se dostal po amnestii v roce 1960. Jeho otec byl v roce 1952 odsouzen jako „vesnický boháč“ na 4 roky, rodině byl zkonfiskován majetek.

27. květen 2017  | 
Ilustrace

Wolfgang Bauer: Za hranou běžné práce válečného reportéra (17. 5. 2017)

Kam až musí reportér zajít, aby zprostředkoval veřejnosti co nejvěrnější pohled na realitu? Jak nahlíží na současnou praxi zpravodajství sami novináři? Hlavním hostem večera byl Wolfgang Bauer, oceňovaný německý novinář, který pracuje jako kmenový autor týdeníku Die Zeit a specializuje se na témata z oblastí světových konfliktů. Autor v rámci diskusního večera představil svou knihu Ukradené dívky. Dalšími hosty byli Petra Procházková, Stanislav Krupař a Robert Čásenský. Večer moderovala Dana Zlatohlávková.

18. květen 2017  | 
Ilustrace

Evropské dialogy Václava Havla: Kde Evropa začíná a končí? (III. panel)

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodní projekt, který otevírá a vede diskusi o aktuálních tématech, ovlivňujících další směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním tématem čtvrtého ročníku konference, která se konala v pražském DOXu, bylo hledání odpovědí na Václavem Havlem opakovaně zvažovanou otázku „Kde začíná a končí Evropa?“ Hosty třetího panelu na téma Hledání evropské identity byli: Erhard Busek (Rakousko), Marek Cichocki (Polsko) a Cyril Svoboda (Česká republika). Debatu moderoval Michael Žantovský. Závěrečné slovo pronesl na konferenci Karel Schwarzenberg.

17. květen 2017  | 
Ilustrace

Evropské dialogy Václava Havla: Diskuze se stipendisty Radio Liberty Journalism Fellow

Jak vidí hranice a budoucnost Evropy mladí lidé z evropských zemí, které nejsou součástí EU? V čem podle jejich názoru současné uspořádání selhává? S mladými novináři diskutovali řečníci z ostatních panelů konference. Úvodní slovo pronesla Joanna Levison z Radio Free Europe/Radio Liberty. Stipendisté: Salome Apkhazishvili (Gruzie), Stefan Grigorita (Moldávie), Ksenia Churmanova (Rusko), Yaroslava Kutsai (Ukrajina) a Mirkica Popovikj (Makedonie). Debatu moderoval Pavel Fischer.

16. květen 2017  | 
Ilustrace

Evropské dialogy Václava Havla: Kde Evropa začíná a končí? (II. panel)

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodní projekt, který otevírá a vede diskusi o aktuálních tématech, ovlivňujících další směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním tématem čtvrtého ročníku konference, která se konala v pražském DOXu, bylo hledání odpovědí na Václavem Havlem opakovaně zvažovanou otázku „Kde začíná a končí Evropa?“ V druhém panelu na téma Perspektivy a limity integračního procesu vystoupili: Mikuláš Dzurinda (Slovensko), Yves Bertoncini (Francie), Thornike Gordadze (Gruzie) a Miroslav Zámečník (ČR). Debatu moderoval Jacques Rupnik (Francie).

16. květen 2017  | 
Ilustrace

Evropské dialogy Václava Havla: Kde Evropa začíná a končí? (I. panel)

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodní projekt, který otevírá a vede diskusi o aktuálních tématech, ovlivňujících další směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním tématem čtvrtého ročníku konference, která se konala v pražském DOXu, bylo hledání odpovědí na Václavem Havlem opakovaně zvažovanou otázku „Kde začíná a končí Evropa?“ Konferenci zahájili Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, a Dana Kovaříková, pověřená vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. Úvodní řeč pronesl Jacques Rupnik, Sciences-Po. V prvním panelu na téma Geopolitika Evropy vystoupili: Ana Palacio (Španělsko), Vladimir Kara-Murza (Rusko), Tebessüm Yilmaz (Turecko), Pawel Kowal (Polsko) a Vincuk Viačorka (Bělorusko). Debatu moderoval Michael Žantovský.

15. květen 2017  | 
Ilustrace

Filozofie, teologie a nepolitická politika (11. 5. 2017)

Debatní večer věnovaný devadesátinám Ladislava Hejdánka a Jakuba Trojana. V diskusi vystoupili teologové a evangeličtí faráři Jakub Trojan a Pavel Keřkovský, filozofové Jan Sokol, Václav Němec, Tomáš Hejduk a Karel Floss. V rámci večera byl promítnut i nový krátký film o Ladislavu Hejdánkovi. Setkání moderoval novinář Adam Šůra.

13. květen 2017  | 

Listování knižním rozhovorem s Ivanem M. Havlem

Podobní, a přece tak jiní. Ivan M. Havel, mladší bratr bývalého prezidenta Václava Havla, jako by v něčem byl skoro jeho dvojčetem, v jiném úplným protikladem. Potomek slavné podnikatelské rodiny čelil od mládí stejně jako bratr ústrkům komunistického režimu, nakonec se ale i on po svém prosadil. Vystudoval obor automatizace a výpočetní techniky a v roce 1971 získal dokonce doktorát z počítačové vědy na univerzitě v americkém Berkeley. Normalizace ovšem záhy také jeho uvrhla na index, a tak do plné šíře mohl svou vědeckou erudici rozvinout až po roce 1989, mj. jako dlouholetý ředitel Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR a šéfredaktor časopisu Vesmír. Krom toho je to muž širokých zájmů, pronikavé mysli a jemného humoru, což sám nejlépe prokazuje v sedmi kapitolách knižního biografického rozhovoru, který s ním vedl filmový a literární historik a publicista Jan Lukeš. Zavede čtenáře do světa nekonvenční osobní, rodinné, politické i filosofické bilance, která se vzpírá všem zavedeným klišé...

12. květen 2017  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Vládní krize – a co dál? (9. 5. 2017)

Po třech letech relativní stability opět zažíváme známé déjà vu české politiky – Sobotkova vláda půl roku před volbami podává demisi, míč je nyní na straně prezidenta. Jaká má stávající situace řešení? Komu pomůže ve volbách? A jak to celé ovlivní prezidentské volby? Hosté: Leoš Kyša z mediaHub, politolog Jiří Pehe a ústavní právník Jan Wintr. Diskusi moderovala Silvie Lauder.

12. květen 2017  | 
Ilustrace

Jan Lukeš: Právě proto, že jsem (rozhovor s Ivanem M. Havlem)

Podobní, a přece tak jiní. Ivan M. Havel, mladší bratr bývalého prezidenta Václava Havla, jako by v něčem byl skoro jeho dvojčetem, v jiném úplným protikladem. Potomek slavné podnikatelské rodiny čelil od mládí stejně jako bratr ústrkům komunistického režimu, nakonec se ale i on po svém prosadil. Vystudoval obor automatizace a výpočetní techniky a v roce 1971 získal dokonce doktorát z počítačové vědy na univerzitě v americkém Berkeley. Normalizace ovšem záhy také jeho uvrhla na index, a tak do plné šíře mohl svou vědeckou erudici rozvinout až po roce 1989, mj. jako dlouholetý ředitel Centra pro teoretická studia při UK a AV ČR a šéfredaktor časopisu Vesmír. Krom toho je to muž širokých zájmů, pronikavé mysli a jemného humoru, což sám nejlépe prokazuje v sedmi kapitolách knižního biografického rozhovoru, který s ním vedl filmový a literární historik a publicista Jan Lukeš. Zavede čtenáře do světa nekonvenční osobní, rodinné, politické i filosofické bilance, která se vzpírá všem zavedeným klišé... ► www.vaclavhavel-library.org/cs/aktivity/shop/83_jan-lukes-prave-proto-ze-jsem-rozhovor-s-ivanem-m-havlem

12. květen 2017  | 
Ilustrace

Mladí politici (10. 5. 2017)

Mladá generace je mezi politiky stále zastoupena nejméně. Podle průzkumů se dnes o politické dění většina mladých vůbec nezajímá. Proč mladí lidé ztrácí zájem o věci veřejné? A jak vypadá činnost spolků – mládežnických politických organizací, které jim ho chtějí vrátit? Jak vnímají svobodu a odkaz V. H. mladí „politici“? Jak si představují budoucnost? Čím je pro ně svoboda? Na tyto a další otázky odpovídali představitelé organizací: Radek Hlaváček (předseda) Mladí sociální demokraté (ČSSD), Jan Kavalírek (předseda) TOP tým (TOP 09), Jiří Fremr Mladí konzervativci (ODS), Jan Gregor (předseda) Mladí křesťanští demokraté (KDU-ČSL) a Tomáš Křemena (předseda) Mladí zelení (SZ). Večerem za Gypsilon.cz provázeli Kristýna Kůlová a Oliver Adámek.

11. květen 2017  | 
Ilustrace

Potřebujeme dnes feminismus? (3. 5. 2017)

Potřebujeme v dnešní době feminismus? Co představuje? A jak je feminismus vnímán v České republice? V diskusi vystoupili Silvie Lauder, redaktorka týdeníku Respekt, Apolena Rychlíková, dokumentaristka a redaktorka A2larm, Alena Orten, odbornice na gender a vědu v SOÚ Akademie věd ČR a členka Genderově expertní komory, Jana Jochová Trlicová, předsedkyně Aliance pro rodinu, a Stanislav Křeček, zástupce veřejného ochránce práv. Debatu moderovala Andrea Procházková.

5. květen 2017  | 
Ilustrace

Sergej Lojko: Peklo na letišti (2. 5. 2017)

Uvedení románu a autorské čtení válečného reportéra, který se zúčastnil krutých bojů ukrajinských vojáků s proruskými separatisty ve východoukrajinském Doněcku v roce 2014. O knize Peklo na letišti a současné situaci nejen na Ukrajině hovořil Jevhen Perebyjnis, velvyslanec Ukrajiny v ČR, publicista Jefim Fištejn a překladatel Libor Dvořák. Ukázky z díla četl Jáchym Topol. Večer uvedl Rostislav Prokopjuk.

4. květen 2017  | 
Ilustrace

Fedor Gál: Přes ploty (28. 4. 2017)

Před deseti lety začal emailový dialog dvou mužů, jejichž osudy nemůžou být zdánlivě odlišnější. Sociolog, politik a bývalý disident Fedor Gál, přesvědčený, že dialog je nutný za všech okolností, si píše s národním socialistou Matejem, zůstávajícím v anonymitě. Co všechno se stane v životech aktérů, jak se posunou jejich názory a pohledy v proměně desítkách kliknutí na tlačítko „odeslat“. Slavnostní křest netradiční korespondence, kterou vydalo nakladatelství Větrné mlýny, moderoval Petr Vizina.

29. duben 2017  | 
Ilustrace

Milena Jesenská: Křižovatky (27. 4. 2017)

Obsáhlý výbor z publicistického díla Mileny Jesenské s názvem Křižovatky uvedl Petr Pithart. O své více než čtyřicetileté práci na přípravě edice promluvila literární historička Marie Jirásková, rodinné vzpomínky na Milenu Jesenskou přiblížila Anna Housková, vnučka nejbližší Mileniny přítelkyně Staši Jílovské.

28. duben 2017  | 
Ilustrace

Islám a filozofie (25. 4. 2017)

O vztazích mezi filozofií a islámem i o tom, jak se filozofická a intelektuální historie muslimských zemí promítá do současné muslimské společnosti debatovali profesoři Ali Benmakhlouf a Eric Linn Ormsby. Akce se konala ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze.

26. duben 2017  | 

Tajtrlíci Pavla Juráčka

Listování knihou Pavla Juráčka "Ze života tajtrlíků" Společný svazek Knihovny Václava Havla a Národního filmového archivu vůbec poprvé mapuje snad nejméně známou tvář jedné z klíčových postav české filmové „nové vlny“ šedesátých let minulého století: Představuje Pavla Juráčka jako publicistu – jako autora, který se nezabývá jen svým světem (jak by leckterého čtenáře jeho Deníku mohlo napadnout), ale kterému jde také o stav společnosti, o její kulturní a myšlenkovou úroveň. Reprezentativní výbor z dohledaných textů sleduje jeho cestu od článků zveřejňovaných ve venkovských, městských a studentských novinách (50. léta), přes úvahy a komentáře publikované ve významných kulturních časopisech (60. léta) až po názory a postoje obsažené v rozhovorech, poskytnutých při nejrůznějších příležitostech v 60. – 70. letech. Řada textů zde vychází vůbec poprvé, velká část dříve otištěných prací se tu objevuje v podobě převzaté z nedávno objevených rukopisů a autorských strojopisů.

24. duben 2017  | 
Ilustrace

Vpád do Evropy – Večer k nedožitým 80. narozeninám Jiřího Dienstbiera (20. 4. 2017)

Diskuse o tom, jak se někdejší novinář, topič, signatář Charty 77 a politický vězeň jako první ministr zahraničních věcí demokratického Československa pustil do realizace svého snu o Evropě. K debatnímu stolu jsme ve výroční den nedožitých osmdesátin Jiřího Dienstbiera pozvali Luboše Dobrovského a Alexandra Vondru. Moderoval Michael Žantovský.

23. duben 2017  | 
Ilustrace

Miloš Bondy: Co odvál dým aneb jak jsem přežil holokaust (12. 4. 2017)

Dnes třiadevadesátiletý lékař Miloš Bondy, pocházející z pražské židovské rodiny, byl za 2. světové války s celou rodinou transportován do vyhlazovacího tábora Osvětimi-Březinky, kde oba jeho rodiče zahynuli. Miloš Bondy přežil selekci do plynu, zrůdné lékařské pokusy i pobyt v dalších táborech, po pochodu smrti se dočkal osvobození v německém Eisenachu. Nyní vycházejí knižně jeho vzpomínky Co odvál dým o životě člověka, kterého nezlomily ani ty nejkrutější podmínky. Společně s Milošem Bondym vystoupili dokumentaristka Olga Sommerová, nakladatel Aleš Lederer a knižní redaktorka Petra Švehlová. Setkání moderovala Denisa Novotná.

14. duben 2017  | 

Havel Walk

Velmi rádi bychom Havel Walk rozchodili!

13. duben 2017  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Mela v České televizi (11. 4. 2017)

Již brzy proběhne volba nového generálního ředitele České televize. Všude kolem nás ve střední Evropě jsou média veřejné služby spoutána politiky, čeká to i Českou televizii? Hosté: novinářka Jana Ciglerová, kandidát na šéfa ČT Karel Novák, investigativní novinář ČT Marek Wollner a mediální expert Jan Potůček. Večer moderoval Ondřej Kundra.

13. duben 2017  | 
Ilustrace

Ke kořenům zpochybňování liberální demokracie (4. 4. 2017)

Lidská práva, základy moderní liberální demokracie, čím dál otevřeněji čelí kritice a zpochybňování. Belgická politoložka Justine Lacroix a lucemburský filozof Jean-Yves Pranchère se během svého vystoupení zamýšleli nad otázkami, kde má současná kritika lidských práv své kořeny. Diskusi moderoval Alexandre Pajon.

6. duben 2017  | 
Ilustrace

Sociální firma tváří v tvář byznysu (30. 3. 2017)

Čím se liší sociální firma od běžného zaměstnavatele osob se zdravotním postižením? Vyplatí se podporovat profesní růst hendikepovaných? Je reálné připravit je pro volný pracovní trh? Mají šanci pro uplatnění i těžce zdravotně postižení spoluobčané? Jaká je úloha sociální firmy při komplexní integraci zdravotně postižených a potřebných do plnohodnotného života? V diskusi vystoupili Jiří Herynek, zakladatel družstva invalidů Ergotep Proseč, Jan Hutař, právník, dlouhodobě se specializující na legislativu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením, a Vojtěch Sedláček, zakladatel Agentury ProVás, s.r.o. Večer pořádal Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

31. březen 2017  | 
Ilustrace

Cena Ferdinanda Peroutky 2016: Kam kráčí tištěná média? (28. 3. 2017)

Setkání s letošními laureáty prestižní novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky – autorem televizního pořadu Historie.cs Vladimírem Kučerou a komentátorem Hospodářských novin Petrem Honzejkem. Spolu s bývalým českým premiérem a dlouholetým předsedou Senátu Parlamentu ČR Petrem Pithartem a bývalým velvyslancem ve Francii Pavlem Fischerem debatovali o současnosti a možné budoucnosti tištěných médií. Večer moderoval Petr Fischer.

30. březen 2017  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry VIII: Ach, ty Češky! (21. 3. 2017)

Polský novinář a historik Mariusz Surosz zachytil v knize Ach, ty Češky! (2015) osm příběhů Češek. Jejich komplikované životní osudy vypovídají mnohé o našich moderních dějinách, ať už je to poválečné účtování s kolaboranty, spor o těšínské Slezsko nebo fenomén Církve československé husitské. Diskusi s autorem a hrdinkami jeho knihy moderoval Tomáš Dimter.

23. březen 2017  | 
Ilustrace

Dopisy ze šedé zóny (20. 3. 2017)

Kniha Ale snad i pro toto jsme žili, ne? přináší osobní korespondenci Miloslava Petruska (1936–2012) a Martina Bútory, dvou známých sociologů, z doby jejich akademického vyhnanství, obohacenou o dopisy jejich manželek, socioložek Aleny Miltové a Zory Bútorové. Publikaci z dílny Sociologického nakladatelství přiblížili účastníci korespondence, svůj pohled na dobu i odkaz Miloslava Petruska nabídli Miroslav Paulíček, Ivan Gabal a Petra Guasti. Večer moderoval Erik Tabery.

21. březen 2017  | 
Ilustrace

Jan Patočka: Filozofie a čin (16. 3. 2017)

Hosté semináře: Ivan Chvatík, vedoucí Archivu Jana Patočky; Jaromír Kučera, učitel filozofie na VŠCHT; Jiří Michálek, učitel filozofie na Přírodovědecké fakultě UK, Daniel Kroupa, vyučující na katedře politologie a filozofie FF UJEP v Ústí nad Labem, a Zdeněk Pinc, filozof a pedagog na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Dále vystoupila Markéta Bendová, doktorandka Ústavu filozofie a religionistiky FF UK. Setkání moderoval Martin Palouš, ředitel Programu Václava Havla pro lidská práva a diplomacii na Floridské mezinárodní univerzitě.

18. březen 2017  | 
Ilustrace

Debata s Respektem (14. 3. 2017)

Skončil v Česku boj proti korupci? Proč se nedaří prosadit protikorupční zákony? Hosté diskuse: František Korbel, bývalý náměstek ministra spravedlnosti, novinář Tomáš Němeček, analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, Josef Karlický, Rekonstrukce státu. Diskusi moderoval Jaroslav Spurný.

16. březen 2017  | 
Ilustrace

Maxim Butčenko: Umělec války (9. 3. 2017)

Představení knihy Umělec války a diskuse o současné ukrajinské literatuře a reflexi konfliktu na Donbase. Román Maxima Butčenka přináší částečně autobiografický příběh dvou bratrů, z nichž jeden bojuje za donbaské separatisty, organizované proruskými silami, a druhý žije v Evropě a podporuje nezávislost a samostatnost Ukrajiny. Ukázky přečetla překladatelka Magda Bělková, o současné ukrajinské literatuře promluvil Alexej Sevruk.

11. březen 2017  | 

Miloš Havel – český filmový magnát

Listování knihou Krystyny Wanatowiczové "Miloš Havel – český filmový magnát" Vybudoval barrandovské ateliéry a v jeho společnosti Lucernafilm vznikly filmy jako Kristian, Noční motýl nebo Babička. Po válce však byl slavný strýc exprezidenta Havla byl zatracen, podobně jako jeho nejlepší přítelkyně Lída Baarová a Adina Mandlová. Kniha vychází z dosud nepublikovaných informací z rodinného archivu Havlových a německého Bundesarchivu, dokumentů StB a vzpomínek pamětníků. Obsahuje též unikátní fotografie a úryvky z návštěvních knih producentovy barrandovské vily a sídla Havlov. Ivan Havel v předmluvě knihu charakterizoval těmito slovy: „Vznikla kniha, která je současně dokumentem, historickou monografií a strhujícím životopisným románem. Říkám-li román, nemíním tím fikce: z toho mála, u čeho byl, mohu potvrdit věcnou pravdivost výkladu a nemám problém tuto jistotu rozšířit na vše ostatní. Dokumentární spolehlivost je ohromná věc, ale to, co na nás z knihy dýchne je věc závažnější. Dozvídáme se něco o kvalitách i záludnostech české a možná obecně lidské povahy, a to v dobách dobrých i zlých. Dozvídáme se o umění podnikatelském, které si dnes často pleteme s šikovností šejdířů. Dozvídáme se o rozdílu mezi pravou důvěrou a ošidnou důvěřivostí. Dozvídáme se o iluzích nadšenců a kličkách prospěchářů…“

9. březen 2017  | 
Ilustrace

Pražská akropolis (7. 3. 2017)

Jože (Josip) Plečnik do Prahy přijel na pozvání Jana Kotěry a několik let zde učil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V té době byl považován za nejvýznamnějšího slovanského architekta, a proto není divu, že si ho prezident Masaryk vybral jako autora rekonstrukce Pražského hradu. Jeho úkolem bylo z tohoto symbolu feudální moci vytvořit symbol nového československého státu. Tak se Plečnik stal architektem české (československé) státnosti, neboť při úpravách zahrad a nádvoří Pražského hradu a soukromých prostor prezidenta Masaryka do své práce zakomponoval nejen četné humanistické prvky, které nová republika proklamovala jako své hodnoty, ale i prvky českého a slovenského lidového dědictví. Se svými příspěvky na večeru vystoupili eminentní znalci Plečnikova díla Damjan Prelovšek, Tomáš Valena a literární historik Martin C. Putna. Přednáška se konala ve spolupráci s Velvyslanectvím Slovinské republiky v rámci Plečnikova roku 2017.

9. březen 2017  | 
Ilustrace

Trestankyně (6. 3. 2017)

Minulé století stavělo jedince před kruté volby, za něž často hrozil trest nejvyšší. Mnozí uhýbali bezpráví a tiše přihlíželi chodu dějin se sklopenou hlavou, ne tak univerzitní profesorka Růžena Vacková. Odvážnou ženu týranou za nacistické okupace nezlomilo ani patnáct let v komunistických věznicích. Její osud známe především díky novinářce a spisovatelce Mileně Štráfeldové a její knize Trestankyně, kterou s autorkou uvedl publicista, pedagog a filozof Daniel Kroupa, který Růženu Vackovou osobně znal.

8. březen 2017  | 
Ilustrace

Autorské čtení Ivana M. Havla (28. 2. 2017)

Ivan M. Havel napsal novelu Arsemid přesně před šedesáti lety, knižní podoby se však dočkala až v letech devadesátých. Kdo je to Arsemid? Neexistuje jasná odpověď. Podle některých znaků bychom mohli pátrat v duchovních pásmech kdesi někde mezi Franzem Kafkou, J. R. R. Tolkienem, Ladislavem Klímou a Christianem Morgensternem. Již třetí, avšak třikrát rozšířené vydání představil autor doslovu Tomáš Vrba.

1. březen 2017  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry VII.: Křesťané na Blízkém východě (23. 2. 2017)

Křesťanství se zrodilo v regionu, který dnes označujeme jako Blízký východ a patří k nejvýbušnějším oblastem současného světa. Jak se v Iráku, Egyptě, Turecku nebo Libanonu žije lidem, kteří se hlásí ke křesťanské víře? Reportér Polského rozhlasu Dariusz Rosiak se do těchto států vydal a vyslechl stovky příběhů o pronásledování, boji o přežití a vyhánění z domova. „V televizi a na YouTube sledujeme násilí páchané Islámským státem a potom zorganizujeme nanejvýš charitativní sbírku, abychom umlčeli své svědomí. Nechtěl jsem se k tomu připojit nebo se stát salonním moralistou. Rozhodl jsem se vydat na cestu a zkusit popsat svět, který možná zaniká,“ píše ve své knize Ziarno i krew. Podróż śladami bliskowschodnich chrześcijan (2015) polský novinář. Autor diskutoval s Janem Fingerlandem, komentátorem Českého rozhlasu, který patří k předním českým odborníkům na Blízký východ.

24. únor 2017  | 
Ilustrace

Vratislav Brabenec: Nevyžádaný příspěvek (20. 2. 2017)

Setkání s patriarchou undergroundu, básníkem, hudebníkem a signatářem Charty 77 Vratislavem Brabencem. Brabenec četl z nového souboru próz Podoby, uvedl dobrodružný komiks Nevyžádaný příspěvek a zahrál ukázky z několika jeho sólových CD. Večerem provázel Vladimír „Lábus“ Drápal z vydavatelství Guerilla Records.

22. únor 2017  | 
Ilustrace

Pánbíčkáři: Odkud se vzal polský katolicismus? (16. 2. 2017)

Nálepka „společnosti se silným vlivem náboženství“ patří mezi nejběžnější české představy o Polsku. Vnímání Polska skrze katolicismus zde má dlouhou tradici přinejmenším od dob Masaryka. Odkud se však vzalo toto v evropském měřítku unikátní propojení národní identity a náboženství, onen příslovečný „Polák – katolík“? Na tyto a další otázky hledali odpověď dva autoři knihy Pánbíčkáři, filozof a sociolog Paweł Rojek a sociolog a psycholog Michał Łuczewski. Večer moderoval Maciej Ruczaj.

18. únor 2017  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Francie a nadcházející volby (14. 2. 2017)

EU čekají tento rok dvoje zcela klíčové volby - francouzské prezidentské a německé parlamentní. Zatímco v Německu se vítězství antievropských sil nečeká, ve Francii je situace o poznání nepřehlednější a reálné naděje na vítězství má šéfka krajně pravicové a euroskeptické Národní fronty Marine Le Pen. A EU vždy pohromadě drželo francouzsko-německé spojenectví. Přežila by EU případný odchod Francie? Jaké naděje mají umírněnější kandidáti? Hosté diskuse: Kateřina Šafaříková, časopis Respekt, Michel Perottino, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd UK, Sára Vidímová, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Moderovala Silvie Lauder.

15. únor 2017  | 
Ilustrace

Český rozvod se Západem? (7. 2. 2017)

O problémech české přináležitosti k Západu diskutovali historik a filozof Petr Hlaváček, autor nedávno vydané knihy Západ, nebo Východ? České reflexe Evropy 1918–1948, dále politický geograf Michael Romancov a novinářka Kateřina Šafaříková, která se zaměřuje na aktuální evropské otázky. Debatu moderoval Michael Žantovský.

9. únor 2017  | 
Ilustrace

Kdo se zasloužil o česko-německou deklaraci a kdo jí stál v cestě? (6. 2. 2017)

Diskusní večer o historii vzniku Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997, hlavních postavách vyjednávacího procesu a diskuzích a kontroverzích, které její vznik provázely, v osobních svědectvích Josefa Zieleniece, tehdejšího ministra zahraničních věcí, Alexandra Vondry, tehdy prvního náměstka ministra a bývalého zahraničně-politického poradce Václava Havla, Jaroslava Horáka, tehdejšího ředitele odboru mezinárodního práva MZV, a Bohumila Doležala, komentátora a publicisty, signatáře iniciativy Smíření 95. Moderoval Michael Žantovský, tehdejší předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR. ​

7. únor 2017  | 
Ilustrace

Ručičky věžních hodin (2. 2. 2017)

Rudolf Barta pochází z rodu, v němž se vyskytla řada význačných podnikatelů, vynálezců a vědců. On sám v roce 1968 emigroval do Německa, poté do USA. Neodcházel kvůli kariéře, spíše ho přitahovaly radosti života ve svobodném světě. Zprvu byl zaměstnán v britské armádě, později se dobrodružně protloukal či živil jako majordomus, obchodník… a cestou se potkával s četnými osobnostmi filmového, mediálního a politického světa. Bartova kniha Ručičky věžních hodin je veletokem vyprávění se zřetelnou spodní linkou bluesové poezie, popisující jak úspěšná údobí, tak strmé pády. Není jen osobní kronikou, ale svědectvím o životě celé jedné generace. Knihu uvedli Tomáš Vrba a Michael Žantovský.

3. únor 2017  | 
Ilustrace

Disent podle žen – polský a český pohled (26. 1. 2017)

Úspěšný dokumentární film Solidarita podle žen otevřel v Polsku diskusi o nedoceněné roli aktivistek v protikomunistickém opozičním hnutí. Lišila se situace žen a mužů v disentu? Tuto důležitou otázku jsme připomněli v kontextu kulatých výročí vzniku dvou opozičních fenoménů, klíčových pro dějiny střední Evropy: polského Výboru na ochranu dělníků (KOR) a české Charty 77. Po projekci dokumentárního filmu následovala diskuse přímých účastnic těchto událostí na obou stranách hranice. Hostem z Polska byla Zofia Romaszewska, která společně se svým manželem vedla Intervenční kancelář KOR, tedy orgán koordinující pomoc politicky pronásledovaným. Český pohled představila Petruška Šustrová, signatářka a mluvčí Charty 77. Moderoval Maciej Ruczaj.

29. leden 2017  | 
Ilustrace

Město žije! (24. 1. 2017)

Setkání s proslulými iniciátory oživování veřejného prostoru Prahy a Bratislavy. V debatě vystoupil: Ondřej Kobza, kavárník, s jehož jménem jsou spojeny projekty mj. poeziomat, piána v ulicích, tango na nádraží či veřejné šachové stolky, a Gábor Bindics, zakladatel Kulturného centra Dunaj, cykloslužby Švihaj Šuhaj a také Aliance Stará tržnice, která je největším městským kulturním projektem v Bratislavě. Večer moderoval Osamu Okamura.

26. leden 2017  | 
Ilustrace

Válečné osudy Romů na Slovensku (18. 1. 2017)

Komponovaný pořad zpřítomňující pronásledování Romů především ale nejen na Slovensku v období druhé světové války. Prostřednictvím četby z textů Hildy Pášové, Andreje Gini, Andreje Pešty, Michala Šamka či Ladislava Husáka, výňatků ze vzpomínek pamětníků z publikací (Ne)bolí a Po židoch cigáni, scénického čtení ze hry Eleny Lackové Horiaci cigánsky tábor a rozhovorů s těmi, jichž se válečný teror tak či onak osobně dotkl, jsme připomněli 72. výročí osvobození Osvětimi a otevření památníku lágru v Hodoníně u Kunštátu v roce 2017. Do historického kontextu zasadila Helena Sadílková, která spolu s Karolínou Ryvolovou provázela večerem.

19. leden 2017  | 
Ilustrace

Charta vlastníma očima – diskusní panel Charta a zahraničí (7. 1. 2017)

Dalším tématem konference o Chartě 77 byl vztah chartistů se zahraničím. Hosté: Petruška Šustrová, Daniel Kumermann, František Janouch a Petr Pithart.

8. leden 2017  | 
Ilustrace

Charta vlastníma očima – diskusní panel Charta a dějiny (7. 1. 2017)

Součástí konference v pražské Lucerně byl i panel na téma Charta a dějiny. Hosté debaty: Petruška Šustrová, Jan Ruml, Alexandr Vondra a Petr Pithart.

8. leden 2017  | 
Ilustrace

Charta vlastníma očima – diskusní panel Charta a samizdat (7. 1. 2017)

Konference o Chartě 77 nazvaná Charta vlastníma očima se uskutečnila v pražské Lucerně. V debatním panelu na téma Charta a samizdat vystoupili Petruška Šustrová, Anna Šabatová, Tomáš Vrba a Jiří Gruntorád.

8. leden 2017  | 
Ilustrace

Charta vlastníma očima – diskusní panel Charta a její zdroje (7. 1. 2017)

Konference o Chartě 77 se konala v pražské Lucerně. V debatním panelu na téma Charta a její zdroje vystoupili Michael Žantovský, Daniel Kroupa, Petruška Šustrová, Dana Němcová, Jakub Trojan a Martin Palouš.

8. leden 2017  | 

Archiv Filipa Topola

Tímto videem jsme v roce 2016 podpořili naši kampaň na HitHitu. A ačkoli jsme neuspěli, stále doufáme, že se nám Archiv Filipa Topola podaří vybudovat.

1. leden 2017  | 
Ilustrace

Studentský esej: Milý pane prezidente (7. 12. 2016)

Slavnostní vyhlášení výsledků osmého ročníku studentské esejistické soutěže Knihovny Václava Havla.

9. prosinec 2016  | 
Ilustrace

Jana Krejcarová: Tohle je skutečnost (30. 11. 2016)

Jana Krejcarová-Černá – femme fatale českého undergroundu, múza Egona Bondyho, autorka šokujících erotických básní. Ale také pozoruhodná prozaička. Souborné vydání jejího díla, knihu Tohle je skutečnost (Torst, 2016), uvedla editorka svazku a autorka životopisu Krejcarové-Černé Anna Militz. Diskusi moderoval literární kritik Radim Kopáč.

2. prosinec 2016  | 
Ilustrace

Knihovna Olgy Havlové čili Hrobka (30. 11. 2016)

Setkání s bývalými členy unikátního společenství kolem Svépomocné lidové knihovny Hrobka. Pozvání přijal hudebník a spisovatel Vratislav Brabenec, malíř a spisovatel Zbyněk Benýšek, publicistka Petruška Šustrová a žena, které nikdo neřekne jinak než Sněhurka. Moderoval Petr Vizina.

1. prosinec 2016  | 
Ilustrace

Jednoho dne se v našem zelináři cosi vzbouří. Eseje o Moci bezmocných (29. 11. 2016)

Moc bezmocných je jedním z nejznámějších a nejdiskutovanějších disidentských textů. Čím oslovil či naopak neoslovil Havlův esej svoji dobu, a co může nabídnout době současné? Nad těmito rámcovými otázkami se zamýšlel sociolog Miloš Havelka, politický esejista Petr Pithart, filozof Martin Škabraha a literární historik Roman Kanda, kteří – společně s dalšími sedmadvaceti domácími a zahraničními autory – přispěli do nové knihy Jednoho dne se v našem zelináři cosi vzbouří. Eseje o Moci bezmocných, již připravili k vydání Jiří Suk a Kristina Andělová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

1. prosinec 2016  | 
Ilustrace

České stříbro: Jak by zněl text Charty 2016? (23. 11. 2016)

Renata Kalenská moderuje debatu o občanské zodpovědnosti a směřování současné společnosti s psychoterapeutkou Helenou Klímovou, socioložkou Jiřinou Šiklovou, fyzioložkou Helenou Illnerovou a politologem Milanem Znojem.

25. listopad 2016  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry VI.: Vrah z města meruněk (24. 11. 2016)

Patří Turecko na Východ nebo na Západ? Dokážeme pochopit jeho současnou tvář? O dynamické zemi, v níž se střetává islám s islamofobií, konzervatismus s postmodernou a stesk po Evropě s euroskepsí, hovořil polský reportér Witold Szabłowski a český turkolog a první velvyslanec ČR v Turecku Tomáš Laně. Reportážní debut Witolda Szabłowského Vrah z města meruněk. Příběhy z Turecka, měl velký úspěch v Polsku i ve světě, byl přeložen do angličtiny, němčiny, ruštiny a nově také češtiny (2016). Knihu, v níž autor využil své zkušenosti z ročního pobytu v Turecku, uvedla překladatelka Bára Gregorová.

25. listopad 2016  | 
Ilustrace

Interrupce jako politické téma (22. 11. 2016)

Nový interrupční zákon v Polsku, o němž se tento podzim jednalo a který vyústil v v masové demonstrace, rozdělil polskou společnost na několik táborů. Názory na něj se liší podle společenských tříd, náboženského přesvědčení, vzdělání, politické, místní a regionální příslušnosti. O problematice interrupce, jejíž uzákonění se v minulém století stalo jedním z hlavních ženských emancipačních témat; současné politické, společenské a právní situaci v Polsku, na Slovensku, v České republice a katolické církvi, diskutovali feministická teoretička L'ubica Kobová; Jan Smiggels Kafková, předsedkyně České ženské lobby; Jaromír Matějek, klinický etik, teolog a pediatr v záloze. Debatu moderovala Hana Biriczová.

23. listopad 2016  | 
Ilustrace

Edgar Dutka: Matka vzala roha (21. 11. 2016)

Scénárista, režisér, dramaturg a spisovatel Edgar Dutka představil svou novou sbírku autobiograficky laděných povídek, v nichž zachytil osudy rodiny, poznamenané komunistickým režimem. Večer uvedli: redaktorka Denisa Novotná, majitel a ředitel nakladatelství Prostor Aleš Lederer, autora doprovodili: písničkář Jiří Dědeček a herec Michal Pavlata.

22. listopad 2016  | 
Ilustrace

Lubomír Kotek: Tady bylo Husákovo (16. 11. 2016)

Večer s fotografem Lubomírem Kotkem, který dokumentoval všední život skrze posvátné symboly komunistického režimu, stejně jako zachycováním každodenní reality v oprýskaných ulicích, pošmourných náměstíčkách, ve školních třídách, na povinných manifestacích, vojenských přehlídkách či v soukromí. Setkání moderoval Jáchym Topol.

18. listopad 2016  | 
Ilustrace

Divadlo Na zábradlí v absurdních časech absurdního divadla (16. 11. 2016)

S pamětníky zlaté éry činohry Divadla Na zábradlí v šedesátých letech o tom, jak Jan Grossman představoval pražskému publiku velikány absurdního dramatu a jak s Václavem Havlem tvořili vlastní variantu tohoto divadelního směru. K vzpomínání jsme pozvali někdejší členy Divadla Na zábradlí Marii Málkovou, Jana Přeučila a další. Večerem provázela Anna Freimanová.

17. listopad 2016  | 
Ilustrace

Salon Dürrenmatt (15. 11. 2016)

Večer připomněl Friedricha Dürrenmatta, jednoho z největších švýcarských spisovatelů minulého století. Vedle dokumentárního filmu o jeho tvorbě, pódiové diskuze o jeho vlivu na tehdejší Československo byla rovněž přednesena slavná řeč Švýcarsko – vězení, kterou tehdy Dürrenmatt pronesl u příležitosti udělení Ceny Gottlieba Duttweilera Václavu Havlovi. Účastníky pódiové diskuse byli Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, Markus-Alexander Antonietti, švýcarský velvyslanec, Madeleine Betschart, ředitelka Centre Dürenmatt Neuchâtel a Milan Tvrdík, Ústav germánských studií FF UK.

17. listopad 2016  | 
Ilustrace

S Madeleine Albrightovou o prezidentských volbách (11. 11. 2016)

Diskusi moderoval Michael Žantovský. Společná akce Knihovny Václava Havla a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

13. listopad 2016  | 
Ilustrace

Situace uprchlíků v maďarské politice (10. 11. 2016)

Večer s Andrásem Kovátsem, ředitelem neziskové organizace Menedék – Hungarian Association for Migrants, který se dlouhodobě zabývá tématem mezinárodní migrace, azylu a sociální integrace, o současné politické a společenské situaci v Maďarsku, výsledcích maďarského říjnového antimigračního referenda, postoji maďarské vlády k „uprchlické krizi“, nově proběhlých vládních změnách a politické roli Viktora Orbána. Setkání moderoval Renátó Fehér.

13. listopad 2016  | 
Ilustrace

Debata s Respektem na téma: Americká volební noc (8. 11. 2016)

Hosté: Kryštof Kozák, vedoucí Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Roman Joch, ředitel Občanského institutu, Miloš Gregor, politolog, Katedra politologie Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita

11. listopad 2016  | 
Ilustrace

Visegrád píše, čte a diskutuje (7. 11. 2016)

Literární setkání s autory visegrádských zemí: básníkem, překladatelem a pedagogem Radkem Malým (Česká republika), básnířkou, překladatelkou a pedagožkou Katalin Szlukovényi (Maďarsko), básníkem a překladatelem české/slovenské literatury Zbigniewem Machejem (Polsko) a prozaikem a filmovým/televizním režisérem Peterem Krištúfkem (Slovensko). Večer moderovala Tereza Semotamová.

10. listopad 2016  | 
Ilustrace

Co znamená být manželkou politického vězně (4. 11. 2016)

Debata s Anastasií Zotovou, manželkou Ildara Dadina, ruského občanského aktivisty, který byl za opakované porušování zákona o veřejném shromažďování vloni odsouzen k tříletému vězení. Dadin si nyní odpykává trest v trestanecké kolonii ve městě Segezha v Karélii, v němž strávil několik let např. Michail Chodorkovskij. Během večera byl promítnut o Dadinově případu dokumentární film Jeden za všechny. Diskuse s Anastasií Zotovou se zároveň zúčastnila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Moderoval Anton Litvin.

7. listopad 2016  | 
Ilustrace

Československá exilová média mezi realitou, propagandou a mýty (3. 11. 2016)

Exilová média vytvářela během komunistického režimu v Československu specifický prostor, který reagoval na ztížené možnosti kritické diskuse, přispíval k zachování kontinuity nezávislé československé publicistiky a zároveň usiloval o ukončení nesvobody ve vlasti. O své perspektivy na proměnu exilového mediálního prostředí po srpnu 1968, se podělili bývalí exiloví novináři Lída Rakušanová, Petr Brod, Martin Schulz a historik médií Petr Orság, který důkladně zmapoval toto téma ve své nové knize Mezi realitou, propagandou a mýty: Československá exilová média v západní Evropě v letech 1968–1989, jež toto léto vyšla v nakladatelství Lidové noviny.

6. listopad 2016  | 
Ilustrace

Josef Kordík a Tereza Dubinová: Povoláním kněz (1. 11. 2016)

Kniha Svoboda jít s Bohem zachycuje vzpomínky římskokatolického faráře Josefa Kordíka (1948) na mládí, povolání ke kněžské službě, studia v litoměřickém semináři, farářskou službu ve zbídačelých Sudetech, aktivity v okruhu Charty 77 a její podpis, následné odebrání státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti, civilní zaměstnání zámečníka a truhláře, návrat do duchovní služby po listopadu 1989, práci vězeňského kaplana ve věznici Valdice a vybudování živé komunity v Železnici u Jičína. Tereza Dubinová, která na knize spolupracovala, je kulturoložka a hebraistka. Debatu s autory vedl a ukázky četl Jáchym Topol.

3. listopad 2016  | 
Ilustrace

Hledá se prezident(ka), zn. demokrat(ka) (31. 10. 2016)

Prezidentské volby, které se budou konat na počátku roku 2018, se nezadržitelně blíží. O tom, jakou roli sehrává prezident v ústavním pořádku České republiky a jaké jsou vyhlídky či strategie možných kandidátů, v debatě hovořili spisovatelka Radka Denemarková, politik Michael Kocáb, diplomat Petr Kolář a Michael Žantovský. Diskusi moderoval Tomáš Klvaňa.

2. listopad 2016  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry V.: Fenomén: Polská literární reportáž (26. 10. 2016)

Uvedení knihy Fenomén: Polská literární reportáž, první publikace o polské literární reportáži pro české publikum, která je výsledkem loňské stejnojmenné konference a debatního setkání. Obsahem je historie a současnost tohoto žánru a rozhovory s předními polskými reportéry. Knihu představili její spoluautoři, profesor vratislavské univerzity Igor Borkowski a polonistka Michala Benešová. Následovala diskuse Ewy Winnické a Petry Procházkové o migraci v současné Evropě mezi jednotlivými státy i zvenčí.

28. říjen 2016  | 
Ilustrace

Oleh Kryštopa: Ukrajina v měřítku 1 : 1 (25. 10. 2016)

Uvedení českého vydání knihy Oleha Kryštopy, spisovatele, esejisty a novináře, který projel svou rodnou zemi křížem krážem, od západu na východ a zpět, a vyzpovídal stovky lidí. Dostal se do míst, kam se běžný turista nikdy nepodívá. Kniha Ukrajina v měřítku 1 : 1 je výsledkem jeho cest a rozhovorů. Přináší autentické svědectví o tom, jak se lidem na Ukrajině v současnosti žije, pomůže pochopit, proč došlo k Majdanu, následné anexi Krymu i nynější válce s Ruskem. S autorem diskutovala překladatelka a básnířka Marie Iljašenko.

27. říjen 2016  | 
Ilustrace

Občanská neposlušnost, právo na odpor a demokratický právní řád (24. 10. 2016)

Právo na odpor nebo občanská neposlušnost jsou nástroje, které jsou považovány za zcela legitimní v dobách nesvobody a útlaku. Jaké mají ovšem místo ve společnosti, která se nazývá demokratická? Poznáme demokracii podle toho, že dokáže akceptovat diskusi nad sebou samou? Nebo se musíme spoléhat pouze na pravidla, která sama upravuje? Debaty se zúčastnili: Pavel Uhl, právník a politolog, a Karel Šimka, právník, politolog a soudce Nejvyššího správního soudu. Diskusi moderoval František Korbel, právník a bývalý náměstek ministra spravedlnosti.

24. říjen 2016  | 
Ilustrace

Noví disidenti v současném Rusku (21. 10. 2016)

Setkání se Zoyou Svetovou, novinářkou a obránkyní lidských práv. V letech 2010–2014 pracovala pro opoziční periodikum The New Times Magazine, nyní píše pro server Otevřené Rusko. Setkání moderoval novinář Ondřej Soukup.

23. říjen 2016  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Jak napsat dobrý film nebo divadelní hru (11. 10. 2016)

Český film i divadlo se stále vyhýbají ožehavým tématům a politicky citlivým věcem. Proč tomu tak je? Lze vůbec o těchto tématech vytvořit strhující projekt? Na tyto a další otázky hledali odpovědi Štěpán Hulík, historik a scénárista, autor televizního filmu Hořící keř nebo seriálu Pustina; Jiří Adámek, divadelní režisér, autor a pedagog, Jindřiška Bláhová, historička a recenzentka. Večer moderoval Ondřej Kundra.

23. říjen 2016  | 
Ilustrace

Debata: O umírání (19. 10. 2016)

Umírání – složité a pro mnohé i obtížně uchopitelné a tabuizované téma. Máme o umírání vůbec mluvit? Proč se vyhýbáme byť jen pouhé zmínce o něm nebo se alespoň snažíme chodit kolem něho po špičkách? Na tyto a další otázky jsme hledali odpověď se socioložkou Jiřinou Šiklovou, specialistkou na paliativní medicínu Irenou Závadovou, ředitelem hospice Jiřím Krejčím a etikem a teologem Jaromírem Matějkem. Diskusi moderovala Stáňa Lekešová. Ve spolupráci s Výborem dobré vůle, Nadací Olgy Havlové.

21. říjen 2016  | 
Ilustrace

Jana Kopelentová: Čeští političtí vězni (18. 10. 2016)

Večer Jany Kopelentové Rehak, kulturní antropoložky, působící na University of Maryland, která se dlouhodobě zabývá sociální a urbánní ekologií, sociální nerovností a také kulturní historií východní Evropy. V devadesátých letech pracovala v České republice s uprchlíky po černobylské katastrofě a s komunitou bývalých politických vězňů. Nyní představila svou knihu Czech Political Prisoners: Recovering Face, v níž se zaměřuje na osudy politických vězňů padesátých let.

20. říjen 2016  | 
Ilustrace

Varujan Vosganian: Kniha šepotů (13. 10. 2016)

Uvedení románu Varujana Vosganiana Kniha šepotů, ve kterém autor líčí historii a spletité osudy rumunské menšiny Arménů – masakry Arménů na konci 19. století, genocidu za první světové války, následný útěk Arménů do Rumunska, komunistické znárodňování, vyvážení arménských elit na Sibiř, dobrovolné repatriace zpět do Arménie. Autor, který byl uvedení přítomen, je předsedou Svazu Arménů v Rumunsku a místopředsedou Svazu spisovatelů. Večerem provázela romanistka Libuše Valentová.

17. říjen 2016  | 
Ilustrace

International conference in honour of the winner of the Václav Havel Human Rights Prize IV.

Chair: Daniela Drtinová – journalist, DVTV (Czech Republic) Panelists: Ondřej Liška – activist (Czech Republic) Montserrat Feixas Vihe – UNHRC Regional Representative for Central Europe (Hungary) Sebastien Touze – Institut international des droits de l´homme (France) Aleksander Kaczorowski – author and editor in chief, Aspen Review Central Europe (Poland)

14. říjen 2016  | 
Ilustrace

International conference in honour of the winner of the Václav Havel Human Rights Prize IV. III.

Chair: Michael Žantovský – executive director, the Library of Vaclav Havel (Czech Republic) Panelists: Eva Jiřičná – architect and designer (UK) Tomáš Prouza – State Secretary for European Affairs (Czech Republic) Martin Woollacott – journalist, the Guardian (UK)

14. říjen 2016  | 
Ilustrace

International conference in honour of the winner of the Václav Havel Human Rights Prize II.

Chair: Martin Palouš – diplomat and teacher, Florida International University (United States of America) Panelists: Ales Bialitski – chairman, the Human Rights Center Viasna (Belarus) Anar Mammadli – human rights activist (Azerbaijan) Saso Ordanoski – journalist (Macedonia) Gordana Igric – journalist and activist (Serbia)

14. říjen 2016  | 
Ilustrace

International conference in honour of the winner of the Václav Havel Human Rights Prize I.

Chair: Michael Žantovský - executive director, the Library of Vaclav Havel (Czech Republic) Panelists: Gordana Igric – journalist and activist (Serbia) Nadia Murad – activist (Iraq) Sébastien Touzé – Fondation René Cassin – International Institute of Human Rights

14. říjen 2016  | 
Ilustrace

Režírovat Havla (11. 10. 2016)

Debata s klíčovými režiséry her Václava Havla. Pozvání přijali: Andrej Krob, Ivo Krobot, Vladimír Morávek, Petr Oslzlý, Jakub Špalek a Daniel Špinar. Večerem provázeli Anna Freimanová a Michael Žantovský.

13. říjen 2016  | 
Ilustrace

A kolem je všechno takové ruské, až z toho přechází zrak (6. 10. 2016)

Rusisté Alena a Jan Machoninovi uvedli antologii poezie ruských básníků lianozovské školy, Zloději všedních okamžiků, vydanou nakladatelstvím Arbor vitae. Ruské originály zazněly z dobových nahrávek a také v podání ruského minimalistického básníka a performera Germana Lukomnikova – nesporného dědice lianozovské tradice.

8. říjen 2016  | 
Ilustrace

Tomáš Tožička: Komu slouží udržitelný rozvoj? (4. 10. 2016)

Všechny státy světa se v OSN dohodly na zajištění udržitelného rozvoje. Většina světových vlád, včetně té české, nyní připravuje strategie, jak toho dosáhnout. O tom, jakou máme šanci zajistit udržitelný rozvoj pro všechny lidi na planetě, nebo rozvoj udržující status quo rozděleného lidstva, mluvil v Knihovně Václava Havla odborník na rozvojovou problematiku Tomáš Tožička.

6. říjen 2016  | 
Ilustrace

Wendy Holden: Narodili se, aby přežili (3. 10. 2016)

České uvedení knihy Narodili se, aby přežili, neuvěřitelného příběhu tří žen z Polska, Čech, Slovenska, a jejich potomků, kteří se narodili v koncentračním táboře Osvětim-Birkenau a všichni přežili. Večer se konal za osobní účasti autorky knihy, britské spisovatelky Wendy Holden, přeživších dětí (Evy, Marka a Hany), kterým je dnes 71 let. Knihu pokřtila Hana Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga. Besedy se zúčastnili překladatel knihy Miroslav Jindra a a Irmgard Kolinská. Večer moderovala novinářka a spisovatelka Judita Matyášová.

5. říjen 2016  | 
Ilustrace

Za svobodné Bělorusko (3. 10. 2016)

Debata s běloruským prodemokratickým politikem Mikalajem Statkevičem, bývalým politickým vězněm a opozičním kandidátem na prezidenta, a jeho ženou, aktivistkou v boji za lidská práva, Marynou Adamovičovou, o současném dění v Bělorusku. Diskusi moderovala Petra Procházková.

4. říjen 2016  | 
Ilustrace

Václav Vacek: Jsou západní, křesťanské hodnoty v troskách? (29. 9. 2016)

Večer s katolickým knězem a spisovatelem, dříve působícím v disentu a okruhu Charty 77, který patří k nejprogresivnějším hlasům současné církve.

1. říjen 2016  | 
Ilustrace

Václav Benda – Politik (21. 9. 2016)

Večer k nedožitým sedmdesátým narozeninám Václava Bendy, katolického, pravicového politika, mluvčího Charty 77, zakladatele a prvního předsedy Křesťanskodemokratické strany. Vzpomínala a přednášela Kamila Bendová.

30. září 2016  | 
Ilustrace

Andrej „Bandy“ Šoltes: Můj Užhorod (27. 9. 2016)

Ukrajinský spisovatel Andrej Šoltes představil rodné město, jehož dějiny jsou spjaty s osudy mnoha generací jeho předků, kteří ač Užhorod nikdy neopustili, bývali občany až pěti různých států. Přežili druhou světovou válku, jako občané Sovětského svazu prošli věznicemi i tábory a o minulosti moc rádi nemluvili… Překládal a také vyprávěl užhorodský Pražák Pavo Kryšenyk.

29. září 2016  | 
Ilustrace

Jiří Dědeček: Balady z bankovního sektoru (26. 9. 2016)

Básník a písničkář četl z tragikomické sbírky Balady z bankovního sektoru. K tomu zahrál několik odrhovaček a šansonů. Následovala četba z legendární knihy Oběžník, která poprvé vyšla v Mnichově v roce 1988, naposledy pak v nakladatelství Limonádový Joe. Večer moderoval Jáchym Topol.

28. září 2016  | 
Ilustrace

Bez Františka Janoucha ani moře nešplouchá (22. 9. 2016)

... je název nové knihy s podtitulem Mozaika výpovědi svědků jednoho neobyčejného života, jejíž uvedení proběhlo u příležitosti pětaosmdesátých narozenin Františka Janoucha. Večer moderoval Michael Žantovský.

24. září 2016  | 
Ilustrace

Svatava Antošová: Performance (15. 9. 2016)

Autorský večer teplické básnířky, prozaičky a publicistky Svatavy Antošové. Básnický cyklus Performance psala v roce 2014 a věnovala jej tehdy těžce nemocnému performerovi Milanu Kozelkovi (1948–2014). Mimo něj autorka četla ze své prózy Skoby/Punkt Memory (Milan Hodek, 2012), která je alegorií současného stavu světa a jeho problémů – to vše za hudebního doprovodu multiinstrumentalistky Ivety Kratochvílové. Jako hosté vystoupili Mirek Kovářík a Radek Bláha s autorčinou parafrází slavné básně Allena Ginsberga Samoobsluha v Kalifornii.

22. září 2016  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry IV.: Romové, nebo Cikáni? (14. 9. 2016)

O situaci Romů v Česku, v Polsku, na Slovensku a v dalších evropských zemích diskutovaly reportérka Lidia Ostałowska a novinářka a romistka Saša Uhlová.

19. září 2016  | 
Ilustrace

Čí média, čí zájmy? Vlastnictví, veřejná sféra a online prostor (III. část konference)

Cílem konference je kriticky se zamyslet nad některými z problémů, které se v současné době týkají činnosti médií v České republice a střední Evropě. Jedná se zvláště o proměnlivé modely vlastnictví médií, nezávislost vysílání veřejnoprávních médií, stejně jako o šíření dezinformací a propagandy prostřednictvím webů a sociálních sítí. Konferenci spolupořádají Knihovna Václava Havla, Aspen Institute Prague a Centrum pro studium politické filozofie, etiky a náboženství UK v Praze.

19. září 2016  | 
Ilustrace

Čí média, čí zájmy? Vlastnictví, veřejná sféra a online prostor (II. část konference)

Cílem konference je kriticky se zamyslet nad některými z problémů, které se v současné době týkají činnosti médií v České republice a střední Evropě. Jedná se zvláště o proměnlivé modely vlastnictví médií, nezávislost vysílání veřejnoprávních médií, stejně jako o šíření dezinformací a propagandy prostřednictvím webů a sociálních sítí. Konferenci spolupořádají Knihovna Václava Havla, Aspen Institute Prague a Centrum pro studium politické filozofie, etiky a náboženství UK v Praze.

19. září 2016  | 
Ilustrace

Čí média, čí zájmy? Vlastnictví, veřejná sféra a online prostor (I. část konference)

Cílem konference je kriticky se zamyslet nad některými z problémů, které se v současné době týkají činnosti médií v České republice a střední Evropě. Jedná se zvláště o proměnlivé modely vlastnictví médií, nezávislost vysílání veřejnoprávních médií, stejně jako o šíření dezinformací a propagandy prostřednictvím webů a sociálních sítí. Konferenci spolupořádají Knihovna Václava Havla, Aspen Institute Prague a Centrum pro studium politické filozofie, etiky a náboženství UK v Praze.

19. září 2016  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Jak dál po Brexitu? (13. 9. 2016)

Jak Evropu proměnilo a dál proměňuje referendum, v němž Britové kývli na odchod své země z Evropské unie? Kdy a za jakých podmínek k Brexitu dojde a je možné, že Británie nakonec zůstane? A jak tento bezprecedentní krok dopadne na české firmy a ekonomiku? Pozvání přijali ředitel Knihovny Václava Havla a bývalý velvyslanec ČR ve Velké Británii Michael Žantovský, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar a politoložka a proděkanka Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy Zuzana Kasáková. Moderovala redaktorka Respektu Silvie Lauder.

14. září 2016  | 
Ilustrace

Čínská kulturní revoluce po padesáti letech (12. 9. 2016)

Letos uplynulo půl století od rozpoutání tzv. Velké proletářské kulturní revoluce v Číně. Radikální kampaň, dnes v Číně samotné označovaná oficiálně za „deset let zmatků“ (1966–76), ve své době oslovovala miliony svých účastníků, jakož i početné řady ideových souputníků na Západě a v rozvojovém světě. Její důsledky, i její vliv, jsou patrné dodnes. O podstatě a odkazu této mohutné kampaně budou diskutovat sinologové Olga Lomová a Martin Hála. Večer se konal ve spolupráci se Sinopsis, projektem Ústavu Dálného východu FF UK v Praze, a sdružením AcaMedia.

13. září 2016  | 
Ilustrace

Martin Nekola: Československý exil po únoru 1948 (8. 9. 2016)

Exil po únoru 1948 a osudy Čechoslováků v zahraničí, kteří usilovali o návrat svobody a demokracie do vlasti, v níž uchvátili moc komunisté, jsou nedílnou součástí našich moderních dějin. Přesto tato problematika stojí na okraji badatelského zájmu a široká veřejnost o něm má pouze kusé informace. Přednášející na základě vlastního několikaletého výzkumu v domácích i zahraničních archivech představí významné exilové organizace, osobnosti, tiskoviny a zasadí náš exil do celoevropského rámce a komplikovaného mezinárodního vývoje na přelomu čtyřicátých až padesátých let 20. století. Přednáška politologa, historika a nezávislého badatele Martina Nekoly.

12. září 2016  | 
Ilustrace

„Čína: Jedna země, dvě tváře“ (8. 9. 2016)

Setkání s držitelkou titulu krásy, aktivistkou lidských práv, Anastasií Lin. V roce 2015 vyhrála titul Miss Kanada a měla reprezentovat svou zemi na Miss World v Číně. Čínský režim ji však označil jako persona non grata a odmítl jí udělit vízum pro její otevřené vyjadřování o situaci lidských práv v této zemi, včetně pronásledování duchovního hnutí Falun Gong. Z rozhodnutí organizátorů soutěže ji byl udělen titul Miss World Kanada i v roce 2016. Beseda byla zaměřena na rozpor mezi rozvojem Číny a tamější neútěšnou situací lidských práv. Moderoval Pavel Porubiak.

10. září 2016  | 
Ilustrace

Cena Václava Havla za lidská práva 2016 trojice finalistů (30. 8. 2016)

V úterý 30. srpna 2016 byla v prostorách Knihovny Václava Havla oznámena jména trojice finalistů mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva za rok 2016, kterou uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Bližší informace ke konferenci budou průběžně zveřejňovány zde: www.vaclavhavel-library.org/cs/cena-vaclava-havla

1. září 2016  | 
Ilustrace

Vernisáž výstavy Nejdelší noc – 21. 8. 1968

Výstava prezentuje nová zjištění o vojenském obsazení Československa v noci z 20. na 21. 8. 1968 a seznamuje návštěvníky s jednotlivými fázemi vojenských příprav a politického zajištění celé akce. K dokumentaci těchto událostí posloužily i dosud nezveřejněné snímky v Rakousku žijící nizozemské fotografky Okky Offerhaus, které v roce 2011 získal Národní archiv. Další použité fotografie a dokumenty pocházejí od pořádajících institucí: Muzea Policie a Vojenského historického ústavu a také z Vojenského ústředního archivu v Praze a Správního archivu AČR v Olomouci.

1. září 2016  | 
Ilustrace

Brexitová vigílie (23. 6. 2016)

Diskuse o členství Spojeného království v Evropské unii. Na podiu se postupně vystřídali Štefan Füle, bývalý evropský komisař, Roman Joch, ředitel Občanského institutu, Martin Kovář, historik FF UK v Praze, Luděk Niedermayer, ekonom a poslanec Evropského parlamentu, Běla Plechanovová, Institut politologických studií, FSV UK, Radek Špicar, ředitel Aspen Institute Prague, Michael Žantovský a další. Host: hudebník Ivan Král

8. červenec 2016  | 
Ilustrace

Moc bezmocných na Ukrajině (15. 6. 2016)

S Tetianou Okopnou o díle Václava Havla, o literatuře, moci i bezmoci psaného slova a překladatelské řeholi hovořil Jáchym Topol. Tetiana Okopná je v Praze v rámci rezidenčního programu projektu Praha město literatury, který je koordinátorem členství Prahy v celosvětové síti kreativních měst literatury UNESCO.

8. červenec 2016  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Vzestup populismu a nacionalismu v Evropě – máme důvod se bát? (14. 6. 2016)

Diskutovali Kateřina Šafaříková, Luboš Palata a Daniel Prokop. Moderátor: Ondřej Kundra.

8. červenec 2016  | 
Ilustrace

Greil Marcus: Lipstick Traces (28. 6. 2016)

With classic rock critic Greil Marcus on rebellion in music from the 1960s to the present. Moderated discussion with music journalist Pavel Klusák. A unique opportunity to meet a genuine legend of rock and music journalism. One of the most important figures in his field, Greil Marcus was the first reviews editor at Rolling Stone and has written a host of books on the likes of Bob Dylan, The Doors and Van Morrison. We will devote particular attention to Marcus’s Lipstick Traces: A Secret History of the 20th Century (1989), which explores sedition in the (sub)cultures of the 20th century.

4. červenec 2016  | 
Ilustrace

Odsun sovětských vojsk (22. 6. 2016)

Přelom června a července roku 1991 znamenal definitivní zánik oficiálních pozůstatků bývalého sovětského bloku ve střední Evropě: 28. června byla v Budapešti rozpuštěna RVHP, 30. června byl ukončen pobyt sovětských vojsk v Československu a 1. července 1991 byla za předsednictví prezidenta Václava Havla v Praze rozpuštěna Varšavská smlouva. Debaty o tehdejších událostech i o současných snahách Kremlu o znovurozdělení Evropy a sféry vlivu se zúčastnili někdejší ministr obrany Luboš Dobrovský a poslanec Federálního shromáždění Michael Kocáb.

27. červen 2016  | 
Ilustrace

Grzegorz Ekiert: 25 Years of Post-Communist Transformations in East Central Europe (17. 6. 2016)

In his presentation Professor Ekiert will analyze the uneven path of political and economic transformations across countries of the former Soviet bloc during the past 25 years. He will offer some potential explanations for various fates these countries have experienced, emphasizing the role of historical legacies in shaping the outcomes of economic, social and political reforms. He will also discuss the EU crisis, unraveling of the pro-European consensus in Visegrad countries and challenges facing the region today. Grzegorz Ekiert is professor of government, Director of CES, and Senior Scholar at the Harvard Academy for International and Area Studies. His teaching and research interests focus on comparative politics, regime change and democratization, civil society and social movements, and East European politics and societies. He is the author of The State Against Society: Political Crises and Their Aftermath in East Central Europe (1996); Rebellious Civil Society: Popular Protest and Democratic Consolidation in Poland (with J. Kubik, 1999); Capitalism and Democracy in Central and Eastern Europe: Assessing the Legacy of Communist Rule (co-edited with S. Hanson, 2003); editor of special issues of East European Politics and Societies on the “EU Eastward Enlargement” (with J. Zielonka, 2003) and of “Democracy in the Postcommunist World” (2007) and Taiwan Journal of Democracy on “A Liberal Challenge? Civil Society and Grass-root Politics in New Democracies” (with S. Kim, 2013). He is also co-editor of Open Forum—the interactive CES working papers series. His current projects explore civil society development in new democracies in Central Europe and East Asia and patterns of transformations in post-communist world.

24. červen 2016  | 
Ilustrace

Knihovna v knihovně (21. 6. 2016)

...aneb vše, co jste chtěli kdy vědět o Knihovně Václava Havla, ale báli jste se zeptat. Pozdní odpoledne věnované poslání, tajemstvím a plánům Knihovny Václava Havla, na kterém kromě ředitele Michaela Žantovského, vystoupili též editorka Anna Freimanová, vedoucí archivu Martin Vidlák, šéfdramaturg programu Jáchym Topol, šéfproducent Pavel Hájek, fotograf Ondřej Němec a další.

24. červen 2016  | 
Ilustrace

Václav Havel: From Playwright and Dissident to President – a Slovenian View (14. 6. 2016)

Prof. Denis Poniž, a Slovenian literary historian and playwright, and Prof. Katja Mihurko Poniž, a literary historian, will trace Slovenian audiences’ encounters with Havel from the first performance of The Memorandum in 1969, when the “normalisation” period had already begun. The performance and interpretation of his plays in Communist-era Slovenia was linked to Slovenia’s (and Yugoslavia’s) own political perturbations, thus creating parallels as well as differences. What does Havel as a playwright have to say to the societies of Central Europe today, in an artistic as well as in a wider political sense? Alongside his dramatic works, the discussion will focus on the reception of his essays, documents linked to his time as a dissident and all other materials touching on his connections with Slovene culture. The lecture (in English), will be accompanied by readings (in Slovenian) of passages from Slovenian translations of Havel’s works, read by Nataša Burger, and video clips from productions of Havel’s work at Slovenian theatres. A summary in Czech will be available, courtesy of the Slovenian Lectureship at Charles University. The evening will be introduced by Jáchym Topol. The event is supported by the Embassy of the Republic of Slovenia in Prague in homage to the 80th anniversary of the birth of Václav Havel.

21. červen 2016  | 
Ilustrace

Kdo je tu doma a kdo host (8. 6. 2016)

Již tradiční čtení poezie v rámci festivalu Stranou 2016 – evropští básníci naživo. Hosté: Esad Babačič (SLO) / Andrej Brvar (SLO) / Jelena Čirić (SRB/ČR) / Irena Dousková (ČR) / Giovanni Fierro (IT) / Irena a Vojtěch Havlovi (ČR) / Markéta Hejná (ČR) / Petr Hejný (ČR) / Hana Kniežová (SK/ČR) / Urška Kramberger (SLO) / Cvetka Lipuš (SLO/A) / Michael Lorenc (ČR) / Mikołaj Łoziński (PL) / Simona Racková (ČR) / Marián Milčák (SK) / Josef Mlejnek (ČR) / Emmanuel Moses (FR) / Tanja Petelinek Hohler (SLO) / Primož Repar (SLO) / Vladimír Václavek (ČR) / Magdalena Wagnerová (ČR). Hudba: Vesna Cáceres & Sjarhej Šupa (HR/ČR/BY) Večerem prováděli Lenka a Peter Kuharovi.

15. červen 2016  | 
Ilustrace

Visegrád čte a diskutuje (7. 6. 2016)

Literární setkání s autory visegrádských zemí: prozaikem, básníkem, překladatelem, kritikem a hudebníkem Rolandem Orcsikem (Maďarsko), básníkem, prozaikem a nakladatelem Janem Těsnohlídkem ml. (Česko), publicistkou Joannou Szczepanikovou (Polsko) a editorkou, překladatelkou a autorkou literatury pro děti Barborou Škovierovou (Slovensko). Moderovala Tereza Semotamová.

14. červen 2016  | 
Ilustrace

Inkluzivní vzdělání ve vztahu k demokratickým principům a hodnotám (9. 6. 2016)

éma inkluze je v naší společnosti velmi živé a vzbuzuje velký zájem široké i odborné veřejnosti. Záměrem organizátorů této tematické diskuse je zaměřit se na inkluzi v kontextu uznávaných demokratických hodnot a principů. Pozvání k diskusi přijali: ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzi ve vzdělání Klára Laurenčíková, sociolog Ivan Gabal a vysokoškolský pedagog Libor Prudký. Moderování se ujala Veronika Sedláčková.

13. červen 2016  | 
Ilustrace

Joseph Roth: Příběh tisící druhé noci (2. 6. 2016)

Joseph Roth, rakouský novinář a spisovatel, k jehož nejznámějším dílům patří romány Pochod Radeckého a Kapucínská krypta, byl bystrým pozorovatelem a vnímavým svědkem mj. rozpadu a zániku Rakouska-Uherska, tedy konce „starých časů“, kdy se zažité a zaběhlé mění a přicházejí obavy a nejistoty z „nových pořádků“.

13. červen 2016  | 
Ilustrace

3. výroční konference Evropské dialogy Václava Havla (30. 5. 2016) Část 5

Evropa čelící migrační a uprchlické krizi: EU, státy a občanská společnost / pondělí, 30. 5. 2016 / Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 / Knihovna Václava Havla / Institucionální partneři: Zastoupení Evropské komise v ČR, projekt Dialogy s občany / Partneři konference: Centrum současného umění DOX, Sekyra Group, Havel@80 /17.00-18.30 – Diskutujme o Evropě Dialog mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou, komisařkou Věrou Jourovou, a občany Evropy Moderátor: Michael Žantovský

12. červen 2016  | 
Ilustrace

3. výroční konference Evropské dialogy Václava Havla (30. 5. 2016) Část 4

Evropa čelící migrační a uprchlické krizi: EU, státy a občanská společnost / pondělí, 30. 5. 2016 / Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 / Knihovna Václava Havla / Institucionální partneři: Zastoupení Evropské komise v ČR, projekt Dialogy s občany / Partneři konference: Centrum současného umění DOX, Sekyra Group, Havel@80 / 15.30-17.00 – 4. panel: Kam míří střední Evropa? Řečník a moderátor: Aleksander Smolar (Paříž) Panelisté: Attila Melegh (Budapešť), Martin Šimečka (Bratislava), Luděk Niedermayer (Praha/Brusel)

12. červen 2016  | 
Ilustrace

3. výroční konference Evropské dialogy Václava Havla (30. 5. 2016) Část 3.

Evropa čelící migrační a uprchlické krizi: EU, státy a občanská společnost / pondělí, 30. 5. 2016 / Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 / Knihovna Václava Havla / Institucionální partneři: Zastoupení Evropské komise v ČR, projekt Dialogy s občany / Partneři konference: Centrum současného umění DOX, Sekyra Group, Havel@80 / 13.30-15.00 – 3. panel: Balkánská cesta - nedokončená práce EU Řečník: Jovan Teokarevic (Bělehrad) Panelisté: Veton Suroi (Priština), Saso Ordanoski (Skopje) Moderátor: Jacques Rupnik (Paříž)

12. červen 2016  | 
Ilustrace

3. výroční konference Evropské dialogy Václava Havla (30. 5. 2016) Část 2.

Evropa čelící migrační a uprchlické krizi: EU, státy a občanská společnost / pondělí, 30. 5. 2016 / Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 / Knihovna Václava Havla / Institucionální partneři: Zastoupení Evropské komise v ČR, projekt Dialogy s občany / Partneři konference: Centrum současného umění DOX, Sekyra Group, Havel@80 / 11.00-12.30 – 2. panel Evropské hranice a Schengen: co se bude muset změnit? Řečník: Catherine Wihtol de Wenden (Paříž) Řečník: Karel Schwarzenberg (Praha) Panelisté: Attila Melegh (Budapešť), Leonidas Cheliotis (Athény/Londýn) Moderátor: Tony Curzon Price (Londýn)

12. červen 2016  | 
Ilustrace

3. výroční konference Evropské dialogy Václava Havla (30. 5. 2016) Část 1

Evropa čelící migrační a uprchlické krizi: EU, státy a občanská společnost / pondělí, 30. 5. 2016 / Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7 / Knihovna Václava Havla / Institucionální partneři: Zastoupení Evropské komise v ČR, projekt Dialogy s občany / Partneři konference: Centrum současného umění DOX, Sekyra Group, Havel@80 / 9.00-9.15 – Zahájení konference Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, Jan Michal, ředitel Zastoupení Evropské komise Úvod: Jacques Rupnik a Pavel Seifter Evropské dialogy VH a téma konference / 9.15-10.45 – 1. panel: Migrace a evropská bezpečnost Řečník: Ivan Gabal (Praha) Panelisté: Michela Ceccorulli (Bologna), Natalie Nougayrede (Londýn), Pia Bungarten (Bonn/Berlin) Moderátor: Michael Žantovský (Praha)

12. červen 2016  | 
Ilustrace

Uvedení knihy: Naděžda Tolokonniková – Jak udělat revoluci (6. 6. 2016)

Jak udělat revoluci je kniha ruské studentky filozofie, nezávislé umělkyně a politické aktivistky, vězeňkyně, bývalé členky politicky angažované streetartové skupiny Vojna a punkové skupiny Pussy Riot. Třeskutý spis představili Marianna Placáková, překladatel Milan Dvořák, politický komentátor Libor Dvořák, Roman Týc a Michael Kocáb. Řetězového čtení úryvků se ujali osobnosti české kulturní scény. Poté následovala debata o skandálu Pussy Riot a následném věznění členek kapely, které dodnes polarizuje společnost a vzbuzuje nejednoznačné reakce.

10. červen 2016  | 
Ilustrace

(Russian) Propaganda & Disinformation In Ukraine (31. 5. 2016)

Two years from the outbreak of the conflict in Eastern Ukraine and illegal annexation of Crimea, Ukraine is still facing many challenges for its future development. What is the state of the media in Ukraine? How are Russian media, propaganda and disinformation campaigns influencing development in Ukraine, the building of institution and political and public debate? And how could Western communities and civil societies help to overcome these challenges?

8. červen 2016  | 
Ilustrace

Praha Václava Havla (26. 5. 2016)

Slavnostní uvedení knihy Zdeňka Lukeše. Kniha Praha Václava Havla (Knihovna Václava Havla, 2016) přibližuje stavby naší metropole, které jsou spojeny s osudy dramatika, disidenta a prezidenta. V několika kapitolách představí na snímcích Pavla Hrocha a dalších fotografů budovy, vytvořené jeho dědečkem a otcem, jako byl palác Lucerna nebo barrandovské stavby, dále místa spojená s Havlovým dětstvím a mládím, érou úspěšného dramatika i disidentským obdobím...

3. červen 2016  | 
Ilustrace

Večer s fotografem Pavlem Hrochem (25. 5. 2016)

Snímky ze současné Kuby, sametové revoluce, divokých 90. let... a také dosud nepublikované fotografické eseje z hlubin mexické venkovské zbožnosti... S fotografem, cestovatelem a hispanistou Pavlem Hrochem hovoří Jáchym Topol.

30. květen 2016  | 
Ilustrace

Čína sama o sobě: Projekt Sinopsis (24. 5. 2016)

Představení nového projektu Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a sdružení AcaMedia, z.ú. Cílem projektu je přispět k lepšímu porozumění Číny, jejího postavení ve světě a našeho vztahu k ní na základě věcných analýz a hlubšího kontextu každodenního zpravodajství. V těsné spolupráci s médii se projekt pokusí kultivovat informovanou veřejnou diskusi bez předsudků a iluzí.

28. květen 2016  | 
Ilustrace

Generace Y – Havlovy děti (23. 5. 2016)

Kdo je a co dělá generace Y, chcete-li Havlovy děti? O tom, kdo tuto generaci ovlivnil, inspiroval a co a jakým způsobem se dnes její příslušníci snaží přinášet české společnosti, diskutovali: Dominik Feri, nejmladší radní v historii České republiky, Janek Rubeš, reportér Stream.cz, dobrovolnice Zuzana Schreiberová a autor středoškolské učebnice Matika pro spolužáky Marek Fanderlík. Debatu moderoval Tomáš Sedláček.

26. květen 2016  | 
Ilustrace

Petr Savickij: Spoluzakladatel euroasijského hnutí (19. 5. 2016)

Seminář připomene pohnuté osudy Petra Nikolajeviče Savického, spoluzakladatele a jednoho z ideologů euroasijského hnutí, který emigroval v roce 1921 do Československa, po roce 1945 byl zavlečen do SSSR, vězněn v gulagu a po návratu v roku 1961 odsouzen i v ČSSR.

23. květen 2016  | 
Ilustrace

Tomáš Tožička: Proč pomoc chudým zemím nemění svět k lepšímu? (18. 5. 2016)

Do chudých a nejchudších zemí směřuje z těch nejbohatších mnoho prostředků – investic, levných půjček a rozvojových grantů. Přes to všechno není příliš znát velký pokrok. Svět se potýká nadále s extrémní chudobou, s rostoucími rozdíly a obrovskou vlnou vnitřních i vnějších uprchlíků. Existuje vůbec cesta ven z tohoto začarovaného kruhu?

22. květen 2016  | 
Ilustrace

Spojené státy: Stále ještě jednota v různosti? (17. 5. 2016)

Diskuse Josefa Jařaba a Michaela Žantovského na následující témata: Historie formování amerického národa. Postupná amerikanizace společnosti a její kultury po vyhlášení politické samostatnosti. Asimilace přistěhovalců jako nadějný, úspěšný, ale i problematický proces. Dnešní napětí mezi kulturním pluralismem a multikulturalismem a současná prezidentská kampaň.

20. květen 2016  | 
Ilustrace

Večery s polskými reportéry III.: Okraje Evropy Margo Rejmer (12. 5. 2016)

Beseda se spisovatelkou Margo Rejmer, která několik posledních let strávila v Rumunsku a Albánii a je autorkou knihy Bukurešť. Prach a krev – literární reportáže o Rumunsku zmítajícím se mezi dědictvím éry Ceauşesca a touhou po „Západě“. Knihu v překladu Jarmily Horákové vydalo vloni nakladatelství Dokořán – Jaroslava Jiskrová Máj. O romantických stereotypech, současné realitě a sílící přitažlivosti jihovýchodní Evropy debatovala Rejmer s René Kubáškem, bývalým ředitelem Českého centra v Bukurešti. Moderovala Lucie Zakopalová. Třetí setkání ze společného diskusního cyklu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.

20. květen 2016  | 
Ilustrace

Allen Ginsberg jako král a psanec (16. 5. 2016)

V naší zemi existovalo důvěrné povědomí o beat generation. Musím přiznat, že mému srdci bylo velice blízké to, jak beatničtí autoři psali a žili. S Allenem Ginsbergem jsem se poprvé setkal v roce 1965 při Majálesu, na kterém byl zvolen jeho králem. Vždy jsem si tohoto básníka velice vážil, zároveň jsem obdivoval jeho kultivovanost, jeho intelektuální schopnosti a šíři jeho vise.“ Václav Havel

19. květen 2016  | 
Ilustrace

Denis Kazanský: Černá horečka a válka na Donbase (12. 5. 2016)

Setkání s ukrajinským blogerem a novinářem. V knize Černá horečka popisuje Denis Kazanský Donbas, depresivní region, který si většina Ukrajinců spojuje se sociální a ekologickou katastrofou, s neomezenou mocí místních oligarchů, se srůstáním organizovaného zločinu a politiky, s proruskými náladami a od nedávna také s válkou. Bez ilegálních uhelných dolů by válka na Donbase nebyla možná, tvrdí Denis Kazanský a jeho tvrzení zní přesvědčivě. Večerem provázela Lenka Víchová, ukrajinistka a publicistka, redaktorka časopisu Ukrajinský žurnál. Tlumočil překladatel Alexej Sevruk. Akce se konala ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

17. květen 2016  | 
Ilustrace

Tajemství naší doby – Rusko prizmatem halucinace (11. 5. 2016)

Týden před vernisáží výstavy ruského umělce a absolventa pražské AVU Pavla Pepperštejna v ostravském Centru současného umění PLATO nahlédneme mj. do jeho románu, který dosud nebyl zveřejněn: jmenuje se Tajemství naší doby a Pepperštejn v něm líčí ruskou realitu způsobem, který v dosavadní literatuře nemá obdoby.

16. květen 2016  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: Patří děti do ústavů? (10. 5. 2016)

V málokteré zemi v Evropě je v ústavní péči – kojeneckých ústavech i dětských domovech – tolik dětí jako v Česku. Přestože se situace pomalu mění a roste počet profesionálních pěstounů, na zásadní změnu systému náhradní rodinné péče pořád čekáme. Pozvání přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, pěstounka Tereza Hubáčková a místopředsedkyně Federace dětských domovů Marie Kučerová.

14. květen 2016  | 
Ilustrace

Podivný případ se Slavíkem: Pop music české normalizace (21. 4. 2016)

Za 70. a 80. léty v Československu se dnes ohlížíme se zkoumavým úžasem: Čím to, že se tak dařilo každodenní lži? Zábavná kultura se na ní podílela a svou popularitou, která trvá dodnes, přesahuje totalitní éru. Tehdejší běžná produkce, ale i pop jako propaganda patří mezi trpké i bizarní úkazy moderních českých dějin. Václav Havel v eseji Zpívá celá rodina (1975) popsal mediální situaci rovněž s přesahem do dnešních dnů. Klenoty normalizačního popu vybral a jeho příběh rekonstruoval Pavel Klusák.

12. květen 2016  | 
Ilustrace

Paměť a trauma (3. 5. 2016 01

Bez vzpomínky na minulé by bylo stěží možné orientovat se v přítomnosti a plánovat budoucnost. Jakým způsobem se proměňuje vzpomínání na naši minulost v souvislosti s nástupem nových médií a geopolitickými proměnami světa? Jakým způsobem lze paměť a trauma zkoumat z perspektivy humanitních věd? Nad těmito otázkami se v souvislosti s představením antologie teoretických textů Paměť a trauma pohledem humanitních věd (Akropolis, 2015) sešli Neela Winkelmann (Platform of European Memory and Conscience), Alexander Kratochvil (Ústav pro českou literaturu, editor antologie), filmař David Vondráček a další hosté.

7. květen 2016  | 
Ilustrace

Hudba Praha: Má živé umění místo ve veřejném prostoru? (13. 4. 2016)

S novou vyhláškou se Praha stala městem, které ve veřejném prostoru nechce hudebníky. Jak je tomu v jiných evropských velkoměstech? Jakou zkušenost přinesla letošní rozsáhlá akce umělkyně Kateřiny Šedé v Helsinkách? Jaká nepsaná pravidla pouliční performeři vyznávají? Jaké problémy busking přináší? A jaké dlouhodobé tendence kontroly se odrážejí v dikci pražské vyhlášky? Diskutovali: Kateřina Šedá, autorka akce Tram Buskers Tour, nedávno proběhlé na festivalu současného umění v Helsinkách, během níž přivedla do veřejného prostoru třicet buskerů z deseti evropských zemí, Íránu a USA. Jan Gregar, organizátor pražského pouličního festivalu Praha žije hudbou (květen 2016) Jiří Wehle a Tessie Bártová, hudebníci a aktéři představení Busking = Asking (Spielraum Kolektiv v Divadle Archa, premiéra 3/2016) Dalibor Zíta, redaktor Českého rozhlasu. Mikuláš Ferjenčík, člen zastupitelstva MHMP za Českou pirátskou stranu a předkladatel alternativní verze vyhlášky o pouličním umění a zástupci pražských pouličních muzikantů. Diskusi moderoval Pavel Klusák.

6. květen 2016  | 
Ilustrace

Myšlenky v tiché pauze, zatímco popravčí čety znovu nabíjejí zbraň (2. 5. 2016)

Autorský večer Radky Denemarkové. O literatuře a mentalitě prostoru střední a východní Evropy, disidentství před rokem 1989, o tom, co znamená nyní, o tématech dneška, jako je rasismus, antisemitismus. A také o současné politické situaci. Čtení z autorčiny „nejosobnější knihy“ Peníze od Hitlera (Host, 2006) a z jejího posledního ironického románu Příspěvek k dějinám radosti (Host, 2014).

4. květen 2016  | 
Ilustrace

Dvanáct let členství ČR v EU: Splnila se naše i bruselská očekávání? (26. 4. 2016)

Institut mezinárodních studií FSV UK, Knihovna Václava Havla a EUROPEUM pořádají veřejnou diskusi u příležitosti výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Co vstup přinesl České republice jak z hlediska vnitřního vývoje, tak jejího postavení v Evropě a mezinárodních vztazích vůbec? Čím ČR přispěla evropskému projektu – posílila jeho stabilitu a zlepšila perspektivy dalšího rozvoje? V debatě vystoupili Štefan Füle (bývalý ministr a eurokomisař), Tereza Novotná (Institut evropských studií, Université libre de Bruxelles), Tomáš Weiss (Katedra evropských studií, IMS FSV UK) a Michael Žantovský (Knihovna Václava Havla).

4. květen 2016  | 
Ilustrace

Levicový odkaz disentu (28. 4. 2016)

V současnosti je hlavní příběh československého disentu vyprávěn z pozice, která pomíjí a upozaďuje jeho nezávisle socialistické a reformně komunistické rozměry, jež byly jeho součástí. Je odkaz československého disentu ideově zajímavý pro současnou českou levici? Je možné na něj plnohodnotně navazovat? Nebo situace současného globalizovaného světa spíše vybízí k hledání inspirace v „západním uvažování“?

3. květen 2016  | 
Ilustrace

K čemu potřebujeme národní galerie? (27. 4. 2016)

Na oslavy 220. výročí založení Národní galerie v Praze přišlo více než třicet tisíc lidí. Co brání tomu, aby NG byla stejně přitažlivá trvale? Co je na ní „národního“? Věří ještě někdo, že „prostřednictvím uměleckých děl lze povznést ducha národa“? A potřebujeme vůbec velkou státní galerii umění? O polistopadovém vývoji Národní galerie a Slovenské národní galerie, očekávání devadesátých let, srovnání s jinými národními sbírkotvornými institucemi a současné české a slovenské situaci diskutovali: Jiří Fajt (ředitel NG v Praze) a Alexandra Kusá (ředitelka Slovenské národní galerie).

2. květen 2016  | 
Ilustrace

Kamila Zlatušková: Hledání (české) televize (14. 4. 2016)

Večer s producentkou Kamilou Zlatuškovou, která společně se svým týmem představí historii filmů (K oblakům vzhlížíme, Koza, Pára nad řekou) a dokusérií (Expremiéři, Ptáčata, Třída 8. A, Zlatá mládež), jež vznikly na půdě české veřejnoprávní televize a představovaly jednu z jejích alternativních poloh.

2. květen 2016  | 
Ilustrace

Večer s Janem Sokolem (25. 4. 2016)

Setkání s filozofem, pedagogem a překladatelem Janem Sokolem nad jeho novými publikacemi se uskuteční u příležitosti jeho významného životního výročí. Autor představil více než šestisetstránkový ​svazek svých sebraných esejů s názvem Dluh života. Články, eseje, glosy (FHS UK, 2016) a „trilogii“ Moc, peníze a právo (2014), Etika, život, instituce (2015) a Člověk jako osoba (2016) vydaných v nakladatelství Vyšehrad.​

29. duben 2016  | 
Ilustrace

Filmový večer: Nacistická a komunistická filmová propaganda (18. 4. 2016)

Uvedení knihy Richarda Taylora Filmová propaganda. Sovětské Rusko a nacistické Německo, spojené s projekcí modelových snímků. Nacisté i sovětští bolševici nepoužívali jen teroru, aby si vynutili poslušnost společností, které ovládli. Veledůležitým nástrojem jejich moci byla propaganda. A nejmocnějším nástrojem propagandy byl v první polovině 20. století film; na tom by se Lenin s Goebbelsem jistě shodli. Taylorova kniha strhujícím způsobem vysvětluje, jak si bolševici a nacisté ve svých zemích podmanili filmové společnosti a posléze i značnou část filmových tvůrců a také o tom, jak vytvořili nejvýraznější díla propagandy. Knihu představila překladatelka Petruška Šustrová.

28. duben 2016  | 
Ilustrace

Slova a obrazy utržené ze řetězu – formy extáze v ruské kultuře (20. 4. 2016)

Letos v létě se v letohrádku Hvězda bude v režii Památníku národního písemnictví a ve spolupráci s KnVH konat výstava k 80. narozeninám Václava Havla, která zároveň, snad poněkud nečekaně, poprvé v Čechách reprezentativně představí dílo jednoho z nejproslulejších básníků, výtvarníků a performerů ruského konceptualismu Dmitrije Prigova. Postoje a strategie Prigova, který se z tvůrce krokodýlů pro sovětská dětská hřiště vypracoval mezi nejvýznamnější a nejzáhadnější ruské umělce druhé poloviny 20. století, budeme zkoumat ve srovnání nejen s Havlovými Antikódy, ale především s dílem některých jeho kolegů a oponentů v Rusku i jinde.

27. duben 2016  | 
Ilustrace

Karel Hvížďala: Evropa, Rusko, teroristé a běženci (18. 4. 2016)

Rozhovory převážně s univerzitními profesory a učiteli, žijícími mimo ČR, mapují krize roku 2015, které rámují dva masakry v Paříži: 7. ledna byla vyvražděna část redakce Charlie Hebdo a v noci z 13. na 14. listopadu zde bylo zabito 130 lidí. Hosté diskuse, moderované Petrem Fischerem, byli Miroslav Petříček a Petr Pithart. Ukázky četl Jiří Lábus, hudba Vladimír Merta.

26. duben 2016  | 
Ilustrace

Debata s Respektem: čínské investice v Česku (12. 4. 2016)

Jsou čínské investice v ČR důvodem se bát nebo mít radost? Hosté: Daniel Herman, Olga Lomová, Tomáš Pojar a Tomáš Prouza. Moderuje Ondřej Kundra.

26. duben 2016  | 
Ilustrace

Debata o islámu jako test občanské odpovědnosti? (15. 4. 2016)

Je tuzemská aktuální vyhraněná atmosféra kolem islámu jen mediální bublina, nebo začátek sebenaplňujícího se proroctví? 18.00–19.30 DISKUZE O perspektivách české debaty o islámu a odpovědnosti občana jako spolutvůrce atmosféry ve společnosti debatují: Daniel Křížek, islamolog, Katedra blízkovýchodních studií ZČU; Tomáš Lindner, redaktor Respektu; Miloš Dlouhý, VŠE, zabývá se extremismem; Ondřej Horák, ředitel Centra občanského vzdělávání. Moderovala analytička Zora Hesová z Asociace pro mezinárodní otázky.

20. duben 2016  |