Menu Prohledat web KVH EN

Petice kulturních pracovníků za propuštění Václava Havla

26. leden 2014

Ilustrace

26. ledna 1989 se opět ukázalo, že nezávislá menšinová kultura může hrát větší roli, než si někteří mysleli. Dnes je to 25 let, kdy se tehdejším Československem začala šířit lavina podpisů za propuštění už poněkolikáté nesmyslně uvězněného Václava Havla, známá pod názvem Iniciativa kulturních pracovníků. Překvapivou novinkou bylo, že se poprvé otevřeně postavili za Václava Havla známí a uznávaní umělci a veřejní pracovníci, především z oblasti kultury. A to nejen z Prahy, ale z celé republiky.

Redaktoři samizdatového časopisu O divadle – divadelní kritici, dramatici, spisovatelé (Václav Havel, Karel Kraus, Josef Topol, František Pavlíček, Milan Uhde, Sergej Machonin, Vlasta Chramostová, Zdeněk Urbánek, Věra Dvořáková, Přemysl Rut, Anna Freimanová) – sepsali krátký text, v němž vyzývali režim k dialogu, jehož podmínkou je propuštění nejen Václava Havla, ale všech neprávem zadržených a pravdivé informování veřejnosti. Petici poslali do světa s nadějí, že díky kontaktům z redakční práce i ze zákulisních debat v divadlech jsou za signatáři cesty prošlapané. První významné podpisy přinesl obratem Pavel Kačírek z Originálního Videojournalu: Petr Čepek, Jaroslav Hanzlík, Daniela Kolářová, Karel Steigerwald, Jiří Ornest... Slavná jména inspirovala další a další nespokojence. Divadelní teoretik a dramaturg doktor Kraus s pomocníky se musel vypořádat s hromadami podpisových archů – uspořádat je a vybírat zajímavá jména pro rozhlasové vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky. Téměř každý únorový večer četl Ivan Medek dlouhé sloupce nových známých i neznámých jmen. Zjara se iniciativy chopil Jiří Křižan, který spolu s dalšími spolupracovníky vyvinul velké úsilí pro to, aby byl Václav Havel propuštěn v polovině trestu. To se podařilo, Václav Havel byl 17. května propuštěn, následovalo Několik vět a další iniciativy. Čím dál jednotnější Československo spělo k 17. listopadu.

Sdílet

Facebook | Twitter