Žijeme ve společnosti, která princip svobody slova a svobody uměleckého vyjadřování považuje za jedno ze základních práv. Pochybnosti o reálném rozsahu naší svobody vyjadřování však narůstají. Jací jsou největší nepřátelé svobody slova v dnešní době? Politická korektnost? Algoritmy sociálních sítí? Grantové mechanismy v kultuře?

Běloruský autor Illja Sin patří k nejvýznamnějším osobnostem tamního kulturního života, především v oblasti prózy a umělecké performance. Je zakládajícím členem minské skupiny BumBamLit a Divadla psychické nerovnováhy, autorem knih experimentální prózy Porouchané loutky, Beletrie ad. Román Libido je významným dílem takzvané „nové běloruské prózy“. Děj temného podobenství, které svou atmosférou připomíná Tarkovského filmy, se odehrává v blíže neurčeném postsovětském městě v době válečného konfliktu, jehož předobrazem se stala válka na Ukrajině probíhající od roku 2014. Do města se přestěhuje bývalá sexuální pracovnice Marie, jejíž někdejší povolání je ohroženo nejnovějšími technologiemi… najde Marie cestu ven ze zoufalství, apatie a všudypřítomné destrukce?

As the formal infrastructure of the Global War on Terror (GWOT) retracts, the social relations, logics, and material resources from the planetary war are set to shape our collective futures. This event brings together an array of scholars who will reflect on some of the enduring legacies of 9/11 and the Global War on Terror. The event is guided by one overarching question: In what ways will our post-GWOT era be shaped by the Global War on Terror?

Vyšetřování korupce a mafie v devadesátých a nultých letech v Česku si nezadalo s nejdobrodružnějšími filmy. Investigativní novinář Jaroslav Spurný o tom napsal knihu Nepohodlný policajt, knižní rozhovor s ústřední postavou policejního tažení proti temnotám Zdeňkem Macháčkem. Leccos z toho, o čem spolu mluví, se prolíná až do dneška. V debatě vystoupí Jaroslav Spurný, Zdeněk Macháček a Jana Klímová. Moderuje Ondřej Kundra. 

V čitateli nejrůznější vlivy: od undergroundu a patafyziky přes expresivní folklor po málem romanticky střiženou krajinnou lyriku. A ve jmenovateli pořád tytéž sudičky: komika, erotika a kritika. Prostě básnířka jedinečné imaginace a vnitřní síly. Výbor přivítají jednak autorka v rozhovoru s editorem publikace Radimem Kopáčem, jednak řada hostů, které Svatava Antošová chystá jako překvapení. Knihu Sázení ohně vydalo nakladatelství Paper Jam s ilustracemi Michala Matzenauera.

Umělá inteligence dnes a zítra: diskuse o dopadu na společnost

Knihovna Václava Havla se i letos připojí k sousedským slavnostem Zažít město jinak, organizovaným spolkem AutoMat. V rámci celodenního programu v nedaleké Opatovické ulici při té příležitosti potkáte náš stánek s knihami, plakáty a dalšími nezbytnostmi, v zahradě V Jirchářích si budete moci prohlédnout výstavu Antikódů Václava Havla.

Téměř zapomenutý dialog Václava Havla, který vznikl v roce 1987, je úsměvnou historkou o tom, jak se Václav Havel ještě jako disident pokoušel na vesnici obstarat prase na zabijačku, na níž měli přijet jeho přátelé z disentu. Jednoaktovku v Knihovně Václava Havla uvádí divadelní soubor Dokola.

Diskusní fórum Rostislava Prokopjuka o minulosti, současnosti i budoucnosti Ukrajiny. Hosté: Alexandra Alvarová, novinářka, expertka na politickou komunikaci, on-line propagandu a hybridní války, a Andrej Poleščuk, aktivista a analytik spolku Evropské hodnoty, věnuje se problematice východní Evropy, EU a postsovětského prostoru.

Knižní veletrh Svět knihy se po několikaleté přestávce vrací do Plzně a mezi vystavovateli nebude chybět Knihovna Václava Havla. Najdete nás v prostoru DEPO2015. 

17. září 2023 uplynul rok od smrti českého architekta chorvatského původu Vlada Miluniće. Narodil se v Záhřebu, ale většinu svého života prožil v Praze, kam se v roce 1956 přistěhoval za svými rodiči, kteří zde koncem 40. let zůstali jako političtí emigranti. Po studiích na Fakultě architektury ČVUT v Praze byl několik let na stáži v Paříži. Po návratu do Československa od roku 1969 spolupracoval více než dvacet let s Janem Línkem na sociálních stavbách. Po sametové revoluci v roce 1990 založil vlastní Studio VM (Volné myšlenky). Jeho nejznámějším dílem je Tančící dům, Ginger and Fred, na Rašínově nábřeží v Praze, ale jeho architektonický odkaz má mnohem větší rozsah. Byla mu udělena řada ocenění a vyznamenání, to poslední v roce 2019 prezidentkou Chorvatské republiky Kolindou Grabar Kitarović.