Menu Prohledat web KVH EN

 

„​Předem najisto prohraný může být jen jediný zápas: ten, který předem vzdáme.“
Václav Havel (Letní přemítání, 1991) 

„Každý z nás je odpovědný za celý svět,“ řekl Václav Havel v jedné ze svých mnoha úvah na téma lidské svobody a odpovědnosti. Pro člověka se to zdá být nadlidským úkolem.

Mezinárodní právo, mezinárodní spravedlnost a jejich mechanismy, jako princip správy mezinárodních vztahů, selhávají. Propojenost současného světa předivem vztahů, procesů, toků surovin, zboží, technologií a informací se ale dále prohlubuje. Závisíme nejen na celé civilizaci, ale i na stavu planety jako celku. Nemáme úniku. 

Jen těžko si můžeme myslet, že jsme v bezpečí, že se nás netýkají civilizační konflikty, mocenské zájmy totalitních režimů v Rusku, Asii a na Blízkém východě, protože se odehrávají daleko a v zásadě s námi nemají nic společného. Nepotrestané systematické zločiny těchto vlád jen posilují přesvědčení, že korupce, cenzura, beztrestnost a násilí jsou tím nejúčinnějším prostředkem k dosažení cílů.  

Svět je jen jeden a vše, co se v něm odehrává, se týká nás všech. Každý neseme svůj díl odpovědnosti. 

Konference se koná pod záštitou ministra zahraničí ČR Jana Lipavského.

  • Datum konání: středa 2. října 2024
  • Místo: Pražská křižovatka, Zlatá 1, Praha 1
  • Pořádá: Knihovna Václava Havla & Nadace Charty 77 
  • Partner projektu: Parlamentní shromáždění Rady Evropy
  • Konference se koná za laskavé finanční podpory Sekyra Foundation a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Hlavním strategickým partnerem Knihovny Václava Havla v roce 2024 je Bakala Foundation.
  • Mediální partneři: Český rozhlas Plus, Radio Svobodná Evropa
 

Program konference

13.30 Registrace  

14.00 Uvítání: Zuzana Tvarůžková, moderátorka konference 

14.05 Zahájení: Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla, a Jolana Voldánová, ředitelka Nadace Charty 77  

14.10 Úvodní slovo: Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR

14.20 Keynote: Marci Shore, profesorka historie na Yaleově univerzitě 

Proč nás musí zajímat, co se děje v jiných zemích a jiných částech globalizovaného světa i v souvislosti s dnešními válečnými konflikty? 

14.50 Rozhovor s laureátem/laureátkou Ceny Václava Havla za lidská práva 2024 / jeho reprezentantem 

Laureát/laureátka bude slavnostně vyhlášen na podzimním zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku 30. září 2024.  

Rozhovor vede Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla 

15.10 Panel I: Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva 2024  

Moderuje Zuzana Tvarůžková 

15.55 Přestávka na kávu  

16.15 Panel Keynote

Jessikka Aro, finská investigativní novinářka, expertka na ruskou dezinformační válku  

Odhalování ruských hybridních operací navzdory pronásledování ze strany Putinových trollů 

16.30 Panel II: Propaganda a manipulace s informacemi – neporazitelné nástroje zla?

Jsme schopni čelit manipulacím a lžím? Ubráníme v současném, bezbřehým relativizováním “rozostřovaném” světě, základní hodnoty humanity a demokracie? Jakou roli v tomto procesu hrají autority? Jakou mocenské a byznysové zájmy? A jakou umělá inteligence?  

Hosté:  

▪ Jessikka Aro, finská investigativní novinářka, expertka na ruskou dezinformační válku 
▪ Otakar Foltýn, bezpečnostní expert, vládní koordinátor strategické komunikace, zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky 
▪ Siim Kumpas, vedoucí týmu pro politiku, strategii a globální prioritní otázky, divize strategické komunikace, European External Action Service  
▪ Kateřina Kümpel, spoluzakladatelka spolku Zvolsi.info

Moderuje Jeremy Bransten, regionální ředitel pro evropské vysílání, Rádio Svobodná Evropa 

17.50 Přestávka na kávu  

18.10 Panel Keynote: 

Irina Ščerbakova, spoluzakladatelka ruské historicko-vzdělávací, dobročinné a lidskoprávní organizace Memorial 

Jaká je situace současného ruského disentu, jak může svět pomoci? 

18.25 Panel III: Žádné zlo není daleko 

Porušování lidských práv bývá předzvěstí rozsáhlejšího násilí a konfliktů. Proč se všechny probíhající i potenciální konflikty ve světě týkají všech? Kolik náš stojí přehlížení lidskoprávních zločinů ve jménu ekonomických zájmů? 

Hosté:  

▪ Irina Ščerbakova, historička, publicistka a překladatelka, spoluzakladatelka ruské historicko-vzdělávací, dobročinné a lidskoprávní organizace Memorial  
▪ Olga Misik, aktivistka, symbol ruského pro-demokratického hnutí z roku 2019 
▪ Dominika Urhová, nezávislá přispěvatelka pro think-tanky se zaměřením na čínskou zahraniční politiku a vztahy s Tchaj-wanem 

Moderuje Jakub Szántó, novinář, reportér České televize 

19.45 Závěr a poděkování:  

Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla

 
 

* Diskuse se budou konat v češtině a angličtině se simultánním překladem z/do obou jazyků.  

20.00 Finist, jasný sokol: Scénické čtení v podání Divadla X10, režie Ondřej Štefaňák
Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1

Dokumentární hra o ženách, které se provdaly za bojovníky Islámského státu a odešly za nimi do Sýrie, získala v Rusku nejprve prestižní divadelní ocenění Zlatá maska. V roce 2023 se ale tatáž hra stala záminkou, aby její autorka Světlana Petrijčuková a režisérka Jevgenie Berkovičová, které obě veřejně odsoudily ruskou agresi na Ukrajině, stanuly před soudem a byly odsouzeny na šest let do trestanecké kolonie. Scénickým čtením v podání Divadla X10, které se stalo divadlem roku 2023 a kontinuálně se věnuje tématu lidských práv a svobod, chceme vyjádřit naši podporu oběma nespravedlivě uvězněným ženám.

  

Medailony řečníků

Zuzana Tvarůžková je novinářka, reportérka a moderátorka, v letech 2014 až 2022 moderovala pořad Interview ČT24, předtím též krátce uváděla televizní pořady Události, komentáře či 168 hodin. Od března 2024 se stala moderátorkou pořadu Spotlight na Aktuálně.cz. 

Milan Babík je ředitelem Knihovny Václava Havla. Vyrůstal v sousedství sovětských kasáren v Šumperku. V roce 1995 mu Nadace pro občanskou společnost udělila stipendium na střední internátní školu ve Spojených státech, v zahraničí následně strávil tři desetiletí. Je absolventem Colby College, LSE a Oxfordské univerzity, kde obdržel doktorát v mezinárodních vztazích (2009). Před nástupem do Knihovny Václava Havla působil na amerických vysokých školách v Nové Anglii. V tomto období uspořádal několik mezinárodních konferencí zaměřených na střední Evropu a Václava Havla a založil zahraniční program v Praze, v jehož rámci seznámil desítky amerických studentů s českou historií a literaturou. Publikoval řadu odborných statí a dvě knihy. 

Marci Shore je profesorkou historie na Yaleově univerzitě a pravidelně působí v Ústavu humanitních věd ve Vídni. Specializuje se na intelektuální dějiny střední a východní Evropy dvacátého a jednadvacátého století. Je překladatelkou knihy Michała Głowińského The Black Seasons​ a autorkou knih Caviar and Ashes: A Warsaw Generation's Life and Death in Marxism, 1918-1968, The Taste of Ashes: The Afterlife of Totalitarianism in Eastern Europe. V březnu 2024 vyšlo nové vydání její třetí knihy The Ukrainian Night: An Intimate History of Revolution. V roce 2018 získala Guggenheimovo stipendium za knižní projekt o fenomenologii ve středovýchodní Evropě, který v současné době dokončuje a který se předběžně jmenuje Eyeglasses Floating in the Sky: Central European Encounters that Took Place while Searching for Truth. 

Jessikka Aro je finská investigativní novinářka, expertka na extremismus a ruskou dezinformační válku. Zaměřuje se na odhalování činnosti proruských internetových trollů a ve své knize Putinova trollí farma popisuje fungování petrohradské trollí továrny na dezinformace včetně toho, že je továrna na fake news napojená na ruského prezidenta Vladimira Putina. Kvůli své práci se stala terčem tvrdé a pokračující mezinárodní propagandistické kampaně a nenávistných a čelí vytrvalému kyberstalkingu. Ve své druhé knize Putinovi trollové, kterou vydal Deník N v roce 2020, představuje novinářka nejen svůj příběh, ale i zkušenosti dalších, kteří nevyžádané pozornosti ze strany Ruska čelili. Letos v květnu vydala ve Finsku třetí knihu Putinova světová válka. Za její investigativní práci jí byla v udělena finská Velká novinářská cena. V roce 2019 jí americké ministerstvo zahraničí udělilo cenu International Women of Courage Award, ale Trumpova administrativa ji záhadně zrušila, údajně kvůli její kritice prezidenta Trumpa na sociálních sítích. 

Siim Kumpas působí jako vedoucí týmu pro politiku, strategii a partnerství v rámci odboru pro integritu informací a boj proti FIMI v Evropské službě pro vnější činnost, diplomatické službě Evropské unie. Předtím pracoval na Úřadu vlády Estonska a zabýval se návrhy a zaváděním opatření vedoucí k odolnosti vůči zahraniční manipulaci s informacemi. Je také hostujícím přednášejícím na Estonské akademii bezpečnostních věd, kde vyučuje kurz o manipulaci s informacemi a strategické komunikaci. Kumpas je držitelem magisterského titulu v oboru komunikačního managementu z univerzity v Tartu. 

Plukovník Otakar Foltýn je armádní důstojník a právník. V současné době je zástupcem náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Zabývá se především nekonvenčním válčením, hybridními konflikty, informačními operacemi a mezinárodním právem. Po ukončení studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy se přihlásil jako dobrovolník a stal se důstojníkem z povolání. Působil na různých pozicích v pobočkách G3, G5 a na inspektorátu generálního štábu. Má za sebou zahraniční mise na Balkáně a v Afghánistánu. Je členem České společnosti pro mezinárodní právo. Ve své civilní kariéře vyučuje teorii ozbrojených konfliktů a mezinárodní humanitární právo na Univerzitě Karlově v Praze a pracuje pro ekologické dobrovolnické organizace. 

Kateřina Kümpel, spoluzakladatelka spolku Zvol si info. Během studia zorganizovala projekt Zvol si info, který se věnuje mediální a informační gramotnosti a pomocí vzdělávání bojuje s dezinformacemi a dalšími nástrahami digitálního světa. Podílela se na knize Nejlepší kniha o Fake News!!! Kateřina se ve spolku Zvol si info nyní soustřeďuje na finanční udržitelnost a strategii. 

Jeremy Bransten je regionální ředitel pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, v Praze působí od roku 1995. Začínal jako novinář a reportér se zaměřením na Rusko, následně se stal vedoucím redaktorem ústřední redakce RFE/RL a později na pět let jejím ředitelem. Bransten je držitelem bakalářského titulu z ruských studií z Harvardovy univerzity a magisterského titulu ze středoevropských a východoevropských studií z Londýnské univerzity. Hovoří plynně rusky a česky. 

Irina Ščerbakova je spoluzakladatelka ruské historicko-vzdělávací, dobročinné a lidskoprávní organizace Memorial. V roce 2022 byla organizaci Memorial spoluudělena Nobelova cena míru, necelý rok poté, co jí bylo nařízeno ukončit činnost během vlny represí proti kritickým hlasům. Irina Ščerbakova je historičkou, publicistkou a překladatelkou, která se zabývá dokumentováním a mapováním komunistického totalitního režimu v Sovětském svazu. Žije v exilu. 

Olga Misik, aktivistka, symbol ruského pro-demokratického hnutí z roku 2019. Po zatčení byla umístěna do dočasné vazby a poté do domácího vězení a soud jí zakázal vysokoškolské studium na katedře žurnalistiky na Moskevské státní univerzitě. Dne 11. května 2021 byla odsouzena ke dvěma letům domácího vězení. Když se blížil konec jejího trestu, začaly se objevovat provokace ze strany policistů. Rozhodla se tedy pro spontánní útěk ze země. V Rusku jsem byla zařazena na seznam hledaných osob. Žije v exilu. 

Dominika Urhová působí jako nezávislá přispěvatelka pro Asociaci pro mezinárodní otázky a Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty. Nedávno se také stala spoluautorkou článku pro zvláštní vydání časopisu Middle East Policy na téma "Perský záliv a americko-čínská rivalita". Ve své práci se zaměřuje na čínskou zahraniční politiku na Blízkém východě, vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem a na širší socioekonomický vývoj v Indo-Pacifiku. Dominika získala magisterský titul v oboru bezpečnosti a diplomacie na univerzitě v Tel Avivu a bakalářský titul v oboru ekonomického rozvoje na univerzitě v Lundu.  

Jakub Szántó začal jako televizní reportér pracovat v roce 1999. Původně začínal na TV Nova, v roce 2006 přešel do České televize. Mezi lety 2013 a 2018 působil jako její první stálý zpravodaj na Blízkém východě, na který se ve své kariéře soustředí. Je laureátem Novinářské ceny 2014 za zpravodajské pokrytí majdanské revoluce na Ukrajině a roku 2017 také nejprestižnější novinářské Peroutkovy ceny. Za svou literární prvotinu Za oponou války (2018), která popisuje zkušenosti z válek, převratů a revolucí, obdržel v roce 2019 cenu Magnesia Litera. Szántó vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a moderní dějiny na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Studia ukončil doktorátem z moderních dějin na Univerzitě Karlově.  

Jolana Voldánová je od června 2023 ředitelkou Nadace Charty 77. Řadu let pracovala jako reportérka a moderátorka České televize. Ani po odchodu z televize ale nezmizela z veřejného prostoru, stala se mediátorkou důležitých společenských témat, například jako mluvčí Českého statistického úřadu vysvětlovala sčítání lidu. Řadu let je také sama aktivní v oblasti charity, podílela se na mnoha benefičních projektech a moderovala řadu charitativních akcí či televizních pořadů. Ve vedení Nadace Charty 77 chce dál rozvíjet osvědčené projekty v čele s Kontem Bariéry i hledat nové cesty, jak oslovit dorůstající generace dárců a zviditelňovat někdy neprávem opomíjené příběhy lidí bojujících s nepřízní osudu.