Menu Prohledat web KVH EN

Mezi slova schová Věra Linhartová...

13. duben 2011

Ilustrace

Zveme vás na literární večer básnířky Věry Linhartové, který proběhne ve středu 21. dubna 2010 od 18 hodin.

Nejtajemnější člen kruhu Šestatřicátníků, básnířka Věra Linhartová, odjela na sklonku šedesátých let do Paříže, dosáhla zde kariéry světově uznávané orientalistky – a pak po způsobu básníků a mudrců klasické Asie „odešla do hor“, to jest: zcela se stáhla ze světa do přísného soukromí. Jen na naléhavou osobní prosbu Václava Havla tato jeho dávná přítelkyně výjimečně pootevřela svou poustevnu a poskytla Knihovně Václava Havla svůj hlas. Martin C. Putna přivezl z Paříže unikátní nahrávku, která bude představena na večeru Věry Linhartové. Obsahuje jednak básnířčino čtení ukázek jejích textů v češtině a francouzštině, jednak úryvky rozhovoru, který s ní Martin C. Putna vedl o Šestatřicátnících, o Václavu Havlovi, o Richardu Weinerovi či o potřebě „odejít do hor“. Další básnické texty Věry Linhartové bude číst studentka DAMU Marie Štípková. Literárněhistorický úvod pronese autorčin dlouholetý přítel a vykladač, básník Miloslav Topinka.

Večer Věry Linhartové je čtvrtý z pětice setkání s osobnostmi a tvorbou nejvýznamnějších básníků z řad Šestatřicátníků – neoficiální literární skupiny vzniklé z iniciativy Václava Havla v 50. letech 20. století. Cyklus Jaro s Šestatřicátníky se uzavře 2. června básnickým večerem, na kterém bude své juvenilní texty číst Václav Havel.

VĚRA LINHARTOVÁ (1938) se narodila v Brně, vystudovala dějiny umění a estetiku, pracovala v památkové péči a v Alšově jihočeské galerii na Hluboké, kde vytvořila sbírku moderního českého umění. Po emigraci vystudovala v Paříži japanistiku, pracovala v knihovně UNESCO a v muzeu orientálního umění Guimet. Mnoho času strávila rovněž v Japonsku. Její literární dílo začalo v šedesátých letech experimentálními prózami, v nichž se Linhartová jeví jako originální spřízněnec Richarda Weinera. Weinerovo dílo také Linhartová edičně připravovala. Od próz však ještě v průběhu šedesátých let přešla k uvolněným, meditativním, v podstatě mystickým textům na pomezí poezie a prózy. V nich pak pokračovala i v sedmdesátých letech – kdy se však už jejím literárním jazykem natrvalo stala francouzština. V nakladatelství Torst se nyní chystá k vydání soubor esejů Věry Linhartové, obsahující její výkladové texty k literatuře a výtvarné tvorbě české, francouzské i japonské.

Související fotogalerie

Sdílet

Facebook | Twitter