Rok 1989. Východní blok se rozpadá. Krzysztof Miller, tehdy začínající a později světoznámý polský fotoreportér, zachycuje na svých snímcích demonstrace a změny v Polsku, sametovou revoluci v Praze nebo krvavý pád režimu v Rumunsku.
V letech 1990–2008 zachytil řadu válečných konfliktů, oběti masakrů a hladu. Byl na téměř 60 zahraničních cestách, na řadu míst se vracel několikrát. Fotil mimo jiné v Rumunsku, Íránu, Gruzii, Náhorním Karabachu, Bosně, Chorvatsku, Tádžikistánu, Afghánistánu, Kambodži, Burundi, Zairu, Kosovu, Kongu, Iráku, Ugandě, Jižním Súdánu nebo Keni.

Krzysztof Miller zvěčnil přelomové okamžiky a hlavní konflikty 20. století – o tom vyprávějí fotografie na výstavě. Snímky představují nejen obraz současného světa, ale také vnímavého a výjimečného fotoreportéra, který díky své citlivosti dokázal zachytit obyčejného člověka a jeho každodennost.

Výstava je jednou z doprovodných akcí oslav 17. listopadu 1989 – Festivalu svobody.

Krzysztof Miller (1962–2016). Šestnáctinásobný mistr Polska ve skocích do vody z trampolíny a věže už v době gymnaziálních studií začal spolupracovat s protikomunistickou opozicí. Od roku 1986 spolupracoval s Přehledem agenturních zpráv a Nezávislou fotografickou agenturou Dementi. V roce 1988 se stal fotoreportérem Nezávislého sdružení studentů, který ho akreditoval na jednání opozice a komunistické vlády u tzv. Kulatého stolu. Od roku 1989 byl fotoreportérem deníku Gazeta Wyborcza. V letech 1990–2008 pracoval jako fotoreportér po celém světě. Byl laureátem mnoha ocenění v soutěžích Grand Press Photo a BZ WBK Press Photo.

Spolupořadatelé výstavy: Polský institut v Praze, Knihovna Václava Havla, Leica Gallery Prague, Dom Spotkań z Historią, Agencja Gazeta.
Projekt byl podpořen Česko-polským fórem Ministerstva zahraničních věcí ČR.

O aktuální roli občanské společnosti a o jejím postavení dnes budou hovořit člen správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové biskup Václav Malý a výkonný ředitel Nadace OSF Robert Basch. V průběhu besedy představí Paulina Tabery, vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, klíčové poznatky z výzkumu názorů české veřejnosti na listopadovou revoluci a na změny politického a ekonomického systému.

Debatu moderuje Martin Churavý.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Výborem dobré vůle – Nadací Olgy Havlové.

Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi veřejného života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Všichni účastníci rozhovorů mají blízký vztah k procesu demokratizace našeho státu, někteří se na něm přímo podíleli.

Disident a politik Luboš Dobrovský, bývalý studentský aktivista a spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, disident a politik Petr Pithart, ústavní právník Jan Kysela, historik Igor Lukeš, novinář a spisovatel Aleš Palán, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, historik Timothy Snyder, dokumentaristka Olga Sommerová, přírodovědec a římskokatolický kněz Marek Orko Vácha a překladatel a publicista Michael Žantovský.

Rozhovory s předmluvou nakladatele Aleše Lederera vznikly u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, které se stalo přímým nástupcem samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, vycházející od roku 1982.

Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha vychází s bohatým fotografickým doprovodem.

Večerem provází Denisa Novotná.

Hosté: Alžběta Jungrová, laureátka mj. ceny Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za fotografie z barmského uprchlického tábora v Bangladéši, dokumentovala situaci v Kambodži, pásmu Gazy nebo na afghánsko-pákistánské hranici. Kuba Kamiński, držitel ocenění fotografické soutěže National Geographic nebo Grand Press Photo, fotil v Bělorusku, Číně nebo na Krymu po anexi ruskými vojsky.

Debata se uskuteční polsky a česky s tlumočením z/do obou jazyků.

Pořádá Knihovna Václava Havla a Polský institut v Praze, za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Eseje Václava Havla, jako je Moc bezmocných či Slovo o slovu, se staly klasickými texty české literatury, byly přeloženy do desítek jazyků a patří k nemnoha skutečně světově proslulým výtvorům české kultury. I proto je zapotřebí dále pěstovat žánr eseje v českém jazyce – ne ve smyslu napodobování esejů Václava Havla, ale ve smyslu havlovské odvahy pojmenovávat nepříjemné problémy a hledat jejich nekonvenční řešení.

V letošní porotě zasedly tyto osobnosti českého veřejného života: spisovatelka Petra Dvořáková, básník a hudebník Jonáš Hájek, kritička a editorka se zaměřením na architekturu a urbanismus Karolína Jirkalová, novinář Ondřej Kundra a geobotanik Jan Albert Šturma.

Soutěž je realizována s laskavou finanční podporou Ministerstva kultury ČR

Debatu senátorů Davida Smoljaka a Marka Hilšera, kteří nedávno navštívili ruskou vládní i opoziční scénu, doplní svými zkušenostmi z regionu novinář Alexandr Mitrofanov.

Unikátní výběr z původního, dosud nepublikovaného materiálu pětihodinové série připravil Národní filmový archiv ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. V dokumentu se nalézají dosud neprobádané stovky minut rozhovorů s disidenty, politiky, umělci, vědci i obyčejnými lidmi z konce osmdesátých let.

Materiály z Jiné Evropy se stanou od příštího roku součástí obsáhlé on-line databáze. 

Projekci filmu uvede a komentářem doprovodí Jacques Rupnik.

Projekt je realizován za podpory Ministerstva kultury ČR, programu Evropa pro občany a International Visegrad fund.

Vstupenku můžete zakoupit zde.

Varuje před ním BIS i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (aktuálně také i Severoatlantická aliance), vyjadřuje se k němu prezident i pražský primátor, a v posledních měsících se dokonce promítá i do debaty o akademické svobodě tuzemských univerzit. Vliv Číny v Česku roste. Jak přesně se projevuje? A jak se lze rizikům bránit? 

Pozvání přijali: sinoložka a šéfka Ústavu dálného východu FF UK Olga Lomová, reportér serveru Aktuálně.cz Lukáš Valášek, další hosté v jednání. 

Moderuje Silvie Lauder. 

Jak v knize, tak během prezentace budou představeny i další osudy krajanů pronásledovaných či popravených v SSSR od bolševické revoluce do konce Stalinovy éry. Večer je věnován památce Heliodora Píky a Jakuba Koutného, kteří zachránili tisíce krajanů z táborů Gulagu a sami po válce nalezli smrt v komunistických věznicích v Československu.

Večerem budou provázet nejen autoři publikace Jan Dvořák, Jaroslav Formánek a Adam Hradilek, ale také příbuzní obětí, kteří se na její přípravě podíleli.

Úvodní slovo ke knize napsal někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý, který bude kmotrem knihy, závěrečné slovo je pak z pera Madeleine Albrightové, která si Jiřího Dienstbiera a Václava Havla velmi vážila. 

Večerem provede redaktorka knihy Irena Tatíčková, ukázky přečte spisovatel Marek Toman.

Hudební doprovod kapela Tata Bojs.

Publikace i výstava připomínají osobnosti Josefa Čapka, Emila Filly, Milady Horákové, Záviše Kalandry, Jana Zahradníčka, Jiřího Stránského, Jana Zajíce, Jana Palacha, Ivana Martina Jirouse a Václava Havla. Tyto osobnosti – význační umělci, vědci, publicisté, politici, občanští aktivisté nebo ve své době neznámí občané – zastupují množinu lidí, kteří sdíleli podobný úděl a osud: projevili odvahu a postavili se dvěma totalitám 20. století – nacismu a komunismu.

Diskuse se zúčastní spolu s autorem projektu Jiřím Sozanským filozof Martin Palouš, publicista Vlastimil Ježek, historik Petr Koura a bohemisté a literární vědci z FF UK Libuše Heczková, Josef Vojvodík a Jan Wiendl.

Součástí večera bude i prezentace publikace SYMPOSION 27 a autogramiáda.

Epizodami z každodenního života jaksi samozřejmě procházejí známé osobnosti z okruhu blízkých a jen v letmých dotecích zde zaznívají velké dějinné události.

O vzpomínkách, paměti, fotografii, fenoménu rodinného alba a o rodinné a „velké“ historii promluví Vlasta Dufková, Anna Housková, Mariana Machová a Josef Moucha.

Úryvky z knihy přečte Táňa Fischerová. Večer uvede Jan Šulc.

24. díl Spisů TGM zahrnuje ve dvou svazcích Masarykovy tištěné práce z let 1898–1900, zaměřené především na témata sociologická, osvětová a politická. Řada více než třiceti prací v tomto rámci dokumentuje autorovo vystoupení proti rituální pověře a antisemitismu a jeho statečný polemický postoj v rámci tzv. hilsneriády. Jeho úběžníkem byla otázka vzdělávání davu, vztahu mezi žurnalistikou, inteligencí a charakterem národního celku, potřeba orientace veřejnosti, každého „jen poněkud myslícího člověka“, snaha o proměnu českého veřejného prostoru.

Prezentaci uvedou Marie Bahenská a Jan Zouhar, promluví vedoucí redaktor Spisů TGM Jiří Brabec a editor publikace Luboš Merhaut. V rámci programu zazní ukázky z Masarykových textů, které přečte Petr Nárožný.

Akce se koná ve spolupráci s vydavateli Spisů TGM: Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR a Ústavem T. G. Masaryka.

Večerem budou provázet studenti Střední umělecké školy Václava Hollara.

Panelisty této debaty budou Vojtěch Hons z DG NEAR v Evropské komisi, Jakub Červenka, který pracuje na stres-testech v Evropské centrální bance a (třetí řečník z NATO zatím v jednání).

V rámci večera vystoupí houslista Vojta Lavička se svým bandem.