Menu Prohledat web KVH EN

Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak. Jakožto Čech, jsem i Evropanem. Poněkud poeticky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí. Václav Havel, Projev v Evropském parlamentu, 11/11/2009

Zpět na začátek

Klub / Novinky / Program

Ilustrace

Zemřela obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová (1927–2018)  09/12/18

Ve věku 91 let zemřela obhájkyně lidských práv, neodmyslitelná součást sovětského disentu, Ljudmila Alexejevová. V roce 2015 byla oceněna Cenou Václava Havla za lidská práva, kterou udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Knihovna Václava Havla a Nadace Charty 77. V září 2015 vystoupila na konferenci v Pražské křižovatce, která ocenění doprovází.​ Více

Ilustrace

Výsledky soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej vyhlášeny  08/12/18

V letošním roce obdržela Knihovna Václava Havla 118 studentských esejů ze 39 škol a 10 krajů České republiky. Téma desátého ročníku „O jaké republice sníš?“ bylo inspirováno 100letým výročím vzniku Českolovenska a prvním novoročním prezidentským projevem Václava Havla. Vítězné texty a fotografie ze slavnostního udílení naleznete zde.

Ilustrace

Kolik nás bude?  03/12/18

V pátek 10. prosince 1948 přijalo 48 zemí světa Všeobecnou deklaraci lidských práv – tehdejší Československo se zdrželo hlasování. Dodnes jejích 30 článků nepřekonatelným způsobem shrnuje morální a etické hodnoty, na nichž stojí naše civilizace. Pokud je vám znění tohoto textu blízké, symbolicky k němu PŘIPOJTE SVŮJ PODPIS. Od první minuty 3. prosince, do půlnoci 10. prosince 2018... Kolik nás bude?

Kdy a kde?

Ilustrace

George Bush (12. 6. 1924 – 30. 11. 2018)  01/12/18

Prezident Spojených států George Bush navštívil Československo symbolicky v den prvního výročí pádu komunismu 17. listopadu 1990 a byla to první návštěva americké hlavy státu v Československu vůbec. Na zaplněném Václavském náměstí v Praze oslovil veřejnost, která ho přivítala s velkým nadšením, připomněl vazby, které pojí USA s Československem od roku 1918, a daroval naší zemi repliku  amerického Zvonu svobody. Na přání Václava Havla mimo jiné promluvil i v pořadu Československého rozhlasu Hovory v Lánech vysílaných 18. listopadu 1990. Více

Program na Duben 2018<>

Michal Macháček: Husák

Michal Macháček: Husák

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 3. duben 2018, 19:00 – 21:00

Stranou nezůstává ani Husákův osobní život, i zde přináší kniha nová zjištění. Symbol zatuhlosti a stagnace normalizační doby tak v Macháčkově knize vystupuje jako osobnost mnohovrstevnatější, než jak bývá obvykle vnímána.

Kniha vychází z výzkumu dosud neznámých pramenů z českých, slovenských a ruských archivů i materiálů ze soukromého archivu rodiny Gustáva Husáka. Je první ucelenou husákovskou monografií nejen v české historiografické produkci.

Diskusi s autorem knihy Michalem Macháčkem, za doprovodu prezentace fotografického a filmového materiálu, moderuje historička Kristina Andělová. Ukázky z knihy čte Jáchym Topol.

Nenávist na síti: Debata o hranicích svobody na sociálních sítích

Nenávist na síti: Debata o hranicích svobody na sociálních sítích

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 4. duben 2018, 19:00 – 21:00

Amnesty International během večera představí novou mezinárodní kampaň #ToxicTwitter, která upozorňuje na projevy nenávisti a šikanu, s kterou se setkávají ženy a zástupci menšin na sociálních sítí. Debatní klub Univerzity Karlovy poté pojme téma svobody projevu na sociálních sítích formou soutěže ve stylu British parliamentary debate, kterou nejen připomene argumenty, jenž se k tomuto důležitému tématu váží, ale hlavně názorně představí, že i o kontroverzních tématech je možné diskutovat věcně a bez osobních útoků.

Po skončení diskuse studentů bude možné hovořit s expertem na sociální sítě a nová média Amnesty International Erikem Bartošem a mezinárodním debatním trenérem a rozhodčím Michalem Pečeňou.

#ToxicTwitter je celosvětovou kampaní Amnesty International, která vznikla na základě 16 měsíčního výzkumu a monitoringu sociální sítě Twitter. Výzkum ukázál, že Twitter zásadním způsobem selhává ve vynucování svých vlastních pravidel určených k ochraně uživatelů, čímž umožňuje, že hlas žen a zástupců menšin je postupně vytlačován kvůli nenávistným útokům, obtěžování a výhružkám.

Olivier Guez: Zmizení Josepha Mengeleho

Olivier Guez: Zmizení Josepha Mengeleho

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 5. duben 2018, 19:00 – 21:00

Kniha Zmizení Josepha Mengeleho vyjde na podzim roku 2018 také v českém překladu v nakladatelství Garamond. V průběhu večera budete mít možnost si poslechnout několik úryvků z právě překládaného románu.

Olivier Guez není jen spisovatel, ale také známý novinář a reportér. Ve Francii se dostal do povědomí veřejnosti díky knize Impossible retour (Nemožný návrat), ve které reflektuje poválečné návraty židovského obyvatelstva do Německa. Další jeho známou knihou je Chute du mur (Pád zdi), v níž společně s Jean-Marcem Goninem, současným šéfredaktorem deníku Figaro, vyzpovídali aktéry událostí, které vedly k pádu Berlínské zdi.

Setkání se uskuteční ve francouzštině, simultánní tlumočení je zajištěno.  

Pořádá Knihovna VH ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze.

Aleš Palán a Jan Šibík: Raději zešílet v divočině

Aleš Palán a Jan Šibík: Raději zešílet v divočině

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 6. duben 2018, 19:00 – 21:00

Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách či na horských samotách. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte.

Osm rozhovorů, které s lidmi žijícími dlouhodobě mimo civilizaci vedl spisovatel Aleš Palán, přináší pohled do světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáváme se zde s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce s přízraky. Smyslem knihy, doplněné fotografiemi Jana Šibíka (Czech Press Photo, Golden Prisma Award), je ponor do tajuplných zákoutí krajiny, ale i lidské duše. Do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do paralelního světa, který tomu našemu klade velmi znepokojující otázky.

Kadavý, nástup!

Kadavý, nástup!

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 9. duben 2018, 19:00 – 21:00

Stín Jiřího Křižana je silně autobiografickým příběhem osiřelého venkovského chlapce vychovávaného bezmála starosvětsky spravedlivým dědečkem, prostříhávaným „blbeckými“ historkami z náhradní vojenské služby. Vyprávěním, které dává téměř fyzicky pocítit, jaké to je vyrůstat na okraji společnosti jako politickou zvůlí ocejchovaný „třídní nepřítel“ a neplnohodnotný „bývalý člověk“.

Jiří Křižan (1941–2010) byl jedním z nejosobitějších českých filmových scenáristů druhé poloviny 20. století (např. Stíny horkého léta, 1977, r. František Vláčil, Signum laudis 1980, r. Martin Hollý; či Je třeba zabít Sekala, 1998, r. Vladimír Michálek) a výrazný představitel předlistopadové opozice (iniciátor lednové petice za propuštění Václava Havla z vězení, jeden ze zakládajících členů Občanského fóra).

O autorovi a jeho životních peripetiích promluví Karel Schwarzenberg a dcery Rebeka Bartůňková a Barbora Křižanová.

Ukázky přečte herec Pavel Rímský.

Večerem provází editor knihy Pavel Hájek.

Debata s Respektem: „Vytryskla sama ze srdce lidu“. Co říká o Češích jejich hymna a je nutné ji měnit?

Debata s Respektem: „Vytryskla sama ze srdce lidu“. Co říká o Češích jejich hymna a je nutné ji měnit?

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 10. duben 2018, 19:00 – 21:00

Snahou o „rozpoutání debaty“ se dnes zaštiťuje kdekdo. Českému olympijskému výboru se to společně se skladatelem Milošem Bokem skutečně povedlo, když představili alternativní verzi státní hymny. Málokomu se líbila, rozpoutala se však cenná diskuse o poselství Škroupovy a Tylovy písně Kde domov můj. 

Diskutovat přijdou Miloš Bok, hudební skladatel a autor nové úpravy hymny; Ivan Klánský, děkan Hudební fakulty AMU; Jarmila Gabrielová, hudební historička z FF UK; Petr Fischer, šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava a Radek Baborák, hornista a dirigent. 

Debatu moderuje Silvie Lauder

Vzpomínky na rok 1918 – bod zvratu pro Evropu

Vzpomínky na rok 1918 – bod zvratu pro Evropu

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 11. duben 2018, 16:30 – 20:30

Debatu pořádají Česká centra ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, Centrem pro výtvarné umění BOZAR, Finským institutem pro Benelux, organizací Culture Action Europe a EUNIC cluster Praha, Rakouským kulturním fórem, Slovenským institutem a Polským institutem Praha.

Debata bude probíhat v angličtině se simultánním překladem do češtiny.

16:30 Úvodní projevy:

  • Karel Schwarzenberg a zástupci Českých center

17:00 – 18:30 Vnímání roku 1918 ve starých a nových státech

  • Jak se na události roku 1918 dívají země, jež bývaly říše, i nově vzniklé národy - přetrvávají neustálé rozdíly? Cítíme nostalgii, spokojenost, hořkost, lhostejnost? A jaký význam mají příběhy roku 1918 pro budoucnost Evropy? Mají vliv na dnešní politiku a společnost? Pokud ano, jaký.
  • Moderátor: Adéla Gjuričová, historička
  • Řečníci: Maďarsko – György Csepeli, sociální psycholog / Slovensko – Miroslav Michela, historik / Rakousko – Christoph Prantner, novinářka / Česká republika – Jan Hanzlík, historik

 18:30 – 19:00 Přestávka

 19:00 – 20:30 Vnímání roku 1918 v západní a střední Evropě

  • Existují rozdíly v pohledu na rok 1918 mezi západní a střední Evropou? Pokud ano, jaké jsou a jak se odrážejí různými přístupy k dnešní realitě? Je rok 1918 vnímán také jako rok vzniku nových států západní Evropy? Jak je nahlížen rozpad starých říší v Belgii a Finsku?
  • Moderátorka: Pavlína Kvapilová, novinářka
  • Řečníci: Belgie – Machteld Venken, docent Vídeňské univerzity / Finsko – Kalle Kallio, ředitel Werstas muzea práce ve Finsku / Česká republika – Václav Kuneš, učitel historie / Polsko – Lukasz Jasina, historik

Doprovodnou akcí konference je promítání filmů o roce 1918 připravené ve spolupráci s EUNIC Praha, více informací zde.

Profily účastníků: 

György Csepeli je maďarský sociální psycholog. Narodil se v roce 1946 a v roce 1970 absolvoval univerzitu ELTE (Univerzita Loránda Eötvöse) v Budapešti. Profesor sociální psychologie na ELTE, předseda interdisciplinárního doktorského programu výzkumu sociálních věd. Vyučoval na různých univerzitách včetně UCLA, Michiganské univerzity a New School v New Yorku. Jeho výzkumné zájmy pokrývají oblasti sociální psychologie meziskupinových vztahů, mezi něž patří národní identita, antisemitismus, tzv. anticikanismus a řešení konfliktů.

Adéla Gjuričová je vedoucí výzkumnou pracovnicí Ústavu pro soudobé dějiny na Akademii věd v Praze. Zaměřuje se na politiku a společnost během pozdní socialistické éry, revoluci v roce 1989 a postkomunistické změny. Je spoluautorkou knihy Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989 (Knihovna Václava Havla, 2011).

Jan Biggles Hanzlík se narodil v Praze, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie, ale vystřídal řadu jiných profesí: novinář, fotograf, překladatel, scénárista, spisovatel. Naposledy působil skoro deset let jako šéfredaktor historické revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů. V současnosti je scénárista na volné noze.

Łukasz Jasina získal titul Ph.D. z oboru filmových studií (Polska Akademia Nauk). Vystudoval právo, historii a novinářská studia na Katolické univerzitě v Lublinu. Má za sebou dvě stáže v institutu Harvard Ukrainian Institute a na Torontské univerzitě. Byl vedoucím východní pobočky a publikoval v internetovém týdeníku Kultura Liberalna, působil jako odborný asistent na Katolické univerzitě Jana Pavla II. v Lublinu a byl vedoucím mezinárodního oddělení v polském historickém muzeu. Łukasz Jasina je autorem několika stovek publikací. V současné době pracuje v Polském institutu mezinárodních vztahů.

Kalle Kallio je odborníkem na historii práce a obtížné dědictví včetně vzpomínek na Finskou občanskou válku roku 1918. Od roku 2005 pracuje jako ředitel ve Finském muzeu práce, které je národním muzeem pracovního života a společenské historie. Muzeum má dvě větve: Muzeum neslyšících a Leninovo muzeum, které bylo obnoveno v létě roku 2016. Pracuje také jako předseda asociace Worklab (Mezinárodní asociace muzeí práce).

Pavlína Kvapilová je česká moderátorka, nezávislá producentka, konzultantka a expert na sociální média. Vedla vysílání zpravodajského kanálu ČT24, do kterého se svým týmem uvedla sociální média a vytvářela interaktivní formát jako např. Hyde Park ČT24. Pak byla šéfkou Divize nových médií v ČT. V současnosti je na volné noze a jejím srdečním projektem je Elegantní Česko, ve kterém oživuje tradice a módu období První republiky.

Václav Kuneš vyučuje český jazyk a literaturu a dějiny na Gymnáziu J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích. Specializuje se na metody moderní výuky dějin. Se svými studenty pracoval na historických projektech pojednávajících o holocaustu na Slovensku a v Polsku. Rovněž se podílel na mezinárodních projektech v rámci programů Comenius a Erasmus Plus. Organizuje historické exkurze pro své studenty jak v České republice, tak i v zahraničí, stejně jako diskuse se svědky historických událostí.

Miroslav Michela, Ph.D. pracuje jako historik v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a v Historickém ústavu Slovenské akademie věd. Miroslav je spoluzakladatelem a bývalým šéfredaktorem časopisu www.forumhistoriae.sk (2007–2013). Jeho hlavními akademickými zájmy jsou dějiny 20. století, populární kultura a nacionalismus a politika paměti se zaměřením na Československo a východní a střední Evropu.

Christoph Prantner je novinář a vedoucí redaktor vídeňského deníku Der Standard. Studoval filozofii, historii a politické vědy ve Vídni a jako stipendista v Los Angeles. Od roku 1997 pracuje pro Der Standard – nejprve jako člen redakce zpravodajství, pak v zahraničněpolitické redakci. V letech 2007 až 2013 byl zahraničním šéfem novin. Od roku 2013 je vedoucím redaktorem rubriky Stanoviska Standardu. Na webu derStandard.at píše geopolitický blog s názvem Prantners Perspektiven.

Machteld Venken, Ph.D., je belgická historička a slavistka. Získala doktorát z Katolické univerzity v Lovani (KU Leuven) v Belgii. Po ukončení výzkumného projektu na Varšavské univerzitě v Polsku nastoupila na Vídeňskou univerzitu. V poslední době editovala svazek Borderland Studies Meeting Child Studies. Evropská setkání (2017).

Akce je součástí rozsáhlého projektu iniciovaného Centrem pro výtvarné umění BOZAR v Belgii s názvem 1918 – EVROPSKÉ PŘEDSTAVY O MODERNÍ DOBĚ O 100 LET POZDĚJI a je podporovaná programem Evropa pro občany. Projekt zahrnuje dvě debaty v Bruselu, jednu debatu v Helsinkách a další debatu v Budapešti na podobné téma týkající se dnešního vnímání roku 1918.

Více informací o projektu naleznete zde a na Facebookové události.

Video z debat: I. Panel a II. Panel

Ztížená možnost soustředění na jaře 1968

Ztížená možnost soustředění na jaře 1968

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 12. duben 2018, 19:00 – 21:00

S divadelním historikem Martinem J. Švejdou budeme hovořit o jeho nových badatelských poznatcích z historie Divadla Na zábradlí. Představíme některé méně známé dokumenty této doby z archivu Knihovny Václava Havla. A bude i divadlo.

Ve druhé části večera zahrají studenti herectví AMU pod pedagogickým vedením Jaroslavy Šiktancové ukázky ze Ztížené možnosti soustředění, komedie o muži, který není schopen se rozhodnout mezi manželkou a milenkou a jehož mysl ztrácí schopnost koncepčně o něco usilovat, ba vůbec se orientovat v čase.

Festival Americké jaro v Knihovně VH

Festival Americké jaro v Knihovně VH

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 16. duben 2018, 19:00 – 19. duben 2018, 21:00

PROGRAM:

16. 4. / PO / 19.00 / Ostrovní 13
ČESKO-AMERICKÉ VZTAHY PO ROCE 1918    
Před sto lety podpořily Spojené státy americké založení Československa. Zavazuje nás tato historická skutečnost k něčemu do budoucna? A lze žít jen z tradice silného spojenectví po roce 1989? O současnosti česko-amerických vztahů budou diskutovat osobnosti, které se Amerikou nechávají inspirovat ve svých profesních životech.
Moderuje Daniel Anýž, hosté: Jiri Schneider, Vit Smetana, Václav Pecha

17. 4. / ÚT / 19.00 / Ostrovní 13
ČESKO-AMERICKÉ VZTAHY PO ROCE 1989
Česko-americké vztahy a geopolitika v letech velkých „osmiček“ (1918, 1938, 1948 a 1968). Mohlo být něco jinak? A co můžeme čekat od turbulentního prezidentství Donalda Trumpa? Beseda s českými historiky a diplomaty.
Moderuje Daniel Anýž, hosté: Michael Žantovský, Ondřej Kania a Miřenka Čechová

18. 4. / ST / 19.00 / Ostrovní 13
VEČER VĚNOVANÝ H. G. SKILLINGOVI
Vzpomínkové setkání přátel a kolegů kanadského historika, znalce českých a slovenských dějin, podporovatele Charty 77 a nositele Československého řádu Bílého lva nad jeho stále aktuálním odkazem. Hosty budou mj.: Jiřina Šiklová, Miroslav Kusý, Vilém Prečan. Moderuje David Vaughan.

19. 4. / ČT / 19.00 / Ostrovní 13
DRAHÁ MAMA / DEAR ALICE
Scénické čtení z dopisů výjimečných žen blízkých TGM – Charlotty a Alice Masarykových. Účinkují: Daniela Kolářová, Marie Málková. Dramaturgie: Lucie Němečková. Režie: Zuzana Burianová. Po čtení následuje debata s dr. Marií Neudorflovou – českou historičkou, která se dlouhodobě zabývá masarykovskou tématikou.

Časopis NaVýchod: Konflikty ve východní Evropě a na Kavkaze

Časopis NaVýchod: Konflikty ve východní Evropě a na Kavkaze

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 23. duben 2018, 19:00 – 21:00

Obnovený časopis NaVýchod se již druhý rok věnuje kulturním a politickým událostem na východ od České republiky. Region, který se v půběhu posledních let stal dějištěm etnických i válečných konfliktů: ruská agrese na Ukrajině, anexe Krymu, „zmražené“ Podněstří, neutuchajicí napětí v arménsko-ázerbájdžánských vztazích, válka v Náhorním Karabachu, Abcházii a Jižní Osetii.

Prezentace časopisu bude doprovázena diskusí. Debatovat o neklidných územích bude Petra Procházková, která se dlouhodobě věnuje dění v regionu a jako novinářka a očitý svědek podávala zprávy o konfliktech na Donbasu, v Osetii, Abcházii, Gruzii, Náhorním Karabachu a Afghánistánu.

Večer moderuje Radko Mokryk z Ústavu Východoevropských studií FF UK a redaktor časopisu NaVýchod.

Šenkyřík, Jirous, Vtípil: I vši

Šenkyřík, Jirous, Vtípil: I vši

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 24. duben 2018, 19:00 – 21:00

„Nahrávku jsme zavezli Magorovi do Prostředního Vydří, ale nebyl doma, a tak jsem ji položil na parapet za okno. Asi po dvou letech jsem Magora potkal v Roxy a on nadšeně mluvil o tom, jak jsem ji zhudebnil. Byl jsem z toho v euforii…“ Po několika dalších setkáních Magor Tomášovi dovolil zhudebnit cokoli z jeho básní. Album I vši, které vyšlo na podzim roku 2014 u Indies, obsahuje čtrnáct skladeb v produkci Tomáše Vtípila.

Zahrají:
Tomáš Šenkyřík – kytara, zpěv (Cymbelín)
Tomáš Vtípil – housle, samply, zpěv (DG 307, Načeva, Urband...)
Marie Puttnerová – zpěv (Jablkoň, Půljablkoň, Alotrio, Kein art Ensemble...)
Tomáš Hradil – elektrická kytara, zpěv (Los Perdidos, Heda Pěňová chanson, Chorchestr...)

Polsko-československá solidarita

Polsko-československá solidarita

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 25. duben 2018, 19:00 – 21:00

Diskusi moderuje ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.  

Jedinečná mezinárodní opoziční skupina vznikla v roce 1981, kdy zástupci polského Výboru na obranu dělníků (KOR) a Charty 77 podepsali tajnou dohodu o spolupráci.

Symbolické je, že na publikaci věnované Polsko-československé solidaritě, iniciativě založené na sympatiích obou stran a sdružující názorově často odlišné osobnosti, se podíleli polští i čeští historici – Łukasz Kamiński, Petr Blažek a Grzegorz Majewski. Kniha tak otevírá širší otázku potenciálu naší vzájemné spolupráce, síly, která se ukrývá v pomoci a solidaritě „hranicím navzdory“. Důkazem této trvalosti je i to, že Polsko-československá solidarita dodnes žije a působí. Zveme k procházce po „cestě česko-polského přátelství“.

Večer proběhne v českém a polském jazyce, simultánní tlumočení zajištěno.

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – Setkání ke 40. výročí vzniku

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – Setkání ke 40. výročí vzniku

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 26. duben 2018, 17:00 – 21:00

V diskusních panelech se budeme zabývat nejprve vznikem výboru, způsobem jeho práce a distribucí informací VONS do zahraničí, a dále reflexí dramatických událostí roku 1979, kdy se státní moc rozhodla výbor zlikvidovat – v květnu bylo zatčeno šestnáct jeho členů a z nich bylo šest (mj. i Václav Havel) odsouzeno k několikaletému vězení.

17.00 – 18.30 Panel I.
VZNIK VONS
Motivem k založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných v dubnu 1978 byly mj. dobré zkušenosti z práce „Výboru za tři“ a snaha upozornit na případy lidí, kteří nebyli na Západě ani v Československu veřejně známí, takže je státní moc mohla pronásledovat bez rizika veřejných kampaní na jejich podporu.
Hosté: Kamila Bendová, Anna Šabatová a Zofia Romaszewská (Polsko)
Moderuje Petruška Šustrová.

19.00 – 20.30 Panel II.
POKUS O ZNIČENÍ VONS A JEHO PŘEŽITÍ
V květnu 1979 se státní moc rozhodla zničit Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – bylo zatčeno šestnáct jeho členů, deset nejaktivnějších zůstalo ve vyšetřovací vazbě a šest bylo v zimě 1979 odsouzeno. Přihlásilo se však dvanáct nových členů a práce výboru pokračovala.
Hosté: Dana Němcová, Ján Čarnogurský (Slovensko), Jiří Gruntorád, Václav Malý a Jan Ruml
Moderuje Petruška Šustrová.

Daniel Cohn-Bendit: Od bouřící se Evropy k Evropě strachu?

Daniel Cohn-Bendit: Od bouřící se Evropy k Evropě strachu?

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 27. duben 2018, 20:00 – 22:00

Rok 1968 byl v mnohých ohledech rokem revolučním, plným zpochybňování, během kterého se lidé po celé Evropě bouřili proti statu quo a zamýšleli se nad svými hodnotami. Dnes v popisech obecného pocitu současných Evropanů zase často slýcháváme slovo strach. Různá vysvětlení nárůstu populismu často začínají právě „lidmi zklamanými establishmentem“, zatímco se anti-establishmentové síly často odvolávají na nějaké „hodnoty“. Dnes mají mnozí Evropané jako snad nikdy dříve snahu ochraňovat „židovsko-křesťanské“ hodnoty, když se cítí být ohroženi radikálním islamismem, vzestupem Číny, nebo něčím méně hmatatelným, jako je krize identity, kterou současná Evropa prochází. Zatímco rok 1968 skončil ve Francii sociálními změnami, na druhé straně Železné opony bylo pražské jaro rozdrceno tanky Varšavské smlouvy, dávajíc do pohybu sérii událostí, které vedly k normalizačním sedmdesátým letem. Do jaké míry se v roce 2018 bude historie opakovat?

Půjde západ Unie jedním směrem, zatímco Visegrád se vydá směrem opačným? Je současná Evropa opravdu Evropou strachu? A z čeho se z událostí roku 1968 můžeme poučit, aby si dnešní Evropané snadněji poradili s rokem 2018?

Daniel Cohn-Bendit vystoupí v rámci debatního cyklu, který spolupořádají: KVH, Francouzský institut v Praze, Institut pro evropskou politiku Europeum a Goethe institut.

Debata se uskuteční ve francouzštině, simultánní tlumočení zajištěno.

Vážení přátelé, KVH se před setkáním otevře již v 19.00 hodin. Přednostně v sále uvítáme návštěvníky s potvrzenou registrací. Prosíme, přijďte včas, počet míst k sezení je omezený. Těšíme se na Vás!

Zpět na začátek

Publikace / E-shop

Jádrem publikačního programu Knihovny jsou dílo a život Václava Havla, jeho rodiny a blízkých spolupracovníků a přátel. Pro přehlednost je ediční plán členěn do šesti edičních řad: Sešity Knihovny Václava Havla, Edice Knihovny Václava Havla, Studentská řada, Hovory v Lánech, Spisy Václava Havla, Dílo Pavla Juráčka a Konference Knihovny Václava Havla. Tituly, které není možné zakomponovat do některé z předcházejících řad a které i přesto jsou pro ediční činnost Knihovny Václava Havla významné, vycházejí volně, mimo edice.

Zpět na začátek

Konference

Ilustrace

Evropské Dialogy Václava Havla

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.

Projekt je plánován jako dlouhodobý a zahrne spolupráci s dalšími organizacemi v různých, evropských městech. Jednotlivá setkání probíhající formou konference jsou určena především středoškolským a vyskoškolským studentům, stejně jako ostatním zájemcům o evropskou problematiku z řad odborné i široké veřejnosti.

Ilustrace

Cena Václava Havla za lidská práva

Ocenění je od roku 2013 každoročně udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.

Zpět na začátek

Václav Havel

Václav Havel
* 5. 10. 1936 Praha
† 18. 12. 2011 Hrádeček u Trutnova

1936
Foto
Václav Havel se narodil v Praze
v rodině Ing. Václava M. Havla a Boženy
Havlové, roz. Vavrečkové.
1951
Foto
Václav Havel ukončil povinnou školní docházku.
Současně s tím vyvstaly potíže vyplývající z tzv.
„třídního původu“ při získávání vyššího vzdělání.
1951
Foto
Václav Havel pracoval jako učeň – chemický laborant,
současně navštěvoval večerní gymnázium ve Štěpánské ulici
v Praze, které dokončil v roce 1954.
1955
Foto
Václav Havel po řadě neúspěšných pokusů o přijetí
na vysokou školu humanitního zaměření začal studovat
na ekonomické fakultě ČVUT v Praze.
1960
Foto
Václav Havel začal působit v Divadle Na zábradlí,
zprvu jako jevištní technik, posléze jako dramaturg
až do léta roku 1968.
1963
Foto
V Divadle Na zábradlí byla
poprvé uvedena první samostatná celovečerní
hra Václava Havla Zahradní slavnost.
1964
Foto
Václav Havel si
bere za manželku
Olgu Šplíchalovou.
1966
Foto
Václav Havel dokončuje dálkové studium
na divadelní fakultě Akademie
múzických umění v Praze.
1968
Foto
Václav Havel se zasazuje o demokracii a oživení
kultury během Pražského jara. Kriticky reaguje
na srpnovou okupaci ČSSR.
1969
Foto
Václav Havel se po okupaci ČSSR kriticky
vyjadřuje k dění v zemi, stává se zakázaným autorem.
Jeho dramata nesmí být inscenována.
1974
Foto
Václav Havel nesmí publikovat, mnoho času tráví
na své chalupě na Hrádečku. Devět měsíců
dokonce pracuje jako dělník v Trutnovském pivovaře.
1975
Foto
Václav Havel píše otevřený dopis
Gustávu Husákovi, v němž kritizuje československou
vládu i atmosféru v zemi.
1977
Foto
Václav Havel se stává
jedním z iniciátorů a prvních mluvčích
Charty 77.
1978
Foto
Václav Havel se stává jedním
ze zakladatelů Výboru na obranu
nespravedlivě stíhaných (VONS).
1979
Foto
Za své názory a činy byl Václav
Havel v letech 1977-1989 několikrát vězněn. Celkově
strávil ve vězení více než 5 let.
1989
Foto
Václav Havel se stává
jednou z vůdčích osobností sametové
revoluce, spoluzakládá Občanské fórum.
1990
Foto
Václav Havel je zvolen dne
29. 12. 1989 Federálním shromážděním
prezidentem Československé socialistické republiky.
1993
Foto
Václav Havel je po
rozpadu Československa zvolen Poslaneckou
sněmovnou prezidentem České republiky.
1996
Foto
Olga Havlová
umírá 27.
ledna 1996.
1997
Foto
Václav Havel se žení
s Dagmar Veškrnovou, populární divadelní
a televizní herečkou.
1999
Foto
Česká republika se spolu
s Polskem a Maďarskem stává členskou
zemí Severoatlantické aliance (NATO).
2003
Foto
Funkční prezidentské období
Václava Havla končí
2. února 2003.
2004
Foto
Založena Knihovna
Václava Havla,
o.p.s.
2004
Foto
Česká republika se
stává členskou zemí
Evropské unie.
2010
Foto
Václav Havel režíruje film
Odcházení natočený podle vlastní
divadelní předlohy.
2011
Foto
Václav Havel umírá na
své chalupě na Hrádečku
18. prosince 2011.
Zpět na začátek

Vzdělávací projekty

Ilustrace

Každý může změnit svět - Lidská práva v životě a díle Václava Havla

Šestidílná vzdělávací videosérie seznamuje mladé diváky s nejdůležitějšími historickými událostmi druhé poloviny 20. století v Československu a ukazuje jim důležitost boje za lidská práva. Sérií provází zpěvačka a moderátorka Emma Smetana a choreograf a producent Yemi. Moderátory anglické verze jsou rodilí mluvčí.

Ilustrace

Číst Havla

Soubor krátkých videoklipů, v nichž mladé osobnosti českého veřejného prostoru představují ikonické i méně známé texty Václava Havla.

Ilustrace

Václav Havel tady a teď

Cyklus putovních besed nejen o VH s Michaelem Žantovským a jeho kolegy, určený studentům středních škol, knihovnám a kulturním centrům.

Ilustrace

Soutěž o nejlepší studentský esej

Jedním z ústředních žánrů tvorby Václava Havla je žánr eseje – na témata literární, umělecká, společenská, politická i duchovní. Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení. Literární soutěž pro studenty středních škol vyhlašuje Knihovna Václava Havla každoročně na začátku školního roku.

Ilustrace

Knihovničky Václava Havla

Knihovničky Václava Havla jsou nově vznikající klíčový projekt Knihovny Václava Havla, jehož cílem je vytvoření celorepublikové sítě základních a středních škol, které s podporou KnVH aktivně šíří odkaz Václava Havla mezi své žáky a studenty. Smyslem knihovniček je vytvořit na školách (po vzoru již existujících laviček VH) malé knihovny, na nichž škola bude shromažďovat jak texty Václava Havla, tak texty s ním úzce související. Knihovničky budou moci obsahovat i další písemné, zvukové a audiovizuální záznamy a fotografie.

Ilustrace

Zítra to spustíme

Divadelně vzdělávacím projektem Zítra to spustíme si Knihovna Václava Havla připomněla 100. výročí založení Československa. V jeho rámci nazkoušelo 20 školních a amatérských studentských spolků z celé ČR hru Václava Havla Zítra to spustíme a během října 2018 ji odehrálo ve své třídě, škole, v místním kulturním domě či divadle. Všechny zapojené soubory se na konci projektu sešly na společném filmově-divadelním pásmu v Divadle v Dlouhé dne 27. 11. 2018, kde se formou živých a filmových ukázek všechny vytvořené inscenace prezentovaly.  

Ilustrace

Workshop: Václav Havel – český mýtus aneb Havel v kostce

Interaktivní workshop v délce 180 minut je určen pro žáky a studenty základních a středních škol. Účastníci v něm pracují s vybranými texty Václava Havla a fotografiemi mapujícími dobové dění, kriticky se nad nimi zamýšlí a zpracovávají konkrétní badatelské úkoly. Workshop souvisí nejen s výukou českých dějin, ale i s osobnostní, literární, uměleckou a mediální výchovou a s výchovou k demokratickému občanství. Scénář vychází z cílů Rámcových vzdělávacích programů pro ZŠ a SŠ.

Ilustrace

Prohlídka expozice Havel v kostce s výkladem

Komentovaná návštěva expozice Havel v kostce je určena všem zájemcům z řad základních a středních škol. Expozice se skládá ze známých i méně známých fotografií, na jejichž základě jsou žáci a studenti seznamováni s životem a myšlenkami Václava Havla. Doporučená délka návštěvy je 60 minut a doporučený počet osob ve skupině je 20.

Výstavy

Ilustrace

Havel v kostce (stálá expozice)

Expozice Knihovny Václava Havla přibližuje návštěvníkům životní osudy Václava Havla kolážemi fotografií a citátů. Dotykové obrazovky vřazují jednotlivé kapitoly života do širších kulturněhistorických souvislostí. Velkoplošná interaktivní mapa umožňuje návštěvníkům učinit si plastickou představu o světové „stopě“ Václava Havla.

Ilustrace

Oldřich Škácha – Okupace 1968

Soubor fotografií Oldřicha Škáchy ze sbírky Knihovny Václava Havla.

Ilustrace

Tváře vzdoru

On-line fotografická výstava Pavla Hrocha zobrazuje příběhy lidí, kteří se v rozpětí mnoha desítek let československé historie postavili proti zlu, nelidskosti, útlaku, barbarství a nekulturnosti, kteří v určitých chvílích projevili odvahu, vůli ke svobodě, lásku k bližním a zdravý rozum.

Ilustrace

Přes Východ na Západ

Na podzim roku 1989 zaplavila Prahu vlna občanů Německé demokratické republiky. Československé hlavní město se pro ně mělo stát přestupní stanicí v cestě za svobodou, do západní části kdysi společné země, jejíž rozdělení symbolizovala Berlínská zeď. Jedním z hlavních důvodů pro nenadálý nárůst počtu uprchlíků byla obava, že NDR ještě před oslavami ke 40. výročí svého založení uzavře hranici s Československem, jedinou zemí, do které mohli východoněmečtí občané.

Ilustrace

S chtíčem po svobodě

Fotografie Pavla Hrocha zachycují převratnou dobu listopadových událostí a nejen jich, období transformace, počátku devadesátých let, kdy se v Československu dělo to, co bylo před tím nemožné a nepředstavitelné, dobu radosti, karnevalového veselí, dobu vizí, přání a velké a možná i trochu naivní víry v budoucnost. Poskytují po dvaceti pěti letech zrcadlo, jakým způsobem se tyto sny a vize podařilo naplnit a kde se právě teď nacházíme.

Ilustrace

Odcházení

Příběh poslední divadelní hry a prvního filmu Václava Havla (1988–2011)

Ilustrace

Srpnová invaze na Hrádeček

Setkání dětí disidentů a dalších osobností, které vzpomínaly na Václava Havla. Výstava je pestrou koláží fotografií, audiozáznamů – od vystoupení jednotlivých účastníků na téma „Můj život s Václavem Havlem“ až po koncert Moniky Načevy a Michala Pavlíčka – a unikátních archiválií.

Zpět na začátek

Archiv / Dokumentační centrum / Výzkumné projekty

Dokumentační centrum

Knihovna Václava Havla postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. To, co najdete v tomto digitálním archivu, není všechno, co máme k dispozici. Digitalizovaných materiálů je víc. Zároveň mnohé věci stále sháníme. Pokud hledáte něco speciálního, co zde nenajdete, nebojte se nás zeptat nebo nás navštívit, rádi Vám vyjdeme vstříc.

  • 50537 záznamů celkově
  • 15290 událostí ze života VH
  • 2994 textů VH
  • 1783 fotografií
  • 275 video záznamů
  • 555 audio záznamů
  • 5618 dopisů
  • 14721 textů o VH
  • 5442 knih
  • 15111 bibliografických záznamů

Vstup do databáze archiválií KnVH je zdarma a je možný po registraci uživatelů (vyplnění badatelského listu). Nahlížení do archiválií, které se zobrazují v nečitelné podobě je možné pouze ve studovně Knihovny Václava Havla, Ostrovní 13, 110 00 Praha 1, každé úterý (kromě svátků) od 9.00 do 17.00 hodin, jinak po předchozí domluvě.

Vaše dotazy rádi zodpovíme na archiv@vaclavhavel-library.org.

Ilustrace

Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela

Koláž vzpomínek, obrazových a zvukových dokumentů Vladimíra Hanzela, osobního tajemníka prezidenta Václava Havla, přibližující horečnou atmosféru dnů Sametové revoluce.

Ilustrace

Rozhovory Václava Havla

Databáze veškerých dostupných rozhovorů, které poskytl tištěným médiím dramatik, spisovatel a politický aktivista Václav Havel od 60. let až do roku 1989. Výsledný korpus dokládá mimořádně zajímavý životní příběh jedince i specifický obraz moderní československé historie v dobách, kdy mělo svobodné myšlení blíž k ruzyňské věznici, než k jakékoli oficiální veřejné funkci.

Ilustrace

Archiv Pavla Juráčka

Archiv Pavla Juráčka vzniká od února 2014, kdy jeho syn Marek Juráček předal šest banánových beden a kufr s psacím strojem z otcovy pozůstalosti do správy Knihovny Václava Havla. Postupně se třídí a digitalizují tisíce stran rukopisů, strojopisných složek, fotografií, dokumentů, osobní i úřední korespondence. Výsledkem této práce by mělo být nejen zmapování života a díla jedné z klíčových postav „nové vlny“ československého filmu šedesátých let 20. století, ale též zpřístupnění jeho literární tvorby ve svazcích knižní edice Dílo PJ. 

Cílem Knihovny Václava Havla je uvést Pavla Juráčka do širšího kulturního povědomí a pomyslně navázat na hluboké přátelství mezi ním a Václavem Havlem, k němuž Havel krátce po Juráčkově smrti, v létě roku 1989, poznamenal: „Pavel byl můj kamarád, kterého jsem měl hrozně rád. Byl to jeden z nejcitlivějších a nejjemnějších lidí, které jsem znal – proto o něm nemůžu napsat víc.“  

Zpět na začátek

Vše o Knihovně

Knihovna Václava Havla shromažďuje, zkoumá, zveřejňuje, šíří a hájí myšlenkový, literární a politický odkaz velké postavy moderních českých dějin - spisovatele, dramatika, myslitele, bojovníka za lidská práva a československého a českého prezidenta. Zabývá se také osobnostmi, událostmi a jevy, které s odkazem Václava Havla souvisí, a snaží se je přibližovat a zasazovat do dobového i současného kontextu.

Od srpna 2014 sídlí Knihovna Václava Havla na adrese Ostrovní 13, Praha 1. Přízemní prostory této budovy jsou věnovány expozici „Václav Havel aneb Havel v kostce“ a klubovým akcím Knihovny VH: pořádání nejrůznějších seminářů, autorských čtení, výstav, přednášek, koncertů a divadelních představení. V prvním patře se nachází kanceláře, archiv, průběžně doplňovaná knihovna a badatelna pro veřejnost.

Mezi hlavní poslání Knihovny Václava Havla patří:

  • organizovat archivní, archivně badatelské, dokumentační a knihovnické činnosti zaměřené na dílo Václava Havla a dokumenty či věci s jeho působením související, včetně odborné analýzy jejich vlivu na život a sebereflexi společnosti
  • formou expozic, debat, autorských čtení, divadelních představení, koncertů, přednášek a dalších kulturních akcí přibližovat široké i odborné veřejnosti historický význam zápasu za lidská práva a svobody v době totality a tvorbu občanské společnosti v době budování demokracie
  • organizovat vědecký výzkum a publikační činnost mapující „havlovský“ svět
Zpět na začátek

Podpořte nás

Finanční dary

Pokud máte zájem podpořit činnost Knihovny Václava Havla, konkrétní aktivity či projekty finančním darem, můžete učinit tak prostřednictvím Pay Pal účtu KnVH

Nebo bankovním převodem do:

ČSOB a. s., Na Poříčí 24, 115 20 Praha 1

  • číslo korunového účtu 7077 7077 / 0300 CZK
  • číslo EURO účtu 7755 7755 / 0300 EUR
  • číslo dolarového účtu 7747 7747 / 0300 USD

V případě, že u fyzických osob bude dar v jednom kalendářním roce vyšší než 1 000,-Kč a u právnických osob převýší 2 000,- Kč, vystavíme Vám darovací smlouvu s potvrzením o výši přijatého daru, který můžete coby dárce uplatnit v souladu se zákonem o dani z příjmů pro snížení Vašeho daňového základu. Pro více informací nás kontaktujte.

Dárci s občanstvím USA nás mohou podpořit prostřednictvím Vaclav Havel Library Foundation New York.

Dary a zápůjčky archivu KnVH

Knihovna Václava Havla spravuje archív písemností, dokumentů, fotografií, videozáznamů a dalších materiálů, které se týkají života a díla Václava Havla. Tento archív má převážně digitální podobu. Pokud Vy sami či někdo z Vašeho blízkého okolí je vlastníkem některého z originálních textů, korespondence, fotografií, projevů či jakékoliv další tvorby Václava Havla budeme rádi, pokud nás kontaktujete. Zajistíme digitalizaci takových dokumentů a zařadíme je do našeho digitálního archivu. Pokud by si takové dokumenty či předměty chcete nadále ponechat, v pořádku je vrátíme.

V případě darování kopie či originálu Knihovně Václava Havla budou s majitelem vždy domluveny podmínky jejich věnování i užití. Všichni dárci či majitelé budou uvedeni u daných dokumentačních materiálů.

Stáže

Zájemcům z řad českých i zahraničních studentů nabízíme krátkodobé i dlouhodobé stáže v Knihovně Václava Havla o.p.s. Stážisti jsou vítáni především z oblasti knihovnictví a archivářství, produkce kulturních akcí, novinářství, bohemistiky ale i dalších humanitních oborů.

Uvítáme znalost anglického jazyka (příp. německého či francouzského jazyka), u zahraničních stážistů je znalost češtiny výhodou.

Minimální délka stáže je 6 týdnů, maximální délka je 1 rok, případně lze domluvit individuální délku v návaznosti na požadavky školy. Po absolvování stáže obdrží účastník certifikát s hodnocením. Stáže probíhají po předchozí domluvě se zájemcem, termín stáže je nutné domluvit přibližně 2 měsíce předem. Stáže v Knihovně Václava Havla jsou neplacené, stážistům nezajišťujeme dopravu ani ubytování.

Zájemci o stáž v Knihovně Václava Havla nás mohou kontaktovat na e-mailové adrese.

Mediální a propagační spolupráce KnVH

Knihovna Václava Havla uvítá vzájemnou výměnu odkazů, zveřejnění našich bannerů či informací o našich akcích. Pro více informací kontaktujte nás přímo ohledně bližší domluvy.

Dobrovolníci

Knihovna Václava Havla vítá dobrovolníky, kteří chtějí pomoci naší práci.