Ladislav Hejdánek: Co je dnes zapotřebí

Myšlenkové deníky jsou každodenní záznamy, které si Ladislav Hejdánek pořizoval od padesátých, velmi systematicky pak od sedmdesátých let až do současnosti. Jakýmsi standardem se mu postupně stala strojopisná stránka formátu A5. V některých dnech popsal takových stránek několik, jindy záznamy naopak chybí, celkový rozsah Myšlenkových deníků ale v každém případě činí několik tisíc běžných normostran. Málokdy tu ovšem najdeme subjektivně laděný popis aktuálních prožitků. Autor koncipoval své záznamy jako pokusy o vypracování myšlenkových inspirací a tyto „mikrostudie“ mají nezřídka svou náročností parametry plnohodnotného, veřejně publikovatelného textu. Páteř Myšlenkových deníků tvoří samozřejmě filosofické úvahy – často inspirované četbou či potřebou sestavit přednášku nebo článek. Myšlenkové deníky jsou proto místem, kde lze vystopovat první náčrtky pozdějších textů nebo na určitých tématech chronologicky mapovat Hejdánkův myšlenkový vývoj. Vedle jednoznačně filosoficky zaměřených zápisů se tu ale najdou i postřehy k politické situaci, úvahy o umění, a občas i ryze osobní záznamy.

Prof. PhDr. Ladislav Hejdánek (nar. 1927) je český filosof, kritický žák E. Rádla, J. L. Hromádky, J. B. Kozáka a J. Patočky a emeritní profesor FF UK a ETF UK. Rodinným zázemím i přáteli byl nasměrován k české evangelické tradici, aktivně se podílel na činnosti sdružení Akademická YMCA a později společně s dalšími založil reformní hnutí Nová orientace. V roce 1946 začal studovat matematiku na Přírodovědecké fakultě UK, brzy ale dal přednost filosofii a sociologii na FF UK v Praze. Po absolutoriu pracoval v letech 1953–1955 jako stavební dělník, v letech 1956–1968 jako dokumentátor a knihovník Ústavu epidemiologie a mikrobiologie v Praze, v letech 1968–1971 jako vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV, za normalizace pak jako vrátný, topič a skladník. Patřil mezi první signatáře Charty 77 a od září 1977 do konce roku 1979 byl jejím mluvčím. Po roce 1989 přednášel filosofii na FF UK, ETF UK a AVU. V roce 1984 obdržel Cenu Jana Palacha, v roce 1987 čestný doktorát amsterodamské univerzity, v roce 1992 francouzský řád Rytíř umění a písemnictví a v roce 1995 řád T. G. Masaryka III. třídy. S manželkou Hedou má čtyři dcery a dnes žije jako důchodce v Písku.

(volně převzato z české Wikipedie)