Večer v Knihovně Václava Havla představí Hruškovu nejnovější knihu i jeho názory. Na uvedení sbírky Nikde není řečeno se budou podílet dva hosté: v Praze žijící bosenský básník, prozaik a překladatel Adin Ljuca a divadelní režisér, autor televizního dokumentárního cyklu Šumná města Radovan Lipus.

Zahrají Irena a Vojtěch Havlovi.

Nová kniha (s výtvarným doprovodem Jakuba Špaňhela) bude na místě k zakoupení.

Na životním příběhu autorova otce profesora Zdenka Slouky (1923–2012) by se daly demonstrovat dějiny 20. století. Za války totálně nasazený, později redaktor svobodných Lidových novin, jenž po komunistickém puči v roce 1948 prchá s rodinou do exilu, kde setrvá více než 40 let a stane se vysokoškolským pedagogem. Po návratu do vlasti navazuje na někdejší publikační činnost a je vyznamenán Cenou Ferdinanda Peroutky… Dalo by se očekávat, že právě tato silná, mnohovrstevná osobnost bude ústřední postavou synových pamětí. Ve skutečnosti je to však matka Olga, katastrofálně nespokojená v manželství, zmítaná záchvaty smutku a zloby, kterými terorizuje muže a traumatizuje jediného syna, jenž ji bezmezně miluje. Autor si pohrává s pamětí a snaží se oddělit fikci od pravdy, už nechce nic přibarvovat, omlouvat, vylepšovat. Pečlivě skládá dramatický příběh svých rodičů, na němž se vedle matčina fatálního vztahu k jinému muži podepsala nečekaně dlouhá a svízelná emigrace.

Debaty se společně s autorem zúčastní nakladatel Aleš Lederer a překladatel Josef Moník. Ukázky přečte herec Kajetán Písařovic.

Uvádí Denisa Novotná.

Večer pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s nakladatelstvím Prostor.

Existuje ve virtuálním prostoru spravedlnost? Jak často jsou viníci nenávistných příspěvků vypátráni a následně potrestáni? A jaká pravidla vlastně má diskuse na sociálních sítích?

Hosté: Nora Fridrichová, novinářka, Česká televize, Lukáš Houdek, Hate Free, Klára Kalibová, ředitelka společnosti In Iustia, a Ondřej Šťastný, mluvčí Unie státních zástupců

O tom bude s hosty v Knihovně Václava Havla debatovat redaktorka týdeníku Respekt Andrea Procházková.

Dopisy Karla Hiršla určené přátelům totálně nasazeným v říši jsou výpovědí nejen osobní a historickou, ale i generační. Jeden z tehdejších dvacetiletých se v nich doslova prodírá odkazem české i světové literatury, aby po šoku z Mnichova našel novou duchovní orientaci, která by umožnila udělat svět lepším a spravedlivějším. Najde ji jako tehdy mnozí v myšlenkách socialismu, a to zároveň znamená založení odbojové organizace Předvoj.
2. května 1945 bude Karel Hiršl patřit k padesáti mladým komunistům-odbojářům popraveným v Malé pevnosti Terezín. Ti, kteří přežijí, mezi nimi i filozof Karel Kosík, budou v šedesátých letech patřit k předvoji pražského jara.

Večer uvádějí vydavatelka dopisů Alena Wagnerová a nakladatel Tomáš Trusina.

Svým dílem vytvořil nezapomenutelnou galerii izraelské reality a jejích politických i duchovních kořenů a konfliktů. K jeho nejvíce ceněným dílům patří Můj Michael (česky Paseka, 2005), Až do smrti (česky Paseka, 2002) a autobiografický Příběh o lásce a tmě (česky v překladu Michaela Žantovského Paseka 2009, 2018).

Oz se dlouhodobě angažoval za mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Za jedinou možnou cestu považoval rozdělení na izraelský a palestinský stát. „To, co se děje v Izraeli, je srážka mezi oprávněným nárokem izraelských Židů na vlastní území se stejně oprávněným nárokem palestinských Arabů,“ řekl jednou.

Oz několikrát navštívil Prahu, kde kdysi studovala jeho matka, a spřátelil se s Václavem Havlem a dalšími českými literáty.

Hosté: Michael Žantovský a Alice Horáčková

Večer moderuje politolog Reda Ifrah.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s institutem TOPAZ.

(Na místě bude možné zakoupit dostupné knihy Amose Oze z produkce nakl. Paseka se speciální slevou.)

Pamětníci, kameraman Ivan Šlapeta a Dagmar a Ivan Havlovi, budou vzpomínat na dramatikovy filmařské a herecké pokusy například v Juráčkově filmu Každý mladý muž a v disidentské videoinscenaci Ať žije Fronda!

Z našeho archivu promítneme v premiéře krátký film Osudná noc, pro který napsal Václav Havel scénář (1988) podle pamětí Vasila Biľaka a který natočil Andrej Krob s Divadlem na tahu.

Připomeňme si méně známou „vaňkovku“ Václava Havla Protest z roku 1978.

Inscenace Divadla na tahu. Režie Andrej Krob, hrají Karel Beseda a Radek Bár.

V roce 2018 zemřelo ve světě 80 novinářů. Dalších 348 jich je uvězněných a 60 držených v zajetí.

Je role novináře čím dál náročnější? Proč klesá důvěra v novináře? Co může novinář dělat pro lepší pověst žurnalistické profese ve veřejném prostoru?

Diskutovat bude slovenský novinář a Kuciakův exkolega ze serveru Aktuality.sk Michal Badín, investigativní novinář ze zpravodajského serveru Seznamzpravy.cz Jiří Kubík a Pavla Holcová, novinářka, zakladatelka Českého centra pro investigativní žurnalistiku, která s Jánem Kuciakem dlouhodobě spolupracovala.

Diskusi bude moderovat novinářka a dokumentaristka Šárka Kabátová.

V Knihovně Václava Havla v ní pokračuje i Michael Žantovský, který bude se svými hosty přemýšlet o údělu malých a velkých národů, o tom, jak náš národ obstál v dávných i nedávných dějinných testech, o možnostech demokracie atd.

Pozvání přijali Bohumil Doležal, Jiří Pehe, Petr Pithart a Matěj Spurný.

Reportéři Marek Szymaniak a Saša Uhlová vydali v minulém roce velmi podobné knihy: Urobieni (Zpracovaní) a Hrdinové kapitalistické práce. Popisují v nich nevýhodné pracovní smlouvy, práci na černo, vydírání ze strany zaměstnavatelů, nedodržování a obcházení zákonů… Pokud byla před rokem 1989 komunistickým slibem i výhružkou centrálně plánovaná „práce pro všechny“, dnes se situace obrátila a dobrovolně děláme „všechno pro práci“. Kam jsme to tedy dopracovali?

Moderuje Petr Vizina.

Výroční debatní cyklus vznikl ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Polského institutu v Praze.

Akce se koná za podpory Česko-polského fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR.