Amnesty International během večera představí novou mezinárodní kampaň #ToxicTwitter, která upozorňuje na projevy nenávisti a šikanu, s kterou se setkávají ženy a zástupci menšin na sociálních sítí. Debatní klub Univerzity Karlovy poté pojme téma svobody projevu na sociálních sítích formou soutěže ve stylu British parliamentary debate, kterou nejen připomene argumenty, jenž se k tomuto důležitému tématu váží, ale hlavně názorně představí, že i o kontroverzních tématech je možné diskutovat věcně a bez osobních útoků.

Po skončení diskuse studentů bude možné hovořit s expertem na sociální sítě a nová média Amnesty International Erikem Bartošem a mezinárodním debatním trenérem a rozhodčím Michalem Pečeňou.

#ToxicTwitter je celosvětovou kampaní Amnesty International, která vznikla na základě 16 měsíčního výzkumu a monitoringu sociální sítě Twitter. Výzkum ukázál, že Twitter zásadním způsobem selhává ve vynucování svých vlastních pravidel určených k ochraně uživatelů, čímž umožňuje, že hlas žen a zástupců menšin je postupně vytlačován kvůli nenávistným útokům, obtěžování a výhružkám.

Kniha Zmizení Josepha Mengeleho vyjde na podzim roku 2018 také v českém překladu v nakladatelství Garamond. V průběhu večera budete mít možnost si poslechnout několik úryvků z právě překládaného románu.

Olivier Guez není jen spisovatel, ale také známý novinář a reportér. Ve Francii se dostal do povědomí veřejnosti díky knize Impossible retour (Nemožný návrat), ve které reflektuje poválečné návraty židovského obyvatelstva do Německa. Další jeho známou knihou je Chute du mur (Pád zdi), v níž společně s Jean-Marcem Goninem, současným šéfredaktorem deníku Figaro, vyzpovídali aktéry událostí, které vedly k pádu Berlínské zdi.

Setkání se uskuteční ve francouzštině, simultánní tlumočení je zajištěno.  

Pořádá Knihovna VH ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze.

Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách či na horských samotách. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte.

Osm rozhovorů, které s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci vedl spisovatel Aleš Palán, přináší pohled do světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce s přízraky. Smyslem knihy, doplněné fotografiemi Jana Šibíka (Czech Press Photo, Golden Prisma Award), je ponor do tajuplných zákoutí krajiny, ale i lidské duše. Do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do paralelního světa, který tomu našemu klade velmi znepokojující otázky.

Stín Jiřího Křižana je silně autobiografickým příběhem osiřelého venkovského chlapce vychovávaného bezmála starosvětsky spravedlivým dědečkem, prostříhávaným „blbeckými“ historkami z náhradní vojenské služby. Vyprávěním, které dává téměř fyzicky pocítit, jaké to je vyrůstat na okraji společnosti jako politickou zvůlí ocejchovaný „třídní nepřítel“ a neplnohodnotný „bývalý člověk“.

Jiří Křižan (1941–2010) byl jedním z nejosobitějších českých filmových scenáristů druhé poloviny 20. století (např. Stíny horkého léta, 1977, r. František Vláčil, Signum laudis 1980, r. Martin Hollý; či Je třeba zabít Sekala, 1998, r. Vladimír Michálek) a výrazný představitel předlistopadové opozice (iniciátor lednové petice za propuštění Václava Havla z vězení, jeden ze zakládajících členů Občanského fóra).

O autorovi a jeho životních peripetiích promluví Karel Schwarzenberg a dcery Rebeka Bartůňková a Barbora Křižanová.

Ukázky přečte herec Pavel Rímský.

Večerem provází editor knihy Pavel Hájek.

Snahou o „rozpoutání debaty“ se dnes zaštiťuje kdekdo. Českému olympijskému výboru se to společně se skladatelem Milošem Bokem skutečně povedlo, když představili alternativní verzi státní hymny. Málokomu se líbila, rozpoutala se však cenná diskuse o poselství Škroupovy a Tylovy písně Kde domov můj. 

Diskutovat přijdou Miloš Bok, hudební skladatel a autor nové úpravy hymny; Ivan Klánský, děkan Hudební fakulty AMU; Jarmila Gabrielová, hudební historička z FF UK; Petr Fischer, šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava a Radek Baborák, hornista a dirigent. 

Debatu moderuje Silvie Lauder

Debatu pořádají Česká centra ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, Centrem pro výtvarné umění BOZAR, Finským institutem pro Benelux, organizací Culture Action Europe a EUNIC cluster Praha, Rakouským kulturním fórem, Slovenským institutem a Polským institutem Praha.

Debata bude probíhat v angličtině se simultánním překladem do češtiny.

16:30 Úvodní projevy:

• Karel Schwarzenberg a zástupci Českých center

17:00 – 18:30 Vnímání roku 1918 ve „starých“ a „nových“ státech

• Jak se na události roku 1918 dívají země, jež bývaly říše, i nově vzniklé národy - přetrvávají neustálé rozdíly? Cítíme nostalgii, spokojenost, hořkost, lhostejnost? A jaký význam mají příběhy roku 1918 pro budoucnost Evropy? Mají vliv na dnešní politiku a společnost? Pokud ano, jaký.
• Moderátor: Adéla Gjuričová, historička
• Řečníci: Maďarsko – György Csepeli, sociální psycholog / Slovensko – Miroslav Michela, historik / Rakousko – Christoph Prantner, novinářka / Česká republika – Jan Hanzlík, historik

 18:30 – 19:00 Přestávka

 19:00 – 20:30 Vnímání roku 1918 v západní a střední Evropě

• Existují rozdíly v pohledu na rok 1918 mezi západní a střední Evropou? Pokud ano, jaké jsou a jak se odrážejí různými přístupy k dnešní realitě? Je rok 1918 vnímán také jako rok vzniku nových států západní Evropy? Jak je nahlížen rozpad starých říší v Belgii a Finsku?
• Moderátorka: Pavlína Kvapilová, novinářka
• Řečníci: Belgie – Machteld Venken, docent Vídeňské univerzity / Finsko – Kalle Kallio, ředitel Werstas muzea práce ve Finsku / Česká republika – Václav Kuneš, učitel historie / Polsko – Lukasz Jasina, historik

Doprovodnou akcí konference je promítání filmů o roce 1918 připravené ve spolupráci s EUNIC Praha, více informací zde.

Profily účastníků: 

György Csepeli je maďarský sociální psycholog. Narodil se v roce 1946 a v roce 1970 absolvoval univerzitu ELTE (Univerzita Loránda Eötvöse) v Budapešti. Profesor sociální psychologie na ELTE, předseda interdisciplinárního doktorského programu výzkumu sociálních věd. Vyučoval na různých univerzitách včetně UCLA, Michiganské univerzity a New School v New Yorku. Jeho výzkumné zájmy pokrývají oblasti sociální psychologie meziskupinových vztahů, mezi něž patří národní identita, antisemitismus, tzv. anticikanismus a řešení konfliktů.

Adéla Gjuričová je vedoucí výzkumnou pracovnicí Ústavu pro soudobé dějiny na Akademii věd v Praze. Zaměřuje se na politiku a společnost během pozdní socialistické éry, revoluci v roce 1989 a postkomunistické změny. Je spoluautorkou knihy Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989 (Knihovna Václava Havla, 2011).

Jan Biggles Hanzlík se narodil v Praze, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie, ale vystřídal řadu jiných profesí: novinář, fotograf, překladatel, scénárista, spisovatel. Naposledy působil skoro deset let jako šéfredaktor historické revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů. V současnosti je scénárista na volné noze.

Łukasz Jasina získal titul Ph.D. z oboru filmových studií (Polska Akademia Nauk). Vystudoval právo, historii a novinářská studia na Katolické univerzitě v Lublinu. Má za sebou dvě stáže v institutu Harvard Ukrainian Institute a na Torontské univerzitě. Byl vedoucím východní pobočky a publikoval v internetovém týdeníku Kultura Liberalna, působil jako odborný asistent na Katolické univerzitě Jana Pavla II. v Lublinu a byl vedoucím mezinárodního oddělení v polském historickém muzeu. Łukasz Jasina je autorem několika stovek publikací. V současné době pracuje v Polském institutu mezinárodních vztahů.

Kalle Kallio je odborníkem na historii práce a obtížné dědictví včetně vzpomínek na Finskou občanskou válku roku 1918. Od roku 2005 pracuje jako ředitel ve Finském muzeu práce, které je národním muzeem pracovního života a společenské historie. Muzeum má dvě větve: Muzeum neslyšících a Leninovo muzeum, které bylo obnoveno v létě roku 2016. Pracuje také jako předseda asociace Worklab (Mezinárodní asociace muzeí práce).

Pavlína Kvapilová je česká moderátorka, nezávislá producentka, konzultantka a expert na sociální média. Vedla vysílání zpravodajského kanálu ČT24, do kterého se svým týmem uvedla sociální média a vytvářela interaktivní formát jako např. Hyde Park ČT24. Pak byla šéfkou Divize nových médií v ČT. V současnosti je na volné noze a jejím srdečním projektem je Elegantní Česko, ve kterém oživuje tradice a módu období První republiky.

Václav Kuneš vyučuje český jazyk a literaturu a dějiny na Gymnáziu J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích. Specializuje se na metody moderní výuky dějin. Se svými studenty pracoval na historických projektech pojednávajících o holocaustu na Slovensku a v Polsku. Rovněž se podílel na mezinárodních projektech v rámci programů Comenius a Erasmus Plus. Organizuje historické exkurze pro své studenty jak v České republice, tak i v zahraničí, stejně jako diskuse se svědky historických událostí.

Miroslav Michela, Ph.D. pracuje jako historik v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a v Historickém ústavu Slovenské akademie věd. Miroslav je spoluzakladatelem a bývalým šéfredaktorem časopisu www.forumhistoriae.sk (2007–2013). Jeho hlavními akademickými zájmy jsou dějiny 20. století, populární kultura a nacionalismus a politika paměti se zaměřením na Československo a východní a střední Evropu.

Christoph Prantner je novinář a vedoucí redaktor vídeňského deníku Der Standard. Studoval filozofii, historii a politické vědy ve Vídni a jako stipendista v Los Angeles. Od roku 1997 pracuje pro Der Standard – nejprve jako člen redakce zpravodajství, pak v zahraničněpolitické redakci. V letech 2007 až 2013 byl zahraničním šéfem novin. Od roku 2013 je vedoucím redaktorem rubriky Stanoviska Standardu. Na webu derStandard.at píše geopolitický blog s názvem Prantners Perspektiven.

Machteld Venken, Ph.D., je belgická historička a slavistka. Získala doktorát z Katolické univerzity v Lovani (KU Leuven) v Belgii. Po ukončení výzkumného projektu na Varšavské univerzitě v Polsku nastoupila na Vídeňskou univerzitu. V poslední době editovala svazek Borderland Studies Meeting Child Studies. Evropská setkání (2017).

Akce je součástí rozsáhlého projektu iniciovaného Centrem pro výtvarné umění BOZAR v Belgii s názvem 1918 – EVROPSKÉ PŘEDSTAVY O MODERNÍ DOBĚ O 100 LET POZDĚJI a je podporovaná programem Evropa pro občany. Projekt zahrnuje dvě debaty v Bruselu, jednu debatu v Helsinkách a další debatu v Budapešti na podobné téma týkající se dnešního vnímání roku 1918.

Více informací o projektu naleznete zde a na Facebookové události.

Video z debat: I. Panel a II. Panel

S divadelním historikem Martinem J. Švejdou budeme hovořit o jeho nových badatelských poznatcích z historie Divadla Na zábradlí. Představíme některé méně známé dokumenty této doby z archivu Knihovny Václava Havla. A bude i divadlo.

Ve druhé části večera zahrají studenti herectví AMU pod pedagogickým vedením Jaroslavy Šiktancové ukázky ze Ztížené možnosti soustředění, komedie o muži, který není schopen se rozhodnout mezi manželkou a milenkou a jehož mysl ztrácí schopnost koncepčně o něco usilovat, ba vůbec se orientovat v čase.

PROGRAM:

16. 4. / PO / 19.00 / Ostrovní 13
ČESKO-AMERICKÉ VZTAHY PO ROCE 1918    
Před sto lety podpořily Spojené státy americké založení Československa. Zavazuje nás tato historická skutečnost k něčemu do budoucna? A lze žít jen z tradice silného spojenectví po roce 1989? O současnosti česko-amerických vztahů budou diskutovat osobnosti, které se Amerikou nechávají inspirovat ve svých profesních životech.
Moderuje Daniel Anýž, hosté: Jiri Schneider, Vit Smetana, Václav Pecha

17. 4. / ÚT / 19.00 / Ostrovní 13
ČESKO-AMERICKÉ VZTAHY PO ROCE 1989
Česko-americké vztahy a geopolitika v letech velkých „osmiček“ (1918, 1938, 1948 a 1968). Mohlo být něco jinak? A co můžeme čekat od turbulentního prezidentství Donalda Trumpa? Beseda s českými historiky a diplomaty.
Moderuje Daniel Anýž, hosté: Michael Žantovský, Ondřej Kania a Miřenka Čechová

18. 4. / ST / 19.00 / Ostrovní 13
VEČER VĚNOVANÝ H. G. SKILLINGOVI
Vzpomínkové setkání přátel a kolegů kanadského historika, znalce českých a slovenských dějin, podporovatele Charty 77 a nositele Československého řádu Bílého lva nad jeho stále aktuálním odkazem. Hosty budou mj.: Jiřina Šiklová, Miroslav Kusý, Vilém Prečan. Moderuje David Vaughan.

19. 4. / ČT / 19.00 / Ostrovní 13
DRAHÁ MAMA / DEAR ALICE
Scénické čtení z dopisů výjimečných žen blízkých TGM – Charlotty a Alice Masarykových. Účinkují: Daniela Kolářová, Marie Málková. Dramaturgie: Lucie Němečková. Režie: Zuzana Burianová. Po čtení následuje debata s dr. Marií Neudorflovou – českou historičkou, která se dlouhodobě zabývá masarykovskou tématikou.

Obnovený časopis NaVýchod se již druhý rok věnuje kulturním a politickým událostem na východ od České republiky. Region, který se v půběhu posledních let stal dějištěm etnických i válečných konfliktů: ruská agrese na Ukrajině, anexe Krymu, „zmražené“ Podněstří, neutuchajicí napětí v arménsko-ázerbájdžánských vztazích, válka v Náhorním Karabachu, Abcházii a Jižní Osetii.

Prezentace časopisu bude doprovázena diskusí. Debatovat o neklidných územích bude Petra Procházková, která se dlouhodobě věnuje dění v regionu a jako novinářka a očitý svědek podávala zprávy o konfliktech na Donbasu, v Osetii, Abcházii, Gruzii, Náhorním Karabachu a Afghánistánu.

Večer moderuje Radko Mokryk z Ústavu Východoevropských studií FF UK a redaktor časopisu NaVýchod.

„Nahrávku jsme zavezli Magorovi do Prostředního Vydří, ale nebyl doma, a tak jsem ji položil na parapet za okno. Asi po dvou letech jsem Magora potkal v Roxy a on nadšeně mluvil o tom, jak jsem ji zhudebnil. Byl jsem z toho v euforii…“ Po několika dalších setkáních Magor Tomášovi dovolil zhudebnit cokoli z jeho básní. Album I vši, které vyšlo na podzim roku 2014 u Indies, obsahuje čtrnáct skladeb v produkci Tomáše Vtípila.

Zahrají:
Tomáš Šenkyřík – kytara, zpěv (Cymbelín)
Tomáš Vtípil – housle, samply, zpěv (DG 307, Načeva, Urband...)
Marie Puttnerová – zpěv (Jablkoň, Půljablkoň, Alotrio, Kein art Ensemble...)
Tomáš Hradil – elektrická kytara, zpěv (Los Perdidos, Heda Pěňová chanson, Chorchestr...)

Diskusi moderuje ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.  

Jedinečná mezinárodní opoziční skupina vznikla v roce 1981, kdy zástupci polského Výboru na obranu dělníků (KOR) a Charty 77 podepsali tajnou dohodu o spolupráci.

Symbolické je, že na publikaci věnované Polsko-československé solidaritě, iniciativě založené na sympatiích obou stran a sdružující názorově často odlišné osobnosti, se podíleli polští i čeští historici – Łukasz Kamiński, Petr Blažek a Grzegorz Majewski. Kniha tak otevírá širší otázku potenciálu naší vzájemné spolupráce, síly, která se ukrývá v pomoci a solidaritě „hranicím navzdory“. Důkazem této trvalosti je i to, že Polsko-československá solidarita dodnes žije a působí. Zveme k procházce po „cestě česko-polského přátelství“.

Večer proběhne v českém a polském jazyce, simultánní tlumočení zajištěno.

V diskusních panelech se budeme zabývat nejprve vznikem výboru, způsobem jeho práce a distribucí informací VONS do zahraničí, a dále reflexí dramatických událostí roku 1979, kdy se státní moc rozhodla výbor zlikvidovat – v květnu bylo zatčeno šestnáct jeho členů a z nich bylo šest (mj. i Václav Havel) odsouzeno k několikaletému vězení.

17.00 – 18.30 Panel I.
VZNIK VONS
Motivem k založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v dubnu 1978 byly mj. dobré zkušenosti z práce „Výboru za tři“ a snaha upozornit na případy lidí, kteří nebyli na Západě ani v Československu veřejně známí, takže je státní moc mohla pronásledovat bez rizika veřejných kampaní na jejich podporu.
Hosté: Kamila Bendová, Anna Šabatová a Zofia Romaszewská (Polsko)
Moderuje Petruška Šustrová.

19.00 – 20.30 Panel II.
POKUS O ZNIČENÍ VONS A JEHO PŘEŽITÍ
V květnu 1979 se státní moc rozhodla zničit Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – bylo zatčeno šestnáct jeho členů, deset nejaktivnějších zůstalo ve vyšetřovací vazbě a šest bylo v zimě 1979 odsouzeno. Přihlásilo se však dvanáct nových členů a práce výboru pokračovala.
Hosté: Dana Němcová, Ján Čarnogurský (Slovensko), Jiří Gruntorád, Václav Malý a Jan Ruml
Moderuje Petruška Šustrová.

Rok 1968 byl v mnohých ohledech rokem revolučním, plným zpochybňování, během kterého se lidé po celé Evropě bouřili proti statu quo a zamýšleli se nad svými hodnotami. Dnes v popisech obecného pocitu současných Evropanů zase často slýcháváme slovo strach. Různá vysvětlení nárůstu populismu často začínají právě „lidmi zklamanými establishmentem“, zatímco se anti-establishmentové síly často odvolávají na nějaké „hodnoty“. Dnes mají mnozí Evropané jako snad nikdy dříve snahu ochraňovat „židovsko-křesťanské“ hodnoty, když se cítí být ohroženi radikálním islamismem, vzestupem Číny, nebo něčím méně hmatatelným, jako je krize identity, kterou současná Evropa prochází. Zatímco rok 1968 skončil ve Francii sociálními změnami, na druhé straně Železné opony bylo pražské jaro rozdrceno tanky Varšavské smlouvy, dávajíc do pohybu sérii událostí, které vedly k normalizačním sedmdesátým letem. Do jaké míry se v roce 2018 bude historie opakovat?

Půjde západ Unie jedním směrem, zatímco Visegrád se vydá směrem opačným? Je současná Evropa opravdu Evropou strachu? A z čeho se z událostí roku 1968 můžeme poučit, aby si dnešní Evropané snadněji poradili s rokem 2018?

Daniel Cohn-Bendit vystoupí v rámci debatního cyklu, který spolupořádají: KVH, Francouzský institut v Praze, Institut pro evropskou politiku Europeum a Goethe institut.

Debata se uskuteční ve francouzštině, simultánní tlumočení zajištěno.

Vážení přátelé, KVH se před setkáním otevře již v 19.00 hodin. Přednostně v sále uvítáme návštěvníky s potvrzenou registrací. Prosíme, přijďte včas, počet míst k sezení je omezený. Těšíme se na Vás!