Ve vzpomínkové knize Když máma spala spisovatelka Beatrice Landovská oživuje roky 1976 až 1979. Vrací se ke své rodině a české společnosti v letech, kdy začala režimní štvanice na Chartu 77. Popisuje události očima holky, která právě opouští relativní bezpečí základní školy a není mocna pochopit, podle jakého klíče se věci kolem ní dějí. Oba rodiče v jednu chvíli mizí z obzoru a zůstává jen kletba otcovy slávy i jeho všeobecné zatracení, se kterým je třeba se popasovat. Autorské čtení Beatrice Landovské moderuje Jáchym Topol.

Slavnostní prezentace knihy projevů Václava Havla z prvních let jeho působení v roli prezidenta samostatného českého státu. Soubor proslovů, z nichž je patrné, jak Václav Havel „buduje“ moderní demokratický stát, na čem staví své prezidenství a jak se snaží navazovat nitky jednotlivých společenských oblastí tak, aby země prospívala. Mezi řádky autor přibližuje zásadní problémy české politiky devadesátých let v dramatickém oblouku – od deziluze z rozpadu Československa k deziluzi z politické krize, která předcházela rudolfinskému projevu. Hosté: Pavel Rychetský a Ladislav Špaček. Večerem provede Břetislav Rychlík. Hudební vystoupení Přemysl Rut. Knihu představí editorka Anna Freimanová. Ukázky z knihy přečte Iva Klestilová.

V Německu proběhly 23. února 2025 předčasné volby do Německého spolkového sněmu – Bundestagu. Co nám o budoucnosti Německa říká jejich výsledek? A co znamenají pro nás a nakonec pro zbytek Evropské unie? O tom si se svými hosty, germanistkou Zuzanou Lizcovou, politoložkou Kateřinou Smejkalovou a novinářem Tomášem Lindnerem, bude povídat editor Deníku N Filip Zajíček.  

Politickým náboženstvím posledních dvou století byla víra v neomezený ekonomický růst, založený na stále rychlejším technologickém rozvoji, který měl přinést „emancipaci člověka od všech omezení a závazků“, daných jeho časoprostorovou situovaností na planetě Zemi. Ve věku antropocénu je třeba založit demokratické ústavy na deklaraci závislosti na našem pozemském domově, na nové společenské smlouvě, v níž bude uzákoněna povinnost lidstva respektovat ve své činnosti planetární meze jako nový globální kategorický imperativ. Proč se nedaří v post-faktickém prostředí digitálních mělčin zformovat demokratickými prostředky názorovou většinu, schopnou politicky reprezentovat naši závislost na Zemi a podřídit ekonomický růst planetárním limitům lidské činnosti? Proč jsme tak bezmocní proti tyranii růstové ekonomiky? 

Knižní lázně jsou setkání malých nakladatelů a knihkupců se čtenáři. Letos poprvé také v Brně. V kreativním hubu Kumst přímo pod Špilberkem najdete také stánek s novinkami i osvědčenými tituly z produkce Knihovny Václava Havla.  

Nedávné rozhodnutí Národní galerie uzavřít část svých prostor ve Veletržním paláci dětem vyvolala tak bouřlivou reakci veřejnosti, že trvalo pouhé dva dny, než NG krok zrušila. Reakcím se nelze divit – veřejný prostor v Praze i v dalších městech stále není příliš přátelský k dětem a rodinám. Jak by to šlo změnit? Z kterých městech v cizině si lze vzít inspiraci? Debatovat přijde popularizátor architektury Adam Gebrian, architektka Mirjana Petrik a lektorka a mentorka tvořivé hry Carolina Sidon, které obě působí ve sdružení Město přátelské k dětem. Diskuzi moderuje Silvie Lauder.

Dílo Karla Kryla intenzivně reagovalo na vývoj společenské situace a bylo veřejně angažované. Po více než dvě desetiletí navíc úzce souviselo se zpěvákovým působením v redakci Rádia Svobodná Evropa. Umělec břitce kritizoval okupaci v srpnu 1968 a pragmatismus normalizační společnosti, později z podobných pozic oponoval též průběhu československé transformace po roce 1989. Soustavně při tom vyzýval k vytváření odpovědné občanské společnosti. Kniha Ahoj občani! je doprovodnou publikací stejnojmenné výstavy, kterou Národní archiv a Muzeum Prahy pořádají v Domě U Zlatého prstenu. Jde o dosud nejrozsáhlejší krylovskou expozici, která uveřejňuje řadu dokumentů z osobního archivu Karla Kryla, jež dosud nebyly návštěvníkům a čtenářům přístupné. 

Srdečně zveme na 26. Velký knižní čtvrtek, na němž představíme to nejzajímavější z jarní nabídky českých knižních nakladatelství. Mnohé z vybraných titulů se vymykají současnému mainstreamu, přesto by ale neměly ujít oku milovníků knih. Pozvání na setkání přijali autorky a autoři Jakub Szántó, Pavla Horáková, Dalibor Vácha a Lenka Vrtišková-Nejezchlebová. Zahraniční tituly dále představí spisovatelky a spisovatelé prostřednictvím svých zdravic, redaktoři a další hosté.

Dvoudenní kulturní maraton s Knihovnou Václava Havla: workshopy, besedy, výstava, film, divadlo… Akce pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s městem Trutnov.

Festival malých knižních nakladatelů proběhne již potřetí v prostoru Kampusu Hybernská – a opět i se stánkem Knihovny Václava Havla, kde se na vás budeme těšit. 

Debata o knihách a jejich střetávání s (českou) politickou a společenskou mocí v posledních desetiletích

Autoři nominovaní v některé z kategorií výročních knižních cen Magnesia Litera budou číst ze svých knih. Robin Král a Andrea Tachezy budou číst z leporela pro nejmenší Na pouti (Litera za knihu pro děti a mládež), Petr Třešňák uvede knihu Důstojnost o selhávání české péče o intelektově postižené (ČRo Plus Litera za publicistiku), Ester Tomášková a editor Jiří Soukup přečtou ukázky ze sbírky Tomáše Tomáška Ahava (Litera za poezii) a Miroslav Hlaučo představí román Letnice (Luxor Litera za prózu). Večerem provede Pavel Mandys. 

Diskuze dramaturgů a režisérů o hrách Václava Havla, o zkušenostech s jejich inscenováním, o tom, jaké zásahy unesou, a jaké už ne, zda v sobě stále obsahují aktuální témata a čím mohou zaujmout dnešního diváka. Setkání je určeno studentům divadelních škol i široké veřejnosti a mělo by být připomínkou nadcházejícího devadesátého výročí narození Václava Havla. 

Oldřich Černý patřil do nejužšího týmu Václava Havla v prvních letech jeho prezidentství. Protože se ale vystudovaný bohemista a překladatel začal věnovat bezpečnostní agendě, širší veřejnost ho prakticky nezná. V době samostatné České republiky zakládal na doporučení prezidenta Úřad pro zahraniční styky a informace a navazoval důležité kontakty se zahraničními službami. Jak se rodila česká rozvědka a jak na něj vzpomínají někteří aktéři tehdejších změn? Pozvání do diskuze přijali Jan Paďourek, Michael Žantovský a Petr Kaňák. Ze záznamů promluví i zahraniční přátelé a spolupracovníci. Debatu moderuje novinář Ondřej Kundra.

Max van der Stoel, who was the Dutch foreign minister at that time, met on March 1st 1977 with Jan Patočka, philosopher and spokesperson for Charter 77. This historic encounter was a turning point for the anti-Communist movement. As the first Western minister to engage with organized dissent in Czechoslovakia, Van der Stoel’s bold move gave Charter 77, previously unknown in the West, publicity and international recognition.

Ukrajinský institut v Praze představuje Týden ukrajinské historie, který zahájí 31. března v Knihovně Václava Havla. Hostem bude historik Olexandr Zinčenko, autor scénáře snímku Kolaps a autor knihy Jak Ukrajinci zničili říši zla, která vyšla na Ukrajině v roce 2023 a kterou na akci představí. Večerem provede Rostislav Prokopjuk. Tlumočení do češtiny zajištěno.