Hosté májového Hudebního večera budou hned dva. Marek Doubrava a Viktor Ekrt jsou zakládajícími členy skupiny Hm…, která se na české scéně pohybuje od roku 1994 a dosud vydala sedm řadových desek.

Druhá kniha koreanistky Niny Špitálníkové, která je aktuálně nominovaná na cenu Magnesia Litera 2021 v kategorii publicistika, přináší unikátní vhled do jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě, podává svědectví o životě sedmi severokorejských uprchlíků z rozličných společenských vrstev, různého věku i přesvědčení, od těch, kteří proti režimu revoltovali, po ty, kteří s ním nejen ze strachu sympatizovali, skládá mozaiku každodennosti v zemi, ve které jsou lidská práva vyprázdněným pojmem.

Zbořili jsme sice už dávno velkou zeď, která nás oddělovala od demokratické Evropy, ale zároveň tolerujeme, že kolem nás a mezi námi zvolna a nenápadně vyrůstají zdi nové, o nic lepší než ty, které padly. (Václav Havel, Novoroční pozdrav, Praha 1. ledna 1999)

​Přesně před sto lety vznikla Komunistická strana Československa, politická síla, která snad nejvýrazněji ze všech ovlivnila podobu českých zemí ve 20. století. Jakou a jak hlubokou stopu zanechalo stoleté působení komunistického hnutí a komunistické ideologie u nás a v nás? Není na čase komunistickou kapitolu českých dějin pomalu uzavírat a historizovat? Lze odhadnout, jak může komunistické hnutí a ideologie v ČR působit dál?

V čem spočívá efekt farmakologické léčby drogově závislých? Jaký pacient se dokáže vyléčit a jaký ne? Způsobuje největší společenské a zdravotní problémy opravdu alkohol? O trendech panujících v užívání drog bude hovořit Jakub Minařík, lékař vyučující klinickou adiktologii na I. LF UK.

Dialog volně navazující na oceňovanou knihu Hledání dějin. O knize budou diskutovat Karel Hvížďala, Jiří Přibáň, Tereza Matějčková a Josef Baxa. Slovem provede Petr Fischer.

1. května roku 1951 ze studia v německém Mnichově poprvé zaznělo do éteru: Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa. Vysílání "Svobodky" neumlčely ani rušičky, ani nasazení agenti, ani bombové útoky. Po srpnu 1968, kdy do zahraničí uprchly tisíce lidí včetně umělců i novinářů, s redakcí Svobodné Evropy spolupracovali například spisovatel Josef Jedlička, Karel Jezdinský, básník Ivan Diviš, písničkář Karel Kryl, novináři Lída Rakušanová nebo Petr Brod. Právě ten bude jedním z hostů debaty, kterou moderuje někdejší disidentka a iniciátorka vzniku Muzea paměti XX. století Hana Kordová Marvanová. Spolu s nimi budou o Radiu Free Europe hovořit historik Radek Schovánek a bývalý redaktor Hlasu Ameriky Jolyon Naegele.

26. května by se Natalia Gorbaněvská dožila osmdesáti pěti let. Při této příležitosti připomeneme básnířku, publicistku a disidentku uvedením filmu Ksenie a Kirila Sacharnových Natalia Gorbaněvská: Nejsem hrdinka.

24. května se dožívá 80 let Bob Dylan, písničkář, který zásadním způsobem ovlivnil populární hudbu a kulturu šedesátých let i pozdějších desetiletí, nositel Nobelovy ceny za literaturu, autor více než tisíce písní a čtyř desítek originálních alb, básník, výtvarník a neúnavný koncertní muzikant reflektuje ve své tvorbě nevyčerpatelnou tradici americké lidové, gospelové, bluesové rhythm and bluesové a country and westernové hudby, nejrůznější inspirace anglosaské poezie i francouzského symbolismu, náboženské a duchovní proudy evropské civilizace, osobní prožitky i současné společenské dění.

Ve 20. století prošlo mnoho zemí po celém světě bolestnou zkušeností totalitarismu. V některých zemích tento příběh bohužel ještě neskončil. Země, které se z totalitarismu dokázaly vymanit, hledají způsoby, jak tuto zkušenost srozumitelně sdílet se svými vlastními nastupujícími generacemi i se společnostmi, které totalitarismus nikdy nezažily. Důležitou roli při tom bude hrát paměť, individuální i kolektivní, a hlavně organizovaná práce s touto pamětí.

Přijďte za námi na loď! V sobotu 29. května a v neděli 30. května najdete náš knižní stánek na pražské náplavce na palubě (A)VOID Floating Gallery, kde se bude konat druhý ročník festivalu malých nakladatelů Bookfest. Naši nejnovější knížku – soubor dříve nevydaných textů Filipa Topola Kilián Nedory – tu v sobotu od 18.30 hodin představí její editor Pavel Hájek a spisovatel Jáchym Topol.

Andrej Sacharov byl přední sovětský fyzik, disident a nositel Nobelovy ceny za mír. S Václavem Havlem se sice nikdy osobně nesetkali, přesto je spojoval zájem o obranu lidských práv a ovšem i vzájemné sympatie. S disidentem a novinářem Janem Urbanem, který A. Sacharova vyhledal v osmdesátých letech v Moskvě a uskutečnil s ním obsáhlý rozhovor, bude mj. o vztahu obou velikánů a o jejich odkazu v den nedožitých stých narozenin Andreje Sacharova hovořit Jáchym Topol.