Menu Prohledat web KVH EN

Úvodní slovo k výstavě Romana Trabury: Začínají se dít věci...

16. leden 2013

Ilustrace

Roman Trabura (*1960 Vsetín) nepochybně patří mezi představitele výtvarného undergroundu osmdesátých let. Jak se k tomu sám vyjádřil: „S tím studiem to bylo tak, že za „bolševika“ mě ani nenapadlo to zkoušet. V té době jsem byl spíš underground, rocker a nihilista.“ Akademii výtvarných umění v Praze vystudoval mezi léty 1990 a 1996 v ateliéru Aleše Veselého a Jiřího Načeradského. Jeho výtvarná tvorba nemá na české scéně mnoho souputníků. Ve svých malbách na pomezí fikce a skutečnosti neustále zkoumá nové formální postupy, které proměňuje jako had svlékající kůži. Přesto ale zůstává věrný některým svým hlavním tématům, mezi něž patří také krajinomalba.

V Galerii Montmartre vystavuje sérii „lesů“, velkých pláten, která mají ale ke klasické krajinomalbě dost daleko. Roman Trabura vychází ve své tvorbě z bohaté, někdy až nespoutané imaginace, jež chce diváka okouzlit a zároveň vyprovokovat. Jsou to jakési vnitřní krajiny, které se ale vztahují k reálnému, fyzickému světu. Těchto protikladů používá Trabura záměrně, stejně jako i mnoha dalších inspiračních zdrojů. Nejde ovšem o přímé ovlivnění či syntézu, ale o pluralitní koncepci. V Traburově pohádkovém světě vystupují mytologické postavy na pozadí sopečných pahorků, jejichž vzhled je ovlivněn autorovým pobytem v Japonsku. Jsou ale zasazeny do českého či středoevropského kontextu. V Honu na kance vidíme skupinu nadšených, pro mě osobně, typicky českých myslivců ženoucích se za úlovkem. Stejně tak nás zlověstná parta chlapíků v kápích označených legendou Bylo nás pět uvádí do našich dětských vzpomínek. Zároveň si tu ale Trabura skrze název Hledání ostatků svaté Anežky české pohrává s českou historií. Člověk se prostě neubrání pocitu, že se za jeho mystickými výjevy skrývá třeskutý černý humor.

V potemnělých lesích se plíží mezi kmeny stromů tajemné stíny postav s bambulovitými a uhrovitými nosy. Na horizontu se rozlévá obloha prosvícená magickým světlem. Osoby a zvířata něco dělají, ale nevíme co. Začínají se dít věci...

Marianna Placáková

Související akce

Sdílet

Facebook | Twitter