Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela

sobota 25. listopad 1989

Jelikož Václavské náměstí už kapacitně nestačilo, bylo nezbytné přesunout demonstrace na vhodnější místo. Tím byla Letenská pláň, neblaze proslulá povinnými prorežimními prvomájovými průvody. Bylo symbolické, že velké shromáždění lidu proběhne právě tam. Jednání s vedením fotbalového klubu Sparty, který disponoval letenským stadionem, na jehož vnější straně byla tribuna tyčící se nad Letenskou plání, a organizace celé akce se obětavě chopil Miroslav Kvašňák, syn legendárního sparťanského fotbalisty Andreje Kvašňáka. Jméno jeho otce dveře Sparty otevíralo.

Jaroslav Hutka skutečně přiletěl na ruzyňské letiště a pochopitelně bez víza. Studenti zcela vyplnili letištní halu a rockový zpěvák Michal Prokop začal vyjednávat s celními orgány. Ty nakonec kapitulovaly a Hutku vpustily zpět do vlasti. Z letiště jel rovnou na Letenskou pláň a zahrál píseň Náměšť („Krásný je vzduch, krásnější je moře…“), která se stala jednou z hymen sametové revoluce. Takové obecenstvo asi neměl žádný písničkář – na Letné s ním zpíval bezmála milion lidí.

Václav Havel přečetl prohlášení Občanského fóra.

Právě jsme se dozvěděli složení předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ. I když některé z nejzkompromitovanějších osob, jejichž bezpodmínečný odchod jsme žádali, byly odstraněny, jsme novou personální sestavou našich nejvyšších stranických orgánů hluboce zneklidněni. Někteří z těch, jejichž odchod žádáme, stále v těchto orgánech zůstávají a lidé, kteří jsou do nich nově zvoleni, v nás vyvolávají pochybnost, že jsou schopni pochopit krizi v naší zemi a rychle a důkladně ji řešit.

Vyzýváme všechny občany, aby co možná nejvýraznějším způsobem manifestovali svou touhu po demokracii generální stávkou vyhlášenou na pondělí 27. listopadu od 12 do 14 hodin.

Žádáme zároveň, aby co nejlépe organizačně připravili stav permanentní stávkové pohotovosti, který by měl po stávce následovat. Studenti a umělci sami zváží, zda by neměli reagovat pokračováním své probíhající stávky.

Generální stávka 27. listopadu by se měla stát skutečně všenárodním neformálním referendem o vedoucí úloze jedné strany.

Personálními změnami jsme byli již tolikrát podvedeni, že se něco takového nikdy nesmí opakovat.

Vytrvejme, buďme obezřetní, stupňujme svůj tlak na vládnoucí kruhy! Je to jediný možný způsob, jak dosáhnout toho, aby se pootevřené dveře otevřely dokořán.

Prohlášení OF pak doplnil.

Toto prohlášení jsme vydali dnes ráno. Mezitím k nám proniká stále více naprosto ověřených zpráv, z nichž vyplývá, že nové vedení je jen trikem, který nás má zmást, a že mocenské nástroje strany zůstávají nebo přecházejí do rukou neostalinistů. Tito lidé jsou sice nebezpeční, ale jsou naštěstí zároveň neschopní, takže puče se nemusíme bát. Generální stávce nezabrání a stávka je to nejdůležitější, na co bychom se měli orientovat.

Před letošním 21. srpnem jsem řekl, že ještě nenastal okamžik, kdy jde o vše a je třeba vložit do hry celé své srdce. Mám pocit, že takový okamžik nadešel dnes.

Rád bych vás ještě informoval o tom, že jediným mužem v současném vedení, který se dokázal veřejně podívat do tváře nás všech, byl předseda federální vlády pan Ladislav Adamec. Na včerejším zasedání ÚV KSČ reagoval na tento fakt pan Štěpán otázkou, jak si to mohl dovolit bez jeho souhlasu. Pan Adamec se vzdal obou svých vysokých funkcí, protože – jak řekl – s takovými lidmi tam pracovat nechce.

Myslím, že bychom měli v tuto chvíli podpořit pana Adamce.

Přátelé! Pravda a svoboda musí zvítězit!

Zpět na začátek Předchozí záznam Následující záznam

• Zpět na úvodní stránku