Rok 1989. Východní blok se rozpadá. Krzysztof Miller, tehdy začínající a později světoznámý polský fotoreportér, zachycuje na svých snímcích demonstrace a změny v Polsku, sametovou revoluci v Praze nebo krvavý pád režimu v Rumunsku.
V letech 1990–2008 zachytil řadu válečných konfliktů, oběti masakrů a hladu. Byl na téměř 60 zahraničních cestách, na řadu míst se vracel několikrát. Fotil mimo jiné v Rumunsku, Íránu, Gruzii, Náhorním Karabachu, Bosně, Chorvatsku, Tádžikistánu, Afghánistánu, Kambodži, Burundi, Zairu, Kosovu, Kongu, Iráku, Ugandě, Jižním Súdánu nebo Keni.

Krzysztof Miller zvěčnil přelomové okamžiky a hlavní konflikty 20. století – o tom vyprávějí fotografie na výstavě. Snímky představují nejen obraz současného světa, ale také vnímavého a výjimečného fotoreportéra, který díky své citlivosti dokázal zachytit obyčejného člověka a jeho každodennost.

Výstava je jednou z doprovodných akcí oslav 17. listopadu 1989 – Festivalu svobody.

Krzysztof Miller (1962–2016). Šestnáctinásobný mistr Polska ve skocích do vody z trampolíny a věže už v době gymnaziálních studií začal spolupracovat s protikomunistickou opozicí. Od roku 1986 spolupracoval s Přehledem agenturních zpráv a Nezávislou fotografickou agenturou Dementi. V roce 1988 se stal fotoreportérem Nezávislého sdružení studentů, který ho akreditoval na jednání opozice a komunistické vlády u tzv. Kulatého stolu. Od roku 1989 byl fotoreportérem deníku Gazeta Wyborcza. V letech 1990–2008 pracoval jako fotoreportér po celém světě. Byl laureátem mnoha ocenění v soutěžích Grand Press Photo a BZ WBK Press Photo.

Spolupořadatelé výstavy: Polský institut v Praze, Knihovna Václava Havla, Leica Gallery Prague, Dom Spotkań z Historią, Agencja Gazeta.
Projekt byl podpořen Česko-polským fórem Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Amputace je víceúčelová metafora pro odříznuté části těla, pro území státu i lidské vědomí. Hrdiny básnické sbírky Igora Pomeranceva „AMPUTACE“  je dvanáct vojáků-dobrovolníků, kteří šli bránit svou vlast a vrátili se z války bez končetin. Jak žít? Pamatovat si nebo zapomenout? Smířit se nebo bojovat? Jak říká důstojník Andrej Skorochod, ztráta nohy je navždy, ale ztráta Krymu a Donbasu není navždy.

Součástí večera bude i promítání záběrů z filmového dokumentu Igora Pomeranceva a Lýdie Starodubcevové Amputace (2017). Svou tvorbu představí také další autoři antologie Boris Chersonskij a Ljudmila Chersonskaja. Básnická sbírka spisovatele Borise Chersonského Mše za časů války (Missa in tempore belli, 2014) byla bezprostřední básnickou reakcí na šok z „amputace“ Krymu a nevyhlášené války v Donbasu.

Tématu rusko-ukrajinské války se věnuje i ukrajinská básnířka Ljudmila Chersonskaja. Český čtenář má poprvé možnost seznámit se s její tvorbou z výběru básní sbírky Přeskočit příkop (2018). Svými dojmy z cesty na východní Ukrajinu v roce 2014 přispěje i překladatelka a psychiatrička Džamila Stehlíková.

Uvádí Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla.

Překlad do češtiny zajištěn. 

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci se Společností Josefa Škvoreckého a s českým centrem Mezinárodního P.E.N. klubu.

Diskutovat o amnestii i o tom, nakolik jsme ji využili ke změně trestní spravedlnosti, budou filozof a publicista Fedor Blaščák a právnička Lenka Marečková, spoluautoři stejnojmenné knihy, která vychází ke třicátému výročí Listopadu a která se nesnaží amnestii obhajovat, ale přináší fakta a dává je do kontextu, a John Bok, který se společně s Lenkou Marečkovou a dalšími osobnostmi z disentu podílel na uklidňování nepokojů a vzpour ve věznicích na přelomu let 1989 a 1990.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Slovart.

Vzpomínají hosté, kteří události osobně zažili: Bernd Posselt (bývalý člen Evropského parlamentu a mluvčí sudetských Němců), Milan Horáček (bývalý poslanec Evropského parlamentu) a Michael Žantovský (ředitel Knihovny Václava Havla a tehdejší mluvčí Václava Havla).

Setkání proběhne v němčině a moderuje jej Daniel Brössler, zpravodaj deníku Süddeutsche Zeitung v Bruselu.

Ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla pořádá Stiftung Literaturhaus a Haus des Deutschen Ostens.

Hosté: Zora Hesová, analytička a islamoložka, Univerzita Karlova, Tomáš Lindner, zahraniční redaktor týdeníku Respekt, Jan Daniel, Ústav mezinárodních vztahů, a Karel Schwarzenberg.

Debatu moderuje Ondřej Kundra.

Nově založená edice Knihovny – Hry VH do kapsy – dává studentům, a nejen jim, jedinečnou možnost nosit s sebou divadelní hry Václava Havla, i když právě nemají přes rameno přehozený batoh nebo tašku. Charakterizuje ji příjemný formát, sličné, dobře čitelné písmo a především jedinečný obsah – co víc si čtenář může přát?

První svazek edice nese název Já nejsem smutný a obsahuje Audienci a Vernisáž, tedy první dvě hry, v nichž vystupuje dnes již legendární postava Ferdinanda Vaňka.

Knihu spolu s celou edicí uvede do světa Bohdan Holomíček svými vzpomínkami nad fotografiemi z doby, kdy Václav Havel své „vaňkovky“ psal.

Kniha Imaginární zoologie přibližuje kulturní dějiny vybraných živočichů, od nejstarších mytických dob až po dnešek. Obecně souzní s Havlovým důrazem na to, že člověk není vládcem přírody, jen její součástí. Mimo jiné publikace ukazuje, jak se zlepšující se ekologickou uvědomělostí postupně vzrůstá i povědomí o tom, že každý živočich má svoje místo v ekosystému a v tomto smyslu je hoden ochrany i pozornosti, které se dostává stále širší škále žijících organismů i ze strany literátů.

Nad knihou budou s jejím autorem Janem Lukavcem debatovat antropolog Lukáš Senft a literární vědec Pavel Kořínek.

Během večera zazpívá Lenka Němečková.

Z anotace ke knize vybíráme: „Devadesátky v Bratislavě. Sex, drogy a okultismus v hlavním městě nicoty. Analfabet je generační román s dráždivou příchutí černého romantismu, zároveň vyznívá jako nenávistná pocta rodnému městu, městu-omylu, ideálnímu prostoru pro přípravu sebevraždy.“

Večerem, za osobní účasti autora i překladatele knihy Miroslava Zelinského, bude provázet Petr Vizina.

O regionální identitě a českých vztazích v EU diskutují Bernd Posselt (člen Evropského parlamentu), Karel Schwarzenberg (člen českého parlamentu a bývalý ministr zahraničních věcí České republiky), Tomáš Kafka (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky) a Rosi Steinberger (ze strany Svaz 90/Zelení) a další hosté.

Setkání se koná v němčině ve spolupráci s bavorským parlamentem a Bavorskou zemskou centrálou pro politické vzdělávání, Europe direct Informationszentrum Mnichov a Generálním konzulátem České republiky v Mnichově.

Kniha s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé je soubor cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do časopisu Týdeník Echo. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit. V textech se prolínají osobní zážitky s historií, dějiny umění s politikou, romantika s humorem, většinou hořkým a melancholickým.

Hosté: Tomáš Kafka a Zbyněk Petráček.

Večer uvede Jáchym Topol.

Hudební doprovod: Gott Revival

S autorem knihy budou diskutovat politolog Pavel Barša, redaktorka a literární kritička Eva Klíčová a redaktor čtrnáctideníku A2 Matěj Metelec.

Debatu moderuje politolog a filozof Milan Znoj.

Ve druhé části pak účinkující a další hosté vzpomenou na život a dílo Jana Balabána, jednoho z nejvýznamnějších autorů přelomu tisíciletí.

Vystoupí přátelé, kamarádi, blízcí i autorovi ctitelé: Ivan Motýl, Pavel Hruška, Zdeněk Janošec Benda, Přemysl Bureš, Jakub Chrobák a další.

Objemný, jedenácti set stránkový svazek Vodseďálkovy sebrané poezie Dílo 1949–1998 představí jeho editor Martin Machovec, spisovatel Jáchym Topol, filmařka a Vodseďálkova dcera Olina Kaufmanová a redaktor nakladatelství Argo Petr Onufer.

Z autorova díla bude číst herec Karel Dobrý.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.