Česká mediální legislativa prochází největší změnou za poslední dekády. Kdo bude na veřejnoprávní média dohlížet, kdo je bude platit a jakou míru nezávislosti budou mít? A jaké změny by byly skutečně potřeba?

Slavnostní udílení cen XXVI. ročníku literárních cen Miroslava Ivanova za knihy literatury faktu (za roky 2024, 2025). Cena Miroslava Ivanova je od roku 2001 udělována autorům nejzdařilejších publikací z oblasti literatury faktu. Vyhlašuje ji Klub autorů literatury faktu (KALF) za podpory města Jaroměř. Do tohoto ročníku bylo přihlášeno 67 titulů z 31 nakladatelství. Setkání moderuje Marie Hodinářová. 

Vietnamská komunita v Česku se mění. Už dávno nejde pouze o trhovce a večerkáře, druhá generace vyrostla a nabídla nové manažery, zubařky, právníky, ředitelky, novináře, mluvčí, úředníky i doktorky. Jaké pro ně bylo vyrůstání na pomezí vietnamské a české kultury? Která mentalita v nich převládá, jak se vyrovnávají se stereotypy, jak u nich vypadají Vánoce a jak dobře vůbec umí vietnamsky ti, kteří se narodili v Česku a o které se staraly české „babičky a tetičky“? Nejen o tom bude červnová debata Aktuálně z Knihovny.

Hostem bude Lukáš Dolanský, bývalý zahraniční zpravodaj ČT v Británii, a Jan Váška z FSV UK. Moderuje Dominika Perlínová.

Jože Plečnik (1872–1957) – práce pro prezidenta Masaryka na Pražském hradě

Běloruská opoziční politička a vůdkyně běloruské exilové opozice Svjatlana Cichanouská navštíví Prahu a 11. června vystoupí v Knihovně Václava Havla. 

Vzpomínkové setkání u příležitosti letošního stého výročí narození sochaře Olbrama Zoubka (21. 4. 1926 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 15. 6. 2017).

Soubor čtrnácti klíčových esejů a projevů Václava Havla by se též mohl jmenovat Vše, co jste chtěli přečíst, abyste poznali Václava Havla a nevěděli, odkud začít, neboť z textů, jako jsou Moc bezmocných, Slovo o slovu, Dopis Gustávu Husákovi, Politika a svědomí, Dopisy Olze či Evropa jako úkol je skutečně možné si udělat velmi přesnou představu o (literárním) i myšlenkovém světě Václava Havla. Titul uvedou autor předmluvy Jáchym Topol a editoři knihy Anna Freimanová a Pavel Hájek. 

Film IZOLYATSIA mapuje proměnu kulturního centra Izolyatsia v Doněcku na Ukrajině v nechvalně proslulé vězení a mučírnu a otevírá téma násilí jako nástroje kontroly. Na projekci naváže moderovaná diskuse s Mykhailem Glubokyim, ředitelem kulturní platformy IZOLYATSIA, a Rudolfem Samohejlem, vizuálním umělcem, který se ve své tvorbě mimo jiné zabývá „obrannou architekturou“ datových center. Večerem provede redaktorka Respektu Dominika Perlínová, která společně s hosty bude zkoumat, jak „měkké“ formy moci, digitální infrastruktury a automatizované narativy ovlivňují strach, polarizaci a kolektivní vnímání.

Je pro ně spíše historickou postavou, symbolem, nebo člověkem? Jak se s jeho odkazem setkávají ve škole, médiích nebo veřejném prostoru? Naše debata nabídne pohled mladé generace na osobnost a význam Václava Havla v současnosti. Pozvaní hosté, bývalá předsedkyně České středoškolské unie Adéla Kundrátová, umělkyně a aktivní občanka Ellen Anna Kovačíková a student učitelství dějepisu a společenských věd a člen spolku Agora Filip Rytíř, spolu s moderátorem Jakubem Roubíčkem, otevřou diskusi, na kterou naváže společná debata se studenty. Cílem je vytvořit prostor pro sdílení různých perspektiv i otázek, které Havlův odkaz dodnes vyvolává.

Reportéři Deníku N a tvůrci podcastu Amerika, bejby se právě vrátili z třítýdenní cesty po Texasu. Co nám tenhle stát ukazuje o budoucnosti celých Spojených států? Jak si nejmocnější země Západu vede 250 let od svého založení? A je Donald Trump stále neohrozitelný? Přijďte na živé natáčení podcastu Amerika, bejby a Studio N live s Barborou Chaloupkovou, Jiřím Sobotou a Filipem Titlbachem. 

Rok 2026 připomíná významné jubileum – 500 let od nástupu Habsburků na český trůn. U této příležitosti přivítá Knihovna Václava Havla Karla Habsburského, současnou hlavu habsburského domu, výraznou osobnost evropského veřejného života a dlouholetého zastánce evropské spolupráce a svobody. Ve své přednášce se zaměří na odkaz habsburské tradice v dnešní Evropě, význam historické paměti pro demokratickou společnost a na výzvy, kterým evropský kontinent čelí v době geopolitických změn. Karel Habsburský dlouhodobě navazuje na myšlenkové dědictví svého otce Otty Habsburského, jednoho z nejvýznamnějších zastánců evropské integrace a sjednocené Evropy po druhé světové válce. V posledních letech se výrazně angažuje také na podporu Ukrajiny a jejího práva na svobodu, nezávislost a evropskou budoucnost. Veřejně upozorňuje na význam obrany demokratických hodnot před autoritářskými režimy a na odpovědnost Evropy při ochraně bezpečnosti, stability a mezinárodního práva.

Zveme vás na charitativní večer a debatu s dobrovolníky Macem a Laurou Przybylakovou o jejich cestách do Ukrajiny, situaci na frontě a konkrétní pomoci ukrajinským vojákům.

K dějinám Prahy patří neodmyslitelně i pražská trilogie Dereka Sayera. Počínaje knihou Pobřeží Čech (1998) nejen upevnila české hlavní město v mezinárodním povědomí, ale také významně vstoupila do debaty o „české identitě“. Sayer propojuje zdánlivě okrajové i zásadní historické události z oblasti politiky a kultury a nabízí jak pohled na lokální dějiny města, tak na zásadní otázky širšího sociálně-politického a kulturního vývoje. Se zvláštním důrazem na knihu Pohlednice z Absurdistánu, která byla nedávno přeložena do češtiny a z níž zazní ukázky, se autorský večer vrací k některým zpracovaným tématům, ale i ke vzniku celé trilogie a Sayerovu přístupu k psaní kulturních dějin.