Třináct výjimečně důvěrných a otevřených rozhovorů o queer současnosti přináší nová kniha Byli jsme tu vždycky. Queer lidé se po celém světě stávají předmětem kulturních válek a politických bojů. Redaktor Deníku N a autor podcastu Studio N Filip Titlbach jim poskytl příležitost promluvit o svých životech i nesnázích, kterým musí čelit.

Autorská čtení spisovatelů nominovaných v letošním ročníku knižních cen Magnesia Litera: Klára Goldstein: Falkenfrau (Moleskine Litera za poezii), Marka Míková: Kabát a kabelka (Litera za knihu pro děti a mládež), Alexandr Mitrofanov: Mrazík s pendrekem v ruce (Aktuálně.cz Litera za publicistiku) a Zuzana Říhová: Cestou špendlíků nebo jehel (Palmknihy Litera za prózu). Pořádá spolek Litera, uvádí Pavel Mandys.

Pavel Šmíd (1952–2021) byl fotograf, spisovatel a nakladatel. V roce 2020 vyšel soubor jeho povídek Ať žije Daur!, který kvůli covidu a Pavlově nemoci uvádíme právě nyní. Zároveň připomeneme Pavla Šmída fotografa a nakladatele. Coby fotograf doprovázel Václava Havla po Latinské Americe, na což zavzpomínají účastníci této prezidentské mise. Večera se účastní Pavlovi přátelé a spolupracovníci, mj. Jan Adamec, Kateřina Kmentová, Bohdan Holomíček a Jan Majcher.

Čím víc toho o válce na Ukrajině víme, tím víc přibývá výzev k odpojení Evropy od ruských surovin. Ale je to vůbec možné? Za jakou cenu? A jsme ji ochotni zaplatit? Hosté: odborník na energetiku Michal Šnobr, náměstek ministra průmyslu René Neděla a Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Debatu moderuje Jiří Nádoba.

Dramatik Havel proslul jako ironik; prezidenta Havla leckdo považoval za moralizátora. Nejedná se o rozpor: ironik i moralizátor upozorňují na něco, co je nepřítomné, ale přesto důležité. Tím poukazují k jinému motivu Havlova díla: ve světle ctností jsme nepatřiční, ba trapní. Ale právě zde se rodí ironikův i mravokárcův úšklebek. Nakolik víme, že bychom měli být jiní, je dojem trapnosti živlem ironie a moralizování, ale hlavně: možná je živlem člověka samého.

Představení nahrávky skupiny The Plastic People of the Universe Pražský hrad Live z roku 1997, kdy Plastici na žádost Václava Havla po šestnáctileté pauze společně vystoupili 10. ledna 1997 ve Španělském sále Pražského hradu při oslavě výročí 20 let Charty 77. Jak to tehdy bylo, zavzpomíná společně se členy The Plastic People, Janem Brabcem, Vratislavem Brabencem a Josefem Janíčkem, senátor Jiří Oberfalzer, který působil jako ředitel tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky a organizaci slavnostního setkání měl na starosti. Zároveň bude pokřtěno LP Pašijové hry velikonoční, které se v květnu 1978 nahrávalo na Hrádečku.

Debatní cyklus s redaktory týdeníku Echo 24 a jejich hosty ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Vystoupí Martin Štefunko, investor, Tomáš Holub, člen Bankovní rady České národní banky, a Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory. Diskuzi moderuje Lenka Zlámalová.

Ruština v našich ulicích v současnosti vzbuzuje často velké emoce. Naše země se přitom mezi oběma posledními válkami stala domovem mnoha Rusů, které vyštvala z domova bolševická revoluce. Jedním z nich byl i Sergej Vojcechovský. Původem ruský šlechtic, neohrožený a statečný voják, příslušník čs. legií v Rusku, který se ztotožnil s myšlenkami čs. státu. Po příjezdu do Československé republiky pokračoval ve vojenské kariéře. V září 1938 byl jedním z velitelů československé armády odhodlaný postavit se Hitlerovi. Během 2. světové války se zapojil do protinacistického odboje. Krátce po konci války byl ale zatčen sovětskou mocí a odvezen do SSSR, kde byl odsouzen. Je jeho příběh typickým pro osobnosti jako byl on? A co vypovídá o době, ve které žil a působil?

O úskalích sakralizace prezidentského úřadu pro českou demokracii

Studenti Katedry nonverbálního divadla HAMU připravili scénickou studii na témata inspirovaná vězeňskými texty Václava Havla. Účinkují: Frank Jícha, Mates Petrák, Katarína Hudačková a Anna Šefrnová. Koncept a pedagogické vedení: Adam Halaš, David Pizinger a Jakub Wagner. Projekt vznikl ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Diktátor Enver Hodža se rozhodl z Albánie udělat jediný pravý socialistický stát. Izoloval ji od zbytku světa, rozpoutal teror a v silně náboženské zemi tvrdě prosazoval ateismus. V jejím čele stál čtyřicet let. Reportérka Margo Rejmer píše v knize Bláto sladší než med o státu, který se obrátil proti svým obyvatelům. Nikdo si nemohl být jistý svým životem. Donášení bylo na denním pořádku. Drakonické tresty také. Teď se lidé znovu učí důvěřovat si. Být součástí otevřené Evropy. Stačí na to dvacet let?

Zhorší ekonomické důsledky konfliktu na Ukrajině situaci mladých lidí? A čeká dnešní generaci Z život ve válce? Odpovědi budeme hledat s mladými českými politiky. Debata vznikla ve spolupráci Studentských listů a Knihovny Václava Havla.

Publicista a spisovatel Aleš Palán má dar nacházet jedinečné osobnosti, které přečuhují ze všech šablon nebo na ně nedosahují, které zkrátka odevšad tak nějak trčí. Jeho knižní rozhovory se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině (2018) zvítězily v anketě Kniha roku Lidových novin a staly se bestsellerem stejně jako podobně laděný titul Jako v nebi, jenže jinak (2019), vyznamenaný Magnesií Literou. Autor ve své nové knize Robinsoni a  donkichoti shromáždil sedm příběhů samorostů, kteří jsou nám mnohem blíž než ti šumavští, potkáváme je na ulicích, v autobusech, kdekoliv. Nespojuje je přímo samota jako u samotářů, kteří se stáhli z civilizace do lesů, močálů a hor. Jisté poodstoupení tu ale přesto nacházíme. „Neměl bych sílu jít s proudem, a už vůbec ne proti proudu,“ říká jeden z nich. Tito lidé si vytvořili malý osobní svět, fascinující vesmír, kde platí vlastní pravidla. Jsou nadosah ostatním, a přesto tak daleko.