Čech, který jede na Ukrajinu najít své jiné já. Banda dětí bez domova, jež válka vyžene ze sklepa, protože ten teď chtějí nájemníci využívat jako kryt. Německý pár, který si na Ukrajině „pronajme dělohu“, ale jejich dítě po porodu uvízne v Kyjevě. Výrostek, který v obléhaném Mariupolu rozváží lavaš a váhá, kdy zmizet, až už je pozdě. Ruská akademička, která se spolu se svou milenkou rozhodne protestovat uprostřed Moskvy pomocí pas de deux z Labutího jezera… Ne. Postavami této povídkové knihy nejsou vojáci na frontě, avšak ani tito lidé už nikdy nebudou stejní.

Skutečná cesta ven je reálný příběh novináře Patrika Bangy, který popisuje, jak se dostal z romské čtvrti až mezi novináře předních českých médií. Vyprávění začíná v devadesátých letech na pražském Žižkově, který v té době zdaleka nebyl tak ambiciózní čtvrtí jako dnes. Místo čpí neutěšeností, drogami, alkoholem, prostitucí a rvačkami a vyrůstat ve zdejších romských komunitách znamená jediné — být předurčen k životu dalšího z nepřizpůsobivých.

Jak souvisí probíhající válka na Ukrajině s tou rusko-čečenskou? Jeden z nejuznávanějších současných polských zahraničních reportérů Wojciech Jagielski se jako novinář zúčastnil ozbrojených konfliktů v Gruzii, Čečensku, Afghánistánu nebo Tádžikistánu a vývoj v postsovětském prostoru dlouhodobě sleduje. V nakladatelství Absynt mu nyní po afghánských reportážích Modlitba za déšť (2018) vychází nový překlad: Kamenné věže věnované Čečensku. Jeho kniha nepřibližuje pouze samotný střet s Ruskem, ale také jeho kulturně-společenské příčiny, a představuje jedinečnou možnost porozumět dnešním čečensko-ruským vztahům.

Nově schválená část Green Dealu stvrdila postupný konec klasických aut na benzín a naftu v EU. Čemu to pomůže a co tím riskujeme? Debatovat budou Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu, Lukáš Hataš, výkonný ředitel Asociace pro elektromobilitu ČR, a Milan Smutný, mluvčí spolku Realistická energetika a ekologie. Moderuje Jiří Nádoba z týdeníku Respekt.

Autorské čtení a uvedení knihy

Telefonem se dnes dá platit v obchodě, nahrát si do něj lze jízdenku na vlak či tramvajenku. Jak vypadá zevnitř banka, v níž máme peníze, to už většina lidí spokojeně zapomněla. Na úřady je ale pořád potřeba chodit osobně, přizpůsobit se nejen jejich otevírací době, ale také často nesrozumitelným požadavkům. Kdy se stát naučí poskytovat služby občanům elektronicky? Proč to už dávno neumí, když v zahraničí to většinou jde hladce? Co tomu brání? Dokáže to změnit nynější vláda? Co konkrétně pro to dělá? To vše se dozvíte během diskuzního večera na téma digitalizace státní správy.

Ač se to zdá neuvěřitelné, v letošním roce si připomínáme smutné výročí 10 let od úmrtí Miloslava Petruska (1936–2012), jednoho z nejvýznamnějších českých sociologů pozdní doby. Petrusek by nejen plodným autorem, zručným esejistou či charismatickým popularizátorem, ale také oblíbeným přednášejícím, jeden z jeho kurzů ostatně nesl tajemný název: Chronotopos, odkazující k prolínání lidských osudů v místě a čase.

Beseda a autorské čtení šesti českých a skotských básníků , kteří se v rámci projektu Czech Scottish Poetry Connections po roce schůzek na internetu, kdy diskutovali o své tvorbě a vzájemně ji překládali, setkávají tváří v tvář a zamýšlejí se nad zdánlivě jednoduchými otázkami o roli poezie – osobní, společenské a politické. Besedují a čtou Jitka Bret-Srbová, Ondřej Lipár, Rob Mackenzie, Niall O’Gallagher, Alycia Pirmohamed a Olina Stehlíková. Moderuje Alexandra Büchler.

In the days following November 17, 1989, the Czech and Slovak citizens took responsibility for the destiny of their country and embarked on decades of a dramatic and largely successful transformation. From this perspective, the perfect storm of recent crises, from the COVID pandemic through Putin's aggression against Ukraine, the energy crisis and the disruption of globalization chains and processes, together with the challenges of the democratisation of knowledge and the advent of the ‘postfactual era’, can be seen as different symptoms of a single crisis of responsibility that Václav Havel predicted in his address to the US Congress more than thirty years ago.

Ve sváteční den představujeme novou publikaci o Haně Jüptnerové (1952–2019), disidentce a chartistce, učitelce němčiny v Jilemnici a Vrchlabí. „Jako po očistné lázni“ se cítila po návštěvách nedalekého Hrádečku, kde jí Václav Havel půjčoval knihy. Její inspirativní, nezávislé postoje, projevené například na památném pohřbu Pavla Wonky v květnu 1988, pokračovaly i po revoluci, kdy mj. usilovala o nápravu česko-německých vztahů. V roce 2017 jí organizace Člověk v tísni udělila Cenu Příběhů bezpráví.

Součástí Korza Národní, pouličních oslav Dne boje za svobodu a demokracii, bude již tradičně i Obývák Václava Havla, v němž budou herci Národního divadla a Divadla Na Zábradlí číst úryvky z díla Václava Havla i z textů současných autorů, letos na téma perzekuce či vymezování se proti oficiálním proudům. Těšit se můžete také na setkání s námi u našeho stánku s knihami.

Ve sváteční den 17. listopadu budou v Knihovně Václava Havla dveře dokořán. Chceme připomenout, jak významnou roli na konci listopadu a začátku prosince roku 1989 sehráli divadelníci a divadlo vůbec. Připravili jsme sérii dobových filmových dokumentů na téma divadlo a revoluce.

Každý demokratický politický systém potřebuje ke své stabilitě pevnou občanskou základnu, o kterou se opírá, silný stát, který vykonává moc podle zákonů, a symbolický vrchol, který moc pouze završuje a symbolizuje. Systém, který postrádá základnu, je ze své povahy nestabilní a bortí se. Bez silného státu se demokratický systém stává obětí dílčích zájmů a klientských struktur. Demokratický systém, který postrádá vrchol, je ze své povahy přízemní, provinciální, nesourodý a ustrnulý. Kdybychom prezidenta neměli, museli bychom si ho vymyslet.

Beseda se uskuteční v rámci 3. ročníku středoškolské výzvy Daruj srdce, jejíž cílem je zapojit mladé lidi do pomoci potřebným. Pozvání na besedu přijala Irena Gillarová, olympionička a jedna ze zakladatelek Nadačního fondu Sportovců, jehož cílem je podpora mladých sportovců v přípravách na studium v zahraničí a zapojení profesionálních sportovců do dobročinných akcí. Druhým hostem besedy bude David Špunar, který založil Nadační fond Nenech to být, platformu a mobilní aplikaci fungující jako on-line schránka důvěry na školách a firmách po celém světě. O svých zkušenostech s pomocí druhým promluví také předseda správní rady Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček, který se dlouhodobě věnuje podpoře lidí bez domova a je zakladatelem projektu Nejdřív střecha. Moderovat bude Martina Malina Prášilová.

Jak moc ovlivní prezidentskou volbu fenomén „nepřekonatelného odporu“ většiny voličů k jednomu z velkých favoritů prvního kola? Můžeme zažít českou reprízu, kdy postup Jean Marie Le Pena do druhého kola mobilizoval Francii k rekordní účasti a podpoře jeho soupeře? Hosté: Martin Buchtík, ředitel agentury STEM, Marek Hanč, marketingový expert, který stojí za volebními úspěchy Andreje Babiše, a Michal Kormaňák, analytik agentury IPSOS. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

S třicetiletým odstupem pomalu nastává čas se bez emocí zamyslet nad okamžikem, kdy se po více než sedmdesáti letech soužití cesty českého a slovenského národa rozdělily, aby se opět sblížily již v rámci Evropské unie. Často se radujeme nad tím, jak blízko k sobě stále máme navzdory tehdejšímu rozchodu. Ale máme-li k sobě tak blízko, museli jsme se vůbec rozcházet? Bylo rozdělení nevyhnutelnou výslednicí abstraktních historických sil, jak se domnívají někteří, anebo důsledkem jednání konkrétních jednotlivců a motivů? Co znamená rozdělení pro chápání historických dějů a co říká o nás?

Hudebně dramatické pásmo, které vychází z autobiografie afghánského autora Hassana Ali Djana, který před lety za dramatických okolností opustil svou vlast a po těžkých peripetiích získal azyl v Německu. Jeho příběh je odrazem současné společnosti, která se pohybuje mezi přirozenou schopností a snahou pomáhat člověku v nouzi a staronovými předsudky. Je také odrazem statečného odhodlání, houževnatosti a víry v dobro. Napětí mezi životem a smrtí, nebezpečím a odvahou je vyjádřena slovem, hudbou a pohybovými kreacemi. Literární předlohou je kniha Afghánistán. Mnichov. Já. Moje cesta za lepším životem.

Křest knihy vzpomínek hudebního, filmového, divadelního a sportovního publicisty a básníka Jana Rejžka (* 1954), známého čtenářům z mnoha novin a časopisů, ale i z rozhlasových a televizních pořadů po dobu více než čtyřiceti sedmi let.

Debata s básníkem, prozaikem a esejistou Josefem Kroutvorem, letošním laureátem Ceny Jaroslava Seiferta. Uvádí Jiří Peňás z Týdeníku Echo, účinkují spisovatel Miloš Doležal a harmonikář Vladimír Herák.

Večer (pro) Pavla Růžka