Jak historik František Palacký ovlivnil uvažování o českých a československých dějinách? Lze najít stopy tohoto uvažování i u Václava Havla? Jak se představy o smyslu dějin utvářely a proměňovaly v různých typech politických režimů? Nejen tyto otázky otevře debata tří profesorů konaná u příležitosti 150. výročí úmrtí „otce národa“. Hovořit budou Miloslav Bednář, Petr Čornej a Milan Hlavačka. Debatu moderuje historik Michal Macháček.

Knihovna Václava Havla a Fakulta architektury ČVUT se rozhodly připomenout neopakovatelnou dobu architektonických změn a návrat kultury na Pražský hrad za prezidenta Václava Havla. K cyklu diskusí jsme pozvali osobnosti, které se v různé míře na změnách podílely a mohou je i odborně komentovat. Hosty večera budou Josef Pleskot, Jaroslav Zima a Ivo Koukol. Moderuje Jana Tichá.

„Dnešní politická situace na Slovensku je v některých ohledech podobná poměrům za tzv. normalizace. Lidé jsou postihováni za kritické názory, právní stát je destruován...,“ říká někdejší disident Miroslav Lehký. Narodil se v květnu 1947 v Brně, ale vyrůstal a žil v Bratislavě. V roce 1968 začal studovat teologii, kvůli politickým zásahům však musel školu opustit. Živil se jako programátor, podílel se na vydávání samizdatu a organizaci podzemní univerzity, podepsal Chartu 77 (od ledna 1990 patřil k jejím mluvčím). Po převratu pracoval mimo jiné v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, spoluzakládal slovenský Ústav pamäti národa, působil i v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Autorka představí svou knihu Nakam, která se věnuje skupině přeživších holocaustu pod vedením básníka a účastníka odboje Abby Kovnera. Tato organizace Mstitelů (Nokmim) čítala asi padesát mladých mužů a žen, kteří po druhé světové válce zamýšleli úplnou odplatu za holocaust. Ačkoli kniha líčí snahu Židů pomstít se Němcům, Dina Porat poznamenává, že „většina Židů si spíše než cestu pomsty zvolila cestu pozitivní: budování země, zakládání komunit a rodin“. Právě toto považuje za zásluhu židovského národa: „Navzdory všemu, co jim bylo provedeno, si drtivá většina z nich vybrala život.“ Kniha je výsledkem autorčina mnohaletého výzkumu, během nějž poprvé komplexně zdokumentovala činnost skupiny. Setkání moderuje Zbyněk Tarant ze Západočeské univerzity v Plzni.

Čtení není únik ze světa, ale způsob, jak mu porozumět. Rozvíjí naši imaginaci, schopnost soustředění, kritického myšlení i empatie – tedy dovednosti, bez nichž se demokratická společnost neobejde. Jak čtení pomáhá chápat druhé, formulovat vlastní názor a bránit se zjednodušení či dezinformacím? Jaké jsou aktuální poznatky výzkumu čtenářství? A proč v době sociálních sítí a umělé inteligence vznikají nové čtenářské komunity? Může být čtení jedním z nejúčinnějších nástrojů pro snižování sociálních nerovností?

Diskuse redaktorů týdeníku Respekt a jejich hostů. Více podrobností se dozvíte před konáním akce na www.vaclavhavel.cz

Babišova koaliční vláda programově útočí na veřejnoprávní a nezávislá média, nevládní organizace a občanskou společnost. V časech geopolitické bouře ničí obranyschopnost republiky a pro své fanoušky vytváří falešný obraz stability. Reakcí na pokračující destrukci politické kultury a demokracie byla nedávná masová demonstrace na Letné v režii Milionu chvilek. V jaké kondici jsou demokratické politické strany? Co je třeba učinit pro jejich obrodu? Jak funguje zdejší občanská společnost? Směřuje k renesanci, nebo úpadku? Zachráníme v Česku liberální demokracii a právní stát? 
V debatě z cyklu Cirkus Evropa diskutují podnikatel, novinář a filantrop Jan Dobrovský, poslankyně a advokátka Eva Decroix a předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. Moderuje historik a filosof Petr Hlaváček, hlavní editor deníku FORUM 24. 

Konference Broumovské diskuse míří do Knihovny Václava Havla s večerem, který představí téma letošního 13. ročníku a uvede úvodní debatu o lidství a odpovědnosti. Co dnes znamená být člověkem, který nežije jen sám pro sebe? Jak se proměňuje lidství v současném světě plném technologických, geopolitických a společenských změn? Jak dnes nést odpovědnost vůči sobě, druhým i prostředí, které společně utváříme? 

Friend of the Czech Republic, Václav Havel, and many other Czech and Slovak fighters for democracy, William Luers, who passed away a year ago, would have turned 97 on May 15th. During his more than thirty-year-long diplomatic career, Bill Luers held, among other positions, the positions of Assistant Secretary of State for Europe (1976-1977) and US Ambassador to Venezuela (1977-1982). After leaving the Foreign Service, he served as the President of the American Association for Cooperation with the United Nations, engaged in diplomatic efforts for the restoration of US-Cuba relations, and, until his death, functioned as the Director of The Iran Project, which aimed to resolve conflicts between the two countries through diplomatic methods. In the years 1986-1999, he served as the president of the world-renowned Metropolitan Museum in New York City.    

Jaké to je žít mezi dvěma domovy, jazyky a identitami? V čem jsou si česká a německá společnost blízké, a kde se míjejí? A co ono „rozdvojení“ znamená v každodenním životě? Zveme vás na křest nového titulu z Edice N Deníku N Dvojité agentky. Povídání o knize s autorkami Zuzanou Lizcovou a Zuzanou Jürgens moderuje editor knihy Filip Zajíček. 

Leží dnes záchrana Evropy na bedrech jejího nechtěného dítěte?

Debata otevře téma autoritářských režimů v současném světě a zaměří se na to, jak je rozpoznat i v prostředí, které se na první pohled jeví jako demokratické. Společně s hosty se podíváme na to, jak se autoritářství postupně rodí – skrze oslabování institucí, médií či soudů – a jakou roli v tom dnes hrají sociální sítě a moderní technologie. Debata nabídne konkrétní příklady z praxe i osobní zkušenosti lidí žijících v autoritářských zemích, včetně dopadů na každodenní život. Zároveň otevře otázku, zda a kde vidíme podobné tendence i dnes, a jak se v nich lépe orientovat. Debata vzniká ve spolupráci spolku Díky, že můžem a Knihovny Václava Havla v rámci Vzdělávací platformy Díky, že můžem.

Kompas, série debat, která nevnímá Václava Havla jako nedotknutelný symbol, ale jeho zkušenost nabízí jako inspiraci pro dnešní svět. Čím je myšlení Václava Havla stále tak inspirativní? Jaké nám Václav Havel může dnes klást otázky? Před co všechno nás staví? Jaká nabízí východiska? Filosof Daniel Kroupa si ke květnovému dialogu pozval Tomáše Hejduka, který působí na katedře filosofie a religionistiky Univerzity Pardubice.  

Festival Tvůrčí Afrika už dvacet dva let propojuje české a africké umělce a propaguje africké a karibské kultury v České republice. U příležitosti oslav Mezinárodního dne Afriky a ve spolupráci s africkými ambasádami akreditovanými v Praze je nám ctí ocenit Cenou Tvůrčí Afriky francouzskou teatroložku Sylvii Chalaye, specialistku na frankofonní subsaharské dramaturgie, dramatika, spisovatele a básníka z Martiniku Alfreda Alexandra, publicistku a dramaturgyni Janu Paterovou a herce Maxima Mededu, v Česku usazeného Beninčana.

Oceňovaný historik Philipp Ther se ve své knize Jiný konec dějin: Eseje o velké transformaci po roce 1989 věnuje otázce, odkud pramení změny, které způsobily určité osamění Evropy a otázce vývoje ve Spojených státech amerických v posledních letech a také proč se Rusko a Turecko tolik Evropě vzdálilo. Název knihy se vztahuje k jiným koncům dějin. Ruským útokem na Ukrajině je období transformace, jak se o něm uvažovalo od roku 1989, definitivně u konce. O tom, jak se změnila Evropa od doby prezidentování Václava Havla a jak se společnost vyrovnává s totalitní minulostí a o křehkosti demokracii bude diskutovat historik a profesor středoevropských dějin na Vídeňské univerzitě Philipp Ther spolu s historikem a politologem, autorem knihy Probuzeni Evropy Jacquesem Rupnikem.  

Zveme na debatu o současném překladu pro divadlo s dramatičkou a překladatelkou Terezou Agelovou, dramaturgyní Lenkou Veverkovou a překladatelem Michalem Zahálkou. Akce proběhne v souvislosti s chystaným Festivalem literárního překladu FLIP, za jehož vznikem stojí měsíčník pro světovou literaturu Plav.

Debatu bude moderovat redaktor Plavu Jakub Vaněk.