13. ročník mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva

15.00 Rozhovor s laureátem/laureátkou Ceny Václava Havla za lidská práva 2025 / jeho reprezentantem
(Laureát/laureátka bude slavnostně vyhlášen na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku 29. 9.)
– Rozhovor vede: Tomáš Sedláček 

15.20 Panel I
Diskuse s finalisty Ceny Václava Havla za lidská práva 2025 '
– moderuje Saša Michailidis 

15.50 Přestávka   

16.10 Projekce krátkého filmu Chyba z produkce Knihovny Václava Havla
Hned po návratu z nejdelšího věznění v roce 1983 napsal Václav Havel svou nejkratší hru Chyba. V cele rozehrává mezi šesti mukly drsné drama o jinakosti. Aby varoval před všudypřítomným totalitářstvím a netolerancí nechává autor jedinkrát a zcela výjimečně nahlédnout do svérázného světa vězení, které bylo několik let součástí jeho života. Režie Jan Prušinovský, v hlavní roli Zdeněk Godla. 

16.15 Panel II
Uměním proti diktatuře
Hledání způsobů, jak se bránit autoritářské kontrole, ilustruje přetrvávající lidskou touhu po svobodě a demokracii. Umělecké a kulturní projevy mohou být mocnými formami jemného odporu. Ale nemusí to být ani umělecké projevy, které dráždí tyranský režim, ale běžné občanské projevy umělců, kteří mají vliv na mínění veřejnosti. Jakou roli mají umělci v autoritářském a totalitním režimu? Umění jako politický protest? Mohou umělci něco změnit?
– Saša Skočilenková, ruská umělkyně, hudebnice a autorka vzdělávacích komiksů, v roce 2023 uvězněna a odsouzena na 7 let, propuštěna loni v rámci výměny vězňů mezi Západem a Ruskem, žije v exilu
– Samantha Jironová, nikaragujská novinářka a výtvarnice, bývalá politická vězeňkyně Ortegovy diktatury, vystěhovaná režimem a zbavena nikaragujského občanství, nyní studuje ve Španělsku, kde i získala občanství
– Jamal Ali, ázerbájdžánský muzikant, aktivista a novinář, bývalý politický vězeň žijící v exilu
– moderuje: Saša Michailidis

17.35 Závěrečná část
Alexandra Kusá, slovenská historička umění a bývalá ředitelka Slovenské Národní galerie
Jáchym Topol, spisovatel, novinář, signatář Charty 77 a dramaturg programu Klubu Knihovny Václava Havla 

17.50 Přestávka 

18.15 – 18.45 Program v hlavním prostoru v přízemí:
hudební vystoupení Saši Skočilenkové a Jamala Aliho
– umělce uvede Jáchym Topol 

18.15 Program v kinosále ve 3. patře:
Projekce běloruského filmu One Of Us (2025)
Film o Sjarheji Cichanouskim, manželovi běloruské opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské, opozičním aktivistovi a populárním video bloggerovi, který byl zatčen na základě vykonstruovaných obvinění krátce poté, co v květnu 2020 oznámil svou kandidaturu na prezidenta, a následně odsouzen k 18 letům vězení a poté k dalšímu ještě roku a půl v trestanecké kolonii s vysokou ostrahou za údajnou přípravu a organizaci masových nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Strávil více než dva a půl roku v naprosté izolaci. Film se zabývá tím, kdo je dnes Sjarhej Cichanouski, pro Bělorusy, jaké místo zaujímá v povědomí veřejnosti a proč se ho běloruské úřady tak hluboce bojí.
Film uvede Natallia Mackevičová, která je iniciátorkou vzniku dokumentu a jednou z tvůrců filmu, a která také v dokumentu vystupuje. Natallia se svým manželem byli obhájci Sjarheje Cichanouskiho a dalších politických vězňů v Bělorusku. Na podzim roku 2021 byla Natallii odebrána její právnická licence a o dva roky později byla nucena se svou rodinou opustit Bělorusko. Režisér dokumentu žije v Bělorusku a film natočil pod pseudonymem.  

* film je v ruském jazyce s anglickými titulky 

18.45 diskuse i s publikem
– úvod i debatu moderuje Saša Michailidis
– debata proběhne v angličtině bez tlumočení 

19.30 konec konference 

Doprovodný program  

20.00 koncert
Jamal Ali a jeho Gimme The Juice v Cross Clubu v Holešovicích

Medailonky vystupujících

Saša Filipenko je běloruský spisovatel, novinář a politický aktivista, jeho knihy byly přeloženy do více než 15 jazyků včetně čtyř vydaných v ČR, a hry založené na jeho dílech byly inscenovány v Berlíně, Kyjevě, Moskvě, Petrohradu a Vilniusu. Filipenko je laureátem několika prestižních literárních ocenění a pravidelným účastníkem významných mezinárodních literárních festivalů (včetně akcí ve Frankfurtu, Lipsku, Ženevě). V roce 2021 PEN International prohlásil Filipenka za oběť cenzury. V současné době žije se svou ženou a synem ve Švýcarsku, protože v Bělorusku je stíhán za trestný čin; obžaloba začíná Orwellovskou větou: „Zapojil se do extremistických aktivit pomocí literatury.“ Čelí potenciálnímu uvěznění až na 12 let za otevřený odpor vůči Alexandru Lukašenkovi a podporu politické vězeňkyně Marie Kalesnikavové. 

Saša Skočilenková je ruská umělkyně, performerka, hudebnice a také autorka vzdělávacích komiksů. V roce 2023 byla za šíření „nepravdivých informací“ o ruských ozbrojených silách odsouzena k sedmi letům vězení. Nahradila cenovky v některých supermarketech samolepkami informujícími o ruských válečných akcích na Ukrajině. 1. srpna 2024 byla v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem propuštěna na svobodu. Skočilenková je absolventkou Petrohradské státní univerzity. Je autorkou Knihy o depresi (2014), která pomohla destigmatizovat problémy duševního zdraví v Rusku. V současnosti žije v exilu. 

Samantha Jirónová je nikaragujská novinářka a vizuální umělkyně, bývalá politická vězeňkyně Ortegovy diktatury, v jednu dobu byla nejmladší politickou vězeňkyní režimu. Nyní studuje žurnalistiku na univerzitě Complutense v Madridu. Studovala kresbu a malbu a působila také jako dobrovolná hasička, dokud nevypukly občanské protesty v roce 2018 a hasiči nedostali od vedení státu zákaz pomáhat raněným během těchto protivládních protestů. Rozhodla se sama k protestům připojit, v důsledku čehož musela v červenci 2018 odejít do exilu do Kostariky. Do Nikaraguy se vrátila v roce 2020, kde byla nadále pronásledována příznivci sandinistů a policií. V den prezidentských voleb, 7. listopadu 2021, Samantha odsoudila volební podvod a vyzvala Nikaragujce, aby nevolili. O dva dny později byla unesena polovojenskými jednotkami a byla nezákonně zadržována v ženské věznici. 7. března 2022 byla odsouzena k 8 letům vězení za údajný trestný čin „podkopávání národní integrity na úkor státu a nikaragujské společnosti“ a „šíření nepravdivých zpráv“. O rok později byla spolu s dalšími 221 politickými vězni vystěhována a poslána letadlem do Spojených států. Ještě během letu všem těmto politickým vězňům diktatura Daniela Ortegy a Rosario Murillové odebrala nikaragujské občanství a učinila je bez státní příslušnosti. Dnes žije ve Španělsku, kde v lednu 2024 získala španělské občanství. 

Jamal Ali je ázerbájdžánský hudebník, satirik a novinář žijící v Berlíně, jehož práce kombinuje protest s uměleckým projevem. Vede skupinu Gimme The Juice, afrobeatovou kapelu, která míchá globální rytmy s politickým nádechem, a spoluzaložil časopis Insane, ostře kritický komiksový časopis, který zaměřuje pozornost na autoritářství. Od doby, kdy je v exilu kvůli satirické písni o prezidentovi, pomáhal budovat nezávislá média pro Ázerbájdžán a jeho diasporu. Skrze hudbu, komiksy a vyprávění dává hlas umlčeným, brání se, ozývá se a podněcuje dialog přes hranice. 

Alexandra Kusá je slovenská historička umění a kurátorka. Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde dokončila také doktorské studium. V letech 2008–2009 pracovala jako vedoucí oddělení sbírek v Moravské galerii v Brně. Od roku 2000 působila ve Slovenské národní galerii na různých pozicích vždy spojených s uměním 20. století. V roce 2010 se stala generální ředitelkou Slovenské národní galerie, kterou vedla do srpna 2024, kdy ji odvolala ministryně Martina Šimkovičová. Jako kunsthistorička se zaměřuje na umění 20. století speciálně na socialistický realismus. O stalinské kultuře v Československu napsala také dvě knihy a připravila několik výstav. 

Janina Aliakhnovich Hora je flétnistka a pedagožka původem z Běloruska, dlouhodobě působící v Praze. Absolvovala bakalářské a magisterské studium na Hudební fakultě AMU, kde se věnovala klasickému i soudobému repertoáru. Během studia absolvovala interpretační kurzy v Polsku, Rakousku a Lucembursku pod vedením předních evropských flétnistů. Vystupuje v rámci projektů Orchestr BERG a Ensemble Terrible, spolupracovala s řadou českých symfonických těles. Vedle koncertní činnosti působí jako učitelka příčné a zobcové flétny na ZUŠ.