Menu Prohledat web KVH EN

Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je tomu právě naopak. Jakožto Čech, jsem i Evropanem. Poněkud poeticky říkávám, že Evropa je vlast našich vlastí. Václav Havel, Projev v Evropském parlamentu, 11/11/2009

Zpět na začátek

Klub / Novinky / Program

Ilustrace

Je nás 707...  11/12/18

Od pondělí do pondělí (od 3. do 10. prosince) se pod Všeobecnou deklarací lidských práv objevilo celkem 707 podpisů (683 na stránce koliknasbude.cz, 24 přibylo během pondělních otevřených dveří "Lidská práva od rána do večera" v Ostrovní 13)... Je nás 707, ale přesto pevně doufáme, že je nás mnohem více! Děkujeme!

Ilustrace

Poštou jen do 12. 12.  10/12/18

Naše knihy dělají radost, kam se jen dostanou. Takže pokud by je měli najít pod stromečkem Vaši blízcí a nemáte možnost se pro ně zastavit osobně, je nutné si je přes e-shop objednat nejpozději ve středu 12. prosince... 

Ilustrace

Zemřela obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová (1927–2018)  09/12/18

Ve věku 91 let zemřela obhájkyně lidských práv, neodmyslitelná součást sovětského disentu, Ljudmila Alexejevová. V roce 2015 byla oceněna Cenou Václava Havla za lidská práva, kterou udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Knihovna Václava Havla a Nadace Charty 77. V září 2015 vystoupila na konferenci v Pražské křižovatce, která ocenění doprovází.​ Více

Ilustrace

Výsledky soutěže Knihovny Václava Havla o nejlepší studentský esej vyhlášeny  08/12/18

V letošním roce obdržela Knihovna Václava Havla 118 studentských esejů ze 39 škol a 10 krajů České republiky. Téma desátého ročníku „O jaké republice sníš?“ bylo inspirováno 100letým výročím vzniku Českolovenska a prvním novoročním prezidentským projevem Václava Havla. Vítězné texty a fotografie ze slavnostního udílení naleznete zde.

Program na Říjen 2017<>

Večery s polskými reportéry: Paměť pohraničí

Večery s polskými reportéry: Paměť pohraničí

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 2. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Podobné příběhy známe i z české historie. Hovořit o nich bude s Filipem Springerem český dokumentarista, novinář a (spolu)autor několika knih o českém pohraničí Petr Mikšíček. Filip Springer je reportér a fotoreportér, který se ve svých knihách i článcích věnuje především současnému polskému veřejnému prostoru a architektuře. V Praze představí svůj oceňovaný debut Miedzianka (2011), česky vydaný nakladatelstvím Absynt v překladu Martina Veselky.

Debata je součástí diskusního cyklu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla, který představuje současné polské reportéry.

Česko – Pojďme volit!

Česko – Pojďme volit!

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 3. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Debaty se zúčastní politoložka Alžběta Králová, sociolog Jan Hartl a novinář a publicista Ondřej Kundra.

Diskusi moderuje Michael Žantovský.

Diskusi z cyklu Kam kráčís Česko pořádá Knihovna Václava Havla, týdeník Respekt a Aspen Institute Central Europe. Tento cyklus završí dvoudenní konference 2017 Aspen Annual Conference – Kam kráčíš Česko 2017, která proběhne 29. – 30. listopadu 2017.

V rámci téhož cyklu zveme na další dvě debaty:

5. října Česko – Naše místo v Evropě
9. října Česko – Navždy bezpečné?

Opuštěná společnost

Opuštěná společnost

  • Kde: Galerie Lucerna, Štěpánská 61, Praha 1
  • Kdy: 4. říjen 2017, 17:30 – 21:00

Hosté: Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt, Jiří Pehe, politolog a politický komentátor, Jaroslav Šebek, historik zaměřující se na dějiny českých politických stran v Historickém ústavu AV ČR.

Moderuje Andrea Procházková.

Besedu pořádá Názorování ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a nakladatelstvím Paseka.

Sokol, Kroupa, Palouš: Filozofie a Václav Havel

Sokol, Kroupa, Palouš: Filozofie a Václav Havel

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 5. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Moderuje Kristina Kůlová. 

Jaká témata ve filozofii byla Havlovi nejbližší? Co se dnes nese jako jeho odkaz? Co to byla tzv. Kampademie a kdo byl její součástí? Z koho Václav vycházel, kým byl nejvíce inspirován a koho inspiruje on dnes? Jaký vztah k Václavově filozofii mají pozvaní hosté? Jak jeho i je ovlivnil disent a komunismus?

Štětina, Romancov: Paměť nehoří

Štětina, Romancov: Paměť nehoří

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 6. říjen 2017, 17:00 – 19:00
Vášáryová, Brožová: Vlčice

Vášáryová, Brožová: Vlčice

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 6. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Knihu pokřtí Lenka Bradáčová, muzikou doprovodí Dáša Vokatá a Oldřich Kaiser.

Pořadem provede a s oběma dámami bude hovořit Renata Klusáková.

Festival demokracie a KVH uvádí diskuse:

Festival demokracie a KVH uvádí diskuse:

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 9. říjen 2017, 12:00 – 18:30

12.30 – 14.00
MIGRAČNÍ KRIZE A ZÁPADNÍ BALKÁN: STABILITA VS. DEMOKRACIE

Od roku 2015 přinesla migrační krize do střední Evropy nejen změnu společenského a politického kontextu, ale zejména ukázala na dalekosáhlé problémy balkánských států. Jedná se o zásadní problémy připomínající autoritářské režimy velmi vzdálené demokratickému vládnutí. Hlavní roli zde hraje všudypřítomná systémová korupce, centralizace rozhodovacích pravomocí do rukou úzké skupiny vládnoucích činitelů, stírání hranic mezi tím, co je považováno právní jednání a akceptovanou šedou zónu.

Diskuse se zúčastní: Michal Vít, výzkumník, Europeum, Zora Hesová, výzkumná analytička, Asociace pro mezinárodní otázky, Marie Heřmanová, projektová koordinátorka, Open Society Fund, Natalia Žaba, novinářka a překladatelka, Balkan Forum

Akce se koná ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku Europeum.

14.30 – 16.00
DEZINFORMACE, POPULISMUS VS. FACT CHECKING

Rusko si na Ukrajině testuje půdu v mnoha ohledech a boj proti ruské propagandě zůstává jedním z hlavních problémů současné Ukrajiny. Stejně tak nebezpečným je ale populismus ukrajinských politiků. Jak se s takovými výzvami Ukrajina vypořádává. A jak je na tom Česká republika?

Odpovědi na tyto otázky budou hledat: Emine Džepar, náměstkyně ministra pro informace, Ukrajina, Roman Šutov, programový ředitel Detector media, Ukrajina, a Jakub Kalenský, The East Strat Com Team, ČR.

Moderuje Alžběta Chmelařová.

Akce se koná ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky.

17.00 – 18.30
VLÁDA PRÁVA V EVROPĚ POD TLAKEM

V době znovu sílícího politického nacionalismu a nedokončených transformací v postkomunistickém regionu je spolupráce prodemokraticky smýšlejících aktérů napříč hranicemi důležitější než jindy. Diskuze se bude zabývat současnými trendy na poli posilování vlády práva a především praktickými strategiemi jak tuto snahu podpořit na národní a mezinárodní úrovni.

Hosté diskuze: Mikhailo Zhernakov, bývalý soudce, Adam Michnik, šéfredaktor Gazeta Wyborcza, a Christopher Lehmann, CEELI Institut.  

Akce se koná ve spolupráci s CEELI Institutem.

Debaty probíhají v rámci Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.

Festival demokracie a KVH uvádí diskuse:

Festival demokracie a KVH uvádí diskuse:

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 10. říjen 2017, 15:00 – 20:30

15.00 – 16.30
SMĚŘUJE ČR NA ZÁPAD, NEBO NA VÝCHOD? VNITŘNÍ POLITIKA, ZAHRANIČNÍ ORIENTACE, EKONOMIKA, MÉDIA

V některých společenských kruzích v Česku roste náklonnost k ruskému a čínskému autoritativnímu režimu, stejně jako nedůvěra v klasickou liberální demokracii a skepse vůči tradiční politice. Objevují se pokusy o oligarchizaci politiky a o propojení politické, ekonomické a mediální moci. Může tato výbušná směs ohrozit demokratické základy České republiky? A pokud ano, jak tomu čelit?

Nejen o těchto tématech přijdou diskutovat politolog Stanislav Balík, novinář Jefim Fištejn, ekonom Karel Kříž a šéfredaktor Echo 24 Dalibor Balšínek.

Moderuje politolog Lubomír Kopeček.

Akce se koná ve spolupráci s Pravým břehem.

18.00 – 19.30
MÉDIA A POLITIKA: KDO KOHO KONTROLUJE?

Média bývají považována vedle moci výkonné, zákonodárné a soudní za čtvrtou nezávislou moc ve státě. Platí to ještě? Jak se změnila situace poté, co média začaly skupovat vlivné podnikatelsko-politické skupiny? A mají média veřejné služby šanci udržet si svou nezávislost a kritický odstup?

Hosté: Hana Marvanová, právnička, Svobodu médiím!, Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR, Martin Vadas, bývalý šéfredaktor ČT, předseda FITES, Jan Payne, neurolog a VŠ pedagog, Svobodu médiím! a Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

Moderuje novinář a spisovatel Daniel Raus.

Akce se koná ve spolupráci s platformou pro nezávislost a pluralitu sdělovacích prostředků Svobodu médiím!

Debaty probíhají v rámci Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.

Jakou cenu jsme ochotni platit za lidská práva?

Jakou cenu jsme ochotni platit za lidská práva?

  • Kde: Pražská křižovatka, kostel sv. Anny, Praha
  • Kdy: 11. říjen 2017, 09:00 – 17:00

Finalisté letošní Ceny Václava Havla za lidská práva

  • Murat Arslan (Turecko) po absolvování právnické fakulty Univerzity v Istanbulu v roce 1991 pokračoval ve studiu na právnické fakultě Univerzity Kinkkale. V letech 2001–2006 pracoval jako zprostředkovatel auditu. V roce 2006 byl jmenován jako soudce zpravodaj u Ústavního soudu. Po celou svou kariéru byl Murat Arslan významným propagátorem lidských práv a zejména práv vyjádřených v článku 5 a 6 EHCR. Poté bojoval za nezávislou justici, vládu zákona a spravedlivé rozdělení moci. Hrál vůdčí roli při vzniku nezávislého Sdružení soudců a státních zástupců (YARSAV), v roce 2011 byl zvolen jeho prezidentem a tuto funkci vykonával po tři volební období. Stal se výrazným kritickým korektivem tureckého ministerstva spravedlnosti. Od roku 2016 je ve vazbě.

  • Maďarský Helsinský výbor (Maďarsko) je nevládní organizací zabývající obhajobou lidských práv. Během 26 let své existence měl Výbor významný dopad na domácí i mezinárodní dění, neboť poskytl zdarma právní pomoc více jak 28 tisícům lidí v nouzi a vysvětloval odvážně a nekompromisně lidská práva, aniž by se vyhýbal jejich „nepopulárním“ aspektům. Rovněž prováděl průkopnický výzkum a podporoval inovativní rozvoj znalostí k účinné obraně lidských práv i mimo Maďarsko. S pouhými 25 zaměstnanci má HHC dopad srovnatelný s mnohem většími a lépe financovanými neziskovými organizacemi. HHS je od roku 1998 jediný subjekt, který v Maďarsku poskytuje zdarma právní pomoc žadatelům o azyl, uprchlíkům a osobám bez právního statutu. Po rozsáhlém útoku na azylové instituce, v demokratické Evropě bezprecedentním, je HHS jediným veřejným hlasem, který pravidelně veřejně odsuzuje porušování lidských práv na věcném a důvěryhodném odborném základě. Vynaložil obrovské úsilí na to, aby zastavil politicky motivovaný rozpad maďarského azylového systému, zredukoval související lidské utrpení a trvale a nestranně informoval mezinárodní společenství.

  • Msgr. Georg Sporschill (Rakousko) se stal členem řádu Jezuitů ve věku 30 let. Za svého pobytu ve Vídni založil a podílel se na činnosti mnoha mládežnických skupin, vedl kampaně za bezdomovce – adolescenty odsouzené za užívání drog a založil mládežnický domov Caritas a tři další domovy pro bezdomovce. Vyslal autobus nazvaný Canisibus s nákladem polévky pro bezdomovce a otevřel bar nazvaný Inigo, kde dal nezaměstnaným možnost pracovat a získat sebedůvěru. V roce 1991 se přestěhoval do ulic Bukurešti, kde s Ruth Zenkertovou založili sociální projekty pod názvem Concordia a zachránili tisíce dětí před nebezpečím ulice. Postavil komunitní centra, školy a domovy pro děti a mládež. Pak jej osud zanesl do Republiky Moldova, kde pracoval se sirotky a zanedbanými dětmi, staral se i o starší lidi a založil síť sociálních center a polévkové kuchyně. V roce 2008 začal pracovat s dětmi, mládeží a rodinami v Bulharsku.

Dosavadní laureáti Ceny Václava Havla za lidská práva

  • 2016 Nadia Muradová (Irák), členka jezídské komunity, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty IS. Dne 16. prosince 2015 Nadia promluvila na Radě bezpečnosti OSN o útoku proti Jezídům směřujícím k jejich genocidě.
  • 2015 Ludmila Alexejevová (Rusko), disidentka, ochránkyně lidských práv, členka moskevské Helsinské skupiny; po roce 1989 prezidentka Mezinárodní Helsinské nadace a později členkou Komise ruského prezidenta pro lidská práva.
  • 2014 Anar Mammadli (Ázerbájdžán), významný ochánce lidských práv a politický vězeň, zakladatel volebního Centra pro monitorování voleb a demokracii (EMDS) v Ázerbájdžánu.  
  • 2013 Aleš Bjaljatský (Bělorusko), spisovatel, disident, politický vězeň; zakladatel Centra lidských práv Viasna.   

Mezi pozvanými řečníky jsou

José Maria Aznar (Spain), Irwin Cotler (Canada), David Eubank (USA), Marcel Gauchet (France), Marcel Gauchet (France), Alexander Graf Lambsdorff (Germany), Olga Lomová (Czech Republic), Joshua Muravchik (USA), Martin Palouš (Czech Republic), Grigorij Pasko (Russia), Rosa María Payá (Cuba), Tomáš Pojar (Czech Republic), Peter Pomerantsev (United Kingdom / Russia), Adam Roberts (United Kingdom), Eva Romancovová (Czech Republic), Karel Schwarzenberg (Czech Republic), Jiří Šitler (Czech Republic), Martin Veselovský (Czech Republic), Annie Yang (China), Lubomír Zaorálek (Czech Republic)

   

Festival demokracie a KVH uvádí diskusi: Vliv záplavy informací na demokracii

Festival demokracie a KVH uvádí diskusi: Vliv záplavy informací na demokracii

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 11. říjen 2017, 17:00 – 19:00

Akce se koná ve spolupráci s Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku a Konrad-Adenauer-Stiftung.

Tlumočení zajištěno.

Debaty probíhají v rámci Festivalu demokracie, doprovodného programu konference Forum 2000.

Zdeněk Urbánek – básník, spisovatel, překladatel, gentleman

Zdeněk Urbánek – básník, spisovatel, překladatel, gentleman

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 12. říjen 2017, 13:30 – 17:00

Sympozium k nedožitým stým narozeninám Zdeňka Urbánka – básnického druha Jiřího Ortena nebo Ivana Blatného, esejisty, osobitého prozaika a svérázného překladatele angloamerické literatury včetně Williama Shakespeara, jednoho z prvních signatářů Charty 77 a nositele ocenění Spravedlivý mezi národy.

O Zdeňku Urbánkovi promluví naši hosté nejen jako o spisovateli a překladateli, ale také jako o obětavém a statečném člověku a příteli. Debatu bude moderovat novinář a publicista Josef Chuchma a vystoupí v ní vědec Ivan M. Havel, literární kritik a historik Vladimír Karfík, psycholog, diplomat, překladatel a ředitel Knihovny VH Michael Žantovský, spisovatel a politik Milan Uhde, anglista a redaktor Jan Zelenka, ředitel Ústavu translatologie na FF UK Stanislav Rubáš a novinář, literární historik, překladatel a politik Luboš Dobrovský.

Na naše sympozium navazuje vernisáž výstavy „Kabinet intelektuála“ v galerii SmetanaQ, v rámci níž vnuk Zdeňka Urbánka David Dušek se svými spoluautory představí knihu Zdeněk Urbánek 100.

PROGRAM

13:30 – 13:40 Zahájení Josef Chuchma
13:40 – 13:50 Úvodem Ivan M. Havel

Část první – Zdeněk Urbánek prozaik

13:50 – 14:20 Vladimír Karfík: Zdeněk Urbánek ve vývoji české literatury
14:20 – 14:40 Michael Žantovský: Přísný přítel Zdeněk Urbánek
14:40 – 14:55 Milan Uhde: Jak mě Zdeněk Urbánek ovlivnil a co pro mne znamenal v letech totality

15:10 – 15:25 Přestávka – káva – fotoshow

Část druhá – Zdeněk Urbánek překladatel

15:25 – 15:55 Jan Zelenka: Zdeněk Urbánek překladatel

16:00 – 16:30 Stanislav Rubáš: Urbánkův Hamlet

16:30 – 16:45 Luboš Dobrovský: Závěrem

Orly Castel-Bloomová: Textil

Orly Castel-Bloomová: Textil

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 16. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Knihu představí Orly Castel-Bloomová a Hana Ullmanová z FF UK.

Uvádí Michael Žantovský.

Překlad do češtiny zajištěn.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Garamond a Velvyslanectvím Státu Izrael.

Šedesátá léta 20. století aneb (nejen) podhoubí pro vznik českého undergroundu – konference

Šedesátá léta 20. století aneb (nejen) podhoubí pro vznik českého undergroundu – konference

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 17. říjen 2017, 10:00 – 17:30

Ve skutečnosti je zapotřebí vrátit se zpět o deset let, do doby, kdy nastávala postupná liberalizace neostalinského režimu, přinášející zásadní sociální a kulturní změny. Nastupující generace se vůči establishmentu vymezovala různým způsobem. Mezi ty nejviditelnější a nejhlasitější patřila doslova exploze bigbeatových kapel a (tehdy) šokující móda mladých mužů spočívající v nošení dlouhých vlasů. Nejen západní hudba, překonávající železnou oponu pomocí rozhlasových přijímačů, ale i literatura, a to především beatnická, trvale ovlivnily mentalitu mladých lidí. Nezůstalo pouze u recepce, ale i osobních kontaktů se svobodným světem. Snahy o reformu domácí ekonomiky, vynikající počiny na poli kinematografie (nová vlna) se odehrávaly v turbulentních časech mezinárodních událostí.

Nejen tomu, ale i dalším aspektům „zlatých“ šedesátých let bude věnována tato konference, na níž mj. vystoupí Petr Blažek, Barbora Bothová, Jan Blüml, Petr Kopal, Ladislav Kudrna, Josef Rauvolf, František Stárek Čuňas, Michal Stehlík a Martin Valenta.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. Vstup na konferenci je volný, bez nutnosti registrace.

PROGRAM

Bydlím, tedy jsem – jak zajistit důstojné bydlení pro lidi v nouzi

Bydlím, tedy jsem – jak zajistit důstojné bydlení pro lidi v nouzi

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 17. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Pozvání k diskusi přijali: Jan Čižinský, starosta MČ Praha 7, Jan Snopek, zástupce Platformy pro sociální bydlení, Martin Freund (Žít Brno), uvolněný člen Zastupitelstva města Brno, člen Komise pro bydlení Rady města Brno a předseda Výboru pro národnostní menšiny ZMB, a Adam Fialík, vedoucí programu IQ Roma servis

Večer se koná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Výboru dobré vůle – Nadací Olgy Havlové.

Margaret Atwoodová v Praze – Kusy temnoty a jiné práce

Margaret Atwoodová v Praze – Kusy temnoty a jiné práce

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 18. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Absolventka Harvardské univerzity se v odborném díle zabývá kanadskou literaturou a národní identitou. Je autorkou řady povídek, novel, básnických sbírek a knih pro děti. Do češtiny byly přeloženy mj. beletristické knihy Loupení jehňátek (1995), Slepý vrah (2001) psychologický román Muzeum zkamenělin (2002), sociální sci-fi Přežívá nejsmutnější (2005), Kus temnoty (2017) a povídkové soubory Modrovousovo vejce (2002) a Stan (2006). Nejznámějším dílem je „spekulativní“ román z blízké budoucnosti s názvem Příběh služebnice (2008), který byl také letos převeden do seriálové podoby.

Margaret Atwoodová je nositelkou řady kanadských a zahraničních ocenění, mimo jiné Man Bookerovy ceny za rok 2000.

Večer se koná ve spolupráci se Společností Franze Kafky a u příležitosti udělení mezinárodní Ceny Franze Kafky. S autorkou hovoří Michael Žantovský.

Simultánní tlumočení zajištěno. Vstup pouze po předchozí registraci.

* Setkání budeme natáčet, záznam poté naleznete na našem webu a YouTube.

Ivan M. Havel. Od Puzuka k Sakatekovi (1938–1989)

Ivan M. Havel. Od Puzuka k Sakatekovi (1938–1989)

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 19. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Moderovanou diskusi s Ivanem M. Havlem a autorkou publikace Janou Wohlmuth Markupovou povede ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk.

Akci pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Karolinum, v jehož edici Orální historie kniha vychází.

Zdeněk Velíšek:  Oni zblízka, my pod drobnohledem

Zdeněk Velíšek: Oni zblízka, my pod drobnohledem

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 24. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Kniha Zdeňka Velíška vznikala převážně v roce 2016, kdy vrcholil příval běženců do Evropy a souběžně s ním se začaly různit reakce evropských národů i vlád na nečekanou situaci. My v Česku jsme na obrazovkách viděli jen dav, málokdy tváře. Zejména když se mezi „námi“ a „jimi“ zvedly ploty. Proti pocitu hrozby jsme nemohli postavit vlastní zkušenost s migranty na naší půdě, ani poznatky o jejich počínající integraci u našich sousedů. O té se téměř nepsalo.

To přivedlo autora k rozhodnutí vypravit se do nejbližšího zahraničí, vybavit se tam osobními poznatky a sepsat pak o imigraci a integraci aspoň kusé, ale snad i objektivní svědectví. Některé stránky této knížky varují, jiné dokazují, že identitu Evropy migranti nemění a o její islamizaci viditelně neusilují.

Knihu Oni zblízka, my pod drobnohledem pokřtí a diskusi se Zdeňkem Velíškem o fenoménu migrace a integrace povedou: Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, Lída Rakušanová, novinářka a spisovatelka, a encyklopedista Jakub Múčka.

​Večer moderuje Daniel Stach.

Večery s polskými reportéry: Daleký, nebo blízký Kavkaz?

Večery s polskými reportéry: Daleký, nebo blízký Kavkaz?

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 26. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Górecki bude s politologem Ondřejem Ditrychem diskutovat i o tom, proč by se střední Evropa měla snažit Kavkazu porozumět a jak se liší vztah Česka a Polska k postsovětskému prostoru.

Wojciech Górecki je novinář, reportér, historik a analytik. Působil na velvyslanectví v Baku, byl členem expertního týmu při EU vyšetřujícího okolnosti války v Gruzii, pracuje ve Středisku východních studií (OSW). Vydal několik reportážních knih věnovaných Kavkazu. Přípitek předkům vyšel česky v nakladatelství Dokořán a Jaroslava Jiskrová — Máj v překladu Michaly Benešové a Barbory Gregorové. Vydání knihy bylo podpořeno v rámci projektů Česko-polského fóra z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR. Ve spolupráci s časopisem Demokratický střed.

Další setkání z diskusního cyklu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla, který představuje současné polské reportéry.

Církev a Charta 77 – protest jako dluh a úkol

Církev a Charta 77 – protest jako dluh a úkol

  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 31. říjen 2017, 19:00 – 21:00

V jakých podmínkách žila společnost i církev pod vládou jedné strany, co vyústilo ve společenské hnutí Charta 77, které mezi věřícími našlo mnoho sympatizantů, signatářů, několik mluvčích a řadu obětavých dělníků? Beseda s disidentem a (v letech 1980–1981) mluvčím Charty 77 Milošem Rejchrtem.

Prezentována bude také publikace Cesta církve – VIII. díl, která přináší dokumenty o podílu věřících na chartistickém hnutí a změnách, které nakonec vedly k přerodu společnosti a nenásilné sametové revoluci v roce 1989.

Zpět na začátek

Publikace / E-shop

Jádrem publikačního programu Knihovny jsou dílo a život Václava Havla, jeho rodiny a blízkých spolupracovníků a přátel. Pro přehlednost je ediční plán členěn do šesti edičních řad: Sešity Knihovny Václava Havla, Edice Knihovny Václava Havla, Studentská řada, Hovory v Lánech, Spisy Václava Havla, Dílo Pavla Juráčka a Konference Knihovny Václava Havla. Tituly, které není možné zakomponovat do některé z předcházejících řad a které i přesto jsou pro ediční činnost Knihovny Václava Havla významné, vycházejí volně, mimo edice.

Zpět na začátek

Konference

Ilustrace

Evropské Dialogy Václava Havla

Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.

Projekt je plánován jako dlouhodobý a zahrne spolupráci s dalšími organizacemi v různých, evropských městech. Jednotlivá setkání probíhající formou konference jsou určena především středoškolským a vyskoškolským studentům, stejně jako ostatním zájemcům o evropskou problematiku z řad odborné i široké veřejnosti.

Ilustrace

Cena Václava Havla za lidská práva

Ocenění je od roku 2013 každoročně udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.

Zpět na začátek

Václav Havel

Václav Havel
* 5. 10. 1936 Praha
† 18. 12. 2011 Hrádeček u Trutnova

1936
Foto
Václav Havel se narodil v Praze
v rodině Ing. Václava M. Havla a Boženy
Havlové, roz. Vavrečkové.
1951
Foto
Václav Havel ukončil povinnou školní docházku.
Současně s tím vyvstaly potíže vyplývající z tzv.
„třídního původu“ při získávání vyššího vzdělání.
1951
Foto
Václav Havel pracoval jako učeň – chemický laborant,
současně navštěvoval večerní gymnázium ve Štěpánské ulici
v Praze, které dokončil v roce 1954.
1955
Foto
Václav Havel po řadě neúspěšných pokusů o přijetí
na vysokou školu humanitního zaměření začal studovat
na ekonomické fakultě ČVUT v Praze.
1960
Foto
Václav Havel začal působit v Divadle Na zábradlí,
zprvu jako jevištní technik, posléze jako dramaturg
až do léta roku 1968.
1963
Foto
V Divadle Na zábradlí byla
poprvé uvedena první samostatná celovečerní
hra Václava Havla Zahradní slavnost.
1964
Foto
Václav Havel si
bere za manželku
Olgu Šplíchalovou.
1966
Foto
Václav Havel dokončuje dálkové studium
na divadelní fakultě Akademie
múzických umění v Praze.
1968
Foto
Václav Havel se zasazuje o demokracii a oživení
kultury během Pražského jara. Kriticky reaguje
na srpnovou okupaci ČSSR.
1969
Foto
Václav Havel se po okupaci ČSSR kriticky
vyjadřuje k dění v zemi, stává se zakázaným autorem.
Jeho dramata nesmí být inscenována.
1974
Foto
Václav Havel nesmí publikovat, mnoho času tráví
na své chalupě na Hrádečku. Devět měsíců
dokonce pracuje jako dělník v Trutnovském pivovaře.
1975
Foto
Václav Havel píše otevřený dopis
Gustávu Husákovi, v němž kritizuje československou
vládu i atmosféru v zemi.
1977
Foto
Václav Havel se stává
jedním z iniciátorů a prvních mluvčích
Charty 77.
1978
Foto
Václav Havel se stává jedním
ze zakladatelů Výboru na obranu
nespravedlivě stíhaných (VONS).
1979
Foto
Za své názory a činy byl Václav
Havel v letech 1977-1989 několikrát vězněn. Celkově
strávil ve vězení více než 5 let.
1989
Foto
Václav Havel se stává
jednou z vůdčích osobností sametové
revoluce, spoluzakládá Občanské fórum.
1990
Foto
Václav Havel je zvolen dne
29. 12. 1989 Federálním shromážděním
prezidentem Československé socialistické republiky.
1993
Foto
Václav Havel je po
rozpadu Československa zvolen Poslaneckou
sněmovnou prezidentem České republiky.
1996
Foto
Olga Havlová
umírá 27.
ledna 1996.
1997
Foto
Václav Havel se žení
s Dagmar Veškrnovou, populární divadelní
a televizní herečkou.
1999
Foto
Česká republika se spolu
s Polskem a Maďarskem stává členskou
zemí Severoatlantické aliance (NATO).
2003
Foto
Funkční prezidentské období
Václava Havla končí
2. února 2003.
2004
Foto
Založena Knihovna
Václava Havla,
o.p.s.
2004
Foto
Česká republika se
stává členskou zemí
Evropské unie.
2010
Foto
Václav Havel režíruje film
Odcházení natočený podle vlastní
divadelní předlohy.
2011
Foto
Václav Havel umírá na
své chalupě na Hrádečku
18. prosince 2011.
Zpět na začátek

Vzdělávací projekty

Ilustrace

Každý může změnit svět - Lidská práva v životě a díle Václava Havla

Šestidílná vzdělávací videosérie seznamuje mladé diváky s nejdůležitějšími historickými událostmi druhé poloviny 20. století v Československu a ukazuje jim důležitost boje za lidská práva. Sérií provází zpěvačka a moderátorka Emma Smetana a choreograf a producent Yemi. Moderátory anglické verze jsou rodilí mluvčí.

Ilustrace

Číst Havla

Soubor krátkých videoklipů, v nichž mladé osobnosti českého veřejného prostoru představují ikonické i méně známé texty Václava Havla.

Ilustrace

Václav Havel tady a teď

Cyklus putovních besed nejen o VH s Michaelem Žantovským a jeho kolegy, určený studentům středních škol, knihovnám a kulturním centrům.

Ilustrace

Soutěž o nejlepší studentský esej

Jedním z ústředních žánrů tvorby Václava Havla je žánr eseje – na témata literární, umělecká, společenská, politická i duchovní. Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení. Literární soutěž pro studenty středních škol vyhlašuje Knihovna Václava Havla každoročně na začátku školního roku.

Ilustrace

Knihovničky Václava Havla

Knihovničky Václava Havla jsou nově vznikající klíčový projekt Knihovny Václava Havla, jehož cílem je vytvoření celorepublikové sítě základních a středních škol, které s podporou KnVH aktivně šíří odkaz Václava Havla mezi své žáky a studenty. Smyslem knihovniček je vytvořit na školách (po vzoru již existujících laviček VH) malé knihovny, na nichž škola bude shromažďovat jak texty Václava Havla, tak texty s ním úzce související. Knihovničky budou moci obsahovat i další písemné, zvukové a audiovizuální záznamy a fotografie.

Ilustrace

Zítra to spustíme

Divadelně vzdělávacím projektem Zítra to spustíme si Knihovna Václava Havla připomněla 100. výročí založení Československa. V jeho rámci nazkoušelo 20 školních a amatérských studentských spolků z celé ČR hru Václava Havla Zítra to spustíme a během října 2018 ji odehrálo ve své třídě, škole, v místním kulturním domě či divadle. Všechny zapojené soubory se na konci projektu sešly na společném filmově-divadelním pásmu v Divadle v Dlouhé dne 27. 11. 2018, kde se formou živých a filmových ukázek všechny vytvořené inscenace prezentovaly.  

Ilustrace

Workshop: Václav Havel – český mýtus aneb Havel v kostce

Interaktivní workshop v délce 180 minut je určen pro žáky a studenty základních a středních škol. Účastníci v něm pracují s vybranými texty Václava Havla a fotografiemi mapujícími dobové dění, kriticky se nad nimi zamýšlí a zpracovávají konkrétní badatelské úkoly. Workshop souvisí nejen s výukou českých dějin, ale i s osobnostní, literární, uměleckou a mediální výchovou a s výchovou k demokratickému občanství. Scénář vychází z cílů Rámcových vzdělávacích programů pro ZŠ a SŠ.

Ilustrace

Prohlídka expozice Havel v kostce s výkladem

Komentovaná návštěva expozice Havel v kostce je určena všem zájemcům z řad základních a středních škol. Expozice se skládá ze známých i méně známých fotografií, na jejichž základě jsou žáci a studenti seznamováni s životem a myšlenkami Václava Havla. Doporučená délka návštěvy je 60 minut a doporučený počet osob ve skupině je 20.

Výstavy

Ilustrace

Havel v kostce (stálá expozice)

Expozice Knihovny Václava Havla přibližuje návštěvníkům životní osudy Václava Havla kolážemi fotografií a citátů. Dotykové obrazovky vřazují jednotlivé kapitoly života do širších kulturněhistorických souvislostí. Velkoplošná interaktivní mapa umožňuje návštěvníkům učinit si plastickou představu o světové „stopě“ Václava Havla.

Ilustrace

Oldřich Škácha – Okupace 1968

Soubor fotografií Oldřicha Škáchy ze sbírky Knihovny Václava Havla.

Ilustrace

Tváře vzdoru

On-line fotografická výstava Pavla Hrocha zobrazuje příběhy lidí, kteří se v rozpětí mnoha desítek let československé historie postavili proti zlu, nelidskosti, útlaku, barbarství a nekulturnosti, kteří v určitých chvílích projevili odvahu, vůli ke svobodě, lásku k bližním a zdravý rozum.

Ilustrace

Přes Východ na Západ

Na podzim roku 1989 zaplavila Prahu vlna občanů Německé demokratické republiky. Československé hlavní město se pro ně mělo stát přestupní stanicí v cestě za svobodou, do západní části kdysi společné země, jejíž rozdělení symbolizovala Berlínská zeď. Jedním z hlavních důvodů pro nenadálý nárůst počtu uprchlíků byla obava, že NDR ještě před oslavami ke 40. výročí svého založení uzavře hranici s Československem, jedinou zemí, do které mohli východoněmečtí občané.

Ilustrace

S chtíčem po svobodě

Fotografie Pavla Hrocha zachycují převratnou dobu listopadových událostí a nejen jich, období transformace, počátku devadesátých let, kdy se v Československu dělo to, co bylo před tím nemožné a nepředstavitelné, dobu radosti, karnevalového veselí, dobu vizí, přání a velké a možná i trochu naivní víry v budoucnost. Poskytují po dvaceti pěti letech zrcadlo, jakým způsobem se tyto sny a vize podařilo naplnit a kde se právě teď nacházíme.

Ilustrace

Odcházení

Příběh poslední divadelní hry a prvního filmu Václava Havla (1988–2011)

Ilustrace

Srpnová invaze na Hrádeček

Setkání dětí disidentů a dalších osobností, které vzpomínaly na Václava Havla. Výstava je pestrou koláží fotografií, audiozáznamů – od vystoupení jednotlivých účastníků na téma „Můj život s Václavem Havlem“ až po koncert Moniky Načevy a Michala Pavlíčka – a unikátních archiválií.

Zpět na začátek

Archiv / Dokumentační centrum / Výzkumné projekty

Dokumentační centrum

Knihovna Václava Havla postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. To, co najdete v tomto digitálním archivu, není všechno, co máme k dispozici. Digitalizovaných materiálů je víc. Zároveň mnohé věci stále sháníme. Pokud hledáte něco speciálního, co zde nenajdete, nebojte se nás zeptat nebo nás navštívit, rádi Vám vyjdeme vstříc.

  • 50537 záznamů celkově
  • 15290 událostí ze života VH
  • 2994 textů VH
  • 1783 fotografií
  • 275 video záznamů
  • 555 audio záznamů
  • 5618 dopisů
  • 14721 textů o VH
  • 5442 knih
  • 15111 bibliografických záznamů

Vstup do databáze archiválií KnVH je zdarma a je možný po registraci uživatelů (vyplnění badatelského listu). Nahlížení do archiválií, které se zobrazují v nečitelné podobě je možné pouze ve studovně Knihovny Václava Havla, Ostrovní 13, 110 00 Praha 1, každé úterý (kromě svátků) od 9.00 do 17.00 hodin, jinak po předchozí domluvě.

Vaše dotazy rádi zodpovíme na archiv@vaclavhavel-library.org.

Ilustrace

Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela

Koláž vzpomínek, obrazových a zvukových dokumentů Vladimíra Hanzela, osobního tajemníka prezidenta Václava Havla, přibližující horečnou atmosféru dnů Sametové revoluce.

Ilustrace

Rozhovory Václava Havla

Databáze veškerých dostupných rozhovorů, které poskytl tištěným médiím dramatik, spisovatel a politický aktivista Václav Havel od 60. let až do roku 1989. Výsledný korpus dokládá mimořádně zajímavý životní příběh jedince i specifický obraz moderní československé historie v dobách, kdy mělo svobodné myšlení blíž k ruzyňské věznici, než k jakékoli oficiální veřejné funkci.

Ilustrace

Archiv Pavla Juráčka

Archiv Pavla Juráčka vzniká od února 2014, kdy jeho syn Marek Juráček předal šest banánových beden a kufr s psacím strojem z otcovy pozůstalosti do správy Knihovny Václava Havla. Postupně se třídí a digitalizují tisíce stran rukopisů, strojopisných složek, fotografií, dokumentů, osobní i úřední korespondence. Výsledkem této práce by mělo být nejen zmapování života a díla jedné z klíčových postav „nové vlny“ československého filmu šedesátých let 20. století, ale též zpřístupnění jeho literární tvorby ve svazcích knižní edice Dílo PJ. 

Cílem Knihovny Václava Havla je uvést Pavla Juráčka do širšího kulturního povědomí a pomyslně navázat na hluboké přátelství mezi ním a Václavem Havlem, k němuž Havel krátce po Juráčkově smrti, v létě roku 1989, poznamenal: „Pavel byl můj kamarád, kterého jsem měl hrozně rád. Byl to jeden z nejcitlivějších a nejjemnějších lidí, které jsem znal – proto o něm nemůžu napsat víc.“  

Zpět na začátek

Vše o Knihovně

Knihovna Václava Havla shromažďuje, zkoumá, zveřejňuje, šíří a hájí myšlenkový, literární a politický odkaz velké postavy moderních českých dějin - spisovatele, dramatika, myslitele, bojovníka za lidská práva a československého a českého prezidenta. Zabývá se také osobnostmi, událostmi a jevy, které s odkazem Václava Havla souvisí, a snaží se je přibližovat a zasazovat do dobového i současného kontextu.

Od srpna 2014 sídlí Knihovna Václava Havla na adrese Ostrovní 13, Praha 1. Přízemní prostory této budovy jsou věnovány expozici „Václav Havel aneb Havel v kostce“ a klubovým akcím Knihovny VH: pořádání nejrůznějších seminářů, autorských čtení, výstav, přednášek, koncertů a divadelních představení. V prvním patře se nachází kanceláře, archiv, průběžně doplňovaná knihovna a badatelna pro veřejnost.

Mezi hlavní poslání Knihovny Václava Havla patří:

  • organizovat archivní, archivně badatelské, dokumentační a knihovnické činnosti zaměřené na dílo Václava Havla a dokumenty či věci s jeho působením související, včetně odborné analýzy jejich vlivu na život a sebereflexi společnosti
  • formou expozic, debat, autorských čtení, divadelních představení, koncertů, přednášek a dalších kulturních akcí přibližovat široké i odborné veřejnosti historický význam zápasu za lidská práva a svobody v době totality a tvorbu občanské společnosti v době budování demokracie
  • organizovat vědecký výzkum a publikační činnost mapující „havlovský“ svět
Zpět na začátek

Podpořte nás

Finanční dary

Pokud máte zájem podpořit činnost Knihovny Václava Havla, konkrétní aktivity či projekty finančním darem, můžete učinit tak prostřednictvím Pay Pal účtu KnVH

Nebo bankovním převodem do:

ČSOB a. s., Na Poříčí 24, 115 20 Praha 1

  • číslo korunového účtu 7077 7077 / 0300 CZK
  • číslo EURO účtu 7755 7755 / 0300 EUR
  • číslo dolarového účtu 7747 7747 / 0300 USD

V případě, že u fyzických osob bude dar v jednom kalendářním roce vyšší než 1 000,-Kč a u právnických osob převýší 2 000,- Kč, vystavíme Vám darovací smlouvu s potvrzením o výši přijatého daru, který můžete coby dárce uplatnit v souladu se zákonem o dani z příjmů pro snížení Vašeho daňového základu. Pro více informací nás kontaktujte.

Dárci s občanstvím USA nás mohou podpořit prostřednictvím Vaclav Havel Library Foundation New York.

Dary a zápůjčky archivu KnVH

Knihovna Václava Havla spravuje archív písemností, dokumentů, fotografií, videozáznamů a dalších materiálů, které se týkají života a díla Václava Havla. Tento archív má převážně digitální podobu. Pokud Vy sami či někdo z Vašeho blízkého okolí je vlastníkem některého z originálních textů, korespondence, fotografií, projevů či jakékoliv další tvorby Václava Havla budeme rádi, pokud nás kontaktujete. Zajistíme digitalizaci takových dokumentů a zařadíme je do našeho digitálního archivu. Pokud by si takové dokumenty či předměty chcete nadále ponechat, v pořádku je vrátíme.

V případě darování kopie či originálu Knihovně Václava Havla budou s majitelem vždy domluveny podmínky jejich věnování i užití. Všichni dárci či majitelé budou uvedeni u daných dokumentačních materiálů.

Stáže

Zájemcům z řad českých i zahraničních studentů nabízíme krátkodobé i dlouhodobé stáže v Knihovně Václava Havla o.p.s. Stážisti jsou vítáni především z oblasti knihovnictví a archivářství, produkce kulturních akcí, novinářství, bohemistiky ale i dalších humanitních oborů.

Uvítáme znalost anglického jazyka (příp. německého či francouzského jazyka), u zahraničních stážistů je znalost češtiny výhodou.

Minimální délka stáže je 6 týdnů, maximální délka je 1 rok, případně lze domluvit individuální délku v návaznosti na požadavky školy. Po absolvování stáže obdrží účastník certifikát s hodnocením. Stáže probíhají po předchozí domluvě se zájemcem, termín stáže je nutné domluvit přibližně 2 měsíce předem. Stáže v Knihovně Václava Havla jsou neplacené, stážistům nezajišťujeme dopravu ani ubytování.

Zájemci o stáž v Knihovně Václava Havla nás mohou kontaktovat na e-mailové adrese.

Mediální a propagační spolupráce KnVH

Knihovna Václava Havla uvítá vzájemnou výměnu odkazů, zveřejnění našich bannerů či informací o našich akcích. Pro více informací kontaktujte nás přímo ohledně bližší domluvy.

Dobrovolníci

Knihovna Václava Havla vítá dobrovolníky, kteří chtějí pomoci naší práci.