Izraelsko-americký spisovatel, novinář a dramatik Tuvia Tenenbom (*1957) představí svou knihu Všechny jejich lži, což je mimořádně vtipná a zároveň alarmující zpráva o dnešní Americe. Kniha – ač byla napsána ještě před vítězstvím Donalda Trumpa – odhaluje kořeny dnešní politické proměny USA, rozpor mezi liberálním pobřežím a zbytkem země, neuvěřitelně rozšířený antisemitismus a nenávist k Izraeli, i pokrytecký postoj k černochům.

Tuvia Tenenbom v knize procestuje USA křížem krážem, mluví se stovkami lidí, klade chytré i zdánlivě naivní otázky. A následně skládá obrázek, který mnoho lidí pobaví a zaskočí zároveň. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.

Knihu Všechny jejich lži představí osobně Tuvia Tenenbom.

Uvádí novinář Daniel Anýž a Jan Pergler z nakladatelství Zeď.

Tlumočení do češtiny zajištěno.

Kniha je volným pokračováním autorovy úspěšné knihy Exotem na této zemi. Příběhy z bohatého Heryánova života plného setkání s nejrůznějšími lidmi všech společenských vrstev se prolínají s jeho kněžskou službou a spojují se s výkladem biblických pasáží. Leitmotivem je téma Boží velkorysosti, jejíž uvědomění vede člověka k radosti, svobodě a chuti podílet se na ní svou vlastní aktivitou pro druhé.

Moderuje Kateřina Kokešová, na kytaru hrají a zpívají Ladislav Heryán a Miroslav Mirga.

O jedno z prvních vystoupení Filipa Topola se zasloužil Václav Havel v úvodu koncertu Plastic People na Hrádečku v roce 1978. Přičemž texty i hudba kapely Psí vojáci čiší srdceryvností, syrovostí, emocemi a oslovují i dnešní mladistvé. Výstava Hudba na plátně v den 38. výročí prvního koncertu Psích vojáků na Pražských jazzových dnech představuje obrazy mladé autorky Sáry Svobodové, inspirované písněmi, významnými momenty kapely nebo typickými výjevy. Výstava poskytne návštěvníkům jedinečnou možnost sdílet s autorkou její pocity při poslechu konkrétní písně z mp3 zařízení u každého obrazu.

O kapele Psí vojáci promluví ti, kteří byli u toho, mj. bubeník David Skála či manažér Romek Hanzlík.

Zahraje kapela Kopyrajt. Uvádí Hana Řičicová.

Výstava bude otevřená po dobu jednoho víkendu (4. 11. – 5. 11. 2017).

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Vyšší odbornou školou publicistiky.

Již v raném mládí měl určitou představu skutečnosti, což se proměnilo i v jeho poslání. Byla jí „idea celistvosti“, jejímž vyjádřením byl posedlý a zabýval se jím téměř třicet let, během nichž odpromoval v oboru klasická filologie a filozofie, dokončil doktorské studium práv a začal pracovat. Veškeré tyto niterní pocity se rozhodl zpracovat filozoficky, v oboru, který Gomá považuje za odvětví literatury. Souhrnnou práci pojmenoval „Tetralogie příkladnosti“. Dle Gomy jsou tyto čtyři knihy kapitolou jediného niterného vyznání, pokusem o dosažení dvou cílů: dojít na tomto světě individuality a současně, proti vší zkušenosti, živit naději zachovat tuto individualitu i mimo náš svět, na kterémkoli místě a v kterékoli době. Gomovou hlavní tezí je světská filozofie: o všem, pro všechny a se vší grácií.

Debatu s panem Javierem Gomou povede Michael Žantovský.

Večer uvede Jeho Excelence Pedro Calvo-Sotelo, velvyslanec Španělska.

Simultánní tlumočení ze španělštiny zajištěno.

Miroslav Pech dosud vydal povídkové sbírky Napíšu Pavle a Ohromně vtipná videa. Jejich knihy jsou nesentimentální a nelíbivé, věrohodné a napínavé. Pechovi Cobainovi žáci, vydaní v nakladatelství Argo, vypovídají za stovky či tisícovky dnešních postbeatniků a hipsterů, zatímco debut Lapači prachu Lucie Faulerové, který uvádí nakladatelství Torst, je ryze výpovědí jednotlivce. Oba hrdinové jsou ztracení… a každý z jiného důvodu. První klopýtá vlivem „rozmazané“ doby, chce se stát rockovou hvězdou a vtipkuje v drogovém oparu, druhou stahuje nefungující rodina, přičemž vede mezilidskou poziční bitvu, plnou pastí a nášlapných min. Oba mají problém s vlastní identitou, řeší otázku, kdo vlastně jsou. Pechův hrdina se snaží někam zařadit, sní o tom, čeho jednou dosáhne, hrdinka Faulerové se nepovažovala nikdy za nic a jakémukoli zařazení se vehementně brání.

Uvádí Jáchym Topol, debut pokřtí Kateřina Šedá.

Účast v debatě přislíbili ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková a soudce Vojtěch Šimíček, ústavní právník Marek Antoš a někdejší spolutvůrce ústavy Petr Pithart.

Petr Koura (1978), historik zabývající se především českými kulturními dějinami 20. století. 

Uvádí Jiří Brabec a Jan Šulc.

Přijďte si Havla přečíst, nebo si ho poslechnout z úst vybraných osobností: Pozvání letos přijali: Tomáš Sedláček, Jan Sokol, Martin C. Putna, Robert Čásenský, Monika MacDonagh-Pajerová a další. Přesný harmonogram zveřejníme později.

„Obývák“ je součástí pouliční slavnosti Korzo Národní 2017, během které se Národní třída již počtvrté promění v korzo, pěší zónu, plnou pouličního umění, koncertů a dalšího kulturního a vzdělávacího programu. Touto velkou pouliční oslavou děkují současní studenti všem, kteří se zasloužili o svobodu a demokracii, i těm, kteří s ní dnes umí zodpovědně zacházet.

Připraveno ve spolupráci Knihovny Václava Havla, Národního divadla a spolku Díky, že můžem, z.s.

Budeme svědky veřejné zkoušky pod vedením režisérky Jaroslavy Šiktancové, vedoucí 3. ročníku činoherního herectví. Další student DAMU, dramatik Tomáš Loužný, vítěz autorské soutěže pořádané Václav Havel Library Foundation NY, se svými spolužáky představí svou hru Hosté, v režii vlastní a Barbory Maškovizové.

Program:
20.00 Vernisáž
21.00 Ztížená možnost soustředění
22.00 Tomáš Loužný: Hosté

Fotograf Jiří Jírů, jenž byl osobním fotografem Václava Havla až do roku 1997 a fotil i pro ta nejprestižnější světová média jako The New York Times, Time, Newsweek, Business week, Frank Tomas Grapl, Maoravák s maorskými a českými kořeny, a soubor Whakaari Rotorua ze Země dlouhého bílého oblaku (Nový Zéland) přiblíží památnou návštěvu Václava Havla u Maorů.

Projekci unikátních fotografií Jiřího Jírů z Havlovy návštěvy maorské vesnice ve městě Rotorua doprovodí maorská skupina vysvětlením kontextu a kulturních souvislostí, kterým běžně Češi nerozumějí. A Whakaari Rotorua předvedou tradiční maorské písně i Haku, tradiční maorský tanec, který se stal celosvětově známým především díky předzápasovým rituálům novozélandského ragbyového týmu All Blacks. Nejznámější haka nese název Ka mate, neboli „Jednou přijde smrt, teď ale žiju“.

Pořadem provází Kristina Maková.

Předkládaná monografie osvětluje širší pozadí poslední ruské agrese a podává analýzu vývoje na Ukrajině po roce 2014 v souvislosti s aktuálním ozbrojeným konfliktem. O hlavních příčinách a průběhu ruské hybridní válečné kampaně a dopadech probíhající rusko-ukrajinské války na stávající mezinárodní uspořádání debatují Jan Šír, Karel Svoboda, Luboš Švec z Institutu mezinárodních studií, Katedry ruských a východoevropských studií, David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů a publicista Jefim Fištejn z Radio Free Europe/Radio Liberty.

Moderuje Ondřej Kundra z týdeníku Respekt.

Kniha vychází v Nakladatelství Karolinum.

Doprovodná publikace obsahuje životní osudy dvanácti Čechoslováků a jejich rodinných příslušníků, přátel a kolegů, kteří se jako režimu nepohodlní či zcela nevinní, často náhodně vybraní lidé, ocitli v soukolí nenasytného molochu sovětské totalitní moci v podobě provázané sítě lágrů Gulagu. Text je doplněn rozsáhlým dobovým obrazovým materiálem i současnými fotografiemi míst paměti Gulagu, které budou během večera promítány.

Knihu představí autorská trojice Adam Hradilek, Jan Dvořák a Jaroslav Formánek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Počátečním stimulem pro tento rozvoj se stala Soutěž literární reportáže „Samovydec“, pojmenovaná podle anonymního kozáckého letopisce ze 17. století, kterou již šest let pořádá kyjevské nakladatelství Tempora a jejímž porotcem je českému čtenáři dobře známý Oleh Kryštopa, autor knihy Ukrajina v měřítku 1 : 1.

O stavu současné reportáže přijedou podat zprávu dvě osobnosti: Olesja Jaremčuk a Les Belej. Česky jejich práce vycházejí v časopisech NaVýchod a Plav.

Moderuje Radko Mokryk. Tlumočí Alexej Sevruk.

Akce je součástí doprovodného programu Mezinárodní konference ukrajinistů v Praze.

Padá mi to z nebe je kniha rozhovorů boromejky Angeliky Pintířové s publicisty Tomášem Kutilem a Janem Paulasem. Angelika je rozkročená mezi světem médií, pasťákem a divadlem. Patří jak do sekulárního světa, tak do řeholního společenství a obohacuje oba vesmíry.  

Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku? Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci?

Tyto a další otázky zodpovídá v knižním rozhovoru boromejka Angelika Pintířová. Dotýká se nejen palčivých témat dnešní doby, jako jsou rozpad rodinných vztahů, dědictví komunismu v nás či výchova delikventní mládeže, ale dává nahlédnout i do svého životního příběhu. Patří do něj šťastné dětství na vesnici, ochotnické divadlo, utajený život řeholnice za komunismu, studium na DAMU, cestování po Sibiři či jízda na koloběžce. Je to příběh řeholnice, které celý život padají z nebe nejrůznější výzvy. A ona je zvedá!

Sestry boromejky zahrají své vlastní písně.

Helena Frischerová, která na počátku třicátých let odešla se svým manželem za prací do Sovětského svazu, byla předobrazem Ri Gustavovny, hlavní hrdinky varovného románu Jiřího Weila Moskva–hranice (1937). V roce, kdy Weilova próza vyšla, se Frischerová jako mnozí cizinci žijící v SSSR stala obětí „Velkého teroru“ – byla odsouzena k deseti letům v nápravně-pracovních táborech na severu Ruska, její manžel byl popraven. Své vzpomínky na dny prožité v gulagu napsala v šedesátých letech, rusky – stylizované v naléhavé druhé osobě. Do Československa se nikdy nevrátila, zemřela v Moskvě, obklopena svými táborovými přáteli.

Osud Heleny Frischerové a její memoárovou prózu představí Alena Machoninová, autorka doslovu českého vydání.

Ukázky z knihy přečte Marie Štípková.

Newyorský rodák Alex Zucker původně vystudoval zoologii a vypadalo to, že se stane mořským biologem. Pak se těsně před sametovou revolucí vypravil do Prahy a tahle cesta se stala rozcestníkem v jeho životní dráze: brzy nato se naučil česky a již od devadesátých let se dal na dráhu literárního překladatele. Dnes patří mezi nejčinorodější překladatele z češtiny do angličtiny, za své překlady byl vyznamenán několika cenami. Anglofonním čtenářům zprostředkoval díla Magdaleny Platzové, Tomáše Zmeškala, Patrika Ouředníka, Jáchyma Topola či Petry Hůlové, jejíž Umělohmotný třípokoj v Alexově překladu vychází letos v listopadu.

Jak si současná česká literatura vede ve velkém a nemilosrdně konkurenčním světě literatury v angličtině? Debatu povede spisovatel Jáchym Topol.

Do Prahy přijíždí Alex Zucker na rezidenční pobyt Českého literárního centra.