Stále více se diskutuje o tom, jakým způsobem a jestli vůbec má stát ovlivňovat mediální prostor. Čerstvě vzbudila emoce novela autorského zákona nebo zvažovaný vládní plán na podporu médií a boje proti dezinformacím. Jaká mají být pravidla zaručující médiím nezávislost a umožňující jejich rozvoj? Hosté: Libuše Šmuclerová, předsedkyně představenstva mediálního domu Czech News Center (CNC), Michal Klíma, vládní zmocněnec pro média a dezinformace, a David Slížek, šéfredaktor Lupa.cz. Diskuzi bude moderovat redaktor Deníku N Michal Tomeš.

Na konci ledna uplyne 160 let od vypuknutí druhého velkého povstání proti ruské okupaci na územích dávného Polského království a Litevského velkoknížectví. Jednou z výrazných osobností povstání byl společný hrdina tří národů, Bělorusů, Litevců a Poláků, Kastuś Kalinouski (Wincenty Konstatyn Kalinowski / Konstantinas Kalinauskas). V lednu 1864 byl Kalinowski zatčen ruskými vojáky a 10. března veřejně oběšen ve Vilniusu. Před popravou napsal své nejslavnější literární dílo Pismo z-pad szybienicy (Dopis zpod šibenice). V posledních letech se postava Kalinouského stává významným symbolem spolupráce ve středovýchodní Evropě ohrožené ruskou expanzí.

Česká politika se dramaticky proměňuje. Na Hrad přichází nový prezident a Andrej Babiš ohlašuje radikalizaci ANO. Jak k té proměně došlo a co Česku přinese? Hosté: Ivana Svobodová, reportérka, Respekt, Pavel Ranocha, sociolog, Kantar, a Martin Klčo, šéf marketingu týmu Petra Pavla. Diskuzi moderuje Ondřej Kundra.

V nacistickém Německu bylo jen v Drážďanech mezi lety 1939–1945 popraveno gilotinou téměř devět set Čechoslováků. Většina z nich se aktivně stavěla proti německé okupaci. Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti a kolem stovky dopisů, které mohli napsat příbuzným. O knize Tento dopis si nechte na památku na mě a o okolnostech vzniku posledních dopisů budou za účasti rodin popravených debatovat autorky úvodní studie, historička Pavla Plachá z ÚSTR a historička a ředitelka drážďanského Památníku Münchner Platz Birgit Sack.

Poznatkům o historických a současných česko-albánských vztazích se v českém veřejném diskurzu a akademickém bádání dostává pozornosti jen zřídka. Nedávno vydaný svazek Adriana Brisku (ed.), Sto let česko(slovensko)-albánskych vztahů: Vzájemné sympatie a rostoucí interakce (Karolinum, 2022) nabízí možnost diskusí mezi historiky z obou zemí, Afrimem Krasniqim, Ladislavem Hladkým a Adrianem Brisku, ale také mezi diplomaty, albánským velvyslancem v Česku, J. E. Ilirianem Kukou a Martinem Košatkou, ředitelem odboru jižní a jihovýchodní Evropy Ministerstva zahraničních věcí ČR. Večerem provede historička Kateřina Králová. 

Odolnost mezi traumatem a vyhořením

Hosté: Jiří Horáček (neurobiolog a profesor psychiatrie), Tereza Matějčková (filozofka a vysokoškolská pedagožka), Josef Šlerka (vedoucí Studia nových médií na FF UK, datový analytik a sémiotik) a Jan Moláček (investigativní novinář, Deník N). Diskuzi moderuje šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek.

Od 24. února 2022 se Ukrajina brání ruské agresi – a od samého počátku války přibližuje světu statečné úsilí ukrajinských obránců ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kniha Poselství z Ukrajiny přináší soubor prezidentových válečných projevů; pro knižní vydání je vybral sám Volodymyr Zelenskyj a knihu opatřil působivým úvodem, v němž se zamýšlí nad tím, co se o sobě a o Ukrajině dozvěděl od počátku invaze. O knize budou s jejím překladatelem Viktorem Janišem hovořit Jakub Szántó a Rita Kindlerová. Večer uvede Michael Žantovský.

Author’s reading and book launch.

Lužice je domovem nejmenšího slovanského národa, Lužických Srbů, a také jednou z historických zemí Koruny české. Češi se i proto o Lužici vždy intenzivně zajímali, ostatně rádi se utvrzují v tom, že po vzniku republiky se Lužice měla stát její součástí. Nejde však o vztah zatížený minulostí,nýbrž o silné soužití dvou národů, jež je aktivní dosud, aniž o tom ten větší pořádně ví. Jak se žije Lužickým Srbům v Německu? Co pro ně Češi udělali po roce 1989? A víte, že Václav Havel byl teprve druhou zahraniční hlavou státu, která se oficiálně setkala s lužickosrbskými politiky?