Martin C. Putna: Spiritualita Václava Havla (Sešity KnVH 4)

Havlova „nenáboženská duchovnost“, ostýchající se slova Bůh , má kořeny až u krajně liberální, americké unitářské církve. Její myšlenkové prostředí ovlivnilo –  také prostřednictvím Charlotty Masarykové – prvního československého prezidenta. Od něj vede Putna linii k Havlovi přes jeho otce, známého pražského „developera“ dvacátých a třicátých let, ale ve své době také aktivistu protestantské mládeže a (dle jeho vlastního svědectví) člena zednářských lóží  Václava M. Havla, stejně jako Masaryk hluboce ovlivněného americkou zkušeností.

S touto linií se střetávají další vlivy. V mládí vliv „nekatedrového myslitele“ Josefa Šafaříka, volného souputníka existencialismu. V 80. letech pak vliv skupiny filosofů Kampademie („Akademie na Kampě“) – Zdeněk Neubauer, Ivan M. Havel a další. Kampademie spojovala vliv Jana Patočky jednak s katolicismem, jednak s americkou „novou vědou“, částečně související  s dobovým hnutím New Age. Kampademie byla v době Havlova věznění Havlovým partnerem v korespondenčním dialogu, jehož světově proslulým výstupem se následně staly Havlovy vězeňské Dopisy Olze. V Dopisech Olze se zrcadlí i Havlova „konverze“. O  náboženskou nebo nenáboženskou povahu této „konverze“ se následně vede spor.

Práci uzavírá kapitola o Havlově prezidentském období, nazvaná „Od prezidenta myslitele k hostiteli myslitelů“. Extrémní zatížení  prezidentské role nutilo Havla omezit vlastní intelektuální tvořivost. Duchovní rozměr jeho činnosti se proto projevuje jen v jakýchsi heslech či výkřicích, zpečeťujících jeho prezidentské projevy – a v organizačních počinech jako Forum 2000 a Cena Vize 97:  „Václav Havel sice není originálním náboženským myslitelem (…) Jeho význam však tkví v tom, že vahou své autority pomáhá udržovat veřejný prostor otevřený, pro co nejméně předsudečné myšlení o duchovních tématech.“

Devadesátistránkovou knihu doprovází bohatý fotografický materiál, který doplňuje – mnohdy ve vtipně ironické souvislosti – řada citátů z díla Václava Havla i ze vzpomínek jeho otce V. M. Havla.