Druhá výprava Knihovny Václava Havla mimo stolky pražské kavárny, tentokrát propojující životy soukromě hospodařícího rolníka Jana Boštíka, nakladatele Ladislava Horáčka a Václava Havla.

Když Tomáš Etzler přistál v říjnu 2006 v Pekingu, Čínu téměř neznal. V následujících letech zde však připravil stovky reportáží a zažil řadu silných příběhů. Jak v nejlidnatější zemi světa žijí běžní lidé? Čemu v totalitní Číně čelí novináři, kteří zpracovávají události, jež se komunistická vláda snaží skrýt?

Věra má kvartýr. Michal mu dal ksicht. Neudělá Bedřich na návštěvě kiks? „Vaňkovka“ z roku 1975 v podání Nezávislého divadelního spolku Kašpar

V rámci večera věnovaného literatuře a kultuře Rusínů v ČR nám představí své dílo tři autorky s rusínskými kořeny: básnířka a pedagožka Barbora Zavadilová, spisovatelka a psycholožka Irina Malinová a textařka, zpěvačka a herečka Jana Šteflíčková. Součástí vystoupení bude i moderovaná diskuse o jejich životě a vztahu k rusínství a rusínské kultuře.

Vystoupení Moniky Načevy a Jáchyma Topola, proložené zhudebněnými básněmi autorů a autorek undergroundu, je improvizovaným rozhovorem o poezii a hudbě, svobodě a nesvobodě. Monika Načeva se svým spoluhráčem z kapely Zdivočelí koně, Davidem Kabzanem, zahrají písně ze stejnojmenné desky, která vyšla před rokem. Jáchym Topol s editorem Petrem Ferencem představí knihu Udržuj svou ledničku plnou, písňové texty mj. pro kapely Shrben pohřben, Psí vojáci, Národní třída, Davida Kollera a zejména pro Načevu, která právě vyšla.  

Faith community women leaders from various faiths - both formal and informal - are coming to Prague to share their perspectives on religious freedom in V4 countries and to discuss the importance of inclusion in interfaith dialogue. This is organized by the National Democratic Institute as a part of its program to support interfaith dialogue.

Cílem semináře diplomata, pedagoga a filozofa Martina Palouše a jeho hostů je otevřít obecnější debatu o totalitarismu jakožto klíčovém jevu, v němž se naplno projevila krize Evropy 20. stol. Jevu, který má nejen svou historii, svou přítomnost, ale i svůj nebezpečný potenciál dnes, na počátku 3. dekády 21. století. Jevu, který stále představuje jedno ze zásadních ohrožení svobody lidstva na celém světe. Diskutovat se bude především o těchto tématech: středoevropská zkušenost s totalitarismem 20. století, přítomnost minulosti – individuální a kolektivní paměť a její místo v aktuálním veřejném diskurzu, zachycení zkušenosti s totalitarismem v literatuře a dalších uměleckých oborech či role umění ve snaze totalitarismu čelit. Seminář proběhne v anglickém jazyce bez tlumočení.

Akce StB proti vybraným sociálním skupinám v dokumentech a vzpomínkách.

Setkání a autogramiáda autorů jubilejního 20. Velkého knižního čtvrtku. V Knihovně Václava Havla přivítáme autorky a autory letošních novinek: Pavlu Horákovou, Andreu Sedláčkovou, Evu Umlaufovou, Petru Klabouchovou, Martina Sodomku, Martina Jonáše, editory Michala Plzáka s Lucií Vopálenskou, překladatele Tomáše Havla a Raniho Tolimata nebo redaktorku Martinu Mašínovou. Někteří z autorů vás pozdraví ze zahraničí na krátkém videu.

Šumava se svou bohatou historií je uctívaná a obdivovaná, je však také ohniskem politických zájmů a ekologických střetů. Kniha Ondřeje Fibicha začíná rokem 1980, kdy skrze přátelství s muklem, básníkem i knězem strašínským F. D. Merthem vstoupil do dialogu s tehdy zadrátovanou Šumavou. Postupně se vyjevovala její nejednoznačná tvář a bylo potřeba se k ní přiblížit mnoha různorodými prostředky. Dílo orchestrálně zvučí pomocí esejů, pověstí, pohádek, filozofie i mystiky, nahlíží na temné příběhy s pochopením a dobírá se jasného poselství. Odsunuté Šumaváky i jejich tradice je třeba začlenit do dějin i myslí. Jenom tak je možné, aby současní obyvatelé i návštěvníci prosperovali a nechovali se k přírodě i ke zdejší minulosti pouze kořistnicky.

Volby jsou za námi, drama zdaleka nekončí. A to nejen kvůli otázkám obestírajícím zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana. Jakou vládu můžeme čekat od koalice pěti stran? Co bude největší komplikace při jejím sestavení? Míří Andrej Babiš skutečně do opozice? Jak celou situaci (ne)ovlivňuje prezident?

Hostem říjnového hudebního večera bude dlouholetý přední český karikaturista a písničkář Miroslav Kemel. Písně skládá od druhé poloviny osmdesátých let a jeho tvorba balancuje na pomezí vícero žánrů – od balad přes šanson a blues, až po chytlavé hospodské písně. Velký důraz klade na texty, z velké většiny inspirované skutečně prožitými událostmi. Snaží se pod jednoduchými příběhy hledat něco, co nás přesahuje. Vydal tři studiová alba – Krajem šel anděl (2011), Nic víc (2014) a Ryby a raci (2018). V Knihovně zahraje v duu s Vladimírem Javorským.

​Časové vymezení šesté mezinárodní konference o českém undergroundu nebylo, stejně jako u předchozích ročníků, zvoleno náhodně. Nová fáze eskalace studené války se odrazila na zesílených represích vůči domácí opozici. Po procesu s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných zahájil komunistický režim druhé tažení proti undergroundu, vrcholící v listopadu 1981 zásahem vůči časopisu Vokno. Souběžně s pronásledováním disentu vrcholila celostátní akce „Asanace“, která do zahraničí vyhnala celou řadu osob spojených jak s undergroundem, tak s Chartou 77. Státní bezpečnost uvedla, že po celé republice zůstalo aktivních zhruba 60 disidentů. Mohutnost represálií přiměla opozici vážně se zabývat myšlenkou dočasného pozastavení činnosti Charty 77, k čemuž naštěstí nedošlo. Zatímco předchozí dekáda znamenala pro underground jeho vrcholnou, integrační fázi, období první poloviny osmdesátých let představuje jeho dezintegraci, vytváření lokálních ohnisek a provozování vlastní kultury, nezávislé na normalizační moci. Navíc vzniká nová subkultura z řad mládeže: punkové hnutí, záhy se ocitnuvší v zorném poli bezpečnostního aparátu.

Přístup Housing first dorazil do Čech. Jaké jsou první zkušenosti a výsledky? Vyplatí se zabydlování lidí z ulice? Jaká je role profesionální pomoci a občanské společnosti v návratu sociálně vyloučených do společnosti? O tom si budeme povídat s ředitelem Domu Karla Larssona Armády spásy Janem Desenským.

Pád osmiposchoďové textilní továrny Rana Plaza v Dháce, v jejíž troskách zůstalo v roce 2013 více než tisíc lidí, světem rychlé a levné módy neotřásl. Polský reportér Marek Rabij, který se zaměřuje na jižní Asii, ale také globalizaci a její vliv na náš každodenní život, se do Bangladéše osobně vydal, a to několikrát. Zjišťoval, jak vznikají značková trička a džíny i móda z diskontu, kolik za to lidé na místě dostanou zaplaceno, a jestli to nějak souvisí s cenou v evropských obchodech. Jeho reportážní kniha Život na míru právě teď vyšla česky v nakladatelství Absynt.

Debatní cyklus s redaktory týdeníku Echo a jejich hosty. Pozvání k říjnové diskusi přijali: Alexandr Vondra (poslanec Evropského parlamentu a místopředseda ODS), Maciej Ruczaj (ředitel Polského institutu Praha) a Josef Baxa (soudce Nejvyššího správního soudu). Diskusi moderuje Dalibor Balšínek, šéfredaktor týdeníku Echo.